Materiály pro VF
příčiny vzniku SZ sociální rizika náhrada ztráty peněžitá x věcná Sociální zabezpečení vlastní (úspory, pojištění) x z veřejného sektoru x od druhých osob (charita, zaměstnavatelé) SZ - součástí sociální politiky státu - soubor institucí, zařízení, opatření, pomocí nichž se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních rizik
Vazba na veřejné finance transfery mandatorní výdaje = výdajová strana veřejných rozpočtů placení povinných příspěvků kvazi daň součást daň.kvóty = příjmová strana realizace redistribuční funkce
Sociální kvóta = podíl sociálních výdajů na HDP sociální výdaje tvoří: a) veřejné výdaje na sociální zabezpečení ( tj. na zdraví zdravotní péče, nemocenská), starobní důchody, výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti, nezaměstnanost, bydlení b) další veřejné výdaje na vzdělání, podpora spoření c) daňové výdaje
14,8 14,2 15,3 15,5 13,4 13,3 USA 6,1 5,6 3,9 3,6 3,1 3,1 Korea 16,9 16,1 13,7 13,5 11,2 10,2 Japan 22,1 21,8 22,9 22,9 20,9 17,9 OECD-23 21,8 21,7 22,8 23 19,5 17,9 UK 28,9 28,6 32,5 33 30,8 28,8 Sweden 21,1 20,5 19,1 18 13,9 10,9 Portugal 23,9 23 24,9 26 24,7 17,9 Norway 24,4 24,1 23,5 23 23,3 18,4 Italy 27,4 27,2 28,1 27,5 22,8 23 Germany 28,5 28,3 29,4 29,2 26,6 21,1 France 24,8 24,5 30,9 31,1 24,8 18,5 Finland 29,2 28,9 31,7 32,4 29,3 29,1 Denmark 27,2 26,7 28,6 28,1 26,9 24,1 Belgium 26 26 26,7 26,6 24,1 22,5 Austria 2001 2000 1996 1995 1990 1980
Faktory ovlivňující systémy soc. zabezpečení ekonomické velikost, dynamika HDP, vývoj nezaměstnanosti, inflace politické a sociální domácí, mezinárodní demografické stárnutí populace, střední délka života
Vybrané metody SZ 1) spoření soukromé zabezpečení pokrytí rizika stáří (systémy povinného spoření- provident funds dle WB, první provident funds v Malajsii 1951,Singapur 1955 Chile 1981 nahrazení sociálního starobního pojištění povinným soukromým důchodovým pojištění 2) soukromé pojištění zásada ekvivalence pojistné odpovídá riziku, státní podpora - odpočet od základu daně, finanční příspěvek 3) podnikové zaopatření firma poskytuje zaměstnancům dávky sociálního zabezpečení a) peněžité dávky (nemocenská, mateřská dovolená, podnikové důchodové zaopatření aj.) b) věcné dávky - zdravotní péče
4) sociální pojištění povinné veřejnoprávní pojištění, příspěvky - zaměstnanci a zaměstnavatelé vznik 1883 Německo nemocenské, úrazové a důchodové pojištění pokladny na území ČR od r.1924 dělnické úrazové a nemocenské pojištění hlavní myšlenka - princip solidarity příspěvky závisí na platební schopnosti, čerpání na vzniku určité události 5) sociální pomoc poskytování dávek při splnění určitých podmínek (sociální potřebnost) bez zjišťování důvodů dávky podmíněny výší příjmů, určitá minimální hranice přísnější varianta podmíněno nemajetností
Konstrukce dávek SZ zásluhové závisí na výdělku, odpracované době univerzální poskytované ve stejné výši pro všechny, (méně nákladné, nižší míra spravedlnosti princip rovné daně) individualizované - pouze sociálně potřebným - adresné, zásluhové, vysoké administrativní náklady
Modely sociálního zabezpečení model soc. pojištění (Bismarckovský systém) vznik -konec 19. století - princip zásluhovosti a solidarity financování sociální pojištění SRN, Francie, Belgie, Rakousko, ČR,.. model sociální péče jednotné a nízké dávky financováno z daní VB,USA,Austrálie, NZ využití soukromého pojištění univerzální dávky Beveridge - model národního pojištění
Skandinávský model sociálně demokratický zabezpečení všech obyvatel zásluhové i univerzální dávky problém pasti nezaměstnanosti velmi nákladné omezení soukromého pojištění NE daňové výdaje
PRŮBĚŽNÉ FINANCOVÁNÍ (pay as you go PAYG systém) zdrojem financování pojistné, daně vlastnosti: plátci a příjemci rozdílné osoby běžné výdaje roku financovány z běžných příjmů univerzální platnost možnost zápočtu náhradní doby pojištění odolnost proti inflaci Způsoby realizace (na příkladu starobních důchodů) nízké administrativní náklady garance minimálního důchodu nevýhody: problém černého pasažéra - PROČ?- garance min. důchodu demografické riziko vliv na výši nákladů práce
individuální pojištění -idividuální účet ekvivalence a zásluhovosti více pojišťoven (fondů) - konkurence náročné na dohled nad činností jednotlivých fondů, na vytváření rezerv povinné nebo dobrovolné charakteristiky: není citlivý na změny ve struktuře obyvatelstva plátce a příjemce stejné osoby úspory předmětem dědického řízení pozitivní dopad na trh práce v podobě motivace k setrvání v zaměstnání (? nezaměstnanost?) není chráněn proti znehodnocování - inflace rizika vyplývající z investování míru solidarity Fondový systém
Jak to funguje? vícepilířové systémy systémy 2-3 pilíře veřejný ejný pilíř - povinný princip neekvivalence a solidarity průběžný systém z daní, pojistného povinný soukromý pilíř princip ekvivalence, zásluhovost odluka financování od SR, státní dozor fondový dobrovolný soukromý pilíř princip ekvivalence, zásluhovosti daňové úlevy, příspěvek fondový
dvoupilířový systém veřejný pilíř (průběžné financování) do SR pojistné na sociální zabezpečení sociální pojištění (3 části) Financování soc.zabezpečení v ČR - příjmy příjmem SR, daňový charakter pojistné na důchodové zabezpečení od r.1996 na zvláštním účtu pojistné na veřejné zdravotní pojištění příjmem zdravotních pojišťoven (9 + 1) státní pojištěnci pojišťovny regulované příjmy a výdaje = rozdělovny soukromý pilíř (dobrovolné připojištění- fondový)
Systém soc. zabezpečení v ČR - výdaje A) sociální pojištění (státní) státní politika zaměstnanosti nemocenské pojištění dávky: nemocenská, podpora při ošetřování člena rodiny.. povinné důchodové pojištění dávky: starobní důchody, invalidní a částečné invalidní důchod, pozůstalostní důchody konstrukce důchodu DVOUSLOŽKOVÁ - základní výměra stejná tzv. minimální penze - procentní výměra - zásluhová zdravotní pojištění vyloučen princip ekvivalence
Dávky důchodového pojištění (v%) r.2005 r.2003 r.2001 r.1999 r.1997 r.1995 r.1993 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Starobní Invalidní Vdovské Vdovecké Sirotčí
B) státní sociální podpora testované dávky v závislosti na příjmu (ne majetku) přídavek na dítě, sociální příplatek příspěvek na bydlení, příspěvek na dopravu netestované rodičovský příspěvek porodné
C) sociální pomoc peněžité dávky i věcné dávky - výchovná a poradenská péče, - sociálně-právní ochrana, - pracovní rehabilitace, - ústavní sociální péče, - pečovatelská služba, stravování, bezúročné půjčky
Problém průběžného systému ČR demografické změny v r. 2010-2050 osob v kategorii 20-64 z 65% na 52 % osob starších 65 let z 16 % na 32 % v roce 2010 na důchodce - 4,2 osoby ve věku od 20-64, v roce 2050 1,6 osoby ekonomické o o vysoké mzdové náklady past nezaměstnanosti zneužívání
Možná řešení: 1) v rámci průběžného systému financování: zvýšení porodnosti (jak?) větší migrace omezení počtu neproduktivních osob posunem hranice pro odchod do důchodu snížení relace důchod/čistá resp. hrubá mzda snížení jiných veřejných výdajů a přesun uspořené částky do důchodového systému zvýšení zdanění pozor na daňovou kvótu!!
Provedené parametrické změny v ČR pomalejší indexace důchodů (?) indexace důchodů: s růstem mezd, s inflací zvýšení (postupně) zákonného věku odchodu do důchodu 63 let pro muže i ženy od r. 2013 zvyšování sazby příspěvků pojistného snížení předčasných starobních důchodů zpřísnění podmínek pro výplatu důchodů (invalidních, vdovských, vdoveckých důchodů a sirotčích )
2) změna systému na fondový systémová změna s možnými následky: odstranění/omezení redistribuce odstranění závislosti na demografickém vývoji riziko: inflace administrativní náklady náklady na transformaci z průběžného na kapitálový způsob financování
3) částečná změna - kombinace průběžného a kapitálového financování např. dle Rusnoka
odlišnosti: Rozpočtová a fiskální politika cíl RP - zlaté pravidlo vyrovnaného rozpočtu cíl FP - ovlivňovat makroekonomickou výkonnost (reálné veličiny) růst a nezaměstnanost kompetentní subjekty nástroje
předpoklady fiskální politiky: makroekonomickou rovnováhu je nutné a možné korigovat vládními zásahy existují vhodné nástroje nejlepším z nich je fiskální politika vláda jej umí správně používat limity fiskální politiky - časová zpoždění: rozpoznávací doba mezi vznikem problému a okamžikem poznání rozhodovací čas potřebný ke schválení navržených opatření vládou a parlamentem zaváděcí (implementační) čas potřebný k uvedení daných opatření v život účinnostní Fiskální politika
základní představa o působnosti fiskální politiky: veřejné finance agregátní poptávka produkt zaměstnanost Y = AD = C + I + G + NX jak ovlivnit Y/AD přes veřej. finance? G - vládní výdaje na nákupy zboží a služeb T - čisté daně (= změna C) základní otázka fiskální politiky zní: jak se změní Y, když se změní G nebo Tr nebo Tx o jednotku?, Y = f (G, Tr, T)
Nástroje fiskální politiky a) podle charakteru užití nástroje diskreční opatření reagují na krátkodobé výkyvy rovnovážného produktu, zaměstnanosti a cenové hladiny,zpravidla jednorázový charakter, realizace podmíněna politickým souhlasem vestavěné stabilizátory dlouhodobý charakter, relativně stabilní, bez vazby na konkrétní krátkodobou nevyrovnanost - v době recese automaticky expanzivně (zvyšování výplat podpor v nezaměstnanosti), v období konjunktury automaticky restriktivně
b) podle typu výdajové nástroje výdaje na nákup zboží a služeb a přímé ovlivnění AD nepřímo - prostřednictvím transferů (nenávratné, neekvivalentní platby obyvatelstvu), transfery = záporné daně transfery peněžního charakteru - sociální dávky nemocenské dávky další nástroje - výdajové programy, např. rekvalifikační příjmové nástroje změny daní, působí na AD nepřímo prostřednictvím vlivu na úroveň spotřeby a investic
AS-AD v (neo)keynesiánském pojetí modelu AS-AD : ekonomika vnitřně nestabilní systém nedostatečné využití stávajících výrobních kapacit systém obnovuje rovnováhu zpravidla pod úrovní HDP* poptávkové šoky pozitivní, zvyšují výdaje ekonomických subjektů na nákup statků a služeb, pozitivně ovlivňují ekonomickou výkonnost země růst produktu, ale i růst cenové hladiny poptávkové šoky negativní, spojeny s poklesem výdajů na nákup statků a služeb
Popis mechanismu fiskální politiky v IS-LM modelu model IS-LM - původní podoba Hicks v r.1937 rozšiřován, zdokonalován a modifikován řada slabin a nedostatků, vhodná pomůcka k makroekonomickým úvahám Mundell-Flamingův - model IS-LM-BP každý model: představuje umělý svět, velmi zjednodušený - výhodou je racionalita, nevýhodou jsou omezení
Problémy fiskální nerovnováhy A.Smith vládní půjčky zbavují ekonomiku zdrojů, které mohou být využity produktivněji D.Ricardo vládní dluh je jedna z největších pohrom, která může daný národ postihnout Rašín - prosazoval zásadu šetrnosti, vyrovnaný státní rozpočet keynesiánská teorie ospravedlnění deficitu v určitých fázích hospodářského cyklu současnost deficity vyvolány růstem veřejných výdajů, propadem příjmů Maastrichtská fiskální kriteria deficit vládního sektoru - poměr schodku k HDP nižší nebo 3 % HDP hrubý vládní dluh - poměr dluhu k HDP nižší než nebo 60 % HDP
Klasifikace rozpočtových deficitů a) dle záměrůz vlády aktivní deficit: fiskální expanze, vládní populismus pasivní deficit: recese, války, živelné katastrofy, úroky z veřejného dluhu, inflace (cyklický důsledek průběhu hospodářského cyklu) (strukturální cyklicky očištěný tj.po odstranění vlivu hospod.cyklu - při zohlednění G a daňových sazeb za předpokladu, že ekonomika funguje na úrovni HDP*) b) dle způsobu výpočtu celkový deficit = primární deficit + úroky z veřejného dluhu primární deficit c) dle vzniku
Řešení deficitu, důsledky deficitu řešení: dluhové emisní z přebytků fiskální restrikce z výnosů prodeje státního majetku rozpočtové důsledky makroekonomické důsledky (dopad na u, π, BP,S) keynesiánský přístup přechodný deficit, časově omezený POZITIVNÍ DOPAD neoklasický přístup dlouhodobý, trvalý deficit NEGATIVNÍ DOPAD neoricardiánský přístup - Barro-Ricardova hypotéza
Problematika veřejného dluhu suma finančních pohledávek ostatních ekonomických subjektů vůči státu suma finančních závazků, které má stát vůči ostatním ekonomickým subjektům Vznik: 1) kumulací deficitů (řešení prostřednictvím dluhového financování) 2) převzetím závazků za jiné ekonomické subjekty problém morálního hazardu!!!! http://www.youtube.com/watch?v=jurc5yd7_f0
1) dle výpočtu Klasifikace dluhu hrubý dluh státní závazky bez ohledu na výši státních pohledávek čistý dluh hrubý dluh očištěný o státní pohledávky 2) dle měny vnitřní domácí zadlužení, v domácí měně (obvykle dluženo domácím subjektům, tj. daňovým rezidentům) vnější zahraniční zadlužení, v cizí měně (problém kurzového rizika) 3) dle doby splatnosti krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý 4) dle povinnosti fakultativní x obligatorní 5) dle obchodovatelnosti obchodovatelný x neobchodovatelný
Public debt in % GDP
r.1 9 9 7 r.1 9 9 9 r.2 0 0 1 r.2 0 0 2 r.2 0 0 3 r.2 0 0 4 r.2 0 0 5 r.2 0 0 6 r.2 0 0 7 r.2 0 0 8 B e lg ie 1 2 2,3 1 1 3,6 1 0 6,5 1 0 3,5 9 8,7 9 4,4 9 2,2 8 7,9 8 4 8 9,6 Č R 1 3,1 1 6,4 2 5,1 2 8,5 3 0,1 3 0,4 2 9,8 2 9,6 2 8,9 2 9,8 D á n s k o 6 5,2 5 7,4 4 8,7 4 8,3 4 5,8 4 3,8 3 7,1 3 1,3 2 6,8 3 3,3 F in s k o 5 3,8 4 5,5 4 2,3 4 1,3 4 4,4 4 4,2 4 1,4 3 9,2 3 5,1 3 3,4 F r a n c ie 5 9,2 5 8,9 5 6,9 5 8,8 6 2,9 6 4,9 6 6,4 6 3,7 6 3,8 6 8,1 H o la n d s k o 6 8,2 6 1,1 5 0,7 5 0,5 5 2 5 2,4 5 1,8 4 7,4 4 5,6 5 8,2 I r s k o 6 4,3 4 8,5 3 5,5 3 2,2 3 1,1 2 9,7 2 7,5 2 4,9 2 5 4 3,2 I tá lie 1 1 8,1 1 1 3,7 1 0 8,8 1 0 5,7 1 0 4,4 1 0 3,8 1 0 5,8 1 0 6,5 1 0 3,5 1 0 5,8 M a ď a r s k o 6 4 6 1,1 5 2,1 5 5,8 5 8,1 5 9,4 6 1,7 6 5,6 6 5,8 7 3 N ě m e c k o 5 9,7 6 0,9 5 8,8 6 0,3 6 3,8 6 5,6 6 7,8 6 7,6 6 5,1 6 5,9 P o ls k o 4 2,9 3 9,6 3 7,6 4 2,2 4 7,1 4 5,7 4 7,1 4 7,7 4 4,9 4 7,1 P o r tu g a ls k o 5 6,1 5 1,4 5 2,9 5 5,6 5 6,9 5 8,3 6 3,6 6 4,7 6 3,5 6 6,4 R a k o u s k o 6 4,4 6 7,2 6 7,1 6 6,5 6 5,5 6 4,8 6 3,7 6 2 5 9,4 6 2,5 Ř e c k o 1 0 8,2 1 0 5,2 1 0 3,7 1 0 1,7 9 8 9 8,6 9 8,8 9 5,9 9 4,8 9 7,6 S lo v e n s k o 3 3,8 4 7,8 4 8,9 4 3,4 4 2,4 4 1,4 3 4,2 3 0,4 2 9,4 2 7,6 S lo v in s k o - - 2 6,8 2 8 2 7,5 2 7,8 2 7 2 6,7 2 3,4 2 2,8 Š p a n ě ls k o 6 6,1 6 2,3 5 5,5 5 2,5 4 8,7 4 6,2 4 3 3 9,6 3 6,2 3 9,5 Š v é d s k o 7 1 6 4,8 5 4,4 5 2,6 5 2,3 5 1,2 5 1 4 5,9 4 0,5 3 8 V e lk á B r itá n ie 4 9,8 4 3,7 3 7,7 3 7,5 3 8,7 4 0,6 4 2,3 4 3,4 4 4,2 5 2 E U p r ů m ě r (2 7-6 5,9 6 1 6 0,3 6 1,8 6 2,2 6 2,7 6 1,3 5 8,7 6 1,5 z e m í) E U p r ů m ě r (2 5-6 6,1 6 1,1 6 0,5 6 2 6 2,5 6 3,1 6 1,8 5 9,3 6 2,2 z e m í) E U p r ů m ě r (1 5 z e m í) 6 9,9 6 7,2 6 2,2 6 1,6 6 3 6 3,3 6 4,1 6 2,8 6 0,4 - I s la n d - - - - - - 2 5,3 3 0,1 2 8,7 7 0,6 N o r s k o - - 2 9,2 3 6,1 4 4,3 4 5,6 4 4,5 5 5,3 5 2,3 5 0 N e jv íc e z a d lu ž e n é z e m ě : Z im b a b w e * 2 4 1,2 J a p o n s k o * 1 7 0,4 L ib a n o n * 1 6 3,5
Faktory ovlivňující výši veřejného dluhu - demografický faktor - sociální politika - volební cyklus - ekonomický cyklus - přírodní katastrofy + tempo růstu HDP, úroková sazba D HDP 1 1 = D HDP o o R o + PD HDP 1 M HDP 1 1 + R o = 1 + r q
Řešení dluhu PROČ?? aktivní řešení vědomé, záměrné řešení vlády (mimořádná odvodová povinnost, krácení výdajových položek, politicko-administrativní řešení odmítnutí dluhu, měnová reforma ) pasivní řešení působení faktorů, které nezávisí na vůli vlády (q, prominutí dluhu, dary viz situace v ČR MF účet rezervního fondu 123-3328001/0710, inflace snižuje reálnou hodnotu závazků vlády)
Důsledky existence dluhu a) rozpočtové důsledky ovlivňují saldo veřejných rozpočtů růst úroků omezení prostoru pro aktivní fiskální politiku (růst mandatorních výdajů) problém investic b) důsledky finanční souvisí s umisťování vládních dluhopisů na trhu - nízká absorbce vládních dluhopisů na domácím trhu - vytěsňování soukromých investic c) sociální souvisí se vznikem morálního hazardu
Dluh v ČR vznik ( z deficitu, převzetím závazků) složení státní dluh, dluh ÚSC, SZ faktory ovlivňující dluh
Velikost státního dluhu
Pro strukturu dluhu ČR je výrazná : 1) internalizace dluhu do roku 2003 2) od r.2003 nárůst zahraničního zadlužení (externalizace dluhu) 14.6.2004 první emise eurodluhopisů ve výši 1,5 mld EUR 3) securitizace růst obchodovatelného dluhu 4) růst relativní váhy střednědobých a dlouhodobých dluhopisů (SDD) na úkor SPP
Struktura dluhu dle splatnosti
Struktura dluhu dle měny
Náklady na obsluhu dluhu
Vývoj výše dluhu na 1 obyvatele + vývoj podílu dluhu na 1osobu / průměrná mzda = kolik měsíců by osoba s průměrnou mzdou pracovala úhradu své části dluhu 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 4,5 4 3,5 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 výše dluhu na 1 obyvatele v Kč násobek průměrné mzdy