Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.1: Spokojenost obyvatel s místním společenstvím v Třebíči Vydala: Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj Zpracoval: Josef Novák http://www.timur.cz 2008
1. Úvod Indikátor Spokojenost občanů s místním společenstvím zjišťuje a vyčísluje subjektivní pocit spokojenosti občanů s městem, ve kterém žijí a pracují a další dílčí aspekty této spokojenosti. Bezprostředně odráží pocit kvality života, která tvoří důležitou součást udržitelné společnosti. Znamená možnost žít v takových podmínkách, které zahrnují kvalitní a bezpečné bydlení, dostupnost základních služeb (školství, zdravotnictví, kultura, atd.), možnost zaměstnání, kvalitní životní prostředí (jak přírodní, tak člověkem ovlivněné a pozměněné) a reálnou možnost účastnit se místního plánování a rozhodování. Názor občanů na tyto otázky představuje důležité měřítko celkové spokojenosti s daným místem, čímž se z něj stává klíčový indikátor místní udržitelnosti. 2. Metodika Sledování indikátoru ECI A.1 bylo provedeno pomocí dotazníkového šetření vybraného vzorku 883 občanů Třebíče. Byl použit standardizovaný dotazník, použitý i v jiných městech ČR, který byl mírně upraven pro potřeby města Třebíče. Dotazník rovněž navazoval na stejné šetření provedené v roce 2005. Zjištěné výsledky bude možné použít ke srovnání s jinými městy ČR a Evropy, kde šetření probíhalo, a ke zjištění trendu mezi roky 2005 a 2008. Současně dotazník zjišťoval i údaje pro indikátor ECI A.3 - Mobilita a místní přeprava cestujících 1. Šetření proběhlo v září roku 2008 formou řízeného rozhovoru (tazatel se ptá a respondent odpovídá), kdy proškolení tazatelé docházeli za respondenty do místa jejich bydliště. Tazatelé byli vybraní studenti Soukromé střední odborné školy a Středního odborného učiliště s. r. o. v Třebíči. Respondenti byli vybráni náhodným výběrem z evidence obyvatel starších 15 let. Výsledky byly primárně zpracovány v prostředí programu MS Access do databáze vytvořené TIMUR. Dotazníkové šetření bylo provedeno s významnou pomocí koordinátorky Projektu ZM MA21 v Třebíči, která základní činnosti koordinovala. Tato zpráva se věnuje pouze indikátoru ECI A.1 - shrnuje výsledky do podoby tabulek, grafů a stručných komentářů a neobsahuje srovnání s dalšími městy ČR. Základní srovnání je možno získat na stránkách Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj (http://www.timur.cz, sekce Výsledky sledování). 3. Socio-demografické složení respondentů Z celkového vzorku 883 občanů Třebíče bylo 42,1 % mužů a 57,9 % žen (struktura obyvatel Města Třebíče je ve skutečnosti mírně odlišná: 48,4 % mužů a 51,6 % žen 2 ). Nejčastěji zastoupenou věkovou kategorií je skupina 31 40 let (21,6 %) a 41-50 let (17,3 %) viz graf 1. Z hlediska sociální kategorie respondentů převažovali zaměstnaní občané (49,1%), současně byl ale poměrně velký počet důchodců (22,5 %) a studentů (13,4 %) - viz graf 2. Většina dotazovaných (68,5 %) měla středoškolské vzdělání s maturitou nebo výučním listem (graf 3). 1 Viz Výsledky sledování indikátoru ECI A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči 2008, TIMUR, 2008 2 Viz Vybrané statistické údaje za obec na stránkách ČSÚ: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?cislotab=mos+zv01&kapitola_id=5&kontext=t&razeni=ta&pro_326047 8=590266
Graf 1 Graf 2 Graf 3
4. Výsledky titulkového indikátoru Titulkový indikátor zastupuje celý rozsáhlý indikátor A.1. Je možné jej uvádět samostatně, pokud není prostor či zájem o publikování řady dílčích indikátorů, které tvoří souhrnný indikátor Spokojenost občanů, nebo jako součást celkového pohledu na úroveň spokojenosti ve městě. Titulkový indikátorem A.1 je průměrná spokojenost s místním společenstvím, kdy respondenti odpovídali na otázku Jak jste spokojen/a s Vaší obcí jako s místem, kde žijete či pracujete?. Výsledky jsou shrnuty v grafech 4 a 5. Převládá počet spokojených občanů (76,8 %) oproti nespokojeným (23,2 %). Graf 4 Graf 5 znázorňuje srovnání spokojených a nespokojených občanů v letech 2008 a 2005. Oproti roku 2005 míra spokojenosti poklesla zanedbatelně o 1 %. Při detailnějším pohledu na strukturu spokojených a nespokojených lze říci, že narostl podíl velmi spokojených a spíše nespokojených. Graf 5
5. Spokojenost s jednotlivými oblastmi života v Třebíči V navazujících šesti otázkách hodnotili respondenti na stejné bodové škále (0 = nespokojenost; 10 = spokojenost) jednotlivé oblasti života v Třebíči. Graf 6 uvádí průměrné indexy spokojenosti pro jednotlivé indikátory / otázky. Z grafu vyplývá, že se všemi z nabídnutých položek/oblastí jsou občané Třebíče spíše spokojeni než nespokojeni. Největší spokojenost je s možnostmi provozovat své záliby a koníčky (6,91) a s mezilidskými vztahy (6,83). Následuje spokojenost se základními veřejnými službami (6,62) a s kvalitou okolního životního prostředí (6,58). Naopak průměrně nízkým číslem ohodnotili respondenti možnost zaměstnání (5,05) a možnost účastnit se místního plánování (5,24). Z grafu je jasně patrný výrazný nárůst spokojenosti s možnostmi zaměstnání a mírný nárůst spokojenosti s možnostmi účastnit se místního plánování a mezilidskými vztahy oproti roku 2005. Naopak mírně poklesla spokojenost s životním prostředím. Ostatní položky jsou víceméně srovnatelné. Graf 6 Otázka zjišťující spokojenost se základními veřejnými službami obsahovala ještě několik dílčích otázek týkajících se spokojenosti s vybranými typy veřejných služeb viz graf 7. Zde dosáhlo nejlepšího ohodnocení fungování technických služeb - průměrný index spokojenosti (7,09) a školství (střední školy 7,09; mateřské a základní školy 7,00). Ostatní služby získaly srovnatelné známky kolem 6,5 (nejméně spokojenost s fungováním Městského úřadu Třebíč 6,44 a Městské policie 6,48). Tyto položky nebyly v průzkumu z roku 2005 zahrnuty.
Graf 7 6. Hodnocení spokojenosti se službami nabízenými Městským úřadem Další otázka byla do dotazníkového šetření vložena speciálně pro potřeby Městského úřadů Třebíč a jejím cílem bylo zjistit spokojenost obyvatel s kvalitou a formou služeb, které nabízí Městský úřad Třebíč. Hodnocení služeb občany je poměrně vyrovnané. Nejlépe obyvatelé hodnotí prostředí Městského úřadu (7,12) a jeho technické vybavení (6,94). Naopak nejméně spokojení jsou s dobou vyřízení (5,9) a s rychlostí obsluhy a její vstřícností (6,03). Nízkou míru spokojenosti rovněž vyjadřují počty připomínek a stížností (6,04). Graf 8
7. Důležitost jednotlivých oblastí života pro občany V další části dotazníku respondenti vyjadřovali, jak jsou pro ně jednotlivé oblasti života v Třebíči důležité. Míru důležitosti šesti vybraných oblastí života znázorňovali tak, že tyto oblasti seřadili za sebou od nejdůležitější po nejméně důležitou viz graf 9. Z nabídnutých položek jsou pro občany Třebíče nejdůležitější mezilidské vztahy. Na druhém místě v důležitosti je možnost zaměstnání a na třetím kvalita životního prostředí. Jako nejméně důležitá pro většinu dotazovaných se ukázala být možnost účastnit se místního plánování. Velmi zajímavý je posun ve vnímání důležitosti jednotlivých položek ve městě mezi rok 2005 a 2008. Zatímco v roce 2005 považovali obyvatelé za nejdůležitější možnosti zaměstnání, tak v roce 2008 již mezilidské vztahy. Rovněž na dalších místech nastal mírný posun. V roce 2008 považovali obyvatelé za třetí nejdůležitější kvalitu životního prostředí, dále možnost uplatnit své zájmy a záliby a základní veřejné služby. Graf 9 Zajímavé je srovnání míry spokojenosti a důležitosti jednotlivých položek obyvateli Třebíče. Management města by se měl věnovat především těmi položkami, kde míra spokojenosti je nižší a míra důležitosti vyšší. Takto zde figuruje položka možnost zaměstnání.
Graf 10 8. Další významné aspekty života v Třebíči Poslední sada šesti otázek k indikátoru ECI A.1 se týkala hodnocení dalších významných aspektů života v Třebíči jako je hodnocení sociálních vazeb, bezpečnosti, dostupnosti a kvality služeb či kvality městského prostředí. K hodnocení opět sloužila bodová stupnice od 0 do 10. Hodnocení sociálních vazeb Obyvatelé hodnotili míru sociálních vazeb ve svém okolí. Ve specifických otázkách vyjadřovali na stupnici (0 10) míru souhlasu s otázkou: Jak časté je ve vašem okolí, kde největší souhlas byl u možnosti nejvíce časté a naopak nesouhlas u nejméně časté. Pro obyvatele je nejběžnější mluvit a hovořit s přáteli, které potkají na ulici (7,98), setkávat se na místech k tomu určených (7,59) a mluvit se sousedy (7,53). Obecně lze říci, že spokojenost se sociálními vazbami ve městě oproti roku 2005 výrazně narostla. Nejvíce narostla možnost Často hovořit se sousedy a Často mluvit s lidmi, které potkáme na ulici. Graf 11
Kvalita služeb Následující graf znázorňuje hodnocení kvality veřejných služeb. Podle obyvatel je nejvíce kvalitní divadlo a kino (7,40) a knihovna (7,38). Ani ostatní možnosti nebyly hodnoceny jako nekvalitní nejnižší známku obdržela kvalita muzea a výstavní síně (6,96). Podobně jako u předchozí otázky i zde všechny možnosti byly hodnoceny lépe než v roce 2005. Největší posun nastal u kvality kulturního domu a kvality divadla a kina. Graf 12 Hodnocení dostupnosti služeb Vedle kvality veřejných služeb měli obyvatelé hodnotit dostupnost vybraných služeb. Jako nejvíce dostupné považovali dotázaní školy (7,40) a veřejnou dopravu (7,02). Naopak jako nejméně dostupné byly brány sociální a azylové byty (6,19) a policie (6,18). Zajímavý je posun možností mezi rokem 2005 a 2008. Pouze u možnosti dostupnost sociálních a azylových bytů hodnocení vzrostlo, u ostatních nastal pokles. Nejvíce u veřejné dopravy a škol. Graf 13
Hodnocení kvality vybraných položek Respondenti měli dále hodnotit stav vybraných složek městského prostředí (graf 14). Přiřazené hodnoty se pohybují blízko u sebe v rozmezí 6,5 a 7,1, přičemž nelépe byl hodnocen odvoz odpadů a čištění ulic (průměrný index 7,11) a stav veřejných parků, zahrad a zeleně (6,96). Z výsledků také vyplývá, že obyvatele Třebíče trápí kvalita zastavěných prostor (6,56), ovzduší (6,77) a hlučnost (6,77). V porovnání s rokem 2005 pokleslo hodnocení kvality u většiny položek. Nejmarkantnější je pokles u položky hlučnost v noci a kvalita, čistota ovzduší. Na druhou stranu hodnocení kvality vzrostlo u položky zastavěné prostory a hlučnost ve dne. Graf 14 Hodnocení možností města V předposlední otázce hodnotili obyvatelé obecné možnosti města. Nejvíce vyzdvihovali možnost odborné rekvalifikace a vzdělávání (6,56) a podporu novým podnikatelským záměrům (5,93). Naopak nejhůře hodnotili úroveň nezaměstnanosti (5,11). Oproti výsledkům z roku 2005 nastal u všech hodnocených položek nárůst. I přes relativně nejhorší hodnocení úrovně nezaměstnanosti představoval největší nárůst v hodnocení kvality (o více než 2 body). Menší nárůst v hodnocení byl pozorován u položky podpora novým podnikatelským záměrům a možnost odborné rekvalifikace a vzdělávání.
Graf 15 Hodnocení zapojení veřejnosti Poslední otázky směřovaly na to, jak občané města vnímají možnosti zapojení do rozhodování v obci a jaký těmto možnostem přiřazují smysl (viz graf 16). Jako nejsmysluplnější vzhledem k možnostem zapojení do rozhodování v obci považují respondenti účast v komunálních volbách a referendech (6,49). Mnohem menší možnost pak přikládají položce podávat přímé žádosti/dotazy na městský úřad (5,95), stát se členem místních zájmových organizací a spolků (5,63) a nejméně možné je pro respondenty podílet se na místním plánovacím procesu (5,32). Zajímavé je srovnání s rokem 2005. U prvních dvou položek, hodnocení narostlo a u druhých dvou pokleslo. Největší nárůst nastal v hodnocení podílení se na místním plánovacím procesu a největší pokles u možnosti účasti v komunálních volbách a referendech. Graf 16
9. Závěr Lidé jsou s životem v Třebíči spíše spokojeni, i když procento spokojených občanů i průměrné indexy spokojenosti jsou mnohdy nižší než v jiných partnerských městech TIMUR (blíže na http://www.timur.cz v sekci Indikátory). Podle titulkového indikátoru (Spokojenost obyvatel s životem ve městě) spokojenost od roku 2005 neznatelně poklesla. Na druhou stranu narostl podíl obyvatel, kteří jsou velmi spokojeni. V ostatních charakteristikách lze konstatovat, že míra spokojenosti je podobná, jako v roce 2005. Jedině u spokojenosti s možnostmi zaměstnání nastal významný nárůst lidé se již necítí tolik ohroženi nezaměstnaností jako v roce 2005. Přesto tato položka zůstává v porovnání s ostatními nejnižší. Na rozdíl od zaměstnanosti spokojenost s okolním životním prostředím ve všech položkách, které zmiňuje dotazníkové šetření, poklesla. Zajímavou skutečností je hodnocení důležitosti. Oproti roku 2005 vnímají obyvatelé mezilidské vztahy jako důležitější než možnosti zaměstnání. Z jednotlivých veřejných služeb lze vyzvidnout spokojenost se školami a s fungováním technických služeb. Naopak míra spokojenosti s fungováním Městského úřadu je v porovnání s ostatními nejnižší. Lidé rovněž hodnotili služby, které poskytuje Městský úřad. Ty jsou poměrně vyrovnané a mírně vyčnívá spokojenost s prostředím MěÚ a jeho technickým vybavením. Nižší spokojenost je s dobou vyřízení žádostí a rychlostí a vstřícností obsluhy. U hodnocení kvality služeb je situace lepší než v roce 2005. Všechny zmíněné položky jsou hodnoceny lépe než před 3 lety. U hodnocení dostupnosti základních služeb je situace opačná. Pokles ve spokojenosti s dostupností nastal u veřejné dopravy a u škol. Další pokles nastal v hodnocení kvality a čistoty ovzduší a v hodnocení úrovně hluku v noci. Nárůst ve spokojenosti proběhl u hodnocení hlučnosti ve dne a u zastavěných prostor. Hodnocení zastavěných prostor bylo i přes meziroční nárůst v porovnání s ostatními položkami nejnižší. Zajímavé je rovněž hodnocení možnosti zapojení obyvatel do věcí veřejných. Zatímco možnosti podílet se na místním plánovacím procesu (tedy Projektu ZM MA21) a stát se členem místních zájmových organizací a spolků narostly, tak u položek souvisejících s fungováním MěÚ (podávat žádosti a dotazy a účast v komunálních volbách) nastal oproti roku 2005 pokles. Přesto lidé nejlépe hodnotí možnost účasti v komunálních volbách.