Nástroje dopravní politiky systémy ITS. Petr Moos ČVUT v Praze BRATISLAVA- září-2006



Podobné dokumenty
Vize Průhonice, Petr MOOS Fakulta dopravní ČVUT v Praze

Informační a znalostní systémy jako podpora rozhodování

Teorie systémů TES 6. Systémy procesní

Operační program doprava Přehled priorit a opatření

Potřeba vypracovat Strategický plán rozvoje ITS pro ČR

Přínosy dopravní infrastruktury. Faktory růstu

Přímé přínosy dopravní infrastruktury, Nepřímé přínosy dopravních výkonů ů (procesů).

Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Teorie systémů TES 5. Znalostní systémy KMS

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Operační program Doprava

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

STROJÍRENSTVÍ OSTRAVA 2012 strojírenství a doprava 10. května 2012 Ostrava Téma: Koncepce dopravních cest v ČR a napojení na mezinárodní dopravní síť

Rozvoj železnice v ČR v návaznosti na novou dopravní politiku ČR. Ing. Vojtech Kocourek, Ph.D. náměstek ministra dopravy

Koncept Smart Cities v prostředí České republiky

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA. SVA skupiny dopravní telematika

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Příloha Doprava a dopravní technologie aplikace ve strategickém dokumentu

Dopravní politika ČR Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel odboru strategie

Operační program Doprava širší kontext a podpora inteligentních řešení dopravních problémů

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Dopravní telematika: budoucnost, strategický plán rozvoje ITS

VĚDA A VÝZKUM V RESORTU DOPRAVA

Telematická podpora v intermodální a multimodální dopravě. Ing. Kopecký František, Ph.D., Ing. Věžník Miroslav

Projekt obsah, popis stávající situace, příklady ze zahraničí. Letecká, vodní a veřejná doprava. Gestor MD Spolugestor MMR, MPO

TECHNOLOGICKÁ PLATFORMA SILNIČNÍ DOPRAVA

Aktuální možnosti dopravní telematiky

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

Páteřní infrastruktura

Cíle krajské samosprávy. Cíle a opatření

EVROPSKÁ DOPRAVNÍ POLITIKA. Doprava = klíčový faktor moderních ekonomik: - rozpor (mobilita nepříznivé dopady) optimalizace dopravního systému

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Dopravní politika ČR Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Vize ERRAC do roku 2050 Rail 2050 Vision Ing. Jaroslav Vašátko

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

Prioritní výzkumný cíl - název. Tvůrce cíle (resort) Přiřazení k cíli VaVaI NPOV. Vazba na strategické dokumenty. Popis prioritního výzkumného cíle

Veřejná logistická centra

DOPRAVA A ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Telematika. Řízení dopravy ve městech. Jan Hřídel Regional Public Administration Sales Manager, Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

Geografie České republiky. Doprava

GNSS Centre of Excellence

jednání Rady města Ústí nad Labem

Analýza vazeb mezi operačními programy

Nově přijatá a připravovaná TSI

Vážení žadatelé,

Rozvoj logistických ch center v

Příprava kohezní politiky pro období Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

Dopravní politika a strategie rozvoje dopravní infrastruktury. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. ředitel Odboru strategie, MD ČR

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Možnosti inteligentního rozvoje dopravy v městských aglomeracích

ANALÝZA ÚZEMNÍ DIMENZE DOPRAVY A JEJÍ VLIV NA KONKURENCESCHOPNOST A ZAMĚSTNANOST A DOPORUČENÍ PRO OBDOBÍ 2014+

Možnosti zvyšování rychlostí

Česká republika. Praha, 2014

Dopravní infrastruktura a konkurenceschopnost ČR

Regionální operační program Jihozápad

DOPRAVNÍ POLITIKA A STATISTIKA DOPRAVY

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Letecká doprava nezbytná součást dopravní infrastruktury ČR

Náklady a přínosy vysokorychlostní dopravy v podmínkách ČR

v Praze Fakulta dopravní Ústav řídicí techniky a telematiky Aktuální stav a rozvoj ITS hl. města Prahy Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D.

Koncepce železniční dopravy v ČR. Ing. Ivo Vykydal náměstek ministra dopravy

Financování dopravy z Operačního programu Doprava

1. Úvod. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR.

Jak financovat ICT projekty z EU fondů. Martin Dolný

Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání

SOUBOR INDIKÁTORŮ DOPRAVNÍ POLITIKY

BALÍČEK OPATŘENÍ K ENERGETICKÉ UNII PŘÍLOHA PLÁN VYTVÁŘENÍ ENERGETICKÉ UNIE

Požadavky na železniční síť v jednotném systému dálkové a regionální dopravy

Strategie dopravy jako nevyhnutelná součást rozvoje ČR do roku 2025 ( Superstrategie-green paper ) Ing. Luděk Sosna, Ph.D.

(Akty, jejichž zveřejnění není povinné) RADA

Česká železnice na křižovatce

Moderní dopravní služby

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Požadavky dopravce na dopravní cestu

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

Střednědobý přehled Bílé knihy o evropské dopravní politice

Životopis. Osobní údaje. Pedagogická činnost. Řešené projekty. Mgr. Ing. Jana Mikušová, Ph.D. DL FBE

Národní ITS architektura a telematické aplikace

Kraj: Plzeňský kraj. Pořadí významnosti prioritní oblasti pro kraj (1,2, ) Vazba na regionální strategický dokument.

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Chytřejší Moravskoslezský kraj Strategie pro roky Akční plán pro roky

Centrum pro rozvoj dopravních systémů

3. Očekávání a efektivnost aplikací

Praha, Vysoká škola ekonomická

Fakulta dopravní Ústav dopravní telematiky. Implementace ITS ve městě příklady z hl.m. Prahy. Doc. Ing. Bc. Tomáš Tichý, Ph.D.

Příprava Operačního programu Doprava

Program ke zlepšení kvality ovzduší města Plzně. Souhrn

Smart systémy v dopravě. Jiří Stich, člen výkonného výboru CSCC

C.1 Průběžné zkvalitňování dopravní infrastruktury a její optimalizace Motto: Hodinová dostupnost.

ITI Pražské metropolitní oblasti

Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR

EXTRAKT z české technické normy

TES cv 7. Příklad rozsáhlého procesního systému ITS ZS 2011/2012

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Smart City a MPO. FOR ENERGY listopadu Ing. Martin Voříšek

PŘÍLOHA 3: PROVÁZANOST OPATŘENÍ PRIORIT PROGRAMU S VYBRANÝMI KONCEPCEMI A PLÁNY KRÁLOVÉHRADECKÉHO KRAJE

6. VEŘEJNÁ DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 6.1 HRADECKO

Transkript:

Nástroje dopravní politiky systémy ITS Petr Moos ČVUT v Praze BRATISLAVA- září-2006

Na přelomu století pochází sektor dopravy reformami, v nichž hlavními faktory jsou:

- Respektování uživatele, zákazníka což představuje zavedení tržních mechanismů do řízení procesů v dopravě a opuštění byrokratických forem řízení - Privatizace představující zvýšení účasti soukromého sektoru na vlastnictví a řízení společností nabízející dopravní služby - Liberalizace usnadňující fyzickým a právnickým osobám svobodný přístup na trh při splnění zákonem stanovených podmínek a s tím související volá soutěž

- Konkurence umožňující vytvoření konkurenčního prostředí, s cílem zlepšení kvality a dostupnosti služeb, zvýšení počtu nových služeb a snížení cen - Vlivy na životní prostředí respektování požadavku minimalizace poškození životního prostředí a dodržování zásad udržitelného rozvoje - Telematika implementace nových telekomunikačních a informačních technologií do dopravních procesů

Nástroje pro efektivní uplatnění dopravní politiky jak Evropské unie, tak i dopravní politiky v jednotlivých členských státech mohou být rozděleny do tří oblastí: oblast zdrojů (finance, rozpočtová kriteria, alokace prostředků vedoucích k nárůstu produkčních funkcí ) oblast legislativní (regulační rámce, podmínky pro podnikání v dopravě, výstavba a užití infrastruktury) oblast informačního prostředí (telematika, informační systémy, státu, informační a znalostní podpora činností v oboru)

Produkční funkce regionu Synergie závisí na zdrojích a sdílení procesů a spolupráci mezi místními a regionálními entitami a přináší vyšší stupeň produkční fuknce Obecně můžeme produkční funkci zapsat takto: PFX = a 0 e t L t F t koeficient elasticity vůči fondům lidské práce koeficient elasticity vůči zdrojům nezhmotnělý produkt závisí na synergii, organizaci, spolupráci a sdílení zdrojů

Produkční funkce regionu Synergie a spolupráce mezi místními, regionálními a národními entitami uvnitř i vně PF1 PF2 PF3

Produkční funkce regionu Přispění synergie a spolupráce můžeme odvodit ze symbolického vyjádření: PF = PF1 + PF2 + PF3+ + + +(PF1:PF2)+(PF1:PF3)+(PF2:PF3)+ +(PF1:PF2:PF3)+ To představuje výslednou produkční funkci, kterou ovlivňuje doprava a komunikace mezi jednotlivými účastníky procesu uvnitř i vně města

Prostředky do výzkumu v dopravě globálně v rámci investic do rozvoje technologií : Železnice - 2 % Automobilová doprava - 12-14 % Letecká doprava 16-20 %

Telematické systémy - hlavní části Produkty Procesy CCP Infrastruktura Dopravní prostředky Řízení procesů na infrastruktuře Uzlové body v procesech Registry Technologie řízení interakce procesů Kritéria posuzován Základní parametry Přizpůsobivost Vhodnost pro danou infrastrukturu (Vhodnost stávajícího systému) Vliv dopravy Služby Zvláštní případy Udržování Obnova Zlepšování Umístění služby

- Tři T roviny vztahů v telematických procesech Administrace obsahu telematických služeb. Obsah tel. služby technicko-ekonomické aspekty, datové komunikace, hlasové služby, zabezpečovací technika, navigační prostředky internet signálové cesty - terestriální, satelitní, kabelové analogové,digitální systémy fixní, mobilní Technicko-ekonomické standardy a formy Telekomunikační infrastruktura a technologie

Jaké inteligentní dopravní systémy ITS implemntovány prostřednictvím radiokomunikačních systémů? Inteligentní dopravní systémy, které představují informační zobrazení dopravních procesů v radioelektronickém telekomunikačním a telematickém prostředí ITS reprezentuje množinu aplikací z oboru telekomunikací, procesních a skladebných informačních systémů často ve spojení s navigačními systémy a digitálními obrazy okolního světa Elektronické, elektrooptické,elektroakustické a zejména elektromechanické systémy pro interakci s dopravní cestou a dopravními řídícími soustavami

Systémy pro řízení procesů v dopravě (signalizace, zabezpečovací technika ) Advanced Traffic Management Systems (ATMS)

Informační systém pro cestující a řidič Advanced Traveler Information Systems (ATIS)

Elektronické systémy pro výběr mýtného Electronic Toll Collection - ETC Informační sytémy veřejné městské dopravy Advanced Public Transportation Systems (APTS) (picture Brian Winne)

Fleet O&M Infrastructure O&M Emergency Services Safety & Security Public Traveler/Mobility CVO Tourism & Traveler Information Telematické systémy pro podporu procesů v příměstské hromadné dopravě Advanced Rural Transportation Systems (ARTS)

Management flotily nákladních vozid operátory nákladní přepravy Commercial Vehicle Operations (CVO) (Pictures-Brian Winne)

Elektronické zabezpečovací a řídící systémy vozidel Advanced Vehicle Control and Safety Systems (AVCSS)

European Rail Research Network of Excellence - Strategic Objectives to integrate the fragmented European Rail research landscape to provide European leadership to promote the railway contribution to sustainable transport policy to improve the competitiveness and economic stability of the Railway sector and industry 600 Researchers / 66 Institutes 6 Mio. grant for integration Durable business case Coordinator FAV Berlin Duration: 01.01.2004 31.12.2007

GSM-R system, block description Air BTS A bis A ter A SMSC ABC MS BSC TRAU MSC BTS PSTN - PBAX Public Switched Telephone Network AC HLR MS OMC EIR MOBILE NETWORK MS Mobile Station BTS Base Transceiver Station BSC Base Station Controler TRAU Transcoding unit OMC Operation Maintenance Center MSC Mobile Switching Center VLR Visitor Location Register HLR Home Location Register SMS-C SMS Center BC Billing Center EIR Equipment Identity Register AC Authentication Center 74 10 14

Podstatné je vytvoření globálních standardů Důležité pro vývoj aplikací Pro platnost na území Evropy, případně globálně Interoperabilita přináší ekonomickou efektivitu i přínos pro bezpečnost

moos@fd.cvut.cz

ID 03 Nástroje aktivní dopravní politiky Petr Moos, Fakulta dopravní ČVUT v Praze ABSTRAKT Prostředí dopravních služeb a činností doznalo ve vyspělých státech v celém světě značné liberalizace a uvolnil se prostor pro nejrůznější cesty k vyšší efektivitě a kvalitě. Na přelomu století prochází sektor dopravy reformami, v nichž hlavními faktory jsou: - Respektování uživatele, zákazníka což představuje zavedení tržních mechanismů do řízení procesů v dopravě a opuštění byrokratických forem řízení - Privatizace představující zvýšení účasti soukromého sektoru na vlastnictví a řízení společností nabízející dopravní služby - Liberalizace usnadňující fyzickým a právnickým osobám svobodný přístup na trh při splnění zákonem stanovených podmínek a s tím související volá soutěž - Konkurence umožňující vytvoření konkurenčního prostředí, s cílem zlepšení kvality a dostupnosti služeb, zvýšení počtu nových služeb a snížení cen - Vlivy na životní prostředí respektování požadavku minimalizace poškození životního prostředí a dodržování zásad udržitelného rozvoje - Telematika implementace nových telekomunikačních a informačních technologií do dopravních procesů Nástroje pro efektivní uplatnění dopravní politiky jak Evropské unie, tak i dopravní politiky v jednotlivých členských státech mohou být rozděleny do tří oblastí: - oblast zdrojů ( finance, rozpočtová kriteria, alokace prostředků vedoucích k nárůstu produkčních funkcí ) - oblast legislativní ( regulační rámce, podmínky pro podnikání v dopravě, výstavba a užití infrastruktury) - oblast informačního prostředí ( telematika, informační systémy státu, informační a znalostní podpora činností v oboru) V referátu se soustřeďuje pozornost zejména na nástroje v oblasti informačního prostředí a v návaznosti přináší přehled faktorů vlivů dopravní politiky. 1

ID 03 1. Informační technologie a produkční funkce odvětví Nové informační technologie poskytují prostředky ke sběru, přenosu, zpracování a další distribuci stále většího objemu informací. Je zřejmé, že globální využití možností těchto technologií přispěje v nadcházejícím století velmi výrazně k hospodářskému a sociálnímu rozvoji společnosti a lze jej uplatnit i v procesu udržitelného rozvoje. Na tomto místě je třeba připomenout i myšlenky v programu EU - Globální společnost propojená sítí - Global Networked Society (dříve Informační společnost). Při rozvoji sektoru dopravy v Evropě bude sledován a zohledňován též celosvětový vývoj globální společnosti propojené sítěmi. Tím se ukazuje, že regulační činnosti na národní i mezinárodní úrovni je třeba dostatečně koordinovat a povzbudit rozvoj světové online ekonomiky a potažmo i systémovou provázanost dopravních procesů Je možné konstatovat, že se již blízká budoucnost bude vyznačovat nástupem takových služeb, jako je hlouběji propracovaná tvorba a výměna dokumentů (EDI Electronic Data Interchange) a jejich autorizace elektrickým podpisem. S tím souvisí též podstatné rozšíření zobrazení nabídky dopravních činností s využitím síťových služeb instalovaných na sdružených multimediálních síťových systémech. Skladebné expertní i obchodní balíky softwarových produktů a služeb budou postupně dostupné i na mobilních sítích. Podstatnou měrou vzroste rozšíření služeb využívajících informačních technologií pro obchodní a organizační operace a které budou instalovány v mobilních sítích. Značně bude posílena virtualizace ekonomických aktivit v rámci vztahů business to business, nicméně současně s tímto procesem dojde k výraznému nárůstu služeb pro vysloveně individuální zákazníky. Tím se rozumí nástup procesů společně označovaných E-cash functions. To povede rovněž k rozvoji internetových obchodů, k posílení role bank v rozvoji podnikání. Operabilitu v podnikání nesmírně posílí procesy instalované jako Mobile E-cash functions s možností geografické identifikace místa operace a propojení na logistické operace. Trend posledních dvou let je charakterizován nárůstem operací prostřednictvím mobilních koncových zařízení až o 50 procent ročně. Vliv skladebných a procesních informačních systémů se evidentně projevuje na růstu produkčních funkcí jednotlivých odvětví ekonomiky i jejich provázanost. Potvrzuje to například tvar makroekonomické produkční funkce: P(t) = a 0 e γt W αt C βt P(t) a 0 γ W α C β je časově závislá produkční funkce škálovací koeficient produkční výkon informačních systémů zdroje v pracovních silách pružnost vzhledem k pracovní síle hmotné a energetické zdroje pružnost vzhledem k hmotným zdrojům 2

ID 03 V uvedeném tvaru produkční funkce právě koeficient γ představuje možnost růstu ekonomiky při konstantních zdrojích nárůstem produktivity, který je dán efektivní prací nad obrazy procesů v rámci informačních systémů odvětví dopravy a služeb navazujících v rámci přepravních řetězců a logistických systémů. 2. Data, informace, znalosti V době informační společnosti už není kvalita práce univerzitních pracovišť dána pouze operativně prezentovanými znalostmi vědeckých individualit a týmů, ale do popředí vystupuje disponibilita informačních technologií a kvalitní management informací a zejména znalostí. Vědecká pracoviště se již nestarají pouze o archivaci a administraci údajů v podobě: identifikačních, deskriptivních, analytických a návrhových dat. Ještě nedávno představovaly vrchol podpory informační systémy, a to jak IS skladebného, tak procesního typu.. Vedle administrace dat a informací se moderní vědecká pracoviště, university, konzultační firmy i instituce státní správy vybavují virtuální sítí, která efektivně umožňuje přístup ke znalostem. Narozdíl od dat a informací, které dávají rychlou odpověď na otázky: co, kde, kdy, kdo, dávají znalosti odpověď na otázky: proč, jak, čím, kudy a to i za variabilních a neurčitých podmínek. Je zřejmé, že rychlý přístup ke znalostem podstatně přispívá ke zvýšení úrovně produkčních funkcí a výrazně ovlivňuje pravděpodobnost správného rozhodování při řízení projektů a procesů. Data údaje reprezentující hodnoty stavových veličin a názvy objektů a jevů. Současný trend informačních a komunikačních technologií staví na konvergenci telekomunikačních a mediálních datových formátů. Hovoříme proto o alianci datových systémů v různých standardech multiplexů a sdílení přenosových, spojovacích a paměťových systémů. Datové báze představují množiny neinterpretovaných údajů o stavu objektu. Pojem informace souvisí zpravidla s procesem odstraňování neurčitosti, případně zvyšování uspořádanosti systému. Informaci můžeme proto vyjádřit mírou změny uspořádanosti a definici formulovat následovně : Informace - Interpretovaná data, údaje, signály, vedoucí ke snížení neurčitosti nebo ke změně uspořádanosti v systémech reálného světa či vědomí. Znalost- Znalost je schopnost : a) přiřazení, třídění a filtrace údajů, dat a informačních zobrazení pravděpodobných stavů objektů a jejich stavových přechodů b) interpretace kauzálních citlivosti a řetězců na množinách, neurčitostí informačních obrazů stavů a přechodů v systémových vazbách objektů reálného světa. c) Rozpoznat a vyjádřit relace mezi objekty, relace mezi změnami stavů, posloupnostmi změn stavů, relace mezi procesy, kauzální řetězce a přiřazení Formální postupy tvorby znalostí pro oblast techniky převážně vycházejí především z obrazu procesů na objektech. Takže jsou to především přechodové relace reprezentované přechodovými maticemi : 3

ID 03 I I I 1 2 n ( t k ) ( t ) I k k ( t ) k P I I I 1 2 n ( tk 1 ) ( t ) I k 1 k ( t ) k 1 I I I I 1 2 k n ( ti ) ( ti ) ( ti ) ( t ) i ( přechodová matice ) S I I I I 1 2 k n ( ti ) ( ti ) ( ti ) ( t ) i Jestliže Matice kauzální citlivosti S jk ( ti ) = S jk ( ti+ 1 ) = S jk ( ti+ 2 ) =... S jk ( ti+ n ), pak se kauzální citlivost mění v podmíněné pravidlo, platící v oblasti stavového prostoru objektů O 1, O n. Proces probíhající na systému s objekty Oi je charakterizován ve stavovém prostoru intenzivních a extenzivních veličin ( Pi ( t), Ve ( t)), symbolicky: O i F[ P() t, V () t ] Informační zobrazení procesů procesní informační systémy - můžeme charakterizovat grafy přiřazenými relacím: I i F[ I() t, Φ() t ] Toto přiřazení umožňuje strukturální interpretaci složitých informačních systémů, hodnocení zpětných vazeb a kvalitu přenosu a zpracování informace v dílčích informačních systémech, přičemž informační segment vychází z grafického popisu uvedeného na obr. 1 I 1 t a I 2 t b Φ 1 t c Φ 2 Obr.1 t d Graf vychází z maticového vyjádření ve tvaru: 4

ID 03 I Φ 2 2 t t a c t t b d I 1 Φ 1 [ Ti] Matici [ Ti ] nazveme přenosovou maticí i-tého informačního segmentu (segmentu informačního systému). Jestliže informační obraz organizační struktury vyjádříme jako spojení podgrafů informačních segmentů, můžeme stanovovat přenosy grafu, hodnotit kvantitativně jejich úrovně, vzájemně je porovnávat pro různé varianty. Je velmi cenné, pokud se nám podaří stanovit strukturální citlivost takových grafů organizačních struktur. Ta nám umožní stanovit kriteria pro optimalizaci organizační struktury jak z hlediska komunikace, tak i z hlediska interpretace a rozhodování. Informační výkon je zcela nová míra, kterou zavádíme jako nástroj pro hodnocení efektivity informačních systémů. Tuto míru vytváříme jako součin Pi () t = I i [] t. Φ i () t pak hovoříme o okamžitém informačním výkonu. S informačním výkonem souvisí i pravděpodobnost správného výběru varianty řešení, pravděpodobnost správného rozhodnutí v provozu řízení dopravních systémů, viz obr.2 PCD PL ACL k Obr.2 Φ (t) Kde PCD je pravděpodobnost správného rozhodnutí PL je úroveň možné (maximální) pravděpodobnosti PCD ACL je akceptovatelná úroveň PCD 5

ID 03 K je úroveň znalostí ve funkci: [ Φ() t k] PCD = F, To znamená, že rozhodující se systém s vyšší úrovní znalostí se rozhoduje rychleji a pod menším stresem. Systémová architektura objektově orientované znalosti Cílem vytvářených systémů, sítí znalostí, je podpora při efektivní archivaci, správě a vyhledávání potřebných znalostí, jejich výběr z množství doprovodných informací a dat. Právě pohotovost a přístup ke znalostem tvoří znalostní sítě velmi produktivním prostředím. Základním předpokladem efektivity je vhodná struktura formát znalostních segmentů. Obecnou strukturu zápisu i-tého segmentu znalosti o objektu G, s j-tým procesem, můžeme vyjádřit ve tvaru: K G i j ( ( O i, P j ), ( A ij, D ij ), ( SE ij, SI ij ) ) = K G ij ( L ij, N ij, C ij ), kde: O i reprezentuje identifikaci objektu i, P j j-tý proces na objektu O i L ij = ( O i, P j ) dílčí znalostní identifikace objektu a procesu, dále: A ij analytické atributy (metody, postupy, technologie) znalostního segmentu D ij návrhové atributy ( syntéza, projekty, strategie ) znalostního segmentu N ij = ( A ij, D ij ) jádro znalostního segmentu ( hlavní část segmentu nesoucí znalost), současně: SI ij vnitřní souvislosti a citlivosti, SE ij vnější citlivosti a souvislosti C ij = ( SI ij, SE ij ) doplňkové, kontextové atributy znalostního segmentu. Lze konstatovat, že v zápisu znalostního segmentu K G ij slouží L ij k vyhledání i-tého objektu s j-tým procesem. Tato návěští hledané znalosti by měla být evidována ve vrcholovém adresáři K-Netu, zatímco N ij nabízí jádro, podstatu znalostního segmentu a je jistě mnoho důvodů, aby byl administrováno oborovými adresáři a odbornými koordinátory v rámci dopravních činností.. Pro tvorbu sítě znalostí jsou důležité kontextové atributy C ij, které dovolují vytvářet kontextově související clustery, shluky, znalostí. 3. Nástroje dopravní politiky - legislativní a organizační a) Vhodné relace v dělbě dopravní práce mezi druhy doprav nástroje: přijmout zásadu, že každý uživatel dopravní infrastruktury musí hradit takové náklady, jaké jeho činnost vyvolává. V silniční dopravě zavést na vybraných komunikacích elektronické výkonové mýtné 6

ID 03 v místech silných přepravních proudů cestujících využívat přednostně kolejovou dopravu, posilovat přepravní proudy vytvářením přestupních vazeb z autobusové, individuální automobilové a cyklistické dopravy podporovat vznik koordinátorů integrovaných dopravních systémů v krajích městských aglomeracích a poskytnou jim metodickou podporu, která přinese zlepšení v řízení a koordinaci činností mezi druhy hromadné dopravy zavádět taktovou a pásmovou příměstskou dopravu v oblastech s vyšším potenciálem poptávky pro získání vyššího podílu železniční dopravy na přepravním trhu omezit ztráty z dálkové osobní dopravy, v železniční dopravě přejít postupně na tarify OTIF zajistit investice do rozvoje moderních systémů veřejné hromadné dopravy poskytujících vyšší kvalitu dopravy, s plnou přístupností, vysokou bezpečností a minimalizací negativních vlivů na životní prostředí připravit metodická doporučení pro zavedení integrovaných dopravních systémů, které umožní propojení druhů doprav a regionální a městské hromadné dopravy zapojit do systému veřejné osobní dopravy individuální, automobilovou a cyklistickou dopravu (zejména systémy Park and Ride a Bike and Ride) zajistit podporu nákladní dopravy výkonnými informačními telematickými systémy včetně sledování polohy zásilek (u 4 položek přesun) b) Vazby mezi druhy dopravy, kombinovaná přeprava nástroje: posilovat multimodální přístup k dopravě projektů systémové integrace napříč druhy dopravy s větší provázaností všech druhů dopravy s logistickými procesy, metodicky podporovat vznik dopravních terminálů, kde se stýká více druhů dopravy, podporovat vznik logistických center na základě propracované koncepce podpořit kombinovanou přepravu intenzivnějším využíváním současného potenciálu železniční, vodní dopravy a podporou vývoje nových technologií v souladu s právními předpisy EU v nákladní dopravě posilovat multimodalitu a větší provázanost všech druhů dopravy s logistickými procesy, místa logistických služeb kombinovat s dopravními terminály, kde integruje více druhů dopravy podpořit kombinovanou přepravu metodicky při využívání současného potenciálu železniční, vodní dopravy, vývoje nových technologií překládky a současně řešit otázku národního operátora, jehož prioritou bude dopravní obsluha území ČR multimodálními přepravními systémy vytvářet podmínky pro vznik překladišť kombinované dopravy c) Provoz silniční dopravy nástroje a priority mezi priority se řadí řešení kritické situace velkých městských aglomerací - stavbou páteřových systémů a vhodných obchvatů - např. silničních okruhů, upravit dopravní řešení nehodových lokalit 7

ID 03 oddělit nemotorovou dopravu od dopravy motorové (v závislosti na intenzitě provozu) podporovat úpravy přechodů pro chodce podporovat výstavbu obchvatů měst a obcí optimalizovat opatření pro změnu způsobu jízdy na vjezdu do obcí optimalizovat průtahy obcemi, realizovat opatření pro dopravní zklidnění na místních komunikacích provést úpravy nepřehledných křižovatek realizovat zklidňování dopravy v obcích a realizace bezpečnostních prvků na infrastruktuře v obydlených oblastech zavést systémy vážení vozidel, včetně rozložení na nápravy a předcházet tak nadměrnému opotřebení vozovky z důvodů vyšších měrných tlaků provádět pravidelné měření a vyhodnocování stavu povrchu vozovky (systémy hospodaření s vozovkou, databáze a expertní systém o stavu o probíhajících procesech) postupně eliminovat kolizní místa jak na silniční síti, tak na styku s železniční sítí (přejezdy) c) provoz železniční dopravy - nástroje v městských a příměstských hustě osídlených oblastech využít vhodné kolejové trasy, jejich vzájemné propojení a zavádět lehké železniční systémy, které přiblíží kolejovou dopravu do místa zdroje a cíle přepravy přihlásit se k programu EU Revitalizace železnic a zabezpečení interoperability postupnými kroky do roku 2020 přehodnotit provoz na železniční síti postupně na vhodných relacích vytvořit a) tahy s přednostním využitím pro osobní dopravu dálkovou a příměstskou, b) tahy s přednostním využitím po nákladní dálkovou dopravu 4. Zajistit kvalitní dopravní infrastrukturu a) Železnice - nástroje realizovat nezbytná investičních opatření, týkajících se zajištění průjezdů železničními uzly a stanicemi v parametrech odpovídajících tratím do nich zaústěných, aby se v budoucnu nevytvořila úzká místa na modernizovaných koridorech., umožnit příměstskou dopravu na tratích koridorů dokončit spojovací větev mezi koridory. způsob realizace koridorů jako součásti sítě panevropských koridorů s ohledem na plánované parametry trasy a její pokračování v Německu vypracovat alternativní návrhy na nové železniční koridory., zajišťující vysokou rychlost ve zcela nových stopách bez omezení stávajícím stavem infrastruktury b) Silniční síť nástroje 8

ID 03 realizovat Plán údržby a oprav (řešení závadných míst, odstranění nehodových lokalit, nahrazení havarijních a závadných mostů, řešení průtahů obcemi vedle urychleného dokončení výstavby dálnice D 5 kolem Plzně, dokončit dálnici D 8 v termínech dohodnutých s představiteli SRN vybudovat D 47 v prostoru Ostravy, úseku Lipník nad Bečvou Bělotín a návazně i Bělotín Ostrava a Ostrava - Věřňovice a D 1 ve směru od Vyškova na Kroměříž a Lipník n. B. pokračovat ve výstavbě dálnice D 11 směrem na Hradec Králové a Jaroměř pokračovat výstavbou R52 zařazenou do IV. panevropského koridoru s napojením na plánovanou dálnici od Vídně pokračovat ve výstavbě dálnice D 3, připravit a zahájit výstavbu jejího napojení na Prahu vybudovat spojovací prvky sítě rychlostních silnic směřujících do Prahy (prodloužení R4, R6, prodloužení R7) zlepšit dopravní napojení zlínské aglomerace postupnou výstavbou R55 a R 49 následovat zásadní koncept připojení každého krajského města a měst statutárních na síť rychlostních komunikací d) Letecká doprava - nástroje zabezpečit kvalitní kolejovou dopravu mezi letištěm Ruzyně a centrem hlavního města rekonstruovat letiště Praha Ruzyně podle směrnic Evropských společenství tak, aby byly zajištěny standardy Schengenské konvence a zvýšené perspektivní počty cestujících postupně privatizovat i některá veřejná mezinárodní letiště (Karlovy Vary, Brno, Ostrava), případně je převést do správy krajů regionální letiště provozovat ve spolupráci s kraji pro speciální služby s aktivní marketingovou účastí managementů letišť e) Vodní doprava na stávající labské vodní cestě zajistit zlepšení plavebních podmínek na úseku Ústí nad Labem - státní hranice ČR/SRN tak, aby bylo dosaženo stejných parametrů vodní cesty jako u navazujícího německého úseku Labe s respektování odůvodněných zájmů ochrany přírody na ostatních úsecích této stávající vodní cesty zaměřit rekonstrukce a modernizace na postupné zlepšování parametrů vodní cesty 5. Rozvoj dopravní telematiky a zvýšení osvěty na veřejnosti Jak rozvoje dopravní telematiky dosáhnout: 9

ID 03 využít evropských standardů inteligentních dopravních systémů k řízení i kontrole stavu vozidel, navigaci a řešení krizových situací. využití systémů ITS k řízení dopravy a minimalizaci kongescí rozpracovat koncepci širšího uplatnění systému GALILEO působit systematicky na vlivy lidského činitele v dopravě výchovou, prevencí i represí zavést širokou spolupráci orgánů, organizací, občanských iniciativ a občanů pro zvýšení bezpečnosti dopravy nová metodika BESIPu propagovat bezpečné cestování veřejnou dopravou přejít k vyšší soustavnosti a účinnosti v kontrolách dodržování zákona o provozu na pozemních komunikacích 6. Literatura [1] Vlček J., Moos P.: Metodical Analyses and Design of Structures with high Reliability (in Czech), Technical Report, FD ČVUT, Prague, 1994 [2] Moos F.H., Segal A.: An Optimal Control Approach to Dynamic Routing in Networks, IEEE Trans. Automat. Control., AC 17, 1982, 329-339 [3] Moos P.: The role of structural sensitivities, Neural Network World, 6/95, 917-928 10