VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 Analýza vývoje hodnot ukazatelů průměrné osobní sazby daně a progresivity průměrné sazby u vybraných poplatníků v ČR v letech 21-21 Iveta Ratmanová 1 Abstrakt Změny parametrů výpočtu daně z příjmů fyzických osob vyvolávají nejen změny rozsahu zdanění konkrétního poplatníka, ale mohou také vyvolávat změny v rozsahu zdanění poplatníka v závislosti na výši jeho příjmů. Cílem příspěvku je analyzovat vývoj hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně a progresivity průměrné sazby vybraného poplatníka v ČR v letech 21 21. Klíčová slova osobní důchodová daň, daňové zatížení, průměrná osobní sazba daně, progresivita průměrné sazby. 1. Úvod Daň z příjmů fyzických osob byla od svého zavedení v roce 1993 mnohokrát novelizována, k významným změnám patří např. změna nezdanitelných částí základu daně z titulu poplatníka a vyživovaných osob na položky slev na dani, změny sazeb daně nebo změny v uplatňování položek sociálního a zdravotního pojištění jako daňově uznatelného výdaje u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti. Změny jednotlivých parametrů výpočtu osobní důchodové daně vyvolávají nejen změny rozsahu zdanění konkrétního poplatníka, ale mohou také vyvolávat změny v rozsahu zdanění poplatníka v závislosti na výši jeho příjmů. Cílem příspěvku je analyzovat vývoj hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně a progresivity průměrné sazby vybraného poplatníka v ČR v letech 21 21. 2. Charakteristika daně z příjmů fyzických osob Daň z příjmů fyzických osob je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších platných předpisů. Poplatníkem této daně je fyzická osoba s bydlištěm na území České republiky popř. obvykle se na tomto území zdržující. Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky, příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti, příjmy z kapitálového majetku, příjmy z pronájmu a ostatní příjmy. Při výpočtu výše daně se vychází ze základu daně, který je zjišťován jako rozdíl mezi příjmy a výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů za zdaňovací období (kalendářní rok). Základ daně lze snížit o položky tzv. odpočtů, kterými jsou např. hodnota darů, hodnota příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo 1 Ing. Iveta Ratmanová, Ph.D., Katedra financí, Ekonomická fakulta, Vysoká škola báňská Technická univerzita Ostrava, Sokolská třída 33, 71 21 Ostrava, iveta.ratmanova@vsb.cz. Tento příspěvek vznikl v rámci řešení grantu GAČR: 42/8/1234.
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 na jeho soukromé životní pojištění a další). Snížený základ daně je nutno zaokrouhlit na celé stovky dolů, z jeho hodnoty je následně pomocí sazby daně vyčíslena daň. Sazba daně z příjmů fyzických osob byla do roku 27 klouzavě progresivní, přehled sazeb daně pro jednotlivá zdaňovací období let 21 27 je uveden v příloze (viz Tab. č. 1), od zdaňovacího období roku 28 je sazba daně lineární, a to ve výši %. Takto zjištěnou daň poplatníka je možno ještě snížit o položky slev na dani zohledňující poplatníka a jeho rodinnou situaci, tyto slevy jsou zavedeny od roku 26 a nahradily původní nezdanitelné části základu daně. Přehled nezdanitelných částí základu daně a slev na dani z titulu poplatníka a vyživovaných osob je uveden v příloze (viz Tab. č. 2). 3. Ukazatele daňového zatížení a daňové progresivity Pro analýzu, hodnocení a komparaci daňového zatížení poplatníků lze použít ukazatele míry daňového zatížení, které umožňují kvantifikovat rozsah zdanění poplatníka a dále také ukazatele míry daňové progresivity, které posuzují rozdílnost rozsahu zdanění v závislosti na výši příjmů poplatníka. Při posuzování daňového zatížení jednotlivce lze vycházet z výsledků zjištěných pomocí simulačních modelů daného poplatníka. Tyto modely mohou být konstruovány pro rozdílné typy poplatníků odlišující se rodinnou situací a pro zjednodušení je vhodné předpokládat, že se jedná o poplatníky s příjmy ze zaměstnání. Hodnoty ukazatelů daňového zatížení poplatníka jsou vyčíslovány při respektování konkrétní legislativní úpravy osobní důchodové daně pro různé úrovně příjmů, které jsou představovány rozdílnými násobky průměrné mzdy. Rozsah zdanění poplatníka je možno kvantifikovat např. pomocí ukazatele průměrné osobní sazby daně (PATR, angl. Personal Average Tax Rate), který představuje podíl součtu osobní důchodové daně a příspěvků na sociální zabezpečení placených zaměstnancem na hrubých příjmech ze zaměstnání a lze jej vyčíslit dle vztahu IT + SSC PATR = ES, (1) GWE kde IT je osobní důchodová daň (angl. Income Tax), SSC ES představují příspěvky na sociální zabezpečení placené zaměstnancem (angl. Employees Social Security Contributions) a GWE jsou hrubé příjmy ze zaměstnání (angl. Gross Wage Earnings). Rozdílnost rozsahu zdanění v závislosti na výši příjmů poplatníka je možno posuzovat pomocí ukazatelů lokální progresivity, které zpravidla vyčíslují změny daňové sazby, daňové povinnosti nebo čistého příjmu mezi konkrétními hodnotami příjmů poplatníka Y a Y 1, tyto ukazatele bývají označovány jako ukazatele intervalové progresivity. Progresivitu zdanění lze kvantifikovat např. pomocí ukazatele progresivity průměrné sazby (P ATR ), jehož hodnotu lze vyčíslit dle obecného vztahu P ATR T 1 /Y 1 T /Y =, (2) Y 1 Y kde Y je hrubý příjem poplatníka, přičemž platí Y <Y 1, T je osobní důchodová daň, indexy a 1 odpovídají krajním mezím intervalu příjmů poplatníka. Pokud je zjištěná hodnota ukazatele progresivity průměrné sazby daně kladná, jedná se o progresivní daň (tj. míra zdanění poplatníka se zvyšuje s rostoucím příjmem poplatníka), pokud je rovna nule, jedná se o proporcionální daň (tj. míra zdanění poplatníka se nemění se změnou výše příjmu poplatníka), v případě záporné hodnoty ukazatele se jedná o regresivní zdanění (tj. míra zdanění poplatníka klesá s růstem příjmu poplatníka).
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 4. Posouzení vývoje hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně pro vybraného poplatníka Vývoj hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně je posuzován za období let 21 až 21, a to z hlediska rozdílné sociální situace poplatníka, výše příjmů poplatníka a vývoje v čase. Pro posouzení daňového zatížení jsou přijaty následující zjednodušující předpoklady: poplatník má příjmy pouze ze závislé činnosti, příjmy poplatníka jsou odvozeny od průměrné hrubé měsíční mzdy v ČR (Zdroj: ČSÚ), pro období let 21 až 29 je použita průměrná měsíční mzda daného roku, pro rok 21 je použita průměrná mzda za 1. a 2. čtvrtletí tohoto roku (viz Příloha Tab. č. 3), uvažuje se s příjmy poplatníka v intervalu - 4, poplatník se posuzuje ve dvou rodinných situacích, které se odlišují v uplatňování vyživovaných osob, a to poplatník A (bezdětný poplatník) a B (poplatník a dvě vyživované děti), poplatníci A a B neuplatňují žádné další položky odpočtů či slev na dani. Hodnoty ukazatele průměrné osobní sazby daně poplatníků A a B jsou vyčísleny dle vztahu (1) s použitím skutečných parametrů výpočtu osobní důchodové daně v jednotlivých letech sledovaného období nejprve pro skutečnou průměrnou mzdu daného roku. Následující grafy zachycují průběh zjištěných hodnot ukazatele pro oba posuzované poplatníky. PATR (% ) 3 2 1 Obr.č. 1 PATR poplatníka A 5 1 2 3 4 21 22 23 24 26 27 28 29 21 PATR (%) 3 2 1 5-1 - -2 - -3 Obr.č. 2 PATR poplatníka B -5 5 1 2 3 4 21 22 23 24 26 27 28 29 21 Na základě zjištěných hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně lze konstatovat, že pro stejnou úroveň příjmů jsou hodnoty ukazatele poplatníka A ve srovnání poplatníkem B vždy vyšší a dále, že hodnoty ukazatele poplatníka A vždy s růstem příjmu rostou. Obdobný závěr lze učinit i pro poplatníka B, nicméně lze zaznamenat i pokles hodnoty ukazatele, tento je vyvolán výplatou daňového bonusu u poplatníka s příjmy do cca 5. Pro výpočet hodnot ukazatele byly použity skutečné hodnoty průměrné mzdy v jednotlivých letech, v takto zjištěných hodnotách ukazatele se ovšem také projevují změny vyvolané rozdílnou úrovní nezávisle proměnné veličiny v jednotlivých letech. Pro posouzení vývoje hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně v čase je proto vhodné vyčíslit hodnoty tohoto ukazatele při použití konstantní úrovně nezávisle proměnné veličiny, takto lze současně posoudit také dopad změn parametrů osobní důchodové daně v jednotlivých letech sledovaného období na hodnotu ukazatele. Hodnoty ukazatele jsou tedy vyčísleny také pro konstantní úroveň nezávisle proměnné veličiny (18 748 Kč), tato hodnota je průměrnou hodnotou průměrných mezd v letech 21 29. Průběh zjištěných hodnot ukazatele pro oba testované poplatníky je zachycen v následujících grafech.
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 Obr.č. 3 PATR poplatníka A při konstantní mzdě 3 PATR (%) 2 1 5 1 2 3 4 21-26-27 28 29-21 Z grafického znázornění průběhu hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně pro poplatníka A (viz Obr. 3) je zřejmé, že hodnoty ukazatele jsou ve stejné výši pro podmínky platné v letech 21 až, v tomto období nedošlo ke změně vstupních parametrů výpočtu osobní důchodové daně. Odlišný vývoj pro podmínky let 26 a 27 je způsoben nahrazením nezdanitelných částí základu daně na poplatníka a vyživované osoby položkami slev na dani a dále snížením mezních sazeb daně pro první a druhé daňové pásmo daně se současným rozšířením hranice pro první pásmo, tato změna znamenala snížení hodnot ukazatele pro poplatníky s příjmy v intervalu 18 % konstantní úrovně průměrné mzdy. Pro období let 28 až 21 je významnou změnou nahrazení klouzavě progresivní sazby daně lineární sazbou daně a současně zvýšení částek slev na dani. Tyto změny vyvolaly snížení hodnot ukazatele jednak pro poplatníky s příjmy v intervalu 3 1 % konstantní průměrné mzdy, ale také pro poplatníky s příjmy převyšujícími 17 % konstantní průměrné mzdy, u těchto poplatníků se jedná o výrazné snížení hodnot ukazatele oproti předcházejícímu období. Pokles hodnot ukazatele a posun křivky ukazatele pro období let 29 a 21 oproti roku 28 je vyvolán snížením výše povinných příspěvků na sociální zabezpečení. Z průběhu hodnot ukazatele poplatníka A vyplývá, že rozsah zdanění daní z příjmů fyzických osob bezdětného poplatníka s růstem jeho příjmu vždy roste a pro danou úroveň příjmů se v čase snižuje. U hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně poplatníka s dětmi je možno kromě výše uvedených změn sledovat také vliv změn parametrů výpočtu daně z příjmů fyzických osob zohledňujících vyživované dítě (viz Obr. 4a a Obr. 4b, na Obr. 4b jsou z důvodu lepší přehlednosti zachyceny pouze kladné hodnoty ukazatele). 3 2 Obr.č. 4a PATR poplatníka B při konstantní mzdě 3 Obr.č. 4b PATR poplatníka B při konstantní mzdě (detail) PATR (%) 1 5-5 5 1 2 3 4-1 - -2 PATR (%) 2 1 5 - -3 21-23 24 26-27 28 29 21 5 1 2 3 4 21-23 24 26-27 28 29 21 V posuzovaném období let 21 21 došlo nejprve v roce 24 k navýšení nezdanitelné části základu daně na vyživované dítě, v roce došlo k nahrazení této nezdanitelné části
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 základu daně tzv. daňovým zvýhodněním, které je možno při splnění určitých podmínek uplatnit i formou daňového bonusu. Z průběhu hodnot ukazatele pro podmínky platné v letech 21 až 24 a v letech až 21 jednoznačně vyplývá, že hodnoty ukazatele v období let 21 až 24 jsou pro poplatníky s příjmy v intervalu 17 % konstantní průměrné mzdy vyšší než v podmínkách let až 21. Ze srovnání vývoje hodnot ukazatele v podmínkách klouzavě progresivní sazby daně (v letech 21 až 27) a lineární sazby daně (v letech 28 až 21) je zřejmé, že se změnou použitého typu sazby daně při současném zvýšením částek slev na dani došlo k výraznému poklesu hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně v celém testovaném intervalu referenční příjmové úrovně. Z průběhu hodnot ukazatele pro poplatníka B vyplývá, že rozsah zdanění daní z příjmů fyzických osob poplatníka s vyživovanými dětmi zpravidla s růstem příjmů poplatníka roste (výjimkou je interval příjmů poplatníka, ve kterém je vyplácen daňový bonus) a pro danou úroveň příjmů v čase klesá (výjimkou bylo období 26-27 pro příjmy vyšší než 19 % konstantní průměrné mzdy, kdy došlo k nepatrnému zvýšení hodnot ukazatele). Rozsah zdanění poplatníka s vyživovanými dětmi je pro danou úroveň příjmů vždy nižší než rozsah zdanění bezdětného poplatníka. 5. Posouzení progresivity průměrné sazby daně pro vybraného poplatníka Hodnoty ukazatele progresivity průměrné sazby daně jsou vyčísleny dle vztahu (2) pro poplatníka A a B s konstantní průměrnou mzdou 18 748 Kč pro změnu příjmů poplatníka o 2 % (tj. předpokládá se zvýšení příjmů poplatníka o 375 Kč). Průběh zjištěných hodnot ukazatele pro podmínky platné v jednotlivých letech sledovaného období je zachycen v následujících grafech. Obr.č. 5 Progresivita průměrné sazby daně poplatníka A,3, Obr.č. 6 Progresivita průměrné sazby daně poplatníka B 5 1 2 3 4,2 -,3, -,6,1,5 -,9 5 1 2 3 4 21 22 23 24 26 27 28 29 21 -,12 21 22 23 24 26 27 28 29 21 Na základě zjištěných hodnot ukazatele progresivity sazby daně a jejich grafického znázornění (viz Obr. 5) je možno konstatovat, že pro počáteční hodnoty testovaných příjmů poplatníka A je působením nezdanitelných částí základu daně popř. slev na dani zjištěna nejprve nulová výše daně, tomu odpovídá nulová hodnota ukazatele progresivity. Od úrovně příjmů poplatníka pro kterou je zjištěna nenulová výše daně jsou hodnoty ukazatele progresivity sazby daně kladné. Průběh hodnot ukazatele progresivity průměrné sazby poplatníka B je zachycen na Obr. 6 a na Obr. 6a a Obr. 6b, které jsou z důvodu větší přehlednosti detailním zachycením průběhu
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 všech kladných hodnot ukazatele (Obr. 6a) a pouze části kladných hodnot ukazatele (Obr. 6b) umožňujícím snadnější identifikaci průběhu křivek ukazatele v jednotlivých letech sledovaného období. Obr.č. 6a Progresivita průměrné sazby daně poplatníka B (kladné hodnoty ukazatele),1,8 Obr.č. 6b Progresivita průměrné sazby daně poplatníka B (detail kladných hodnot ukazatele),45,4,,3,6,4,2,,2,,1,5 5 1 2 3 4 21 22 23 24 26 27 28 29 21 5 1 2 3 4 21 22 23 24 26 27 28 29 21 Na základě zjištěných hodnot ukazatele progresivity sazby daně a jejich grafického znázornění (viz Obr. 6, Obr. 6a, Obr. 6b) je možno konstatovat, že pro počáteční hodnoty testovaných příjmů poplatníka B je působením nezdanitelných částí základu daně popř. slev na dani a nesplněním podmínek pro výplatu daňového bonusu zjištěna nejprve nulová výše daně, hodnota ukazatele progresivity je tedy rovna nule. Pokud poplatník dosáhne ročních příjmů ve výši odpovídající šestinásobku minimální mzdy platné na počátku daného roku, jsou splněny podmínky pro výplatu daňového bonusu, tato situace způsobí záporné hodnoty ukazatele progresivity. Od úrovně příjmů poplatníka pro kterou je daňové zvýhodnění uplatňováno pouze formou slevy na dani, jsou hodnoty ukazatele progresivity sazby daně již pouze kladné. Pro období let 21- je průběh hodnot ukazatele poplatníka A totožný, k horizontálnímu posunu křivky dochází v letech 26 a 27, tj. v období v kterém došlo ke snížení mezních sazeb daně pro první a druhé daňové pásmo, rozšíření prvního daňového pásma a nahrazení nezdanitelných částí základu daně položkami slev na dani. Průběh křivky progresivity sazby daně poplatníka A v letech 28-21 se odlišuje od průběhu křivky v roce 27, opět došlo k horizontálnímu posunu křivky ukazatele progresivity průměrné sazby daně a dále také k vyhlazení jejího průběhu. Horizontální posun křivky je vyvolán výrazným zvýšením částek slev na dani na poplatníka, změna sklonu křivky ukazatele pro období let 28-21 je způsobena zdaněním příjmů spadajících do původního prvního daňového pásma vyšší sazbou daně než v roce 27 a naopak zdaněním příjmů spadajících do původního druhého, třetího a čtvrtého daňového pásma nižší mezní sazbou daně. Vyhlazení průběhu křivky ukazatele od skokových změn v jejím průběhu je způsobeno odstraněním daňových pásem. V průběhu křivek ukazatele progresivity sazby daně pro poplatníka B lze kromě výše uvedených změn identifikovat také úpravy v oblasti uplatňování vyživovaných dětí, kdy nejprve byla v roce 24 zvýšena nezdanitelná část základu daně z titulu vyživovaných dětí, od roku došlo k nahrazení této položky daňovým zvýhodněním, v letech 28 a 21 došlo ke zvýšení této částky. Na základě zjištěných hodnot ukazatele progresivity sazby daně lze konstatovat, že daň z příjmů fyzických osob posuzovaného poplatníka A i B je daní progresivní, a to jak v podmínkách klouzavě progresivní sazby daně, tak také v podmínkách lineární sazby daně.
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 6. Závěr Rozsah zdanění osobní důchodovou daní bezdětného poplatníka a poplatníka se dvěma vyživovanými dětmi poplatníka v letech 21-21 byl kvantifikován pomocí ukazatele průměrné osobní sazby daně. Hodnoty ukazatele byly vyčísleny za předpokladu příjmů ze závislé činnosti v intervalu - 4 % skutečné průměrné mzdy v daném roce, takto byl zjištěn skutečný rozsah zdanění, a dále také při použití konstantní příjmové úrovně, a to pro identifikaci změn v rozsahu zdanění v čase. Ze zjištěných hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně vyplývá, že rozsah zdanění daní z příjmů fyzických osob bezdětného poplatníka i poplatníka s vyživovanými dětmi s růstem jeho příjmu roste (výjimku představují pouze situace, kdy je poplatníkovi vyplácen daňový bonus), pro danou úroveň příjmů v čase klesá a pro poplatníka s vyživovanými dětmi je pro danou úroveň příjmů rozsah zdanění vždy menší než pro bezdětného poplatníka. Ze srovnání vývoje hodnot ukazatele v podmínkách klouzavě progresivní sazby daně a lineární sazby daně se současným zvýšením částek slev na dani vyplývá, že došlo k výraznému poklesu hodnot ukazatele průměrné osobní sazby daně v celém intervalu příjmů obou posuzovaných poplatníků. Změny v rozsahu zdanění poplatníka v závislosti na výši jeho příjmů byly kvantifikovány pomocí ukazatele progresivity sazby daně, hodnoty ukazatele byly vyčísleny pro bezdětného poplatníka a poplatníka se dvěma vyživovanými dětmi s příjmy ze závislé činnosti v intervalu - 4 % konstantní mzdy za předpokladu jejich zvýšení o 2 %. Ze zjištěných hodnot ukazatele progresivity sazby daně vyplývá, že rozsah zdanění daní z příjmů fyzických osob bezdětného poplatníka a poplatníka s vyživovanými dětmi se s výší příjmů mění. Pro počáteční hodnoty z intervalu testovaných příjmů poplatníků A a B byly zjištěny nejprve ukazatele progresivity sazby daně rovny nule (odpovídají nulové dani poplatníka z důvodu uplatnění základní nezdanitelné části základu daně popř. slevy na dani z titulu poplatníka). Pokud u poplatníka vyživujícího děti s růstem jeho příjmu budou splněny podmínky pro výplatu daňového bonusu, potom tato skutečnost způsobí záporné hodnoty ukazatele progresivity. Od úrovně příjmů bezdětného poplatníka, pro kterou bude vyčíslena nenulová daň nebo u poplatníka vyživujícího děti s takovou úrovní příjmů, která umožní uplatňování daňového zvýhodnění již pouze formou slevy na dani, jsou hodnoty ukazatele progresivity sazby daně již pouze kladné, což signalizuje progresivní zdanění. Literatura [1] KINKOR, J. Měření daňové progresivity. Finance a úvěr, ročník 44, č. 9, s. 455-462. ISSN -192. [2] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. 4. vyd. Praha: ASPI, 26. 279 s. ISBN 8-77--2. [3] KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie úvod do problematiky. 1. vyd. Praha: ASPI,. 112 s. ISBN 8-77-92-. [4] KUBÁTOVÁ, K. a kol. Moderní průvodce daňovým systémem. Praha: Grada, 1994. 24 s. ISBN 8-7169-2-1. [5] MUSGRAVE, P., MUSGRAVE, R. Veřejné finance v teorii a praxi. Praha: Management Press, 1994. 581 s. ISBN 8-8563-76-4. [6] MUSGRAVE, R. A., THIN, T. Income Tax Progression, 1929 48. The Journal of Political Economy, Vol. 56, No. 6 (Dec., 1948), pp. 498 514.
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 [7] SVÁTKOVÁ, S. Bakalářské minimum z daní. Praha: Trizonia, 1994. 293 s. ISBN 8-85573-24-5. [8] ŠIROKÝ, J. Daňové teorie s praktickou aplikací. Praha: C. H. Beck, 23. 249 s. ISBN 8-7179-413-9. [9] VANČUROVÁ, A. a kol. Daňový systém ČR 28 aneb učebnice daňového práva. 9. vyd. Praha: VOX, 28. 319 s. ISBN 978-86324-72-2. [1] Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. [11] Zákon č. 261/27 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů [12] www.czso.cz [13] www.mfcr.cz [14] www.mpsv.cz Summary The aim of the paper is parameter changes in personal tax calculation causes changes not only in the scope of the taxation, but can cause changes in the scope of taxation with respect to his income. The aim of the paper is to analyze evolution of the personal average tax rate and average rate progression of the selected tax payer in the Czech Republic during 21-21 periods.
VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, katedra Financí 8. - 9. září 21 Příloha 21-26 - 27 Základ daně ze základu Základ daně ze základu Daň daně Daň daně od Kč do Kč přesahujícího od Kč do Kč přesahujícího 19 2 % 121 2 12 % 19 2 218 4 16 38 Kč+ 2 % 19 2 Kč 121 2 218 4 14 544 Kč + 19 % 121 2 Kč 218 4 331 2 38 22 Kč + % 218 4 Kč 218 4 331 2 33 12 Kč+ % 218 4 Kč 331 2 a více 66 42 Kč + 32 % 331 2 Kč 331 2 a více 61 212 Kč + 32 % 331 2 Kč Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,ve znění pozdějších předpisů Tab. č. 1 Sazby daně z příjmů fyzických osob v letech 21 27 Zdaňovací období 21-23 24 26-27 28-29 21 Nezdanitelné části základu daně Slevy na dani Poplatník 38 4 38 4 38 4-7 2 24 84 24 84 Manželka 21 72 21 72 21 72-4 2 24 84 24 84 Vyživované dítě 23 52 56-6 6 1 68 11 64 Částečný invalidní důchod 7 14 7 14 7 14-1 5 2 52 2 52 Plný invalidní důchod 14 28 14 28 14 28-3 5 4 5 4 Držitel průkazu ZTP/P 5 4 5 4 5 4-9 6 16 14 16 14 Studium 11 4 11 4 11 4-2 4 4 2 4 2 Zdroj: zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,ve znění pozdějších předpisů Tab.č. 2 Položky nezdanitelných částí základu daně a slev na dani u daně z příjmů fyzických osob z titulu uplatnění poplatníka a jeho sociální situace (v Kč) 21 22 23 24 26 27 28 29 21 1. a 2.Q Průměrná mzda 14 378 524 16 43 17 466 18 344 19 546 2 957 22 593 23 488 23 1 Zdroj: Český statistický úřad Tab.č. 3 Průměrná měsíční mzda v ČR v letech 21 21 (v Kč)