[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Indikátory místní udržitelnosti v ČR Zkušenosti a praxe TIMUR

[ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Indikátory místní udržitelnosti v ČR Zkušenosti a praxe TIMUR Josef Novák Viktor Třebický Michaela Pomališová Miroslav Lupač

Josef Novák Viktor Třebický Michaela Pomališová Miroslav Lupač [ Zrcadlo místní udržitelnosti ] Indikátory místní udržitelnosti v ČR Zkušenosti a praxe TIMUR

Partnerská města TIMUR Jablonec nad Nisou Semily Vrchlabí Tmáň Praha-Libuš Hlučín Záhoran Zděchov

Obsah Indikátory místní udržitelnosti v ČR 5 I. Úvod 5 Účel publikace 5 Cílová skupina 6 O projektu 6 O Týmové iniciativě pro místní udržitelný rozvoj, o. s. 7 II. O indikátorech udržitelného rozvoje 7 Co je indikátor udržitelného rozvoje? 7 Proč jsou indikátory důležité? 8 Kdo indikátory sleduje? 8 Pro koho jsou indikátory určené? Občané měst či obcí Zastupitelé, místní politici Lidé hledající místo ke spokojenému životu 8 Jak zvolit vhodný indikátor? 9 Jak indikátory využít pro management města? A. Indikátory hodnotící stav a vývoj obce B. Indikátory hodnotící fungování veřejné správy C. Indikátory pro přípravu a hodnocení projektů 10 Souhrn faktů 11 III. Indikátory ze sady ECI/TIMUR 11 Historie 11 Přehled sady ECI/TIMUR 11 Sledování indikátorů ECI/TIMUR na území ČR 14 Přehled vybraných výsledků 14 A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím 14 A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu 14 A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících 15 A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb 15 A.5 Kvalita místního ovzduší 15 B.6 Cesty dětí do školy a zpět 15 B.7 Nezaměstnanost 16 B.8 Zatížení obyvatel hlukem 16 B.9 Udržitelné využívání území 16 B.10 Ekologická stopa 17 Souhrn faktů výhody sledování ECI/TIMUR indikátorů pro města 18 IV. Programové a místně specifické indikátory 18 Programové indikátory 19 Strategické plánování a indikátory v Poděbradech 22 Strategické plánování v mikroregionu Drahanská vrchovina 24 Specifické indikátory 28 Souhrn faktů 30 V. Indikátory udržitelného rozvoje a Kritéria MA21 30 Indikátory v systému MA21 v ČR 31 Doporučení 32 VI. Místní Agenda 21 a malé obce 32 Kritéria místní Agendy 21 33 Bod 1 Ustanovení zodpovědného politika 33 Bod 2 Ustanovení koordinátora 33 Bod 3 Existence neformální skupiny 34 Bod 4 Plánování s veřejností 34 Bod 5 Aktualizace webové stránky s informacemi o MA21 35 Bod 6 Uveřejnění zpráv o MA21/projektu v médiích 35 Bod 7 Společné zapojení zástupců občanského a podnikatelského sektoru 35 Závěry a doporučení

Tato publikace je vydána za finanční pomoci Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí. Za obsah je výhradně zodpovědná iniciativa TIMUR a nelze jej v žádném případě považovat za názor Ministerstva životního prostředí.

Kapitola 1 Úvod Účelem a smyslem tohoto materiálu je podat stručný avšak dostačující pohled na problematiku indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni v České republice. Iniciativa TIMUR se na tomto poli pohybuje již osm let a tato publikace je shrnujícím materiálem jejího působení v metodické podpoře poskytované obcím, městům a mikroregionům v ČR. Publikace obsahuje především: Úvod do využívání indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni v České republice Popis a hlavní výsledky nejpoužívanější indikátorové sady udržitelného rozvoje ECI/TIMUR Základy využívání indikátorů ve strategických materiálech tzv. programové indikátory a indikátory vybrané obyvateli tzv. specifické indikátory a příklady jejich tvorby Návaznost na systém Místní Agendy 21 v ČR Postup plnění kritérií MA21 pro malé obce Předkládaná publikace není souvislým, odborným textem, nýbrž prezentuje informace v podobě jasných a jednoduchých faktů srozumitelných pro cílové uživatele. Publikace je manuálem či rukovětí při sledování jevů na místní úrovni z pohledu udržitelného rozvoje. Autoři jsou si vědomi nekonvenčnosti přístupu k dané problematice. Ta je dána snahou nabídnout vlastní pohled, který může být v některých případech alternativou k oficiálním procesům, které v současné době v této oblasti probíhají. Z toho důvodu jsou na konci každé kapitoly uvedena obecná i konkrétní doporučení, jak pro cílové skupiny této publikace, tak pro hlavního představitele oficiální politiky udržitelného rozvoje, kterým je Pracovní skupina Rady vlády pro udržitelný rozvoj pro Místní Agendu 21. Cílová skupina Příručka je určena především pro zástupce měst, obcí a jejich sdružení, kteří mají zájem aktivně využívat při hodnocení rozvoje území či plnění schváleného strategického dokumentu (strategický plán, strategie rozvoje, akční plán ) indikátorů udržitelného rozvoje či programových indikátorů. Jedná se zejména o politiky a volené osoby, kteří spolurozhodují o základním směřování obce, tak i o úředníky, kteří především naplňují rozhodování politiků a jmenované hodnotící nástroje napomohou v jejich práci. Dalšími potenciálními uživateli publikace jsou členové neziskových organizací a pracovníci odborných institucí, kteří se spolupodílí na plánovacím procesu ve svém městě či obci. A v neposlední řadě je publikace určena zájemcům z akademické obce učitelům, lektorům či samotným studentům. 5

Kapitola 1 Úvod O projektu Publikace je jedním ze základních výstupů projektu nazvaného zkráceně Asistenční středisko TIMUR, který byl realizován od září 2008 do března 2010 iniciativou TIMUR a jehož hlavním cílem byla především systémová podpora sledování indikátorů udržitelného rozvoje měst a mikroregionů v České republice jako jednoho z nástrojů naplňování a zkvalitňování procesu Místní Agendy 21 (MA21). Projekt byl podpořen v rámci první výzvy Revolvingového fondu Ministerstva životního prostředí, který podporoval kromě místních projektů i projekty s tzv. celostátním významem. Projekt Asistenční středisko TIMUR takovým projektem bezesporu byl. Podařilo se naplnit všechny stanovené cíle a činnost TIMUR a sledování indikátorů především ze sady ECI/TIMUR se stalo standardem objektivního a zodpovědného hodnocení kvality života a životního prostředí a součástí realizace fungujících Místních Agend 21 mnoha měst a obcí ČR. O Týmové iniciativě pro místní udržitelný rozvoj, o. s. Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj o. s. (TIMUR) je nezisková organizace, která podporuje udržitelný rozvoj měst, obcí a jejich sdružení v ČR prostřednictvím zavádění místních indikátorů udržitelného rozvoje a dalších nástrojů. Do roku 2005 tvořily iniciativu TIMUR tři organizace: Ústav pro ekopolitiku, o. p. s., Agentura Koniklec a Regionální Environmentální Centrum Česká republika. V roce 2005 se z původně neformální iniciativy TIMUR stal samostatný subjekt občanské sdružení. Cílem Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj je popularizace a prosazování udržitelného rozvoje na místní úrovni (obce, města, mikroregiony, kraje, školy, podniky) prostřednictvím různých nástrojů. Mezi ně patří zejména indikátory udržitelného rozvoje, strategické plánování, Místní Agenda 21, Místní Akce 21, ekologická stopa či publikování informací o stavu životního prostředí. Mezi hlavní aktivity TIMUR patří především: 1. Prosazování indikátorů udržitelného rozvoje na místní úrovni 2. Popularizace a propagace ekologické stopy 3. Environmentální reporting 1 na místní úrovni Dále se TIMUR zabývá strategickým plánováním na místní úrovni, posuzováním udržitelnosti, vytvářením koncepcí a politik, tvorbou odborných publikací a studií, zapojováním veřejnosti či Místní Agendou 21 a Místními Akcemi 21. TIMUR ve spolupráci s Ústavem pro ekopolitiku, o.p.s. vyvinul jako součást Místní Akce 21 metodu místních akčních týmů (zkráceně nazvanou MAT 2 ). 1 / Poskytování podrobných údajů o stavu životního prostředí veřejnosti 2 / Více o metodě MAT lze nalézt v publikaci: Místní Akce 21 Místní akční týmy v Ústeckém kraji umístěné na webových stránkách TIMUR (http://www.timur.cz). 6

Kapitola 2 O indikátorech udržitelného rozvoje Co je indikátor udržitelného rozvoje? Indikátor je jednoduchá kvantitativní informace měřená v čase. Udržitelný rozvoj města bývá často považován za otázku kvality života jeho obyvatel. Vhodně zvolený indikátor musí pomocí čísel kvantitativních ukazatelů postihnout kvalitu života. Přestože jde o pouhá čísla, za indikátory se často ukrývá bohatý příběh, například o spokojenosti obyvatel, stavu místní politiky či nabídce pracovních příležitostí ve městě a jeho okolí. Protože indikátor je vyjádřen číslem, je možné ho sledovat a porovnávat v čase. Umožňuje hodnotit trendy, kterými se dané město v minulosti ubíralo, a odhadnout směr, jakým bude směřovat v budoucnosti. Indikátory poskytují zpětnou vazbu politikům, úředníkům i občanům. Dávají jim možnost srovnání jejich města či obce s ostatními. Obrázek 1 Podíl populace v důchodovém věku k populaci v produktivním věku v EU (%) (EU 15 současná a předpokládaná, resp. EU 25 současná a předpokládaná) Používání indikátorů na národní i místní úrovni je stále častější. Místní úroveň (obec, město) má přitom přímější vazbu na kvalitu života každého jednotlivce. Proč jsou indikátory stále populárnější? 1. Města se začínají více odlišovat. Zatímco v minulosti, především před změnou totalitního režimu, byla kvalita života, stav životního prostředí a infrastruktura ve městech více měně nivelizována na stejně špatné úrovni, nyní se jasněji ukazují progresivnější, modernější a příjemnější města a naopak města, které zaostávají a postupně ztrácí dech. Politici i občané tento odlišný vývoj cítí a ovlivňují a indikátory ho dokážou reflektovat. 2. Zlepšují se možnosti prezentace. Rozvíjející se informační technologie, možnosti sběru dat a všudypřítomnost internetu, dostupnost geografických informačních systémů (GIS) apod. umožňují čím dál kvalitnější prezentaci výsledků indikátorů. Souhrnná data je možné prezentovat nejen pomocí grafů, ale např. v mapách, pomocí symbolů, obrázků a podobně. Čísla se tak stávají srozumitelnější pro občany. 3. Indikátory pomáhají hodnotit Místní Agendu 21. Pravidelné hodnocení indikátorů je součástí tzv. Kritérií Místní Agendy 21. Města, která usilují o pozitivní změny ve smyslu udržitelnosti rozvoje, sledují indikátory. Pomáhají jim říci, kam směřují. Proč jsou indikátory důležité? Indikátory jsou důležité, protože umožňují lépe spravovat věci veřejné. Místním úřadům pomáhají lépe a poučeněji rozhodovat. Zlepšují 7

Kapitola 2 O indikátorech udržitelného rozvoje znalosti volených zástupců o místě, které spravují, a posilují jejich vnímavost k místním problémům. Vhodně zvolené indikátory zvyšují efektivitu veřejné správy a občanům poskytují nástroj pro lepší kontrolu rozhodnutí, která zastupitelstva činí. Indikátory jsou také velmi účinným nástrojem pro zapojování klíčových partnerů do rozhodování a pro konkrétní akce k zlepšování kvality života v místě. Uveďme příklad města, kde jsou rodiče nespokojeni s bezpečím cesty dětí do škol. Sledování indikátoru ECI/TIMUR Cesty dětí do a ze školy poskytne úřadu i občanům jasné informace nejenom o způsobech dopravy dětí do a ze školy, ale i o problematických místech z hlediska bezpečí a návrzích rodičů na zlepšení situace. Jde tedy o výborný podklad pro nápravu špatné situace a návrh vhodných opatření, který bude respektovat požadavky těch, kterých se týká. Kdo indikátory sleduje? Záleží na velikosti obce či města a také na tom, jaké zkušenosti již obec má a do jakých podobných iniciativ je zapojena. Z praktického hlediska (kapacita, finanční možnosti) se systematickým sledováním indikátorů zabývají spíše větší obce, tj. města. Sledování indikátorů a jejich interpretaci může technicky zajišťovat přímo obecní či městský úřad, zapojit je možné externí dodavatele služeb, neziskové organizace, ale také například školy. Výbornou půdou pro sledování indikátorů poskytují projekty Místních Agend 21 (viz příslušná kapitola). Pro úspěch takovéto iniciativy je nutná přímá a jasná podpora zastupitelstva. Strategické plánovací dokumenty schvaluje zastupitelstvo města (či odpovídající orgán ostatních územně správních celků) a to včetně příslušných indikátorů. Za jejich sledování je pak zpravidla zodpovědný příslušný odbor rozvoje města, či pověřené odpovídající pracoviště. Pro koho jsou indikátory určené? Občané měst či obcí Získávají srozumitelné informace o vývoji vybraných klíčových jevů v ekonomické, sociální a environmentální oblasti. Mohou sledovat důsledky rozhodování v místní politice (nebo rozhodnutí činěných místními politiky) a argumentovat ve prospěch svých oprávněných zájmů. Poznávají silné a slabé stránky místa, ve kterém žijí. Zastupitelé, místní politici Získávají zpětnou vazbu ke své místní politice. Řada indikátorů vyhodnocuje subjektivně vyjádřenou spokojenost obyvatel s vývojem ve vybrané oblasti politici tak mohou posoudit i priority svých voličů. Mohou zhodnotit dopad vlastních opatření k prosazovaní udržitelného rozvoje. Lidé hledající místo ke spokojenému životu Mají díky zveřejněným údajům (nebo zveřejněným výsledkům hodnocení vybraných ukazatelů) k dispozici významné informace pro rozhodování k výběru místa, které vyhovuje jejich nárokům a představám o spokojeném a zdravém životě. Jak zvolit vhodný indikátor? Hlavním kritériem pro výběr vhodného indikátoru je užitečnost pro jejich uživatele. V případě indikátorů udržitelného rozvoje pro města jsou primární cílovou skupinou zástupci veřejné správy těchto obcí. Nesmíme však opomíjet další skupiny, v první řadě veřejnost a dále například místní podnikatele, spolky či občanská sdružení. 8

Kapitola 2 O indikátorech udržitelného rozvoje Užitečnost znamená, že indikátor musí obsahovat přidanou hodnotu, informaci, která je významná pro rozhodující činitele měst a kterou zároveň nemohou zjistit jinde či jiným způsobem. Dále platí, že tyto indikátory musí být srozumitelné. Indikátory, jež se užívají na národní úrovni, musí mít vztah k politice vlády a jiných státních institucí. Musí mít také přímý vztah k jednotlivým opatřením a politice v dané oblasti. Tyto indikátory jsou logicky často nepoužitelné pro potřeby měst. Indikátory rozvoje pro města naopak musí postihovat trendy, které se dějí na místní úrovni, a palčivé otázky rozvoje těchto obcí. Měly by být nejenom technicky významné, ale musí mít intuitivně jednoduchou interpretaci ve smyslu postižení hlavních rozvojových trendů v obci. Daří se zvyšovat podíl vytříděných odpadů? Snižuje se počet nezaměstnaných? O kolik procent ročně? Právě na toto otázky nám dávají indikátory jasné a srozumitelné odpovědi. Jak indikátory využít pro management města? Také v prostředí veřejné správy pomalu ale jistě zdomácňují termíny jako indikátor, benchmarking 3, hodnocení projektového cyklu, monitoring 4 atd. Dané metody původně pocházejí ze soukromé sféry. Důvod pro jejich zavádění je jasný využívání těchto moderních metod zvyšuje efektivitu a produktivitu veřejné správy, zlepšuje kvalitu ve veřejné správě, či kvalitu veřejné služby. To se může pozitivně projevit u zákazníků veřejné správy, jimiž jsou občané. Například město Vsetín, které patří k průkopníkům v této oblasti v České republice, definuje pojem kvality ve veřejné správě takto: Kvalita ve veřejné správě je míra naplňování oprávněných požadavků: zákazníků na poskytovanou veřejnou službu, občanů na kvalitu života v dané obci, regionu či kraji. Přičemž: 1. 2. 3. Zákazníci (např. žadatelé na úřadě, účastníci správních řízení, apod.) očekávají, že jejich žádost nebo potřeba služby bude vyřízena rychle, bez právních a jiných nedostatků, v požadovaném termínu. Občané očekávají, že dojde ke zvyšování kvality života v jejich obci. Veřejné služby jsou poskytovány ve veřejném zájmu. Z hlediska využití pro management města rozlišujeme tři typy indikátorů, které dále podrobněji popisujeme: A B C Indikátory hodnotící stav a vývoj konkrétních jevů v obci Indikátory hodnotící fungování veřejné správy Indikátory pro přípravu a hodnocení projektů A. Indikátory hodnotící stav a vývoj obce Do této kategorie patří například indikátory ECI/TIMUR, podrobněji popsané v následující kapitole. Hodnotí nejrůznější rysy života a rozvoje obce, ať už jde o oblast hospodářskou, sociální, environmentální či správu věcí veřejných. Souvisí s druhým aspektem kvality veřejné služby citovaným výše, tedy s oprávněným očekáváním občanů, že dojde ke zvyšování kvality života v jejich obci. 3 / Vzájemné porovnávání původně termín z oblasti strategického managementu 4 / Průběžné sledování konkrétního jevu Důležitým rysem těchto indikátorů je, že řadu z nich nemůže obec v rámci své působnosti a v rámci svých kompetencí ovlivnit, či na ně 9

Kapitola 2 O indikátorech udržitelného rozvoje může působit jen částečně. Příkladem je znečištění ovzduší z lokálních topenišť (právní úprava je nedokonalá a vymahatelnost velmi omezená), dostupnost základní zdravotní péče či míra registrované nezaměstnanosti. V těchto případech může obec či město ale vytvořit podmínky pro zlepšení hodnoty indikátoru (například zvýhodněným nájmem či vytvořením pracovního místa s využitím prostředků Evropského sociálního fondu). B. Indikátory hodnotící fungování veřejné správy. Druhá skupina indikátorů se přímo dotýká fungování úřadu, respektive jevů a skutečností, které úřad v rámci své kompetence přímo ovlivňuje. Jde tedy o důležité procesní indikátory, které mají jasnou vazbu na management ve veřejné správě. Souvisí s prvním aspektem její kvality, tedy s očekáváním zákazníků (občanů), že obdrží kvalitní službu v požadovaném termínu. Procesní indikátory umožní stanovovat standardy fungování veřejné správy a jsou nezbytné pro strategické řízení veřejné správy, např. formou balanced scorecard (BSC). Tento termín se někdy do češtiny překládá jako metoda vyvážených ukazatelů a stanovení vhodných ukazatelů (indikátorů) je přímo její podstatou. Ukazatele v této metodě slouží k přímému měření naplňování vize a strategických priorit. Metoda BSC je velmi funkční a přináší rychlé výsledky díky tomu, že pomocí přehledného a jednoduchého schématu, které lze umístit na jeden arch papíru formátu A4, umožňuje sledovat a zajistit naplňování (či nenaplňování) stanovené vize. Lze říci, že BSC začíná tam, kde většina strategií končí u realizace. Příkladem indikátorů z této skupiny je index spokojenosti zaměstnanců úřadu, počet připravovaných a realizovaných projektů, cena vybraného majetku města či podíl provozních výdajů ke zdrojům. C. Indikátory pro přípravu a hodnocení projektů. Jde o specifickou podmnožinu indikátorů skupiny B. Setkal se s nimi každý, kdo stál před úkolem zpracovat projekt a navrhnout vhodné indikátory (často nazývané monitorovací) pro jeho plnění. Tyto indikátory mají jasně určené použití, a z něho vyplývají i požadavky na jejich zpracování. Hodnotitelé návrhu projektu se často budou orientovat v dlouhé projektové dokumentaci právě podle navržených indikátorů, proto je jejich správnému zvolení nutno přikládat velkou pozornost. Souhrn faktů Všechny obce a města, kterým záleží na kvalitě života svých občanů a kvalitě veřejné služby, by měla aktivně využívat jednotlivé výše uvedené druhy indikátorů. Obce a města, která se aktivně účastní procesů Místní Agendy 21, musí do těchto procesů zahrnout vhodné vyhodnocovací mechanismy založené na indikátorech. Snaha o zlepšení informovanosti občanů, zvýšení kvality demokracie na místní úrovni a kvalitnější správu věcí veřejných musí být mimo jiné založena na srozumitelných indikátorech. 10

Kapitola 3 Indikátory ze sady ECI/TIMUR V roce 1999 byla díky iniciativě Evropské komise Direktoriátu pro životní prostředí a v návaznosti na Tématickou strategii o městském životním prostředí EU vyvinuta sada deseti Společných evropských indikátorů (z anglického European Common Indicators ECI), jejichž cílem je sledování environmentální udržitelnosti na místní úrovni. Historie Z původních osmnácti témat a více něž sta indikátorů bylo na základě spolupráce s desítkou evropských samospráv vybráno deset tématických indikátorů. V návaznosti na teoretickou přípravu následovala testovací fáze ve více než 160 evropských místních samosprávách, oficiálně zahájená v roce 2000 na III. Evropské konferenci o udržitelných městech v německém Hannoveru a trvající do roku 2003. Po ukončení testování projektu se Evropská komise již aktivně nezasazovala o sledování ukazatelů ECI a ponechává jejich další sledování na iniciativě místních samospráv. Z tohoto důvodu byla v České republice zahájena v roce 2003 činnost platformy Týmové iniciativy pro místní udržitelný rozvoj, která si předsevzala zavádění Společných evropských indikátorů (ECI) na místní úrovni ve městech ČR. Obecná metodika pro evropská města, která byla výstupem projektu, prošla z důvodu snadnějšího uplatnění v České republice částečnou modifikací. Stejně tak byla pozměněna i původní sada indikátorů, kdy byly ze sady vyjmuty dva ukazatele, které se ukázaly jako nejen špatně měřitelné v českých podmínkách, ale ani nebyly samosprávami považovány za prioritní. Přehled sady ECI/TIMUR Sada ECI byla po výše uvedených modifikacích do českých podmínek přejmenována na sadu ECI/TIMUR. Má následující podobu: A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb A.5 Kvalita místního ovzduší B.6 Cesty dětí do škol a zpět B.7 Nezaměstnanost B.8 Zatížení obyvatel hlukem B.9 Udržitelné využívání území B.10 Ekologická stopa Sledování indikátorů ECI/TIMUR na území České republiky Indikátory ECI/TIMUR sleduje řada měst a obcí v České republice. Ve většině případů (ovšem ne ve všech) jde zároveň o města, která realizují Místní Agendu 21. V rámci partnerství s TIMUR sledovalo indikátory na počátku roku 2010 28 partnerských měst, městských částí a mikroregionů. 11

Kapitola 3 Indikátory ze sady ECI/TIMUR Tabulka 1 Přehled municipalit, počátek partnerství s TIMUR a počet sledovaných indikátorů. Municipalita Počet obyvatel Partnerství s TIMUR Vsetín 28.350 2003, IX. 8 Počet sledovaných indikátorů Hradec Králové 94.694 2003, XII. 8 Svitavy 17.322 2004, V. 6 Krnov 25.442 2004, VI. 7 Mikroregion Záhoran 4.000 2004, VI. 2 Chrudim 23.402 2005, II. 5 Kladno 69.355 2005, III. 6 Mladá Boleslav 42.972 2005, IV. 3 Třebíč 38.715 2005, IV. 6 Příbram 35.147 2005, IV. 3 Velké Meziříčí 11.811 2005, V. 5 Kopřivnice 23.389 2005, VIII. 2 Hodonín 26.290 2005, X. 4 Pelhřimov 16.417 2005, X. 2 12

Kapitola 3 Indikátory ze sady ECI/TIMUR Bílina 15.714 2006, X. 4 Litoměřice 24.389 2006, X. 3 Krásná Lípa 3.725 2007, I. 2 Roudnice n. Labem 13.263 2007, II. 4 Uherské Hradiště 26.280 2007, IV. 2 Rumburk 11.129 2007, VI. 2 Prostějov 47.109 2007, VIII. 2 Praha Libuš 10.213 2008, I. 4 Poděbrady 13.400 2008, XII. 3 Most 67.500 2009,I 2 Vrchlabí 13.415 2009, IV. 1 Jablonec nad Nisou 46.287 2009, X. 2 Semily 9.029 2009, X. 2 Tmaň 1.049 2009, IV. 1 Hlučín 14.232 2009, XII. 0 Zděchov 635 2009, XII. 0 13

Kapitola 3 Indikátory ze sady ECI/TIMUR Přehled vybraných výsledků A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím Ukazatel A.1 vypovídá o úrovni obecné spokojenosti občanů s životem v obci a s ohledem na dílčí rysy fungování obce. Údaje jsou ve všech případech zjišťovány dotazníkovým šetřením reprezentativního vzorku obyvatel daného místa. Dle evropské metodiky se tak děje každý druhý rok. Titulkovým indikátorem 5 je obecná míra spokojenosti vyjádřená v procentech. Tento ukazatel je sledován na místní úrovni nejčastěji, jelikož je schopen velmi dobře zhodnotit slabé a silné stránky města z pohledu občanů. Tato informace je pro vedení města velmi přínosná, ve smyslu rozhodování o směřování dalšího vývoje. Indikátor umožňuje hodnotit i řadu dílčích aspektů spokojenosti, např. s kvalitou životního prostředí, veřejnými službami, fungováním městského úřadu apod. Města mají dále možnost do dotazníku vložit vlastní otázku či otázky týkající se aktuálních témat. A.2 Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu Indikátor Místní příspěvek ke globálním změnám klimatu měří celkové ekvivalentní emise CO 2 na jednoho obyvatele, vztahující se k antropogenním 6 emisím oxidu uhličitého a metanu, a případně jejich změnu k referenčnímu roku 1990. Měří se jednou ročně v tunách 5 / Titulkový indikátor je jeden vybraný indikátor reprezentující celou příslušnou skupinu tzv. titulek 6 / Produkovaným člověkem a procentech. Pro výpočet ukazatele je nutné provedení analýzy spotřeby energie daného území, celková spotřeba energie potom souvisí se sektorovým rozložením: bydlení, obchod, průmysl, doprava. Lze očekávat, že význam a popularita tohoto indikátoru bude narůstat v souvislosti se stále narůstající váhou problematiky klimatické změny pro politické rozhodování. A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících Způsob dopravy občanů žijících na území dané obce či města se zjišťuje pomocí indikátoru A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících měřeným jednou za tři roky. Titulkovým indikátorem je procento cest uskutečněných osobními automobily. Stejně jako u ukazatele A.1 Spokojenost občanů s místním společenstvím, i zde se používá dotazníkové šetření reprezentativního vzorku obyvatel. Z důvodu podobné metodiky obou indikátorů, jsou často vyhodnocovány společně, což městům značně ušetří náklady na jejich sledování. Města díky sledování tohoto indikátoru mohou například lépe identifikovat chybějící spoje městské hromadné dopravy (MHD) nebo zjistit případnou poptávku po cyklistických trasách. Tento předpoklad se již v několika případech osvědčil v praxi. Indikátor umožňuje zjistit řadu dalších důležitých údajů o dopravě obyvatel v daném místě. Jedná se o průměrný počet cest každého občana za den, účel cest, průměrná denní vzdálenost cesty, délka trvání cest, použité druhy dopravy, spokojenost s kvalitou dopravy a časem stráveným cestováním. 14

Kapitola 3 Indikátory ze sady ECI/TIMUR A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb Přístup obyvatel daného místa k veřejným prostranstvím a základním službám lze sledovat pomocí ukazatele A.4 Dostupnost veřejných prostranství a služeb. Pro samosprávy je důležitý především z důvodu odhalení míst, kde se občanům v blízkosti jejich obydlí nedostává základních služeb, jako jsou zdravotnická zařízení, školy, hromadná doprava, obchody se základními potravinami a nádoby na sběr tříděného odpadu. Dále se vyhodnocuje blízkost veřejných prostranství, mezi něž se řadí parky, zahrady, otevřená prostranství vhodná pro rekreaci nebo nekrytá sportovní zařízení. Pro každý typ služby se zpracovává samostatný dílčí indikátor. Pomocí geografického informačního systému (GIS) se mapují prostranství či služby, které jsou dostupné obyvatelům do 300 m od jejich bydliště, a zjišťuje se podíl obyvatel žijících v tomto okruhu. Frekvence měření je v tomto případě jednou za dva až tři roky. Titulkovým indikátorem je procento obyvatel žijících ve vzdálenosti do 300 metrů od veřejných prostranství větších než 5000 m 2. A.5 Kvalita místního ovzduší Kvalita ovzduší závisí na obsahu znečišťujících látek, ať už se jedná o plyny nebo prachové částice, které škodí lidskému zdraví. Na základě epidemiologických studií se určují normy, které nesmí být překračovány. Pomocí indikátoru A.5 se zjišťuje počet případů překročení mezních hodnot vybraných látek znečišťujících ovzduší. K měření je zapotřebí měřící stanice sítě automatizovaného imisního monitoringu (AIM), které ovšem nejsou instalovány ve všech městech. Hodnoty titulkového indikátoru, kterým je počet překročení limitu pro polétavý prach v ovzduší (PM 10 ), ve městech se v posledních letech díky kombinaci různých vlivů, především dopravě, zhoršují. B.6 Cesty dětí do školy a zpět Cesty dětí do škol je jeden z velmi oblíbených indikátorů sady ECI/TIMUR. Je tomu tak především z důvodu snadnější nápravy zjištěných problémů, než je tomu u jiných indikátorů v sadě. Mnohá města díky výsledkům zvýšila bezpečnost dětí na cestě do školy a zamezila tak možným nehodám. Titulkovým indikátorem je procento dětí dopravujících se do školy autem. Opakovaným sledováním se ukazuje na obecný nárůst takto se dopravujících dětí. Dá se říci, že důvodem je fakt, že děti se ráno do školy dopravují společně s rodiči, kteří jedou autem za zaměstnáním. Toto uvádí ve většině měst 50 60 % dětí, dopravujících se do školy autem. Nejhorších výsledků z hlediska udržitelného rozvoje dosahují příměstské malé obce, které trpí přívalem nových obyvatel, suburbanizací a problémy s tím spojenými. Ve Velkých Přílepech (Praha západ) tak hodnotí cestu do školy jako nebezpečnou 88 % žáků základní školy. B.7 Nezaměstnanost Indikátor Nezaměstnanost byl do sady ECI/TIMUR zařazen v roce 2007, kdy byla zpracována metodika jeho 15

Kapitola 3 Indikátory ze sady ECI/TIMUR sledování. Zařazení do sady odráží klíčový význam možnosti pracovního uplatnění v místě či okolí pro naprostou většinu občanů. Hodnocení indikátoru vychází z dostupných dat Českého statistického úřadu. Ukazatel zjišťuje především registrovanou míru nezaměstnanosti, registrovanou míru dlouhodobé nezaměstnanosti a míru nezaměstnanosti u žen a absolventů. Ukazatel se hodnotí ročně, ačkoli místní samosprávy mohou údaje sledovat i měsíčně, což umožňuje analyzovat trend nezaměstnanosti již v průběhu roku. Po poklesu nezaměstnanosti v letech 2006 2008 se v souvislosti s ekonomickou krizí nezaměstnanost stala pro řadu měst v ČR klíčovým problémem. B.8 Zatížení obyvatel hlukem Nejproblematičtěji sledovatelným ukazatelem je indikátor B.8, k jehož sledování je zapotřebí relativně nákladné vyhotovení hlukové mapy daného území. Jediné město České republiky, které má informace o hlukové zátěži, je Vsetín s 21,50 % (2006) populace vystavené v noci působení hluku většího než 55 db(a) (titulkový indikátor). Pro ilustraci je možné srovnání s některými zahraničními městy, například britský Birmingham uvádí 18 %, italské Torino 42 %, španělská Viladecans 82 %. B.9 Udržitelné využívání území Jednou z možností sledování udržitelnosti plánování rozvoje území a jeho využívání je pro místní samosprávy ukazatel B.9. Udržitelné využívání území umožňující měřit efektivitu užívání půdy ve městě prostřednictvím hodnocení rozvoje města, záboru zemědělské půdy či podílu jejích obnovy. Měření za pomoci geografického informačního systému (GIS) stanovuje rozlohu uměle vytvořených ploch, opuštěné a kontaminované půdy, intenzitu využívání počet obyvatel na km 2 plochy urbanizované půdy, kvóty na kultivaci zelených luk a zanedbané půdy apod. Do sledování indikátoru B.9 se zatím zapojila pouze dvě česká města, Svitavy a Hradec Králové. Obě se v podílu urbanizovaných a neurbanizovaných ploch liší jen málo. B.10 Ekologická stopa Ekologická stopa města získává na významu jako důležitý a srozumitelný indikátor udržitelného rozvoje města z hlediska životního prostředí. TIMUR se jí věnuje v rámci samostatných projektů. Pro výpočet ekologické stopy je nutné získat data o spotřebě energie, produkci odpadů a dalších charakteristik města. Ekologická stopa 7 města je plocha produktivní země, jejíž kapacitu využívají obyvatelé města k pokrytí svých potřeb. Je měřena v globálních hektarech na hlavu. Výsledky byly dosud získány z 11 měst a jednoho kraje: Hradec Králové, Chrudim, Kladno, Litoměřice, Orlová, Praha, 7 / Ekologická stopa definované populace (jednotlivec, město, stát...) je tedy celková plocha ekologicky produktivní země a vodní plochy, využívaná výhradně k zajištění zdrojů a asimilaci odpadů produkovaných danou populací, při používání běžných technologií. 16

Kapitola 3 Indikátory ze sady ECI/TIMUR Velké Meziříčí, Vsetín, Krnov, Praha Libuš, Poděbrady a Liberecký kraj. V případě Chrudimi byl výpočet proveden opakovaně v letech 2006 a 2009. V letech 2010 2011 bude metodika výpočtu indikátoru zpřesněna a ekologická stopa bude stanovena pro 40 municipalit. Souhrn faktů výhody sledování ECI/TIMUR indikátorů pro města 1 2 3 4 5 6 7 8 Města by měla využít výhody sady indikátorů udržitelného rozvoje na jedné straně mezinárodně standardizované a na druhé straně adaptované pro národní podmínky. Indikátory by měly být využity pro sledování kvality procesů Místní Agendy 21 a pro naplňování Kritérií MA 21. Některé indikátory města naplní s využitím stávajících dat. (např. A.5 Kvalita místního ovzduší či B.7 Nezaměstnanost) Nechť se samosprávy rozhodnou pro začátek sledovat jen vybrané indikátory. (Není nutné sledovat od počátku všechny indikátory ze sady) Je žádoucí využít dílčí materiály a výstupy spojené se sledováním indikátorů při plánování strategického rozvoje města. Je třeba využít dobrých výsledků, které ukazují na kvalitní práci samosprávy. (Dle dosavadních zkušeností česká města v řadě oblastí dosahují lepší kvality života než města západoevropská) Ve všech případech je zapotřebí využít zpětnou vazbu o prioritách občanů města. (Některé indikátory ze sady vyhodnocují subjektivně vyjádřenou spokojenost obyvatel s určitými oblastmi života ve městě) Vhodnou prezentací výsledků m.j. pomocí výstižných symbolů by se města měla představit jako místa pro spokojený a zdravý život. 17

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Dalšími neméně důležitými skupinami místních indikátorů udržitelného rozvoje jsou programové a místně specifické indikátory. Obě skupiny mají jedno společné, jejich výběr úzce souvisí se zapojením veřejnosti. První způsob je spojen s tvorbou strategického plánu rozvoje města nebo mikroregionu, kde je zapojena veřejnost při určování priorit, opatření a cílů, jejichž prostředkem naplňování jsou na míru konstruované programové indikátory. Druhou variantou je zapojení veřejnosti při výběru místně specifických témat, která jsou klíčová pro místní komunitu a na které navazuje výběr specifických indikátorů. V obou případech se jedná o indikátory ex ante, neboli možnost stanovení cílových hodnot sledovaných jevů předem. Indikátor sám cílovou hodnotu neurčuje, dokáže nám ale ukázat jak daleko, nebo blízko, jsme od definovaného cíle. Hodnotit celý komplex jevů v podmínkách obcí a mikroregionů umožňují všestranné sady indikátorů neboli indikátorové rámce, nikoli pouze jednotlivé indikátory. Programové indikátory Jedním ze základních prostředků určujících žádoucí priority rozvoje města případně mikroregionu či jiného sdružení municipalit je strategický plán nebo obdobný koncepční dokument a jeho návaznost na krajské, národní a evropské dokumenty zakotvující principy udržitelného rozvoje. Smyslem tohoto ne příliš oblíbeného, často dokonce šuplíkového dokumentu, je odpovídat nejen na možnosti a potřeby daného území, ale také na potřeby a zájmy místních obyvatel a komunit, a proto je zapojení veřejnosti do vytváření takového plánu nezbytné. Plánovací proces může být sám o sobě velmi zdlouhavý a náročný, avšak samotná realizace strategického plánu, tedy naplňování stanovených opatření a cílů, je ještě daleko těžším úkolem. Informaci o tom, jak se daří nastavená opatření v plánu plnit, zprostředkovávají programové indikátory, které jsou logicky navázané na strategické a specifické cíle. Množství programových indikátorů konstruovaných na míru strategickému plánu tvoří ucelenou sadu, která pomůže sledovat míru naplnění konkrétních cílů i celého plánu nebo úspěšnost stanovených opatření. Sadu programových indikátorů ke koncepčnímu dokumentu rozvoje obce/města/mikroregionu je vhodné vyhodnocovat s roční frekvencí měření. Konstrukce programových indikátorů udržitelného rozvoje závisí na konkrétních prioritách a cílech. Pro každý z cílů je stanoven jeden nebo více hodnotících ukazatelů. Přitom platí nejen to, že každý cíl musí být doplněn odpovídajícím(i) indikátorem/indikátory, ale i to, že každý indikátor musí souviset s nějakým konkrétním cílem. 18

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Jeden indikátor se může skládat z několika dílčích ukazatelů. Takovým příkladem může být mezinárodní indikátor A.1 Spokojenost obyvatel s místním společenství, který v sobě zahrnuje až dvacet podoblastí odrážející spokojenost obyvatel s různými aspekty fungování města. Díky širokému záběru tohoto indikátoru je možné jeho sledováním pokrýt více cílů či opatření, což je také důvod, proč je v současné době městy a mikroregiony velmi vyhledáván. Při konstrukci indikátorů šitých na míru určitému koncepčnímu dokumentu, je třeba dbát především na dostupnost zdrojových dat. Informace o této skutečnosti by měla být uvedena u každého určeného indikátoru v rámci metodického indikátorového listu. Ten by měl dále obsahovat definici, frekvenci a popis zpracování dat. Indikátory, které nelze naplnit v daném místě a čase daty, přestávají plnit svůj účel a svědčí o nesprávně zvoleném nástroji ověření. Strategické plánování a indikátory v Poděbradech Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj se v posledních dvou letech podílela na profesionálně vedeném strategické plánování za účasti veřejnosti ve dvou územních celcích: v Poděbradech a mikroregionu Drahanská vrchovina. Pro strategické plány obou komunit byla vytvořena sada programových indikátorů, včetně indikátorových metodických listů. Schválením Strategického plánu rozvoje města Poděbrady v prosinci roku 2008 začalo město naplňovat svoji vizi stát se udržitelným městem. Po celou dobu rozsáhlého asi půlročního strategického plánování za účasti veřejnosti, přibližně stovkou stakeholderů 8, byla Týmová iniciativa pro místní udržitelný rozvoj zapojena jako zpracovatel indikátorové části strategického plánu. K přibližně 150 strategickým i specifickým cílům bylo vytvořeno 750 indikátorů, z nichž asi k jedné pětině TIMUR rovněž zpracoval výsledky. Značná část ukazatelů byla vyhodnocena pomocí dotazníkových šetření zaměřených na zjištění spokojenosti obyvatel, mobilitu a místní přepravu, pocit bezpečnosti cest žáků a studentů místních škol a poslední šetření zaměřené na pedagogy. Z vyhodnocených indikátorů, jejichž výsledky byly pro potřeby města publikovány v samostatných zprávách, se jedná převážně o indikátory navržené a vyhodnocené za využití metodiky k adaptované sadě ECI/TIMUR (blíže viz kapitola III). 8 / Původně termín z obchodního jazyka přeneseně označuje významné aktéry nějakého procesu 19

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Tabulka 2 Příklady titulkových indikátorů strategických cílů k vybraným oblastem Strategického plánu města Poděbrady Indikátor TI 1.1 Spokojenost lázeňských hostů a turistů Zdroj ověření I T 1.1 dotazníkové šetření na spokojenost Definice Jednotky měření Lázeňství a cestovní ruch Míra spokojenosti lázeňských hostů/turistů s úrovní lázeňských služeb nebo s nabídkou služeb cestovního ruchu % rozdělení jednotlivých úrovní spokojenosti, popř. bodová škála (0 nejmenší spokojenost; 10 největší spokojenost) Popis a zpracování dat Míra spokojenosti lázeňských hostů/turistů s úrovní lázeňských služeb nebo s nabídkou služeb cestovního ruchu je zjišťována pomocí dotazníkového šetření; respondenti uvádějí buď obecnou spokojenost volbou z možností: velmi spokojen, mírně spokojen, mírně nespokojen, velmi nespokojen nebo přiřazují body podle stupnice Frek. měření Tříletá Životní prostředí, zeleň TI 4.1 Spokojenost s životním prostředím a zelení I T 4.1 dotazníkové šetření na spokojenost Míra spokojenosti občanů Poděbrad se stavem zeleně v Poděbradech, na bodové stupnici (0 velice nízká, 10 velmi vysoká) % rozdělení jednotlivých úrovní spokojenosti Zjišťování pomocí dotazníkového šetření na minimálně 3 % občanů města. Otázkou Jak jste spokojen(a) se stavem zeleně v Poděbradech? Dvouletá 20

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Kultura, sport, rekreace, volnočasové aktivity TI 6.2 Výdaje na kulturu, sport a volnočasové aktivity I T 6.2 evidence MěÚ a) Výše provozních prostředků z rozpočtu města věnovaných na kulturní, sportovní, rekreační a volnočasové aktivity b) Výše investic z rozpočtu města věnovaných na kulturní, sportovní, rekreační a volnočasové aktivity %, tis. Kč/ obyvatele Roční Doprava TI 8.1 Parkování I T 8.1 evidence MěÚ Počet parkovacích míst na 1 obyvatele města Počet Roční Služby, obchod, průmysl, podnikání TI 9.1 Spokojenost s kvalitou nabízených služeb a obchodů I T 9.1 dotazníkový průzkum obyvatel Míra spokojenosti občanů Poděbrad kvalitou a dostupností obchodů a služeb na bodové stupnici (0 velice nízká, 10 velmi vysoká) % rozdělení jednotlivých úrovní spokojenosti Zjišťování pomocí dotazníkového šetření na minimálně 3 % občanů otázkami: Jak jste spokojen(a) s kvalitou obchodů v místě, kde bydlíte; s kvalitou služeb v místě, kde bydlíte; dostupností obchodů v místě, k.b.; dostupností služeb v místě, k.b.? Dvouletá 21

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Strategické plánování v mikroregionu Drahanská vrchovina Management rozvoje mikroregionu má svá specifika. Nejedná se totiž o výkon samosprávy a státní správy jako v případě obce nebo města, ale o strategickou činnost svazku několika sdružených obcí, který vznikl z vlastní iniciativy pro plnění společných rozvojových cílů. Dosahování takového cíle nebo zájmu je možné po jeho jasném definování pomocí strategického dokumentu, který se stane vodítkem k efektivní spolupráci daného svazku obcí. Přitom dokument popisuje potřeby jednotlivých obcí i mikroregionu jako celku. Mikroregion Drahanská vrchovina, tvořený dvanácti obcemi, fungující od roku 2000 začal strategicky plánovat čtyři roky po svém vzniku. V loňském roce (2009) se na aktualizaci strategického plánu podílela iniciativa TIMUR. Tabulka 3 Příklady programových indikátorů ze Strategického plánu mikroregionu Drahanská vrchovina rozvojové oblasti Životní prostředí, dopravní a technická infrastruktura Do celého procesu byla aktivně zapojena veřejnost formou pořádaných plánovacích setkání kulatých stolů. Pravidelné vyhodnocování posunů v naplňování strategie bude probíhat s využitím programových, specifických a indikátorů ze sady ECI/TIMUR, které byly ke strategickému plánu vytvořeny. Celkem více než šedesát ukazatelů výstupů včetně metodiky sledování jsou definovány vždy pro příslušnou aktivitu plánu. Nyní záleží na samotném mikroregionu, jak zodpovědně uchopí pravidelné vyhodnocování naplňování vytyčených cílů a aktivit. 22

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Cíl Opatření Aktivity Indikátor Zdroj ověření Jednotky měření Frek. měření Popis a zpracování dat P1 Péče o životní prostředí Zlepšit nakládání s komunálním odpadem 2. Podpora ekologického nakládání s odpady Osvěta mezi občany zaměřená na třídění odpadu a snižování produkce odpadu Nakládání s komunálním odpadem evidence MěÚ a firmy na svoz a zpracování odpadu kg/ obyvatele roční Stanovení celkového množství komunálního odpadu; způsob nakládání s komunálními odpady; množství separovaného odpadu: papír, plast směsný, PET lahve, sklo, nápojový kartón, kovy, nebezpečný odpad, biologický odpad, elektrošrot, baterie a velkoobjemový odpad. Indikátor za rok 2008 byl vyhodnocen iniciativou TIMUR v XI/2009. P3 Zlepšení podmínek pro bezpečnost cyklistického a pěšího provozu Zabezpečit bezpečnost v rámci dopravy 6. Zajištění bezpečné dopravy dětí do škol a pohyb dětí Vytipování nebezpečných míst a situací silničního provozu Cesty dětí do školy a zpět dotazníkové šetření % roční Metodika mezinárodního indikátoru B.6 Cesty dětí do školy a zpět sady ECI/TIMUR Zabezpečit podmínky pro bezpečnou přepravu turistů 8. Podpora cykloturistiky Monitoring využití cyklistiky Mobilita a místní přeprava cestujících dotazníkové šetření % tříletá Metodika mezinárodního indikátoru A.3 Mobilita a místní přeprava cestujících sady ECI/TIMUR 23

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Specifické indikátory Indikátory šité na míru obci, městu či mikroregionu patří do kapitoly indikátorů, které odráží určitou charakteristiku a výjimečnost daného místa. Mluvíme o tzv. specifických indikátorech. Patří sem také klíčová témata, nebo chcete li problémy, které považují obyvatelé města za stěžejní pro kvalitu života a rozvoj jejich sídla. Iniciativa TIMUR organizuje akce pro veřejnost spojené s anketami s názvem Téma 200X, při kterých mají obyvatelé obce/města možnost zvolit jedno z deseti vybraných témat, a tak se aktivně zapojit do správy vlastního města. Pomáhají tak přispět k tomu, aby byly přednostně řešeny problémy, které je opravdu trápí. Díky vybraným tématům je možné za pomoci odborníků stanovit vhodné specifické indikátory, které obci/městu poslouží ke sledování jevu, který je pro místní rozvoj klíčový. Akce pro veřejnost ale neslouží pouze k výběru specifického tématu. Podle receptu, který uplatňuje a stále zdokonaluje od roku 2004 iniciativa TIMUR, slouží akce pro veřejnost také k popularizaci udržitelného rozvoje. Díky doprovodné medializaci akce pro veřejnost je vždy obyvatelům města vysvětlena problematika sledování indikátorů místního udržitelného rozvoje a možnosti zapojení veřejnosti do plánování rozvoje svého města. V neposlední řadě slouží podobné akce k posílení místních komunit, ať už díky vyvolané diskuzi nad problémy a jejich řešeními nebo přijetím dílu odpovědnosti za změny ve městě probíhající. Od roku 2004 sdružení TIMUR iniciovalo a zorganizovalo akce pro veřejnost spojené s výběrem specifického tématu v jednadvaceti městech a jednom mikroregionu. Zapojeno bylo již bezmála patnáct tisíc obyvatel měst České republiky. V zapojených městech hlasovalo průměrně okolo 3 % obyvatel. Nejčastějšími palčivými tématy v českých městech jsou parkování, nezaměstnanost a dopravní situace. V poslední době se ve větší míře objevuje i téma problematického soužití různých etnik. Struktura vítězných témat v akcích Téma 200X 20% 15% 5% 35% 25% Parkování Nezaměstnanost Doprava Soužití s jinými etniky Bezpečnost, kriminalita, vandalismus Tabulka 4 Přehled uskutečněných akcí pro veřejnost iniciativou TIMUR a počet zapojených obyvatel 24

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Město Termín konání Celkem obyvatel Celkem hlasů % obyvatel 1 Hradec Králové 2003, prosinec 95 755 95 0,10% 2 Vsetín 2004, únor 28 731 478 1,66% 3 Svitavy 2004, červen 17 538 938 5,35% 4 Záhoran (mikroregion) 2004, listopad 3 907 370 9,47% 5 Krnov 2005, duben 25 654 541 2,11% 6 Kladno 2005, květen 70 328 621 0,88% 7 Třebíč 2005, září 38 963 527 1,35% 8 Velké Meziříčí 2005, září 11 790 723 6,13% 9 Chrudim 2006, únor 19 725 768 3,89% 10 Příbram 2006, říjen 30 132 537 1,78% 11 Mladá Boleslav 2006, listopad 37 236 1 031 2,77% 12 Uherské Hradiště 2007, září 22 517 614 2,73% 13 Rumburk 2007, duben 9 062 848 9,36% 14 Bílina 2007, duben 13 142 927 7,05% 15 Krásná Lípa 2007, duben 2 959 372 12,57% 16 Roudnice nad Labem 2007, duben 11 161 840 7,53% 17 Litoměřice 2007, duben 20 627 1 319 6,39% 18 Praha Libuš 2008, říjen 8 170 350 4,28% 20 Záhoran (mikroregion) 2009, červen 3 907 615 15,74% 21 Semily 2009, září 7 772 579 7,45% 22 Jablonec nad Nisou 2009, září 38 048 1 802 4,74% Celkem 517 124 14 895 2,88% 25

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Tabulka 5 Přehled zvolených témat v uskutečněných anketách iniciativy TIMUR od roku 2006 9 Město 1. místo hlasů 2. místo hlasů 3. místo hlasů 1 Hradec Králové Městská doprava 18 2 Vsetín Parkování vozidel 184 Znečištění ovzduší a hlučnost Čistota a pořádek ve městě 16 Nedostatek parkovišť 14 141 Nakládání s odpady 106 3 Svitavy Nabídka pracovních příležitostí 293 Parkování vozidel 99 Bezpečnost ve městě 93 4 Záhoran Nezaměstnanost 111 Volnočasové aktivity pro mládež 68 Kultura a společenský život 48 5 Krnov Nezaměstnanost 173 Bytová politika 97 Volný čas mládeže 65 6 Kladno Parkování ve městě 137 Údržba a kvalita komunikací 106 Využití staré průmyslové zóny 87 7 Třebíč Nezaměstnanost 205 Nízké příjmy a mzdy 124 Parkování v centru 61 8 Velké Meziříčí Parkování a doprava ve městě 217 Zatížení obyvatel hlukem a emisemi 79 Neodpovídající nabídka prac. možností 77 9/ Přehled zvolených témat v uskutečněných anketách do roku 2006 naleznete v publikaci Evropské indikátory udržitelného rozvoje v praxi měst České republiky vydanou iniciativou TIMUR v edici Zrcadlo místní udržitelnosti roku 2005. 9 Chrudim doprava ve městě 145 Nezaměstnanost 93 Bezpečnost ve městě 65 10 Příbram 11 Mladá Boleslav Bezpečnost a snížení kriminality Systém parkování v centru města 122 264 Doprava a parkování uvnitř města Nedostatek odpovíd. kulturních akcí 106 143 Nedostatečná kvalita a čistota chodníků Integrace cizinců ve městě 77 121 26

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory 12 Uherské Hradiště nedostupnost veřejných WC v centru města 168 Doprava a parkování ve městě 126 Množství a dostupnost zelených ploch a zeleně 97 13 Rumburk nezaměstnanost a nedostatek prac. příležitostí 152 Pořádek ve městě, údržba cest, chodníků a zeleně 126 Dostupnost zdravotní a sociální péče 103 14 Bílina Spolužití občanů různých národností na sídlištích 287 Bezpečnost a stoupající kriminalita 168 Dopravní situace na průtahu městem 95 15 Krásná Lípa Soužití s Romy 132 Vandalismus 92 Nedostatek nákupních možností 30 16 Roudnice nad Labem Řešení soužití s Romy ve městě 217 Systém parkování v centru města 101 Kvalita autobusového a vlakového spojení 85 17 Litoměřice Doprava a parkování ve městě 243 Vandalismus 179 Nepořádek ve městě 144 18 Praha Libuš Regulovat nadměrný průjezd podnikatelských aut v Libuši 147 Informovat o trase metra D, prodloužení tramvajové tratě z Modřan 137 Zajistit informovanost o způsobu řešení dopravy při zprovoznění obchvatu Lahovice 132 20 Záhoran Zaměstnanost 129 Nabídka volnočasových aktivit pro mládež 103 Systém péče o starší občany 83 21 Semily Koupání v městě 197 Zaměstnanost a nabídka PP 172 Soužití s jinými etniky 63 22 Jablonec nad Nisou Zaměstnanost a nabídka PP 258 Oživení centra města 245 Soužití s jinými etniky 244 27

Kapitola 4 Programové a místně specifické indikátory Tabulka 6 Vítězná témata anket mezi obyvateli měst České republiky v letech 2004 2009 Zobecněné téma Počet výskytů na prvních třech místech z toho na 1. místě Parkování 11 5 Nezaměstnanost 10 7 1 2 Doprava 8 4 Soužití s jinými etniky 6 3 Bezpečnost, kriminalita, vandalismus 6 1 Kultura, volný čas a společenský život 5 Čistota a pořádek ve městě 3 Zdravotní a sociální péče 2 Znečištění ovzduší a hlučnost 2 3 Souhrn faktů Využívání indikátorů není v obcích, městech a mikroregionech České republiky příliš častým jevem. Mnoho účastníků plánování nevěnuje pozornost zjištění, zda výsledky realizovaných aktivit vedou ke stanoveným cílům a opatřením. V souvislosti s tvorbou strategického plánu je proto nutné cíle kvantifikovat pomocí programových či specifických indikátorů a porovnat s cílovými hodnotami. Aby bylo možné indikátory správně využívat, je zapotřebí cíle i opatření v plánu jasně a konkrétně formulovat a dbát na jejich měřitelnost. Nezbytnou součástí pravidelného monitoringu a vyhodnocování účinnosti realizovaných projektů pomocí sady navržených programových a specifických indikátorů, je určení zodpovědné osoby, která bude monitoring zajišťovat. 28