TVORBA KURZŮ v CMS MOODLE NA UNIVERZITĚ KARLOVĚ V PRAZE JIŘÍ PAVLÍK, JITKA FEBEROVÁ Univerzita Karlova v Praze Abstrakt: Od roku 2004 vznikají na Univerzitě Karlově v Praze v rámci Rozvojového projektu MŠMT Tvorba multimediálních kurzů pro rozvoj distančního vzdělávání na UK na řadě fakult nové distanční kurzy z nejrůznějších oborů od lékařských přes přírodovědné, humanitní, pedagogické až po kurzy z oblasti tělesné výchovy. Tyto kurzy se připravují v MS Moodle. Příspěvek informuje o projektu a zkušenostech s Moodlem na Univerzitě Karlově. Představuje také blíže čtyři z vytvořených kurzů. Klíčová slova: Univerzita Karlova, distanční vzdělávání, e-learning, Moodle Abstract: New distance courses are created on Charles University since 2004 within the development project of Czech Ministry of Education, Youth and Sports Creation of multimedia courses for development of e-learning on Charles University in Prague. It covers various specializations, e.g. medicine, pedagogy, theology, physical education. The courses are developed in the Course Management System Moodle. The paper acquaints with the project and with the gain of application of Moodle on Charles University. It presents four created courses as well. Key words: Charles University, distance learning, elearning, Moodle 1. PROJEKT Od roku 2004 má Univerzita Karlova integrovaný rozvojový projekt Tvorba multimediálních kurzů pro rozvoj distančního vzdělávání. v rámci něho vznikají nové elearningové kurzy, které mají cíl rozšířit možnosti pro distanční formu studia akreditovaných studijních programů kombinovaného i prezenčního studia. Kurzy jsou součástí studijních plánů jednotlivých oborů.
Tab.1. Zúčastněné fakulty a ústavy Počet vytvářených e-kurzů 2004 2005 2006 Katolická teologická fakulta 1 1 1 Husitská teologická fakulta 2 4 5 1. lékařská fakulta 1 4 4 2. lékařská fakulta 2 3 3 3. lékařská fakulta 0 0 1 Lékařská fakulta v Plzni 1 4 12 Filozofická fakulta 1 2 6 Přírodovědecká fakulta 3 10 12 Matematicko-fyzikální fakulta 4 4 5 Pedagogická fakulta 1 2 3 Fakulta sociálních věd 0 0 1 Fakulta tělesné výchovy a sportu 2 5 4 Ústav výpočetní techniky 0 1 3 Ústav jazykové a odborné přípravy 1 1 2 Celkem 19 41 62 Spektrum pokrývaných oborů a oblastí Biologie Kinantropologie Biomedicína Matematika Egyptologie Mediální a komunikační studia elearning Ošetřovatelství Filologické obory Pedagogické obory Fyzika Tělesná výchova a sport Geologie Teologie Historické vědy Všeobecné lékařství Chemie Zubní lékařství Informatika 2. VÝBĚR LMS / CMS Pro tvorbu a provoz kurzů byl vybrán Course Management System Moodle. Při výběru systému se zvažovaly také jiné systémy, např. WebCT, LearningSpace. Pro volbu Moodlu mluvila nakonec následující kritéria: jeho původ na akademické půdě prostředí je vyvíjeno v praxi vysokoškolské výuky a odpovídá jejím potřebám; česká lokalizace; cena distribuce tohoto software probíhá pod licencí GNU zdarma;
modulární architektura a otevřený zdrojový kód Moodle lze rozšiřovat a modifikovat pro potřeby různých oborů; kompatibilita s připravovaným informačním systémem Univerzity Karlovy. Pochopitelně se při výběru systému zvažovala také rizika opensourceových projektů. Těmto rizikům se bude čelit například řešením exportu kurzů do standardizovaného formátu SCORM (Sharable Content Object Reference Model = referenční model sdíleného obsahu), který umožňuje přenos kurzů mezi různými LMS systémy. Moodle běží pod doménou dl.cuni.cz na serveru Ústavu výpočetní techniky. v dubnu 2006 byl ve verzi 1.5.2 a ke dni 20. 4. 2006 měl 3075 registrovaných uživatelů. Je to aplikace určená především pro potřeby řešitelů projektu, ale mohou v ní vznikat a také vznikají i kurzy, které tvoří učitelé univerzity, kteří se projektu neúčastní. V průběhu řešení projektu došlo k dalšímu, spontánnímu rozšíření Moodlu na Univerzitě Karlově, takže v současné době existuje na různých fakultních serverech řada Moodlů, které se používají převážně k podpoře prezenční výuky. 3. VÝHODY a NEVÝHODY MOODLU Volba Moodlu i jeho další rozšíření se zakládá na tom, že je to systém účelný a dobrý, který jednak umožňuje tvorbu a provoz plnohodnotných distančních kurzů, jednak nabízí všechny nástroje, které může potřebovat vysokoškolský učitel, aby se v čase kontaktní výuky mohl věnovat plně pedagogické práci a aby činnosti spojené s organizací a administrací výuky zařídil pomocí internetu, a to co nejpohodlněji. Mluvit o výhodách a nevýhodách Moodlu je problematické, protože takové hodnocení vždy předpokládá konfrontaci nároků a očekávání hodnotitele se skutečnými možnostmi hodnoceného produktu. v případě tak velké a různorodé instituce jakou je Univerzita Karlova jsou ale ve hře potřeby a požadavky často značně protichůdné. Bude mnoho prvků, které jeden obor označí za přednost a druhý za naprostou zbytečnost, jeden za nevýhodu a druhý za vlastnost zcela lhostejnou.
Moodle je systém, který je navržený na základě konkrétních didaktických přístupů, a tak je pochopitelné, že vyhovuje některým výukovým strategiím lépe než jiným (srov. http://docs.moodle.org/en/philosophy). Jeho hodnocení bude proto záviset také na míře flexibility na straně systému i na straně hodnotícího uživatele. E-pedagog se zkušenostmi z jiných LMS bude srovnávat a bude některé funkce postrádat (systémově například nelze nastavovat prerekvizity jednotlivých kurzů nebo lekcí v kurzu). Začínající e-pedagog se možná naopak nechá vést možnostmi Moodlu při formování vlastní výukové strategie. Z uvedených důvodů se nebudeme snažit o obsáhlejší přehled možných výhod a nevýhod a shrneme jen některé hlavní kladné a záporné rysy. Při tom pro podrobnější přehled odkazujeme na moodle.org, www.edutools.info (nyní pro Moodle 1.4 a 1.5.2), www.edutech.ch (nyní pro Moodle 1.5.2), nebo na článek Poulová, P.: Komparace vybraných LMS (pravděpodobně pro Moodle 1.3). 3.1 Přednosti Konfigurovatelné nástroje pro separátní i skupinovou komunikaci vlastní systém zpráv a diskusní fórum, chat, nástroje na odevzdávání a hodnocení písemných prací (modul Úkol); možnost kooperativního vytváření a vzájemného hodnocení studentských projektů (moduly Wiki, Workshop, Slovník); volba oddělených výukových skupin umožňuje provoz téhož kurzu zvlášť na různých fakultách; mnohojazyčnost: Moodle se v současné době distribuuje v lokalizaci do 54 jazyků. Každý uživatel si ve svém profilu může preferovat vlastní jazyk uživatelského rozhraní, což oceňují zahraniční studenti. a naopak pro každý kurz je možno pevně nastavit jiný komunikační a systémový jazyk, než je jazyk zvolený při instalaci aplikace, což je výhodné například pro studijní programy akreditované v cizím jazyce nebo pro pokročilé jazykové kurzy.
3.2 Zápory Jediná slabá stránka, která se uvádí na stránkách www.edutech.ch, jsou nedostatečně podrobné manuály pro pokročilejší výukové nástroje. Kromě toho bychom mohli uvést určité limity využití Moodlu, které vyplývají z nemožnosti nastavovat prerekvizity jednotlivých kurzů nebo lekcí v kurzu. Nevýhodami Moodlu jsou dále všeobecné nevýhody všech webových elearningových systémů, spočívající v požadavku, aby student a učitel měli poměrně rychlé připojení k internetu. Moodle nemá žádný autorský software a kurz se musí tvořit on-line. Tato vlastnost je obecně spíše výhodou, protože autor kurzů není závislý na žádném speciálním software, a nemusí být proto vázán na konkrétní operační systém. Jako nevýhodu to bude hodnotit pouze takový tvůrce kurzů, který nemá dostatečně rychlý přístup na internet. Zvolí pak pravděpodobně raději cestu off-line předpřípravy prvků a objektů ve standardizovaných formátech (html, pdf) a jejich publikování z počítače připojeného do sítě vysoké školy, což bude poněkud limitovat výběr nástrojů, které Moodle pro výuku nabízí. 4. ZKUŠENOSTI S MOODLEM Zkušenosti s Moodlem se už částečně promítly do převážně pozitivního hodnocení v předchozí kapitole. Pokud bychom chtěli napsat něco více, měli bychom upozornit, že v rámci projektu Tvorba multimediálních kurzů pro rozvoj distančního vzdělávání neproběhla, a ani se nepřipravuje žádná všeobecná a cílená evaluace didaktických výsledků elearningové výuky (Vyhodnocování ale provádějí některá pracoviště ve vlastní režii srov. kap. 4.1). Ohlasy se sbírají pouze v rámci průběžné a závěrečné zprávy o řešení projektu. Tento fakt bude zajisté silně limitovat relevanci následujících výpovědí. Mezi určitou částí studentů i pedagogů se objevuje nedůvěra k elearningovým prvkům ve výuce. Její důvody se zatím nediskutovaly, protože elearning není na Univerzitě Karlově ještě rozšířen do takové míry, aby byla tato skupina nucena
formulovat a hájit své stanovisko (situace bývá na některých pracovištích spíše opačná). Ta část populace studentů, která kurzy v Moodle využívá, hodnotí kladně zvýšení dostupnosti a aktuálnosti výukových materiálů a obohacení výuky o multimediální prvky, popřípadě možnost individuálního studijního tempa. Učitelé upozorňují především na znatelné zvýšení připravenosti a znalostí studentů a na minimalizaci prezenčních konzultací. Stížnosti na neúnosnou zátěž e- konzultacemi nebyly ve větší míře zaznamenány, což může vypovídat o tom, že si pedagogové umějí dobře zorganizovat čas nebo také o tom a to spíše že se řada studentů písemně konzultovat ostýchá. Byly skutečně zaznamenány ohlasy, že je nutné studenty ke komunikaci podněcovat. 4.1 Pilotní hodnocení kurzu Lékařská informatika v bakalářských oborech v akademickém roce 2005/2006 na 2. lékařské fakultě UK Zkušenosti z výuky je možno vyhodnotit např. na základě dotazníků, hodnotících kvalitu výukových on-line programů. Za kvalitní je pokládán takový program, ve kterém jsou použité technologie a nástroje schopny eliminovat nepřítomnost vyučujícího. Přichází v úvahu 7 oblastí (flexibilita, podpora studenta, cíle a výstupní znalosti, interakce, zvládnutí technologie, technická podpora studenta a programu, spokojenost studenta) s celkem 60 tvrzeními, které jsou hodnoceny Likertovou škálou. Hodnocení kurzu v 7 oblastech Kurz poskytoval dostatečnou interaktivitu zcela nesouhlasím spíše nesouhlasím nemám vyhraněný názor spíše souhlasím zcela souhlasím Kurz byl výhodný z hlediska flexibility Technologie používané v kurzu byly užitečné a zvládnutelné Cíle a výstupní znalosti studenta jsou jasně definovány Studenti měli dostatečný přístup ke studijním zdrojům a informacím o kurzu Technická podpora byla dostatečná 0 10 20 30 40 50 60 70 Byl jsem spokojen s aktivitami kurzu
Obr. 1. Graf výsledků hodnocení Obr. 2. Ukázka části evaluačního dotazníku pro oblast Flexibilita 5. PŘEDSTAVENÍ NĚKTERÝCH KURZŮ 5.1 Základy řeckého jazyka I a II Kurzy Základy řeckého jazyka I a II jsou navrženy jako podpora samostudia novozákonní řečtiny pro studenty kombinovaného studia teologie, ale využívají je také studenti prezenčního studia teologie i jiných oborů na Husitské teologické fakultě UK. Kurzy jsou rozsahem probrané látky ekvivalentní stejnojmenným prezenčním kurzům. Protože elearningová forma studia mrtvého jazyka je mnohem vhodnější pro gramatický dril než pro úvody do interpretace textů, je ve srovnání s prezenčními kurzy větší důraz položen právě na gramatiku. Hlavními didaktickými prostředky jsou strukturované studijní materiály a autotesty. Každý studijní text obsahuje přesně formulované studijní cíle na začátku lekce. Výklady gramatických témat jsou přizpůsobené pro samostudium a tabulky
gramatických paradigmat doprovázejí upozornění na rozdíly, analogie, anomálie apod., které by neměly uniknout pozornosti. Obr. 3. Určení témat a cílů 1. lekce Základů řeckého jazyka II V každé lekci jsou autotesty a jejich zaměření vždy odpovídá studijním cílům lekce. Jejich smyslem je napomáhat procvičení probírané gramatiky, a proto se studentům po každém odeslání testového formuláře zobrazuje vyhodnocení, kde je označeno správné řešení a jsou případně okomentovány některé předvídané chyby. Obr. 4. Náhled na výsledek autotestu
Jako pomocné didaktické prostředky obsahují kurzy diskusní fórum pro konzultace s tutorem, lexikální i terminologické slovníky a texty k překladu s klíčem. Hlavním technickým problémem, který se řešil v souvislosti s výukou řečtiny, bylo korektní zobrazování některých alfabetických znaků, které má stará řečtina oproti novořečtině odlišné. Studenti dostali k dispozici freewarový font a ve studijních materiálech, v testových otázkách a odpovědích, v diskuzních fórech a slovnících se pro řecké sekvence deklaroval tento font kaskádovým stylem. v Moodle 1.4 se proto musel dopsat kód, který umožňoval tvůrcům jednotlivých kurzů používat pro svůj kurz zvláštní stylopis. v Moodle 1.5 už je v každém kurzu možné uživatelské nastavení grafického tématu, a proto jsme na základě standardního skinu Moodlu vytvořili téma, které odpovídající styly zahrnuje. Obr. 5. Pohled do kurzu Základy řeckého jazyka II
5.2 Zpracování informačních údajů pro hodnocení klinických případů Kurz Zpracování informačních údajů pro hodnocení klinických případů je určen k výuce vyhledávání informací v bibliografických databázích, zdrojích EBM (Evidence Based Medicine) a dalších internetových zdrojích. Jednotlivé lekce mají standardní strukturu v tomto pořadí: stanovení cílů lekce a podmínek pro jejich splnění, seznámení s problematikou pomocí hypertextových materiálů a úkoly procvičující danou problematiku (úkoly jsou pro učitele kurzu modelově vyřešeny) Kurz je zakončen závěrečnou prací, která shrnuje praktické dovednosti při vyhledávání konkrétních informací v různých typech informačních zdrojů, získané v jednotlivých lekcích. Obr. 6. Struktura standardní lekce Obr. 7. Zadání úkolu
Obr. 8. Řešení úkolu 5.3 Ústní a čelistní nádory Struktura kurzu Ústní a čelistní nádory odráží klinický přístup řešení problémů a vede studenty k vyhledávání a zpracovávání informace. Kurz obsahuje také správné řešení zadaných úkolů (pro učitele). Obr. 9. Vyhledání základních údajů o diagnóze zadání
Obr. 10. Vyhledání informací o diagnóze řešení První část lekce je vždy zakončena znalostním testem. Ve druhé části lekce studenti pracují s danou diagnózou v rámci využití kazuistik. Studenti jsou nuceni prokázat schopnost diagnosticko-léčebné rozvahy na základě všech údajů získaných v první části lekce. Obr. 11. Řešení případu Obr. 12. Určení diagnózy
Rozsah kurzů Zpracování informačních údajů pro hodnocení klinických případů a Ústní a čelistní nádory je 2 x 7 lekcí, které odpovídají 2 x 2 hodinám prezenční výuky, tj. 28 výukových hod. Literatura 1. Feberová, J.: Zkušenosti s podporou tvorby kurzů distanční výuky na UK a provozem kurzů distanční výuky lékařské informatiky. In: Sborník Medsoft 2006, Nupaky, s. 51-56 2. McGorry, S. Y.: Measuring Quality in Online Programs. In: The Internet and Higher Education, Vol. 6, 2003, is. 2, s. 159-177 (Dostupné na: http://www.sciencedirect.com/science/journal/10967516 10.1.2006) 3. Poulová, P.: Komparace vybraných LMS. In: E-learning v České a Slovenské republice, Stav a Perspektivy, Sborník konference BELCOM'04, Praha, s. 46-55 4. Šimonová, I.: Příspěvek k měření kvality výukových online programů. In: Sborník konference BELCOM'06, Praha, s. 14 Mgr. Jiří Pavlík Univerzita Karlova v Praze, Husitská teologická fakulta, katedra biblistiky Adresa: Pacovská 350, 140 21 Praha 4 Krč E-mail: jfpavlik@gmail.com MUDr. Jitka Feberová Univerzita Karlova v Praze, 2. lékařská fakulta, Ústav lékařské informatiky Adresa: v Úvalu 84, 150 06 Praha 5 Motol E-mail: jitka.feberova@lfmotol.cuni.cz