PRACOVNÍ LIST Anotace Tématem pracovního listu je slohový útvar líčení. Materiál slouží k výkladu, ale také je orientován na práci s konkrétním uměleckým popisem. Cílem je seznámit žáka s daným útvarem a provést praktický rozbor ukázky. Pracovní list lze užít k samostatné práci žáků v hodině nebo v rámci domácí přípravy. Autor Mgr. Jaroslava Kholová Období Listopad 2013 tvorby Obory Střední vzdělání s MZ nástavbové studium 2. ročník čtyřletý obor - 4. ročník Tematická oblast Český jazyk - stylistika Klíčové pojmy Umělecký popis - líčení Druh aktivity Výklad a samostatná práce žáků
LÍČENÍ - UMĚLECKÝ POPIS Líčení (umělecký popis) je slohový útvar patřící k uměleckému funkčnímu stylu. Autor ztvárňuje skutečnost podle svých představ. Hlavní roli hrají autorovy pocity, které v líčení vyjadřuje. Tyto popisy buď realitu zobecňují, nezabývají se podrobnostmi, nebo naopak se zaměřují na detail či charakteristický jev. Výrazná je snaha o názornost. Časté je použití přirovnání, personifikace, srovnání, hojně se užívají přídavná jména. POZOR!! Mohlo by se zdát, že jde o úvahu, ale pamatujte, líčení není úvaha! Převažuje popisný slohový postup, nikoli úvahový. PRAKTICKÉ RADY JAK POSTUPOVAT Vyjádříme, jak daná věc, jev vypadá podle vás nikoli jak by měla, nebo mohla vypadat Zaobalíme běžná slova tak, aby zněla jako od básníka. Toho docílíme tím, že slova nebo slovní spojení citově zabarvíme, jako například tato obyčejná věta: Venku svítilo slunce, které pálilo tak silně, až došlo k roztátí asfaltu. pomocí několika slov upravíme pro potřeby líčení: Toho krásného slunečního dne dopadaly zlaté paprsky slunce na temně černou silnici, která pod náporem zlatého tepla pomalu tála a vzdávala se svojí nudné a nevzhledné podoby. Velmi důležité je postupovat detailně od jednotlivých částí popisovaného předmětu nebo jevu až po celek. Příklad: Venku stálo pěkné červené auto, líbilo se mi. z ryze informativní věty vytvoříme: Venku hrdě stál majestátný krasavec, který připomínal svými rysy zápasníka v ringu. Odvážně se na mě díval a svými pronikavými světly mě vábil k sobě. Byl to překrásně rudý automobil, který mě naprosto okouzlil.
Nesnažme se ihned vnímat předmět nebo jev jako celek, ale zaměřme na postupné vnímání. V líčení nelze napsat např. Opodál stojí budova, která je polorozpadlá. Napíšeme takto: Opodál stojí velmi pozoruhodná stavba, která pláče, protože se o ni nikdo dlouhá léta nestará. ZÁVĚREM Nic se nesmí přehánět, každá věta nemusí být vyjádřena básnickým jazykem za každou cenu. Pozor na kýč (= vyjádření příliš okázalá, rušivá, triviální nebo laciná ) Cvičení: 1. Budování slovní zásoby k vytvoření líčení - hry na tvoření přídavných jmen: a) Napište co nejvíc přídavných jmen začínajících písmenem b, d, h, k, m, b) Jaká přídavná jména se nám vybaví nejdříve asociace na podstatná jména: louka, ulice, věž, autobus, řeka, domek, c) Vytvořte co nejvíc dvojic - podstatné jméno s přídavným (variace ze zadaných písmen). d) Ke každému obrázku vytvořte a napište co nejvíce přídavných jmen. Obrázek 1 Obrázek 2
Obrázek 3, obrázek 4
2. Ukázka konkrétního líčení: a) Zadání slohové práce: Koukám tady z té věže dolů a najednou v dálce vidím b) Proveďte jazykový a syntaktický rozbor textu. Věž Koukám z věže dolů a najednou v dáli vidím přilétajícího orla. Stačilo mu jen párkrát mávnout křídly a nechal za sebou hory připomínající kopečky zmrzliny. Stačí si jen vybrat. Je libo čokoládovou, vanilkovou nebo jahodovou? Před nimi se rozkládá les. Stromy se lehce kývají ve větru a já se k jejich tanci přidávám. I ječmen na poli se vesele vlní do rytmu. Sem tam. Sem a tam. Vypadá jako moře, co nikdy nespí. Pořád jen dál a dál houpe všechny lodě, které po něm plují. Pole od louky, od nejkrásnější louky na světě, na níž rozkvétají kopretiny, vlčí máky i zvonky najednou, odděluje mírně zahnutá silnička. Za den po ní projede jen několik aut. Je mi jí trochu líto, musí být velmi opuštěná. Ovšem nejvýraznější je zde řeka. Protéká krajinou a syčí jako obrovský had. Plazí se a plazí až za obzor. Zní to jako pohádka, že? A pro mě to taky pohádka je. Už od narození jsem totiž úplně slepá. A takhle barvitě mi tuto krajinu popisovali kamarádi. Ovšem já nerozeznám čápa ani orla. Nevím, jak se vlní ječmen, protože neznám moře. Netuším, jak krásně rudý je vlčí mák a jak křehké jsou kopretiny. A zvonky znám jen podle zvuku - zvonící. A řeka? Cítím její studený proud na svých bosých nohou, jakmile do ní vstoupím, ale jak se třpytí na slunci, nepoznám. Avšak přes to všechno sem na věž chodím ráda. Miluju vítr, jenž mi tu fouká do tváře a slunce, které mi rozpaluje kůži. Pod jeho silou vždy roztaje i mé srdce. Když tu tak stojím, zapomínám na svůj handicap. Je tu blízko. Tak blizoučko k milovanému, ale neznámému nebi. Použité zdroje: Vlastní foto archiv autorky Vybrané ukázky slohových prací z ústředního kola 36. ročníku OČJ - I. kategorie, Barbora Kohlová Pardubický kraj, 2. slohový úkol SOCHROVÁ, M., Český jazyk v kostce. 2. vydání. Praha: Fragment, 2009. ISBN 978-80-253-0950-6 http://kamizdat.wz.cz/sloh/8/liceni.htm http://www.zapnimozek.cz/vzorova-ukazka-liceni-diky-kteremu-byste-udelali-statnimaturitu/#ixzz2pwrigoty