R o z h o d n u t í. č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13 sp.zn.: OP 28/2013

R o z h o d n u t í č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13 sp.zn.: OP 28/2013 Ministerstva životního prostředí o odvolání občanského sdružení Voda z Tetčic, o.s., se sídlem Hybešova 178, 664 17 Tetčice, IČ: 22678956, ze dne 23.5.2013 proti rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, č.j.: JMK 15921/2013 ze dne 3.5.2013, kterým byla žadateli občanskému sdružení TYTO, se sídlem Nenakonice 500, 783 76 Věrovany, IČ: 26523141, povolena ve smyslu 56 odst. 1 a 2 písm. a) a d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon č. 114/1992 Sb.), výjimka ze základních podmínek ochrany uvedených v ust. 50 odst. 1 a 2 téhož zákona u zvláště chráněného druhu (ZCHD) živočicha motáka lužního (Circus pygargus) zařazeného dle Přílohy III. prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k zákonu č. 114/1992 Sb. do kategorie silně ohrožených, a to sledování hnízdní biologie, foto- a videodokumentace hnízd (včetně mláďat a jejich rodičů) a telemetrické sledování jedinců v územním obvodu obcí Ořechov, Šumice, Bzenec, Lipov (mimo území CHKO Bílé Karpaty), Stavěšice, Tasov (mimo území CHKO Bílé Karpaty), Veselí nad Moravou, Uhřice, Bantice, Běhařovice, Blížkovice, Bohutice, Božice, Citonice, Čejkovice, Damnice, Dobřínsko, Dolenice, Dolní Dubňany, Havraníky (mimo území NP Podyjí), Horní Kounice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Medlice, Morašice, Olbramovice, Petrovice, Stálky, Šanov, Štítary, Trstěnice, Tulešice, Velký Karlov, Vémyslice, Višňové, Vítonice, Vratěnín a Želetice, v období od data nabytí účinnosti tohoto rozhodnutí do 31.12.2017, za předpokladu splnění následujících podmínek: 1. sledování hnízdní biologie, foto- a videodokumentace hnízd bude prováděna maximálně na 5 hnízdech, neovlivněných jinými zásahy, ročně. 2. telemetrické sledování lze realizovat maximálně u 10 jedinců ročně. 3. do 31.12. každého roku bude orgánu ochrany přírody odevzdána písemná zpráva obsahující údaje o využívání této výjimky, především počtu sledovaných hnízd a jedinců. Ministerstvo životního prostředí, věcně a místně příslušné podle 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen správní řád), a 79 odst. 3 písm. p) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů podle 90 odst. 1 písm. b) správního řádu rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje, odboru životního prostředí, č.j.: JMK 15921/2013 vyhotovené dne 3.5.2013 r u š í a věc vrací Krajskému úřadu Jihomoravského kraje k novému projednání. Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 1

Odůvodnění: Ministerstvu životního prostředí (dále ministerstvo, MŽP nebo odvolací orgán) bylo přípisem ze dne 24.6.2013 (doručeno dne 28.6.2013) postoupeno Krajským úřadem Jihomoravského kraje (dále též KrÚ JMK) včasné odvolání občanského sdružení Voda z Tetčic, o.s. se sídlem Hybešova 178, 664 17 Tetčice, IČ: 22678956 (dále též OS VzT) ze dne 23.5.2013 proti rozhodnutí KrÚ JMK č.j.: JMK 15921/2013 ze dne 3.5.2013, kterým byla žadateli občanskému sdružení TYTO, se sídlem Nenakonice 500, 783 76 Věrovany, IČ: 26523141 (dále též TYTO) povolena ve smyslu 56 odst. 1 a 2 písm. a) a d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále zákon č. 114/1992 Sb.), výjimka ze základních podmínek ochrany uvedených v ust. 50 odst. 1 a 2 téhož zákona u ZCHD živočicha motáka lužního (Circus pygargus), jak shora uvedeno. Ministerstvo zjistilo z předloženého spisového materiálu, že se jedná o přípustné a včasné odvolání (rozhodnutí doručeno OS VzT dne 13.5.2013), stanovená lhůta pro odvolání byla 15 dnů, odvolání bylo podáno na KrÚ JMK desátý den po doručení rozhodnutí, tj. dne 23.5.2013) a poté zkoumalo, zda bylo rozhodnutí vydáno v souladu se zákonem, věcnou správnost pak zkoumalo ve smyslu 89 odst. 2 správního řádu (v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžadoval-li to veřejný zájem). Přezkumem zjistilo následující podstatné právní a věcné okolnosti případu. Dne 8.2.2013 byla doručena KrÚ JMK žádost TYTO o udělení výjimky ve smyslu ust. 56 zákona č. 114/1992 Sb. Ten oznámil zahájení správního řízení ve věci pod č.j. JMK 22160/2013 ze dne 7.2.2013. Do tohoto řízení se přípisem ze dne 15.3.2013 přihlásilo OS VzT, přičemž se zároveň vyjádřilo k jeho zahájení. Následně TYTO doplnilo dne 8.3.2013 shora uvedenou žádost specifikací a kvantifikací pojmů. KrÚ JMK přípisem č.j. JMK 34746/2013 ze dne 3.4.2013 vyrozuměl účastníky řízení o pokračování řízení, poučil je ve smyslu ust. 36-38 správního řádu s tím, že shromažďování podkladů pro rozhodnutí ve věci ukončí ke dni 19.4.2013. Následně KrÚ JMK již neobdržel žádná vyjádření či stanoviska stran účastníků řízení, načež přistoupil k vydání rozhodnutí ve věci pod č.j. JMK 15924/2013 ze dne 3.5.2013. Vůči tomuto rozhodnutí uplatnilo OS VzT včasné odvolání, o kterém byli ostatní účastníci řízení vyrozuměni přípisem KrÚ JMK ze dne 24.5.2013. K podanému odvolání se následně nikdo z nich nevyjádřil. KrÚ JMK pak spis podle ust. 88 správního řádu postoupil odvolacímu orgánu. OS VzT své odvolání odůvodňuje zejména následujícími námitkami označeny písmeny a) a b), které MŽP v případě písmene a) pro přehlednost rozdělilo do dílčích bodů 1. - 4.: a) Postup správního orgánu ochrany přírody byl v celém průběhu správního řízení nezákonný. 1. O jakékoliv činnosti, při níž může dojít či dochází k naplnění výčtu činností uvedených v 50 v odstavci 2 zákona č. 114/1992 Sb., musí orgán ochrany přírody rozhodnout a této povinnosti se nemůže nijak zprostit. 2. Ohledně pravomoci správních orgánů odkazuje na ust. 2 odst. 2 správního řádu, což dává do souvislosti s tím, že ust. 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. neumožňuje orgánu ochrany přírody dělit činnosti zakázané prováděné vůči ZCHD v pozitivním a negativním smyslu, tedy nezákonně modifikovat zákon. Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 2

3. Orgán ochrany přírody se nevyhnul tomu, aby návodným způsobem neovlivňoval obsah podané žádosti. Pokud KrÚ JMK došel k závěru, že k redukci žádosti ze strany žadatele skutečně došlo, měl to odůvodnit, zejména pak s ohledem na platné znění zákona č. 114/1992 Sb. b) v podmínkách 1. a 2. chybí upřesnění konkrétního způsobu provádění (viz podání žadatele ze dne 8.3.2012) výjimkou povolených jinak zakázaných činností, protože foto- a videodokumentaci lze provádět nejrůznějším, více či méně rušivým způsobem. Ministerstvo k předmětné problematice nejprve konstatuje. Rozhodnutím o udělení výjimky dle ust. 56 zákona č. 114/1992 Sb. se závazně určuje, zda konkretizovaný záměr, který hodlá žadatel realizovat, je nebo není možno z hlediska ochrany přírody, ve vztahu ke konkrétnímu ZCHD, připustit či nikoliv. Adresát na základě tohoto rozhodnutí nabývá (nebo nikoli) oprávnění provést zamýšlený zásah, neboť i toto rozhodnutí (v kladném případě), samostatně stanoví podmínky, které je povinen respektovat. Při rozhodování o podané žádosti TYTO ze dne 7.2.2013 byl KrÚ JMK vázán jejím rozsahem, tj. včetně jejího doplnění přípisem ze dne 8.3.2013. Proto bylo na prvoinstančním orgánu, aby se zabýval všemi body podané žádosti, k těmto také podal adekvátní správní úvahu a ve věci rozhodl. KrÚ JMK však bylo de facto (podle výrokové části odvoláním napadeného rozhodnutí) rozhodnuto pouze o některých bodech žádosti. Na základě posledního vývoje judikatury, zejména rozsudků Nejvyššího správního soudu, je MŽP proto toho názoru, že správní orgán musí rozhodnout o celém rozsahu předmětu žádosti, potažmo zahájeného správního řízení, a to i v případě, že k posuzované činnosti (záměru), resp. k některým jejím dílčím částem, není třeba výjimku dle ust. 56 zákona č. 114/1992 Sb. udělovat. Na tomto místě ministerstvo dále cituje ust. 50 odst. 1 až 4 zákona č. 114/1992 Sb.: (1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. (2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. (3) Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů. (4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené. V dalším citujeme některé pasáže z odůvodnění žádosti TYTO ze dne 8.2.2013 (datováno dnem 7.3.2013), které uvádí její body 1. až 5.: 1. Monitoring motáka lužního monitoring a vyhledávání hnízd motáka lužního, přímé kontroly hnízd, zabezpečení hnízd před vysečením zemědělskou technikou a před predací (aplikace pachové bariéry, zhotovení ohrádky z pletiva kolem hnízd za účelem jejich ochrany před vysečením zemědělskou technikou a před predátory) sledování nidobiologie a úspěšnosti hnízdění motáka lužního. Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 3

2. Záchranné transfery mláďat motáka lužního v případě nezbytí (např. neochota uživatele pozemku hnízdo motáka lužního obséct apod.) do náhradních lokalit (např. jiný půdní blok navazující na hnízdiště, jiné obsazené hnízdo motákem lužním) nebo transfer mláďat ohrožených na životě (např. vysečením) do záchranné stanice. 3. Fotodokumentace a videodokumentace hnízd (s vejci nebo mláďaty) a adultních jedinců motáka lužního na hnízdech a v okolí hnízd. 4. Kroužkování kroužkování mláďat a adultních ptáků hliníkovými kroužky Kroužkovací stanice NM Praha (manipulace s mláďaty) a případně jinými typy barevných kroužků. Žadatel je členem Kroužkovací stanice NM Praha a držitelem platné licence ke kroužkování ptáků č. 804. Na motáka lužního se vztahuje odchylný postup vyhláška MŽP č. 152/2006. Kroužkování je vědecká činnost, koordinovaná Kroužkovací stanicí Národního muzea v Praze, která zásadním způsobem přispívá k pochopení života ptáků, jejich životního cyklu a tím ke stanovení možných podmínek ochrany. 5. Telemetrické sledování vyvedených mláďat z hnízd a adultních ptáků (telemetrie pozemní, pomocí GPS modulů, satelitní). Tato činnost nebyla dosud prováděna, z důvodu komplexnějšího např. loveckého teritoria, migrace motáka lužního apod. a následné efektivnější ochrany je průběžně plánována. Ve vztahu ke shora uvedeným bodům 1., 3. a 5., jak vyplývá z kontextu doplnění žádosti [označeno ad 3) a ad 4)], které je datováno dne 8.3.2013 (podáno k poštovní přepravě dne 14.3.2013), ještě došlo ze strany TYTO zejména k níže uvedeným upřesněním (cit.): Monitoring a vyhledávání hnízd vyhledávání a lokalizace hnízd motáka lužního za účelem jejich ochrany před nepříznivými antropickými (vysečení hnízd). Většinou jsou kontrolována hnízda s mláďaty, každá 2-4x během hnízdní sezóny (cca v týdenních intervalech). Hnízda jsou dohledávána v době, kdy lze předpokládat výskyt mláďat na hnízdě a ohrožení hnízda vysečením. Fotodokumentace a videodokumentace hnízd při kontrole hnízd je prováděna fotodokumentace a příp. videodokumentace stavu na hnízdě a jeho ochranných prvků (v rámci kontrol chráněných hnízd). Fotodokumentace a videodokumentace adultních jedinců motáka lužního na hnízdech a v okolí hnízd bude prováděna pouze u vybraných hnízd, cca 0-5 hnízd ročně, a to pouze v pořípadě, že samice usedá na tyč u hnízda. Cílem fotodokumentace a videodokumentace je pořízení fotografií za účelem propagace ochrany motáka lužního a současně za účelem odečtu kroužků u kroužkovaných jedinců. V těchto případech je pak během foto a video dokumentace instalován příslušný snímač, který je spouštěn dálkově ze vzdálenosti 250-300 m, nebo v případě videodokumentace je snímač plně automatizovaný a běží nepřetržitě. Telemetrické sledování jedinců je pouze plánováno, tato aktivita bude záviset na zajištění finančních prostředků, je zde zahrnuta telemetrie i satelitní telemetrie. Pokud tato aktivita bude realizována, předpoklad je max. u 10 jedinců. Jak ministerstvo zjistilo, z obsahu žádosti vyplývá ještě další, tj. 6. bod, který spočívá v tom, že ochrana hnízd má být konkrétně realizována pomocí ohrádky z pletiva (půdorys 2x2 m) vystavěné kolem hnízda, aby nebylo vysečeno. V této souvislosti by měla být před srstnatými predátory hnízda dále ochráněna pomocí aplikace pachové bariéry (Naftalín, Invet) umístěné v jeho okolí. Za 7. bod žádosti, je podle názoru MŽP nutno dále považovat skutečnost, že žadatel požadoval udělení výjimky na období 20-ti let. Platnost rozhodnutí však byla KrÚ JMK bez dalšího stanovena do 31.12.2017, aniž by to bylo prvoinstančním orgánem jakkoliv zdůvodněno. Již z tohoto důvodu je proto napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné a tudíž nezákonné. Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 4

Ze shora uvedeného je dále zřejmé, že řada zde uvedených aktivit má charakter činností zakázaných podle ust. 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., resp. u nich dotčení tohoto ustanovení zákona nelze a priori vyloučit. V této souvislosti se odvolací orgán nemůže ztotožnit až s příliš zjednodušujícím názorem KrÚ JMK, že (citujeme z posledního odstavce na str. 3 napadeného rozhodnutí), nelze monitoring a vyhledávání hnízd, jejich přímé kontroly a zabezpečení před vysečením zemědělskou technikou a predací, sledování nidobiologie a úspěšnosti hnízdění u těchto hnízd hodnotit jako zakázané podle 50 odst. 2 zákona, neboť zakázáno je škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů. V daném případě směřují jmenované aktivity k pozitivnímu ovlivnění. K takovému pozitivnímu výsledku shora uvedených činností nepochybně nelze dojít samovolně, ale je třeba dodržet určité podmínky, resp. aplikovat určité odborné postupy nebo činnosti, navíc v daném případě osobou či osobami k tomu odborně způsobilými. Vznik určitého rušení ostatně ani sám KrÚ JMK nevyloučil (viz str. 4 napadeného rozhodnutí nahoře). Podle mínění MŽP v daném případě min. připadají v úvahu aktivity odpovídající zákonem zakázaným činnostem na zabezpečení veřejného zájmu ochrany ZCHD živočichů, tj. chytat (např. odebrání na hnízdě nebo v jeho okolí za účelem přemístění mláďat či adultních jedinců do náhradních lokalit, opatření jedinců zařízením umožňujícím jejich telemetrické sledování nejedná se o kroužkování), rušit (např. při vyhledávání hnízd, instalaci ochranné ohrádky, umisťování foto- a videozařízení aj.), přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla (při transferu do náhradních lokalit), držet (pakliže bude nutno přemisťovaného jedince z jakýchkoliv blíže nespecifikovaných důvodů, byť na krátko, držet v zajetí či v záchranném centru), dopravovat (např. při dopravě na jinou - náhradní lokalitu, do záchranného centra apod.). Ministerstvo konstatuje, že při posuzování skutečnosti, zda je nezbytná výjimka ze zákazů daných uvedenými ustanoveními zákona, je vždy třeba zvážit, zda se jedná o zakázanou činnost, která může být škodlivým zásahem do přirozeného ZCHD jedinců, resp. jde o podmíněně přípustnou činnost, která by k takovému zásahu jinak potencionálně vedla. V ust. 50 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb. jsou příkladmým způsobem (výraz zejména ) stanoveny činnosti (záměry) zakázané, tj. u nichž sám zákon jisté škodlivé důsledky předem nevylučuje, resp. předpokládá, přičemž z jeho dikce vyplývá, že výčet činností zde uvedený není vyčerpávající, tedy konečný. Je tedy povinností a výhradně na příslušném orgánu ochrany přírody, aby v každém konkrétním případě podané žádosti o výjimku dle ust. 56 téhož zákona, a to zcela jednoznačně, buď podřadil zamýšlenou činnost (záměr) pod některou z vyjmenovaných potencionálně škodlivých zákonem zakázaných činností (záměrů), včetně těch podmíněně škodlivých, a pokud žádné z nich tato neodpovídá, dále posoudil, zda není ve smyslu veřejného zájmu na ochraně ZCHD živočichů pro tyto jinak škodlivá, anebo v opačném případě přezkoumatelným způsobem uvedl, proč tato činnost (záměr) či její část nemůže být škodlivá vůbec. I v případě, že u shora determinovaných podmínečně škodlivých činností (záměru) dojde povolující orgán ochrany přírody k závěru, že škodlivý účinek se při jejich realizaci neprojeví nebo bude eliminován do takové míry, že nebude znamenat ohrožení zákonem chráněného veřejného zájmu, tento nicméně musí rozhodnout minimálně právě o podmínkách (postupech), které tento stav zabezpečí. Shora naznačená specifikace (analýza) činností (záměrů), které jsou předmětem příslušně uplatněné žádosti, musí být v rozhodnutí vždy řádně popsána. Bez provedení takového prvotního uvážení - stanovení předmětu řízení - nelze podle názoru MŽP v řízení o žádosti tohoto typu dále smysluplně postupovat, resp. zajistit základní předpoklad pro jeho zákonnost, tj. aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou pochybnosti ve smyslu ust. 3 ve vazbě na 2 správního řádu a následně bylo vydáno bezvadné rozhodnutí. Proto je na místě, aby KrÚ JMK v daném případě k potencionálně škodlivým či podmínečně přípustným činnostem dle 50 jinak zakázaným také stanovil podmínky, o kterých je přesvědčen, že při Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 5

jejich dodržování bude jejich škodlivost eliminována, což v daném případě odůvodní zejména příslušnou odbornou literaturou i vlastním obsahem žádosti TYTO, aj., a také zastřeší svou správní úvahou. Všem účastníkům řízení totiž musí být z jeho průběhu i následného rozhodnutí ve věci zřejmé, že stanovené podmínky, potažmo výjimka či vznik práva byly stanoveny příslušným orgánem státní správy na základě zákona, zcela exaktních podkladů, správního uvážení, tudíž že nejsou na pouhé libovůli žadatele, byť lze u něho předpokládat vysokou odbornou úroveň i morální kredit. To je důležité i z pohledu vymahatelnosti práva, při dodržování podmínek výjimky stanovených právě k zabezpečení veřejného zájmu na ochraně ZCHD i navazujících kontrolních činností příslušných orgánů státní správy (např. České inspekce životního prostředí či KrÚ JMK). Rovněž to má velký význam i ve vztahu k vlastníkům či uživatelům pozemků, na kterých budou umisťovány ochranné ohrádky (občansko-právní rovina), kdy při zajištění ochrany hnízdících párů, jejich snůšek a mláďat ZCHD motáka lužního bude žadatel nepochybně deklarovat to, že mu k této činnosti vzniklo právo na základě rozhodnutí příslušného orgánu ochrany přírody, tj. jedná se o veřejný zájem, potažmo zájem společnosti. Ministerstvo je přesvědčeno, že např. vznik práva TYTO umisťovat na pozemky třetích osob ochranné ohrádky, podmínky, za jakých dojde k transferu mláďat do náhradních lokalit či k umístění do záchranných stanic, telemetrického sledování, aj., by měly být zcela zřetelně stanoveny ve výroku rozhodnutí ve věci. Podle názoru MŽP je uplatnění tohoto přístupu rovněž důležité i pro praktické zajištění hlavního účelu výjimky, tj. získání daleko přesnějších odborných informací o bionomii motáků lužních, které by měly být využity k zvýšení populace tohoto ZCHD i lepšímu zabezpečení veřejného zájmu na jeho ochraně. Podle všeho je v daném případě řízení o výjimce ostatně vedeno ve smyslu ust. 56 odst. 2 písm. a) a d) zákona č. 114/1992 Sb., tj. v zájmu ochrany volně žijících živočichů, resp. pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu. V případě řady dílčích aktivit vykazujících znaky činností, které jsou zákonem zakázány (není vyloučena jejich škodlivost), prvoinstanční orgán konstatoval, že tyto nepotřebují výjimku [viz odůvodnění rozhodnutí KrÚ JMK uvedeno na str. 2 pod body 2) a 3)], protože je nelze považovat za škodlivý zásah do přirozeného vývoje ZCHD motáka lužního (jejich cíl je opačný, bez nich by došlo ke zničení hnízda, biotopu, či usmrcení jedinců) nebo se jedná o činnosti v ornitologické praxi běžné, tj. nepovažované za škodlivé. Jak ministerstvo na základě obsahu spisu zjistilo, tohoto výsledku však nelze dosáhnout samovolně (automaticky). K tomu je třeba vytvořit jisté předpoklady, které ostatně sám žadatel deklaroval či navrhoval, tj. jeho odborná úroveň, dlouholetá praxe, aplikace odborných postupů, zajištění určitých podmínek, umístění zařízení na pozemky třetích osob, aj. V daném případě tedy ze shora uvedených důvodů nelze odvoláním napadené rozhodnutí přezkoumat, a to zejména hlediskem, jak byla činnost zákonem zakázaná, potencionálně škodlivá, potažmo predikovaná jako případně škodlivá, eliminována, resp. jak bylo zajištěno, aby se její škodlivé důsledky neprojevily. Na druhé straně lze přisvědčit závěru KrÚ JMK, že provádění kroužkování ornitologickými kroužky je ošetřeno vyhláškou č. 152/2006 Sb., o odchylném postupu při ochraně ptáků a výjimce ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ptáků pro jejich značení (dále vyhláška). Nicméně MŽP postrádá v napadeném rozhodnutí uvedení bližší specifikace (viz zejména ust. 1 a 3 vyhlášky) toho, proč TYTO již disponuje oprávněním takové kroužkování provádět a v této souvislosti mu není třeba udělovat výjimku dle ust. 56 zákona č. 114/1992 Sb. Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 6

Na základě toho, co shora uvedeno, tedy nemohl odvolací orgán dospět k jinému závěru, než že v tomto případě jsou dány důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci prvoinstančnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Ministerstvo zdůrazňuje, že v daném případě svým rozhodnutím nijak nezpochybňuje veřejný zájem na ochraně ZCHD motáka lužního, pouze klade důraz na to, aby KrÚ JMK své závěry podané ve věci také odpovídajícím a přezkoumatelným způsobem ve výroku i odůvodnění rozhodnutí precizoval. Ze shora uvedených důvodů se proto v dalším ministerstvo již nezabývalo námitkami uplatněnými ze strany odvolatele, ke kterým nicméně musí být přihlédnuto a tyto řádně vypořádány v dalším průběhu řízení v rámci nového projednání věci. V dalším tedy KrÚ JMK řádně vymezí a odůvodní předmět svého rozhodování, seznámí s ním všechny účastníky řízení, přičemž jim poskytne adekvátní prostor pro uplatnění jejich procesních práv. Stanovení platnosti (účinnosti) a podmínek, za jakých předmětnou výjimku KrÚ JMK udělí, rovněž řádně odůvodní, resp. uvede, proč rozhodl právě tak a ne jinak. Výrok rozhodnutí musí také odpovídat rozsahu žádosti (pokud již dílčím způsobem nebylo ve věci předešle rozhodnuto, resp. existence oprávnění či práva nevyplývá ze samotného zákona či předpisů vydaných k jeho provedení - viz kroužkování). Vzhledem ke všemu co výše zmíněno, bylo rozhodnuto, jak ve výroku uvedeno. Poučení: Proti rozhodnutí odvolacího orgánu se podle ustanovení 91 odst. 1 správního řádu nelze dále odvolat. Ing. Jaroslav P o s p í š i l ředitel odboru výkonu státní správy VII Vyhotoveno 2014-05-07 Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 7

Stejnopis rozhodnutí obdrží: 1) účastníci řízení: a) do vlastních rukou TYTO, se sídlem Nenakonice 500, 783 76 Věrovany, IČ: 26523141 Voda z Tetčic, o.s., Hybešova 178, 664 17 Tetčice b) do datové schránky Obec Ořechov, okres Brno-venkov Obec Šumice, okres Brno-venkov Město Bzenec, okres Hodonín Obec Lipov, okres Hodonín Obec Malá Vrbka, okres Hodonín Obec Stavěšice, okres Hodonín Obec Tasov, okres Hodonín Město Veselí nad Moravou, okres Hodonín Obec Uhřice, okres Vyškov Obec Bantice, okres Znojmo Městys Běhařovice, okres Znojmo Městys Blížkovice, okres Znojmo Obec Bohutice, okres Znojmo Obec Božice, okres Znojmo Obec Citonice, okres Znojmo Obec Čejkovice, okres Znojmo Obec Damnice, okres Znojmo Obec Dobřínsko, okres Znojmo Obec Dolenice, okres Znojmo Obec Dolní Dubňany, okres Znojmo Obec Havraníky, okres Znojmo Obec Horní Kounice, okres Znojmo Obec Hostěradice, okres Znojmo Obec Hrabětice, okres Znojmo Obec Hrádek, okres Znojmo Město Hrušovany nad Jevišovkou, okres Znojmo Obec Medlice, okres Znojmo Obec Morašice, okres Znojmo Obec Olbramovice, okres Znojmo Obec Petrovice, okres Znojmo Obec Stálky, okres Znojmo Obec Šanov, okres Znojmo Městys Štítary, okres Znojmo Obec Trstěnice, okres Znojmo Obec Tulešice, okres Znojmo Obec Velký Karlov, okres Znojmo Městys Vémyslice, okres Znojmo Městys Višňové, okres Znojmo Obec Vratěnín, okres Znojmo Obec Želetice, okres Znojmo 2) na vědomí po právní moci rozhodnutí Krajský úřad Jihomoravského kraje, OŽP, Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno (+ nekonvertovatelný spis zpět) ČIŽP, OI Brno, odd. ochrany přírody, Lieberzeitova 14, 614 00 Brno Ministerstvo životního prostředí - rozhodnutí č.j.: 1191/560/13, 46740/ENV/13, sp.zn.: OP 28/2013 8