STUDIE Č. 28 POSTAVENÍ A ODMĚŇOVÁNÍ PRACOVNÍKŮ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH DÍLČÍ STUDIE II. - ANALÝZA DAT ZA ZAMĚSTNANCE Vytvořeno pro: Projekt reg. č.: CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednavatel: KZPS ČR Zhotovitel: Institut řízení lidských zdrojů s.r.o., IČ 24180629
Obsah Zadání... 4 Úvod... 5 1. Výsledky on-line sběru dat... 7 1.1. Uveďte prosím název svého zaměstnavatele... 7 1.2. Kraj, ve kterém zaměstnavatel sídlí... 10 1.3. Právní forma zaměstnavatele... 12 1.4. Druh poskytované sociální služby... 13 1.5. V jakém druhu sociální služby pracujete?... 15 1.6. Pohlaví... 16 1.7. Uveďte prosím váš věk... 17 1.8. Dosažené vzdělání... 18 1.9. Máte více maturitních zkoušek?... 19 1.10. Vypište prosím obor (obory) maturitních zkoušek... 20 1.11. Máte střední zdravotnické vzdělání?... 24 1.12. Jste absolventem vysoké školy?... 25 1.13. Uveďte prosím specializaci VŠ studia... 26 1.14. Uveďte prosím nejvyšší dosažený stupeň VŠ vzdělání... 27 1.15. Počet let započitatelné praxe pro mzdové/platové účely... 28 1.16. Počet let pracovního poměru v této organizaci... 29 1.17. Délka pracovního poměru v sociální službě (let)... 30 1.18. Vaše pracovní pozice v sociálních službách... 31 1.19. Typ pracovního poměru... 32 1.20. Rozsah práce v hodinách při DPP či DPČ... 33 1.21. Úvazek celkem (od 0,1 do 1,0 či výše)... 34 1.22. Pracoval/a jste v minulosti v této organizaci jako zdravotní sestra?... 35 1.23. Vykonáváte v současné době některé činnosti zdravotní sestry, i když jste pracovně zařazen/a jinak? 36 1.24. Jaká je Vaše platová/mzdová třída?... 37 1.25. Jaká je Vaše hrubá tarifní mzda/plat za předchozí měsíc bez příplatků a odměn?... 38 1.26. Je ve vaší práci průkazná souvislost mezi pracovní výkonností a odměňováním?... 39 1.27. Setkal/a jste se v sociálních službách s diskriminací?... 40 1.28. Pokud jste se v sociálních službách setkal/a s diskriminací, pak o jaký druh diskriminace se jednalo? 41 1.29. Domníváte se, že v sociálních službách dochází k nerovnostem v odměňování?... 43 1.30. Setkal/a jste se s případem, kdy byla zdravotní sestra zařazena jinak za účelem snížení její mzdy/platu?... 44 1.31. Setkal/a jste se s případem, kdy byl pracovník zařazen do jiné platové třídy, která neodpovídala jeho pracovní náplni za účelem snížení platu?... 45 1.32. Setkal/a jste se s případem, kdy byl pracovník za stejnou práci odměňován jinak v zařízení s různou organizační formou?... 46 2
1.33. Pokud ano, uveďte prosím konkrétní příklad (která organizační forma odměňovala lépe a za jakou práci) 47 1.34. Jaké jsou podle Vás realizační bariéry současné právní úpravy odměňování v sociálních službách?. 51 1.35. Jaké jsou podle Vás alternativní možnosti řešení problému?... 56 1.36. Pokud se chcete vyjádřit k problémům, které studie pokrývá, využijte prosím následující řádky... 61 1.37. Shrnutí kapitoly... 64 2. Výsledky sběru dat statistická analýza odměňování... 66 2.1. Průměrná mzda... 66 2.2. Srovnání průměrného příjmu podle kraje... 67 2.3. Srovnání průměrné mzdy/platu podle druhu zařízení... 69 2.4. Srovnání průměrné mzdy podle pohlaví respondentů... 70 2.5. Srovnání průměrné mzdy/platu podle vzdělání respondentů... 72 2.6. Srovnání průměrné mzdy/platu podle oboru vzdělání respondentů (zdravotnické x jiné)... 73 2.7. Srovnání průměrné mzdy podle dalších faktorů... 74 3. Odměňování v sociálních službách - statistika ISPV... 75 3.1. Mzdová vs. platová sféra... 75 3.2. Sociální služby v NSP... 75 3.3. Výsledky mzdových/platových průzkumů u vybraných typových pozic... 77 3.3.1. Odborní pracovníci v oblasti sociální práce... 77 3.3.2. Specialisté v oblasti sociální práce... 80 3.3.3. Odborní pracovníci v oblasti sociální práce... 81 3.3.4. Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních... 81 3.3.5. Ošetřovatelé a příbuzní pracovníci v oblasti domácí péče a terénních sociálních služeb... 83 3.4. Pásmové odměňování... 84 3.5. Shrnutí kapitoly... 85 4. Srovnání výsledků za zaměstnance a za zaměstnavatele... 87 4.1. Srovnání dotazníků - rozdělení skupin... 87 4.2. Uveďte kraj, ve kterém zaměstnavatel sídlí či celostátní působnost... 89 4.3. Právní forma... 91 4.4. Je ve vaší práci průkazná souvislost mezi pracovní výkonností a odměňováním?... 92 4.5. Setkal/a jste se v sociálních službách s diskriminací?... 93 4.6. Diskriminace- druhy... 94 4.7. Domníváte se, že v sociálních službách dochází k nerovnostem v odměňování?... 96 4.8. Setkal/a jste se s případem, kdy byla zdravotní sestra zařazena jinak za účelem snížení její mzdy/platu?... 97 4.9. Setkal/a jste se s případem, kdy byl pracovník zařazen do jiné platové třídy, která neodpovídala jeho pracovní náplni za účelem snížení platu?... 98 4.10. Setkal/a jste se s případem, kdy byl pracovník za stejnou práci odměňován jinak v zařízení s různou organizační formou?... 99 5. Závěr... 100 6. Zdroje... 104 7. Příloha... 105 3
Zadání Postavení a odměňování pracovníků v sociálních službách Zaměstnanci v sociálních službách patří v celostátním porovnání k nejhůře odměňovaným, přesto, že nikdo náročnost a potřebnost jejich práce nezpochybňuje. Zároveň se ukazují řádové rozdíly v odměňování u poskytovatelů služeb dle jejich právní formy. Obsah studie: Cílem studie je na bázi celostátního průzkumu u několika set organizací, za využití speciálně vytvořeného software pro on-line sběr dat a jejich zpracování, zjistit vazby odměňování na typ zaměstnavatele, druh práce (poskytované sociální služby) a výkonnost a na základě těchto zjištění předložit návrhy k nediskriminaci některých skupin zaměstnanců. Předpokládá se, že průzkum a sběr původních dat bude realizován za dva roky u co nejširšího počtu respondentů (v řádu tisíců), jen díky tomuto založení budou moci být výsledky studie s poměrně vysokou mírou objektivity. Budou zpracovány dvě dílčí studie a následně závěrečná studie, během třetího roku projektu. Celkové náklady budou zahrnovat i tvorbu odpovídajícího software, široký průzkum mezi poskytovateli sociálních služeb a jejich zaměstnavateli a teprve následně vlastní zpracování textu studie. Studie se zaměří na: odměňování v sektoru sociálních služeb, mj. dle typu zaměstnavatele a druhu poskytované sociální služby; realizační bariery současné právní úpravy; návrhy alternativních řešení problémů. Zadavatel požaduje: vytvoření harmonogramu studie, předložení osnovy studie ke schválení, předložení vytvořených dotazníků ke schválení s výhradou možnosti úpravy jejich obsahu, průběžné seznamování s dílčími výsledky a předložení závěrečné verze k připomínkám. 4
Úvod Krátce po zadání studie byly vytvořeny dotazníky pro sběr dat za zaměstnavatele a zaměstnance. Dotazník za zaměstnavatele byl vytvořen ve spolupráci s UZS. Vzhledem k zadání obsahuje celkem cca 98 položek, z nichž zařízení nevyplňují všechny. Otázky se týkají dat z let 2009-2011. Dotazník pro zaměstnance byl vytvořen ve spolupráci s Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče. Sběr dat probíhal několika způsoby. 1) Zpracovatel přímo oslovil e-mailem se žádostí o vyplnění dotazníků veškeré poskytovatele sociálních služeb, evidované v Registru poskytovatelů sociálních služeb. Jednalo se o 4500 subjektů. Sběr dat probíhal v průběhu dubna 2012. 2) V rámci podpory sběru dat byly odkazy na dotazníky pro zaměstnavatele i zaměstnance dále zveřejněny na webech: Institutu řízení lidských zdrojů Unie zaměstnavatelských svazů Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Asociace poskytovatelů sociálních služeb 3) Vzhledem k tomu, že výsledky dvou kol sběru dat byly nedostatečné (žádné odpovědi za zaměstnavatele a cca 80 odpovědí za zaměstnance), bylo připraveno náhradní krizové řešení. 4) v rámci Konference APSS na téma Financování v sociálních službách dne 19.6.2012 osloveni účastníci se žádostí o vyplnění speciálně vytvořeného screeningového dotazníku pro zaměstnavatele o 12 položkách. Tento dotazník vyplnilo na místě 99 respondentů. Pouze 92 odpovědí bylo validních a použitelných. 5) Účastníci konference byli seznámeni s předběžnými výsledky sběru dat, které jsou znepokojivé z hlediska nerovnosti v odměňování v sociálních službách a byli požádání, aby sami vyplnili kompletní dotazník pro zaměstnavatele a předali svým zaměstnancům dotazníky pro zaměstnance. Sběr pak probíhal do konce června. V rámci této fáze se podařilo získat cca dalších 200 dotazníků od zaměstnanců a pouze 15 kompletních dotazníků od zaměstnavatelů. 6) Kompletní dotazníky od zaměstnavatelů byly částečně využity v rámci vyhodnocení dat za zaměstnavatele a tak u některých položek je 107 respondentů. Analýza metadat Již v rámci přípravy na sběr dat se ukázalo, že data za zaměstnavatele by bylo vhodné získat přímo od MPSV, které tato data shromažďuje. 5