Průběžná informace pro Odbornou komisi za pracovní tým PT1

Podobné dokumenty
Jak dál v rozvoji doplňkového penzijního spoření?

Činnost PT1 Odborné komise pro důchodovou reformu. Vít Samek (Vladimír Bezděk)

MODELY STAROBNÍCH PENZÍ A JEJICH FINANCOVÁNÍ

Konferencia QUO VADIS 3. PILIER? Česká republika: III. pilíř po reformě a co zaměstnanecké penze?

Vyhodnocení dotazníků. Komise pro spravedlivé důchody

Efektivita III. pilíře - 3 scénáře změn. 5. zasedání Komise pro spravedlivé důchody Ministerstvo práce a sociálních věcí

Komise pro spravedlivé důchody - Náročné profese. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

Počátky penzijního připojištění v ČR

ZÁZNAM A MODELOVÁNÍ PENZIJNÍCH ZÁVAZKŮ V ČR. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.cz 1/X

Nastavení, přednosti a problémy českého penzijního systému

DŮCHODOVÁ REFORMA (vládní návrh)

Možné cesty rozvoje českých osobních penzí

Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém)

ČSSD počítá s větším podílem kapitálových trhů na vytváření soukromých důchodů

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

DŮCHODOVÁ REFORMA V ČESKÉ REPUBLICE SE ZAMĚŘENÍM NA III. PILÍŘ

DŮCHODOVÁ REFORMA START 2013

Správní (obchodní) modely penzijního spoření a pojištění

Komise pro spravedlivé důchody - Zvýšení efektivity III. pilíře. Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor sociálního pojištění

Státnice. Reforma českého důchodového systému. Obsah. uspořádání

Obchodní a ekonomické ukazatele fondů penzijních společností za 1. pololetí 2016

Změna valorizačního schématu

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM. Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Obecná charakteristika důchodových systémů Hlavními faktory pro změny důchodových systémů: demografické změny změna sociálních hodnot náklady systému

Život důchodců v Čechách realita vs. očekávání. 29. listopadu 2018

Vostatek, Jaroslav 2014 Dostupný z

2014 Dostupný z

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Jaký systém zabezpečení ve stáří pro Českou republiku. Aleš Bednařík

Fiskální teorie a politika LS 2016

Zápis z jednání 1. pracovního týmu Odborné komise pro důchodovou reformu. Ukončení II. pilíře a nastavení parametrů III. pilíře

Sociální reformy. Zhoršení stavu předvolebním zvýšením mandatorních výdajů o 68 miliard Kč

NÁRODNÍ EKONOMICKÁ RADA VLÁDY DŮCHODOVÁ REFORMA

MODELOVÁ ANALÝZA ČESKÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU: POTŘEBNÉ REFORMY

Sociální kvóta. b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje daňové úlevy ze sociálních důvodů

ANALÝZA MOŽNOSTI PŘEDDŮCHODŮ V ČESKÉ REPUBLICE OD ROKU 2013

Implicitní daň. motivace k setrvání na trhu práce na základě růstu důchodového bohatství u jednotlivce. Smilovice,

Důchodová reforma Postoj ČMKOS

Postoj ČMKOS k vládnímu návrhu důchodové reformy

NÁVRH REFORMY PENZIJNÍHO SPOŘENÍ/POJIŠTĚNÍ

2. pracovní tým (PT2) Odborné komise pro důchodovou reformu. Zpráva o činnosti. Konference Důchodová reforma jak dál Praha,

VIZE ČESKÉ DŮCHODOVÉ REFORMY

Penzijní reforma: kolik bude stát důchod? 19. června 2003

Penzijní připojištění - změny od

SCÉNÁŘE REFOREM PENZIJNÍHO SPOŘENÍ

Allianz penze. Důchodové spoření Doplňkové penzijní spoření Pojištění Strážce penze. S vámi od A do Z

Byl zřízen důchodový účet státního rozpočtu (v r. 1996). Z toho důvodu bývají důchody uváděny samostatnou položkou v zákoně o státním rozpočtu.


VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Důchodová reforma. 75 dnů do rozhodnutí. Petr Nečas, předseda vlády

DŮVODY REFORMY Současný důchodový systém nediverzifikovaný velmi solidární/rovnostářský pokračovat v postupných parametrických úpravách

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU)

Tisková konference APS ČR

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v dubnu 2014

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Návrh reformy pojistného na důchodovépojištění a zdanění příjmů ze závislé činnosti

ZVYŠOVÁNÍ ČESKÝCH STAROBNÍCH DŮCHODŮ: JAK DÁL?

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v srpnu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v listopadu 2014

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červnu 2014

C.3 Trh práce Prameny kapitoly 3: ČSÚ, MPO ČR, MPSV ČR, propočty MF ČR.

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v červenci 2014

ové motivace a ení v ČR R a ve vybrané zemi EU

Zápis z jednání 1. pracovního týmu Odborné komise pro důchodovou reformu

Informace o vyplacených dávkách v resortu MPSV ČR v prosinci 2014

SCÉNÁŘE DÍLČÍCH PENZIJNÍCH REFOREM

Základní informace o III. pilíři - Shrnutí

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Definice cílů a klíčových parametrů

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Váš průvodce důchodovou reformou JIŘí PĚNKAVA. ČESKÉ POJIŠŤOVNY a.s, REFORMA PENZí ) PENZIJNí FOND ČESKÉ POJlŠŤOVNY

důchodová reforma, stabilizační balíček (solidární daň a jiné), aneb opět změna pravidel v daních z příjmů

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Trh práce roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Aktuální výsledky sektoru. a vývojové trendy

C.3 Trh práce. Tabulka C.3.1: Zaměstnanost roční. Výběrové šetření pracovních sil ČSÚ:

Zápis č. 6 z jednání Poradního expertního sboru ministra financí a ministra práce a sociálních věcí ( )

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

V. ročník konference o rozpočtech a financování územních samospráv

Jednání OK , podklad k bodu 2: Návrh valorizace důchodů

VÍTEJTE NA PREZENTACI Stav specializovaných operátorů

Dr. Vít V t Samek VMS CONSULTING, s.r.o. 10. prosince 2007 Praha

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Úsporná opatření platná od ledna 2011 a jejich dopady na občany

Důchodová reforma v ČR: návrhy, modely, analýzy

Penzijní fondy a důchodová reforma. Kristýna Nevolová

Agenda Úvod Teoretická část Empirická část Budoucnost modelu stav. spořitelen Závěr 18. října 2011 Budoucnost modelu stavebních spořite

Zápis z jednání 1. pracovního týmu Odborné komise pro důchodovou reformu

Materiál pro jednání Odborné komise pro důchodovou reformu. Návrh témat legislativních úprav III. pilíře

VÁHA DAŇOVÝCH ODPOČTŮ V POLITICE

Příčiny vzniku SZ: Člověk se dostane v životě do nesnází, v nichž potřebuje pomoc a podporu - peněžní, věcnou i jinou POMOC může být: vlastní

STATUT ALLIANZ DYNAMICKÝ ÚČASTNICKÝ FOND ALLIANZ PENZIJNÍ SPOLEČNOST, A. S.

Návrh Asociace pro kapitálový trh na zavedení Individuálního penzijního účtu (IPU)

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Podklad pro jednání Odborné komise pro důchodovou reformu dne

Novinky v daních od roku Ivana Stibůrková Praha, 21. listopadu 2016 #dpf016

VII. Setkání starostů Plzeňského kraje

Informace o změnách v daňových a souvisejících předpisech v oblasti mezd, sociálního a zdravotního pojištění s účinností zejména k 1.1.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Transkript:

ODBORNÁ KOMISE PRO DŮCHODOVOU REFORMU Pracovní tým č. 1 Podpora rozvoje III. pilíře Průběžná informace pro Odbornou komisi za pracovní tým PT1 Vít Samek Praha, MPSV ČR, 10. prosince 2015

Mandát 2015 PT1 Odborné komise pro DR Analyzovat efektivitu státní podpory doplňkových důchodových systémů s ohledem na jejich motivační funkci pro získání pravidelného příjmu v důchodovém věku a s přihlédnutím k možnostem jednotlivých typů rodin a domácností; nastavení parametrů důchodového systému, vedoucí k posílení principu zásluhovosti bez negativního dopadu na ochranu před chudobou důchodců; změny parametrů doplňkových důchodových systémů s cílem motivovat k vytváření dlouhodobých úspor na stáří (tzv. III. pilíř); Page 2

Informace o práci PT1 pro jednání Odborné komise A. Podpora doplňkového penzijního spoření zvýšení pokrytí zvýšení příspěvků účastníků zaměstnavatelů indexace státní podpory (státní příspěvek, daně) investování v zájmu vyšších výnosů pro účastníka anuity B. Role zaměstnavatelů obecně namáhavé a rizikové práce a předčasný odchod do důchodu C. Nové systémy? Individuální důchodové účty Page 3

Návrhy projednávané PT1 Odborné komise pro DR Zvýšit státní příspěvek či jej pravidelně indexovat? Návrhy vedoucího Odborné komise na změny státního příspěvku Snížit minimální věk pro účast - umožnit stát se účastníkem doplňkového penzijního spoření bez omezení věkem. Fixovat důchodový věk pro ukončení spořící fáze či nikoliv? Rozšířit v zájmu vyšší motivace účastníků k volbě dlouhodobé výplaty místo jednorázového výběru prostředků naspořených ve III. pilíři osvobození od daně z příjmů i na výplaty penzí na určenou dobu, pokud výplata bude nejméně po dobu 10 let. Umožnit či neumožnit dílčí předčasný výběr? Sjednotit či zvýšit daňové pobídky? Regulace provizí, ano, ne? (2015 úbytek dealerů o 1 600) Zvýšit provizi hrazené penzijní společností ze 3,5 na 7 % průměrné mzdy v NH vyhlašované MPSV za první tři čtvrtletí předcházejícího roku APS: Obnovovat licence jednou za dva roky. Zvýšit úplatu klienta (místo 0,6 % fix + 15 % ze zisku 0,8 % fix + 10 % ze zisku) Page 4

pravděpodobnost dožití ČR a EU Zdroj: Radim Boháček, CERGE-EI Page 5 5

v Kč Návrhy a úvahy PT1 Odborné komise pro DR Zvýšit limit pro daňovou účinnost příspěvku zaměstnavatele! Ze současných 30 000 Kč na 50 000 Kč ročně Zvýšit limit pro daňovou účinnost příspěvku zaměstnance? Ze současných 12 000 Kč na 24 000 Kč ročně (popř. sloučit odpočty do III. pilíře a na životní pojištění) Stanovit výši příspěvku účastníka a zaměstnavatele procentem ze mzdy?! Zavést pravidelnou valorizaci výše státního příspěvku?! Vývoj individuálních účtů (vč.výnosů 1% a 3,5 %) 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 Page PPSP 6 1% PP ze mzdy 1% PPSP 3.5% PP ze mzdy 3.5% rok

Zavedení povinných příspěvků zaměstnavatele pro zaměstnance v těžkých či rizikových profesích? Česká republika dosud nekompenzuje zrušení tzv. preferovaných pracovních kategorií v roce 1992. Problémem jsou zejména hornické důchody. Náhrada tržně konformním řešením ve III. pilíři nebo návrat nižšího důchodového věku v I. pilíři? Zavedení institutu tzv. předdůchodů ze III. pilíře až 5 let před příslušnou důchodovou hranicí lze využít i k odchodu zaměstnanců, kteří pracují v namáhavých a těžkých pozicích: Povinné nebo dobrovolné příspěvky zaměstnavatele? Jak stanovit okruh těžkých či rizikových zaměstnání? Zákon nebo kolektivní smlouvy? Page 7

Počet nezaměstnaných Roční náklad veřejných rozpočtů v mld. Kč Page 8 Předčasný důchod je ekonomicky výhodnější než nezaměstnanost 600 000 158 500 000 132 400 000 106 300 000 79 200 000 53 100 000 26 0 0 Jednotlivé složky nákladů Zdroj dat: Čadil J., Pavelka T., Kaňková E., Vorlíček, J. - Odhad nákladů nezaměstnanosti z pohledu veřejných rozpočtů, Politická ekonomie, 5, 2011) Vyplacené podpory v nezaměstnanosti Neodvedené DPFO, Sociální pojištění zdravotní pojištění Nepřímé náklady - makroekonomické dopady v podobě snížení HDP

Page 9

Hodnota důchodu z I. důchodového pilíře v poměru k průměrné mzdě Page 10

Fiscal incentive (% of NPV of contributions) NLD - Occupational DC NLD - Personal GBR - Occupational DC FIN - Personal set up er PRT - Occupational DC Fiskální a finanční pobídky na osobu kalkulované pro průměrnou výdělkovou úroveň: DEU - Riester CZE CAN ESP ITA SWE - IPS PRT - Personal POL - IKZE POL - PPE AUS - Non-concessional CHE - Pillar 3a CHL - Voluntary A DEU - Private pen. ins. FIN - Personal set up ee USA - 401(k) CHL - Voluntary B USA - Roth IRA Financial incentive (relative diff. of NPV of benefits) Contributions Returns Withdrawals Total fiscal incentive Total financial incentive 100.0% 80.0% 60.0% 40.0% 20.0% 0.0% -20.0% -40.0% -60.0% EET EET EET TET TEE EET ETT EET TTE TTE EET EET ETT TEE EET TET TEE EET TET TET EET EET 300.0% 250.0% 200.0% 150.0% 100.0% 50.0% 0.0% Page 11

Řešení k odlišení úmrtnosti různých sociálně ekonomických skupin Rozdíl v délce očekávaného dožití ve věku 65 let mezi muži s nejvyšším a nejnižším vzděláním Page 12

Rozdíly v očekávané době dožití u mužů ve věku 65 let pracujících v různých profesích (údaje za Anglii, Wales, Francii a Irsku) Page 13

Page 14 Růst důchodových závazků vyspělých zemí v letech 2007 a 2014

OECD projekce výdajů veřejných důchodových systémů 2015 a 2050 (v % HDP) Page 15

Page 16 Děkuji za pozornost