Tunelový komplex Blanka

Tunelový komplex Blanka

podzemní objekty nadzemní objekty hranice h i památkové átk é zóny ó křižovatka křiž tk Trója hranice přírodních památek křižovatka Pelc-Tyrolka S Trójský most 0 200 400 600 m stavba Špejchar - Pelc-Tyrolka křižovatka U Vorlíkù stavba Myslbekova - Prašný most stavba Prašný most - Špejchar křižovatka Prašný most křižovatka Malovanka Strahovský tunel - 2. stavba Síť hlavních komunikací hl. m. Prahy Dostává se Vám do rukou materiál, věnovaný informacím o severozápadní části Městského okruhu v Praze. Tunelový komplex Blanka je stavbou, která je výjimečná nejen svým rozsahem a technickou náročností, ale také vlivem na každodenní život města. Odpovídá tomu množství vyvolaných investic, počty přeložek inženýrských sítí, výluky a organizace náhradní tramvajové a autobusové dopravy, koordinace a organizace celé výstavby. K získání dalších informací nad rámec tohoto materiálu, je Vám k dispozici webová stránka www.tunelblanka.cz a také informační středisko na Letné. ÇéØ êâ êàãåàdåo æâéìß éðúßãæêëåo âæäìåàâøúü É Ägêëêâ æâéìß çéæíæñæíøåf êüâð êüâð í ç oçéøíg ëìåüãæí âæäçãüï ¹ãØåâØ í ßãÜÛ ñüäåoßæ çã[åì

Objem stavebních prací Ražené objekty 944 000 m 3 (vyrubaný prostor) Hloubené objekty 1 270 000 m 3 (obestavěný prostor) Technické údaje Dvoupruhový tunel plocha výrubu 123,7 m² Dvoupruhový tunel šířka tunelu 12,5 m Dvoupruhový tunel výška tunelu 11,7 m Třípruhový tunel plocha výrubu 172,6 m² Třípruhový tunel šířka tunelu 16,7 m Třípruhový tunel výška tunelu 12,9 m Minimální nadloží ražených tunelů 8 m Maximální nadloží ražených tunelů 44 m Výška průjezdného profilu 4,8 m Šířka jízdního pruhu 3,5 m Maximální stoupání 5 % Návrhová rychlost 70 km/h Délka tunelového komplexu Blanka STT [m] JTT [m] Tunelový úsek Brusnice Hloubený úsek 546,07 539,29 Ražený úsek 534,95 550,26 Hloubený úsek 323,96 308,72 Celkem 1404,98 1398,27 Tunelový úsek Dejvice Hloubený úsek 1006,82 1004,89 Celkem 1006,82 1004,89 Tunelový úsek Královská obora Hloubený úsek 290,69 294,93 Ražený úsek 2230,77 2223,83 Hloubený úsek 568,94 567,22 Celkem 3090,40 3085,98 Celková délka tunelů hlavní trasy Celková délka ražených tunelů 2765,72 2774,09 Celková délka hloubených tunelů 2736,48 2715,05 Celková délka tunelů 5502 5489 POPIS PROJEKTU Největší podzemní stavbou budovanou v současné době v České republice je bezpochyby tunelový komplex Blanka v Praze. Tato rozsáhlá stavba je realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu, její celková délka činí 6382 m a doplní tak již provozovanou část okruhu délky cca 17 km s tunely Zlíchovským, Mrázovkou a Strahovským. Po zprovoznění, které je předpokládáno v roce 2011, tak vznikne nejdelší tunel v České republice. Budovaná trasa okruhu prochází urbanizovaným prostředím střední části města na hranicích historického jádra Prahy a prostorem chráněné přírodní památky Královská obora Stromovka. Již počátkem 90. let minulého století, kdy probíhaly studijní práce na trasování a následně výběr varianty vedení této části okruhu, bylo jasné, že převážnou část stavby bude třeba vést v tunelech, budovaných jednak z povrchu, ale z velké části i ražených, aby výstavba a především pak provoz na vzniklé kapacitní komunikaci minimálně ovlivňovaly své okolí. Tak vznikl souvislý tunelový komplex Blanka, zahrnující tři tunelové úseky, které na sebe plynule navazují. Tunelový úsek Brusnice vede od křižovatky Malovanka u severního portálu Strahovského tunelu pod ulicí Patočkovou nejdříve hloubenými tunely. Za Myslbekovou ulicí vstupuje trasa do raženého úseku, který končí před křižovatkou Prašný most, kde pokračují opět tunely hloubené. Celková délka úseku je 1,4 km, z toho 550 m ražených tunelů. Tunelový úsek Dejvice začíná v křižovatce Prašný most Prašný most schéma uspořádání podzemních objektů Prašný most po dokončení stavby Severní tunelová trouba Jižní tunelová trouba Podzemní garáže Prašný most

a pokračuje v celé délce hloubenými tunely pod třídou Milady Horákové až do prostoru stavební jámy na Letné, kde je umístěna budoucí křižovatka U Vorlíků. Celková délka úseku je 1,0 km. Tunelový úsek Královská obora pokračuje od křižovatky U Vorlíků nejdříve krátkým hloubeným úsekem na Letné, na který navazuje ražený úsek vedoucí směrem pod zástavbu, Stromovku, pod plavebním kanálem, Císařským ostrovem, Vltavou a potom dalším hloubeným úsekem až k portálu v křižovatce Troja. Celková délka úseku je 3,09 km, z toho 2230 m ražených tunelů. PROČ ZROVNA BLANKA? Název Blanka je odvozen od pojmenování tří variant vedení trasy, posuzovaných v roce 1994. Varianty měly část trasy společnou a vedly pod různými městskými čtvrtěmi. Podle prvních písmen názvů těchto městských čtvrtí byla zvolena ženská jména Dana (Dejvice), Hana (Holešovice) a Blanka (Bubeneč) jako názvy variant. Výslednou variantou se stala právě Blanka. Trasa okruhu je v celé délce vedena jako směrově rozdělená, se samostatným dvou nebo třípruhovým tubusem v každém směru. Počet jízdních pruhů odpovídá intenzitám dopravy, podélnému sklonu trasy a především potřebám napojení ramp mimoúrovňových křižovatek, zajišťujících napojení komunikace okruhu na povrchovou síť. Ve fázi přípravy a realizace je úsek rozdělen na čtyři stavby: Stavba ev.č. 0065 Strahovský automobilový tunel, 2A a 2B etapa Stavba ev.č. 9515 Myslbekova Prašný most (MYPRA) Stavba ev.č. 0080 Prašný most Špejchar (PRAŠ) Stavba ev.č. 0079 Špejchar Pelc-Tyrolka (ŠPELC) Rozsah celé stavby je mimořádný a srovnat jej lze pouze s výstavbou prvních provozních úseků pražského metra. Odpovídá tomu i délka přípravy stavby, množství vyvolaných investic, počty přeložek inženýrských sítí, organizace MHD a NAD, koordinace a organizace celé výstavby. V průběhu realizace, ale hlavně ve výsledném efektu dojde k ovlivnění dopravního života převážné části hlavního města, ke značnému zlepšení životního prostředí v oblasti na hranicích historického centra Prahy, zapsaného na seznam kulturního Hradčanská schéma uspořádání podzemních objektů Hradčanská po dokončení stavby Severní tunelová trouba Jižní tunelová trouba Metro A Hradčanská

INFORMAČNÍ CENTRUM Pro obyvatele města, širokou laickou i odbornou veřejnost, je v prostoru staveniště na Letné zřízeno Informační centrum. Návštěvníci se zde mohou seznámit s fakty o stavbě a informovat se o aktuálním vývoji. Každou středu od 14 do 18 hodin zde jsou odborní zástupci správce stavby, zhotovitele a projektanta připraveni odpovídat na otázky návštěvníků. Infocentrum nabízí tiskové materiály, expozici a audiovizuální prezentace stavby. Mimořádné akce a hromadné exkurze je možné dohodnout individuálně. Veškeré informace o stavbě jsou k dispozici také na internetové adrese www.tunelblanka.cz. a historického dědictví UNESCO. Dnes je tento prostor naprosto neúnosně zatěžován průjezdnou dopravou se všemi kapacitními, ale i ekologickými důsledky. Navíc dokončení a zprovoznění severozápadní části Městského okruhu umožní po dlouhých desítkách let znovu otevřít problematiku tzv. Severojižní magistrály, tentokrát s cílem adaptovat ji do moderního pojetí historického centra města, z nějž bude vyloučena veškerá tranzitní doprava. Automobilová doprava, svedená na dostatečně kapacitní komunikaci v podzemí, je vždy plynulejší. Vozidla jedoucí po okruhu díky tomu produkují řádově nižší množství zplodin. Tyto jsou odváděny bezpečně mimo obytné prostory prostřednictvím výdechových objektů komínů. Znečištěný vzduch zředěný na úroveň požadovanou hygienickými předpisy je vypouštěn rychlostí přes 10 m/s -1 ; k rozptylu škodlivin tak dochází vysoko nad povrchem. Letná schéma uspořádání podzemních objektů Letná po dokončení stavby Severní tunelová trouba Jižní tunelová trouba Podzemní garáže Letná Podzemní technologický komplex

2,0 % 2,5 % 13950 2,0 % 2,0 % 2,5 % 2,0 % TECHNICKÉ A KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ Podzemní vzduchotechnický komplex pod Letnou Celý tunelový komplex Blanka se skládá z několika těsně na sebe navazujících tunelových úseků, tvořených jak tunely raženými, tak i hloubenými. Ražené tunely jsou navrženy jako dvouplášťové, realizované pomocí tzv. Nové rakouské tunelovací metody (NRTM). Ostění i mezilehlá izolace jsou uzavřené. Pro zajištění výrubu je použito primární ostění ze stříkaného betonu, vyztužené příhradovými rámy z betonářské výztuže, svařovanými ocelovými sítěmi a svorníky. Ražba probíhá členěným výrubem. V obtížných úsecích jsou prováděny sanační a tryskové injektáže, mikropilotové deštníky a další doplňující opatření. Definitivní ostění ražených tunelů bude uzavřené, z monolitického železobetonu. Hloubené tunely klasické jsou navrženy vždy do otevřené stavební jámy zajištěné buď kotvenými podzemními, záporovými, nebo mikropilotovými stěnami, případně svahováním nebo kotvenou skalní stěnou. Nosnou rámovou konstrukci tunelu tvoří spodní základová deska (s instalačním kanálem) se stěnami a rovným stropem, případně s horní klenbou. Veškeré konstrukce jsou monolitické železobetonové. Tento typ konstrukcí je využíván v místech se složitou prostorovou dispozicí u definitivních portálů, v místech napojení na raženou část, v místech, kde jsou k tunelu do stavební jámy umístěny další objekty, jako technologická centra, podzemní garáže, nebo křižovatkové napojovací rampy. Hloubené tunely s čelním odtěžováním jsou navrženy v místech s velmi stísněnými prostorovými podmínkami a v místech s nutností minimalizace časového omezení provozu na povrchu. Postup výstavby spočívá ve vytvoření podzemních Příčný řez třípruhovým raženým tunelem Příčný řez hloubeným tunelem s čelním odtěžováním 10606 500 100 1000 12906 12906 pokryvné útvary 2,0 % 2,0 % 4,0 % skalní podloží vzduchotechnický kanál instalaèní kanál 400 800 1300 jižní tunel severní tunel 400 558 1058 14596 16713 558 400 1058 800 800 800 13950 30300

190,155 188,90 konstrukčních monolitických stěn z povrchu, případně ze zajištěného předvýkopu stavební jámy. Dále se na srovnaném povrchu dna stavební jámy vybetonuje definitivní nosná konstrukce stropu (uložená na hlavy podzemních stěn), která se zasype. Na povrchu se tak mohou provést finální úpravy a obnovit provoz. Odtěžení vlastního profilu tunelu se provádí až po dokončení celého úseku ze zajištěné stavební jámy čelním odtěžováním (ražbou). TECHNOLOGICKÉ VYBAVENÍ TUNELU Technologické a bezpečnostní vybavení tunelového komplexu Blanka splňuje a v mnoha případech překračuje minimální bezpečnostní požadavky stanovené evropskou Směrnicí 2004/54/EC o bezpečnosti silničních tunelů. Skutečnost, že všechny pražské automobilové tunely jsou řízeny a ovládány ze dvou dispečerských pracovišť (jedno pro řízení dopravy a druhé pro sledování a řízení technologického vybavení) podmínila vybavení komplexu Blanka odpovídajícím monitorovacím, řídicím a bezpečnostním vybavením, kompatibilním s ostatními tunely. Význam tunelu z hlediska dopravy v Praze a předpokládaná vysoká intenzita provozu předurčily požadavky na vysokou spolehlivost navržených technologických systémů s minimálními nároky na údržbu, včetně minimalizace provozních nákladů, a to zejména nákladů na elektrickou energii. Provozní celky technologického vybavení tunelového komplexu Blanka: Strojní zařízení (jeřábové dráhy) Světelná signalizace (značení a řízení provozu, závory, informační systém, světelné signalizační zařízení) Vzduchotechnika (hlavní větrání tunelu, větrání pomocných prostor) Zařízení pro automatiku provozu (řídicí systém, měření škodlivin a rychlosti proudu vzduchu, identifikace provozních podmínek, uzavřený TV okruh, bezpečnostní zařízení, přenosy řízení do velínů) Silnoproudá zařízení (silnoproudé rozvody, uzemnění, osvětlení tunelů a pomocných prostor Slaboproudá zařízení (anténní zařízení, elektrická požární signalizace, sdělovací zařízení, elektrická zabezpečovací signalizace, místní rozhlas Trafostanice Čerpací stanice Řez raženými tunely u Šlechtovy restaurace Řez raženými tunelu v místě ulice Na Výšinách Na Výšinách 22/874 Na Výšinách 20/875 Na Výšinách 18/886 Na Výšinách 16/887 Na Výšinách 14/889 Na Výšinách 12/890 Na Výšinách 10/899 Na Výšinách 8/900 Na Výšinách 6/901 Na Výšinách 4/902 Na Výšinách 2/903 Q 08.2002 187,45 m n.m. terén 182,50 hladina spodní vody 227,00 m n. m. pokryvné útvary pokryvné útvary h.p.v. skalní položí skalní podloží 162,35 162,59 PRŮZKUMNÁ ŠTOLA VZDUCHOTECHNICKÝ KANÁL JIŽNÍ TUNEL SEVERNÍ TUNEL SEVERNÍ TUNELOVÁ TROUBA JIŽNÍ TUNELOVÁ TROUBA

OPATŘENÍ PŘI VÝSTAVBĚ Nedílnou součástí výstavby každého raženého tunelu, při použití technologie NRTM v podmínkách města pak především, je geotechnický monitoring. Celkem se předpokládá provádění 26 druhů základních typů měření určených pro bezpečný postup výstavby, návazné kroky observační metody a rovněž pro zkušební provoz tunelu. V průběhu realizace stavby bude rovněž prováděn monitoring objektů nadzemní zástavby ve všech budovách a objektech dotčených stavbou tunelů. KOORDINACE Po celou dobu přípravy projektu byl kladen důraz na sjednocení koncepce návrhu do jednotného řešení. Cílem je, aby objednatel a budoucí uživatel dostali výsledné dílo s totožnými podmínkami pro provoz a údržbu. Takový postup vede ke snížení investičních a především provozních nákladů. Technické a funkční vazby přesahující rámec jednotlivých staveb souboru: dopravní řešení a řízení dopravy v tunelovém komplexu Blanka dopravní řešení a řízení dopravy povrchového úseku MO, na tunelovou trasu přímo navazujících povrchových křižovatek a povrchových komunikací technologické systémy zásobování elektrickou energií, vodního hospodářství, provozního a požárního větrání, větrání pomocných prostor, řízení provozu technologické vybavenosti, vybavení tunelů bezpečnostním zařízením stavebně-prostorové řešení jednotlivých tunelových úseků ve vztahu na provozní podmínky a technologickou vybavenost, informační systém, architektonické řešení, stavebně bezpečnostní prvky koncepce projektu organizace výstavby dle přijatého harmonogramu postupu realizace jednotlivých staveb širší dopravní vztahy v oblasti souboru staveb z hlediska vlivů na jednotlivé druhy dopravy, zejména MHD BEZPEČNOST PROVOZU Pro snadnou orientaci při jízdě v tunelu a pro usnadnění pohybu a orientace v případě vzniku výjimečné situace (nehoda, požár v tunelu) byla pro tunely Městského okruhu vytvořena jednotná kon- Staveniště Letná, pohled od jihu Staveniště Letná, konstrukce hloubených tunelů

cepce barevného řešení a orientačního systému. Ta spočívá v unifikovaném systému obkladu stěn, který je uspořádán do jednotného schématu s odlišením barvy tzv. vodícího pásu výšky 500 mm ve výšce očí řidiče. Každý tunelový úsek má charakteristickou barvu tohoto pruhu, zbytek stěn do výšky 3,25 metru je obložen škálou tří odstínů béžové barvy. V místě tunelových propojek a SOS výklenků jsou boky tunelu spojeny výrazným pruhem v zelené barvě. Na stěnách jsou umístěny orientační tabulky s luminiscenční vrstvou udávající směr a vzdálenost k nejbližšímu únikovému východu. BEZPEČNOSTNÍ PRVKY V TUNELU SOS výklenky jsou rozmístěny v pravidelných intervalech po celé délce tunelu. Jsou vybaveny nouzovým telefonem pro spojení s dispečerem tunelu, poplachovým tlačítkem pro přivolání pomoci, tlačítkovým hlásičem požáru a přenosným hasicím přístrojem. Nouzové východy jsou viditelně označeny a osvětleny, jsou vybaveny dveřmi odolnými proti kouři i požáru. Osvětlení tunelu usnadňuje očím řidiče přivyknout si na omezenou viditelnost uvnitř tunelu. Nouzové východy a SOS výklenky jsou trvale osvětlené. Dvoupruhový tunel úseku Královská obora Vzduchotechnika zajišťuje odvod zplodin a přivádí čistý vzduch. V režimu požárního větrání řízeně odvádí kouř z prostoru tunelu. Videodohled a videodetekce. V případě nouzového volání z SOS výklenku se na obrazovce dispečera automaticky objeví obraz z kamery snímající příslušný úsek tunelu. Kamerové Staveniště Letná, pohled od západu Staveniště Letná, portálová stěna

systémy automaticky kontrolují prostor tunelu v celé délce, včetně dodržování nejvyšší povolené rychlosti a nejmenší vzdálenosti mezi vozidly. Videodetekční systém automaticky upozorňuje dispečera tunelu na mimořádné provozní stavy (například chodec v tunelu, kolona, havárie, vozidlo v protisměru nebo požár). Nouzové pruhy a zálivy slouží pro odstavení vozidla v případě poruchy nebo havárie. Rozhlasové vysílání. Dispečer tunelu může vstupovat do vysílání ČRo 1 Radiožurnál s důležitým hlášením. Frekvence je uvedena na dopravní značce před vjezdem do každého tunelu. Tunelový rozhlas. Dispečer nebo příslušníci integrovaného záchranného systému mohou v případě likvidace mimořádné události v tunelu dávat prostřednictvím tunelového rozhlasu pokyny uživatelům. Mobilní telefon. Tak jako ve všech ostatních pražských silničních tunelech bude i v tunelu Blanka zabezpečena funkce mobilních telefonů všech našich operátorů. NOVÝ TRÓJSKÝ MOST Součástí stavby Špejchar Pelc-Tyrolka je také výstavba nového mostu mezi Holešovicemi a Trojou. Výsledný návrh mostu byl vybrán na základě architektonicko-konstrukční soutěže. Z dvaceti podaných návrhů byl vybrán obloukový most s dolní mostovkou. Celková délka mostu je cca 250 m, celková výška nosné konstrukce je 34 m nad maximální plavební hladinou řeky. Oblouk hlavního pole mostu má rozpětí 196 m. Most je navržen v uspořádání 2 x 2 jízdní pruhy se středním tramvajovým tělesem a oboustrannými chodníky pro pěší a cyklistickou dopravu. Po převedení tramvajové dopravy na nový most bude demolováno stávající mostní provizorium. Staveniště Trója, pohled od severozápadu Staveniště Trója, konstrukce hloubeného tunelu

křižovatka Špejchar hloubené tunely Letná ražené tunely hloubené tunely Trója povrchový úsek podzemní garáže ražené tunely třípruhový ražený tunel dvoupruhový hloubené tunely TGC 3 most křižovatka U Vorlíků Šlechtova restaurace Královská obora Stromovka trať ČD Praha Kralupy Plavební kanál Císařský ostrov Vltava Trója TGC 6 klenbová konstrukce křižovatka Trója křižovatka Pelc-Tyrolka POKRYVNÉ ÚTVARY antropogenní sedimenty navážky holocénní náplavy fluviální sedimenty terasy Vltavy písky a štěrky eolitické sedimenty spraše a sprašové hlíny deluviální sedimenty svahové hlíny a suti SKALNÍ PODLOŽÍ rozložené jíl a hlína se štěrkem zvětralé úlomkovitě rozpadavé místy s výplní hlíny navětralé deskovitě vrstevnaté se záteky Fe oxidů zdravé deskovité až lavicovité Podélný řez tunelových úsekem Královská obora Ražený tunel Ražený tunel v místě křížení s tunelovou propojkou

07/2008 ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY Investor: Správce stavby: Koordinace projektu: Zpracovatelé projektové dokumentace: Zhotovitel stavební části: Zhotovitel technologické části: Monitoring při výstavbě: Hlavní město Praha Odbor městského investora MHMP Inženýring dopravních staveb, a.s. SATRA, spol. s r.o. SATRA, spol. s r.o. (stavba 0079) PUDIS a.s. (stavby 0065 a 9515) METROPROJEKT Praha a.s. (stavba 0080) METROSTAV a.s. ČKD PRAHA DIZ, a.s. SG Geotechnika, a.s. www.tunelblanka.cz