Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace



Podobné dokumenty
Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Přírodní polymery proteiny

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Biopolymery. struktura syntéza

Přírodní polymery. struktura syntéza

Figure 3-23 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Molekulární biofyzika

Molekulární biofyzika

(molekulární) biologie buňky

ENZYMY. RNDr. Lucie Koláčná, Ph.D.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Molekulární biofyzika

Bílkoviny - proteiny

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

ENZYMY A NUKLEOVÉ KYSELINY

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

>>> E A1 + E A2. . aktivační energie potřebná k reakci bez přítomnosti katalyzátoru E A E A1. energie potřebná ke vzniku enzym-substrátového komplexu

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Text zpracovala Mgr. Taťána Štosová, Ph.D PŘÍRODNÍ LÁTKY

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Bílkoviny a rostlinná buňka

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

Regulace enzymové aktivity

Centrální dogma molekulární biologie

Aminokyseliny, proteiny, enzymologie

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

Zkušební okruhy k přijímací zkoušce do magisterského studijního oboru:

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Reakční kinetika enzymových reakcí

BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou

REGULACE ENZYMOVÉ AKTIVITY

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Enzymy faktory ovlivňující jejich účinek

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Stavba dřeva. Základy cytologie. přednáška

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

aminokyseliny a proteiny

Enzymy charakteristika a katalytický účinek

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

pátek, 24. července 15 BUŇKA

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

1. Napište strukturní vzorce aminokyselin D a Y a vzorce adenosinu a thyminu

Enzymologie. Věda ležící na pomezí fyz. ch. a bioch. Zabývá se problematikou biokatalyzátorů.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od do

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Redoxní děj v neživých a živých soustavách

Exprese genetické informace

Nukleové kyseliny. obecný přehled

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Exprese genetické informace

První testový úkol aminokyseliny a jejich vlastnosti

VÝZNAM REGULACE APOPTÓZY V MEDICÍNĚ

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Nukleové kyseliny. DeoxyriboNucleic li Acid


Gymnázium Jiřího Ortena, Kutná Hora

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Translace, techniky práce s DNA

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

Základy biochemie KBC/BCH

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Interakce buněk s mezibuněčnou hmotou. B. Dvořánková

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Biosyntéza a degradace proteinů. Bruno Sopko

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Buňka. Buňka (cellula) základní stavební a funkční jednotka organismů, schopná samostatné existence. Cytologie nauka o buňkách

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

PROTEINY ( = BÍLKOVINY) DNA RNA protein modifikovaný protein

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. ENZYMY I úvod, názvosloví, rozdělení do tříd

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Syllabus přednášek z biochemie

Transkript:

Biologie buňky Molecules of life Struktura buňky Buněčný cyklus proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace Biologie tkání In- vitro In-vivo Speciální aplikace extracelulární matrix, mezibuněčné interakce Principy laboratorních metod Principy laboratorních metod Krev, cévní náhrady, interakce buněk s materiály

Doporučená literatura Alberts B. and coll., 2003, Essential cell biology, New York and London, Garland Science

1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický otevřený systém schopný udržovat se a rozmnožovat ovelká rozmanitost (tvar, velikost, fce) opro všechny buňky platí: Jsou ohraničené cytoplasmatickou membránou Jde o samostatnou jednotku z hlediska genetické informace a produkce/spotřeby energie

3 hlavní skupiny (buňečných) organizmů oeukarya (eukaryota) obacteria (eubakteria, prokarya) oarchea (archebakteria) Figure 1-21, 22 Molecular Biology of the Cell, Fifth Edition ( Garland Science 2008)

Universal features o Dědičná informace chemický kód - DNA o Přepis genetické informace replikace o Přepis částí DNA do mediátoru RNA, transkripce o Proteiny katalýza procesů v buňce o Synteza proteinů translace RNA o Protein fragment DNA (GEN) o Potřeba Energie o Základní stavební jednotky cukry, nukleotidy, AA, lipidy o CM diversity o Horizontální přenos genetické informace, mutace, konzervativní a variabilní úseky DNA o Biochemická diversita o Zdroje energie, uhlíku (živin)

Nové geny vznikají z již existujících genů

Figure 1-37 Molecular Biology of the Cell, Fifth Edition ( Garland Science 2008)

Molekuly v živých systémech - polymery

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura oprimární str. (aminokyseliny) osekundární str.(peptidová vazba, nevazebné interakce, sekundární struktury) oterciární str. (folding) okavarterní str.

Primární struktura proteinů - AMINOKYSELINY -aminokyseliny: konfigurace (podle Fischera) COO - COO - D: H C NH + 3 L: NH 3+ C H R R Kódované aminokyseliny (20): -aminokyseliny (kromě prolinu NH 2 skupina zabudována do cyklu) Amfionty obojetné ionty Postranní řetězce - vlastnosti AA skupiny AA

Hydrofobní aminokyseliny

Polární aminokyseliny

Kyselé aminokyseliny

Bazické aminokyseliny

Figure 3-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Peptidová vazba

>gi 307229470 ref ZP_07515881.1 putative Cerebroside-sulfatase [Escherichia coli TA143] MQKTLMASLIGLAVCTGNAFNPVVAAETKQPNLVIIMADDLGYGDLATYGHQIVKTPNIDRLAQEGVKFTDYYAPAPLSSPSRAG LLTGRMPFRTGIRSWIPTGKDVALGRNELTIANLLKAQGYDTAMMGKLHLNAGGDRTDQPQAKDMGFDYSLVNTAGFVTDATLD NAKERPRFGMVYPTGWLRNGQPTPRSDKMSGEYVSSEVVNWLDNKKDSKPFFLYVAFTEVHSPLASPKKYLDMYSQYMSDYQ KQHPDLFYGDWADKPWRGTGEYYANISYLDAQVGKVLDKIKAMGEEDNTIVIFTSDNGPVTREARKVYELNLAGETDGLRGRK DNLWEGGIRVPAIIKYGKHLPKGMVSDTPVYGLDWMPTLANMMNFKLPTDRTFDGESLVPVLENKALKREKPLIFGIDMPFQDD PTDEWAIRDGDWKMIIDRNNKPKYLYNLKTDRFETINQIGKNPDIEKQMYGKFLKYKADIDNDSLMKARGDK PEAVTWG

Prim. Struktura - ZÁKONITOSTI: Primární struktura je zapsána v DNA (gen). Bílkoviny jeví druhovou specifitu (sekvenční homologie). Zákon isopolárních záměn. Polymorfismus bílkovin ("isobílkoviny").

Kovalentní struktura bílkovin (primární struktura + posttranslační modifikace) 1. Propojení řetězců kovalentními vazbami 2. Odštěpení částí řetězců 3. Úpravy postranních řetězců aminokyselin 4. Připojení mastných kyselin 5. Glykosylace 6. Fosforylace (dočasné či trvalé) 7. Připojení dalších prosthetických skupin (kofaktory enzymů...) 8. Metaloproteiny (koordinační kovalentní vazby různé síly) 1-3: jednoduché bílkoviny 4-8: složené bílkoviny

Typy nekovalentních interakcí uplatňujících se v živých systémech

Hydrofobní interakce

Sekundární struktura

Ramachandran Plot

Terciární struktura

hemoglobin

Figure 3-41 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 3-31 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 3-30 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Svinování (folding) - neprobíhá náhodným způsobem - probíhá postupně a) malé dočasné periodické struktury b) supersekundární struktury c) strukturní domény a "roztavená" glubule d) závěrečné úpravy za účasti enzymů (peptidylprolin-cis-trans-isomerasa, proteindisulfid-isomerasa) - Potřebují bílkoviny ke svinování pomocníky?

Figure 3-5 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 3-36 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Figure 3-37b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Konformace peptidového řetězce OBECNÉ ZNAKY PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ "ORGANISOVANÝCH" BIOPOLYMERŮ: o Nativní struktuře odpovídá minimum Gibbsovy energie, dané výhodností nekovalentních interakcí. o Nativní struktura je zakódována v kovalentní struktuře. o Prostorové uspořádání závisí na mnohočetných interakcích s okolím. o Prostorové uspořádání je jistým způsobem hierarchické. o Nativní struktura je vždy do jisté míry pohyblivá (konformační dynamické systémy). o Nativní struktura je kooperativní (náhlý denaturační přechod).

Dělení bílkovin podle jejich funkce stavební a podpůrné kolageny, elastin, keratiny (fibrilární) bílkoviny cytoskeletu (tubulin, vimentin, též pohyb) nukleoproteiny (histony, ribosomální bílkoviny) transportní a skladovací hemoglobin a myoglobin (O 2 ) transferrin a ferritin (Fe) sérový albumin (mast. kyseliny, bilirubin, hem...) apolipoproteiny (lipidy, cholesterol) cytochrom c (elektrony) bílkoviny zajišťující membránový transport pohyb aktin a myosin (+další) ochranné a obranné imunoglobuliny fibrinogen regulační hormony receptory (membránové a intracelulární) regulační bílkoviny proteosynthesy katalytická enzymy

Enzymy = biokatalyzátory Každá (metabolická) reakce má svůj enzym

Enzymy biologické katalyzátory

Jak dosáhnouti úspěchu aneb Co musí umět enzym? účinné snížení aktivační energie specifita účinku specifita substrátová regulovatelnost účinnosti (aktivity)

Enzym = buď jednoduchá bílkovina nebo apoenzym (peptidový řetězec) + kofaktor = holoenzym kofaktor: nepeptidová součást enzymu, která se přímo účastní chemické reakce (bez něj by to nešlo), častá souvislost s vitaminy oprosthetická skupina (př. FAD, PLP, hem) okoenzym (druhý substrát) (př. NAD(P),CoA, ATP) o"nespecifické" organické sloučeniny: - kyselina askorbová (komlex s Fe) - některé další vitaminy okovy přímo se účastnící reakce (metaloenzymy, Zn, Fe, Se, Cu...) ospecifické kovy, působící "nepřímo" (např. Mg a ATP)

Indukované přizpůsobení Změna konformace hexokinasy způsobená vazbou substrátu

Regulace enzymové aktivity: o perfect enzyme??? ona úrovni transkripce a translace (synthesa enzymu) opomocí změn kovalentní struktury (řízeno specifickými enzymy) - nevratné (aktivace stìpením peptidové vazby - proenzymy) - vratné (fosforylace, adenylace...) oallosterické interakce oefektory (aktivátory a inhibitory) opřístup k substrátu (koncentrace)

AKTIVACE A INHIBICE FOSFORYLACÍ

ALOSTERICKÉ ENZYMY Zpětná vazba (P, syntéza cholesterolu) Sigmoidní závislost [v] - [S] často složeny z více podjednotek- podjednotky se vzájemně ovlivňují kooperativní efekt: vazba substrátu na podjednotku změny u ostatních podjednotek změna jejich afinity k substrátu

Alosterický aktivátor usnadňuje vazbu substrátu posun saturační křivky k nižším koncentracím substrátu saturační křivka méně sigmoidní, při vysoké koncentraci aktivátoru hyperbola Alosterický inhibitor znesnadňuje vazbu substrátu posun saturační křivky k vyšším koncentracím substrátu zesílení sigmoidního efektu

INHIBICE: - nevratná - vratná: a) substrátem b) kompetitivní (competitive) c) akompetitivní (acompetitive) d) nekompetitivní (noncompetitive) e) smíšená

Kompetitivní inhibice (př. chemoterapie)

Nekompetitivní inhibice

Suicide inhibition Ireversibilní vazba inhibitoru (kovalentní) penicilin (G+)