Právo. Právo veejné a soukromé. Právní stát



Podobné dokumenty
ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Základy práva I 1. přednáška

CZ.1.07/1.5.00/ Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Základy právní nauky

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ

Politický systém ČR. Politologie a mezinárodní vztahy. Mgr. Vendula Divišová, Oddělení bezpečnostních a obranných studií

Vysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.

ÚSTAVNÍ PRÁVO. NKÚ, ČNB, Veřejný ochránce práv a Úřad pro ochranu osobních údajů. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.

1867 prosincová ústava rakouskouherské vyrovnání (dualismus) konstituční monarchie

Otázka: Stát a ústavní systém ČR. Předmět: Základy společenských věd. Přidal(a): anisim. Stát

OBSAH. ÚSTAVA ČESKé REPuBLIKy... 1

PŘEHLED NÁVRHŮ ÚSTAVNÍCH ZÁKONŮ OD ROKU 1993 DO SOUČASNOSTI. JUDr. Jindřiška Syllová, CSc. Ing. Soňa Šteigerová, Lucia Vaculová, Mgr.

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Ústava eské republiky. eská národní rada se usnesla na tomto ústavním zákon Preambule. Hlava první Základní ustanovení

Pracovní list. Mgr. Ing. Šárka Dytková

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

ÚSTAVNÍ VÝVOJ A ÚSTAVNÍ SYSTÉM ČR

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary

ROZDĚLENÍ MOCI V ČR Moc zákonodárná, výkonná a soudní základní přehled

ZÁKLADY PRÁVA 2. část

Základy práva I. Program:

Datum: Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.

Prameny správního práva. Olga Pouperová

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Ústavní systém České republiky VY_32_INOVACE_10_04. Mgr. Jan Hrazdira

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

Výkonná moc v ČR. Moc výkonná dle Ústavy ČR. Prezident republiky pátek 11. listopadu 2011

Ústavní soudnictví v komparativním pojetí

Moravské gymnázium Brno s. r.o. Mgr. Kateřina Proroková. Státní moc legislativa pracovní list

Strategie eské rady dtí a mládeže na léta

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc zákonodárná. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

9. ročník Složky státní moci (pracovní list)

Obsah přednášky 1. Ústavní právo ČR 2. Ústava ČR jako základní zákon ČR 2.1 Druhy ústav 2.2 Funkce ústavy 2.3 Obsah ústavy

Správní právo pojem, zařazení, úloha, předmět, systém, prameny. Ústavní základy a právní regulace veřejné správy.

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc soudní v ČR.

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Vláda a jiné orgány výkonné moci. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz

Zápis. 1/2009 ze zasedání obecního zastupitelstva Obce Nýrov ze dne

Právo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje

VOLEBNÍ ÁD. pro volby výboru a dozorí rady Spolenosti radiologických asistent R

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel

Evropské právo, Úmluva o LP a biomedicín. JUDr. Ondej Dostál

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Údaje o plnní píjm a výdaj za rok 2016 a o stavu finanních prostedk k Skutenost. Upravený. Schválený rozpoet (K) Název položky (K)

Správní právo procesní

květen ÚSTAVA LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ (ASYMETRICKÁ) - červenec SOCIALISTICKÁ (až do roku 1993)

ZÁKON eské národní rady ze dne 29. dubna o nabývání a pozbývání státního obanství eské socialistické republiky 1

POVINNÝ PŘEDMĚT: OBCHODNÍ PRÁVO

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ÚSTAVNÍ PRÁVO

Mgr. Jan Svoboda VY_32_INOVACE_5_PRÁVO_1.05_Moc zákonodárná. Výkladová prezentace k tématu Moc zákonodárná

Á D TAJEMNÍKA MSTSKÉHO ÚADU . R 03/2007 PODPISOVÝ ÁD

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

16. maturitní otázka (A)

OBSAH O AUTOROVI PŘEDMLUVA VÁCLAVA KLAUSE K 1. VYDÁNÍ KNIHY PREZIDENT REPUBLIKY......

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

Schválený dokument. Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko za rok 2016 byl schválen na jednání lenské schze Mikroregionu Hrádecko - Chrastavsko

Pojem kontroly při kontrole se porovnává stav skutečný se stavem žádoucím druhy kontroly: vnitřní a vnější předběžná, průběžná a následná fáze kontrol

Zápis z 2. veejného zasedání Zastupitelstva obce Zlatá Olešnice ze dne od 18,00 hodin na OÚ, p. 196 pošta.

Návrh dokumentu Závrený úet Mikroregionu Hrádecko Chrastavsko za rok 2017

Národ a stát. Stát je organizované spoleenství lidí žijících trvale na ohranieném území. Obanem státu se lovk stává narozením.

Stát právo vytváří na základě společenských vztahů právo tyto vztahy upevňuje

Zápis ze schze Rady msta Vimperk ze dne

KRAJSKÝ ÚAD MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ Odbor kontroly 28. íjna 117, OSTRAVA

Stanovy sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty verze 2005 S T A N O V Y. sportovního klubu MAESTRO CLUB Kolovraty

Parlamentní republika

Prameny práva (přednáška k předmětu Základy práva) JUDr. Marek Starý, Ph.D.

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 10 konaného dne 20. ervna 2012

Veřejnoprávní činnost 1. ročník

Ústavní právo je soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě a to:

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE

VÝVOJOVÉ DIAGRAMY LEGISLATIVNÍHO PROCESU V ČR

Veřejná správa. Úvod do předmětu

Popis volebního systému - schéma: volební systém -

PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 166/1993 Sb., O NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADU, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

PODNIKÁNÍ, PODNIKATEL, PODNIK - legislativní úprava

kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů

Kompetenční spory. Druhy kompetenčních sporů a jejich řešení JUDr. Olga Pouperová, Ph.D.

Obsah ČÁST PRVNÍ: SPOLEČNOST A VEŘEJNÁ MOC

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VII. volební období 188/0

VOLEBNÍ ÁD PRO VOLBY DO ŠKOLSKÝCH RAD 1/1

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Literatura. Právní pedpisy. Internet

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Řízení bezpečnosti. Místo úloha veřejné správy v řízení bezpečnosti

TEORIE PRÁVA (ZÁKLADY) JUDr. Martin Šimák, Ph.D.

Nabývá dnem uvedeným v právním předpise nebo, 15 dnů ode dne vyhlášení Pozn: možno i dříve, pokud je zde naléhavý obecný zájem (zák. č. 309/1999 Sb.,

Způsobu použití výukového materiálu ve vyučování:

Mgr. Daniella Sarah Chocholová

AKTUÁLNÍ ROZVRH PRÁCE ÚSTAVNÍHO SOUDU

Organizace státního zastupitelství

Usnesení ze zasedání Zastupitelstva msta Napajedla. 6 konaného dne

Politický systém Dolní kom Dolní ora Horní komo Horní ra (zprostředkovatel zájmu spolkových vlád)

ESKÁ REPUBLIKA JAKO DEMOKRATICKÝ A PRÁVNÍ STÁT

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

- ústava = konstituce = nejvyšší platná zákonná norma; základní zákon státu; přijetí: při založení, převratu, po válce

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_2_37

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

I. Smlouva o Ústav pro Evropu. 1. Protokol o úloze vnitrostátních parlament v Evropské unii. proporcionality

Transkript:

Právo Státní správa a samospráva Právo a ústavní základy Mgr. Pavel PETR Katedra spoleenských vd VŠB - TUO Normativní systém (systém norem) Právo Normy pravidla chování Stanovené a sankciované státem Právo = stát (v objektivním smyslu) Právní stát Rechtstaat, Rule of law 19.stol Nmecko Závaznost zákona pro všechny (vetn státních orgán) Zákonnost realizace státní moci (legislativní proces, pedepsaná forma, výkonná moc a soudnictví) Nezávislost soudních orgán (l.82/1 Ústavy) Dlba moci (systém brzd a vyvažování checks and balances) institut inkompatibility (l.82/3, l.22) Právo veejné a soukromé Publicum ius est quod ad staatum rei romanae spectat; privatum singulorum utilitatem (Ulpianus) Právo veejné je právo ímského státu; právo soukromé sleduje prospch jedince 1

Právo veejné a soukromé Právo veejné a soukromé Veejné VP metoda regulace Rozdílné postavení subjekt Soukromé SP metoda regulace Rovné postavení subjekt Nkteí autoi hovoí o administrativn právní metod regulace typická pro správní právo Veejné Ústavní Trestní Finanní Správní Soukromé Obanské Obchodní Pracovní Rodinné Prameny práva Oznaení pro vnjší formu formální Pouze takové pravidlo, které má státem uznanou formu je pramenem práva Oznaení pro zdroje materiální Stav dané spolenosti Tradice, zvyklosti Technologickou, ekonomickou, kulturní úrove Obecn spoleensko-historický kontext Prameny práva - Formální Právní obyej Normativn právní akt Soudní a správní precedent Normativní smlouva 2

Ústavní právo pokroilý Ústavní právo Historický vývoj ústav v R Druhy ústav Ústava R Listina základních práv a svobod www.stránky.cz www.czech.cz oficiální stránky R www.psp.cz stránky Poslanecké snmovny www.senat.cz stránky Senátu www.hrad.cz oficiální stránky prezidenta www.vlada.cz stránky vlády www.concourt.cz stránky Ústavního soudu www.nku.cz stránky Nejvyššího kon. úadu www.cnb.cz stránky eské nár. banky www.portal.gov.cz portál veejné správy Typologie ústav Rigidní nutnost zvláštního postupu pi zmn Flexibilní lex posterior derogat priori Psané jeden, event. nkolik zákon Nepsané doprovází jí precedenty, usance, obyeje FCE Právní základní zákon Politická boj o moc, pravidla politického boje Ideologická svtonázor, náboženství Zákon. 1/1993 Sb. Pijala NR 6.6.1992 Úinnost od 1.1.1993 Ústava R Ústavní zákon (zmna jen ústavním zákonem) Souást ústavního poádku 3

Definuje l. 112 Ústava LZPS Ústavní zákony Ústavní poádek R Ústavní zákony Národního shromáždní SR, FS SSR a NR upravující státní hranice Ústavní zákony pijaté NR po 6.6.1992 1. Hlava Základní ustanovení 2. Hlava Moc zákonodárná 3. Hlava Moc výkonná 4. Hlava Moc soudní 5. Hlava Nejvyšší kontrolní úad 6. Hlava eská národní banka 7. Hlava Územní samospráva Systematika Ústavy 8. Hlava Pechodná a závrená ustanovení 1. Velký státní znak 2. Malý státní znak 3. Státní barvy 4. Státní vlajka 5. Vlajka prezidenta 6. Státní pee 7. Státní hymna Symboly Náleží Parlamentu!!! Moc zákonodárná Parlament = Poslanecká snmovna a Senát (komory) Poslanecká snmovna nkdy oznaována jako dolní komora Senát nkdy oznaován jako horní komora 4

Poslanecká snmovna 200 poslanc Voleni na 4 roky Volby ve lht poínající ticátým dnem ped ukonením volebního období a konící jeho uplynutím Pokud rozpuštna volby do 60 dn po rozpuštní Volby na základ pomrného volebního systému s uzavírací klauzulí 5% pro stranu, event. pro koalici dle potu stran (strana x 5% max. 20%) Pasivní volební právo (být volen) 21+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením Mandát reprezentativní Senát 81 senátor Voleni na 6 let, každé dva roky 1/3 Volby ve lht poínající ticátým dnem ped ukonením volebního období a konící jeho uplynutím Nelze rozpustit ústavní pojistka, prameny práva tzv. zákonná opatení vci, které nesnesou odklad a vyžadovaly by pijetí zákona na návrh vlády (nutná následná ratihabice) Volby na základ vtšinového volebního systému vítz bere vše nadpoloviní vtšina v I.kole nebo vtšina v kole druhém Pasivní volební právo (být volen) 40+ Aktivní volební právo (jít volit) 18+ Mandát vzniká zvolením Parlament Zákonodárná iniciativa Nesluitelnost inkompatibilita (prezident, soudce); len vlády, který je zárove poslancem/senátorem nemže být pedsedou, místopedsedou PS a S, lenem výbor, komisí Usnášení schopnost komor pítomnost alespo 1/3 svých len Pijetí usnesení nadpoloviní vtšina pítomných Dležité usnesení (válený stav aj.) nadpoloviní vtšina(kvórum - promnlivé) všech /101/ Ústavní zákony, mezinárodní smlouvy 3/5 (kvalifikovaná vtšina) všech poslanc /120/a pítomných senátor Právo podat návrh zákona Poslanec Skupina poslanc Senát (nikoliv jednotlivý senátor!) Vláda Zastupitelstvo vyššího územn samosprávného celku (jen kraje!!) 5

Moc výkonná - prezident Hlava státu (spíše reprezentativní) Volen/na Parlamentem (PS i S!!) spolená schze Volitelný lovk, který je volitelný do Senátu (40+) Max. dvakrát tatáž osoba Návrh nejmén 10 poslanc nebo 10 senátor Jmenuje soudce, rozpouští Poslaneckou snmovnu, jmenuje leny rady NB Prezidenti SR, SSR, SFR a R Moc Výkonná - Vláda Moc soudní Ústavní soud Vrcholný orgán výkonné moci (kolegiální rozhoduje ve sboru) Pedseda, místopedseda, ministi poet ministerstev dán tzv.kompetenním zákonem Pedsedu jmenuje prezident (kohokoliv) existuje usance (zvyklost že je to pedseda nejsilnjší strany ve volbách) Postup: Prezident jmenuje premiéra (1)žádost o dvru PS (2) pokud ne znovu 1+2 pokud znovu ne jmenuje prezident premiéra na návrh pedsedy poslanecké snmovny 15 soudc na 10let Jmenuje prezident se souhlasem Senátu Volitelnost 40+, VŠ právník, 10let praxe Negativní zákonodárce je-li zákon v rozporu s Ústavou zrušíást zákona Žaloba se nazývá ústavní stížnost Sídlo Brno, Joštova 8 Pedseda JUDr. Pavel Rychetský 6

Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon. 37 13.11.1918 Prozatímní ústava Symbolické postavení prezidenta Vláda volena Parlamentem (pozdji novela 1919 prezident jmenuje vládu) Velmi struná Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon. 121/1920 Sb. Ústava listina eskoslovenské republiky Pijata Revoluním národním shromáždním (vzniklo kooptací poslanc do Národního výboru dle výsledk voleb do íšské rady 1911) Inspirováno Ústavou USA a Ústavou Fr. (nap. sedmileté funkní období prezidenta a dvoukomorový Parlament); pejala katalog obanských práv z Prosincové ústavy Rakouska (1867) Parlament = Národní shromáždní dv komory Poslanecká snmovna (300) a Senát (150) Výrazná ochrana práv menšin Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon. 150/1948 Sb. Ústava eskoslovenské republiky (Ústava 9.kvtna) Pijata po událostech v únoru 48 Lidov demokratické zízení Nová hospodáská soustava znárodnní Zachovávala instituci námstka prezidenta a další instituty pedešlé demokratické ústavy ovšem realizace byla skuten jen formální Vytvoeny Slovenské orgány Slovenská národní rada a Sbor povereníkov Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon. 100/1960 Sb. Zmna názvu státu na SSR Inspirována ústavou SSSR Stalinova ústava 1936 Vedoucí úloha KS (l.4) Vzdlávací a kulturní politika byla vedena ideou Marxismu a Leninismu Zrušen Sbor povereníkov 7

Ústava 100/1960 Sb. Historický vývoj ústav od r. 1918 Ústavní zákon. 143/1968 o sl. federaci Dlouhodobá asymetrie; volání po federativním uspoádání Vznik tí státoprávních celk SSR, SR a SSR Vznik dvoukomorového federálního parlamentu Federální shromáždní Snmovna lidu (200) a Snmovna národ (150; 75 SR a 75 SSR) komory byly rovnocenné nedlilo se na horní a dolní komoru Národní parlamenty jednokomorové NR (200) a SNR (150) ty poslaly 75 len do Snmovny národ Vytvoení vlád federální, eské a slovenské Federální shromáždní Soustava obecných soud 8

Soustava správního soudnictví Podmínky na jmenování soudcem v R Právní bezúhonost Zpsobilost k právním úkonm Vk minimáln 30 let VŠ vzdlání právnického smru dosažené v magisterském studijním programu Morální vlastnosti Souhlas s výkonem funkce Jmenuje prezident Nejvyšší kontrolní úad Kontrola Pedcházel mu Nejvyšší úetní dvr (1866); Nejvyšší úetní kontrolní úad (1919); Ministerstvo státní kontroly (MSK) (1951); Nejvyšší kontrolní úad SR(NKÚsR) (1969) v ele s Generálním kontrolorem) MSK a NKÚSR fungovali paraleln (kontrolní dvojvládí) Nezávislý orgán (nezávislý na moci výkonné i soudní!) Nejde o tzv. Ústední orgán státní správy Kontrola hospodaení se státním majetkem Kontrola plnní státního rozpotu V ele prezident Ing. František Dohnal Jmenován prezidentem republiky na návrh Poslanecké snmovny (bez jakékoliv kontrasignace) Funkní období 9 let a) hospodaení se státním majetkem a finanními prostedky vybíranými na základ zákona ve prospch právnických osob s výjimkou prostedk vybíraných obcemi nebo kraji v jejich samostatné psobnosti, b) státního závreného útu eské republiky, c) plnní státního rozpotu eské republiky, d) hospodaení s prostedky, poskytnutými eské republice ze zahranií, a s prostedky, za nž pevzal stát záruky, e) vydávání a umoování státních cenných papír, f) zadávání státních zakázek. 9

eská národní banka Bankovní rada Ústední (centrální) banka státu Pedchdcem Národní banka eskoslovenská (1926) první guvernér Vilém Pospíšil Pée o cenovou stabilitu Nezávislá na státu!! Emituje bankovky a mince V ele guvernér a bankovní rada Doc. Ing. Zdenk Tma, CSc. Postavení ústední banka státu, správní úad a podnikatel v oblasti bankovnictví guvernér NB: Zdenk Tma viceguvernér NB: Mojmír Hampl viceguvernér NB: Miroslav Singer vrchní editel NB: Robert Holman vrchní editel NB: Pavel ežábek vrchní editel NB: Vladimír Tomšík vrchní editelka NB: Eva Zamrazilová Územní samospráva Obce základní územní samosprávné celky Kraje vyšší územn samosprávné celky (VÚSC) Vytvoit VÚSC jen ústavním zákonem ÚSC veejnoprávní korporace V ele zastupitelstvo voleno na 4 roky Mohou vydávat pramen práva obecn závazné vyhlášky Ombudsman Pvodn Švédsko 18.stol (1713 Král Karel XII. od 1809 zakotveno ve švédské ústav) Ombud zástupce V devadesátých letech pedcházel nap. Generální inspektor ozbrojených sil (ten nebyl zvolen) Veejný ochránce práv Zákon. 349/1999 Sb. o veejném ochránci práv Volen PS návrhy 2 prezident, 2 Senát (shodné návrhy jsou pípustné) 6 let, 40+ (volitelný do Senátu) Sídlo Brno JUDr. Otakar Motejl (již druhé volební období) Zástupkyn RNDr. Jitka Seitlová Klíová role pi ochran práv oban ped nesprávným postupem úad /nikoliv soud/ (liknavost jednání, prtahy, špatn posouzení, nespravedlnost) 10