ČESKÝ JAZYK A LITERATURA

1 z 37 Osmileté gymnázium ČESKÝ JAZYK A LITERATURA Charakteristika vyučovacího předmětu: Obsahové vymezení: Vyučovací předmět český jazyk a literatura vychází ze vzdělávacího oboru ČJL v RVP ZV a RPV GV a částečně integruje průřezové téma Mediální výchova v RVP ZV a RVP GV. Předmět rozvíjí klíčové kompetence gymnaziálního vzdělávání, především kompetence komunikativní. Vede žáka k vnímání a adekvátnímu užívání českého jazyka v konkrétních komunikačních situacích; k chápání jazyka jako prostředku k porozumění a naslouchání druhým i sobě samému, k orientaci v různých diskursivních kontextech komunikace psané i mluvené, veřejné i soukromé. Vede žáky k tomu, že poznání, skutečnost i pravda jsou aspekty jazyka, jenž tak nemusí být pouze nástrojem porozumění, ale i dezinterpretace a manipulace, neboť prostřednictvím jazyka formujeme své myšlenky. Největší důraz klademe na analýzu textů mluvených i psaných, která by měla žáky podněcovat nejen k tomu, že se v něčem vyznají, ale k porozumění, vytváření souvislostí a respektování plurality možných interpretačních rámců. Koncepce předmětu spatřuje klíčový význam ve výchově ke čtenářství, jež vybízí žáky nejen k reflektovanému a kritickému čtení, ale i autentickému osobnímu čtenářskému prožitku, k formování vlastních názorů a tvoření vlastních textů. Časové a organizační vymezení: Koncepce osmiletého studia je rozvržena do dvou cyklů nižší stupeň gymnázia (prima až kvarta) a vyšší stupeň (kvinta až oktáva). Osnovy vyššího stupně jsou shodné se čtyřletým studiem; vyšší náročnost druhého stupně osmiletého gymnázia oproti čtyřletému studiu nebude řešena osnovami, ale volbou náročnějšího učitele, textů, metod, a projeví se tak až v konkrétním tematickém plánu učitele. V primě, sekundě, tercii a kvartě je předmět dotován 4 hodinami, v kvintě, sextě, septimě 3 hodinami a v oktávě 4 hodinami. V každém ročníku je jedna z těchto hodin půlená a má formu cvičení. Od sexty navazují na povinné hodiny volitelné semináře, jež poskytují prostor nadstandardní látce i metodám práce s ohledem na nadané žáky. Cíle i učivo těchto seminářů se každý rok mění. Výchovné a vzdělávací strategie: Výchovné a vzdělávací strategie ŠVP rozvíjejí klíčové kompetence, jež odpovídají jednak kompetencím stanoveným v RVP GV a RVP ZV, jednak tomu, že na školu většinou přicházejí nadaní žáci. Samostatná i skupinová práce, zodpovědná práce s primárními i sekundárními zdroji informací vede k osvojení kompetence k učení, kompetence řešení problémů i kompetencí sociálních a personálních. Metody komplexní analýzy a interpretace nejen literárních textů vedou k posílení kompetencí komunikativních, k respektování názorové plurality i formování a formulování vlastních názorů a postojů a učí nejen nalézat odpovědi, ale i umění pokládat otázky. V rámci předmětu český jazyk a literatura se také počítá se společnými projekty s předměty humanitní studia, výtvarná výchova, hudební kultura nebo dějepis. Běžná výuka povinného předmětu poskytuje prostor i pro to, aby se žáci zapojovali do mimovyučovacích aktivit (Divadelní přehlídka, Baestion pouliční divadlo, recitační soutěž, Symposion, esejistické soutěže). Konkrétní výchovné a vzdělávací strategie respektují aktuální situaci (učitel, počet a zaměření žáků ve třídě, probírané učivo...) a budou

konkretizovány v tematických plánech jednotlivých vyučujících. Nižší stupeň gymnázia pracuje s učebnicemi (viz. níže), pro vyšší stupeň gymnázia připravují učitelé dle vlastního výběru v souladu s osnovami texty sami (xerokopie), žáci pracují s odbornou literaturou. 2 z 37

3 z 37 Komunikační a slohová výchova PRIMA výstupy RVP ZV odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci ke svému komunikačnímu záměru využívá základy studijního čtení - vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: analyzuje a interpretuje fakta vyčtená z textu při práci s informačními zdroji dodržuje etiku práce s informacemi (citace apod.) aktivně spolupracuje ve skupině naslouchá partnerovi v dialogu či diskusi čtení praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové naslouchání praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), zážitkové mluvený projev zásady dorozumívání (komunikační normy, základní mluvené žánry podle komunikační situace ); dialog písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní žánry: zpráva, popis děje, vyprávění, dopis (odlišný dle různých typů adresátů), výpisky, klíčová slova, výtah, Výběr z metod a postupů: výklad, referát, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické čtení, dramatizace volba analyzovaných textů se řídí jednak náročností (od jednodušších k náročnějším), jednak souvisí s výukou literatury viz literární druhy a žánry Vlastivěda historické vyprávění, hrdinové dějinnávaznost na sloh (vyprávění), literární teorii/(hrdina) verbální a nonverbální komunikace rok v proměnách času (svátky, zvyky, rituál) souvislost s mýty, pohádkami, pověstmi společné projekty paměť místa, příběh rodiny, svátky + estetika ilustrace k literárním dílům, dramatizace, adaptace,

4 z 37 vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů teze Jazyková výchova výstupy RVP ZV spisovně česká slova vyslovuje správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: zvuková stránka jazyka větná melodie, tempo a rytmus řeči, znělost hlásek výslovnost a pravopis slovní zásoba a tvoření slov : stavba slova, slovní zásoba a její jednotky, slohové rozvrstvení slovní zásoby tvarosloví slovní druhy: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, slovesný způsob skladba : závislost ve skladební dvojici, podmětná a přísudková část, rozvíjející větné členy, přímá řeč pravopis: lexikální,morfologický, syntaktický obecné poučení o jazyce: útvary národního jazyka (spisovná, nespisovná čeština) Důraz především na literární výchovu, tzn. radost ze čtení, nikoli systematický výklad literární historie Důraz na práci s textem, společné čtení, interpretace Důraz na žánrově tematické hledisko Vedení kulturního deníku Literární výchova výstupy RVP ZV uceleně reprodukuje přečtený text, výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: uplatňuje tyto informace při vlastní Tvořivé činnosti s literárním textem

5 z 37 jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích tvorbě textů (referát.) Přednes vhodných literních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním textům Způsob interpretace literárních a jiných děl Práce s textem (viz. literární druhy a žánry) Autor/vypravěč/hrdina /čtenář (základní poučení) Obraz / slovo / zvuk (literatura v kontextu jiných uměleckých odvětví) základní poučení Základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie, rým, rytmus, verš), literatura umělecká a věcná Literární druhy a žánry: pohádka lidová, autorská, příběhy s fantastickými motivy, bajka, mýtus, dobrodružná literatura, nonsensová poezie

6 z 37 Komunikační a slohová výchova SEKUNDA výstupy RVP ZV odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci ke svému komunikačnímu záměru využívá základy studijního čtení - vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: analyzuje a interpretuje fakta vyčtená z textu při práci s informačními zdroji dodržuje etiku práce s informacemi (citace apod.) aktivně spolupracuje ve skupině naslouchá partnerovi v dialogu či diskusi vhodně a adekvátně používá prostředky spisovné či obecné češtiny v konkrétní komunikační situaci čtení praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové naslouchání praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), zážitkové mluvený projev zásady kultivovaného projevu Komunikační žánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, veřejný proslov písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, Výběr z metod a postupů: Výklad, referát, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické čtení, dramatizace,.. volba analyzovaných textů se řídí jednak náročností (od jednodušších k náročnějším), jednak souvisí s výukou literatury viz literární druhy a žánry Dějepis historické vyprávění, hrdinové dějinnávaznost na sloh (vyprávění), literární teorii/(hrdina) Humanitní studia: čas a dějinnost, mythický čas, dějinná paměť souvislost s mýty a legendami práce se zdroji informací (průvodce Prahou) společné projekty Čj, D, HS paměť místa, příběh rodiny, svátky s estetikou ilustrace k literárním dílům, dramatizace, adaptace,

7 z 37 správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů vlastní tvořivé psaní ( v návaznosti na výuku literatury) žánry: výklad, výtah (rozlišení fakt a názorů), osnova, charakteristika, oficiální dopis, žádost, pozvánka Jazyková výchova výstupy RVP ZV rozlišuje a příklady v textu dokládá nejdůležitější způsoby obohacování slovní zásoby a zásady tvoření českých slov, rozpoznává přenesená pojmenování, zvláště ve frazémech správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: dokáže v rámci přenesených pojmenování objasnit podstatu metafory a metonymie (prakticky formou analýzy literárních textů) zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti českých slov, verbální a neverbální komunikace slovní zásoba a tvoření slov : obohacování slovní zásoby, tvoření slov, vrstvy slovní zásoby, věcný a mluvnický význam slov tvarosloví číslovky, slovesný rod činný a trpný, slovesný vid skladba : závislost v souvětí, druhy vedlejších vět pravopis: lexikální, morfologický, syntaktický obecné poučení o jazyce jazyk jako předmět vědy Literární výchova

8 z 37 výstupy RVP ZV uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smysl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: uplatňuje tyto informace při vlastní tvorbě textů (referát.) provede základní analýzu literárního textu; charakterizuje hrdinu, časoprostor, kompozici, způsob vyprávění Tvořivé činnosti s literárním textem Přednes vhodných literních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním textům Způsob interpretace literárních a jiných děl Práce s textem (viz. literární druhy a žánry) Autor/vypravěč/hrdina /čtenář Obraz / slovo / zvuk (literatura v kontextu jiných uměleckých odvětví) základní poučení Důraz především na literární výchovu, tzn. radost ze čtení, nikoli systematický výklad literární historie Důraz na práci s textem, společné čtení, interpretace Důraz na žánrově tematické hledisko Základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie, rým, rytmus, verš), literatura umělecká a věcná Literární druhy a žánry: mýtus, Bible, apokryf, legenda, pověst, kronika, starověký epos, středověký hrdinský epos, balada, kramářská píseň

9 z 37 Komunikační a slohová výchova TERCIE výstupy RVP ZV odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci ke svému komunikačnímu záměru v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků, zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu využívá základy studijního čtení - vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: analyzuje a interpretuje fakta vyčtená z textu při práci s informačními zdroji dodržuje etiku práce s informacemi (citace apod.) je schopen spolupráce ve skupině čtení praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové naslouchání praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), zážitkové mluvený projev prostředky nonverbální a paralingvální); Komunikační žánry: připravený i nepřipravený projev na základě poznámek nebo bez poznámek, referát (zdroje informací a jejich kritické zhodnocení) písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; Výběr z metod a postupů: Výklad, referát, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, dramatizace volba analyzovaných textů se řídí jednak náročností (od jednodušších k náročnějším), jednak souvisí s výukou literatury viz literární druhy a žánry

10 z 37 přečteného textu; samostatně připraví a s oporou o text přednese referát vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní, žánry: výklad, úvaha, publicistika uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů Jazyková výchova výstupy RVP ZV Spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: zvuková stránka jazyka výslovnost cizích slov Slovní zásoba a tvoření slov : přejímání slov tvarosloví slovesa přechodníky, neohebné slovní druhy skladba : věta jednočlenná, souřadnévztahy, typy vztahů, pořádek slov ve větě, východisko a jádro sdělení, text a jeho výstavba pravopis : lexikální,

11 z 37 syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí morfologický, syntaktický obecné poučení o jazyce čeština mezi slovanskými a neslovanskými jazyky, jazyková kultura a mluvní kultivovanost Literární výchova výstupy RVP ZV uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smyl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích rozlišuje literaturu hodnotnou a konzumní, svůj názor doloží argumenty výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: uplatňuje tyto informace při vlastní tvorbě textů (referát.) Tvořivé činnosti s literárním textem Přednes vhodných literních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním textům Způsob interpretace literárních a jiných děl Práce s textem Základy literární teorie a historie struktura literárního díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie, rým, rytmus, verš), literatura umělecká a věcná Literární druhy a žánry : fantasy, povídka, horor, sci-fi, detektivka, drama (divadelní jazyk) tragédie, komedie, tragikomedie, poezie Důraz především na literární výchovu, tzn. radost ze čtení, nikoli systematický výklad literární historie Důraz na práci s textem, společné čtení, interpretace Důraz na žánrově tematické hledisko

12 z 37 Komunikační a slohová výchova KVARTA výstupy RVP ZV odlišuje ve čteném nebo slyšeném textu fakta od názorů a hodnocení, ověřuje fakta pomocí otázek nebo porovnáváním s dostupnými informačními zdroji rozlišuje subjektivní a objektivní sdělení a komunikační záměr partnera v hovoru dorozumívá se kultivovaně, výstižně, jazykovými prostředky vhodnými pro danou komunikační situaci ke svému komunikačnímu záměru v mluveném projevu připraveném i improvizovaném vhodně užívá verbálních, nonverbálních i paralingválních prostředků zapojuje se do diskuse, řídí ji a využívá zásad komunikace a pravidel dialogu využívá základy studijního čtení - vyhledá klíčová slova, formuluje hlavní myšlenky textu, vytvoří otázky a stručné poznámky, výpisky nebo výtah z přečteného textu; výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: analyzuje a interpretuje fakta vyčtená z textu při práci s informačními zdroji dodržuje etiku práce s informacemi (citace apod.) kriticky přistupuje k mediálním sdělením, vyjádří svůj postoj k působení manipulace na veřejné mínění a chování lidí je schopen spolupráce ve skupině naslouchá partnerovi v dialogu či diskusi čtení praktické (pozorné, přiměřeně rychlé, znalost orientačních prvků v textu), věcné (studijní, čtení jako zdroj informací, vyhledávací), kritické (analytické, hodnotící), prožitkové naslouchání praktické (výchova k empatii, podnět k jednání), věcné (soustředěné, aktivní), kritické (objektivní a subjektivní sdělení, komunikační záměr mluvčího, manipulativní působení projevu, zvukové prostředky souvislého projevu a prostředky mimojazykové), zážitkové mluvený projev debata a diskuse (volba vhodných jazykových prostředků, argumentace) Komunikační žánry: analýza textů se zaměřením na persvazivní strategie písemný projev na základě poznatků o jazyce a stylu, o základních slohových postupech a žánrech; vyjádření postoje ke sdělovanému obsahu, vlastní tvořivé psaní Výběr z metod a postupů: Výklad, referát, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické čtení, dramatizace volba analyzovaných textů se řídí jednak náročností (od jednodušších k náročnějším), jednak souvisí s výukou literatury viz literární druhy a žánry společné projekty s estetikou ndash; ilustrace k literárním dílům, dramatizace, adaptace,

13 z 37 samostatně připraví a s oporou o text přednese referát uspořádá informace v textu s ohledem na jeho účel, vytvoří koherentní text s dodržováním pravidel mezivětného navazování využívá poznatků o jazyce a stylu ke gramaticky i věcně správnému písemnému projevu a k tvořivé práci s textem nebo i k vlastnímu tvořivému psaní na základě svých dispozic a osobních zájmů žánry: životopis, strukturovaný životopis, umělecké žánry analýza mediálních textů kritické čtení a vnímání, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu rozpoznává manipulativní komunikaci v masmédiích a zaujímá k ní kritický postoj Jazyková výchova výstupy RVP ZV spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí slova samostatně pracuje s Pravidly českého pravopisu, se Slovníkem spisovné češtiny a s dalšími slovníky a příručkami správně třídí slovní druhy, tvoří spisovné tvary slov a vědomě jich používá ve vhodné komunikační situaci výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: prokáže schopnost základní analýzy literárního textu, charakteristiky hrdiny, časoprostoru, kompozice, způsobu vyprávění zvuková stránka jazyka shrnutí učiva slovní zásoba a tvoření slov : shrnutí učiva tvarosloví opakování o slovních druzích skladba : aktuální členění textu, složitá souvětí, nepravidelnosti a chyby větné skladby (vsuvka, anakolut, zeugma, PT Mediální výchova propojení s předmětem Humanitní studia

14 z 37 využívá znalostí o jazykové normě při tvorbě vhodných jazykových projevů podle komunikační situace rozlišuje významové vztahy gramatických jednotek ve větě a v souvětí kontaminace, spodoba) pravopis : lexikální, morfologický, syntaktický obecné poučení o jazyce vývoj češtiny, jazykovědné příručky v písemném projevu zvládá pravopis lexikální, slovotvorný, morfologický i syntaktický ve větě jednoduché i v souvětí rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu a zdůvodní jejich užití Literární výchova výstupy RVP ZV uceleně reprodukuje přečtený text, jednoduše popisuje strukturu a jazyk literárního díla a vlastními slovy interpretuje smyl díla rozpoznává základní rysy výrazného individuálního stylu autora formuluje ústně i písemně dojmy ze své četby, návštěvy divadelního nebo filmového představení a názory na umělecké dílo výstupy ŠVP Učivo: Souvislosti: uplatňuje tyto informace při vlastní tvorbě textů (referát, srovnávací práce.) Tvořivé činnosti s literárním textem Přednes vhodných literních textů, volná reprodukce přečteného nebo slyšeného textu, záznam a reprodukce hlavních myšlenek, interpretace literárního textu, dramatizace, vytváření vlastních textů, vlastní výtvarný (hudební) doprovod k literárním textům Způsob interpretace literárních a jiných děl Práce s textem Základy literární teorie a historie Důraz především na literární výchovu, tzn. radost ze čtení, nikoli systematický výklad literární historie Důraz na práci s textem, společné čtení, interpretace Důraz na žánrově tematické hledisko Výstup: uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české i světové literatuře přesouváme na vyšší stupeň osmiletého studia

15 z 37 tvoří vlastní literární text podle svých schopností a na základě osvojených znalostí základů literární teorie rozlišuje základní literární druhy a žánry, porovnává je i jejich funkci, uvede jejich výrazné představitele uvádí základní literární směry a jejich významné představitele v české i světové literatuře struktura literárního díla (námět, téma, hrdina, kompozice), jazyk literárního díla (obrazná pojmenování, zvukové prostředky poezie, rým, rytmus, verš), literatura umělecká a věcná Literární druhy a žánry : román (základní seznámení s žánrem), poezie porovnává různá ztvárnění téhož námětu v literárním, dramatickém i filmovém zpracování vyhledává informace v různých typech katalogů, v knihovně i v dalších informačních zdrojích

16 z 37

17 z 37 Jazyk a jazyková komunikace výstupy ŠVP výstupy RVP GV odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k účinnému dorozumívání, logickému ve svém projevu uplatňuje znalosti českého pravopisu vhodně užívá a kombinuje jednotlivé funkční styly, slohové postupy a útvary KVINTA Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Obecné poučení o jazyku a řeči jazyk a řeč, jazyková komunikace; myšlení a jazyk; národní jazyk a jeho útvary; jazyková kultura Tvarosloví (morfologie) slovní druhy a jejich mluvnické kategorie a tvary Skladba (syntax) základní principy větné stavby (větné členy, věty, souvětí a jejich vztahy); aktuální členění výpovědi); základy valenční a textové syntaxe Slohová charakteristika výrazových prostředků Text (komunikát) a komunikační situace prostředí, účastníci komunikace, jejich role Funkce komunikátů sebevyjádření, Tvůrčí psaní: vyprávění, deník, povídka (v návaznosti na učivo literatury) Strukturovaný životopis, žádost analýza mediálních textů kritické čtení a vnímání, interpretace vztahu mediálních sdělení a reality, stavba mediálních sdělení, vnímání autora mediálních sdělení, fungování a vliv médií ve společnosti, tvorba mediálního sdělení, práce v realizačním týmu, reklama, mediální komunikace, manipulativní strategie, persvaze Analýza publicistických textů Komplexní analýza textů Výběr z metod a postupů: Výklad, referát, skupinová práce, samostatná práce, práce s textem, kritické čtení, dramatizace Propojení s předmětem úvod do studia jazyka. PT Mediální výchova média a mediální produkce; mediální produkty a jejich významy; uživatelé; účinky mediální produkce a vliv médií Propojení s předmětem HS

18 z 37 strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího v mluveném i psaném projevu využívá vhodně slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; rozčlení text podle jeho obsahově tematické složky apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu; Míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenost a psanost Komunikační strategie - adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členění textu a jeho signály; odstavec a další jednotky Funkční styly a jejich realizace v textech v návaznosti na výuku literatury Slohová charakteristika výrazových prostředků (zvukových, grafických, lexikálních, morfologických, slovotvorných, syntaktických) styl prostěsdělovací ; styl administrativní ; styl odborný, zejména prakticky odborný ); styl; styl popularizační (literatura faktu); styl publicistický (zpravodajské žánry, žánry psané a mluvené publicistiky); styl reklamy (prostředky působení na adresáta); styl umělecké literatury (zasahuje do oddílu Literární komunikace)

19 z 37 Literární komunikace výstupy RVP výstupy ŠVP GV vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení objasní rozdíly mezi fikčním a reálným světem a vysvětlí, jakým způsobem se reálný svět promítá do literárního textu, jaký vliv může mít svět fikce na myšlení a jednání reálných lidí rozliší umělecký text od neuměleckého, nalezne jevy, které činí text uměleckým odliší autentické postupy autobiografických žánrů od jejich umělecké stylizace Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury ; vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní literaturu. Základy literární vědy literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; interdisciplinárnost literární vědy; literatura a její funkce Metoda interpretace textu interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; čtenářské kompetence; Důraz na literaturu 19. století s přesahy k literatuře 20. století Česká meziválečná literatura Povídka a novela Geneze a žánrová charakteristika povídky: renesanční novela, byronská povídka, poema, romaneto, realistická a naturalistická povídka, balada a baladická povídka Román jako zrcadlo společnosti Román společenský, historický, realistický, válečný (anti)utopie Autobiografické žánry Deníky, vzpomínky, dopis Literární směry a hnutí ; romantismus, realismus, naturalismus Literatura a její funkce Literatura jako mimesis Mimetický aspekt literatury, umění jako nápodoba skutečnosti (Aristoteles x Platón) Rámcové téma ročníku: MIMESIS A HRDINA Důraz na všestrannou analýzu textu. Priorita žánrovětematického pohledu před chronologickým. Důraz na souvislosti. Propojení s předmětem humanitní studia: literatura v kontextu humanitních věd. Konkretizace učiva (autoři,díla) v tematických plánech jednotlivých vyučujících.

20 z 37 rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč postavy) a zhodnotí jejich funkce v textu rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla ; monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč; nevlastní přímá a polopřímá řeč; typy kompozice; motiv, téma Klasifikace literárních žánrů Lyrika, epika, drama, poezie a jejich vzájemná prostupnost Literární hrdina Typologie literárních hrdinů, vztah hrdinaautor-vypravěč získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl

21 z 37 Jazyk a jazyková komunikace výstupy RVP GV odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací v mluveném projevu ovládá zásady spisovné výslovnosti a pro účinné dorozumívání vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace síly, výšky hlasu a tempa řeči; umístění přízvuků a pauz, správné frázování) v mluveném projevu vhodně užívá nonverbálních prostředků řeči v písemném projevu dodržuje zásady pravopisu a s oporou příruček řeší složitější případy; účinně využívá možností grafického členění textu v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu výstupy ŠVP využívá informací z odborné literatury a interpretační schopnosti k vytvoření esejistického textu. při tvorbě SEXTA Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Obecné poučení o jazyku a řeči ; myšlení a jazyk; národní jazyk a jeho útvary; čeština a slovanské jazyky Zvuková stránka jazyka zásady spisovné výslovnosti; zvukové prostředky souvislé řeči Grafická stránka jazyka písmo, jeho vznik a druhy; základní principy českého pravopisu a nejčastější odchylky od nich Slovní zásoba, sémantika a tvoření slov jednotky slovní zásoby (včetně frazeologických); významové vztahy mezi slovy; rozšiřování slovní zásoby; způsoby tvoření slov Slohová charakteristika výrazových prostředků Text a styl, slohotvorní činitelé objektivní Komplexní analýza textů v návaznosti na výuku literatury Tvůrčí psaní v souvislosti s učivem literatury Srovnávací práce, esej, referát, výklad, přednáška (viz. Výběr z metod a postupů: výklad, skupinová práce, práce s odbornou literaturou, interpretace literárního textu, dramatizace, odborná srovnávací práce, esej, tvůrčí psaní, návštěva divadelního představení, recitace (konkrétní upřesnění v tematickém plánu)

22 z 37 a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího v mluveném i psaném projevu využívá vhodně slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; rozčlení text podle jeho obsahově tematické složky odborných textů se drží zásad práce s odbornou literaturou citace, uvádění zdrojů atd vhodně užívá a kombinuje jednotlivé funkční styly, slohové postupy a útvary v mluveném projevu využívá základní principy rétoriky a subjektivní Text (komunikát) a komunikační situace prostředí, účastníci komunikace, jejich role Funkce komunikátů sebevyjádření, apel, přesvědčování, argumentace, kontakt aj. jako dominantní funkce komunikátu; Míra připravenosti, oficiálnosti, formálnosti, veřejnosti komunikace; mluvenost a psanost Komunikační strategie - adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa Funkční styly a jejich realizace v textech tematický plán) Komunikační strategie - jazyková hra, humor, komika styl odborný, styl publicistický, styl esejistický; styl umělecké literatury (zasahuje do oddílu Literární komunikace) volí adekvátní

23 z 37 komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum; rozeznává manipulativní komunikaci a dovede se jí bránit posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří všestrannou analýzou zpracuje z odborného textu výtah (výpisky, konspekt), anotaci, shrnutí efektivně a samostatně využívá různých informačních zdrojů (slovníky, encyklopedie, internet) Literární komunikace výstupy RVP GV vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých výstupy ŠVP vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož literárního období. Interpretace a dezinterpretace. Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Základy literární vědy- literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; interdisciplinárnost literární vědy; literatura a její funkce Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury ; vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a 1) Hra, absurdita, nonsens 2) Alegorie, symbol Literatura jako alegorické a symbolické vyjádření světa. Středověké a barokní pojetí symbolu. Moderní symbol v kontextu symbolismu a dekadence. Rámcové téma: JAZYK, SYMBOL, ALEGOERIE Estetická výchovaumělecká avantgarda Důraz na všestrannou analýzu textu. Priorita žánrovětematického pohledu před chronologickým.

24 z 37 interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu na konkrétních příkladech popíše specifické prostředky básnického jazyka a objasní jejich funkci v textu tvořivě využívá informací z odborné literatury, tisku a dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní literaturu. Funkce periodizace literatury. Metoda interpretace textu interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie Experiment a hra v moderní poezii symbolismus, dekadence, moderní básnické směry, nonsensová poezie Absurdita, groteska Divadla malých forem, absurdní drama, existencialismus Středověká a barokní literatura Bible jako literární text. Charakteristika stěžejních středověkých a barokních žánrů(hrdinský epos, rytířský román, legenda, kronika, satira, alegorie, kázání..). Specifikum českého baroka. Barokní aluze v moderní literatuře. Interpretace básnického textu Důraz na souvislosti. Konkretizace učiva (autoři,díla) v tematických plánech jednotlivých vyučujících. D: středověk a baroko HS: tradiční a moderní společnosti, člověk a transcendence víra, posvátno, rituál

25 z 37 Jazyk a jazyková komunikace výstupy RVP GV výstupy ŠVP odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a k adresátovi; vysvětlí a odůvodní význam slov v daném kontextu využívá informací z odborné literatury a interpretační schopnosti k vytvoření esejistického textu. při tvorbě odborných textů se drží zásad práce s odbornou literaturou citace, uvádění zdrojů atd SEPTIMA Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Obecné poučení o jazyku a řeči nbsp; myšlení a jazyk; jazyková kultura; základní vývojové tendence českého jazyka Slohová charakteristika výrazových prostředků Text a styl, slohotvorní činitelé objektivní a subjektivní Monolog a dialog výstavba dialogu, vztah otázka odpověď; druhy literárního dialogu; subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, čtenář, vypravěč, lyrický hrdina, postavy); narativní postupy (řeč přímá, nepřímá, nevlastní přímá, polopřímá) Základní vlastnosti textu, principy Národní obrození problém normy a kodifikace, jazykový nacionalismus (v souvislosti s literaturou Komplexní analýza textů v návaznosti na výuku literatury Literární komunikace : divadlo, dramatizace, scénář styl odborný ; styl esejistický; styl umělecké literatury (zasahuje do oddílu Literární Výběr z rejstříku metod a postupů: výklad, skupinová práce, práce s odbornou literaturou, interpretace literárního textu, dramatizace, odborná srovnávací práce, esej, tvůrčí psaní (konkrétní upřesnění v tematickém plánu) HS: filosofie jazyka

26 z 37 ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka využívá znalostí o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním členění výpovědí a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání, logickému strukturování výpovědí a k odlišení záměru mluvčího v mluveném i psaném projevu využívá vhodně slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny jeho výstavby - koherence textu (navazování, odkazování, tematické posloupnosti); členění textu a jeho signály; odstavce a další jednotky, vzájemné vztahy textů (intertextovost) Funkční styly a jejich realizace v textech komunikace) Tvůrčí psaní v souvislosti s učivem literatury (dramatizace, scénář, recenze ) používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení

27 z 37 srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; rozčlení text podle jeho obsahově tematické složky posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou Literární komunikace výstupy RVP GV vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení rozliší texty spadající do oblasti tzv. literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně výstupy ŠVP Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Základy literární vědy literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury funkce periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní literaturu. Text a Mýtus (Bible) Mýtus jako literární žánr, autorský mýtus. Antropologická dimenze mýtu (vztah mythos x logos). Vztah mýtus/epos /pohádka/pověst Mýtus jako ideologizace a emblematizace světa. Lidová slovesnost. Kýč, brak, triviální literatura Estetická norma, hodnota, funkce Rámcové téma: MÝTUS A MÝTIZACE HS: počátky filosofie, mythos, kulturní kontext antiky D: typologie starověkých civilizací HS: počátky filosofie, mythos, kulturní kontext antiky D: revoluce, nacionalismus, modernita a tradice Četba sekundární

28 z 37 zdůvodní identifikuje využití jednoho textu v jiném (intertextovost) a objasní jeho funkci a účinek na čtenáře rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu tvořivě využívá informací z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje intertextovost - žánry založené na mezitextovém navazování (parodie, travestie,plagiát) Metoda interpretace textu interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč; nevlastní přímá a polopřímá řeč; typy kompozice; motiv téma Mýtus a mytologie. Epos jako literární žánr. Antika důraz na epos, román, drama), vývoj eposu Shakespeare v souvislosti s řeckým dramatem a mýtem), typologie archetypálních divadelních postav (Oidipus, Hamlet, Faust, Don Juan) Iniciační román +autorský mýtus v moderní literatuře magický realismus Mýtus jako nástroj ideologizace literatury Literatura národního obrození, socialistický realismus, totalitní literatura Triviální žánry Charakteristika a funkce těchto žánrů, souvislost s vysokou literaturou, modernistické a postmoderní využití těchto žánrů. literatury. Důraz na všestrannou analýzu textu. Priorita žánrovětematického pohledu před chronologickým. Důraz na souvislosti. Konkretizace učiva (autoři,díla) v tematických plánech jednotlivých vyučujících. Komparativní esej

získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl 29 z 37

30 z 37 Jazyk a jazyková komunikace výstupy RVP GV výstupy ŠVP při analýze vybraných textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence ve svém projevu uplatňuje znalosti tvarosloví a slovotvorných a syntaktických principů českého jazyka v mluveném i psaném projevu využívá vhodně slohotvorné rozvrstvení výrazových prostředků češtiny používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšení srozumitelnosti, přehlednosti a logické souvislosti sdělení; rozčlení text podle jeho obsahově využívá informací z odborné literatury a interpretační schopnosti k vytvoření esejistického textu. při tvorbě odborných textů se drží zásad práce s odbornou literaturou citace, uvádění zdrojů atd OKTÁVA Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Obecné poučení o jazyku a řeči nbsp; myšlení a jazyk; Slohová charakteristika výrazových prostředků Komunikační strategie - adresnost, volba jazykového útvaru, prostředků verbálních a neverbálních s ohledem na partnera; vyjadřování přímé a nepřímé, jazyková etiketa); jazyková hra, humor, komika Základní vlastnosti textu, principy jeho výstavby ; vzájemné vztahy textů (intertextovost) Funkční styly a jejich realizace v textech Téma jazyka v modernistické a postmoderní poetice Komplexní analýza textů v návaznosti na výuku literatury styl odborný, styl esejistický; styl umělecké literatury (zasahuje do oddílu Literární komunikace) Tvůrčí psaní v souvislosti s učivem literatury Analytická esej HS septima : filosofie jazyka Výběr z rejstříku metod a postupů: výklad, skupinová práce, práce s odbornou literaturou, interpretace literárního textu, dramatizace, odborná srovnávací práce, esej, tvůrčí psaní (konkrétní upřesnění v tematickém plánu)

31 z 37 tematické složky posoudí a interpretuje komunikační účinky textu, svá tvrzení argumentačně podpoří jeho všestrannou analýzou textu Literární komunikace výstupy RVP výstupy ŠVP GV vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, významných uměleckých směrů, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos pro vývoj literatury a literárního myšlení vysvětlí specifičnost vývoje české literatury a vyloží její postavení v kontextu literatury světové identifikuje využití jednoho textu v jiném (intertextovost) a objasní jeho vystihne a charakterizuje podstatné etapy ve vývoji románu charakterizuje klíčové románové typy vysvětlí specifičnost témat, žánrů české literatury a kriticky zhodnotí její postavení jednak v kontextu literatury středoevropské, jednak literatury světové Učivo RVP: Učivo ŠVP: Souvislosti: Základy literární vědy literární teorie, literární historie, literární kritika, poetika; Vývoj literatury v kontextu dobového myšlení, umění a kultury funkce periodizace literatury, vývoj kontextu české a světové literatury; tematický a výrazový přínos velkých autorských osobností; literární směry a hnutí; vývoj literárních druhů a žánrů s důrazem na moderní literaturu. Text a intertextovost kontext, vliv a způsoby mezitextového navazování a mezitextové komunikace (motto, citát, Román Vývoj románu Sebereflexivní a ironické strategie románu, tematizace aktu psaní. Základní narativní struktury románu, typologie vypravěčů a jejich funkce. Vztah autor / vypravěč / čtenář. Románové experimenty. Norma a experiment. Problém literárního kánonu. Román Charakteristika výrazných románových typů od antiky po současnost s důrazem na románové experimenty modernismus, postmoderna. Typologie románu (např.smyšlenka/skutečnost, romantismus/realismu, patos/ironie, norma/experiment.) Klíčoví dramatici Syntéza poznatků z předchozích ročníků Proměny české a světové poezie s důrazem na českou poezii 2.pol.20.století. Rámcové téma: ROMÁN Důraz na všestrannou analýzu textu. Četba sekundární literatury. Systematizace učiva předchozích ročníků chronologie vývoje románu by měla scelit žánrovětematický pohled předchozích ročníků. Konkretizace učiva (autoři,díla) v tematických plánech jednotlivých vyučujících

32 z 37 funkci a účinek na čtenáře Samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl rozliší a specifikuje jednotky vyprávění (časoprostor, vypravěč, postavy) a zhodnotí jejich funkci a účinek na čtenáře postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu, porovná je a zhodnotí rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v konkrétním textu aluze), hraniční rysy textu (předmluva, doslov, ilustrace, obálka, autorský komentář,recenze) Metoda interpretace textu interpretační postupy a konvence, význam a smysl, popis, analýza, výklad a vlastní interpretace textu; čtenářské kompetence; interpretace a přeinterpretování Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla tropy; figury; rytmus, rým a zvukové prostředky poezie; monolog, dialog, přímá a nepřímá řeč; nevlastní přímá a polopřímá řeč; typy kompozice; motiv téma Syntéza poznatků z předchozích ročníků. Postmoderní poetika. Filmová, divadelní a televizní interpretace literárních textů. tvořivě využívá informací z odborné

33 z 37 literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů, kriticky je třídí a vyhodnocuje získané schopnosti a dovednosti tvořivě využívá v produktivních činnostech rozvíjejících jeho individuální styl

34 z 37

35 z 37

36 z 37

37 z 37