Investiční oddělení Prosinec 2010 ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ Česká republika Spotřebitelské ceny během prosince vykázaly růst o 0,5 procenta. V meziročním srovnání pak spotřebitelské ceny stouply o 2,3 procenta po listopadovém růstu o 2,0 procenta. Prosincový růst cenové hladiny byl způsoben především zdražováním pohonných hmot v souvislosti s rostoucími cenami komodit. Také vyšší ceny potravin táhly inflaci výše. Tlak na vyšší inflaci tak zůstává výhradně z nákladové strany. Meziroční inflace se tak přehoupla přes inflační cíl ČNB, kolem kterého by měla podle prognózy centrální banky v následujících dvou letech oscilovat. Měnověpolitická inflace se posunula výše na úroveň 1,1 procenta, tedy lehce nad spodní hranici cílového pásma. Míra registrované nezaměstnanosti v prosinci poskočila o celé jedno procento na 9,6 procenta. Tento výrazný nárůst byl notně podpořen snížením počtu zaměstnanců ve státní sféře a zpřísněním podmínek pro výplatu podpory v nezaměstnanosti od ledna 2011. Kvůli tomuto zpřísnění posouvali lidé registraci na úřadech práce již na prosinec. Přes tyto krátkodobé faktory nezůstávají vyhlídky na pracovním trhu nijak optimistické, o čemž svědčí další pokles volných pracovních míst. Přes velmi solidní výkonnost průmyslu tak jsou firmy s nabíráním nových pracovních sil stále velmi opatrné. Maloobchodní tržby v listopadu vzrostly meziročně o 5,0 procenta po říjnovém poklesu o 0,7 procenta. Stejně jako v předchozím měsíci byly tržby taženy především pokračujícím nárůstem prodejů motorových vozidel. V opačném směru opět působily nižší tržby v segmentu pohonných hmot. Listopadové tržby byly ovlivněny vyšším počtem pracovních dní a sezónními faktory, nicméně i tak poměrně výrazně překonaly odhady analytiků. Vzhledem k vysoké nezaměstnanosti, nízkému růstu mezd a úsporným opatřením vlády jsme však k výraznému zlepšení domácí spotřebitelské poptávky spíše skeptičtí. Domácí průmysl stále pokračuje ve velmi solidním oživení, což potvrdily i údaje za listopad. Průmyslová výroba v tomto měsíci rostla meziročně o 15,9 procenta po říjnovém růstu o 6,9 procenta. Říjnové zpomalení se tak jeví jako krátkodobý výkyv v jinak silném trendu, který by měl pokračovat i v následujících měsících. Tomu napovídá především pozitivní vývoj nových zahraničních objednávek, které v listopadu vykázaly meziroční růst o 21,6 procenta. Z hlediska struktury je pak jednoznačným tahounem růstu automobilový průmysl. Silná poptávka ze zahraničí se pozitivně projevuje na obchodní bilanci, která v listopadu vykázala přebytek ve výši 11,8 miliardy korun. V meziročním srovnání je tento údaj o 2,7 miliardy korun nižší. Exporty v tomto měsíci vykázaly meziroční růst o 21 procent, zatímco dovozy rostly o 24 procent. Tempo růstu dovozů je vyšší oproti vývozům devátý měsíc v řadě. Tento rozdíl je dán především rostoucím deficitem v segmentu pohonných hmot a paliv v souvislosti s rostoucími cenami komodit a posilujícím dolarem. Na prosincovém měnově-politickém zasedání centrální banky v souladu s předpoklady nedošlo ke změně úrokových sazeb. Pro zvýšení sazeb o čtvrt procenta hlasoval jeden člen bankovní rady. Komentáře po projednání nové makroekonomické prognózy vyzněly neutrálně s tím, že ČNB vidí proinflační a protiinflační rizika jako vyrovnaná, přičemž míra nejistoty zůstává relativně vysoká. ING Investment Management (C.R.), a.s. Tel.: +420 2 510 91 711 Bozděchova 2/344, 150 00 Praha 5 Fax: +420 2 510 91 720 Czech Republic www.ingfondy.cz
Slovenská republika Prosinec opět otočil náladu na trzích opačným směrem oproti rozpoložení investorů v listopadu. Nejen pozitivní vánoční atmosféra, ale především dobrá čísla z makroekonomiky v USA a v Evropě, především z Německa, pomohla akciovým trhům raketově růst. Zvedaly se také ceny komodit. Učebnicově se chovaly dluhopisy, jejichž výnosy v tomto prostředí rostly a tudíž klesaly jejich ceny. Samozřejmě se objevily i negativní zprávy, ale ty byly buď chápány jako méně významné či byly víceméně očekávány. Jednalo se hlavně o pokračující dluhovou krizi v Evropě a výrazné snížení ratingů Irska a Řecka. Posledně jmenované události tlačily rizikové prémie více zadlužených států nahoru, což se také negativně projevilo na jejich dluhopisech (vedle rostoucích výnosů). Jako jeden z mála evropských států, které opět ukázaly investorům přijemná makročísla, bylo Německo. Jeho růst je excelentní, export jede na plné obrátky a nezaměstnanost je na mnohaletých minimech. Čím dál silněji se ukazuje, že Evropa je rozdělena na státy, kterým se daří a na problémové státy, které v uplynulých letech nerostly díky investicím, ale pouze díky úvěrům. Tyto slabší státy chtějí samozřejmě co nejslabší euro, aby mohly vyvážet a co nejnižší úroky, aby je tolik nestály další úvěry. Bohužel, investoři od nich chtějí tučnou rizikovou prémii. To vše nahrává Německu, které při stejných podmínkách v rámci EMU z těchto trendů profituje. Nepříliš dobrou zprávou pro všechny zadlužené státy pak bylo výrazné snížení ratingu Irska a Řecka a také neochota představitelů Německa a Francie neustále navyšovat pomoc postiženým státům. Evropská centrální banka nemá moc možností, jak ovlivnit nastalou situaci a tak zatím oddálila stahování likvidity z trhů a nákupy podporuje padající dluhopisy zadlužených států. Chystá také navýšení svých fondů, které by pomohly financovat se státům v problémech. Naštěstí Slovensko patří k nejméně zadluženým státům a riziko nepříznivé reakce investorů je nižší o to víc, že pouze malá část zahraničních investorů je zacílena na slovenský dluh. Dalším pozitivním faktorem je, že Slovensko je zaměřené exportně a navíc směrem na Německo, které se krizi úspěšně vyhýbá. Makroekonomická situace Slovenska je na tom proto o mnohem lépe než u problémových států (zvláště Řecka, Irska a Portugalska). Slovensku se daří exportovat díky své vazbě na silné Německo. To výrazně podporuje hlavně domácí průmysl a následně celou ekonomiku. Růst HDP za 3. čtvrtletí byl 3,8 procenta, o čemž se většině států může jen zdát. Potvrzením současného optimismu jsou odhady růstu ekonomiky prezentované jak centrální bankou tak ministerstvem financí. Oba odhady vidí vyšší letošní růst než doposavaď (4,3 resp. 4,0 procenta) a v roce 2011 růst přes 3 procenta. Špatnou zprávou zůstává nadále vývoj deficitu rozpočtu, který prudce vzrotl a jistě překročí celoroční plán pro rok 2010. Ministerstvo financí očekává za rok 2010 deficit těsně pod 8 procent HDP oproti původnímu plánu cca 5 procent. Na rok 2011 vláda schválila rozpočet s nižším deficitem a to ambiciózních 4,9 procenta HDP. Z makroekonomických dat zmíníme především průmysl a export, které jsou stejně jako v eurozóně hlavním tahounem růstu. Na Slovensku se výstup průmyslu meziročně zvýšil o 17 procent! Nezaměstnanost se drží těsně nad 12-ti procenty (Španělsko má cca 20 procent). Harmonizovaná inflace je pouhé 1 procento meziročně. Maloobchodní tržby však v prosinci opět zklamaly s úrovní -3,1 procenta meziročně potvrzují pokračující slabou poptávku ze strany domácích koncových spotřebitelů navzdory rostoucí ekonomice.
VÝVOJ NA FINANČNÍCH TRZÍCH A) DEVIZOVÉ TRHY Česká republika Po většinu prosince koruna pokračovala v oslabování vůči klíčovým měnám v souvislosti s podobným vývojem ve středoevropském regionu. V samém závěru roku však došlo k poměrně výrazné korekci z důvodu zavírání pozic. Graf vývoje kurzu české koruny oproti euru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k euru a naopak) Graf vývoje kurzu české koruny oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená oslabení koruny vzhledem k dolaru a naopak)
Slovenská republika Rychlé listopadové posilování dolaru v prosinci trochu korigovalo a dolar mírně oslabil. Nicméně, slabost eurozóny do budoucna dále nahrává spíše dolaru. Graf vývoje devizového kurzu eura oproti dolaru v posledních 3 měsících: (růst křivky znamená posilování eura vzhledem k dolaru a naopak) B) PENĚŽNÍ TRHY Česká republika Tržní sazby peněžního trhu zůstaly prakticky po celý měsíc stabilní bez větší volatility. Vývoj dvoutýdenní repo-sazby ČNB a jednoroční tržní sazby PRIBOR v posledních 12 měsících:
Slovenská republika Hrozba návratu krize likvidity v bankovním sektoru donutila ECB oznámit, že oddaluje postupné rušení svých operací, kterými pumpovala do trhů hotovost. To zastavilo postupný růst sazeb na peněžním trhu, které se tak během posledního měsíce takřka nepohnuly. Graf vývoje tzv. refi-rate ECB (zelená) a 1M (bílá) resp. 12M Euriboru (červená) za posledních 12M: C) DLUHOPISOVÉ TRHY Česká republika Pokles cen domácích dluhopisů v prosinci pokračoval pod vlivem obdobného vývoje na klíčových trzích v USA a Německu. Přes přetrvávající přetlak likvidity zůstávají domácí investoři spíše opatrní. Relativně největší posun výnosů směrem vzhůru jsme zaznamenali u dluhopisů se střední dobou do splatnosti.
Graf změny výnosové křivky českých státních dluhopisů za poslední měsíc: Následující graf ukazuje srovnání výnosů do splatnosti českých státních dluhopisů s německými. Pokles cen na domácím dluhopisovém trhu byl relativně větší, takže rozdíl ve výnosech mezi českými a německými státními dluhopisy se mírně zvýšil.
Slovenská republika Během prosince obecně rostly výnosy dluhopisů s tím, jak se investoři přesouvali do rizikovějších aktiv. Trpěly dluhopisy nejen nejzadluženějších států, ale i německé státní dluhopisy, z nichž se investoři přesouvali za vyššími výnosy jinam. Relativně dobře si vedly slovenské státní dluhopisy, které byly díky své nelikviditě ušetřeny výraznějšímu propadu a jejich ceny klesly (výnosy vzrostly) pouze nepatrně. Graf změny výnosové křivky slovenských resp. německých státních dluhopisů za poslední měsíc: (posun výnosové křivky vzhůru je negativní pro tržní ceny dluhopisů a naopak) Následující graf ukazuje relativní srovnání výnosu slovenského 10-ti letého státního dluhopisu a německého (bezrizikového) státního dluhopisu. Na grafu je zřetelně vidět, že se riziková přirážka v prosinci snížila o 20 b.b. na 120b.b.
D) AKCIOVÉ TRHY Akciové trhy v měsíci prosinci vykázaly velmi vysoké růsty. Lze konstatovat, že naprostá většina akciových indexů v posledním měsíci v roce velmi pozitivně překvapila růstem. Některé akciové indexy si v tomto měsíci připsaly svojí celoroční pozitivní výkonnost, či svou kladnou celoroční výkonností výrazně ovlivnily růst v tomto posledním měsíci roku 2010. Akciové trhy rostly navzdory přetrvávajícímu napětí a obavám z dalšího vývoje ohledně dluhové krize v některých zemích eurozóny, zvláště pak zde byly obavy, zda se tato krize nerozšíří do dalších zemí, zejména, zda nebude zasaženo Španělsko a Portugalsko. Jako hlavní katalyzátory růstu akciových trhů působily především další prodloužení daňových škrtů v USA, které byly již přijaty za úřadování prezidenta Bushe a pozitivní výhledy na růst světové ekonomiky, podpořené také makroekonomickými daty zejména v USA a Číně, které indikují výrazně lepší ekonomické oživení než se předpokládalo. Pozitivně také působily ceny komodit, které také nejen v důsledku předpokládaného oživení výrazně rostly. Toto zlepšení výhledu globální ekonomiky také způsobilo vyšší poptávku investorů po rizikovějších aktivech, kteří své investice přesouvali z hotovosti do akcií. Výkonnost jednotlivých středoevropských trhů v měsíci prosinci ve svých lokálních měnách lze z hlediska výkonnosti rozdělit na dvě skupiny. Do první skupiny lze zařadit český akciový trh, který dosáhl nejlepší výkonnost v uplynulém měsíci nejen mezi středoevropskými akciovými trhy, ale také dosáhl výrazně vyšší výkonnost než ostatní vyspělé trhy. Do druhé skupiny lze zařadit polský a maďarský akciový trh, které ve své výkonnosti mírně zaostávaly za výkonností vyspělých akciových trhů, i když všechny středoevropské trhy zakončily měsíc v pozitivním teritoriu. Graf znázorňuje měsíční bilanci středoevropského indexu CECE (v EUR, tmavá) a MSCI World indexu (v USD, světlá)
Výkonnost vybraných akciových trhů vyjádřená v české koruně Polský Maďarský Americký Západoevropský Český WIG BUX S&P 500 Eurotop 100 PX index Index Index index index MSCI World index Měsíc +10,62% +6,90% +4,55% +4,25% +5,15% +4,95% Od 1.1.2010 +9,62% +17,21% -7,28% +14,54% -0,98% +11,70% VÝHLED Klíčovým faktorem, který bude nadále ovlivňovat trhy v nejbližší budoucnosti, bude způsob řešení dluhové krize tzv. periferních států eurozóny a vliv kvantitativního uvolňování na ekonomiku USA, resp. na zbytek světa. Zatímco americký FED bude tisknout dolary, aby rozběhl svoji ekonomiku, Evropa bude šetřit a škrtat výdaje, aby měla na splácení svých dluhů. Z toho vyplývá, že ač obě ekonomiky již pomalu rostou, tak větší riziko návratu krize lze očekávat v eurozóně. To by dále mohlo zvyšovat tlak na růst rizikových přirážek periferních států a oslabovat euro. Dá se předpokládat, že se i nadále budou prohlubovat rozdíly ve výkonnosti klíčových ekonomik, především Německa, a ekonomik periferních států (Řecko, Portugalsko). Vzhledem k rozsahu současných problémů se dá očekávat období zvýšené opatrnosti a citlivosti investorů, které se bude projevovat výraznou volatilitou, jak na akciových, tak i dluhopisových trzích. Na akciové trhy jsme krátkodobě lehce pozitivní, zatímco na dluhopisových trzích vidíme přetrvávající riziko prodejních tlaků.
Tato publikace má pouze informační charakter a její text není právně závazný. Nejedná se o investiční doporučení ani nabídku nebo výzvu k nákupu či prodeji jakéhokoli investičního nástroje. Přestože byl výše uvedený text připraven s nejvyšší pečlivostí a na základě důvěryhodných zdrojů, nelze zaručit dokonalou spolehlivost údajů zde uvedených. Za jakoukoli ztrátu, která by čtenáři mohla případně vzniknout použitím informací uvedených v této publikaci, nenese ING Investment Management žádnou zodpovědnost.