Cenová analýza letenek ve vybraných destinacích

Cenová analýza letenek ve vybraných destinacích Bakalářská práce Štěpánka Drahoňovská Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra ekonomie a ekonomiky Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Dr. Ing. Sylva Skupinová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-11-20 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: s.drahonovska@email Praha 2014

Bachelor s Dissertation The rate analysis of the tickets to the choosen destinations Štěpánka Drahoňovská The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of economics and economy Major: Hotel Management Thesis Advisor: Dr. Ing. Sylva Skupinová Date of Submission: 2014-11-20 Date of Thesis Defence: E-mail: s.drahonovska@email Prague 2014

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, že jsem bakalářskou práci na téma Cenová analýza letenek ve vybraných destinacích zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 552/2005 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. jméno a příjmení autora V Praze dne 20. 11. 2014

Velice ráda bych poděkovala Dr. Ing. Sylvě Skupinové, za cenné rady a odborné vedení bakalářské práce.

Abstrakt DRAHOŇOVSKÁ, Štěpánka. Cenová analýza letenek ve vybraných destinacích. [Bakalářská práce] Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 76 Cílem práce je cenová analýza letenek na pravidelných linkách Česká republika Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy. Z analýzy je patrné, nakolik je letecká přeprava ve srovnání s jinými druhy dopravy výhodná. V teoretickometodologické části je popsána obecná charakteristika letecké dopravy a letectví jako takového. Jsou zde představeny České aerolinie a jednotlivá mezinárodní letiště v České republice a na Slovensku, která byla pro analýzu vybrána. V České republice se jedná o mezinárodní letiště v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech a v Pardubicích a na Slovensku pak o letiště v Bratislavě, Košicích, Žilině, Popradu a Sliači. Není zde opomenuta ani stručná historie statistiky. V praktické části je použita komparativní analýza, inspirovaná základními principy tzv. kvantitativní obsahové analýzy. Data vyplývající z analýzy jsou utříděna pomocí statistických metod, které jsou v této části podrobně popsány. Výběrový soubor dat je rozdělen z hlediska dopravy na dopravu leteckou, vlakovou a autobusovou a z hlediska času na období dvanácti měsíců (říjen 2014 září 2015) Závěr praktické části obsahuje statistické výpočty, ze kterých je patrné, nakolik je z finančního hlediska letecká doprava na linkách Praha Bratislava a Praha Košice výhodná. V návrhové části jsou popsány možnosti jak zvýšit zájem o využívání letecké dopravy mezi Českou republikou a Slovenskem. V Závěru práce jsou shrnuty všechny informace, které byly z analýzy získány. Klíčová slova: analýza, cena, Česká republika, data, doprava, letenka, Slovensko, statistika

Abstract DRAHOŇOVSKÁ, Štěpánka. The rate analysis of the tickets to the choosen destinations. [Bachelor s Dissertation] The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Total number of pages: 76 The purpose of my thesis is the rate analysis of tickets on regular lines between Czech Republic and Slovakia, in connection with possibility of train and bus transportation. The analysis shows, how could be the air transport lucrative by comparing with the other types of transportation. Theoretical and methodological parts are general characteristic of air transportation and aviation as such. Czech Airlines and international airports in Czech Republic and Slovakia are introduced in this part. It means international airports which were chosen for the analysis. The airports in the Czech Republic are in Prague, Brno, Ostrava, Karlovy Vary and Pardubice. The airports in the Slovakia are in Bratislava, Košice, Žilina, Poprad and Sliač. There is a brief history of statistic in here. In practical part is used the comparative analysis inspired by basic principles of quantitative content analysis. Data resulting from the analysis are sorted by statistical methods, which are descried in detail in this part. The sample data is divided in terms of transport on the air, train and bus transport, and in terms of time on the twelve months period (October 2014 September 2015). The end of practical part contains statistical calculations, which show, if the air transports on the regular lines Prague Bratislava and Prague Košice are financially favourable or not. In the proposal part are describe the possibilities how to increase interest in the use of air transport between Czech Republic and Slovakia. The conclusion summarizes all the information that has been obtained from the analysis. Key words: analysis, Czech Republic, data, price, ticket, transport, Slovakia, statistics

Obsah Úvod... 12 TEORETICKÁ ČÁST... 14 1. Letecké doprava a její charakteristika... 14 1.1 Doprava... 14 1.2 Letecká doprava... 15 1.3 Stručná historie letectví... 16 1.4 České aerolinie... 17 2. Letiště v České republice... 18 2.1 Mezinárodní letiště Václava Havla Praha... 18 2.2 Letiště Brno - Tuřany... 20 2.3 Letiště Leoše Janáčka Ostrava... 22 2.4 Letiště Karlovy Vary... 23 2.5 Letiště Pardubice... 24 3. Letiště na Slovensku... 25 3.1 Mezinárodní letiště Milana Rastislava Štefánika Bratislava... 25 3.2 Letiště Košice... 27 3.3 Mezinárodní letiště Poprad - Tatry... 28 3.4 Letiště Piešťany... 30 3.5 Letiště Sliač... 30 3.6 Letiště Žilina Dolní Hričov... 31 PRAKTICKÁ ČÁST... 32 4. Cenová analýza letenek pravidelných linek Česká republika Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy... 32 4.1 Problematika analýzy dat... 32 4.2 Definice objektů analýzy dat... 32 4.3 Cíl analýzy dat... 34 4.4 Výzkumné otázky... 34

4.5 Kritéria analýzy dat... 35 4.6 Výzkumná metoda... 35 4.7 Statistické zpracování dat... 36 4.7.1 Stručná historie statistiky... 36 4.7.2 Metodika výpočtů... 37 4.8 Výběrový soubor... 39 4.9 Porovnání dat... 39 4.10 Shrnutí výsledků analýzy dat a možná řešení... 70 Závěr... 73 Literatura a zdroje... 74

Seznam grafů a tabulek Grafy: Graf 1 Počty odbavených cestujících na letišti Brno Tuřany Graf 2 Počty přepravených cestujících na letišti Poprad Tatry v letech 2008 až 2013 Graf 3 Počty spojení dle jednotlivých druhů dopravy Graf 4 Průměrné ceny letenek linek Praha - Bratislava a Praha - Košice Graf 5 Porovnání cen jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha Graf 6 Porovnání cen u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy Graf 7 Srovnání objemu času dle jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha Graf 8 Porovnání objemu času u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy Tabulky: Tab. 1 Počty odbavených cestujících na letišti Košice v letech 2005 až 2009 Tab. 2 Analyzované vlakové a autobusové spoje mezi Českou republikou a Slovenskem Tab. 3 Přehled leteckých, autobusových a vlakových dopravců Tab. 4 Vlaková spojení mezi vybranými městy v ČR a na Slovensku Tab. 5 Autobusová spojení mezi vybranými městy v ČR a na Slovensku Tab. 6 Počty spojení dle jednotlivých druhů dopravy Tab. 7 Tabulka četností ceny letenek Praha Bratislava říjen Tab. 8 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Bratislava říjen Tab. 9 Tabulka četností ceny letenek Praha Bratislava listopad Tab. 10 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Bratislava listopad

Tab. 11 Tabulka četností ceny letenek Praha Bratislava prosinec Tab. 12 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Bratislava prosinec Tab. 13 Tabulka četností ceny letenek Praha Bratislava leden září 2015 Tab. 14 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Bratislava leden září 2015 Tab. 15 Tabulka četností ceny letenek Praha Košice říjen Tab. 16 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Košice říjen Tab. 17 Tabulka četností ceny letenek Praha Košice listopad Tab. 18 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Košice listopad Tab. 19 Tabulka četností ceny letenek Praha Košice prosinec Tab. 20 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Košice prosinec Tab. 21 Tabulka četností ceny letenek Praha Košice leden září Tab. 22 Míry polohy a variability ceny letenek Praha Košice leden září 2015 Tab. 23 Porovnání aritmetických průměrů cen letenek v jednotlivých destinacích a měsících. Tab. 24 Porovnání cen vlakové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy) Tab. 25 Porovnání cen autobusové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy) Tab. 26 Porovnání cen jednotlivých druhů dopravy z výchozí stanice Praha Tab. 27 Porovnání cen u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy Tab. 28 Porovnání objemu času vlakové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy)

Tab. 29 Porovnání objemu času autobusové dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoje s přestupy) Tab. 30 Porovnání objemu času letecké dopravy v jednotlivých destinacích (přímé spoje i spoj s mezipřistáním) Tab. 31 Porovnání objemu času vynaloženého na dopravu z výchozí stanice Praha Tab. 32 Porovnání objemu času u přímých spojení vlakové a autobusové dopravy

Úvod Předkládaná bakalářská práce se zabývá cenovou analýzou letenek ve vybraných destinacích. Jako stěžejní destinace jsem zvolila Českou republiku a analýza se týká pravidelných leteckých linek z největších českých mezinárodních letišť na Slovensko. Státy Česká republika a Slovensko jsem pro potřeby bakalářské práce vybrala proto, neboť jsou tyto země vzájemně velmi blízké, mají společnou historii i podobnou ekonomickou úroveň. Obě země jsou ovšem svou rozlohou z hlediska letecké dopravy velmi malé, a tak se na jejich území realizují pouze dva vnitrostátní lety (Praha Ostrava a Bratislava Košice). Ani mezi oběma zeměmi nelétá spojů o mnoho více. Létat lze pouze mezi Prahou a Bratislavou a Prahou a Košicemi. Počet leteckých linek neodpovídá tomu, abych mohla realizovat smysluplnou cenovou analýzu, a tak jsem porovnala ceny pravidelných leteckých linek a obohatila celou analýzu o možnosti vlakové a autobusové dopravy. Práci jsem rozdělila do dvou stěžejních částí teoretické a praktické. Teoretická část obsahuje krátkou charakteristiku oblasti dopravy, letecké dopravy, stručnou historii letectví, informace o Českých aeroliniích a podrobnější data o jednotlivých letištích v České republice a na Slovensku. Mezi česká letiště jsem zařadila mezinárodní letiště v Praze, Brně, Ostravě, Karlových Varech a v Pardubicích a mezi slovenská letiště pak letiště v Bratislavě, Košicích, Žilině, Popradu a Sliači. V praktické části jsem realizovala cenovou analýzu letenek pravidelných linek Česká republika Slovensko v souvislosti s možnostmi vlakové a autobusové dopravy a to na základě dvou stěžejních kritérií ceny a objemu času vynaloženého na dopravu. Mezi další kritéria jsem pak zařadila i počty a názvy dopravců, počty měst, mezi kterými je doprava realizována, a počty přestupů. Účelem cenové a časové analýzy různých druhů dopravy a jednotlivých leteckých, autobusových a vlakových linek je zhodnotit, jaké výhody letecká doprava ve srovnání s jinými druhy dopravy cestujícím přináší, a zda se jim vyplatí leteckou dopravu mezi Českou republikou a Slovenskem využívat. Cílem práce je stručně popsat leteckou dopravu s důrazem na česká a slovenská letiště a posoudit, zda je letecká přeprava ve srovnání s jinými druhy dopravy výhodná a cestujícím se ji vyplatí využívat, případně jaké další výhody či nevýhody letecká doprava na 12

uvedených trasách sebou přináší. Na závěr práce jsem zařadila i návrhy změn a opatření, která by musela být přijata, aby se situace alespoň částečně změnila. 13

TEORETICKÁ ČÁST 1. Letecké doprava a její charakteristika 1.1 Doprava Doprava představuje velmi rozsáhlou sféru ekonomiky a v národním hospodářství je její význam srovnatelný s takovými oblastmi, jako je průmysl či zemědělství. Doprava umožňuje společenskou a geografickou dělbu práce a to ve vnitrostátním či mezinárodním měřítku. Dopravu charakterizuje Brinke jako záměrné a organizované přemístění věcí a osob uskutečňované dopravními prostředky po dopravních cestách. 1 Důležitými složkami dopravy jsou: 2 Dopravní prostředky (letadla, vlaky, autobusy, automobily, lodě). Dopravní cesty (vzdušný prostor, pevninský prostor silnice, železnice, řeky, moře). Dopravní zařízení (letiště, vlaková a autobusová nádraží, přístavy). Dopravní cesty a dopravní zařízení představují dopravní síť, která je jednou ze základních podmínek rozvoje daného území. Rozvojový potenciál regionů roste s kvalitou technického vybavení a hustotou dopravní sítě území. 3 Kromě základní funkce dopravy, která spočívá v přemisťování zboží a osob, plní doprava i mnoho dalších funkcí. Mezi ně například patří: 4 Sociálně stabilizační funkce doprava má i sociálně politickou dimenzi. V situaci, kdy dojde k poruše v dopravním systému, může být porušena i stabilita ekonomiky a celé společnosti. 1 Brinke, J. Úvod do geografie dopravy, s. 4. 2 Brinke, J. Úvod do geografie dopravy, s. 4. 3 Wokoun, R. Ekonomika v prostoru - svět, střední Evropa, EU, OECD, ČR, s. 115. 4 Eisler, J. Ekonomika dopravních služeb a podnikání v dopravě, s. 27. 14

Stimulační funkce - investice do dopravní infrastruktury představují stimul a oživení ekonomiky státu. Substituční funkce doprava může nahrazovat skladování, regulovat množství obyvatel ve městech, ovlivňovat strukturu spotřeby a její objem. Doprava se člení do několika odvětví. Jedná se o dopravu železniční, automobilovou, vodní vnitrozemskou, námořní a leteckou. Dopravu lze také dělit na nákladní a osobní. 1.2 Letecká doprava Letecká doprava je charakteristická vysokou rychlostí a přepravou na velké vzdálenosti. Jedná se o nejrychlejší a nejbezpečnější způsob přepravy. Odvětví letecké dopravy navíc poskytuje i velké množství pracovních příležitostí. V poslední době zaznamenala letecká doprava díky rychlému růstu životní úrovně obyvatel po celém světě výrazný nárůst a to v oblasti osobní i nákladní letecké dopravy. Tento nárůst objemu letecké dopravy má příčinu v prudkém technickém a technologickém rozvoji, liberalizaci ekonomického prostředí, růstu konkurence mezi leteckými dopravci či ve výrazném poklesu cen letenek. Přínosem mezinárodní letecké přepravy je i podpora rozvoje mezinárodních vztahů a vzájemné spolupráce států na hospodářské, společensko-politické a kulturní úrovni. 5 Z provozního hlediska lze v systému letecké dopravy identifikovat následující prvky letecké infrastruktury: 6 Letiště. Letecké navigační služby (podniky řízení letového provozu). Letecké dopravce (provozovatele letecké dopravy). Regulátory a regulační systém (státní orgány, zákony a předpisy, mezinárodní dohody a úmluvy). 5 Pruša, J. Svět letecké dopravy, s. 25. 6 Žihla, Z. Provozování podniků letecké dopravy a letišť, s. 12. 15

V rámci letecké dopravy plní letiště mnoho funkcí. Zejména jsou počátečním a konečným bodem leteckého přepravního procesu, představují transfer mezi pozemní a leteckou dopravou a v neposlední řadě slouží jako bod pro mezipřistání linek (tranzit) a přestup či překlad mezi leteckými linkami (transfer). 7 Letiště lze členit na základě jejich velikosti, důležitosti pro daný region a zejména výkonnosti. Existují tak hlavní letiště (main hub), národní letiště (national, secondary hub), velká regionální letiště (regional airports), malá letiště (small regional airports) a letiště (small airports). 8 V České republice se letiště rozlišují na mezinárodní letiště s přístrojovým provozem a ostatní letiště. V ČR se nacházejí tato mezinárodní letiště: Praha Ruzyně (Letiště Václava Havla), Brno Tuřany, Ostrava Mošnov (Letiště Leoše Janáčka Ostrava), Karlovy Vary a Pardubice. 1.3 Stručná historie letectví Létání je jedním z nejmladších způsobů dopravy a jeho počátky se datují až na konec 18. století, konkrétně do roku 1783. V tomto roce poprvé vzlétl horkovzdušný balón, který byl sestrojen bratry Montgolfierovými. První let letadlem, pak byl uskutečněn až na počátku 20. století, roku 1903 bratry Wrightovými. Velký pokrok zaznamenalo letectví během 30. let 20. století. I letectví v České republice má svou historii. Jeho počátek je spojován s dnes již legendárním inženýrem Kašparem a jeho letem z Prahy do Pardubic, který se uskutečnil 4. června 1910. Velký rozvoj zažilo letectví na českém území během obou světových válek, ale o moderní letecké dopravě v České republice se dá mluvit teprve až od konce 60. let 20. století. 7 Pruša, J. Svět letecké dopravy, s. 31. 8 Žihla, Z. Provozování podniků letecké dopravy a letišť, s. 13. 16

1.4 České aerolinie Národním leteckým dopravcem jsou České aerolinie. Dají se zařadit mezi pět nejstarších leteckých společností v Evropě. Aerolinky byly založeny již roku 1923, tehdy ještě jako Československé aerolinie. První let pod jejich záštitou byl z Prahy do Bratislavy a uskutečnil se 29. října téhož roku. V roce 1929 se ČSA staly členem Mezinárodního sdružení leteckých dopravců - IATA. První mezinárodní let se uskutečnil roku 1930 na trase z Prahy do Záhřebu. Roku 1937 se začalo létat z nově otevřeného letiště v Ruzyni. Postupně ČSA zprovozňovaly linky po celé Evropě a dále i do celého světa. Za dobu svého působení v oboru se České aerolinie staly moderní leteckou společností, která získala mnoho ocenění za kvalitu svých služeb. Jsou také držitelem řady certifikátů, dokazujících zaměření společnosti na například bezpečnostní standardy nebo ochranu životního prostředí. Ve své flotile má ČSA 23 moderních letounů. Na dálkové lety jsou využívány letouny typu Airbus. České Aerolinky jsou také členem aliance SkyTeam, což je mezinárodní aliance, v současnosti devatenácti leteckých společností, která zajišťuje přístup do tisíce destinací s komplexními službami. Využívání služeb leteckých společností, které jsou členy aliance SkyTeam, přináší mnoho výhod spojených s věrnostním programem, který je vskutku do detailu propracovaný, a dokáže tak usnadnit a zpříjemnit cestování. V současné době se České aerolinie bohužel potýkají s finančními problémy a plánují propouštění svých zaměstnanců. Důvodem je velká konkurence v oboru, snižování nákladů, restrukturalizace firmy a v současnosti i ukrajinská krize, která vedla k významnému meziročnímu propadu počtu rezervací i přepravených cestujících z Ruské federace a dalších zemí bývalého Sovětského svazu. 9 9 ČSA chystají masivní propouštění, půjdou piloti i stevardi. Novinky.cz. 23.9.2014. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.novinky.cz/ekonomika/348531-csa-chystaji-masivni-propousteni-pujdoupiloti-i-stevardi.html 17

2. Letiště v České republice V České republice je dnes 91 civilních letišť, které je možné rozdělit do tří skupin. Letiště celostátního významu, regionální letiště většího významu a regionální letiště menšího významu, tzv. aeroklubová a sportovní letiště. První významné letiště na našem území vzniklo již v roce 1918. Toto letiště se nachází v pražské čtvrti Praha Kbely a jednalo se o první plnohodnotné letiště založené po první světové válce na českém území. Před ním bylo v provozu jen letiště v Chebu pocházející ještě z dob habsburské monarchie a dále letiště, které se rozkládalo na polích v blízkosti Strašnic. Letiště Praha Kbely se postupně stalo centrem rozvoje československého letectví. Takto sloužilo až do roku 1937, kdy bylo založeno letiště Praha Ruzyně. Na začátku druhé světové války bylo letiště Praha Kbely mezi prvními obsazenými objekty v Čechách a všechna letadla byla zabrána německými vojsky. Nacisté přeměnili letiště na dílny, částečně letiště sloužilo i dopravě. Na konci války bylo zcela v rukou Luftwaffe. Po válce a rekonstrukci bylo přeměněno na vojenské dopravní letiště, které je určeno k soukromým účelům letectva Armády České republiky. Vzhledem k tomu, že se nejedná o civilní letiště, není do analýzy zahrnuto. 2.1 Mezinárodní letiště Václava Havla Praha Mezinárodní letiště Václava Havla Praha, původním názvem Letiště Praha Ruzyně, je největším letištěm na území České republiky a využívá ho většina zahraniční klientely. Jak už název napovídá je určené pro mezinárodní, ale také pro vnitrostátní lety. Letiště se nachází 17 km od centra Prahy, na severozápadním okraji města. Cesta do centra Prahy trvá zhruba 30 minut autem a 1 hodinu Pražskou integrovanou dopravou. Letiště bylo založeno v roce 1933 a dokončeno bylo v roce 1937. Hlavním architektem byl Adolf Beneš a doprovodné budovy navrhl architekt Kamil Roškot. Jedná se o část dnes označovanou jako terminál Jih 1. Provoz letiště byl zahájen 5. dubna 1937 příletem letounu z Piešťan. Původní rozloha byla 80 ha. Vlivem prudkého technického pokroku však bylo nutno během krátkého časového období letiště zvětšit na čtyřnásobek své původní velikosti. První úpravy byly na letišti prováděny po válce, mezi lety 1947 1956. 18

V této době bylo vylepšeno především jeho technické zázemí. V letech 1960 1968 byla přistavěna další část, dnes označovaná jako Sever, tzv. Nové letiště. V polovině 60. let byla vystavěna, dle návrhů architektů Karla Filsaka a Karla Bubeníčka, nová odbavovací hala, hangár a nový systém tří vzletových a přistávacích drah. Při té příležitosti byla rozloha letiště zvětšena na 800 ha. V roce 1989 byla zahájena rekonstrukce severní odbavovací budovy, tentokrát podle návrhů architektů Petra Franty a Michala Brixe. Zároveň byly rekonstruovány i vzletové a přistávací dráhy. Rekonstrukce byla dokončena v roce 1993. V této době byl vypracován i plán na rozšíření odbavovacího prostoru v areálu Sever, který byl uskutečněn v roce 1995. Součástí tohoto prostoru je i terminál Sever 2, který byl otevřen 17. ledna 2006, a navržen byl týmem architektů Nikodem a Partner spol. s r.o. a Mansfeld IDC s.r.o. byl pojmenován Jih 2. V roce 1997 byl v jižní části letiště vybudován nový terminál, který V dnešní době (k roku 2013) je letiště plně vybaveno pro nepřetržitý provoz ve dne i v noci. Dráhový systém je složen ze tří vzletových a přistávacích drah a čtyřech míst pro přistávání vrtulníků, tzv. heliportů. Na letišti se nachází čtyři terminály. Budova nového letiště je označena jako Terminál Sever a obsahuje terminály T1 a T2. Terminál T1 se využívá pro lety mimo schengenský prostor a terminál T2 naopak pro lety v schengenském prostoru. Na těchto terminálech je plocha vybavená 17 stáními s tunely pro přímý nástup do letadla. Poblíž této plochy se nachází také nákladní terminál. Budova starého letiště je označena jako Terminál Jih a obsahuje terminály T3 a T4. Terminál T3 slouží k soukromým a charterovým letům a terminál T4 se využívá především k VIP letům a státním návštěvám. Z Prahy je možné se dostat přímými i nepřímými lety až do 130 světových destinací. Lety jsou zprostředkovávány 51 leteckými společnostmi. Ročně.10, 11, 12, 13, 14 letiště odbaví přes 11 milionů cestujících 10 Václav Havel Airport Prague. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.prg.aero 11 Slot Coordination Czech Republic. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.slot-czech.cz 12 Petr Franta Architekti, s.r.o. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://petrfranta.eu 13 Czech.cz. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: http://www.czech.cz, 14 Vítejte na zemi. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.vitejtenazemi.cenia.cz 19

2.2 Letiště Brno - Tuřany Letiště Brno Tuřany je druhým největším mezinárodním letištěm na území České republiky. Nachází se jihovýchodně od centra Brna, na okraji historického slavkovského bojiště, což hrálo později při vybírání nové podoby letiště významnou roli. Hned vedle letiště vede dálnice D1 ve směru na Olomouc, čímž je letiště ideálně situováno do trojúhelníku dálničních křižovatek. S napojením na železniční dopravu má výborné předpoklady stát se významným dopravním uzlem. Z architektonického hlediska je původní zástavba letiště řešena čistě účelově. Hlavní dominantou je zde věž řízení letového provozu. Historie letecké dopravy v Brně sahá až k roku 1923. O výstavbě letiště v lokalitě Tuřany, která je od centra Brna vzdálena pouhých 8 km, se však rozhodlo až v roce 1946. Výstavba nového letiště však začala až v roce 1950. Dokončeno a uvedeno do provozu bylo v roce 1954 jako státní letiště s civilním provozem. Pro civilní lety se začalo využívat až o čtyři roky později v roce 1958. Vzhledem k neuspokojivému stavu pozemní dopravy dosahovala letecká doprava v Brně mezi lety 1968 a 1970 v pravidelné vnitrostátní dopravě největších výkonů. Československé aerolinie zajišťovaly lety nejen do Prahy, Ostravy a Karlových Varů, ale také do Košic, Sliače, Bratislavy a dalších. V této době byla také vystavěna nová odbavovací hala a celá odbavovací budova byla rozšířena ještě v roce 1986. V 80. letech patřilo letiště pod správu Ministerstva obrany. V této éře zde byly civilní lety uskutečňovány pouze v období veletrhů. Vojenský provoz byl v Tuřanech ukončen až v roce 1991. O rok později přebrala letiště od Ministerstva obrany Česká správa letišť a Brno-Tuřany konečně obdrželo statut veřejného mezinárodního civilního letiště. Hranice 100 000 odbavených cestujících za rok byla v Tuřanech poprvé od 70. let překročena až v roce 1995. O rok později byla částečně rekonstruována odbavovací hala a dostavěna hasičská stanice. První letecký den v novodobé historii letiště se konal v květnu roku 1997. Při této příležitosti na brněnském letišti přistál první Boeing 747. V roce 2000 zde byla zřízena pravidelná linka Brno Praha. V provozu však byla pouhý jeden rok, a provoz této linky byl ukončen 30. března 2001. O necelý rok později se stala provozovatelem letiště 20

společnost Letiště Brno a.s. Tato společnost byla založena nejen za účelem provozování letiště Brno - Tuřany, ale především aby se zasadila o jeho rozvoj. Mezi její další povinnosti patří samozřejmě dlouhodobé zajištění provozu letiště a služeb s ním spojených. Pod vedením této společnosti byla v roce 2005 zřízena pravidelná linka Brno Londýn, zřizovaná společností Ryanair. Tato linka je stále v provozu. Ve stejném roce byl položen základní kámen pro novou odbavovací halu, která se v roce 2007 stala stavbou roku. Celý tento projekt byl spolufinancován Evropskou unií. Dle statistických údajů bylo na letišti Brno - Tuřany nejvíce odbavených cestujících na pravidelných i nepravidelných linkách v roce 2011 a to 557.952. 15, 16 Graf 1 Počty odbavených cestujících na letišti Brno Tuřany Zdroj: Brno Airport. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.brno-airport.cz 15 Brno Airport. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.brno-airport.cz 16 Archiweb. [online]. [cit. 12.11.2014]. Přístup z: www.archiweb.cz 21

2.3 Letiště Leoše Janáčka Ostrava Veřejné mezinárodní Letiště Leoše Janáčka Ostrava je oficiální název ostravského letiště, platný od roku 2006. Do té doby se používal dodnes zažitý název Letiště Ostrava Mošnov. Toto letiště se považuje se za třetí možné spojení s Evropou, hned po Praze a Brně. Nachází se, jak původní název napovídá, u obce Mošnov, která je od centra Ostravy vzdálena 20 km. Letiště bylo otevřeno v roce 1959. Jeho historie však sahá až k roku 1914, kdy zde jistí bratři Žurovcové prováděli první letecké pokusy. Jejich činnost však přerušila 1. světová válka a následně ukončil nedostatek financí. Poprvé však bylo toto místo k letištnímu provozu doopravdy využito až německou Luftwaffe, po okupaci Československa. V roce 1939 zde bylo vybudováno polní letiště k útoku na Polsko. V roce 1945 bylo letiště využíváno první Československou smíšenou leteckou divizí a v roce 1968 bylo obsazeno sovětským bombardovacím a tankovým plukem. Poté bylo letiště zrušeno a půda se opět začala využívat k zemědělským účelům. Letiště, tak jak ho dnes známe, začalo vznikat až v roce 1956. Prvoplánově bylo stavěno pro armádní potřeby. Civilní provoz byl na letišti Ostrava Mošnov zahájen roku 1959 a to 16. října, kdy sem byl převeden veškerý provoz ze stávajícího, již nevyhovujícího letiště Ostrava Hrabůvka. Letový provoz zde zajišťovala společnost ČSA a orientovala se nejen na vnitrostátní lety, ale také na nepravidelné zahraniční lety. V roce 1993 ukončila armádní část letiště svou činnost a veškerá odpovědnost přešla na Českou správu letišť. Ta měla letiště ve vlastnictví až do roku 2004. V tomto roce přešlo letiště do vlastnictví Moravskoslezského kraje a provozovatelem se stala společnost Letiště Ostrava a.s.. Letiště Ostrava Mošnov je od té doby důležitým článkem pro rozvoj celého Moravskoslezského kraje a zároveň velice dynamicky se rozvíjejícím objektem. Disponuje krásnou moderní halou, která byla dokončena v roce 2006 a stála téměř 320 milionů Kč. Dotována byla krajem za přispění Evropské unie. Můžeme zde nalézt letouny různých dopravců z celého světa i letouny domácích společností. Hlavním dopravcem působícím na Mošnovském letišti je ČSA zajišťující několikrát denně lety do Prahy. Doprava na a z letiště je zajištěna buď autobusovou linkou přímo od příletové haly, nebo taxi službou. K dispozici je i pronájem automobilu. Poněkud komplikovanější varianta nabízí dopravu speciálním mikrobusem do Studénky a odtud do Ostravy vlakem. 17, 18 17 Letiště Ostrava Mošnov. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.ostravaletiste.cz 22

2.4 Letiště Karlovy Vary Letiště Karlovy Vary má stejně jako ostatní zmíněná letiště statut veřejného mezinárodního civilního letiště. Nachází se 4 km jihovýchodně od centra Karlových Varů. Je čtvrtým největším letištěm v České republice a ročně odbaví přibližně 100.000 cestujících. Karlovarské letiště bylo založeno roku 1929. O výstavbě se však uvažovalo už o 4 roky dříve. Nebylo však jasné, kde přesně letiště vystavět, zda v Karlových Varech nebo v Mariánských lázních. Nakonec bylo zřízeno v obou lázeňských městech, ale v Mariánských Lázních stavba postupovala rychleji, a tak již v roce 1926 mohla být zahájena doprava mezi Mariánskými lázněmi a Prahou. V Karlových Varech se teprve o rok později rozhodlo, kde bude vůbec letiště stát. Volba padla na obec Olšová Vrata. Plocha o velikosti 40 ha byla odvodněna, zrekultivována a následně zatravněna. Vznikla tak holá lichoběžníková letištní plocha, bez jakýchkoli letištních objektů. Po odmítnutí návrhů hangárů z roku 1930, byla zrealizována výstavba dle projektů firmy ing. Jana Blažka. Nové objekty byly uvedeny do provozu až v roce 1933. Hlavní odbavovací budova a přilehlé objekty se pyšnily dokonalou architekturou, která je hodna obdivu i v dnešní době. Letecký provoz byl započat již v květnu roku 1931, ovšem v dosti provizorních podmínkách, na trase Praha Mariánské Lázně Karlovy Vary. Provoz letiště se dále nadějně vyvíjel. V roce 1936 bylo zařazeno do sítě evropských letišť s návazností na spoje z Prahy do Amsterodamu, Vídně, Berlína, Bělehradu, Budapešti a dalších měst. Mezi lety 1938 a 1939 mělo Letiště Karlovy Vary Olšová Vrata spojení s 11 městy v Čechách a na Moravě. I na tomto letišti se bohužel podepsalo dění 2. světové války. Jako již předešlá letiště, i toto bylo obsazeno Luftwaffe. Díky válečným událostem bylo letiště v Karlových Varech vážně poškozeno. Hned po válce bylo opraveno a v roce 1946 bylo znovu uvedeno do provozu. Provoz byl však omezen pouze na sezónní linku Praha Karlovy Vary Praha. Nová éra zahrnující revitalizaci Karlovarského letiště, při které byly vystavěny nové dráhy, odbavovací prostory byly rozšířeny a staré poškozené objekty kompletně opraveny, započala v roce 1952. Kompletní provoz mohl být obnoven v roce 1960. Letiště mělo spojení s Brnem, Ostravou, Košicemi, Berlínem a nepravidelnými linkami s Vídní. Od roku 1965 byl dokonce obnoven celoroční provoz. Největšího rozmachu se letiště dočkalo 18 Leoš Janáček Ostrava Airport. [online]. [cit. 13.11.2014]. Přístup z: www.airport-ostrava.cz, 23