TECHNICKÁ ZPRÁVA z o b o r u s t a t i k a s t a v e b n í c h k o n s t r u k c í Název akce: Stezka u vodní nádrže Hadina, Humpolec REKONSTRUKCE PROPUSTKU objednavatel : Vypracoval: DMC Havlíčkův Brod s.r.o. Průmyslová 941 580 01 Havlíčkův Brod ing. Zbyněk Mátl IČ 756 59 841 Horní 835, Luka nad Jihlavou, PSČ 588 22 e-mail: matlzby@volny.cz Vedoucí projektant: autorizovaný statik ing. Milan Mátl IČ 696 54 816 Nad Žlabem 695, Luka nad Jihlavou, PSČ 588 22 ČKAIT 1003321 Autorizovaný inženýr pro statiku a dynamiku staveb... V Lukách nad Jihlavou 12.11.2013 razítko
TECHNICKÁ ZPRÁVA Stávající nevyhovující propustek bude opraven obetonováním se zachováním stejného průtoku vody. Poškozené betonové roury budou sloužit jako ztracené bednění. Obetonováním se i zvýší únosnost propustku, předpokládá se pojezd automobily o celkové hmotnosti 3,5t. V mimořádné situaci lze připustit přejezd většího vozidla s nápravovým tlakem 9,0t, zatížení na jedno kolo 4,5t. Zemina kolem betonových trub se odstraní po obou stranách a na podkladní beton se vybetonují vyztužené stěny šířky 300mm. Základová spára bude 500mm pod dnem potoka. Tento postup se provede současně z obou stran do výšky betonových trub. Jednostranný postup není vhodní z důvodů možného posunu betonových trub bočním tlakem zeminy, pak je nutné řešit jejich zapření. Poté se potrubí provizorně podepře liniovou podporou ve vrcholu (dřevěné trámy 100/100, osová vzdálenost sloupků 1,0m), osadí výztuž železobetonové desky s následným zmonolitněním. Provizorní podepření se může odstranit již druhý den, zatížení přejezdem vozidel lze připustit až po dosažení 80% pevnosti betonu v tlaku. Čelo a římsy propustku je navrženo také z vyztuženého betonu šířky 300mm. Obě konstrukce jsou betonovány v celku na jeden zátah bez pracovní spáry. Pracovní spára je pouze jedna a to svislá na přechodu obetonování propustku s jeho čelem. Vodorovná výztuž obetonování zasahuje do čela a je nepřerušená (platí pro stěnu i desku). Čelo propustku má konstantní výšku 2075mm a celkovou délku 6,0m. Vnější vzdušné hrany zkoseny 20/20 vložením plastových lišt přímo do bednění. Před a za propustkem dojde v pásmu 1,5m ke zpevnění dna a břehů kamenným vydlážděním do betonu. Za tímto opevněním koryta se zřídí pružný přechodový úsekkamenný zához na délku 1,5m. Nové vnější betonové plochy budou opatřeny ochranným nátěrem pro zvětšení trvanlivosti krycí betonové vrstvy (zamezení pronikání vlhkosti a poklesu ph v konstrukci). Na římsu propustku se pak nakotví ocelové zábradlí výšky 1,1m pomocí vlepených ocelových kotev do betonu (nikoliv rozpěrné). Zpětný zásyp propustku se provede štěrkopískovou zeminou, modul přetvárnosti Edef=60MPa. POUŽITÝ MATERIÁL beton C30/37-XC4,XD3,XF4(CZ,F.1)-Cl 0,20-Dmax 22-S3, max. průsak 35mm, nízký vodní součinitel w/c max 0,5
ocel: B500B, sítě KARI, krytí 40mm (zajištěno plastovými lištami nebo kroužky pro svislé dílce, distance sítí pomocí kozlíků), stykování výztuže 40Ø konstrukční ocel: pevnost základní+1x vrchní, tloušťka jedné vrstvy 60µm S235, tř.11 373, opatřeno nátěry dle korozivního prostředí, 1x např. mirra, frank, sika atd ZATÍŽENÍ PŮSOBÍCÍ NA PROPUSTEK (kromě vody v potoce) Eurokod 1: Zatížení konstrukcí-část 1-1: Obecná zatížení-objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb ČSN EN 1991-1-1 kategorie garáží a dopravních ploch F+G název b h q k γ q q d [m] [m] [kg/m2] [kn/m2] [kn/m2] F 1,00 1,000 250 2,500 1,5 3,750 G 1,00 1,000 500 5,000 1,5 7,500 F-dopravní a parkovací plochy pro lehká vozidla do 30kN soustředěná zatížení Q k (kn) = 20 1,5 30 G-dopravní a parkovací plochy pro středně těžká vozidla do 160kN soustředěná zatížení Q k (kn) = 90 1,5 135
Na konstrukce kromě vlastní váhy působí stálé zatížení (skladba vozovky) se součinitelem zatížení γ f =1,35 a zatížení proměnné se souč. γ f =1,5. Mezi základní proměnné zatížení je zatížení větrem, sněhem. Základní rychlost větru v b =27,5m/s Charakteristická hodnota sněhu s k =2,0kN/m 2 Vodorovná síla na zábradlí z k =1,0kN/m mapa větrových oblastí OŠETŘOVÁNÍ BETONU Ošetřování betonu je nutno zahájit bezprostředně po zhutnění s cílem dosažení co největší pevnosti betonu (běžné počasí s teplotou 20±5 o C). -ponecháním betonu v bedněni delší dobu, zvláště v horkem počasí, - pravidelným mlžením vodou v krátkých intervalech (nevystavovat povrch betonu přímému proudu vody a zamezit možnému vymývání pojiva z povrchové vrstvy), - překrytím povrchu betonu foliemi nebo vlhkými tkaninami, - nástřikem parotěsnou látkou (většinou emulze na bázi parafinů), která vytvoří ochranný film zamezující odpařováni vody; film se po několika týdnech rozpadne vlivem UV zářeni. Při tvrdnuti betonu udržovat povrch vlhký nejméně 3 dny. Teplota nad 25 o C a vlhkost do 50%-doba ošetřování nejméně 4-7 dnů, desky až 14 dnů, 10 dnů je postříkávat mlhovinou vody. Obecně lze říci, že beton se bude udržovat vlhký po dobu min. 14 dní.
ODBEDŇOVÁNÍ Níže uvedené lhůty platí pro betonáž a následné zrání betonových konstrukcí za běžných klimatických podmínek (bezprostředně po betonáži teplota povrchu betonu nesmí klesnout pod + 5 C po dobu nejméně 72 hodin, nebo pokud pevnost betonu nedosáhne 5MPa). Pro betonáž za nízkých a záporných teplot je třeba, aby dodavatel přijal zvláštní režim pro betonáž, odbedňování a ošetřování betonu ČSN 732400. Doporučuje se odbedňovat podhledové bedněni desek po dosaženi (60 70) % návrhové pevnosti betonu, stěny lze odbednit již při poloviční hodnotě charakteristické pevnosti dané třídy betonu. Pohledové plochy je vhodné po odbedněni opatřit ochranou vrstvou z PE folie. POUŽITÁ LITERATURA: EN 1990 Zásady navrhování ČSN EN 1991-1 Zatížení konstrukcí-část 1-1: Obecná zatížení-objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb ČSN EN 1992-1-1 Navrhování betonových konstrukcí-část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby ČSN 73 1001 Zakládání staveb. Základová půda pod plošnými základy WEIGLOVÁ,K.: Mechanika zemin, Akademické nakladatelství CERM, s.r.o. Brno, 1998 ČSN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí, Praha: ÚNM, 1986 ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí, Praha: ÚNM, 1986 Podklady dodané objednavatelem.. Vypracoval: ing. Zbyněk Mátl