Nemoci motorického neuronu (amyotrofická laterální skleróza) Klinické a genetické souvislosti

Podobné dokumenty
Onemocnění kosterních svalů

Hereditární spastická paraparéza. Stanislav Voháňka

Paliativní péče u nervosvalových onemocnění v dětském věku

Spinální svalová atrofie. Vypracovali: Kateřina Teplá Monika Madrová Anna Dobrovolná Mária Čižmárová Dominika Štrbová Juraj Štipka

KLINICKÝ PŘÍNOS RADIOLOGICKÝCH PARAMETRŮ U SPONDYLOGENNÍ CERVIKÁLNÍ MYELOPATIE

lní polyneuropatie Soukopová Jarmila FN Brno, Bohunice, neurologická klinika Santon

Hereditární neuropatie pokroky a perspektivy. CMT team, 2.LF UK a FN Motol Praha

Akutní axonální motorická neuropatie: kazuistika. Bálintová Z., Voháňka S. Neurologická klinika LF MU a FN Brno

Spondylogenní cervikální myelopatie (SCM)

Elektromyografie v diagnostice dědičných neuropatií

Eatonův myastenický syndrom. Josef Bednařík II.Neurologická klinika LFMU v Brně

NEUROGENETICKÁ DIAGNOSTIKA NERVOSVALOVÝCH ONEMOCNĚNÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2018 Denisa Křenová

Professionals and Family Conference USA, června 2009, OHIO, Cincinnati

46. Syndrom nitrolební hypotenze 47. Syndrom nitrolební hypertenze 48. Mozkové konusy 49. Meningeální syndrom 50. Likvor a jeho funkce 51.

Genetika dědičných neuropatií

Nemoci nervové soustavy. Doc. MUDr. Otakar Keller, CSc.

Syndrom neklidných nohou. Hana Streitová Eduard Minks,, Martin Bareš I. NK, FN U sv. Anny, Brno

Lumbální stenóza. MUDr. Bořek Tuček MUDr. Hynek Lachmann

Huntingtonova choroba

PŘÍLOHY. Seznam příloh

Alzheimerova choroba. Biomarkery a progrese AN 10/17/2012

Obsah. 1. Gerontopsychiatrie - historie, osobnosti, současnost (Roman Jirák) 2. Nejčastější psychické poruchy v seniorském věku (Roman Jirák)

Nervosvalová onemocnění a neuropatie

Huntingtonova choroba. Václav Dostál Neurologie Pardubická krajská nemocnice

Úvod do nonhla-dq genetiky celiakie

Rozhodovací proces při akutním útlaku míchy expansivním extraspinálním procesem

Genetika člověka GCPSB

M. Mosejová, I. Příhodová, P. Seeman, S. Nevšímalová, M. Havlová, J. Piťha

Návrh směrnic pro správnou laboratorní diagnostiku Friedreichovy ataxie.

OŠETŘOVATELSKÁ PÉČE O KLIENTA S AMYOTROFICKOU LATERÁLNÍ SKLERÓZOU

Příčiny vzniku post-poliomyelitického syndromu, diagnostika

NEU/VC hodin praktických cvičení / blok

HSMN / CMT. Stanislav Voháňka Neurologická klinika LF MU a FN Brno. Kurs polyneuropatie, Brno 18. dubna 2008

Diferenciální diagnostika parkinsonských syndromů. Jiří Klempíř

Pohled genetika na racionální vyšetřování v preventivní kardiologii

Merosin deficitní kongenitální svalová dystrofie.

EMG U RADIKULOPATIÍHORNÍCH KONČETIN A DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Blanka Adamová Neurologická klinika LF MU a FN Brno, CEITEC MU

Diferenciální diagnostika onemocnění vedoucích k demenci. MUDr. Jan Laczó, Ph.D. Neurologická klinika UK 2. LF a FN Motol

Řízení svalového tonu Martina Hoskovcová

Syndrom fragilního X chromosomu (syndrom Martinův-Bellové) Antonín Bahelka, Tereza Bartošková, Josef Zemek, Patrik Gogol

FUNKČNÍ VARIANTA GENU ANXA11 SNIŽUJE RIZIKO ONEMOCNĚNÍ

Myasthenia gravis: klinický obraz. J. Piťha, neurologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha Centrum myasthenia gravis, Praha

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte jako nemoc z povolání

Léze nervus ulnaris v oblasti lokte v praxi

V. Pellantová, P. Rejtar : ADEM a očkování proti hepatitidě B - časová asociace nebo příčinná souvislost?

PNP bez paréz s EMG nálezem těžkého stupně a nutností užívání antiepileptik či opiátů

Neuromuskulární jitter v diagnostice okulární myastenie gravis

DIPLOMOVÁ PRÁCE 2017 Bc. Andrea Hrkalová

Bolestivá diabetická neuropatie

Atypické parkinsonské syndromy

Kognitivní poruchy u RS. Eva Havrdová 1.LF UK a VFN

Význam výživy u amyotrofické laterální sklerózy

po přisátí klíštěte virus prokazován kůže virémie buňky RES (slezina, játra, kostní dřeň) mechanismus invaze do CNS nejasný, HEB při virémii

RS léčba. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Spasticita jako projev maladaptivní plasticity CNS po ischemické cévní mozkové příhodě a její ovlivnění botulotoxinem. MUDr.

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základy genetiky - geneticky podmíněné nemoci

učiněný ve smyslu ustanovení 2884 až 2886 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen občanský zákoník )

KONGENITÁLNÍ SVALOVÉ DYSTROFIE

DYSTONIE. Robert Jech

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Vzácná onemocnění a česká interna. Richard Češka III. Interní klinika 1.LF UK a VFN Praha

GENETIKA A MOLEKULÁRNĚ GENETICKÁ DIAGNOSTIKA DUCHENNEOVY MUSKULÁRNÍ DYSTROFIE

Atypický průběh klíšťové encefalitidy. Bartková D., Petroušová L. Klinika infekčního lékařství FN Ostrava

Profesionální poškození ulnárního nervu v lokti - dynamika EMG parametrů

spinální svalová atrofie SMA GENETIKA Příručka pro rodiče a odborníky

KBI/GENE Mgr. Zbyněk Houdek

ALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B

Genetika kardiomyopatií. Pavol Tomašov Kardiologická klinika 2. LF UK a FN v Motole, Praha

Seznam příloh Příloha 1 Souhlas Etické komise Příloha 2 Informovaný souhlas Příloha 3 Barthel Index Příloha 4 Autozomálně recesivní LGMD [12] Příloha

CÉVNÍ MALFORMACE MOZKU - KAVERNOMY

Potřebné genetické testy pro výzkum a jejich dostupnost, spolupráce s neurology Taťána Maříková. Parent projekt. Praha

Symptomatická terapie ALS Stanislav Voháňka Neurologická klinika FN Brno

PARKINSONOVA CHOROBA KAZUISTIKY, DIFERENCIÁLNÍ DIAGNOSTIKA. Zuzana Hummelová I. neurologicka klinika LF MU a FN u sv. Anny v Brně

Takto ne! Standardní neurologické vyšetření postihne jen malou část kortexu. Takto ano, ale jak se v tom vyznat? 11/6/2015


HEMOFILIE - DIAGNOSTIKA A LÉČBA V SOUČASNOSTI

FZS UJEP Katedra fyzioterapie a ergoterapie. Tematické okruhy pro státní závěrečnou zkoušku ERGOTERAPIE 2016

Biomarkery v moku Vyšetření mozkomíšního moku v časné a diferenciální diagnostice degenerativních onemocnění CNS.

UNIVERZITA PARDUBICE FAKULTA ZDRAVOTNICKÝCH STUDIÍ

Co je nového na poli frontotemporálních demencí

Neinvazivní ventilační podpora u nervosvalových onemocnění

Alergický pochod. Alergie v dětském věku- od atopického ekzému k respirační alergii


Neurologie pro fyzioterapeuty: vstupní přednáška. Jan Roth

ČETNOST METASTÁZ V PÁTEŘI PODLE LOKALIZACE

Využití MRI v diagnostice demencí. ¹Klinika zobrazovacích metod FN Plzeň ²Neurologická klinika FN Plzeň ³Psychiatrická klinika FN Plzeň

K. Rauš PČLS/NNB/ÚPMD/Karlova Universita, Praha. Preventivní chirurgické zákroky u žen s vysokým rizikem vzniku CA prsu a ovaria

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Evokované potenciály. Principy, možnosti a meze, indikace. Doc. MUDr. Pavel Urban, CSc.

Nádory trávicího ústrojí- epidemiologie. MUDr.Diana Cabrera de Zabala FN Plzeň Přednosta: Doc.MUDr.Jindřich Fínek,PhD.

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

Myositida s inkluzními tělísky

Masivně paralelní sekvenování v diagnostice závažných časných epilepsií. DNA laboratoř KDN 2.LF a FN v Motole

Překrývání neurodegenerativních demencí klinické a neuropatologické aspekty

Léčba DLBCL s nízkým rizikem

Lumbální spinální stenóza nebo amyotrofická

GUILLAIN BARÉ SYNDROM Z POHLEDU SESTRY. Autor: Kateřina Havelková Spoluautor: Silvia Pekárová

Transkript:

Nemoci motorického neuronu (amyotrofická laterální skleróza) Klinické a genetické souvislosti

Onemocnění motoneuronů Etiologicky heterogenní skupina chorob Interakce genetických a získaných poruch s familiárním a sporadickým výskytem Selektivní degenerace periferního a/nebo centrálního motoneuronu Progrese svalové slabosti a/nebo spastické parézy

Základní formy MND Časný nástup v dětství Pouze periferní motoneuron Proximální příznaky Spinální svalové atrofie I-IV Delece 7+8 exonu SMN1 genu v lokusu 5q13 Tíže fenotypu SMA záleží na počtu kopií SMN2 genu Pozdní nástup v dospělosti Kombinace periferního i centrálního motoneuronu Fokální, později generalizované příznaky Amyotrofická laterální skleróza ALS Varianty MND

MND s nástupem v dospělosti Amyotrofická Laterální Skleróza (80%) sporadická nebo familiární forma Izolované formy MND progresivní svalová atrofie (PMA) - jen dolní MN (10%) progresivní bulbární paralýza (PBP) - jen bulbární MN (8%) primární laterální skleróza (PLS) - jen horní MN (2%) (El Escorial kritéria poslední revize 2008 www.alsa.org)

Epidemiologie ALS ALS (Lou Gehrig s disease) Prevalence - 4-6 : 100 000 Incidence - 0.5-3 : 100 000 90-95% sporadické formy ALS (SALS) absence pozitivní rodinné anamnézy 5-10% familiární formy ALS (FALS)

Dion PA et al.genetics of motor neuron disorders:new insight into patogenic mechanism.nature Genetics 2009,10:769-782.

Klasická ALS Před klinickou manifestací je 50 60 % motoneuronů dysfunkčních nebo zničeno (experimentální práce) První symptomy : končetiny 75% bulbární sy 25% Horní končetiny - 41% Dolní končetiny - 34%

Klinický obraz ALS Kombinace léze centrálního a periferního motoneuronu Fascikulace v kosterních svalech Progresívní průběh Nebolestivý vývoj Normální čití Bez okohybných a sfinkterových poruch Věk manifestace nejčastěji 45-65 let CAVE : fokální začátek ( amyotrofie drobných svalů na HK jako n.ulnaris nebo na DK jako n.peroneus)

Diagnostická jistota? Možná 1 spinální region s UMN + LMN nebo UMN ve 2 regionech nebo LMN je rostrálně k UMN Pravděpodobná 2 spinální regiony s UMN + LMN Jistá bulbární + 2 spinální regiony nebo 3 spinální regiony UMN + LMN podrobně website www.alsa.org

Diagnóza ALS Per exclusionem neexistuje biomarker Klinický obraz EMG vyš. MRI mozku a míchy Likvorové vyšetření Někdy testy k potvrzení paraneoplastické etiologie ALS like syndromy

Léčba MND Kauzální terapie není k dispozici Existuje léčba neuroprotektivní riluzol - inhibitor glutamátu (viz dále) antioxidanty koenzym Q10 + vitamin E Zkoušelo se více než 24 molekul např.igf-1, minocyklin, kreatin, vitamin E, tamoxifen

ALS a Rilutek jediný schválený FDA >> efekt léčby osoby < 45 let rychle progresivní průběh bulbární sy na počátku hodnota FVC při 1.vyš.není relevantní pro predikci efektu léčby ani progrese

Efekt riluzolu u rychle progredující ALS (prodlouží období s lepší QoL)

Léčba MND Symptomatická paliativní- dnes zásadní 1. Mobilita pomůcky-hole, vozík, lůžko 2. Nutrice vážení, PEG + Nutrizon 3. Komunikace tužka, písmena,tabulky, PC 4. Psychika antideperesiva, psychoterapie 5. Respirace neinvazivní nebo UPV Důležitá je komunikace s rodinou.

Algoritmus péče o ALS pacienty Obvykle 3 měsíční kontroly-závisí na stupni postižení Biochemie-ALT-riluzol, spirometrie, vážení Neurologické + svalové testy hand grip EMG pokud je dg.definitivní nemá smysl opakovat Psychoterapie na konzultace i rodina postupné sdělení diagnózy fáze paniky-vztekuúzkosti-zmaru-smíření Naděje na účinnou terapii

Klinické studie Buněčná terapie - mesenchymální kmenové buňky Systémová aplikace i.v. Intrathekální aplikace (Německo, Čína, ČR) Kombinace i.v. + i.th. Intraspinální aplikace nejprve L mícha, pak C mícha (USA, Itálie, Turecko) Chybí data, v ČR není registr- nevíme kolik pacientů s ALS v ČR žije

ALS a dexpramipexol ongoing RCT ALS Phase 3 Study Dexpramipexole (KNS-760704) NCT01281189 is a randomized, double-blind, placebo-controlled, multi-center study of the safety and efficacy of dexpramipexole in subjects with amyotrophic lateral sclerosis (ALS). Dexpramipexole was previously known as KNS-760704. BIOGEN 12týdnů 300 mg denně 31% zpomalení progrese

Roste význam molekulární genetiky! 2012 známe > 30 genů, které působí MND ALS familiární ALS, ale i sporadická ALS Spinální svalová atrofie (SMA) Hereditární spastická paraplegie (HSP) Bulbospinální svalová atrofie (Kennedyho choroba) Distální hereditární motorická neuropatie (dhmn)

Klinické rozdíly FALS a SALS Nejsou jasné rozdíly v klinických symptomech FALS časnější nástup s průměrným věkem 46 let FALS častěji postiženy DK Zdroj:www.neuro.wustl.edu

ALS asociovaná s genetickými defekty Zdroj:www.neuro.wustl.edu

SOD1 Cu/Zn superoxiddismutáza Antioxidační enzym Lokus 21q22.11, > 130 mutací 20% všech FALS s AD typem dědičnosti Objev u SALS ve 3% Variabilita v nástupu příznaků a délce trvání nemoci p.ala4val 50% v USA (maligní forma<12měsíců) p.gly37arg (pomalejší průběh >80měsíců) gain of function s tvorbou agregátů a poruchy konformace proteinu Zdroj:www.neuro.wustl.edu

Některé zajímavé genotyp-fenotyp korelace TARDBP - TAR-DNA binding protein 43 1p36 ALS 10 5% FALS ALS10 + FTD overlap dvou agresivních neurodegenerativních jednotek multisystémové kontinuum (15%FTD pacientů vyvine ALS, 50%ALS pacientů vyvine frontální dysexekutivní syndrom vedoucí k FTD) SETX senataxin 9q34.13 AD typ dědičnosti ALS 4 Juvenilní forma s nástupem do 20 let a pomalá progrese, postižení distálních svalů na HK i DK, kolem 50 let upoutání na vozík