Logistické aktivity, které souvisejí s výstupy hotových výrobků z výroby do spotřeby, musí obsáhnout všechny distribuční, velkoobchodní a maloobchodní články řetězce. Znamená to, že musí končit až u konečného zákazníka (spotřebitele).
Struktura distribučních a obchodních řetězců se ustálila ve vyspělých zemích na následujících variantách: skladové dodávky do prodejen maloobchodů, přímé dodávky z výroby do prodejen maloobchodu, přímý prodej zákazníkům z velkoobchodních skladů, zásilkový obchod, přímé dodávky zboží z výroby zákazníkům.
Součástí klasické formy je zapojení velkoobchodu. V našich podmínkách býval tradičně jeden velkoobchodní článek, zatímco v západoevropských zemích je obvyklá účast dvou i většího počtu velkoobchodů s různou sortimentní náplní. Prostřednictvím firmy se zapojením distribučního skladu výrobce, Prostřednictvím firmy, kdy výrobce využívá služeb logistického partnera poskytovatele logistických služeb.
Funkce velkoobchodních skladů je v logistických řetězcích jiná než funkce distribučních skladů výrobců. Distribuční sklad přísluší výrobci a jeho funkcí je především rozdělovat a expedovat výrobcův sortiment podle objednávek odběratelů, jimž mohou být například regionální místní velkoobchody. Velkoobchody jsou buď samostatné podniky, které jsou vybavené vlastními sklady,
nebo podniky, provádějící pouze obchodní operace a organizující dodávky, tzn. využívající skladů a prostředků poskytovatelů logistických služeb, výrobců zboží nebo ústřední sklady filiálkových podniků a spotřebních družstev, které obsluhují většinou jen vlastní maloobchodní síť.
Překlenují trojí základní rozpor mezi výrobou a maloobchodem: rozpor sortimentní, který spočívá v požadavku maloobchodu na dodávky složitého obchodního sortimentu, zatímco výroba dodává mnohem jednodušší sortiment, tento rozpor je překonáván pomocní nákupní činnosti a kompletace ve skladech, rozpor množstevní a časový daný potřebou častých dodávek menších množství zboží na straně maloobchodu a naproti tomu potřebou dodávek relativně velkých množství zboží z výroby a menší frekvencí,
rozpor prostorový vznikající v důsledku umísťování výrobních závodů do produkčních oblastí nebo do blízkosti zdrojů surovin, energie či dopravních cest a uzlů, tedy zpravidla do jiných míst, než kde se nalézají těžiště spotřeby; tento rozpor je překonáván včleňováním skladů do řetězců a těsným provázáním skladů s dopravou. Uvedený rozpor nabývá stále významnějšího postavení.
Primární funkcí skladů velkoobchodů je dodávat požadovaným způsobem zákazníkům zboží v požadované sortimentní skladbě, tedy kompletovat, expedovat. Aby sklady mohly plnit primární funkci musí, jako sekundární funkci, udržovat potřebné zásoby zboží. VO nakupují zboží od velkého počtu výrobců a dodávají je velkému počtu odběratelů.
Mají rostoucí strategický význam. Jsou pružné, zaručují nepřetržitý tok zboží a eliminují nákladné skladování. Supermarkety prodejny o ploše 400-800 metrů čtverečních se širokým sortimentem (kolem 10 000 položek) jsou nejběžnějším druhem provozních jednotek maloobchodu.
Diskontní prodejny nabízejí omezený počet druhů zboží (400 1000 druhů základních životních potřeb) za nízké ceny, jichž dosahují výraznými nákladovými úsporami na obchodním zařízení a vybavení prodejen i na počtu zaměstnanců a také centrálně organizovaným nákupem levného zboží, případně vlastními značkami zboží.
Hypermarkety největší provozní jednotky maloobchodu, budované zpravidla na okrajích měst pro motorizované zákazníky, nabízejí vedle širokého sortimentu potravin i nepotravinářské spotřební zboží jako oděvy, elektroniku, ale i nábytek (běžně jde celkem o 60 000 položek).
Třetí strukturální variantou řetězců je přímý prodej zákazníkům ze samoobslužných velkoobchodních skladů (typ cash and carry doslova zaplatit a odnést). Zákazníky jsou zejména majitelé menších potravinářských prodejen, restaurací, hotelů, apod. Je jim nabízen sortiment potravinářského zboží, nověji i nepotravinářského zboží. V současné době větší sklady nabízí přes 10 000 druhů potravin a kolem 40 000 druhů nepotravinářského zboží.
Okruh zákazníků se rozšířil o drobné živnostníky, různé řemeslníky, opraváře, krejčí Zákazníci si zboží vybírají samoobslužnou formou a sami si je odvážejí. Výhodou je možnost výběru a rozhodnutí na místě, odpadá vyplňování objednávek a čekání na dodávku. Také ceny jsou nižší než v dodávkovém velkoobchodě.
Je další variantou řetězců, vedoucí ke konečným zákazníkům. V posledních dvaceti letech je ve vyspělých zemích charakterizován spíše stagnací. Styk se zákazníky je neosobní, zprostředkovaný nabídkovými katalogy. Vydávání katalogů je velmi nákladné. Nevýhodou jsou i značné počáteční investice. Konkurenční výhody v zásilkovém obchodě mohou dosáhnout jen velké, kapitálově silné firmy, jejich působnost se přesouvá z národní na mezinárodní.
Poslední variantou logistických distribučních a obchodních řetězců jsou přímé dodávky zboží z výroby zákazníkům. Jedná se o významově okrajovou variantu, omezenou na lokálně působící malovýrobce. V rámci uvedených variant existují ještě různé dílčí varianty.
Prodej podle vzorků maloobchodní prodejna plní úlohu vzorkovny a zakoupené zboží je zákazníkům přepravováno do bytu ze skladu MO nebo VO. Prodej z automatů měl a pravděpodobně bude mít jen okrajový význam. Elektronický prodej zaznamenal dynamický rozvoj v 90. letech 20. století. Přímý prodej osobní kontakt se zákazníky v jejich domovech, na pracovištích i klubech.
Dosavadní postupy a metody v distribuci a obchodě přestávají přinášet výsledky. Je to důsledek prosazujících se trendů internacionalizace a globalizace, systémové integrace a zostřující se konkurence. Varianty logistických řetězců se uplatňují diferencovaně podle sortimentu zboží, jeho fyzikálních a jiných vlastností, hodnoty, celkové kvantity toku i velikosti jednotlivých objednávek a dodávek, podílu na obratu, frekvence času a dalších hledisek.
Vývoj koncentrace obchodu předstihl vývoj koncentrace průmyslu Obchod byl iniciátorem uplatňování nových způsobů spolupráce s odběrateli (Efficient Consumer Response ECR, Quick Response QR) Rozvíjí se realizace hromadných služeb, která se postupně mění na jejich roztříštěnost k různorodosti, což přináší značné problémy a složitosti
Zatěžování obchodu narušuje logistické řízení a loajalitu spotřebitelů: - výrobci zatěžují své maloobchodní a velkoobchodní klienty tím, že na ně naléhají, aby koupili více výrobků než mohou okamžitě prodat, - výrobci zatěžují obchod tím, že chtějí získat část trhu, - výrobci nutí obchod ke stále lukrativnějším cenám a zvýhodňováním, - investoři požadují stabilní, předvídatelné krátkodobé zisky.