VI.A SKUPINA PS VY_3_INOVACE.MERKOVA.ANCHEM.03
Obecná charakteristika VI.A skupina PS zahrnuje prvky O,S,Se,Te,Po (ó slečno, sejměte též podkolenky) Mají 6 valenčních elektronů, z nichž 4 se nacházejí v orbitalu p, proto též název p 4 prvky O plyn, ostatní pevné látky Po je radioaktivní O,S,Se nekovy Te polokov Po - kov
KYSLÍK OXYGENIUM - O Výskyt a) volný v atmosféře 1% - nezbytný pro život b) vázaný v hydrosféře a biosféře (oxidy, dusičnany, sírany) Vlastnosti a) bezbarvý plyn, bez chuti, zápachu b) tvoří dvouatomové molekuly O c) rozpustný ve vodě d) oxidační činidlo 16 17 18 e) tvoří 3 izotopy - 8 O, 8O, 8O f) Tvoří 3 atomovou molekulu O 3 - ozón
OZÓN Bezbarvý, jedovatý plyn Nachází se ve vyšších vrstvách atmosféry (10-50km) a chrání Zemi před škodlivým zářením z kosmu Vzniká působením UV záření nebo el. výboje (bouřka) Oxidační a dezinfekční účinky (dezinfekce pitné vody, čištění vzduchu horské slunce, medicína léčba akné, kožních defektů, sterilizace krevních konzerv ochrana proti přenosu HIV a žloutenky, ozonoterapie likvidace počátečních stadií zubního kazu) Přízemní ozón (troposférický ozón)- vyskytuje se těsně nad zemským povrchem. Tento plyn je lidskému zdraví nebezpečný. Vzniká za slunečných horkých letních dnů v lokalitách s vysokou koncentrací výfukových plynů Molekuka ozonu je nestabilní a rozkládá se za vzniku kyslíku
Výroba kyslíku Frakční destilací kapalného vzduchu Příprava kyslíku a) Rozkladem kyslíkatých solí b) Tepelným rozkladem oxidů KClO KNO 3 3 KCl KNO 3O O HgO Hg O c) Elektrolýzou vody (čistá, ale nákladná metoda)
Použití kyslíku - dýchací přístroje - svařování a řezání kovů - oxidační činidlo - stlačený se dopravuje v ocelových lahvích s modrým pruhem
Sloučeniny kyslíku Oxidy Jsou to dvouprvkové sloučeniny O s prvky o nižší elektronegativitě Rozdělení: a) Kyselinotvorné (oxidy nekovů a kovů s vyšším oxidačním číslem) s vodou tvoří kyseliny SO H O H SO3 b) Zásadotvorné (oxidy kovů) s vodou tvoří zásady CaO H O Ca OH
c) Amfoterní (oxidy kovů s nižším oxidačním číslem, reagují s kyselinami i zásadami) ZnO H SO 4 ZnSO ZnO NaOH Na Zn OH 4 H O 4 Tetrahydroxozinečnatan sodný d) Neutrální (nereagují ani s kyselinami ani se zásadami) CO, NO
Voda H O Nejrozšířenější sloučenina 3 skupenství vodní pára, voda, led Bezbarvá, bez zápachu, ve větší vrstvě má modrou barvu Bod varu 100 C, teplota tuhnutí 0 C, hustota 1 g/cm 3 při 4 C Anomálie vody největší hustota při 4 C, od 0 C do 4 C hustota roste a se zvyšující se teplotou zase klesá Význam anomálie vody??
Struktura vody Molekula vody má lomený charakter, je polární, vazebný úhel je 104, molekuly jsou navzájem poutány vodíkovými můstky Přítomnost H můstků způsobuje např. dost vysoký bod varu vody.
Struktura ledu Obsahuje velké množství děr, sublimuje ( význam??)
Peroxid vodíku H O Bezbarvá kapalina Sirupovitá konzistence Rozpustný ve vodě Slabá kyselina Dezinfekční a bělicí účinky Oxidační i redukční vlastnosti Kyslík s oxidačním číslem I Peroxidická vazba O-O Ve vyšších koncentracích žíravý, nebezpečí exploze při styku s kyselinami, alkoholy
SÍRA SULPHUR - S Výskyt Volně žlutý nerost (PL, IT), vázaná v sulfidech, síranech Pyrit FeS Galenit PbS Sádrovec CaSO 4. H O Baryt BaSO 4 Modrá skalice CuSO 4. 5H O
A B C D Zkuste přiřadit k obrázkům názvy nerostů: Sádrovec, baryt, pyrit, modrá skalice
Vlastnosti a použití S nerozpustná ve vodě Taje při 119 C Tvoří 8 atomové molekuly S 8 Dvě alotropické modifikace kosočtverečná, jednoklonná Nalijeme-li kapalnou S do studené vody vzniká plastická síra. Nemá krystalovou mřížku, je amorfní Ochlazením sirných par vzniká sirný květ též amorfní Použití v chemickém průmyslu - výroba kyseliny sírové, sírouhlíku CS, vulkanizace kaučuku
Výroba S Ze sulfanu z rafinérských plynů katalytickou oxidací H S O S H O Těžba čisté S
Sloučeniny S SO bezbarvý plyn, štiplavý zápach, oxidační i redukční vlastnosti, vyrábí se a) spalováním S S O SO b) pražením pyritu 4FeS SO 11O FeO3 8 Použití SO : výroba kyseliny sírové, siřičité, celulózy SO je hlavní složkou kyselých dešťů, podporuje korozi, ohrožuje zdraví
SO 3 plyn, 3 modifikace, s vodou dává kyselinu sírovou (výroba kys. sírové) Příprava: a) Vydestilováním z olea (oleum = směs konc. H SO 4 a 0-65% SO 3 ) b) Tepelným rozkladem síranů t C SO4 FeO3 3 Fe 3SO 3 c) Katalytická oxidace SO 5 SO O O V SO 3
H SO 4 kyselina sírová Bezbarvá, olejovitá kapalina Silné oxidační účinky Hygroskopická (odnímá vodu jiným látkám) Reakce s vodou je exotermická (uvolňuje teplo) Při ředění kyseliny lijeme vždy kyselinu do vody!!! Tvoří řady solí sírany a hydrogensírany SO4 HSO 4
Výroba kyseliny sírové kontaktním způsobem 1.Fáze příprava SO spalováním tekuté S v proudu kyslíku S O SO. Fáze příprava SO 3 5 SO O O V 3. Fáze - pohlcování SO 3 vodou SO SO 3 H O H SO4 Použití kyseliny sírové: výroba barviv, léčiv, výbušnin 3
Kamence Podvojné sírany, vznikají společnou krystalizací příslušných vodných roztoků, např.síran draselný a chromitý K SO4 KCr SO4 KCr 4 3 4 SO4 Cr SO Vzniká síran draselno-chromitý
Sulfan H S Plyn Charakteristický zápach (zkažená vejce) Jedovatý Rozpustný ve vodě Slabá kyselina Redukční vlastnosti H S Cl S HCl Vyrábí se reakcí sulfidů s kyselinami FeS HCl H S FeCl
Sulfan tvoří řady solí sulfidy a hydrogensulfidy Získávání sulfidů: S II HS CuSO CaSO 4 4 H S CuS H 4C CaS CO SO 4
Selen, Tellur, Polonium Selen plokov, tvoří kyseliny, výroba fotočlánků, stopový prvek v organismu, antioxidant Tellur kov, výroba slitin, slučuje se s kyslíkem a halogeny Polonium radioaktivní kov, nestabilní, součást uranových rud, objeven 1898 Marií Curieovou Sklodowskou v jáchymovské rudě smolinec, použití jako alfa zářič
SOLKOLL. wikipedia.cz [online]. [cit. 9.11.01]. Dostupný na WWW: cs.wikipedia.org/wiki/voda MAGASJUKUR. wikipedia.cz [online]. [cit. 9.11.01]. Dostupný na WWW: cs.wikipedia.org/wiki/voda KLUKA. wikipedia.cz [online]. [cit. 9.11.01]. Dostupný na WWW: cs.wikipedia.org/wiki/sádrovec DESCOUENS, Didier. wikipedia.org [online]. [cit. 9.11.01]. Dostupný na WWW: cs.wikipedia.org/wiki/pyrit ÜBERRASCHUNGSBILDER. wikipedia.org [online]. [cit. 19.11.01]. Dostupný na WWW: cs.wikipedia.org/wiki/síran_měďnatý DESCOUENS, Didier. wikipedia.org [online]. [cit. 19.11.01]. Dostupný na WWW: cs.wikipedia.org/wiki/baryt DVOŘÁČKOVÁ, Svatava. Rychlokurz chemie. první. Olomouc: Rubico, 003. ISBN 80-85839-4-3