Onemocnění kardiovaskulárního systému - EKG

Podobné dokumenty
Kardiomyopatie Petr Kuchynka

Akutní formy ischemické choroby srdeční. Křivánková M. Oddělení urgentního příjmu FN Olomouc

KOMPLIKACE AKUTNÍHO INFARKTU MYOKARDU V PŘEDNEMOCNIČNÍ NEODKLADNÉ PÉČI

KARDIOMYOPATIE. Tomáš Paleček. II. interní klinika kardiologie a angiologie 1. LF UK a VFN Praha

Záněty srdce. Mgr. Martina Dohnalová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Atestační otázky z oboru kardiologie

MUDr. Ondřej Rennét Oddělení urgentní medicíny. 18. Brněnské dny urgentní medicíny.

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

UČEBNÍ TEXTY UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE SRDEČNÍ SELHÁNÍ. Filip Málek, Ivan Málek KAROLINUM

Akutní koronární syndromy. Formy algické Forma arytmická Forma kongestivní Formy smíšené. Definice pojmů

Kdy koronarografovat nemocné s akutním srdečním selháním? Petr Widimský Kardiocentrum 3.LF UK a FNKV Praha

Akutní vaskulární příhody jsou nadále nejčastějšími příčinami úmrtí v ČR

Ukázka knihy z internetového knihkupectví

Chlopenní vady. prof. MUDr. Tomáš Paleček, Ph.D.

Hemodynamika srdečních vad. Hana Maxová Ústav patologické fyziologie 2. LF UK

Akutní formy ICHS. Jana Šmalcová. II. interní klinika kardiologie a angiologie Komplexní kardiovaskulární centrum VFN a 1.

infekční endokarditis Tomáš Paleček

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

Výstupový test (step-test), Letunovova zkouška. - testy fyzické zdatnosti a reakce oběhového systému na zátěž

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

ROZDÍLOVÁ TABULKA NÁVRHU PRÁVNÍHO PŘEDPISU S PŘEDPISY EU

Akutní koronární syndromy, AIM J. Bělohlávek

Mgr. Martina Dohnalová

Infekční endokarditida pravého srdce - endokarditida na trikuspidální chlopni. H. Línková III.interní kardiologická klinika FNKV a 3.

Kardiomyopatie Petr Kuchynka

Akutní příhody v kardiologii II Dan Marek I.interní klinika FN Olomouc

Hemodynamický efekt komorové tachykardie

Srdeční selhání. Srdeční výdej [CO = SV f] Křivka tlak-objem. Srdeční výdej jako parametr srdeční funkce Definice srd. selhání Etiopatogeneze Důsledky

Resynchronizační terapie při srdečním selhání u dětí s vrozenou srdeční vadou

Diagnostika chronické ICHS. Pavel Gregor KC FNKV a 3.LF UK v Praze

Plicní embolizace (PE)

Punkce perikardiálního výpotku Pořízka V. KK IKEM

AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Chronické komplikace DM a manifestace aterosklerózy - kazuistika

AKUTNÍ KORONÁRNÍ SYNDROM. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Struktura databáze AHEAD ACS

VÝZNAM ENDOMYOKARDIÁLNÍ BIOPSIE V DIAGNOSTICE A LÉČBĚ PACIENTŮ S NEISCHEMICKOU KARDIOMYOPATIÍ

Lekce z EKG podpůrný e-learningový materiál k přednáškám

Historie. Lokalizace. Úvod. Patogeneze. Ateroskleróza

TEST 1 Kazuistika 1. Prezentace. Objektivní nález. Diferenciální diagnóza EKG

Název TROMBOEMBOLICKÁ NEMOC. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Myokarditidy a perikarditidy

ICHS ICHS. Rizikové faktory aterosklerózy. Klinické formy ICHS. Nestabilní angina pectoris. Akutní infarkt myokardu

Hypertrofická kardiomyopatie (lat. cardiomyopathia hyperthrophica)

Akutní perikarditida

Synkopa. Rostislav Polášek KARDIOCENTRUM Krajská nemocnice Liberec a.s.

Fibrilace síní v akutní péči symptom nebo arytmie?

Diagnostika poškození srdce amyloidem

Diagnosika a léčba perioperačního IM podle Univerzální definice 2012

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Kardiovaskulární systém. Ischemická choroba srdeční

Srdeční selhání. Patofyziologie a klinický obraz

Supraventrikulární tachykardie

Patofyziologie oběhové soustavy poruchy tvorby a vedení vzruchu (EKG)

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

Myokarditida a zánětlivá kardiomyopatie Tomáš Janota, *Petr Kuchynka, *Tomáš Paleček,

Racionalizace indikace echokardiografických vyšetření

Anamnéza. muž, 59 let. AA: Citron, kyselé, na léky ne. RA: Otec 5x infarkt myokardu, první v 50 letech; matka demence

Pacient se srdečním selháním v anamnéze a nízkou EF má mít speciální přípravu?

Úloha specializované ambulance v léčbě CHSS. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

AKUTNÍ INFARKT MYOCARDU. Charakteristika onemocnění AIM ETIOLOGIE, PŘÍZNAKY TERAPIE, OŠETŘOVATELSKÉ PRIORITY - CÍLE A INTERVENCE

Komorové arytmie. MUDr. Lucie Riedlbauchová,PhD. Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Akutní koronární syndrom v PNP. MUDr. Kristýna Junková, ZZS Plzeň


Léčba arytmií v anestezii a intenzivní péči

DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE. Josef Veselka, David Zemánek Kardiologická klinika 2. LF UK Praha a FN Motol, Praha

KAZUISTIKA 1. Komorové tachykardie. Tachykardie. Únor Jan Šimek 2. interní klinika VFN

ZÁNĚTY SRDCE. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

ICHS ICHS je nejčastější onemocnění (příčinou smrti) vyspělého světa 50% populace umírá na ICHS

Městnavé srdeční selhání Centrální žilní tlak

REZISTENTNÍ ARTERIÁLNÍ HYPERTENZE

VZTAH MEZI ISCHEMICKÝMI CÉVNÍMI PŘÍHODAMI A ONEMOCNĚNÍM SRDCE Z POHLEDU DIAGNOSTIKY A PREVENCE. MUDr. Michal Král

Úskalí diagnostiky akutního infarktu myokardu

MUDr. Kateřina Menčíková Domácí hospic Cesta domů

Srdeční selhání. chronické. Komplexní kardiocentrum. Ondřej Šmíd. 1. LF UK a VFN Praha

Úloha specializované ambulance srdečního selhání v Kardiocentru IKEM. Markéta Hegarová Klinika kardiologie IKEM

Střední zdravotnická škola Kroměříž

PŘÍZNAKY CHOROB KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Mitrální insuficience. Kateřina Linhartová Kardiologická klinika 2.LF UK a FN v Motole Praha

JIŘÍ WIDIMSKÝ, JAROSLAV MALÝ A KOLEKTIV / AKUTNÍ PLICNÍ EMBOLIE A ŽILNÍ TROMBÓZA

MUDr.Jana Bednářová Krajská zdravotní, a.s., Masarykova nemocnice Ústí nad Labem Emergency

Supraventrikulární tachyarytmie. Václav Durdil Kardiologická klinika UK 2.LF a FN Motol

Na co nejvíce umíráme? MUDr. Radan Gocal

PATOFYZIOLOGIE projevů ZÁTĚŽE MYOKARDU na EKG. MUDr.Ondřej VESELÝ Ústav patologické fyziologie LF UP Olomouc

Patologie perikardu, myokardu a endokardu. I. histologické praktikum 3. ročník všeobecného směru

Diferenciální diagnostika šoku

Vyšetřovací metody v kardiologii. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Kardiologie pro obor ošetřovatelství

Kazuistika druhá. Tomáš Juřenčák Všeobecné lékařství, 6, ročník

Nově vzniklé srdeční selhání při fibrilaci síní a akutní jaterní selhání po podání amiodaronu

Chlopenní vady v dospělosti

Kazuistika: Tromboembolická příhoda s projevy systémové embolizace

Vyšetřovací metody v kardiologii. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Aortální stenóza. Kazuistika pacientky od narození po transplantaci

Základy EKG. Alena Volčíková Interní kardiologická klinika FN Brno Koronární jednotka

Elektronické srdce a plíce CZ.2.17/3.1.00/33276

Srdeční selhání a fibrilace síní. Miloš Táborský Srdeční selhání pohledem internisty

Otázka: Ošetřovatelská péče u nemocného s akutním infarktem myokardu

Transkript:

Onemocnění kardiovaskulárního systému - EKG

Příčiny úmrtí podle věku nehody respirační choroby kardiovaskulární choroby muži nádory nehody respirační choroby kardiovaskulární choroby ženy nádory

Ischemická choroba srdeční porucha srdeční funkce vzniklá na podkladě nedostatečného krevního zásobení myokardu při stenózujících a obliterujících změnách na věnčitých tepnách, které jsou podmíněny aterosklerotickými pláty

Rizikové faktory ICHS Neovlivnitelné - rodinné dispozice, věk, mužské pohlaví Ovlivnitelné - hypertenze, stres, diabetes mellitus, dyslipidémie, obezita, nedostatek pohybu, kouření.

Akutní koronární syndrom všechny stavy patofyziologicky spojené s nestabilním plátem a na něj nasedající trombózou v koronární tepně, klinicky s bolestmi na hrudi nebo jejich ekvivalenty

Formy ICHS Akutní akutní koronární syndrom s ST elevacemi bez ST elevací nestabilní angina pectoris náhlá smrt Chronická stabilní angina pectoris stav po IM dysrytmická forma chronické srdeční selhání

Akutní koronární syndrom Nestabilní angina pectoris Akutní ložisková ischemie srdečního svalu, která nevede k jeho nekroze. Infarkt myokardu Akutní ložisková ischemická nekroza srdečního svalu vzniklá na podkladě uzávěru či extrémního zúžení věnčité tepny zásobující příslušnou oblast 95% - koronární ateroskleroza s rupturou intimy a trombozou v místě plátu 5% - spasmy, arteritidy, embolie do věnčitých tepen Náhlá smrt Náhlé úmrtí do jedné hodiny od vzniku příznaků

Angina pectoris bolest na hrudi v důsledku ischemie srdečního svalu

Nestabilní angina pectoris nově vzniklá, těžká nebo zhoršující se angina pectoris

Akutní IM Pozitivní kardiospecifické enzymy (CKMB, troponin T nebo I) + klinické příznaky ischemie + vývoj patologických Q kmitů na EKG + elevace či deprese ST + průkaz nové regionální poruchy kinetiky nebo nové ztráty viabilního myokardu zobrazovací metodou

Kardiospecifické enzymy troponin I či T CK MB myoglobin! H I S T O R I E! CK (kreatinkináza) laktátdehydrogenáza AST

Vývojové fáze STEMI

EKG změny u akutního STEMI Patologický kmit Q dosahující nejméně 25% následujícího kmitu R, trvání kmitu Q > 0,04s Zvýšení (elevace) S-T úseku (Pardeeho vlna) ve 2 sousedních svodech (ve svodech protilehlých bývá často patrný zrcadlový obraz deprese ST) ((> 1mm v končetinových svodech a > 2mm v hrudních svodech)) Negativita vlny T

STEMI DS

Výsledný QIM DS

EKG změny u akutního NSTEMI deprese ST negativita T vlny

NSTEMI inferolat.

Výsledný non Q IM inferolat.

Blokáda levého Tawarova raménka nově vzniklý blok + bolesti na hrudi stejný postup jako u STEMI infarktů

Věnčité tepny RIA, RD septum, přední stěna, hrot, boční stěna RC, RMS boční stěna a zadní stěna, dolní stěna ACD dolní stěna, pravá komora

V₂-V₅ - přední stěna Lokalizace IM v EKG obraze V₁-V₃ - anteroseptální oblast V₃-V₄ - hrotová (apikální) oblast V₅-V₆, I,aVL laterální stěna V ₂- V₆, I,aVL - anteroextensivní IM II,III,aVF spodní stěna

Lokalizace IM v EKG obraze V₇-V₉ - zadní stěna zrcadlový obraz infarktu vysoký štíhlý kmit R (R/S>1) - deprese ST - terminální pozitivita vlny T

Lokalizace IM v EKG obraze V ₃R-V ₆R IM pravé komory nejčastěji spolu se spodním nebo zadním IM

STEMI DS

STEMI PK

STEMI anteroextensivní

STEMI PS

Aneurysma PS

NSTEMI inferolat.

Léčba IM Akutní koronární syndrom RLP: 12 svodové EKG + anamnéza Sektor. interní nemocnice Kardiospecifické enzymy ECHO Angiosál koronarografie -dpci (trombolýza )

Přenos EKG

Léčba AIM fáze prehospitalizační pobyt na koronární jednotce (obvykle 2-3 dny při nekomplikovaném průběhu) doléčení na lůžkovém kardiologickém (interním) oddělení (dalších 2-7 dnů ) Sekundární prevence a farmakoterapie

Přednemocniční léčba u STEMI Léky kyselina acetylsalicylová 150-300mg p.o nebo 0,25-0,5g iv. - prasugrel (60mg) nebo ticagrelor (180mg) nebo clopidogrel (600mg p.o.) - heparin 100j/kg i.v. - NTG, O 2, BB iv., nitráty iv., opiáty iv - torecan iv, atropin i.v, diuretika i.v

NSTEMI, nestabilní angina pectoris příjem na KJ zhodnocení rizika a zvážení transportu do kardiocentra (respektive akutní koronarografie)- zn. srdečního selhávání, arytmie.. NTG sublinguálně, Isoket i.v., O 2 ASA 150-300mg p.o. nebo 0,25 0,5g iv Prasugrel (60mg) nebo ticagrelor (180mg) nebo clopidogrel 600mg p.o. Clexane respektive heparin či jiné LMWH Betablokátory, ACEI, statiny ( dávka)

Léčba STEMI Koronarografické vyšetření

Léčba AKS po propuštění Sekundární prevence - zákaz kouření, tělesný trénink, dietní opatření, léčba HT, DM Farmakologická terapie: ASA 100mg Clopidogrel, prasugrel, ticagrelor (9-12m) Betablokátory Statiny ACE inhibitor

Komplikace infarktu myokardu arytmie - primární, sekundární srdeční insuficience Killip I až IV mechanické komplikace - ruptura myokardu volné stěny mezikomorového septa papilárního svalu s akutní mitr. regurgitací perikarditis dysfunkce papilárních svalů nitrosrdeční tromby a systémové embolizace žilní tromboza a plicní embolie

Komorové dysrytmie Primární fibrilace komor u AIM do 48hod Běhy komorových tachykardií (setrvalých či nesetrvalých. není nutná další léčba Po 48hod sekundární komorové arytmie (ischemie, dysfunkce LK). Zvážení implantace ICD

Jiné arytmie bradykardie často reflexně u IM dolní stěny event. až AVB III.st. (postižení AV uzlu-perfundován z ACD) často reverzibilní po zprůchodnění věnčité tepny fibrilace / flutter síní často při srd. selhání, dále snižují srdeční výdej komorová / SV extrasystolie

Defekt volné stěny LK různě rychlý rozvoj srdeční tamponády KPCR, punkce a drenáž, urg. operace velmi vysoká mortalita Ruptura papilárního svalu s akutní mitr. regurgitací rychlý rozvoj plicního edému až kardiogenního šoku léčba srd. selhání, urgentní operace

SRDEČNÍ SELHÁNÍ klinický syndrom, který vzniká při nedostatečné srdeční funkci postihuje 1-2% lidí 65 let, 10 % lidí 75 let European Society of Cardiology (2005): Přítomnost známek srdečního selhání (v klidu či při námaze) objektivní důkaz srdeční dysfunkce (ECHO) dobrá odpověď na terapii

SRDEČNÍ SELHÁNÍ - příčiny ICHS Kardiomyopatie. Chlopenní a vrozené vady Hypertenze Arytmie

SRDEČNÍ SELHÁNÍ - symptomy

SRDEČNÍ SELHÁNÍ Funkční klasifikace srdečního selhání - NYHA The New York Heart Association třída I žádné limitace při zátěži třída II dušnost při těžké zátěži třída III dušnost při mírné zátěži třída IV dušnost v klidu

SRDEČNÍ SELHÁNÍ FYZIKÁLNÍ VYŠETŘENÍ: - cvalový rytmus, ortopnoe, vlhké chrůpky na plicích, tachykardie, zvýšená náplň krčních žil, hepatomegalie, periferní otoky, hepatojugulární reflux, hypotenze, hyposaturace..

SRDEČNÍ SELHÁNÍ - vyšetřovací metody EKG známky proběhlého IM, hypertrofie LK, arytmie Echokardiografie dif. dg.příčiny, kvantifikace srdeční funkce skiagram hrudníku zvětšení srdečního stínu, městnání v plicním oběhu laboratorní vyšetření ionty, renální funkce, krevní obraz, BNP, NT - probnp srdeční katetrizace (koronarografie..)

SRDEČNÍ SELHÁNÍ - terapie farmakologická ACE inhibitory /Blokátory angiotenzinových receptorů β-blokátory Diuretika Aldosteronoví antagonisté - spironolakton Digoxin fibrilace síní s rychlou komorovou odpovědí, pokročilá NYHA III

SRDEČNÍ SELHÁNÍ - terapie nefarmakologická ICD implantabilní kardioverter defibrilátor CRT kardiální resynchronizační terapie kardiochirurgické řešení levostranná mechanická podpora transplantace srdce

LBBB

LBBB

Fibrilace síní

Fibrilace síní + LBBB

Kardiogenní šok Stav nedostatečné perfuze tkání neumožňující jejich přežití z důvodu nízkého srdečního výdeje klin. známky: STK pod 90mmHg, tachykardie, oligurie pod 20ml / hod, obluzené vědomí mortalita kolem 50%

KARDIOGENNÍ ŠOK -nejčastější příčiny I akutní infarkt myokardu levostranné srdeční selhání ruptura komorového septa ruptura papilárního svalu vedoucí k mitrální regurgitaci ruptura volné stěny se subakutní tamponádou jiné komplikace IM (krvácení, infekce )

KARDIOGENNÍ ŠOK -nejčastější příčiny II akutní fulminantní myokarditida konečné stadium kardiomyopatie hypertrofická kardiomyopatie se závažnou obstrukcí výtokového traktu aortální disekce s aortální insuficiencí či tamponádou masivní plicní embolie závažná chlopenní onemocnění a další

KARDIOGENNÍ ŠOK život ohrožující stav diagnostika zároveň s podpůrnou terapií cílená anamnéza a fyzikální vyšetření přetrvávající bolest na hrudi, dušnost, bledá pokožka, úzkostný, cyanotický, opocený, spavý, zmatený, agitovaný, rychlý a slabý puls, systolický TK snížený < 90 mmhg, zrychlené dýchání, zvýšená náplň krčních žil, oligurie..

KARDIOGENNÍ ŠOK - vyšetřovací metody laboratorní vyšetření leukocytóza postupný nárůst hodnot močoviny a kreatininu zvýšení hodnot jaterních enzymů (ALT, AST) zvýšení hladiny laktátu vysoké hodnoty kardiospecifických enzymů krevní plyny metabolická acidóza, která může být kompenzována respirační alkalózou

KARDIOGENNÍ ŠOK - vyšetřovací metody EKG (tachykardie, arytmie, IM..) skiagram hrudníku známky městnání v malém oběhu echokardiografie promptní provedení k objasnění příčiny stavu Koronarografie

KARDIOGENNÍ ŠOK - léčba zvýšení systolického TK na 90 mmhg vasopresory (noradrenalin, dopamin, dobutamin) korigování bilance tekutin k udržení optimálního plnění levé komory korekce hypoxémie a acidózy - často nutnost intubace vyřazení negativně inotropně působících léků opatrně s ledvinami vylučovanými léky korekce hyperglykémie inzulínem léčba arytmií

KARDIOGENNÍ ŠOK - léčba IntraAortální Balonková kontrapulsace Balon plněný heliem, umístěný v desc. aortě Zavádění v cathlabu nebo na KJ Inflace v diastole zlepšení plnění MMT, koron. art. Synchronizace dle EKG, ibp, režim pro stimulaci, fisi, nastavení 1:1-1:8

Hemodynamický efekt IABC

ONEMOCNĚNÍ MYOKARDU

ONEMOCNĚNÍ MYOKARDU 1. Primární postižení srdečního svalu (kardiomyopatie) 2. Zánětlivé postižení myokardu (myokarditis)

Definice: KARDIOMYOPATIE - Myokardiální postižení, při kterém je srdeční sval strukturálně a funkčně poškozen, při současné nepřítomnosti koronární nemoci, hypertenze, chlopenní vady nebo vrozené srdeční vady schopné způsobit toto postižení (EUROPEAN SOCIETY OF CARDIOLOGY) TEDY - onemocnění srdečního svalu provázené poruchou srdeční funkce

ROZDĚLENÍ KARDIOMYOPATIÍ:

1. DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE: Definice:onemocnění myokardu charakterizované zvětšenými srdečními oddíly s porušenou systolickou funkcí levé nebo obou srdečních komor

Příčiny: 1. DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE: Po myokarditis (infekční-virová.., neinfekční) Ethylismus, jiné drogy (kokain) Kardiotoxická léčba (cytostatika- např. antracykliny) Tachykardická kardiomyopatie Endokrinopatie (hypotyreosa), nutriční deficity Systémová onemocnění, autoimunitní postižení Peripartální kardiomyopatie Familiární!!! (nejčastěji AD, familiární screening!) Idiopatická

1. DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE - diagnóza Vyšetřovací metody: - skiagrafie hrudníku kardiomegalie s kulovitým tvarem srdce a známky městnání na plicích

1. DILATAČNÍ Echokardiografie: KARDIOMYOPATIE - diagnóza - snížená ejekční frakce levé komory EF LK < 45% a dilatace LK s LVEDD > 30 mm/m 2 - sekundární mitrální regurgitace - difusní porucha kinetiky Koronarografie: - hladkostěnné tepny

1. DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE EKG: -LBBB -Fibrilace síní -Extrasystoly -Běhy nskt

1. DILATAČNÍ KARDIOMYOPATIE - léčba Farmakologická medikace: - inhibitory ACE / blokátory receptorů pro angiotenzin II, beta blokátory, diuretika, antagonisté aldosteronu, digitalis, příp. antikoagulační terapie Resynchronizační terapie (biventrikulární stimulace) Mechanické srdeční podpory Ortotopická transplantace srdce

Definice: -nevysvětlitelná hypertrofie myokardu Klinické projevy: 2. HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE - asymptomatické, dušnost, bolest na hrudníku, synkopa, palpitace, svalová únava, náhlá smrt

2. HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE - diagnóza Fyzikální vyšetření: - hlučný systolický šelest při levém okraji sterna s šířením na bazi nebo k hrotu - abnormální reakce krevního tlaku při zátěži ve vzpřímené poloze (dochází k jeho poklesu)

2. HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE - EKG Voltážová kritéria hypertrofie LK : Sokolowův-Lyonův index: S V1,2 + R V5,6 35 mm (u mladých 45 mm) Index McPhie: max. S + max. R v hrudních svodech 40 mm Lewisův index: R I + S III 25 mm R v avl 11 mm (při levotypu) R avf 20 mm (při pravotypu) S V1,2 25 mm R V5,6 25 mm

LBBB, patologické Q, symetricky negativní T vlny v prekordiálních svodech, fibrilace 2. HYPERTROFICKÁ a flutter síní, nskt KARDIOMYOPATIE - EKG

2. HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE - diagnóza Echokardiografické vyšetření: - asymetrická hypertrofie LK (především mezikomorového septa), koncentrická hypertrofie LK, hypertrofie postihující hrot LK, současně hypertrofie PK (u 30%) tlakový gradient (klidový nebo při fyzické či farmakologické námaze)

2. HYPERTROFICKÁ KARDIOMYOPATIE - léčba Asymptomatický pac. kontroly ECHO, EKG, EKG Holter Symptomatický pac. (dušnost, bolesti na hrudi..) - farmakologická léčba (blokátory kalciových kanálů - verapamil, betablokátory, antiarytmika amiodaron, antikoagulace při fibrilaci síní, srdeční selhání ACEI, betablokátory, diuretika, spironolakton) - nefarmakologická léčba chirurgická léčba (septální myektomie) nebo PTSMA (perkutánní transluminální septální myokardiální ablace, příp. implantace dvoudutiného kardiostimulátoru Symptomatický pac. (synkopa) rizika náhlé smrti implantace ICD

Definice: 3. RESTRIKTIVNÍ KARDIOMYOPATIE snížená poddajnost stěn LK (příp. i PK), vedoucí k restrikci jejího plnění, zvýšenými plnícími tlaky, normálním objemem a obvykle normální systolickou funkcí LK Dělení: - primární (idiopatická RKMP a endomyokardiální fibróza) - sekundární infiltrativní KMP amyloidóza, sarkoidóza, hematochromatóza, střádavá onemocnění (Fabryho Andersonova nemoc), metastatické procesy (melanom, lymfomy)

3. RESTRIKTIVNÍ KARDIOMYOPATIE - EKG Nízká voltáž komplexu QRS, především v končetinových svodech

4. ARYTMOGENNÍ KARDIOMYOPATIE Definice: úplná nebo částečná náhrady svaloviny PK tukovou a fibrózní tkání, které je spojeno s komorovými arytmiemi s morfologií komplexů QRS typu blokády levého Tawarova raménka 30-50% familiární výskyt Klinický obraz: fyzickou zátěží indukované KT z PK, palpitace, synkopy, náhlá smrt, známky pravostranného srdečního selhávání (otoky DKK, hepatomegalie), biventrikulární postižení (dušnost, únava, nevýkonnost)

EKG: inverze T vln v hrudních svodech V1-V3 bez přítomného bloku pravého Tawarova raménka (RBBB)nebo RBBB a rozšíření 4. ARYTMOGENNÍ KARDIOMYOPATIE QRS v V1-V3 a přítomnost vlny epsilon ECHO Magnetická rezonance: funkce PK, ložiskové poruchy kinetiky PK, strukturální změny ve stěnách PK, příp. LK Endomyokardiální biopsie

4. ARYTMOGENNÍ KARDIOMYOPATIE Léčba: - farmakologická léčba (betablokátory, amiodaron, sotalol, propafenon) - radiofrekvenční ablace monomorfní KT - implantace ICD - léčba srdečního selhání při dysfunkce PK, příp. i LK (diuretika, ACEI či blokátory AT1 receptorů, betablokátory, spironolakton, antikoagulační terapie.. Transplantace srdce

definice: 5. NEKLASIFIKOVANÉ - onemocnění myokardu, které nejsou KARDIOMYOPATIE zařazené do skupin 1-4. Patří sem - spongiózní kardiomypatie - tachykardií indukovaná kardiomyopatie - Takotsubo kardiomyopatie

ZÁNĚTLIVÉ POSTIŽENÍ MYOKARDU Výskyt: - dle pitevních nálezů 1-9% - častěji mladé osoby a muži - asi ve 20% přechod do chronického postižení s rozvojem zánětlivé dilatační KMP - Etiologie nejčastěji infekční původ

ZÁNĚTLIVÉ POSTIŽENÍ MYOKARDU Etiologie: nejčastěji infekční původ, doprovází i sarkoidózu a SLE RNA viry DNA viry Bakterie Spirochety Rickettsie Protozoa Paraziti Ostatní Houby Toxiny Enteroviry (coxsackie A,B, echoviry, polioviry, chřipka A,B,C, zarděnky, příušnice, hep. C Adenoviry, herpesviry (HV 6, CMV, EBV), HIV Záškrt, salmonela, corynebakterie Chlamydia pn, Borrelia burgdorferi Rickettsia ricketsii, coxiela burnetti Trypanosoma cruzi, toxoplasma gondii, malárie Trichinella, ascardia Mykoplazma, legionella Aspergillus, candida, histoplasma alkohol Látky Antracykliny, katecholaminy, IL 2

Klinické projevy: ZÁNĚTLIVÉ POSTIŽENÍ MYOKARDU asymptomatický průběh obraz virózy (únava, slabost, horečky, kašel, bolesti kloubů a svalů) bolest na hrudi, dušnost, nepřiměřená tachykardie či arytmie fulminantní myokarditida akutní srdeční selhání s plicním edémem synkopa či náhlá smrt při maligní arytmii chronická myokarditida

Fyzikální vyšetření: ZÁNĚTLIVÉ POSTIŽENÍ MYOKARDU nepřiměřená tachykardie febrilie systolické šelesty nad mitrálním či trikuspidálním ústím, cval, zvýšený výskyt extrasystol projevy plicní či systémové embolizace známky městnání na plicích

ZÁNĚTLIVÉ POSTIŽENÍ MYOKARDU Vyšetřovací metody: skiagram hrudníku: normální nález, kardiomegalie, městnání na plicích Laboratorní nálezy: zvýšení kardiálních enzymů (CKMB, troponin), FW, CRP, AST, ALT, virologie ECHO: dysfunkce LK s regionální poruchou kontraktility a zesílená stěna LK, perikardiální výpotek endomyokardiální biopsie

Vyšetřovací metody: ZÁNĚTLIVÉ POSTIŽENÍ MYOKARDU EKG: nespecifické změny ST úseků a vlny T, SVES i KES, LBBB, AVB I-III

Léčba: ZÁNĚTLIVÉ POSTIŽENÍ MYOKARDU A. Aktivní myokarditida: - symptomatická klidový režim, antipyretika, hydratace, pouze u borrelií a mykoplazmat ATB - při elevaci CKMB a troponinu hospitalizace k monitoraci srdečního rytmu - terapie SS - farmakologická - implantace mechanické srdeční podpory B. Chronická myokarditida: přetrvávající zánět myokardu, ale po vyloučení pokračující replikace viru kombinovaná imunosupresivní medikace prednison a azathioprin, jinak antivirová léčba (např. interferonem beta)

ENDOKARDITIDY Definice: zánětlivé postižení endokardu, nejčastěji srdečních chlopních nebo defektů Dělení: -infekční -Neinfekční Brána vstupu: - Endogenní (např. čištění zubů ) - Exogenní (instrumentální zákrok)

ENDOKARDITIDY INFEKČNÍ ENDOKARDITIDA: - u umělých chlopní - u chlopenních vad (vrozené či získané) - po kardiovaskulárním zákroku - po nitrocévních procedurách (kanylace, narkomani..) Etiologie: - streptokoky skupiny A (50%) orofarynx - enterokoky (10-20%) urogenitální trakt, střevo (endoskopie, biopsie, katetrizace) - stafylokoky dýchací cesty, kůže - rezistentní kmeny, oportunní infekce, mykotické infekce imunodeficientní pac., narkomani

ENDOKARDITIDY Klinický obraz: - septický stav horečky, třesavky, pocení, slabost, vyčerpanost, nechutenství, bolesti svalů, kůže barvy bílé kávy, splenomegalie, paličkovité prsty - srdeční šelest - cévní příznaky - třísková krvácení pod nehty, Oslerovy uzlíky = bolestivé tuhé červené pupeny se středovou bledostí na bříškách prstů, nebolestivé petechie na spojivkách, patrové a bukální sliznici, na kůži, sítnici, cévní mozková příhoda, periferní embolie, plicní embolie - laboratorní nálezy anémie, leukocytóza, zvýšená FW, CRP, prokalcitonin

ENDOKARDITIDY Diagnóza: ECHO vegetace - nově regurgitací vzniklý leak na umělé chlopni s paravalvulární - absces myokardu Průkaz typického původce - hemokultury Léčba: kombinovaná ATB terapie srdečního selhání - ACEI + diuretika chirurgická náhrada infikované chlopně Profylaxe: - ATB clona před instumentálním zákrokem - ATB terapie všech infektů

ZÁNĚTLIVÉ ONEMOCNĚNÍ PERIKARDU - PERIKARDITIDY Perikarditis sicca Perikarditis exudativa

PERIKARDITIDY Vyšetřovací metody: RTG - bez patologií, příp. při výpotku nad 200-250ml zvětšený srdeční stín, kulovitý tvar srdce s vyrovnanými a hladkými konturami, příp. kalcifikace v perikardu ECHO - hypoechogenní prostor mezi perikardiálními listy Labor. vyšetření: známky zánětu (FW, CRP, leukocytóza), vyšetření perikardiálního punktátu kultivačně, cytologicky, biochemicky

PERIKARDITIDY EKG : elevace ST úseků prakticky ve všech svodech Tachykardie/bradykardie Paroxysmální fibrilace/flutter síní Nízká voltáž u velkých výpotků

PERIKARDITIDY Klinické syndromy: Etiologie: idiopatická, infekční (virová, bakteriální, mykotická), urémie, hypothyreóza, akutní IM, neoplasmata, postiradiační, postkardiotomický syndrom, systémová a autoimunní onemocnění) Klinický obraz: bolest píchavého charakteru v prekordiu nebo za sternem s propagací do zad, šíje, LHK, v epigastriu, zhoršení při hlubokém nádechu, kašli, změně polohy, vleže na zádech nebo na levém boku, úleva je v předklonu, dráždivý kašel, mělké dýchání, teplota, pocení, bolest svalů a kloubů, nevolnost, malátnost. Poslechově perikardiální třecí šelest ( chůze po sněhu ) Při výpotku mizí píchavá bolest i třecí šelest, dle rychlosti nárůstu výpotku tlak nebo tupá bolest na hrudi, dušnost, kašel, oslabení ozev

LÉČBA PERIKARDITID Kauzální léčba příčiny dialýza u uremické perikarditidy, infekční perikarditidy ATB, tuberkulostatika, antimykotika..) klid na lůžku nesteroidní antirevmatika (ASA, ibuprofen..) kortikoidy při recidivujících perikarditid perikardiální punkce perikardiotomie subxifoidální chirurgická drenáž s vytvořením pleuroperikardiálního okénka

PLICNÍ EMBOLIE vzniká, když trombus (nejčastěji venózní z hlubokých žil DKK či pánve) embolizuje přes pravostranné srdeční oddíly do plicních tepen

PLICNÍ EMBOLIE Rizikové faktory: rozsáhlé chirurgické nebo ortopedické výkony imobilizace delší než 3 dny v posledním měsíci hluboká žilní trombóza či PE v anamnéze osobní či rodinné zlomenina dolní končetiny malignita Těhotenství Trombofilní stavy (mutace FV )

PLICNÍ EMBOLIE - symptomy

PLICNÍ EMBOLIE klinický obraz Hyposaturace Tachykardie Hypotenze Známky pravostranného selhávání Náhlá smrt

PLICNÍ EMBOLIE vyšetřovací metody I skiagram hrudníku vyšetření krevních plynů - ASTRUP U hypoxémie s (téměř) normálním RTG plic a srdce zvažme plicní embolii.

PLICNÍ EMBOLIE vyšetřovací metody II D-dimery zkřížené fibrin degradační produkty normální hladina vyloučení PE EKG známky pravostranného přetížení S1Q3T3 RBBB

PLICNÍ EMBOLIE vyšetřovací metody IV ventilačně perfuzní plicní scan regionální hypoperfuze bez korespondujícího defektu ve ventilaci

PLICNÍ EMBOLIE vyšetřovací metody V Spirální CT

PLICNÍ EMBOLIE vyšetřovací metody III echokardiografie 80% pacientů s plicní embolizací má změny při echokardiografii dilatace pravé komory, dysfunkce PK vyklenování interventrikulárního septa doleva známky zvýšeného tlaku v plicnici

PLICNÍ EMBOLIE došetření etiologie Detekce hluboké žilní trombózy dolních končetin Homansův příznak, asymetrický otok USG vyšetření Odběry na hyperkoagulační stavy Malignity..

PLICNÍ EMBOLIE - léčba oxygenoterapie Trombolýza tkáňový aktivátor plasminogenu, streptokináza, urokináza heparin nízkomolekulární heparin (LMWH) warfarin embolektomie kavální filtry

DĚKUJI ZA POZORNOST: