Alkalické kvy (Li, Na, K, Rb, Cs, Fr) prvky 1.A skupiny krmě H Označení alkalické kvy, prtže hydrxidy těcht kvů jsu silně zásadité Elektrnvá knfigurace valenční vrstvy je, ke kvvé vazbě přispívají každý elektrnem V přírdě se vyskytují puze ve slučeninách např. halit (sůl kamenná), -sylvín Nejnižší elektrnegativita - mají silné vlastnsti (rstu se Z) Stříbrlesklé kvy, měkké (dají se krájet nžem), nízké teplty tání, hustta vdiče tepla a elektřiny Barví plamen: karmínvě červeně, žlutě, fialvě Většina slí je ve vdě Ve slučeninách xidační čísl Ochtně reagují se slžkami vzduchu uchvávají se v Výrba Elektrlýzu taveniny své sli (např. NaCl) - vylučují se na Pužití Lithium Sdík Draslík Sučást některých léků v psychiatrii Chladicí médium v jaderných reaktrech Páry sdíku ve výbjkách puličníh světlení Bigenní prvek Bigenní prvek Reakce xidace na vzduchu - vznikají neb, nutnst uchvávat v inertním prstředí (petrlej). Spalvání Li > (znečištěný perxidem Li 2O 2) Na > vzniká (znečištěný xidem Na 2O) 1
K, Rb, Cs >vznikají bsahují aninty O -I 2 ( např K I O -I 2 ) reakce s vdu buřlivá reakce, d Li k Cs prudkst reakce reakce s vdíkem > - např. reakce se síru reakce s halgeny vznikají, rzpustné ve vdě buřlivá reakce dprvázená světelným efektem neb výbuchem Slučeniny mají silně charakter většinu jsu ve vdě (krmě LiF, Li 2CO 3, Li 3PO 4 a KClO 4) NaOH a KOH NaCl bezbarvé, na vzduchu vlhnu a phlcují CO 2, rzpustné ve vdě, leptavé účinky vyrábí se vdnéh rztku pužívají se na výrbu a léčiv NaNO3 KNO3 halit, dpručená denní dávka je 3-7 g v ledku (také jdičnan sdný) rzpustný ve vdě pužití jak průmyslvé dusíkaté pužití - průmyslvé dusíkaté, výrba střelnéh prachu Na2CO3 sda pužití - v textilním a papírenském průmyslu, při výrbě skla NaHCO3 jedlá-užívací sda KCl mezeně rzpustná ve vdě pužití d, k žaludečních šťáv při překyselení žaludku 2
K2CO3 KCN KI výrba a ftgrafických emulzí txická dávka 15 g pužití pr výrbu draselných a chemickéh Smrtelná dávka 0,25 g Využití k kvů Využití jak KClO3 Jedvatý, využití v 3
II.A skupina (2. skupina) - Be, Mg, Ca, Sr, Ba, Ra Bežela Magda Caňnem, Srážela Banány Ramenem prvky, valenční elektrny teplty tání a hustta než alkalické kvy, jsu a reaktivní než alkalické kvy Zásaditst hydrxidů s prtnvým číslem Be(OH)2 amfterní, Mg(OH)2 slabě zásaditý, Ca(OH)2 a Sr(OH)2 silné zásady, Ba(OH)2 velmi silná zásada (blíží se alkalickým hydrxidům) Ve slučeninách mají xidační čísl Rzpustnst jejich síranů a uhličitanů s prtnvým šíslem rzpustnst síranů a uhličitanů klesá se Z ve slučeninách mají xidační čísl II Beryllium výskyt v přírdě zřídka, ruda Be3Al2Si6O18 drůdy, pvrchvá těžba Brazílie, Afrika, v ČR, křehký kv, hustta jeh slučeniny jsu jedvaté uchvává se v vdič Pužití v mderátrvých tyčích v ( prpustnst RTG záření) a jak kénka RTG lampy Slitiny Be + se p užívají v elektrtechnice Oxid berylnatý se pužívá v keramice na výrbu a žáruvzdrných materiálů Hřčík Magnezit, dlmit, v mřské vdě v pdbě chlridu, brmidu a síranu Bigenní prvek bsažen v, v těle prti, stříbrlesklý, měkký a kujný kv, xidační čísl ve slučeninách nemusí se uchvávat v petrleji na vzduchu hří jasným plamenem 4
Pužití výrba příprava Grignardvých činidel k jiných kvů (Be, Ti, Zr, U,..) z jejich slučenin Slučeniny MgO MgO pužití jak materiál (vyzdívka metalurgických pecí) Mg(OH)2 bílá látka ve vdě reaguje puze s kyselinami Využití při překyselení žaludku a k výrbě gelů na spáleniny MgCO3 pužití k výrbě žáruvzdrných cihel, přidává se d MgSO4 způsbuje tvrdst vdy pužití jak prjímadl, zdrj hřčíku Kvy alkalických zemin (Ca, Sr, Ba, Ra) název pdle vlastnstí hydrxidů a xidů, které se zásaditstí pdbají hydrxidům alkalických kvů, ale jsu mál rzpustné, pdbně jak Al(OH)3, který se značval jak zemina. Výskyt, charakteristika Vápník je 5. nejrzšířenější prvek, prvek, CaCO3, CaSO4.2 H2O, Ca3(PO4)2, CaF2 baryt, radn se vyskytuje splečně s - např. ve stříbrlesklé, kvy barví plamen - cihlvě červeně, karmínvě červeně, zeleně běžné xidační čísl II rzpustné sli Sr a Ba jsu jedvaté 5
Výrba Ca elektrlýzu taveniny Sr, Ba z jejich xidů hliníkem Výskyt a pužití Vápník Bigenní prvek sučást,,, vaječných skřápek ptáků, a lastur u měkkýšů Nedstatek způsbuje křivici neb steprózu Strncium Využití v, průmyslu, výrba brazvek Reakce se slžkami vzduchu - uchvávat v. Jsu než alkalické kvy S vdu reagují za vzniku - např. S vdíkem reagují za vzniku - např. S kyslíkem reagují za vzniku - např. Slučeniny rzpustné slučeniny strntnaté a barnaté jsu jedvaté. CaO vyrábí se z vápence - využití ve a jak přísada d (E529) Ca(OH)2 výrba hašením pálenéh vápna dráždivá bílý prášek, mál rzpustný ve vdě. Vdný rztk nazývaný tvrdnutí malty - CaSO4 * 2 H2O Výrba sádry 6
CaCO3 v přírdě pálení vápence Krasvé jevy - Uhličitan vápenatý je mál R v H2O. Pkud však je v H2O prtékající přes vápencvé skály bsažen CO2, dchází k rzpuštění CaCO3. Vdný rztk Ca(HCO3)2 pak p malých kapkách dpadá na skálu, pmalu se z něj dpařuje H2O splečně s CO2 a při pklesu kncentrace CO2: Ca(HCO3)2 CaCO3 + CO2 + H2O hydridy vznikají přímu syntézu prvků (při mírném zahřátí) bílé pevné látky, buřlivě reagují s vdu za vzniku např. CaH2 - pužití jak silné redukvadl CaC2 pužití pr výrbu ethynu, dříve princip: Ca(NO3)2 dusíkaté průmyslvé hnjiv Ca3(PO4)2 pr výrbu superfsfátu Šťavelan vápenatý způsbuje tvrbu BaSO4 ve vdě pužití jak kntrastní látka při vyšetřeních na zachytávání röntgenvých paprsků, např. v mítkách místnstí se zářiči neb při vyšetření v medicíně sli strncia pužití v pyrtechnice 7