MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE

Podobné dokumenty
INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČESKÉ REPUBLICE

Vývoj na trhu rezidenčního bydlení a politika ČNB

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Č. vydání 1 Datum vydání Zpracoval Martin Sklenář

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2010 (vybrané údaje)

Životní podmínky českých vysokoškoláků Šárka Šustová.

Epidemiologie kolorektálního karcinomu v ČR

Zahraniční hosté v hromadných ubyt. zařízeních podle zemí / Foreign guests at collective accommodation establishments: by country 2006*)

EUREKA aeurostars: poradenská činnost a služby pro přípravu a podávání projektů

Kapacity a odměňování zdravotnických pracovníků v segmentu lůžkové péče. První ucelená analýza resortních statistických šetření za rok 2018 a 2019

Kam směřují vyspělé státy EU v odpadovém hospodářství. Kam směřuje ČR potažmo kam chceme nasměřovat v OH náš kraj.

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Bytová situace: ČR a země EU

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů v roce 2016

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií

Česká republika v mezinárodním srovnání za rok 2009 (vybrané údaje)

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Nízka diverzita trhu je hrozbou pro seniory. Petr Skondrojanis, LMC

Obnovitelné zdroje energie v ČR a EU

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

Rozdělení populace v ČR podle věku a pohlaví (v %)

Epidemiologie zhoubného melanomu v ČR a v Královéhradeckém kraji

Počet hostů / Number of guests. % podíl / % share

Důsledky stárnutí obyvatelstva na kvalitu života české společnosti

Průměrná doba pobytu ve dnech/ Average length of stay. % podíl / % share

Flexibilita práce a její dopad na genderové rozdíly na trhu práce

Dlouhodobá konvergence ve Střední Evropě

lní politiky, zejm. Jiří Rusnok, Prezident APF ČR, Konference ODS, Jihlava, 14.ledna 2010

Mantra redukce počtu lůžek

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

Statistika chudoby v České republice:

Transformace. evn nemocné. Mgr. Pavel ían

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Office: Mobile: EUREKA. Česká republika v programech EUREKA a Eurostars Ing. Josef Martinec Praha,

Budoucnost finančního sektoru po krizi

Zdravo'cké prostředky

AKCE: Přednáška Bezpečnost bioplynových stanic Ing. LubošKotek, Ph.D. dne

Praha 26. března EUREKA a Eurostars. Aktuální výzvy. The Eurostars Programme is powered by EUREKA and the European Community

TALIS - zúčastněné země

OBNOVITELNÉ ZDROJE ENERGIE

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Evropské mapování znečištění ovzduší za rok 2005

Úvod do veřejných financí. Fiskální federalismus. Veřejné příjmy a veřejné výdaje

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

Životní podmínky 2015

Populace pracujících chudých v Česku a na Slovensku Šárka Šustová, Martin Zelený, Eliška Zykmundová

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

Rezidenční Praha: Současnost a perspektivy Petr Hána

Letní škola Občanského institutu Špindlerův Mlýn, 3. července 2009

Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB. Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě

Srovnání efektivnosti využití slunečního záření pro výrobu elektřiny a výrobu tepla - možnosti solárního ohřevu a podmínky pro vyšší využití

Indikátory zdraví a životního prostředí v Evropě (resp. v Evropském regionu WHO) Vladimíra Puklová Centrum hygieny životního prostředí SZÚ

Čelíme Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté. Praha, 20. únor 2006

REGIONÁLNÍ HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Projekty EUREKA a Eurostars

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Chudoba v ČR: kritika ukazatelů a evropský kontext. Martina Mysíková, Jiří Večerník KONFERENCE ČSS PRAHA

CESTOU DO SKANZENU? ANEB CO SE CHYSTÁ V ČESKÉ ENERGETICKÉ POLITICE

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOMÁCNOSTÍ A DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V OLOMOUCKÉM KRAJI. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, Praha 10 czso.

Chudoba v České republice.

Česká republika v mezinárodním srovnání 2010

Zneužívání chudoby: čísla a fakta. Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D.

Odpovědné zadávání veřejných zakázek & zindex Jiří Skuhrovec, Jan Soudek Centrum aplikované ekonomie FSV UK

Výjezdy zaměstnanců VUT v Brně na výukové pobyty ERASMUS. Statistiky za akademický rok 2010/2011

Chytrá energie vize české energetiky

EURES. EURopean. Employment Services

Makroekonomická prognóza ČS Michal Skořepa, PhD. makroekonomický analytik Česká spořitelna, a.s., Praha

INFORMACE Z MONITORINGU TRŽNÍ PRODUKCE MLÉKA

Význam letecké dopravy pro ekonomiku ČR Role letecké dopravy v ekonomice země/multiplikační efekty

Čelíme společným výzvám České zdravotnictví v evropských souvislostech

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Úspory domácností a hrubý pracovní příjem

PŘÍLOHY. Projekty pro mládež výzkumnou optikou

Soutěž ve zdravotnictví

Fiskální krize a potenciál úvěrů. David Navrátil tel.: , dnavratil@csas.cz Ekonomické a strategické analýzy

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY ČESKÝCH DOMÁCNOSTÍ

EUREKA a Eurostars: nástroje na podporu inovací. Inovace 2014, Praha Svatopluk Halada - AIP ČR halada@aipcr.cz

Mnoho změn, ale málo výsledků

Program Eurostars Vyhlášení programu (1)

Školní aktivita Migrace a Česko Pracovní list

Uznání, výkon cizí soudní rozhodnutí. z členského státu EU

Český důchodový systém

Seminář IBM - partnerský program a nabídka pro MSPs

Přístup veterinárních lékařů k problematice rezistence na antibiotika

Bytová politika. Ing. arch. Daniela Grabmüllerov. llerová,, MBA Ministerstvo pro místnm. stní rozvoj. Praha, 25.

Milan Cabrnoch, Miroslav Ouzký a jejich hosté České Budějovice 11. duben 2006

PROOČKOVANOST A TRENDY OČKOVÁNÍ V EVROPSKÉM REGIONU ROMAN PRYMULA

zindex.cz Hodnocení zakázek měst Jiří Skuhrovec, Jan Soudek Centrum aplikované ekonomie FSV UK

Můžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou?

Perfektní oprava a zesílení závitů

Má smysl o ekonomické problematice nových léků mluvit s nemocnými?

Jak inteligentně reformovat veřejné finance?

Řešení bezpečnosti a hluku v hasičských a záchranných stanicích

Non-communicable diseases in the Czech Republic. Nepřenosná onemocnění v ČR. Š. Daňková, J. Hrkal, M. Chudobová,

IBM Univerzita pro obchodní partnery

FINANCOVÁNÍ VYBRANÝCH OBLASTÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU

Výsledky a trendy návštěvnosti Zlínského kraje a dalších krajů 2015

Transkript:

MĚŘENÍ CHUDOBY A PŘÍJMOVÁ CHUDOBA V ČESKÉ REPUBLICE Šárka Šustová ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 1/X

MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Objektivní x subjektivní Objektivní založena na objektivních aspektech situace chudých lidí vymezení je nezávislé na mínění těch, kteří jsou za chudé považováni Subjektivní vlastní hodnocení svého stavu, které nemusí být shodné s objektivní chudobou, resp. s tím, co si myslí společnost bývá vyšší než objektivní ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 2/X

MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Přímé x nepřímé Přímé založeny na měření chudoby až po transformaci příjmů do spotřeby berou tedy v úvahu nejen příjmy, ale také výdaje spojeny s kupní silou peněz Nepřímé založeny na měření příjmů před spotřebou, a tudíž neberou v úvahu strukturu výdajů do příjmů se nepromítá jejich kupní síla ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 3/X

MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Preskriptivní x konsensuální Preskriptivní vymezují chudobu s využitím expertních odhadů patří sem například koncepty spotřebních košů, kdy jsou odborníky definovány nezbytné životní položky Konsensuální založeny na výpovědích respondentů, kteří ze seznamu potřeb vybírají položky, které považují za nezbytné pro život nebo jak velký příjem potřebují chudoba tedy vychází z konsensu společnosti na tom, koho považuje za chudého a koho nikoli ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 4/X

MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Absolutní x relativní Absolutní dostane-li se člověk do stavu, kdy není schopen zajistit si své nejzákladnější potřeby základní lidských potřebách: jídlo a pitná voda, bydlení, zdraví a základní hygienické potřeby, vzdělání a přístup k informacím hranice absolutní chudoby se nemění se změnou životních podmínek společnosti mezinárodní chudoby bývala 1$/den, dnes WB používá 1.25$/den, někdy 2 $/den ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 5/X

MĚŘENÍ CHUDOBY KONCEPTY Absolutní x relativní Relativní založeny na srovnání životní úrovně jedince s průměrnou životní úrovní celé společnosti nejběžnější metodou je metoda, která porovnává úrovně příjmů s průměrným (mediánovým) příjmem v dané zemi percentilové rozdělení příjmů v Evropě používaný indikátor 60 % mediánu národního ekvivalizovaného příjmu příjem se přepočítává na ekvivalentní jednotku modifikovaná ekvivalenční škála OECD: 1,0 0,5 0,3 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 6/X

VÝBĚROVÉ ŠETŘENÍ ŽIVOTNÍ PODMÍNKY Česká verze celoevropského zjišťování EU-SILC (European Union-Statistics on Income and Living Conditions); probíhá od roku 2005 Probíhá ve všech členských zemích EU (27) a dále v Norsku, Švýcarsku, Chorvatsku, Turecku a na Islandu Šetření, které zjišťuje údaje o sociální a ekonomické situaci domácností a jejich členů Tato data slouží jako podklady pro směřování sociální politiky, resp. hodnocení jejích dopadů Z těchto dat se vypočítává mj. ukazatel příjmové chudoby (relativní) ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 7/X

Podíl osob pod hranicí chudoby (v %) Hranice chudoby (v tis.) MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU V ČR, 2005 2011 12,0 120 109,2 101,1 112,0 113,0 10,0 92,3 100 85,8 81,0 8,0 80 6,0 60 4,0 10,4 9,9 9,6 9,0 8,6 9,0 9,8 40 2,0 20 0,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 0 Podíl osob ohrožených chudobou Hranice chudoby Zdroj dat: ČSÚ. Výběrové šetření Životní podmínky 2005 2011 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 8/X

Iceland Czech Republic Norway Netherlands Austria Slovakia Denmark Slovenia Luxembourg Finland Hungary Sweden France Cyprus Switzerland Belgium Malta Germany United Kingdom EU-27 Estonia Poland Portugal Latvia Italy Lithuania Croatia Greece Spain Romania Bulgaria Podíl osob pod hranicí chudoby (v %) MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU V EU, 2011 25 22,3 20 16,9 15 10 9,8 5 0 Zdroj dat: Eurostat, EU-SILC 2011 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 9/X

MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU V EU, 2009 každý stát má vlastní hranici chudoby hranice chudoby jsou v národních měnách ČR nejnižší míra chudoby v EU jedna hranice chudoby pro celou EU příjmy v jednotlivých státech byly přepočítány na PPS (purchasing power standard) ČR míra chudoby na 17. místě v EU Zdroj dat: EU-SILC 2009 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 10/X

MÍRA OHROŽENÍ PŘÍJMOVOU CHUDOBOU V ČR, 2009 jedna hranice chudoby pro celou ČR každý kraj má vlastní hranici chudoby Zdroj dat: EU-SILC 2009 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 11/X

PŘÍJMOVÁ CHUDOBA, 2011 Partnerský pár bez dětí Potřebný měsíční příjem domácnosti v Kč čistý hrubý 14 130 17 500 Partnerský pár se 2 dětmi 1 mladší a 1 starší 13 let Průměrná hrubá měsíční mzda, 2010: 23 864 Kč Potřebný měsíční příjem domácnosti v Kč čistý hrubý 21 666 26 000 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 12/X

PŘÍJMOVÁ CHUDOBA, 2011 Jeden rodič se 2 dětmi 1 mladší a 1 starší 13 let Potřebný měsíční příjem domácnosti v Kč čistý hrubý 16 956 19 000 Partnerský pár se 3 dětmi 1 mladší a 2 starší 13 let Průměrná hrubá měsíční mzda, 2010: 23 864 Kč Potřebný měsíční příjem domácnosti v Kč čistý hrubý 24 492 28 500 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 13/X

PŘÍJMOVÁ CHUDOBA PODLE TYPU DOMÁCNOSTI, ČR, 2005 2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 celkem 10,4 9,9 9,6 9,0 8,6 9,0 9,8 domácnosti bez dětí celkem 6,7 6,2 5,7 6,9 6,4 6,5 7,1 jednotlivci celkem 16,4 17,1 15,9 18,5 19,5 18,0 18,2 z toho: muži 16,3 14,6 14,0 14,0 15,1 11,6 13,7 ženy 16,4 18,7 17,1 21,4 22,2 22,0 21,2 2 dospělí, alespoň jeden 65 a více let 7,0 2,5 2,4 2,7 2,2 1,9 2,7 2 dospělí, oba do 64 let 2,2 4,9 5,1 6,2 4,9 5,9 7,3 domácnosti se závislými dětmi celkem 13,8 13,2 13,2 11,1 10,5 11,4 12,4 neúplné rodiny, alespoň 1 závislé dítě 40,9 40,8 37,7 40,0 40,3 37,7 35,6 2 dospělí, 1 závislé dítě 8,9 7,6 6,9 6,4 4,6 7,9 6,8 2 dospělí, 2 závislé děti 11,0 9,8 8,1 6,8 7,2 8,7 9,3 2 dospělí, 3 a více závislých dětí 23,9 29,5 29,9 19,0 23,1 20,9 23,9 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 14/X

INDEX RIZIKA CHUDOBY PODLE TYPU DOMÁCNOSTI, ČR, 2005 2011 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 domácnosti bez dětí celkem 0,6 0,6 0,6 0,8 0,8 0,7 0,7 jednotlivci celkem 1,6 1,7 1,7 2,1 2,3 2,0 1,9 z toho: muži 1,6 1,5 1,5 1,6 1,8 1,3 1,4 ženy 1,6 1,9 1,8 2,4 2,6 2,4 2,2 2 dospělí, alespoň jeden 65 a více let 0,7 0,3 0,3 0,3 0,3 0,2 0,3 2 dospělí, oba do 64 let 0,2 0,5 0,5 0,7 0,6 0,7 0,7 domácnosti se závislými dětmi celkem 1,3 1,3 1,4 1,2 1,2 1,3 1,3 neúplné rodiny, alespoň 1 závislé dítě 4,0 4,1 3,9 4,4 4,7 4,2 3,6 2 dospělí, 1 závislé dítě 0,9 0,8 0,7 0,7 0,5 0,9 0,7 2 dospělí, 2 závislé děti 1,1 1,0 0,8 0,8 0,8 1,0 0,9 2 dospělí, 3 a více závislých dětí 2,3 3,0 3,1 2,1 2,7 2,3 2,4 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 15/X

SOCIÁLNÍ TRANSFERY jedním z nástrojů sociální politiky je přerozdělování státních financí v podobě sociálních transferů největší položku sociálních transferů představují dávky důchodového pojištění (penze) dále zahrnují dávky nemocenského pojištění, státní sociální podporu a ostatní sociální dávky účinnost sociálních transferů u osob ohrožených chudobou je v ČR relativně vysoká ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 16/X

Míra ohrožení příjmovou chudobou (v %) ÚČINNOST SOCIÁLNÍCH TRANSFERŮ V ČR, 2005 2011 45 40 před sociálními transfery celkem** před ostatními sociálními transfery* po sociálních transferech 35 30 25 20 15 38,9 39,1 38,0 37,6 36,0 37,2 37,6 10 21,2 21,6 20,1 20,0 17,9 18,2 18,0 5 10,4 9,9 9,6 9,0 8,6 9,0 9,8 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Zdroj dat: ČSÚ, EU-SILC 2005 2011 Pozn: *důchody jsou zahrnuty v příjmech domácnosti, ostatní sociální transfery nikoli; **důchody ani ostatní sociální transfery nejsou zahrnuty do příjmů domácnosti ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 17/X

ÚČINNOST SOCIÁLNÍCH TRANSFERŮ V ČR, 2011 před ST celkem** Míra rizika příjmové chudoby před ostatními ST * po ST Eliminace chudoby vlivem důchodů ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 18/X vlivem všech ST muži 34,6 16,9 8,9 51,1 74,2 ženy 40,4 19,0 10,6 52,9 73,7 pracující 13,8 8,7 4,0 36,7 70,7 nezaměstnaní 64,0 58,3 46,4 9,0 27,5 nepracující důchodci 87,6 10,3 6,7 88,2 92,4 domácnosti bez dětí celkem 49,3 12,8 7,1 74,0 85,5 jednotlivci 67,0 22,6 18,2 66,3 72,9 domácnosti s dětmi celkem 26,2 23,0 12,4 12,1 52,8 neúplné rodiny, 1+ dětí 51,4 49,3 35,6 4,1 30,8 2 dospělí, 1 dítě 18,6 16,9 6,8 9,3 63,4 2 dospělí, 2 děti 18,2 17,9 9,3 1,8 49,2 2 dospělí, 3+ dětí 40,9 40,5 23,9 1,0 41,4

ZDROJE DAT A POUŽITÁ LITERATURA ČSÚ. 2005 2011. Výběrové šetření Životní podmínky. Eurostat. 2009. EU-SILC. DVORNÁKOVÁ, T. 2012. At-risk-of-Poverty Threshold. Statistika, 49 (2), str. 44 61. MAREŠ, P. 1999. Sociologie nerovnosti a chudoby. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 19/X

Děkuji za pozornost! sarka.sustova@czso.cz ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 czso.cz 20/X