Analýza procesů a řízení projektu veřejného IS Informační místa pro () Autoři RNDr. Vladimír Krajčík, Ph.D. Vysoká škola podnikání, a.s. Ostrava, vladimír.krajcik@vsp.cz Ing. Jan Ministr, Ph.D. VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, jan.ministr@vsb.cz Abstrakt V době, která je charakterizována jako informační společnost, jsou informace důležitým předpokladem nejen vysoké prosperity firmy či instituce, ale vytváří i nezbytný předpoklad pro rozvoj společnosti jako celku. Článek se zabývá takovými typy informačních systémů, které plní veřejnou funkci a slouží k poskytování těch informací, na kterých má veřejnost zájem. V příspěvku je podrobně rozebrán proces projektování veřejného informačního systému. Je zde především kladen důraz na procesní projektový přístup a diskutovaná otázka řízení tohoto typu projektu. Významným přínosem práce je zpracování případové studie konkrétního veřejného IS projektu Informačních míst pro, realizovaného Hospodářskou komorou ČR. Na konkrétních příkladu jsou vysvětleny projektové řídící procesy a projektové produkční procesy, u kterých zpracovaná analýza je nezbytným předpokladem úspěšnosti projektu veřejného informačního systému. Klíčová slova: Hlavní proces, podpůrný proces, veřejná správa, procesní řízení, projektové řízení 1. Projekty a projektování veřejného informačního systému Projekty a projektování informačního systému řeší vývoj konkrétního informačního systému nebo jeho části. Tato část je tvořena konkrétní funkční oblastí (úkolem, úlohou), nebo etapou vývoje informačního systému. Pojetí a definice kategorie veřejný informační systém můžeme najít v zákoně č. 365/2000 Sb. Informační systémy veřejné správy (veřejné informační systémy). Definice požadovaného pojmu je uvedena v 2 písm. u), kdy je jako veřejný informační systém chápán ten informační systém, který poskytuje služby veřejnosti (zde je odkaz na 3 odst. 2). Z uvedeného vyplývá, že při procesním způsobu myšlení je veřejný informační systém (nebo jeho část) výstupem a výsledkem řešení konkrétního projektu informačního systému (případně několika projektů). Z metodiky vývoje informačních systémů [1] vyplývá, že se jedná o velmi formalizovaný proces vlastního zavádění informačního systému do konečného užívání cílovým uživatelským skupinám - veřejnosti. Teorie projektového řízení poskytuje v projektu veřejného informačního systému obecný rámec pro odvození metodických doporučení specifických pro roli systémové podpory vlastního nasazení informačního systému.
Proces projektování veřejného informačního systému je poměrně obsáhlý proces a tuto problematiku lze vidět v mnoha rovinách. V některých pohledech může převládnout hledisko sociální, psychologické či organizační. V jiném pohledu mohou být diskutovány vlastní řídící procesy, případně snaha se soustředit na vazbu vyvíjeného IS a informační strategii zadavatele. Pak lze projekty IS odvíjet od těchto základních cílů organizace a přesně specifikovat metodiky, metody i nástroje pro vývoj příslušného IS. V projektech veřejných IS nelze zcela vycházet z klasické podnikatelské strategie, poněvadž našim úkolem je vývoj IS na základě společenské objednávky. Tato společenská objednávka vychází ze společenské potřeby tvorby a nasazení produktu IS pro jasně definované cílové skupiny. V praxi je společenská potřeba a příslušný užitek kodifikován v konkrétních rozvojových a programových dokumentech. Tyto jsou pak podkladem pro společenské zadání poptávky deklarované v konkrétní výzvě pro podání návrhů projektů veřejných IS. Z hlediska užití pojmu projektování je třeba zdůraznit, že pojem projekt obsahuje samozřejmě všechny etapy realizace projektu. To platí i v případě společensky zadaných projektů IS. Roli zadavatele a investora zde nevykonává vlastní podnik, ale zpravidla určitý subjekt vybavený pravomocí zadavatele společenské zakázky. Samozřejmostí i zde je nasazení kontrolních projektových mechanismů a procesu zjišťování zpětné vazby. 1.1 Funkční a procesní přístupový koncept Filozofie funkčního přístupu byla v obecné podobě definována již v roce 1776 Adamem Smithem v knize Bohatství národů. Vychází z myšlenky separace, dělitelnosti, kdy procesy průmyslové výroby mají být rozloženy na nejjednodušší dílčí operace tak, aby byly snadno proveditelné i méně kvalifikovanými pracovníky. V rozvinutém konceptu funkčního přístupu dle Jana Trunečka [2] se funkční přístup zaměřuje na výstupy (výsledky), což v podstatě znamená orientaci na důsledky a ne na příčiny. Je zřejmé, že hodnocení výsledků nemusí odhalit příčiny neefektivnosti, v projektovém řízení nutně vede k nadměrnému počtu koordinačních a kontrolních projektových aktivit. Přeneseně tento přístup v řízení lidských zdrojů v projektech vede k statické pyramidě organizační struktury, vytvořené pouhým sdružováním činností a obsazováním projektových pozic s jasně vymezenými projektovými pravomocemi a odpovědnostmi. Navíc, a to je dle mého názoru největším nedostatkem tohoto přístupového konceptu, je v základním rozporu s individuálními uživatelskými potřebami. Je orientován dovnitř projektu, nikoliv ven. Při jeho akceptaci zdůrazňujeme statické struktury, nikoliv dynamické pohledy. Při jeho realizaci v projektech IS není prvořadý investor a uživatel IS, ale vlastní struktura projektovaného IS. Procesní přístupový koncept se naopak nezaměřuje na výsledky, ale na příčiny. Předpokládá, že příčinou nekvalitních výstupů jsou špatně nastavené a probíhající procesy uvnitř systému. Při aplikaci projektového řízení tento koncept zdůrazňuje kvalitní nastavení řídících projektových procesů za účelem eliminace neefektivních projektových aktivit (procesů). Jeho základním prvkem je pojem proces. Opět můžeme použít obecnou definici procesu v práci Jana Trunečka. Procesem rozumíme vzájemně propojené dílčí činnosti, které ve své posloupnosti transformují vstupy na požadované výstupy. Je to tok práce, postupující od jednoho člověka k druhému. Vstupy tvoří výchozí zdroje (suroviny, kapacity, informace, dokumenty, znalosti, výstupy od dodavatelů ), výstupy jsou přitom konečné výsledky [6]. V projektovém chápání tedy výsledky projektových aktivit. Procesy můžeme definovat jak na úrovni podnikových aktivit, tak na úrovni projektových aktivit vedoucích k řešení konkrétního projektu včetně projektu veřejného IS. Každý proces je dle literatury [3] rozdělen na dílčí procesy. Činnost pak představuje dílčí aktivitu, kterou vykonává určitý pracovník v rámci procesu. Tyto činnosti se mohou sdružovat tak, aby mohly být prováděny konkrétními pracovníky. Z hlediska řízení projektu tento přístup má významné dopady na sestavení projektového týmu. Předpokládá totiž projektové myšlení, ale i projektový způsob práce. V řešitelských
projektových týmech se zdůrazňují kategorie jako integrace projektových aktivit, hlavní a vedlejší procesy, vstupy a výstupy procesů, dopady a výsledky. Samostatné projektové týmy mohou řešit dílčí projektové aktivity, mohou být schopné samořízení, sebekontroly a dokonce i sebeorganizace. Dle našich vlastních zkušenosti s řízením projektů IS je procesní přístupový koncept z výše uvedených skutečností zásadním požadavkem kvalitního projektového řízení. Tyto skutečnosti mají své praktické dopady i ve vyvinuté metodice PRIS [4]. Jedná se především o jasného stanovení vstupních a výstupních procesních parametrů a přizpůsobivost procesu. Přizpůsobivost procesu je chápána jako jeho reakce na změnu vnějších podmínek, na situaci v okolí. Procesy nesmějí být vytvořeny jednou provždy, je nutné již v úvodu při projektovém řízení zabezpečit udržitelnosti. To neznamená v projektech IS pouze udržitelnost dat, dohled nad zabezpečením funkčnosti technologie, ale i zavedení nových procesů odrážejících nové situace. Cestou k překonání těchto obtíží je důsledné použití procesního přístupového konceptu a jeho rozpracování v příslušné projektové metodice. Z procesního pohledu lze konstatovat, že projekt je jednorázová transformace vstupů (informace, prostředí, materiál, peníze, schopnosti a dovednosti zúčastněných lidí) na výstupy (cílové produkty), za pomocí vývojových činností, uspořádaných do etap, kroků, úkonů) a koordinovaných řídícími činnostmi. Vývojové a řídící činnosti označuji jako projektové aktivity a jejich úloha je více pochopitelná z následujícího obrázku (1). Obrázek 1 - Procesní chápání projektu Abychom projekt úspěšně zrealizovali, musíme jej řídit. Pro řízení projektu k úspěchu je nutné zpracovat scénář či osnovu - plány projektu. Aby plány projektu byly použitelné a měly naději na úspěch, musí být zakotveny v širších souvislostech okolí projektu. Musí být vytvořena strategie projektu. Často právě ona, či spíše její nedostatek, bývá příčinou neúspěchu projektu.
Každý projekt má třídimenzionální cíl, který graficky znázorňuje následující obrázek (2). Obrázek 2 - Třidimenzionalita projektu Trojí dimenze projektu vždy definuje: - specifikaci provedení (co a v jaké kvalitě má být provedeno), - časový plán (kdy má být činnost provedena), - náklady na provedení jednotlivých činností (za kolik se činnosti zrealizují). Rozšířením třídimenzionality se u projektů veřejných IS dostáváme ke specifikaci: - veřejných finančních zdrojů, - komu je služba určena, - specifikaci veřejných informačních zdrojů. Tato specifikace je graficky znázorněna v následující tabulce (1) Otázka KOMU? CO? ODKUD? KAM? JAK? KDY? Obsah úloha Specifikace příjemců (uživatelů) zpracovávaných informací, specifikace jejich struktury (jejich rozčlenění na kategorie), odhad počtu příjemců v jednotlivých kategoriích Analýza a definice uživatelských potřeb v jednotlivých kategoriích Specifikace veřejných informačních zdrojů Návrh řešení zpracování informačních zdrojů Návrh řešení Informační znalostní báze, návrh jejího provozu a údržby Časový harmonogram tabulka 1 Projektová specifikace
2. Procesní řízení projektu Informačních míst pro 2.1 Charakteristika projektu Projekt Informační místa pro () má za cíl vytvořit centrálně řízenou, jasně definovanou síť informačních míst v rámci regionální a oborové struktury Hospodářské komory ČR (HK), která bude schopna poskytovat aktuální a žádané informace pro malé a střední podniky (MSP) přímo nebo po definování problému odkazem na specializovanou firmu či příslušnou instituci. Prostřednictvím této komorové sítě lze poskytovat komerční i nekomerční služby. Dále lze nabídnout tuto celorepublikovou síť dalším subjektům (stát, banky, podnikatelské subjekty, asociace, atd.) k realizaci jejich záměrů orientovaných především na segment MSP. Cílem projektu je tedy umožnit podnikatelům přístup ke komplexním obecným i oborovým informacím, ve spolupráci s experty HK řešit konkrétní životní situace MSP, a to prostřednictvím celorepublikové sítě Regionálních informačních míst (), Oborových informačních míst (OKM) nebo i samoobslužným internetovým připojením k IS. Projekt HK ČR je v souladu s koncepcí zahraniční politiky ČR. Správcem programu Ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO) ČR byl projekt zařazen do programu Podpora posílení konkurenceschopnosti průmyslu ČR, nicméně jeho rozsah a využitelnost je všeoborová. Projekt plní základní opatření státní podpory zvyšováním konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a to především: - podporou programů malého a středního podnikání, které podnikatelům usnadňují realizaci jejich podnikatelských záměrů a přispívají ke zvýšení jejich ekonomické stability, - vytvářením příznivých podmínek pro podnikání, zejména v přístupu k financování a dostupnosti informačních, poradenských a vzdělávacích služeb, - průběžnou aktualizací nástrojů a systémů podpory v souladu s pravidly EU. Předmětem předkládaného programu je vytvoření systému Informačních míst pro (dále jen ), který respektuje závěry z provedené analýzy potřeb MSP. Předpokládaným výsledkem je zintenzívnění a zkvalitnění každodenní obousměrné komunikace mezi veřejnou správou a podnikateli. Zahájení vlastní činnosti těchto míst (ve spolupráci se všemi partnery) a zajištění plné informovanosti všech malých a středních podniků (i přes rozšiřující se užívání Internetu je stále řada malých podnikatelů v některých mikroregionech bez výraznějšího přístupu k informacím) výrazně přispěje k efektivitě poskytování podpor a ke zvyšování absorpční schopnosti české ekonomiky. V současné době již v projektu pracuje 78 regionálních informačních míst, 14 Krajských koordinačních míst (KKM) a 18 Oborových koordinačních míst (OKM). V systému je uloženo přes 27 000 zodpovězených dotazů, které tvoří základ znalostní báze projektu. 2.2 Dělení projektových procesů V této kapitole jsou zachyceny řídící projektové procesy související s vlastním projektovým řízením projektu a produkční projektové procesy (hlavní a podpůrné produkční procesy), které pokrývají vlastní technologii, výstupy a uživatelské výstupy (z nichž 6 pokrývají hlavní procesy specifikace potřeby, sběr požadavku, jeho kvalifikaci a eskalaci, zpracování a distribuci výsledků). Ostatní produkční procesy jsou definovány jako podpůrné a slouží ke správě, rozvoji a řízení jednotlivých oblastí informačního systému.
2.2.1 Projektové řídící procesy Projektové řídící procesy jsou spjaty s vlastním projektovým řízením a projektovou metodikou (metodikami). Smysl metodiky ve vazbě na projektové řídící procesy není v detailním popisu kroků při vývoji IS, ale v analýze podstatných faktorů procesu výstavby IS. V kontextu projektového chápání jde o úplný proces vývoje IS neoddělitelně spjatý s fázemi životního cyklu IS. Jestliže hovoříme o metodice v jednotném čísle, chápeme při jejím vymezení i množinu metodik nižší úrovně. To znamená aplikaci principu obecného na konkrétní metodiky, které jsou v ní obsažené. Tím je zdůrazněna akceptace jednotlivých dílčích projektových metodik (např. metodika udržitelnosti IS) v celkové metodice tvorby projektu IS. K tomu, aby metodika byla využitelná pro vývoj IS projektovým způsobem, je nutné definovat následující požadavky na ni kladené. Tyto požadavky jsou přesně uvedeny v literatuře (9). Metodika: - musí jasně deklarovat soubor hodnot, na kterých je založena, respektive, kterých chce dosáhnout (např. minimální náklady tvorby IS, krátká doba řešení, zahrnutí sociálního aspektu do řešení), - musí určovat postup řešení, aby bylo možné celý proces vývoje IS plánovat, - musí určovat priority řešení (co a kdy je důležité), - měla by doporučovat metody, techniky a nástroje, které je vhodné použít v jednotlivých fázích projektového řešení. Významným prvkem vymezení metodik je jejich uživatelské a aplikační zacílení. To znamená, že metodiky jsou určeny pro konkrétní projektové role, pro konkrétní projektové prvky. Jestliže pochopíme metodiky IS jako způsob zabezpečení efektivnosti vývoje IS, pak ze systémové pozice je nezbytné definovat obecné principy tohoto pohledu na metodiky IS. Jinak řečeno, vymezujeme základní pravidla pro stanovení postupu a obsahu životního cyklu projektu IS, vymezujeme míru obecnosti se zřetelem na míru specifičnosti a variantnosti daného konkrétního řešení (metoda, technika, nástroj) v dané konkrétní vývojové etapě. Příkladem projektových metodik jsou níže uvedené projektové řídící metodiky projektu ( viz tabulka 2). Název dokumentu Záznam Místo uložení Doba uložení Související dokumentace/ Poznámka Metodika nouzového režimu IMP 10 V elektronické podobě Metodika školení IMP 10 V elektronické podobě Metodika kontroly IMP 10 V elektronické podobě Metodika rozdělování zdrojů pro projekt IMP 10 V elektronické podobě Metodika správy komerčních služeb IMP 10 V elektronické podobě Akreditační pravidla, E a OKM (+ projekt a protokol) IMP 10 V elektronické podobě Metodika provozu KKM IMP 10 V elektronické podobě
Metodika účetních operací KKM IMP 10 V elektronické podobě Metodika provozu, E IMP 10 V elektronické podobě Metodika účetních operací IMP 10 V elektronické podobě Metodika provozu OKM IMP 10 V elektronické podobě Metodika účetních operací OKM IMP 10 V elektronické podobě Metodika tvorby příručky IMP 10 V elektronické podobě tabulka 2 - Metodiky projektu 2.2.2 Projektové produkční procesy Hlavním cílem této projektové fáze je identifikovat klíčové produkční procesy veřejného informačního systému prostřednictvím objektové analýzy uživatelských výstupů projektu. Zároveň je nutné zjistit jejich vnitřní strukturu a činnosti jimi zabezpečované, vzájemné vazby, vnější souvislosti, vstupy, výstupy a vlastníky. Výsledkem projektových aktivit je přehledný zdokumentovaný systém produkčních procesů, který je jádrem projektové výstavby projektu veřejného informačního systému. V projektu Informačních míst pro byly identifikovány následující hlavní (klíčové) produkční procesy - Hlavní proces 1 Specifikace, formalizace, kontakt - Hlavní proces 2 Detekce a sběr požadavků - Hlavní proces 3 Kvalifikace požadavku - Hlavní proces 4 Eskalace požadavku - Hlavní proces 5 Zpracování požadavku - Hlavní proces 6 Distribuce a zpracování výsledků Blíže jsou hlavní produkční procesy (vlastník, činnosti, vstupy a výstupy) charakterizovány v následující tabulce(2). Č. Vlastník Provádí Činnosti Vstupy Výstupy 1 Odbor Podnikatel Specifikace problému Specifikace profilu Porovnání problému s posláním Prohlídka obsahu již řešených problémů Problém/ potřeba Ujasněný Registrace do extranetu 2 Odbor Podnikatel na internetu Kontaktní osoba Centrální helpdesk Kontaktování podnikatel- telefonní, návštěva, internet, email Porovnání požadavku s databází již vyřešených, životních situací a témat IR Specifikace požadavku Rozmyšlený specifikovaný Odkaz na podobný již vyřešený nebo životní situaci Specifikace požadované rešerše- Nový (formulář, internet)
3 Odbor call centra Analytik call centra Kontrolní porovnání požadavku s databází již vyřešených, životních situací a témat Přidělení analytika Posouzení obsahové shody požadavku s náplní Posouzení pracnosti Úprava srozumitelnosti Schválení/zamítnutí Nový Zamítnutý se zdůvodněním (odkazem) Schválený - kvalifikovaný a upřesněný nový. 4 Odbor Analytik call centra Rozdělení na dílčí úkoly a delegování řešitelů Eskalace dílčích úkolů Schválený Postoupený k vyřešení (s přidělením dílčích úkolů OKM) 5 Odbor Odborník OKM call centra KKM Kontrola termínů Změna přiřazení řešitelů Definice řešení Agregace dílčích řešení Termíny plnění Eskalovaný kvalifikovaný Dílčí návody k řešení (dílčí úkoly) Požadavek k vyřešení (změna řešitele) Konsolidovaný návod k řešení (text, odkazy, kontakt, info, nabídka plac. služeb..) 6 Odbor Systém automaticky / OKM dle procesu 2 Dokumentace výsledku Kontaktování Předání výsledku Konsolidovan ý návod k řešení Specifikovaná rešerše Odeslaná rešerše Odeslaný konsolid. návod řešení požadavku Publikování do garantovaných informaci (GI) tabulka 3 - Hlavní produkční procesy V následující projektové fázi je nutné identifikovat podpůrné produkční procesy veřejného informačního systému, které vychází z nezbytnosti projektových aktivit zabezpečit obecnou informační a technologickou činnost systému, vazbu na vnější informační zdroje, ale i požadavky na bezpečnost uložených dat a správu zdrojů. V projektu byly analyzovány následující podpůrné produkční procesy - Podpůrný proces 1 - Správa a rozvoj znalostní báze - Podpůrný proces 2 Správa informačních zdrojů - Podpůrný proces 3 Správa rozhraní na externí systém - Podpůrný proces 4 Správa IT infrastruktury a bezpečnost dat - Podpůrný proces 5 Správa a řízení materiálních, finančních a lidských zdrojů Prostřednictvím objektové analýzy byly identifikován model podpůrných procesů daného projektu. Blíže jsou podpůrné produkční procesy (vlastník, činnosti, vstupy a výstupy) charakterizovány v následující tabulce.
Č. Vlastní k Provádí Činnosti Vstupy Výstupy 1 OKM/ KKM Analytik call centra Změna struktury znalostní báze Export/Import taxonomie Změna atributu objektu Definice standardní životní situace Vyhledávání, zařazování a rating zdrojů Definice a ladění témat Databáze GI Problém/potřeba Objevení/zakoup ení vhodné taxonomie Doplněná/změněná znalostní báze 2 OKM/ KKM Analytik call centra Změna/rozšíření katalogů K1, K2 Změna/rozšíření archivu Objevení zdroje Potřeba zařadit zdroj Problém/potřeba specifikace tématu v archivu Doplněný/změněný katalog K1 a/nebo K2 Doplněný změněný archiv 3 Odbor WEB Service (automa ticky) Specifikace požadavků Export kategorií Export článků a rešerší Definice dotazů Specifikovaný Kategorie Články Rešerše Dotazy 4 Odbor, OKM, KKM, MSP Správa uživatelů, uživatelských skupin a uživatelských práv Správa poskytovaných služeb HK Správa účtů a služeb podnikatelů Monitoring uživatelů Sběr podnětů, připomínek a probléms s IS Správa a publikování rubrik a dokumentů v Extranetu Zajišťování bezpečnosti IS Kontaktní údaje uživatelů Potřeba přidat či odebrat práva subjektům Externí informační zdroje či aplikace Logovací statistiky a odběr služb Specifikovaná připomínka, podnět či problém Interní a externí dokumenty k publikaci Rozšířený počet/změna uživatelů či uživatelských skupin Rozšířený počet/změna služeb Založený záznam/změna údajů Záznamy komunikace s m Statistiky pohybu uživatelů v IS dle nejrůznějších kritérií Statistiky využívání služeb podnikatelů Návrh na zlepšení (připomínka či podnět) Vyřešený problém Publikované informace v Extranetu Bezpečnostní a zálohovací opatření Provozně-
organizační směrnice Zálohovaná data Autorizované přístupy do systému 5 Odbor IMP Pracovn ík, OKM, KKM, Vedoucí pracovní k, OKM Fakturace, pokladna Objednávání pomocí eprocurement Schvalování objednávek objednávání u dodavatelů plánování činností kontrola plánu činnosti Podklady pro fakturaci Potřeba materiálu Objednávka ke schválení Potřeba zdroje Timesheet Faktura Platba Schválená objednávka Objednávka na dodavatele tabulka 4 - Podpůrné produkční procesy Pro dokončení modelu produkčních procesů je nutné dokončit analýzu projektových produkčních událostí v detailním členění. To znamená provést rozklad hlavních produkčních procesů na jednotlivé subprocesy. Tento dekompoziční proces je mnohdy velmi časově náročný a vyžaduje značné analytické zkušenosti především u projektů veřejných informačních systémů. Cílem je zajistit úplný konzistentní procesní a projektový model podpůrných procesů, který tvoří základní analytický výstup pro následující modelování informačního systému. Jako příklad uvádíme tabulku (4) - rozklad hlavního procesu 2 Detekce a sběr požadavků. SubProces Vlastník Provádí Činnosti Vstupy Výstupy Specifikace požadavku internetovým formulářem RIM Podnikatel WWW rozhraní registrovaný vstup Zápis do WWW formuláře Specifikovaný Kontaktní informace Odkaz na již řešený problém Nový na zpracování Osobní kontaktování Zápis do WWW formuláře extranet Specifikovaný Kontaktní informace Záznam Telefonní kontaktování Telefonický kontakt Zápis do WWW formuláře - extranet Specifikovaný Kontaktní informace Záznam tabulka 5 - Rozklad procesu na subprocesy
Závěr Aby veřejné informační systémy plnily efektivně svoji funkci, musí být jejich projektování a provozování podpořeno vhodně organizovaným procesem systémové podpory procesním přístupem. Proces systémové podpory je součástí řízení a jeho úkoly (činnosti) jsou zaměřené na analyzované projektové procesy. Projektování veřejných IS je spjato projektovými řídícími procesy a ty pak jsou spjaty s vlastním projektovým řízením a projektovou metodikou. Jestliže pochopíme procesní metodiky IS jako způsob zabezpečení efektivnosti vývoje veřejného IS, pak ze systémové pozice je nezbytné definovat obecné principy založené na projektových řídících procesech a projektových produkčních procesech. Literatura: 1. Řepa, V.: Analýza a návrh informačních systémů. Ekopress, Praha 1999, ISBN 80-86119-13-0 2. Truneček, J.: Znalostní podnik ve znalostní společnosti. Professional Publishing, Praha 2003, ISBN 80-86419-35-5 3. Turner, J.R.: The handbook of project based management: Improving the Processes for Achieving Strategic Objectives. Mc Graw-Hill, 1993 4. Krajčík, V.: Strategie, řízení a modelování informačního systému RISA, Národní ústav odborného vzdělávání, Praha 2004, ISBN: 80-85118-84 5. Dolanský, V., Měkota V., Němec V.: Projektový management. Grada, Praha 1996, ISBN 80-7169-287-4 6. Ministr, J.; Fiala, J. Průvodce analýzou modelováním procesů. 1. vyd. Ostrava : VŠB- TU Ostrava, 2003. 110 s. ISBN 80-248-0500-6. 7. Prezentační materiály projektu www.komora.cz