Odbor analýz a statistiky. a odvětví v působnosti MPO za rok 2005

Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za rok 2005 Duben 2006

OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 7 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2005 7 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 21 I.3. Cenová a fiskální politika 28 I.3.1. Cenová politika 28 I.3.2. Fiskální politika 33 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 36 I.4.1. Měnová politika 36 I.4.2. Přímé zahraniční investice 45 I.5. Kapitálový trh 47 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 52 II. PRŮMYSL 59 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 59 II.2. Investice v průmyslu 75 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 78 III. STAVEBNICTVÍ 87 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 87 III.2. Bytová výstavba 92 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 95 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 99 IV.1. Souhrnné výsledky 99 IV.2. Teritoriální struktura 103 IV.3. Komoditní struktura 105 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 111 V.1. Odvětví obchodu 111 V.2. Konečná spotřeba domácností 115 Přílohová část 120 1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 31. 3. 2006

SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Maďarska CAC 40 index akciového trhu Francie CESI Central European Share Index ČKA Česká konsolidační agentura DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI-TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M1 oběživo + netermínované korunové vklady M2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PK 30 index RM-Systému (s bází maximálně 30 emisí) PPS standard kupní síly (Purchasing Power Standard) PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX-D index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD PX-GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM-S RM-Systém (mimoburzovní trh) SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPAD Systém pro podporu trhu akcií a dluhopisů SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peugeot Citroën Automobile VPS všeobecná pokladní správa VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

ÚVOD V roce 2005 pokračovaly ve vývoji české ekonomiky příznivé tendence. Jejich nejvýznamnějším projevem byla akcelerace růstu hrubého domácího produktu na 6,0 % (ve 4. čtvrtletí dokonce na 6,9 %), což představuje rekordní výsledek v historii samostatné České republiky. Důležitost tohoto údaje je dána zejména tím, že jde o syntetický ukazatel, ve kterém se prolínají výsledky všech sfér ekonomiky. Jeho velikost a růst tak poskytují základní informace o ekonomické úrovni a výkonnosti země. Česká ekonomika se zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky a její výkonnostní mezera se proti průměru Evropské unie dále zúžila. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v České republice dosáhl v roce 2005 již cca 73 % EU-25 (podle odhadu Eurostatu) a ze srovnání se zeměmi EU-15 vyplývá, že v tomto indikátoru Česká republika loni předstihla Portugalsko. Konvergenční tempo české ekonomiky se zrychlilo teprve v posledních dvou letech, kdy její růst výrazně předbíhal průměr EU-25, který byl zpomalován vývojem v rámci eurozóny. V minulém roce růst v eurozóně dosáhl pouze 1,3 %, a po ztrátě dynamiky v jeho závěru zaostal za rokem 2004 (růst 2,1 %). Z hlediska české ekonomiky se nepříznivě projevilo především zvolnění u německého hospodářství na 1,1 %. Vývoz do Německa vzrostl loni pouze o 0,5 % (zatímco v roce 2004 o 23 %) a podíl vývozu do Německa na celkovém vývozu z České republiky tak klesl o téměř tři procentní body na 33,4 %. Přesto se země Evropské unie staly hlavním odbytištěm tuzemské produkce a měly rozhodující zásluhu na tom, že obchodní bilance skončila přebytkem. Vyšší růst než západní Evropa zaznamenaly také ostatní ekonomiky středoevropského regionu, přičemž těchto výsledků bylo dosaženo při rozdílné výdajové struktuře produktu v těchto zemích. Tradičně nejrychleji rostlo Slovensko, ve 4. čtvrtletí o rekordních 7,5 % a celoročně o 6,0 %. Růst byl tažen domácí poptávkou, zejména tvorbou hrubého kapitálu, ale solidně rostla i spotřeba domácností v důsledku rychlého mzdového vývoje, rostoucí zaměstnanosti a levných úvěrů. Hospodářský růst byl naopak zpomalován čistým exportem, když rychlejší růst dovozu než vývozu souvisel především s dodávkami investičních celků. Obdobně v Polsku, jehož ekonomika vzrostla celoročně o 3,2 %, převzala úlohu hlavního růstového faktoru domácí poptávka. Naopak v Maďarsku (růst 4,1 %), stejně jako v České republice, přispíval k hospodářskému růstu především export. Zahraniční obchod se stal hlavním zdrojem růstu české ekonomiky. Tempo jeho celkového obratu sice zpomalilo (vlivem mimořádně vysoké dynamiky po vstupu do EU v roce 2004), současně se však zvýraznil předstih růstu vývozu před dovozem. Vývoz zboží a služeb (ve stálých cenách) vzrostl o 11,1 % (v roce 2004 o 21,4 %) a dovoz o 4,8 % (18,4 %), a to především vlivem rychlejšího vývoje obchodu se zbožím. Zahraniční obchod se zbožím (v běžných cenách) poprvé od roku 1993 dokázal vytvořit kladné saldo, a to ve výši 40,4 mld. Kč (meziroční zlepšení o 66,8 mld. Kč). Tohoto výsledku bylo dosaženo při zhoršení směnné relace na 98,3 v důsledku poklesu vývozních cen a mírného růstu dovozních cen. Cenový vývoj tak měl negativní dopad na obchodní bilanci v rozsahu 46 mld. Kč. Z teritoriálního hlediska měl na meziročním zlepšení salda obchodní bilance zásluhu obchod s vyspělými tržními ekonomikami, zejména se zeměmi EU, kde přebytek obchodní bilance dosáhl téměř 280 mld. Kč a stačil pokrýt deficit z obchodu s rozvojovými ekonomikami, Společenstvím nezávislých států a ostatními tzv. mimoevropskými ekonomikami. Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (přebytek 217 mld. Kč), jehož podíl na celkovém vývozu se zvýšil na 51 %. Opačným směrem působilo meziroční prohloubení deficitu s minerálními palivy o více než polovinu na 112 mld. Kč (vlivem vysokých dovozních cen). 5

Obrat deficitu obchodní bilance do přebytku se odrazil ve výrazném snížení záporného salda běžného účtu platební bilance (z 6,0 % hrubého domácího produktu v roce 2004 na 2,1 % loni, což byla nejnižší úroveň deficitu od roku 1999), když částečně korigoval vysoký schodek bilance výnosů. Protože současně přímé investice (10,1 mld. USD) generovaly přebytek finančního účtu (4,7 % HDP), skončila celková platební bilance kladným výsledkem (3,9 mld. USD). Od roku 1993 to byl třetí nejlepší výsledek (po letech 2002 a 1995). Domácí poptávka působila na hospodářský růst ve srovnání s čistým vývozem méně výrazně. Spotřeba domácností zpomalila růst na 2,6 % (ve stálých cenách), zejména v souvislosti s pouze mírným meziročním zvýšením reálného disponibilního důchodu domácností (2,8 %). Rostly především výdaje na zajištění bydlení, postupně se zvyšuje také podíl výdajů za luxusní zboží na úkor zboží nezbytného. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu se zvýšily o 3,7 %, což bylo rovněž pomalejší tempo než v předchozím roce (5,3 %). Z hlediska udržení dynamiky dalšího růstu ekonomiky je důležité, že růst investic nadále předbíhal vývoj konečné spotřeby. Příznivá byla výdajová struktura, když rychleji rostly investice do strojů a zařízení (dopravních prostředků o 13,4 % a ostatních strojů a zařízení o 5,1 %) než budov a staveb. Také vývoj dalších indikátorů lze hodnotit kladně. Cenová hladina se stabilizovala na nízké úrovni, o čemž svědčí vývoj míry inflace. Její hodnota 1,9 % byla v dlouhodobém srovnání třetí nejnižší od roku 1990. Nákladové tlaky na zvyšování cenové hladiny byly mírné a rychlý hospodářský růst nepůsobil negativně na cenovou úroveň. Přispěl k tomu také pomalejší mzdový vývoj (nominální mzdy se meziročně zvýšily o 5,5 %) zejména v důsledku snahy firem o udržení konkurenceschopnosti. Průmyslová produkce rostla již šestým rokem v řadě, i když zpomalila na 5,7 % (v původní metodice). Pokračovaly strukturální změny zpracovatelského průmyslu, které souvisely se vstupem dalších investorů ze zahraničí a náběhem nových výrobních kapacit zejména v automobilovém průmyslu. Rozvíjely se také výrobní kapacity pro výrobu komponentů a náhradních dílů spojených s automobilovým průmyslem a došlo k oživení tradičního strojírenství. Současně růst technologické úrovně výroby byl doprovázen nárůstem produktivity práce a zvýšením konkurenceschopnosti, která umožnila vyrovnat se s posilováním koruny. Vývoj zpracovatelského průmyslu tak významně přispěl nejen k růstu vývozu zboží, ale také umožnil realizovat některé subdodávky pro domácí výrobu, čímž snížil nároky na dovoz. Také stavební výroba rostla již šestým rokem a nevyhnula se zpomalení růstové dynamiky. Nižší tempo (4,2 %) souviselo především s vysokou srovnávací základnou předchozího roku, kdy byl vývoj odvětví výrazně ovlivněn zvýšením sazby DPH za stavební práce z 5 % na 19 % (od 1.5.2004). Zdrojem dosaženého růstu stavební výroby byly zejména významné investiční projekty v oblasti inženýrského stavitelství (výstavba dálnic, železnic, rozšiřování kapacity letišť), výstavba obchodních a logistických center a rovněž bytová výstavba. Pokračující konjunktura ekonomiky našla svůj odraz na trhu práce. Vytvářela se nová pracovní místa, přičemž významná byla poptávka po nových zaměstnancích, především v nedávno otevřených firmách nadnárodních společností. Míra registrované nezaměstnanosti postupně meziročně klesala a ke konci minulého roku dosáhla 8,9 %. K tomuto datu bylo na trhu práce 52,2 tisíc volných míst, přičemž na jedno volné pracovní místo připadalo 9,8 uchazečů (před rokem 10,6). 6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA ROK 2005 I. Makroekonomický vývoj V roce 2005 hospodářský růst výrazně akceleroval, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o6,0 % (v roce 2004 bylo dosaženo růstu 4,7 %). Trend zrychlení růstové dynamiky se prosazoval také v průběhu roku a kulminoval ve 4. čtvrtletí růstem o 6,9 %. Meziroční vývoj hlavních výdajových položek (ve stálých cenách) byl diferencovaný. Převládaly pozitivní tendence, když hlavním zdrojem růstu byl zahraniční obchod. V rámci domácí poptávky rostly rychleji výdaje na tvorbu fixního kapitálu než na konečnou spotřebu. Růst spotřeby domácností se zpomalil na 2,6 % (v roce 2004 růst 3,3 %), přičemž tento vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných příjmů obyvatelstva. Růst spotřeby vlády o 0,8 % (v roce 2004 pokles o 2,7 %) byl ovlivněn jednorázovým zahrnutím nákupu stíhaček Gripen. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu vzrostly o 3,7 % (v roce 2004 o 5,3 %) s tím, že nejrychleji rostly investice do dopravních prostředků (13,4 %) a strojů a zařízení (5,1 %). Dosažený předstih růstu investic před konečnou spotřebou je významný z hlediska perspektivy udržení rychlé dynamiky hospodářského růstu. Ve vývoji zahraničního obchodu se zvýraznil trend rychlejšího růstu vývozu před dovozem. Vývoz zboží a služeb (ve stálých cenách) vzrostl o 11,1 % (v roce 2004 o 21,4 %) a dovoz o 4,8 % (18,4 %), a to především vlivem rychlejšího vývoje v obchodu se zbožím. V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) vzrostl podíl sektoru služeb na 60,5 % (z 59,9 % v roce 2004), k čemuž přispělo zejména odvětví obchodu meziročním zvýšením podílu na 13,0 % (z 12,7 %) a finančního zprostředkování na 3,3 % (z 3,1 %). Podíl průmyslu celkem vzrostl na 31,8 % (z 31,6 %), ale v jeho rámci se meziročně snížil podíl zpracovatelského průmyslu na 26,1 % (z 26,4 %). Snížil se podíl zemědělství na 3,0 % (z 3,4 %) a stavebnictví na 6,8 % (ze 7,0 %). Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 5,1 % (v roce 2004 o 4,6 %). Její růst se v průběhu roku zrychloval a ve 4. čtvrtletí dosáhl 5,5 %. Koncem roku 2005 dosáhl počet obyvatel v České republice 10 251,1 tisíc osob, když se zvýšil meziročně o 30,5 tisíc. Kladné saldo zahraniční migrace (36,2 tisíc) bylo vyšší než úbytek obyvatelstva vyplývající z vyššího počtu zemřelých než živě narozených. Počet ekonomicky aktivních osob (pracovní síly) se meziročně zvýšil o 41,7 tisíc na 5 174,2 tisíc osob vlivem nárůstu počtu zaměstnaných a poklesu počtu nezaměstnaných. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl počtu ekonomicky aktivních osob na počtu všech osob starších 15 let, se zvýšila o 0,2 bodu na 59,4 % a míra zaměstnanosti, tj. podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním na počtu všech osob starších 15ti let, vzrostla o 0,4 bodu na 54,7 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření ČSÚ, meziročně vzrostl o 57,4 tisíc, tj. o 1,2 % na 4 764 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila 7

v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 35,9 tisíc na 1 880,5 tisíc a v terciárním sektoru (služby ) o 34,1 tisíc na 2 692,6 tisíc osob a naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 12,8 tisíc na 189,5 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců o 89,3 tisíc na 3 979,5 tisíc a naopak poklesl počet pracovníků podnikatelské sféry o 28,6 tisíc na 763,2 tisíc osob. Počet zaměstnanců v národním hospodářství, včetně odhadu za malé firmy, podle podnikového výkaznictví, vzrostl o 29,3 tisíc tj. o 0,7 % na 3 999,6 tisíc osob a v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry se zvýšil o 26,9 tisíc (o 0,8 %) na 3 225,7 tisíc osob. Nejvyšší nárůst zaměstnanosti byl v zahraničních firmách (o 12,6 %). Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 31.12. meziročně vzrostl o 43,7 tisíc na 151,7 tisíc osob. V jejich struktuře, v souvislosti s celkovým nárůstem ekonomiky a s novou legislativou přijatou pro zaměstnávání cizinců po vstupu do Evropské unie, se zvýšil počet zaevidovaných osob o 22,9 tisíc na 96,5 tisíc a počet cizinců pracujících na pracovní povolení vzrostl o 20,8 tisíc na 55,2 tisíc. Meziročně vzrostl počet registrovaných podnikatelů - cizinců o 3,1 %, tj. o 2 tisíce na 67,2 tisíc osob. Celkový počet podnikatelů registrovaných k 31.12. jako fyzické a právnické osoby se zvýšil o 1,1 %, tj. o 22,6 tisíc na 2 005,9 tisíc osob. Průměrná míra registrované nezaměstnanosti, v meziročním srovnání, poklesla o 0,2 bodu na 9 %. V průběhu roku se míra nezaměstnanosti, včetně sezónních výkyvů, snižovala a k 31.12. dosáhla 8,9 %, když byla o 0,6 bodu nižší než před rokem. Počet uchazečů o zaměstnání meziročně klesl o 31,3 tisíc na 510,4 tisíc koncem roku. Počet nezaměstnaných žen klesl o 10,6 tisíc na 265,6 tisíc, avšak jejich podíl na celkovém počtu vzrostl o 1 bod na 52 %. Průměrný počet volných pracovních míst v roce 2005 meziročně vzrostl o 9,3 tisíc na 45,6 tisíc. K 31.12. bylo k dispozici 52,2 tisíc volných pracovních míst (meziročně o 1 tisíc více). Na 1 volné pracovní místo připadalo koncem roku 9,8 uchazečů (před rokem 10,6), z toho nejvíce v okrese Karviná 78,1. Ve struktuře nezaměstnaných trvale rostl počet uchazečů starších 50 let (meziroční nárůst o 7,1 tisíc na 128,4 tisíc), s nárůstem jejich podílu na počtu všech uchazečů o 2,8 bodu na 25,2 % a dále vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením (o 0,6 tisíc na 75,3 tisíc) i jejich podíl o 1 bod na 14,8 %. Přes meziroční pokles dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů se zvýšil jejich podíl na počtu všech uchazečů o 1,2 bodu na 41,7 %. Podle krajů vykázaly koncem roku nejvyšší míru nezaměstnanosti kraje Ústecký (15,4 %) a Moravsko-slezský (14,2 %) a nejnižší byla v Praze (3,2 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v okrese Most (21,2 %) a nejnižší na Praze - východ (2,5 %). Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo v roce 2005 vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 6,33 mld. Kč, tj. meziročně o 44,9 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podporu v nezaměstnanosti, bylo ve stejném období vydáno 7,11 mld. Kč, při meziročním poklesu o 3,1 %. Průměrná měsíční nominální mzda zaměstnanců v ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (v peněžnictví a pojišťovnictví bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry vzrostla o 5,5 % na 19 030 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,5 %. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v národním hospodářství (vč. odhadu za malé firmy) meziročně vzrostla rovněž o 5,5 % na 17 864 Kč a reálná mzda o 3,5 %. Mzdová náročnost HDP se meziročně zvýšila o 0,2 bodu na 29,3 %. Spotřebitelské ceny, po výrazném zpomalení meziročního růstu v 1. polovině roku, od června zrychlovaly až na roční maximum v říjnu (2,6 %), a to zejména v reakci na růst regulovaných cen plynu a tepla. V prosinci se pak inflace meziročním růstem (o 2,2 %) přiblížila hodnotám počátku roku 2004. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) v prosinci dosáhla 1,9 % a potvrdila nízkoinflační prostředí v domácí ekonomice a lepší výsledek ve srovnání s průměrem zemí EU. 8

Dynamika růstu cen průmyslových výrobců v roce 2005 značně zeslabovala až na téměř polovinu (meziročně v průměru na 3,0 %), a to zejména vlivem zpomalení růstu cen v odvětví koksu a rafinérských ropných výrobků (na 16,4 %) a snižování růstu cen v sekci základních kovů, hutních a kovodělných výrobků (na 6,8 %). Zdražily naopak domácí energetické zdroje - ceny uhlí, lignitu a rašeliny (v průměru o 17,3 %) a v navazujícím odvětví ceny elektřiny, plynu a vody (v průměru o 7,2 %). Dlouhodobě příznivá situace v odvětví stavebnictví se promítala do vývoje cen stavebních prací. Tempo jejich růstu od 2. čtvrtletí zvolnilo (po odeznění efektu změn DPH), ale bylo nadále relativně vysoké (v průměru za rok 3,0 %). Ceny zemědělských výrobců se po celý rok držely pod hladinou předchozího roku (v průměru meziročně o 9,2 %), a to především v důsledku razantního poklesu cen rostlinných výrobků (o 25 %). Přispěl i klidný vývoj cen živočišných výrobků (meziročním růstem v průměru o 0,4 %). Schodek státního rozpočtu za rok 2005 ve výši 56,3 mld. Kč (1,9 % HDP) je nejlepší výsledek od roku 2002 (po akceleraci v roce 2003). Hospodaření státní pokladny se v průběhu 1. poloviny roku 2005 nejprve vyvíjelo rozkolísaně, ale v červnu se trend obrátil a jeho kumulativní saldo až do listopadu vykazovalo kladné hodnoty. Hospodaření územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky - skončilo přebytkem 7,8 mld. Kč (z toho krajů 0,9 mld. Kč). Jejich celkové příjmy dosáhly 334,7 mld. Kč (plnění na 98,02 % rozpočtu), výdaje byly čerpány ve výši 326,9 mld. Kč (plnění na 94,4 % rozpočtu). Hospodaření veřejných rozpočtů (včetně čistých půjček ) skončilo přebytkem 0,8 mld. Kč (proti schodku 90,7 mld. Kč v roce 2004), když u všech segmentů vládního sektoru, s výjimkou Pozemkového fondu ČR, došlo ke zlepšení výsledků, zvláště pak u FNM a územních samosprávných celků. Deficit veřejných rozpočtů (po vyloučení čistých půjček a dotací) činil 53,7 mld. Kč, tj. 1,8 % HDP (proti 77,5 mld. Kč v roce 2004). Peněžní zásoba si převážně držela trend mírnější dynamiky růstu, když ve 4. čtvrtletí naznačila opětovný návrat k vyššímu tempu růstu (meziročně v prosinci o 8 %, na 1992 mld. Kč), který souvisel se snížením poklesu čistého úvěru vládě. Poptávka podnikové sféry i domácností po úvěrech dále zrychlovala jejich vysoké tempo růstu (meziročně na 20 % a 1067,4 mld. Kč). Dynamicky zrychlily růst úvěry podnikové sféry (meziročně v prosinci o 13,1 %, na 649,6 mld. Kč), výrazný růst si zachovaly úvěry domácnostem (meziročně o 32,5 %, na 417,8 mld. Kč). V průměru za rok 2005 si česká koruna k oběma referenčním měnám nadále udržela trend zhodnocování, ale zpomalovala apreciaci vůči euru (meziročně na 6,6 %) a v závěru roku dokonce proti dolaru oslabila (meziročně ještě zhodnotila o 6,8 %). Celkový výsledek platební bilance byl kladný (92,9 mld. Kč, tj. 3,9 mld. USD) a byl v pořadí třetím nejlepším od roku 1993. Platební bilanci dominovaly přímé investice (242,7 mld. Kč, tj. 10,1 mld. USD), které generovaly přebytek finančního účtu (137,9 mld. Kč, tj. 5,8 mld. USD a 4,7 % HDP). Na schodkovém běžném účtu (61,7 mld. Kč, tj. 2,6 mld. USD a 2,1 % HDP) participovala obchodní bilance (40,4 mld. Kč, tj. 1,7 mld. USD a 1,4 % HDP), která obratem ke kladným hodnotám částečně korigovala vysoký deficit bilance výnosů (142,3 mld. Kč a 5,9 mld. USD). Devizové rezervy převážně rostly a koncem roku 2005 činily 726,7 mld. Kč, tj. 29,6 mld. USD. Pokrývaly 4,2 měsíčního dovozu zboží a služeb, když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Hrubá zadluženost potvrdila dlouhodobý trend růstu, když se koncem prosince zvýšila až na 1 125,9 mld. Kč (45,8 mld. USD). Meziročně dále vzrostla o 11,3 %, tj. o 114,1 mld. Kč. Úroveň zahraničního dluhu představovala 38,4 % HDP a zůstala tak nadále pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Přímé zahraniční investice meziročně vzrostly o 105,9 %. Jejich objem 263,2 mld. Kč (tj. cca 11 mld. USD) byl pro ČR druhý nejvyšší v historii (od r. 1993). Nadále pokračoval růst investic do odvětví s vyšší přidanou hodnotou. Největší objem přímých zahraničních investic (94,1%) pocházel ze zemí EU-25, jmenovitě ze 9

Španělska (44,7 %), a dále z Nizozemí (18,1 %) a z Německa (10,1 %). Nejvíce investic směrovalo do odvětví dopravy a telekomunikací (45,1 %), a dále do nemovitostí a služeb pro podniky (17,7 %). V roce 2005 MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 57 společností a o podpoře investičních záměrů pro 32 společností, které hodlají v ČR vybudovat 21 technologických center a 11 center strategických služeb. Rozsah přímých investic v zahraničí se snížil přibližně o 1/5 na 20,5 mld. Kč (tj. přibližně na 0,9 mld. USD). Výrazný růstový trend domácího burzovního indexu PX 50 z 1. čtvrtletí byl vystřídán vlnou konsolidace a následným nerovnoměrným vývojem. Od 3. čtvrtletí posouval svá historická maxima a rok 2005 zakončil na hodnotě 1473,0 bodu (meziroční nárůst o 42,7 %). Pražská burza se stala objemem akciových obchodů (34,9 mld. EUR) druhou největší burzou v regionu střední Evropy. Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) se meziročně zlepšily zejména zásluhou 4. čtvrtletí 2005, kde nadprůměrně rostla účetní přidaná hodnota a hrubý zisk. Vybrané finanční ukazatele zaznamenaly následující meziroční vývoj: Účetní přidaná hodnota zpomalila meziroční růst z 11,2 % na 5,5 %. Nejvíce vzrostla v podnikatelských službách (o 27,6 %), dále ve stavebnictví (o 7,1 %), v obchodě (o 6,8 %), v průmyslu (o 5,4 %), v dopravě, skladování a spojích (o 1,1 %) a v ostatních službách (o 1,6 %). Klesla v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 5,3 %) a v ubytování a stravování (o 1,3 %). Produktivita práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) meziročně vzrostla o 4,2 %, při růstu zaměstnanosti o 1,3 %. Hrubý zisk klesl o 0,3 % na 262,4 mld. Kč. Nejvíce klesl v ubytování a stravování (o 46,8 %), dále v ostatních službách (o 20,3 %), v dopravě, skladování a spojích (o 14,4 %) a v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 12,7 %). Jeho růst zaznamenala jen tři odvětví: podnikatelské služby (o 34,4 %) na 8,3 mld. Kč, stavebnictví (o 16,2 %) na 11,3 mld. Kč a průmysl (o 3,5 %) na 186 mld. Kč. Počet ztrátových organizací vzrostl o 19,5 % (na 1 017 podniků), jejich ztráta o 47,2 % na 45,8 mld. Kč. Celkové výnosy rostly pomaleji (8,5 %) než celkové náklady (9,0 %), z nich největší položka výkonová spotřeba - vzrostla o 10,1 %, její podíl o 0,5 proc. bodu na 53,7 %. Rentabilita vlastního kapitálu klesla o 1,1 proc. bodu na 12,7 %, zhoršila se ve všech odvětvích kromě stavebnictví a podnikatelských služeb. Zásoby zpomalily meziroční růst z 8,6 % na 4,3 %, při růstu zásob vlastní výroby o 14,7 % a zásob zboží o 3,7 %, zatímco zásoby materiálu klesly o 5,5 %. Na zpomalení růstu měl hlavní vliv průmysl, kde meziročně vzrostly o 3,5 %. Obrátka zásob se zrychlila o 1,3 dne na 32,3 dne. Návrhy na konkurz a vyrovnání vzrostly o 6,6 % na 3 882, když v předchozích letech klesaly. Prohlášené konkurzy pokračovaly v poklesu, meziročně o 14,2 % na 1 236. Počet vyřízených konkurzních řízení se zvýšil o 1,9 % na 4 870. II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Průmyslová produkce rostla v posledních šesti letech převážně vysokým tempem, které v roce 2005 dosáhlo 5,7 % (v roce 2004 9,5 %). Za růstem stojí vstup dalších zahraničních investorů a náběh nových výrobních kapacit, zejména v automobilovém průmyslu a výrob spojených 10

s automobilovým průmyslem. Došlo k oživení tradičního strojírenství. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 8,1 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,2 %, na celkových tržbách se podílely 53,6 %. Ve členění produkce podle hlavních průmyslových seskupení si udržovala dynamický vývoj výroba meziproduktů o 10,3 % (v předcházejícím roce 12,9 %). Z dalších seskupení mírněji vzrostla výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 3,2 %, výroba výrobků investiční povahy o 3 %, výroba energií o 2,4 % a výroba zboží krátkodobé spotřeby o 2,2 %. Vývoj zpracovatelského průmyslu byl ovlivněn růstem subsekcí s vysokým podílem zahraničního kapitálu a produkcí určenou na vývoz, produkce vzrostla 6 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 8,4 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,2 % (na celkových tržbách se podílely 58 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroba dopravních prostředků o 19,2 % a výroba a opravy strojů a zařízení o 13,3 %. Pokles produkce byl ve čtyřech subsekcích: ve výrobě usní a výrobků z usní o 4,6 %, ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 3,6 %, ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 2,1 % a ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 1,5 %. V surovinové sekci byla produkce vyšší o 0,4 %, při nižších tržbách (ve s.c.) o 3,1 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 23,1 %. Produkce v energetické sekci byla nižší o 1,2 %, při růstu tržeb (ve s.c.) o 7 %, a poklesu tržeb z přímého vývozu (ve s.c.) o 4,2 %. Slabá ekonomická aktivita v zemích EU se projevila ve snížení růstu nově uzavřených zakázek, sledovaných ve vybraných oddílech a to o 13,8 bodu na 7,3 %, z toho ze zahraničí o 13,7 bodu na 9,3 %. Tržby u těchto vybraných oddílů (v b.c.) zpomalily růst o 10,5 bodu na 8,9 %. Zpracovatelský průmysl zvýšil svůj podíl na celkových tržbách průmyslu meziročně o 0,3 bodu na 91,5 %, na úkor surovinové sekce (pokles o 0,2 bodu na 2,1 %) a energetické sekce (pokles o 0,1 na 6,4 %). Uvádění nových výrobních kapacit do provozu v nově vybudovaných průmyslových zónách a rozšiřování výrob ve stávajících podnicích se projevil růstem zaměstnanosti ve zpracovatelském průmyslu o 0,7 %, zatímco se snížila v energetické sekci o 10,6 % a v surovinové sekci o 4,2 %. Celková zaměstnanost v průmyslu stagnovala (mírné snížení o 0,1 %). Její vysoký nárůst zaznamenala výroba dopravních prostředků o 7 % a výroba pryžových a plastových výrobků shodně o 7,3 %. Rychlejší růst tržeb spolu se stagnací zaměstnanosti se odrazil ve vysokém zvýšení produktivity práce o 8,2 %, z toho v energetické sekci o 19,7 %, ve zpracovatelském průmyslu o 7,7 % a v surovinové sekci o 1,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla ve třech subsekcích:, ve výrobě koksu, rafinérském zpracování ropy o 1,8 %, ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 0,4 % a ve výrobě potravinářských výrobků a nápojů o 0,3 %. Snaha podniků o zachování konkurenceschopnosti snižováním svých nákladů se projevila na pomalejším růstu průměrné nominální mzdy, která meziročně zvýšila v průmyslu o 4,6 % (v předcházejícím roce o 7 %), reálná mzda byla vyšší o 2,6 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen a při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců o 1,6 %. Produktivita práce rostla rychleji než mzdy. Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 3,3 % a reálné o 6,1 %. Růst nominálních byl v pěti subsekcích, reálných v jedné a v jedné stagnoval. Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů si udržovaly vysokou výkonnost podniky soukromé pod zahraniční kontrolou s růstem tržeb (ve s.c.) o 14,9 %, jejich podíl na celkových tržbách vzrostl o 2,1 body na 54,8 %. Tržby z přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 11,6 % (na celkových tržbách se podílely 69,9 %) a zaměstnanost byla vyšší o 7,4 %. Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů bylo dosaženo nejvyššího meziročního růstu tržeb (ve s.c.) ve Středočeském kraji o 18,2 % (růst produkce automobilky Škoda Auto Mladá Boleslav a náběh nové automobilky TPCA Kolín). V dalších čtyřech krajích se zvýšily tržby okolo deseti procent (Liberecký, Plzeňský, Jihomoravský a hlavní město Praha). 11

Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně vzrostly o 5,9 % (v s.c.) při rychlejším růstu strojních (7,8 %), než stavebních (4,2 %). Nejrychleji rostly investice v energetice (o 11,7 %). Ve zpracovatelském průmyslu, který se podílel na celkových investicích v průmyslu 79,1 %, vzrostly investice o 5,2 %. Jejich vysoký růst byl zaznamenán u výroby a oprav strojů a zařízení j.n. (53,1 %), ve výrobě základních kovů a kovodělných výrobků (13,3 %) a v odvětví výroby dopravních prostředků (9,7 % - s nejvyšším podílem odvětví na celkových průmyslových investicích 79,1 %). Nehmotné investice v průmyslu se prudce zvýšily ve zpracovatelském průmyslu (o 100,2 %) a v energetice (o 78,3 %), zejména v důsledku zavedení povolenek na emise skleníkových plynů. Účetní přidaná hodnota v průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) zpomalila růst z 14,2 % na 5 %, při předstihu růstu výkonové spotřeby (9,2 %) před výkony (8,1 %). Výsledky v roce 2005 výrazně zlepšil vývoj ve 4. čtvrtletí, když výkony rostly rychleji než výkonová spotřeba. Finanční výsledky průmyslových organizací se 100 a více zaměstnanci měly následující vývoj: Účetní přidaná hodnota (v b.c.) vzrostla o 5,4 % (v roce 2004 o 14,5 %), zejména a vysokým růstem v energetice (o 15,3 %) a v těžbě surovin (o 8,9 %), ve zpracovatelském průmyslu (o 3,3 %). Výkony rostly pomaleji než výkonová spotřeba (9,5 % ku 10,9 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) zpomalila růst z 15,5 % na 4,3 % při růstu zaměstnanosti o 1,1 %. Výrazně vzrostla v těžbě surovin (o 14,3 %) a v energetice (o 23,2 %), v obou sekcích klesla zaměstnanost. Ve zpracovatelském průmyslu se zvýšila o 1,3 % při růstu zaměstnanosti o 1,9 %. Hrubý zisk vzrostl o 3,5 % na 186 mld. Kč, díky jeho růstu v těžbě surovin (o 41,8 %) a v energetice (o 12,3 %), ve zpracovatelském průmyslu klesl (o 2,7 %). Téměř čtvrtina organizací (591 podniků) byla ve ztrátě, jejich počet vzrostl o 16,3 %, jejich ztráta o 55,4 % na 27,6 mld. Kč. Náklady pokračovaly v rychlejším růstu (9,4 %), než výnosy (9 %). Ve struktuře nákladů vzrostl jen podíl výkonové spotřeby o 0,9 proc. bodu na 69 %. Rentabilita vlastního kapitálu klesla o 0,8 proc. bodu na 14,6 %, ve zpracovatelském průmyslu o 1,7 proc. bodu na 16,2 %, mírně i v energetice (o 0,5 proc. bodu) na 10,5 %, zatímco v těžbě surovin vzrostla o 7,9 proc. bodu na 20,9 %. Celkové zásoby meziročně vzrostly o 3,5 % na 263,5 mld. Kč, při růstu ve zpracovatelském průmyslu o 7,1 % a v těžbě surovin o 24,9 %, v energetice klesly o 55,4 %. V jejich struktuře vzrostly jen zásoby vlastní výroby (o 14,5 %), zásoby materiálu klesly o 5,5 % a zásoby zboží o 2,2 %. Obrátka zásob se zrychlila o 2,1 dne na 36,1 dne. Soukromé podniky národní zlepšily své finanční výsledky, když např. účetní přidaná hodnota vzrostla o 7,3 %, hrubý zisk o 16,9 %. U podniků pod zahraniční kontrolou došlo ke zpomalení růstu některých ukazatelů, účetní přidaná hodnota vzrostla o 2,1 %, hrubý zisk klesl o 7 %. III. Stavebnictví Stavební výroba zpomalila meziroční tempo růstu o 5,5 procentního bodu na 4,2 % (v s.c.). Zdrojem růstu byly ve sledovaném období významné investiční projekty v oblasti inženýrského stavitelství (zejména dopravní infrastruktury), výstavba obchodních a logistických center a bytová výstavba. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: 12

Stavební práce (v s.c.) meziročně vzrostly o 5,1 %. Nová výstavba, rekonstrukce a modernizace se zvýšily o 6,5 %, zatímco práce na opravách a údržbě poklesly o 5,8 %. Stavební práce v zahraničí rostly vysokým tempem o 17,9 %, avšak s minimálním podílem na celkovém objemu stavebních prací (1,6 %). Produktivita práce ze stavební výroby podle dodavatelských smluv (S) meziročně vzrostla pouze o 0,2 % (v s.c.), zatímco průměrné měsíční reálné mzdy (přepočtené indexem stavebních prací) se zvýšily o 3,8 %. To vedlo k růstu nominálních jednotkových mzdových nákladů o 3,6 % a reálných jednotkových mzdových nákladů o 0,6 %. Zaměstnanost se zvýšila o 4,9 %. Příznivěji se vyvíjela produktivita práce při jejím přesnějším vyjádření na podkladě základní stavební výroby (ZSV), která extrahuje vliv subdodávek. Meziroční růst ZSV o 11,5 % (v s.c.) znamenal při provedeném výpočtu zvýšení produktivity práce o 6,3 %. Počet vydaných stavebních povolení meziročně poklesl o 7,0 % na 142 941 při růstu orientační hodnoty staveb o 3,4 % na 325,8 mld. Kč. Průměrná hodnota na 1 stavební povolení se zvýšila o 11,1 % na 2 279 tis. Kč. Bytová výstavba se nadále rychle rozvíjela vzhledem k výhodným úrokovým sazbám z hypotéčních úvěrů, rostoucímu počtu úvěrů ze stavebního spoření a podpoře mladým manželům při získání prvního bytu. Počet zahájených bytů meziročně vzrostl o 3,4 % (objemově nejvíce v rodinných domech s růstem o 0,5 % a v bytových domech s růstem o 14,1 %). Počet dokončených bytů se zvýšil o 1,8 %, rozestavěnost o 5,7 %. Modernizace rostla vysokým tempem o 41,5 %. Ve stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) došlo ke zpomalení růstu účetní přidané hodnoty z 5,5 % v roce 2004 na 4,2 % v roce 2005. Celkové výkony stavebnictví vykázaly růst meziročně o 7,6 %, když výkonová spotřeba předstihla jejich růst s 8,5 %. Vybrané finanční ukazatele ve stavebních organizacích se 100 a více zaměstnanci měly následující vývoj: Účetní přidaná hodnota vzrostla o 7,1 % (v roce 2004 o 5,2 %). Výkonová spotřeba i u této skupiny podniků rostla rychleji než výkony. Produktivita práce z přidané hodnoty vzrostla meziročně o 5,3 % na 562,9 tis. Kč, při nárůstu zaměstnanosti. Hrubý zisk se zlepšil o 16,2 % na 11,3 mld. Kč. Na jeho růst působil 55,3 % čistý provozní přebytek a 45,7 % zlepšení salda ostatních výnosů a ostatních nákladů. Podíl ztrátových firem se snížil o 2 body na 14,3 %, při růstu jejich ztráty o 47,3 % na 851 mil. Kč. Růst nákladů o 10,8 % ovlivnila především výkonová spotřeba, která vzrostla o 12,3 % a zvýšila tak svůj podíl na nákladech o 1,1 bodu na 80,6 %. Ve výkonové spotřebě rostl dlouhodobě podíl služeb na úkor materiálu a energie. Vlastní zdroje podniků se zvýšily o 15,8 % a více než dvojnásobně převýšily potřebu zdrojů na investice. Na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podniky investovaly 7,2 mld. Kč, tj. o 12,9 % meziročně více. Zásoby se meziročně snížily o 1,1 %, když v jejich struktuře klesly zásoby vlastní výroby o 2,2 %. Doba obratu zásob se zrychlila o 2,4 dne na 21 dnů. Soukromé podniky národní zlepšily meziročně své finanční ukazatele, např. účetní přidanou hodnotu o 10,1 %, hrubý zisk o 22,3 %. Podniky pod zahraniční kontrolou některé ukazatele zhoršily, ale úroveň produktivity práce z přidané hodnoty měly o pětinu vyšší. 13

IV. Zahraniční obchod Výsledky zahraničního obchodu významně ovlivnily celkový hospodářský vývoj, zvláště podpořily růst HDP. Zásadní význam pro ekonomiku vyplývá z vysokého podílu hodnoty vývozu zboží na hrubém domácím produktu, v běžných cenách podíl dosáhl 64 % a v dovozu 62,6 % (tj. meziroční zlepšení u vývozu o 1,8 p.b. a naopak oslabení podílu na dovozu o 0,6 bodu). Zahraniční obchod poprvé od roku 1993 skončil přebytkem obchodní bilance, a to ve výši 40,4 mld. Kč, což představuje meziroční zlepšení o 66,8 mld. Kč. Obrat dosáhl 3 710,1 mld. Kč při meziročním růstu o 6,9 %. Vývoz rostl rychleji než dovoz (8,9 % ku 4,9 %). Zlepšilo se pokrytí dovozu vývozem meziročně o 3,7 bodu na 102,2 %. Směnná relace se během roku postupně zhoršovala až na 98,3 (v průměru za 12 měsíců) v důsledku poklesu vývozních cen (o 1,4 %), když dovozní ceny mírně vzrostly (o 0,3 %). Cenový vývoj měl negativní vliv na obchodní bilanci v rozsahu zhruba 46 mld. Kč. Po přepočtu do stálých cen byl nárůst vývozu i dovozu vyšší než v běžných cenách. Vývoz vzrostl meziročně o 12,4 % a dovoz o 5,8 %. Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním posílením koruny k dolaru i euru (o 6,8 % resp. 6,6 %). Proto dynamiky vývozu i dovozu vyjádřené v USD i EUR byly téměř shodné a zhruba dvakrát rychlejší než v korunách (v dolarech a eurech růst vývozu činil 16,5 % a dovozu 12,2 %). Vývoz dosáhl 78,3 mld. USD (v EUR 63 mld.) a dovoz 76,6 mld. USD (v EUR 61,7 mld.). Kladné saldo obchodní bilance činilo 1,7 mld. USD, takže bylo meziročně lepší o 2,8 mld. USD. V EUR dosáhlo saldo 1,3 mld. s meziročním zlepším o 2,2 mld. EUR. Celkový vývoz se zvýšil meziročně o 152,6 mld. Kč, rostl do všech teritoriálních seskupení, avšak různými tempy. Na zvýšení vývozu se třemi čtvrtinami podílel přírůstek vývozu do vyspělých tržních ekonomik přesto, že jeho růst byl podprůměrný (7,4 %, do EU o 6,6 %). Na přírůstku dovozu, který činil 85,8 mld. Kč, se z poloviny podílelo Společenství nezávislých států vzhledem k výraznému růstu dovozu ropy a plynu z Ruska. O změnu schodku (v roce 2004) na přebytkovou obchodní bilanci se zasloužil obchod s vyspělými tržními ekonomikami, s nimiž se kladné saldo zvýšilo o polovinu na 218,3 mld. Kč a vykrylo ztrátu, která vznikla v obchodě se Společenstvím nezávislých států (83,8 mld. Kč), mimoevropskými (88,7 mld. Kč) a rozvojovými zeměmi (36 mld. Kč). Aktivum obchodní bilance s EU dosáhlo rekordní výše 278,1 mld. Kč (tj. zvýšení o 53,7 mld. Kč) a přitom bylo téměř sedmkrát vyšší než celkový obchodní přebytek. Na jeho zvýšení se podílel obchod zejména s Francií, Slovenskem, Velkou Británií, Itálií a Španělskem. Z pohledu komoditní struktury stroje a dopravní prostředky upevnily dominantní postavení především podílem na vývozu (51 %), když podíl na dovozu oslabil o 2 body (na 40,3 %). Aktivní obchodní bilance se meziročně zvýšila o více než polovinu na 217 mld. Kč. Proti ještě lepšímu výsledku působilo meziroční prohloubení schodku obchodní bilance s minerálními palivy (o 40,2 mld. Kč na 112,4 mld. Kč). Deficit s chemikáliemi se snížil o 5,9 mld. Kč (na 85 mld. Kč) a potravinami o 3,4 mld. Kč (na 21,3 mld. Kč). Ve struktuře dovozu dle předpokládaného způsobu užití se zvýšil podíl dovozů pro výrobní užití o 1,3 procentního bodu na 50,5 % na úkor investičního užití, kde v důsledku meziročního poklesu podíl oslabil na 27,5 %. Podíl pro osobní spotřebu se nepatrně zvýšil na 22 %. Podíl HI-TECH výrobků se nepatrně zvýšil ve vývozu (o 0,2 p. b.) na 12,3 %, zatímco v dovozu mírně oslabil (o 0,6 p.b.) na 14,5 %. Deficit těchto výrobků se meziročně snížil o třetinu na 36,6 mld. Kč, když vývoz vzrostl o 10 % a dovoz o 1 % (dominantní položkou ve vývozu byla výpočetní technika a v dovozu výrobky elektrotechniky telekomunikace). Z pohledu struktury stupně zpracování v dovozu posílil podíl výrobků s nižším stupněm zpracování (o 2,2 p.b. na 22 %) na úkor výrobků s vyšším stupněm zpracování, jež poklesl na 78 %. Ve vývozu se podíl prakticky nezměnil (výrobky s vyšším stupněm zpracování se na vývozu podílely 87,4 %). 14

Výborné výsledky zahraničního obchodu v roce 2005 byly potvrzeny i vývojem v lednu 2006. Dynamiky vývozu i dovozu byly dvouciferné a saldo obchodní bilance kladné. Vývoz se v běžných cenách zvýšil o 11,2 %, dovoz o 12,8 % a aktivum obchodní bilance dosáhlo 11,2 mld. Kč. Podobně jako v předcházejícím roce se dařilo obchodu se strojírenskými výrobky (zejména osobní automobily, výpočetní technika a stroje na výrobu energie). Rovněž se potvrdilo, že domácí firmy jsou velmi dobře konkurenceschopné v západní Evropě, protože se zvýšila aktivní obchodní bilance s Evropskou unií o 2,6 mld. Kč na 33,3 mld. Kč. V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly objemu 2 746,9 mld. Kč v běžných cenách bez DPH a meziročně se zvýšily o 5,3 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu o 7,9 %, ve velkoobchodě o 5,8 %, nejméně v maloobchodě o 2,6 %. V celém odvětví obchodu se meziročně výkony zvýšily o 4,8 % při růstu výkonové spotřeby o 4,6 % a účetní přidané hodnoty o 5,0 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 62,0 % (v roce 2004 to bylo 63,5 %). Průměrná obchodní marže v celém odvětví se meziročně snížila o 0,4 procentního bodu na 15,5 %. Marže meziročně poklesla ve velkoobchodě o 0,7 procentního bodu na 13,7 %, v maloobchodě se zvýšila o 0,1 procentního bodu na 21,9 %, v motoristickém segmentu marže zůstala na hodnotě 10,3 % beze změny. Průměrný počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 2,9 % na 730,0 tisíc osob. Vzrostl ve všech oblastech obchodu, nejvýrazněji ve velkoobchodě (o 4,3 %). Velké obchodní podniky se 100 a více zaměstnanci zvýšily svůj podíl na celkových tržbách na 33,8 %. Proces koncentrace v jednotlivých oblastech obchodu pokračuje diferencovaně. Nezmenšeným tempem pokračuje růst podílu velkých podniků v maloobchodě, kde dosáhl 43,1 %. V ostatních oblastech obchodu došlo ke zpomalení resp. poklesu. V rámci velkých obchodních organizací se 100 a více zaměstnanci se nadále rozvíjely nadnárodní podniky, jejichž podíl na tržbách odvětví dosáhl 57,6 %. Nejsilnější pozici mají v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se 100 a více zaměstnanci realizují již téměř 80 % objemu tržeb. Fyzický objem prodeje v maloobchodě (OKEČ 52) a motoristickém segmentu (OKEČ 50) se meziročně zvýšil o 3,8 % (v roce 2004 to bylo 2,5 %), když zvlášť výrazně vzrostly tržby motoristického segmentu o 4,1 % (roce 2004 to bylo jen o 1,5 %). Maloobchod zvýšil tržby o 3,7 %, tj. o 0,7 proc. bodu vyšší tempo než před rokem, Fyzický objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě od počátku roku 1999, již sedmým rokem v řadě. Běžné příjmy sektoru domácností meziročně vzrostly o 104,5 mld. Kč, tj o 4,8 % a dosáhly objemu 2 273,0 mld. Kč. Meziroční tempo růstu běžných příjmů sektoru domácností v běžných cenách se od roku 2002 trvale zpomaluje, v roce 2002 činilo 6,4 %, v roce 2003 to bylo 5,9 % a v minulém roce 5,3 %. Disponibilní důchod, určený buď k hrazení spotřeby či tvorbě úspor dosáhl 1 521,6 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 3,8 %, v reálném vyjádření o 2,8 %. Růst disponibilních příjmů byl zpomalen zvýšením podílu běžných výdajů (z 32,4 % celkových příjmů v roce 2004 na 33,1 % v roce 2005). Tempa růstu spotřeby domácností a disponibilních příjmů se po předchozích letech, kdy tempa spotřeby domácností předbíhala růst disponibilních příjmů, vyrovnala, což se promítlo do meziročního zvýšení tvorby úspor a zastavení poklesu míry úspor. 15

Míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) se zvýšila meziročně o 0,25 procentního bodu na 7,79 %. Z dlouhodobého hlediska se však míra úspor trvale snižuje (z více než 10 % dosahovaných ve druhé polovině 90-tých let). Dovoz pro osobní spotřebu v běžných cenách se meziročně zvýšil o 21,9 % a objem tržeb, rovněž v běžných cenách, o 4,3 %. To vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 0,4 bodu na 39,3 %. V roce 2006 lednový nárůst tržeb (o 6,2 %) výrazně překonal prosincový růst (o 2,1 %), který byl dokonce hluboko pod ročním průměrem. Spotřebitelé se již naučili čekat na slevy a výprodeje, které vrcholí právě v lednu. Na vysokém lednovém tempu růstu se podílel kromě růstu maloobchodu (OKEČ 52) o 6,4 % především prodej a opravy motorových vozidel o 8 %. 16

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky V roce 2005 hospodářský růst výrazně akceleroval, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 6,0 % (v roce 2004 bylo dosaženo růstu 4,7 %). Trend zrychlení růstové dynamiky se prosazoval také v průběhu roku. Zatímco v 1. čtvrtletí vzrostla ekonomika o 5,3 %, ve 4. čtvrtletí to bylo již o 6,9 %. ČSÚ současně s daty za 4. čtvrtletí upravil i údaje za všechna předchozí čtvrtletí minulého roku (za první z 5,0 % na 5,3 %, za druhé z 5,2 % na 5,8 % a za třetí z 4,9 % na 5,8 %). K těmto úpravám došlo na základě zpřesněných údajů především o výběru DPH, dovozu a vývozu zboží a služeb, výdajích zdravotních pojišťoven a také výstupů ze zpracování dodatečně získaných výkazů čtvrtletních statistických šetření. Růst HDP dosáhl rekordní úrovně... Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (meziroční změna v %, stálé ceny) 8,0 7,0 6,9 6,0 5,8 5,0 4,0 3,0 2,0 4,0 4,1 4,1 3,3 3,4 2,9 2,4 1,9 1,9 2,4 3,1 3,6 3,6 4,0 4,8 4,9 5,0 5,3 5,8 1,0 1,6 1,2 1,2 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pramen: ČSÚ, graf MPO Rychlý růst české ekonomiky vedl k zúžení výkonnostní mezery ve srovnání s průměrem v rámci Evropské unie. Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v paritě kupní síly) v České republice dosáhl v roce 2005 již cca 73 % EU-25 (podle odhadu Eurostatu) a ze srovnání se zeměmi EU-15 vyplývá, že v tomto indikátoru Česká republika loni předstihla Portugalsko. Přibližování České republiky úrovni Evropské unie prošlo za posledních deset let...a zlepšil relaci výkonnosti tuzemské ekonomiky vůči EU 17

v zásadě dvěma rozdílnými etapami. V roce 1996 měla Česká republika nejvyšší hodnotu HDP na obyvatele ze všech postkomunistických zemí střední a východní Evropy, ale tuto pozici ztratila hned v následujícím roce, kdy byla předstižena Slovinskem. Příčinou byla recese tuzemské ekonomiky, jejímž důsledkem byl postupný pokles výkonu na 1 obyvatele až na 63,8 % úrovně EU-25 v roce 2000. Následné oživení české ekonomiky vedlo k obratu ve vývoji, který byl zpočátku charakterizován pouze mírným sbližováním ekonomické výkonnosti s EU. Konvergenční tempo se zrychlilo teprve v posledních dvou letech, kdy růst české ekonomiky akceleroval (a výrazně předbíhal růstové tempo ekonomiky EU-25, které bylo zpomalováno vývojem v eurozóně). 140,0 Graf č. I.1.2 Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele(v % PPS, průměr EU-25=100) 120,0 100,0 % 80,0 60,0 40,0 20,0 0,0 Polsko Slovensko Maďarsko ČR Slovinsko EU-25 Portugalsko Řecko Německo Rakousko 1996 2005 odhad Pramen: Eurostat, graf MPO Nominální a reálný produkt rostly v zásadě stejným tempem Růst byl založen na příznivé struktuře,... Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl v roce 2005 objemu 2931,1 mld. Kč, tj. meziročně více o 5,9 % (v roce 2004 o 8,3 %). Zpomalení tempa nominálního produktu souviselo s cenových vývojem. Zatímco v roce 2004 došlo ke zvýšení úhrnné cenové hladiny (vyjádřené implicitním deflátorem HDP) o 3,4 %, v minulém roce jako celku cenová hladina meziročně stagnovala (ve 4. čtvrtletí poklesla o 0,8 %). Tato stagnace byla výsledkem mírného růstu spotřebitelských cen a cen výrobců, který byl kompenzován rychlejším poklesem cen vývozu zboží a služeb (-2,6 %) než jejich dovozu (-0,4 %). Pokles směnných relací v zahraničním obchodě znamenal, že meziroční zlepšení zahraničně obchodní bilance v běžných cenách bylo méně výrazné než ve stálých cenách, což mělo negativní dopad na vývoj nominálního hrubého domácího produktu. Ve stálých cenách zahrnuje vliv směnných relací v zahraničním obchodě ukazatel reálný hrubý domácí důchod, který loni vzrostl pouze o 4,2 %, tedy výrazně méně než reálný hrubý domácí produkt. Meziroční vývoj hlavních výdajových položek (ve stálých cenách) byl diferencovaný. Převládaly pozitivní tendence, když hlavním zdrojem růstu byl zahraniční obchod. V rámci domácí poptávky rostly rychleji výdaje na tvorbu fixního kapitálu než na konečnou spotřebu. 18

Růst spotřeby domácností se zpomalil na 2,6 % (v roce 2004 růst 3,3 %), přičemž tento vývoj v zásadě korespondoval s růstem jejich reálných disponibilních důchodů o 2,8 % (ve vývoji spotřeby se odráží také rostoucí zadluženost obyvatelstva). Růst spotřeby vlády o 0,8 % (v roce 2004 pokles o 2,7 %) byl ovlivněn jednorázovým zahrnutím nákupu stíhaček Gripen. Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu vzrostly o 3,7 % (v roce 2004 o 5,3 %) s tím, že nejrychleji rostly investice do dopravních prostředků (13,4 %) a strojů a zařízení (5,1 %). Dosažený předstih růstu investic před konečnou spotřebou je významný z hlediska perspektivy udržení rychlé dynamiky hospodářského růstu. Rychlý růst ekonomiky byl však hlavně odrazem výsledků vnějšího sektoru, v jehož vývoji se při zpomalení tempa celkového obratu (vlivem mimořádně vysoké dynamiky po vstupu do EU v roce 2004) zvýraznil trend rychlejšího růstu vývozu před dovozem. Vývoz zboží a služeb (ve stálých cenách) vzrostl o 11,1 % (v roce 2004 o 21,4 %) a dovoz o 4,8 % (18,4 %), a to především vlivem rychlejšího vývoje v obchodu se zbožím. Významný podíl na výsledcích zahraničního obchodu měl zpracovatelský průmysl. Na straně vývozu se společně s růstem jeho konkurenceschopnosti projevil zejména náběh nových výrobních kapacit, a to především v automobilovém průmyslu a ve výrobě elektrických strojů a přístrojů. Současně ke zlepšení obchodní bilance vedla skutečnost, že nároky na dovoz byly snižovány subdodávkami z domácí produkce. Bilance obchodu se zbožím a službami (v běžných cenách) skončila přebytkem 61,4 mld. Kč (proti pasivu 13,1 mld. Kč v roce 2004) a zaznamenala tak meziroční zlepšení o 74,5 mld. Kč (z toho obchodní bilance o 66,8 mld. Kč)....když dynamiku konečné spotřeby......předbíhaly investiční výdaje......a zejména vývoz zboží a služeb Na meziročním zlepšení bilance ZO se více podílel obchod se zbožím Tabulka č. I.1.1 Agregátní poptávka a její složky (stálé ceny 1995) Běžné ceny Meziroční změna v % mld. Kč 2004 2005 4. Q. 2005 Konečná spotřeba 2096,8 1,5 2,0 1,6 - domácností 1421,9 3,3 2,6 2,6 - vlády 657,2-2,7 0,8-0,6 - neziskových institucí 17,7 11,3 1,9 0,8 Tvorba hrubého kapitálu 772,9 7,9 0,1 4,5 - fixní kapitál 773,9 5,3 3,7 4,2 Vývoz zboží a služeb 2134,8 21,4 11,1 10,4 - zboží 1875,2 23,1 12,4 12,6 - služeb 259,6 10,8 2,3-5,5 Dovoz zboží a služeb 2073,5 18,4 4,8 4,4 - zboží 1834,9 19,8 5,9 6,1 - služeb 238,6 9,0-3,1-8,1 Hrubý domácí produkt 2931,1 4,7 6,0 6,9 Pramen: ČSÚ Poznámka: vlivem zaokrouhlování dochází na desetinných místech v některých součtových údajích k nepřesnostem Z přírůstkové analýzy výdajů na HDP lze kvantifikovat (na základě tradičního způsobu, tj. bez vyloučení dovozu) jejich podíl na hospodářském růstu: v letech 2001-2003 byl hospodářský růst (v průměru 2,4 %) tažen výhradně domácí poptávkou. V jejím rámci rostla rychleji konečná spotřeba (s nejvyšším příspěvkem k růstu ve výši 3,2 proc. bodu v roce 2003) než investice (v roce 2003 příspěvek pouze 0,4 p.b), což souviselo zejména s rychlým růstem dispo- Ke zlepšení výsledků zahraničního obchodu došlo již v roce 2004,... 19