Léková politika v ČR. MUDr. Michal Prokeš PharmDr. Josef Suchopár INFOPHARM a.s.

Podobné dokumenty
Rozbory preskripce ATB: Je třeba zohlednit věk pacientů?

Finanční limity na léky

Zlepšování kvality preskripce antibiotik intervenčními programy

Omezení spotřeb léků v ČR v roce 2006 Na čem jsme ušetřili?

Celkové výdaje na zdravotnictví a osobu v paritě kupní síly (údaje v ) v roce 2002.

Management veřejných zakázek, pozitivních listů a nákupu v přímo řízených nemocnicích ČR

Dostávali v roce 2006 čeští pacienti se silnou bolestí méně léků?

Reforma zdravotnictví

GENERICKÁ PRESKRIPCE A TVORBA POZITIVNÍCH LISTŮ

Elektronická preskripce a finanční udržitelnost zdravotnických systémů

Návrh VZP na úhradu zdravotní péče v segmentu ambulantní specializované péče v roce 2008

Efektivní právní služby

Aktuální údaje ze zdravotnictví

Racionální preskripce léků dle VZP

VSTUP NOVÝCH INOVATIVNÍCH LÉKŮ NA TRH

Utilizácia liekov včechách do r. 2009

Regulační opatření v systémech veřejného zdravotního pojištění k omezení nárůstu výdajů na léky

OPATŘENÍ VE ZDRAVOTNICTVÍ NA ZMÍRNĚNÍ DOPADŮ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE. Praha,

Informace k číselníku HVLP SZP ČR

Práva pacientů 2013 Přístup ke zdravotní péči. JUDr. Ondřej Dostál, Ph.D., LL.M. Platforma zdravotních pojištěnců ČR, o.s. D&D Health s.r.o.

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Mgr. Michal Hojný. HospiCon - Konference českých nemocnic, Tábor

e-preskripce a bezpečnost pacienta

a také společným nebezpečím

Stav a ambice českého zdravotnictví 2017

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Současný systém úhrady resp. pseudoúhrady. léčby. MUDr. Jan Straub Pacientský seminář Mikulov

Očekávaný vývoj regulace volně prodejných přípravků a léků na předpis z pohledu Ministerstva zdravotnictví a připravované změny

Financování a regulace (nejen) zdravotní péče v roce 2018 pohledem Svazu zdravotních pojišťoven ČR

SBÍRKA PŘEDPISŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Vyhláška č. 619/2006 Sb.,

Výhledy tendrů a poptávek v České republice. Ing. Robert Sýkora, MHA Cluster Market Access Director, IPSEN Pharma, o.s.

Výhledy tendrů a poptávek jako řešení pro financování zdravotnictví v České republice

2012 STÁTNÍ ÚSTAV PRO KONTROLU LÉČIV

Stanovisko ČLK k úhradovým dodatkům s VoZP pro rok 2019

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Centrová péče je v centru pacient?

E-health pohled SÚKL a reálné zapojení

Centrové léky v České republice. Mgr. Filip Vrubel ředitel odboru farmacie

SP-CAU-015. léčivé látky a plně hrazeného léčivého přípravku

Protokol o nedohodě v segmentu mimoústavní ambulantní specializované péče

Ceny a úhrady léčivých přípravků v ČR a SR. Filip Vrubel

Předpoklady pro změny v odměňování lékáren v ČR. Filip Vrubel, náměstek ministra zdravotnictví

Specializovaná ambulantní zdravotní péče poskytovaná v ambulantních zdravotnických zařízeních (pracovní verze )

Reexport léků v ČR. PharmDr. Alena Tomášková

Elektronická preskripce současný stav a možnosti vývoje

e preskripce pohledem lékárníků seminář ČNF pro e Health

Jak dál v českém zdravotnictví?

Léčba vzácných onemocnění

Tomáš Doležal ANEB JAKÝ JE/BUDE ROK 2018 A JAK SI NAPLÁNUJEME ROK 2019?

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

JARNÍ FORUM ONKOLOGŮ. Ing. David Šmehlík, MHA náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

Úloha SUKL v uplatňování farmakoekonomiky a HTA

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

CÍL 16: ŘÍZENÍ V ZÁJMU KVALITY PÉČE

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Regulační mechanismy v lékové politice

kde: Ú je maximální úhrada poskytovateli v hodnoceném období

HOSPICON Ing. David Šmehlík, MHA náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči

Ústavní péče. MUDr. Pavel Neugebauer Předseda SPLDD ČR

Informovaný souhlas z pohledu pacienta

Pohled zdravotní pojišťovny na stanovení úhrad léčiv a ZP. Doc MUDr Karel Němeček, CSc ředitel odboru politiky léčiv a ZP VZP Eurofórum

Principy úhradové vyhlášky Ing. Helena Rögnerová ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním

Pacienti z prosebníků zákazníci. MUDr. Pavel Vepřek

NÁVRH SZP ČR PRO DOHODOVACÍ ŘÍZENÍ NA ROK 2016

Koncept úhrad v roce Mgr. Pavlína Žílová Analytik oddělení úhradových mechanizmů a zdravotního pojištění, MZ ČR

Ministerstvo financí ČR Letenská Praha 1

Změny v úhradové vyhlášce na rok 2016

REGULAČNÍ OMEZENÍ a problémy, kterým by měli poskytovatelé předcházet

ZÁKAZNÍK. SYSTÉM MANAGEMENTU JAKOSTI Řízení dokumentů a záznamů. ODPOVĚDNOST MANAGEMENTU Řízení zdravotní pojišťovny

a také společným nebezpečím

Predikce dostupnosti nákladné péče ? 2010 Státní ústav pro kontrolu léčiv

SP-CAU-010. Metodika přepočtu nalezené ceny na cenu referenční

Název výkonu, event. číslo: I. Tento registrační list je předložen jako: (odpovídající zaškrtnout)

VZÁCNÁ ONEMOCNĚNÍ Z POHLEDU STÁTNÍHO ÚSTAVU PRO KONTROLU LÉČIV

Tisková konference Státního ústavu pro kontrolu léčiv a Ministerstva zdravotnictví České republiky. Snížení cen léků ušetří pacienti i pojišťovny

Návrh zástupců ZZ segmentu AS pro jednání DŘ o hodnotě bodu a výši úhrad na rok 2016 pro jednání

P R O T O K O L Z JEDNÁNÍ ZDRAVOTNÍCH POJIŠŤOVEN A SKUPINY POSKYTOVATELŮ MIMOÚSTAVNÍ GYNEKOLOGICKÉ PÉČE PRO OBDOBÍ ROKU 2011, KONANÉHO DNE

Umíme využít potenciál generik? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Rozpočtová politika ve zdravotnictví

Úhrady zdravotní péče v LZZ v roce 2015 Předpoklady a očekávání. INMED 2014 Pardubice Ing. Lubomír Dvořáček, Ph.D.

Co nového přináší úhradová vyhláška Ing. Robert Sýkora, MHA Corporate Affairs Director, GlaxoSmithKline

Možnosti měření kvality psychiatrické péče pomocí rozboru farmakoterapie

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Blok III. Generická preskripce (substituce) a tvorba pozitivních listů

Zdravotní pojišťovny - náklady na segmenty zdravotní péče. Health Insurance Corporations - Costs spent on Health Care by Types of Health Care

Práva pacientů v systému zdravotní péče. Jaroslav Duba, OAKS Consulting s.r.o

MZ A POHLED NA LÉKOVÉ INTERAKCE. PharmDr. Alena Tomášková 24. únor 2015

Centrová péče v roce Kateřina Podrazilová Předsedkyně Lékové komise SZP ČR

Nemocnice dopady personální krize. Zaměstnanci, pacienti realita, rizika a budoucnost

Připomínky České lékařské komory k návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2015

REFORMA ZDRAVOTNICTVÍ nejsou jenom poplatky

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

Programové teze ČLK. MUDr. Milan Kubek - prezident ČLK

Úhradové dodatky 2019

Spotřeba zdravotnických služeb v letech Consumption of Health Services in the years

VYHLÁŠKA ze dne 19. října 2016 o stanovení hodnot bodu, výše úhrad hrazených služeb a regulačních omezení pro rok 2017

Transkript:

Léková politika v ČR MUDr. Michal Prokeš PharmDr. Josef Suchopár INFOPHARM a.s.

Obsah sdělení Vývoj nákladů na léky v ČR Management lékové politiky Přízemní problémy ČR: Jak vyjít s EU? Jak vyjít s penězi? Aneb: regulace jsou (asi) nutné, ale jaké? Novinky lékové politiky: Generika, volně prodejné léky, farmakoekonomika

Změny spotřeb a výdajů na léky v ČR (SÚKL) 2001-2006 2500 18 DDD/1000 obyv./den 2000 1500 1000 500 0 2001/1 2001/4 2002/3 2003/2 2004/1 2004/4 2005/3 2006/2 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Miliardy Kč DDD/1000/DEN KČ(MLD) Klouzavý průměr/4 (DDD/1000/DEN) Klouzavý průměr/4 (KČ(MLD)) Odkud jdeme a kam kráčíme..?

Změny spotřeby léků v ČR 2001-2006 (SÚKL) Porovnání vždy s příslušným čtvrtletím minulého roku 40% 30% 20% 10% 0% -10% -20% 2002/1 2002/3 2003/1 2003/3 2004/1 2004/3 2005/1 2005/3 2006/1-30% Změna výdajů Změna DDD

Očekávané změny na prahu 3. tisíciletí stárnutí populace. nové nemoci, nové vysoce účinné léky. změny životního stylu. Nová očekávání obyvatel (voličů). Pokušení politiků očekávání obyvatel splnit na 101%. další prohlubování rozporu mezi očekáváním a možnostmi na jedné straně a mezi ekonomickou a sociální únosností.

Cíle lékové politiky Zajištění bezpečných, účinných a kvalitních léčiv SÚKL a podobné ústavy v jiných zemích. Problém: orphans V objektivně potřebném množství za přijatelných ekonomických i sociálních podmínek Tuto péči poskytnout lidem, kteří ji skutečně potřebují nebo kteří mají z léčby největší užitek Jak toho dosáhnout: To je léková politika státu.

Management lékové politiky PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s.

legislativní (právní) rámec Ústava České republiky respektive její integrální součást Listina základních práv a svobod Článek 31 Každý má právo na ochranu zdraví. Občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

základní právní předpisy veřejného zdravotního pojištění 1/1993 Sb. Ústava České republiky 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu 526/1990 Sb., o cenách 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění 40/1995 Sb., o regulaci reklamy 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění 79/1997 Sb., o léku Vyhláška MZ ČR č. 589/2004 Sb., o úhadách léčiv a potravin pro zvláštní lékařské účely Management lékové politiky - PharmDr. Josef Suchopár Infopharm, a.s.

legislativní (právní) rámec Zákon o veřejném zdravotním pojištění pozitivně vymezuje rozsah z způsob úhrady zdravotní péče (včetně léků), je třeba jej brát v kontextu se zákonem o péči o zdraví lidu (20/66 Sb.): zdravotní péče je poskytována v souladu s posledními poznatky lékařské vědy co není uvedeno v zákoně jako nehrazené je (mělo by být) hrazeno

kvalita: bezpečnost: účinnost: výroba: distribuce: lékárny: ceny: úhrady: proplácení: reklama: měření výsledků péče: SÚKL SÚKL SÚKL SÚKL SÚKL SÚKL (komora) MF MZ pojišťovny SÚKL nikdo

Přízemní problémy ČR: Jak vyjít s EU? Plnění směrnice rady EHS 89/105 - vyšší transparentnost procesu kategorizace léčiv, plnění lhůt 90-180 dní Jak vyjít s penězi? Nalézt kompromis mezi požadavky: Úhrada co nejširšího spektra léčiv tak, aby doplatek byl sociálně únosný Sladit nárůst nákladů ZP na léky s příjmy ZP

Námitky EU proti systému v ČR Ani u stanovování cen, ani u stanovování úhrad nejsou splněna tato kritéria: Transparentnost rozhodování Učinit rozhodnutí do 90 dnů od podání žádosti Uvědomit žadatele o rozhodnutí a o opravných prostředcích Možnost odvolání žadatele při negativním rozhodnutí Stejně hodnotit tuzemské a zahraniční léky Tato kritéria stanovuje Směrnice 89/105 EHS Nebyl též splněn požadavek o informování Komise EU o změnách lékové legislativy

10

Lékové regulace mají dvě nohy Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění Číselníkové: 1. Cena a distribuční přirážka 2. Úhrada 3. Odbornost 4. Indikační omezení 5. Revizní lékař Individuální regulace 6. Finanční limity pro lékaře Jiné země: 7. Účelná farmakoterapie 8. Ovlivnění pacienta.. v ČR jedna z nohou kulhá Léková vyhláška 589/2004 Sb. Dohodovací řízení, smlouvy

Je etické šetřit na lécích? na zdravotní péči je možno utratit jakékoliv množství peněz veřejné peníze na zdravotnictví jsou limitovány s limitovaným objemem peněz lze vykonat různé množství dobra čím efektivněji vynakládám peníze, tím více dobra jsem schopen poskytnout.

Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta

Ovlivnění ceny přípravku hrazeného ze zdravotního pojištění MF stanovuje strop : maximální cena přípravku maximální výši obchodní přirážky (marže) společná marže pro distributora i lékárníka od 1999: 32% ceny výrobce, poté 29 %, nyní degresivní marže VZP - dohodnutá cena u některých Stlačování ceny snižováním úhrady, kde konkurence Nemocnice - další možnosti VÝROBCE DISTRIBUTOR LÉKÁRNA

Jak vzniká cena pro konečného spotřebitele Horní hranice ceny, které dovolují právní normy: Obchodní přirážka Cena výrobce + 5 % DPH D Lékárna V ČR známe pouze horní hranici ceny určitého přípravku, nikoli jeho skutečnou cenu

Princip degresivní marže v ČR Cena léku (Kč) 5000 2500 1000 500 300 150 0 Marže jako procento z ceny léku 10 % 18 % 22 % 25 % 28 % 32 % 33 %

Vývoj reálné ceny přípravku Norvasc (30x10 mg) v ČR 1 200 Kč 1 000 Kč 800 Kč 600 Kč 400 Kč 200 Kč 0 Kč 1994 1995 1996 1997 1998_3 1999_3 1999_4 2000_1 2000_2 2000_3 2000_4 2001_1 2001_2 2001_3 2001_4 2002_1 2002_2 2002_3 2002_4 2003_1 2003_2 Zdroj: Infopharm, 2003

Principy stanovování referenčních cen v ČR 1. Uspořádáme přípravky do skupin podle srovnatelného klinického efektu 2. Stanovíme porovnávací ekvivalent (DDD či tbl. či jinak) 3. Stanovíme pravidlo pro úhradu: nejlevnější dostupný plně, ostatní do téže výše 4. stanovíme, co s ostatními přípravky hradit do stanovené výše v odůvodněných případech bonifikace A B C úhrada. Přípravky + ceny Je třeba předem definovat hranice jednotlivých skupin clusterů a stanovit metodiku výpočtu úhrady. Nezařazovat jiné léky! Zahraniční ceny a průběžné výsledky jednání s výrobci nejsou v procesu systémově zapracovány.

Problémy Dysproporce požadavků MZ na 2 % nárůst a reálných možností ( přirozený meziroční nárůst je nejméně 4%) Pojistný plán VZP ČR: Nárůst nákladů na léky 0,7% Hromadné příchody Orphan drugs náklady pro rok 2007: 500 600 milionů Kč Roční léčba 1 pacienta 1 až 7,5 mil. kč Centra nákladné terapie Limit na doplatky uvažováno o 3000,- Kč/rok je třeba sestavit seznam méně důležitých léků, kde doplatky nebudou odstraněny

Ovlivnění ceny přípravku nemocnicí VÝROBCE DISTRIBUTOR NEMOCNICE Vyjednávání Nákup přímo od výrobce Hromadné nákupy se slevou Využívání generik Sdružování nemocnic

Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta

Omezení na odbornost Definováno zákonem o veřejném zdravotním pojištění, konkrétní přípravek pak lékovou vyhláškou 489/2004 Sb. Příklady: ALG, INT, KAR, URN, SEX, ONK, NEU, PSY Lékárník nemusí kontrolovat, ale pojišťovny Jde o odbornost lékaře (jaké má atestace), ne pracoviště PL, když má atestaci z vnitřního lékařství, může předepisovat přípravky omezené INT

Účel indikačních omezení Právní normou definovat, u kterých onemocnění a za jakých podmínek je podání (drahého) léku skutečně účelné a kterým pacientům se vyplatí jej podávat. Lze kontrolovat revizními lékaři Pokud ovšem je omezení formulováno jasně

Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta

Činnost revizního lékaře Kontrolní Schvalovací a povolovací zejména léky a zdravotnické prostředky Posuzovací např. dodatky ke smlouvě, výjimky z regulační srážky za překročení lékových limitů..

Pravomoci revizního lékaře schvalovat úhrady Podle 16 zákona 48/1997 Sb.: jde-li o jediný možný způsob poskytnutí zdravotní péče Dříve: léky X, Z Jen nehrazené léky lze schvalovat Částečně hrazené: NESMÍ schválit k plné úhradě Dále není oprávněn schválit k úhradě to, co hrazeno paušálem, či povolit úhradu na recept, co hrazeno ZULP

Doporučení ke schvalování RL:VZP WWW.VZP.CZ Informace pro poskytovatele zdravotní péče -je vpravo nahoře od rudého loga VZP Čtení pro praxi Zpravodaj VZP Léky a PZT Podmínky, za kterých je možno žádat o schválení a povolení úhrady některých léčivých přípr. revizmími lékaři VZP (souhrnný text)

Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta

Pomalý nástup nových léčiv může znamenat výrazný nárůst nákladů ANTIPSYCHOTIKA Miliony DDD v ČR nekonvenční konvenční 25 20 15 10 5 0 1995 1996 1997 1998 1999 Náklady pojišťoven na léky mil. Kč 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 1995 1996 1997 1998 1999

Finanční limity pro lékaře v ČR Jedná se o nejúčinnější zbraň, která byla dosud objevena vbitvě o kontrolu výdajů na léky. Průměr nákladů na 1 pojištěnce pro tutéž odbornost lékaře v ČR Lékař nesmí překročit své loňské náklady na 1 pojištěnce Zmírnění sankcí pro 2. čtvrtletí 2006: Překročení o více než 1 %: Sankce 20 % z překročení V intervalu překročení 5 10 %: Sankce 40 % z překročení Co předepíše nad 10 %, lékař platí ze svého v plné výši Pod 50 pojištěnců se neuplatňuje. Lze se odvolat.

Nejúčinnější zbraň, je-li neopatrně použita, může nejvíce poranit Jsou-li uplatňovány lékové limity, vždy hrozí: Nákladný lék nebude pacientovi poskytnut, ani když jeho podání bude efektivnější než alternativní léčba. Pacient s drahou nemocí bude přehazován mezi lékaři. Náklady se přesunou do jiného segmentu zdravotnictví nebo do sociální sféry Mossialos, London School of Economy and Political Science, 1998

Za limitovaný objem peněz lze získat rozdílné množství péče Čím efektivněji peníze vynakládám, tím více účinné zdravotní péče mohu získat či poskytnout Jak má lékař poznat, která léčba je cost-effective? Ekonomie se na lékařských fakultách nevyučuje! Kterou péči komu odepřít?

Zavádění limitů v ČR je zvláštní Velká Británie SRN ČR Spec. školení lékařů před zavedením limitů několik let několik let vůbec ne Je výpočet limitu komplexní? ano ano ne, každá ZP zvlášť* Lékařům poskytovány rozbory preskripce - statistiky pravidelně pravidelně ne Sledovány indikátory správné preskripce, školení lékařů ano ano ne Individuální audity účelné farmakoterapie pravidelně pravidelně ne Opakované kampaně informující pacienty ano ano ne * což vnáší do systému chaos

Konflikt širokého indikačního omezení a lékových limitů Kdy podat léky snižující cholesterol? Zjednodušeně řečeno: U všech osob s vyššími hodnotami cholesterolu po infarktu myokardu U všech osob s diabetes mellitus U osob s vyššími hodnotami cholesterolu a rizikem úmrtí na kardiovaskulární onemocnění v příštích 10 letech, nezaberou-li jiná opatření: 5 % a více dle lékové vyhlášky (= 50 % obyvatel nad 55 let)

Spotřeba statinů v DDD/TID v ČR a v jiných vyspělých zemích DDD/TID 140 120 100 80 60 40 20 0 Dánsko Finsko Island Norsko Švédsko Austrálie Ně mecko ČR 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004

Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta

Předepisování ATB ve Švédsku a ČR: DDD na 1000 obyv./den 20 19 18 17 16 Švédsko ČR 15 14 Švédsko ČR ATB 16,48 19,61

Opravdu předepisujeme ATB podobně? 5 4 3 2 1 Švédsko ČR 0 Makroli dy Chrán- PNC Cef V-PNC Švédsko 0,68 0,24 0,71 4,52 ČR 2,38 2,73 0,92 2,56

Doporučené postupy: Léčba kom. respiračních infekcí v praxi PL WWW.CLS.CZ, Projekty volně ke stažení Pharyngitis acuta, tonsillopharyngitis acuta etiologie etiologický indikace ATB ATB ATB podíl volby alternativní empirická (úvodní) terapie (na základě charakteristické klinické symptomatologie v neodkladné situaci) bakteriální virová (adenoviry, EBV, enteroviry) Streptococcus pyogenes Streptococcus pyogenes rezistentní k makrolidům méně obvyklý převládající pouze při klinických a laboratorních známkách bakteriální infekce penicilin makrolidy (alergie na betalaktamy) cílená terapie (na základě průkazu původce infekce a vyšetření citlivosti betahemolytické streptokoky dominantní u bakteriálních výskyt podle aktuální epidemiologické situace velmi vzácný v k přítomnosti antibiotikům) klinických příznaků v přítomnosti klinických příznaků pouze v přítomnosti klinických příznaků penicilin penicilin penicilin makrolidy (alergie u alergie na betalaktamy je nutno volit ATB podle výsledku vyšetření citlivosti makrolidy původce (alergie

Rozdíly v preskripci nejsou 40 pouze v ATB 30 20 10 Švédsko ČR 0 vazodilatancia venofarmaka piracetam, pyritinol, cavinton Švédsko 0,16 0 0,04 ČR 36,4 29,87 11,63

Mikroúroveň lékař a pacient Fakt, že lék byl zařazen do Číselníku, ještě neznamená: že bude účelně a hospodárně využíván že bude pacientovi předepsán v indikovaném případě Lékaře ovlivňuje: pre- a postgraduální vzdělávání odborná literatura doporučené postupy výrobci léků lékové limity pacient vlastní zkušenost

Z čeho se vaří podpora účelná farmakoterapie ( P Ú F ) Informace lékařům nezávislé! o lécích a jejich skutečném přínosu: cena x užitek žádoucí terapeutické postupy (guideliny) národní, s vědomím omezených financí rozbor vlastní preskripce a porovnání s kolegy s národními guidelinami Motivace finanční prestižní, sebeuspokojení z práce... Co z toho všeho? 65

Program pro zlepšování kvality používání antibiotik SMĚRNICE nezávislé směrnice pro antibiotickou léčbu v primární péči VZDĚLÁVÁNÍ nezávislý systém postgraduálního a kontinuálního vzdělávání identifikace excesů, zpětná vazba, motivační impulsy AUDIT cílený audit jako rutinní nástroj pro zlepšení preskripční praxe PRESKRIPCE hrubé preskripční indikátory z inf. zdrojů zdravotních pojišťoven

VoZP Informace jednotlivým lékařům Poř 1 2 3 4 5 6 ATC J01 C09 R03 C10 C07 H05 1.Ukázka konkrétního lékaře ATB ACEI Název AntiAstma HypoLipid BetaBlok Homeostáza Ca Kč 23 064 14 056 10 809 10 561 9 776 9 296 Poč. balení 102 75 29 34 69 8 Podíl Váš 17 % 10% 8% 8% 7% 7% Podíl PL 8% 13% 3% 8% 9% 0% Celkem podíl Vašich 6 skupin činí 56% nákladů na preskripci.

VoZP Informace jednotlivým lékařům 2. Týž lékař. Rozbor antibiotik podle počtu balení: ATC J01CE Název V-PNC Vy balení 6 Vy % 6 PL % 12 J01CA širokospektré PNC 1 1 12 J01CR chráněné PNC 8 8 9 J01DA cefalosporiny 22 22 10 J01FA makrolidy 32 31 14 ostatní ATB skupiny 33 32 43

Prim. Jindrák : Opakovaný audit jako intervenční nástroj 10 pediatrů s opakovanou účastí (1998-1999 - 2000) podíl preskripce (%) 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 akutní tonsillopharyngitis PEN AMP AIN CEF MAC COT TET PEN -penicilin, AMP -aminopeniciliny, AIN -co-aminopeniciliny, CEF -cefalosporiny, MAC -makrolidy, COT -co-trimoxazol, TET -tetracykliny 1998 1999 2000

Lékové regulace v ČR 1. Cena a úhrada 2. Odbornost lékaře, preskripční a indikační omezení 3. Revizní lékař 4. Finanční limity pro lékaře 5. Účelná farmakoterapie 6. Ovlivnění pacienta

počet kontaktů v ambulantní péči na 100 obyvatel a měsíc, 2000) 140 120 100 80 60 40 20 0 praktický lékař LSPP specialista stomatolog celkem tj. 15,56 kontaktu/rok

vývoj pravděpodobnosti předpisu léku pravděpodobnost předpisu 100% 95% 90% 85% 80% 83,3% 83,5% 97,3% 95,1% 96,1% 75% 1995 1996 1997 1998 1999

Vývoj doplatků na léky předepsané na recept v ČR v období let 1994-2005 (průměrné roční výdaje na osobu) 1 200 Kč 1 000 Kč 800 Kč zaměstnanci zemědělci samostatně činní důchodci doplatky na léky na recept, (ročně) 600 Kč 400 Kč 200 Kč 0 Kč 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: Český statisticky úřad, Infopharm, a.s.

Vývoj soukromých výdajů důchodců na zdravotnictví v ČR za 1. a 2. čtvrtletí let 2004-2006 (průměrné roční výdaje na osobu) 270 Kč 260 Kč 250 Kč přímé platby zdravotnictví (domácnosti důchodců, měsíčně) 15 % 16 % 252,14 Kč 262,00 Kč 240 Kč 230 Kč 220 Kč 229,07 Kč 223,95 Kč 218,83 Kč 225,13 Kč 210 Kč 200 Kč 190 Kč 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 1. čtvrtletí 2. čtvrtletí 2004 2005 2006 Zdroj: Český statisticky úřad, Infopharm, a.s.

Obsah sdělení Vývoj nákladů na léky v ČR Management lékové politiky Přízemní problémy ČR: Jak vyjít s EU? Jak vyjít s penězi? Aneb: regulace jsou (asi) nutné, ale jaké? Novinky lékové politiky: Generika, volně prodejné léky, farmakoekonomika

Generické léky v Evropě Generické léky jsou levnějšími variantami originálních léků 1. generické léky se používají ve všech zemích, 2. země Evropy lze podle podílu generik rozdělit na tři skupiny, a. s vysokým podílem (Spolková republika Německo, Švédsko, ČR), b. se středním podílem (Velká Británie, Dánsko), c. s nevýznamným podílem (Francie, Španělsko).

Podíl generických léků ve finančním vyjádření v některých zemích Evropy 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% SRN Švédsko ČR SR Dánsko GB Holandsko Podpora užívání generik je součástí lékové politiky řady zemí, neboť šetří peníze Belgie Rakousko Francie Švýcarsko Itálie Portugalsko Španělsko

Porovnání procenta generických přípravků konkrétního lékaře s lékaři stejné odbornosti a celkově v Sev.Irsku Počty lékařů Severní Irsko Vaše odbornost Procenta generik u lékařů

Volně prodejné léky v Evropě Jsou významnou součástí zdravotního systému Počet volně prodejných entit narůstá Zásadně se mění postoje k volné prodejnosti (např. od roku 2001 je volně prodejný omeprazol) OTC switch: Uvolnění léků na běžná onemocnění k volnému prodeji Vyřazení volně prodejných léků z úhrad

Co je to farmakoekonomika Ekonomie je věda, která se zabývá využíváním finančních zdrojů, které jsou omezené. Farmakoekonomie (FE) je věda, která se zabývá účelným využíváním omezených finančních zdrojů určených na zlepšování zdravotního stavu obyvatel. V užším slova smyslu FE hledá odpověď na otázky: Jaký užitek můžeme získat tím, že podáme určitý lék? Jakým lékem je možné (při využití dostupných financí) získat pro naše pacienty celkově nejvyšší terapeutický prospěch? Vždy porovnáváme náklady a výsledky zdravotní péče

V čem je problém? CENA ZA 1 QALY 7,2 7 6,8 6,6 6,4 6,2 6 5,8 5,6 5,4 Starý Nový Firma: Léčba naším novým drahým lékem se vyplatí! Jde o marketingový tah, nebo firma předkládá důkazy, že získáme za peníze více užitku?

Nový lék na trhu a jeho porovnání s již zavedeným lékem vyšší účinnost A Analyzovat, zda vyšší cena je vyvážena vyšší účinností nižší cena B vyšší cena nižší účinnost

FE odpovídá na otázky: Která terapie je nejlevnější? Kolik peněz vynaložíme na snížení TK o 10 mm Hg? Kolik peněz vynaložíme na získání 1 roku života o standardní kvalitě (QALY), 1 den bez bolesti, 1 měsíc bez progrese onemocnění? O kolik peněz bychom museli vynaložit NAVÍC na snížení TK o dalších 10 mm, o získání další 1 QALY, 1 den bez bolesti Jaký dopad na náš rozpočet bude mít zavedení nového léku? Validitu FE studií nutno prověřovat

Závěr Chronické problémy lékové politiky v ČR bude zapotřebí řešit : Zlepšení procesu kategorizace Uplatnění výsledků farmakoekonomických analýz, a to jak na centrální, tak i mikro-úrovni Zavedením sociálně únosné spoluúčasti na léky Zavedením systému podpory účelné a hospodárné farmakoterapie Existuje řada zemí, kde v tomto smyslu můžeme inspirovat

Co chybí? 1. dostatek rozumu a zkušenosti (jsou zpravidla nahrazeny populismem), 2. jasná odpovědnost regulátorů za výsledky regulací (finanční i medicínské) 3. využití kreativity lékařů a jejich organizací 4. využití dat a ekonomického pohledu zdravotních pojišťoven 5. pozitivní motivace občanů a zdravotníků, 6. politické zadání, 7. zdravotní politika, 8. léková politika s ohledem na výsledky zdravotní péče.