PŘÍLOHA č.4 Pokyny pro tvorbu lokálních transformačních klíčů

Podobné dokumenty
METODICKÝ NÁVOD PRO ZAJIŠTĚNÍ TRANSFORMAČNÍ SLUŽBY SŽDC

Opatření ředitele. Metodický návod pro budování a správu železničního bodového pole OŘ37

Nová realizace ETRS89 v ČR Digitalizace katastrálních map

zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

CZEPOS a jeho úloha při zpřesnění systému ETRS v ČR

Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství. Ing. Pavel Voříšek S-JTSK SYSTÉM JEDNOTNÉ TRIGONOMETRICKÉ SÍTĚ KATASTRÁLNÍ

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

MĚŘICKÉ BODY II. S-JTSK. Bpv. Měřické body 2. část. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

Geomatika v prostředí dominantního provozovatele dráhy

ANALÝZA JEDNOTNÉHO TRANSFORMAČNÍHO KLÍČE VERZE 1202 PRO ÚČELY ŽELEZNIČNÍ GEODÉZIE

OŘ37 Metodický návod pro budování a správu ŽBP

ZÁZNAM PODROBNÉHO MĚŘENÍ ZMĚN

Geodetické základy ČR. Ing. Hana Staňková, Ph.D.

Protokol určení bodů podrobného polohového bodového pole technologií GNSS

Výsledek testování firemních software pro transformaci souřadnic mezi ETRF2000 a S-JTSK testovaných v r. 2015

Historie. Jednotná trigonometrická síť katastrální I. řádu z roku BODOVÁ POLE Polohové BP Výškové BP Tíhové BP

Podmínky zpracování geodetické dokumentace

Katastrální úřad pro Plzeňský kraj, Radobyčická 12, Plzeň Č.j /2008

TECHNICKÁ ZPRÁVA. Geodetické zaměření Neštěmického potoka Geodetické zaměření Neštěmického potoka v úseku 0-3,632 ř. km.

KGK Setkání geodetů 2012 (Skalský dvůr, ) GNSS, záměry ČÚZK v této oblasti v letech 2011 a 2012 a jejich naplnění. Ing.

NÁVOD PRO VYBUDOVÁNÍ, SPRÁVU A ÚDRŽBU SÍTĚ SŽDC-REF

Section 1. Současné možnosti převodu S-JTSK a ETRS89 Systém S-JTSK/05 S-JTSK v EPSG Úloha - transformace S-JTSK a ETRS89

Souřadnicové systémy v geodatech resortu ČÚZK a jejich transformace

Metodika převodu mezi ETRF2000 a S-JTSK varianta 2

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1. Předpis. pro zeměměřictví

DTM DMVS Plzeňského kraje

Zaměření a vyhotovení polohopisného a výškopisného plánu (tachymetrie)

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ. NÁVOD PRO OBNOVU KATASTRÁLNÍHO OPERÁTU A PŘEVOD ve znění dodatků č.1, 2 a 3 (pracovní pomůcka)

Přehled vhodných metod georeferencování starých map

Pro mapování na našem území bylo použito následujících souřadnicových systémů:

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO TVORBU, OBNOVU A VYDÁVÁNÍ MAPY OBCÍ S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ 1 : (MORP 50)

BUDOVÁNÍ PŘESNÉHO BODOVÉHO POLE A GEOMETRICKÉ VLASTNOSTI VIRTUÁLNÍCH REALIZACÍ S-JTSK

16:00-17:30 Geodézie a katastr nemovitostí Železniční geodézie v podmínkách SŽDC

poválečná situace, jednotná evidence půdy

Zajištění absolutní polohy koleje. Radomír Havlíček

DTM DMVS Plzeňského kraje

Pravidla pro tvorbu ÚKM Jihočeského kraje

Prostorová poloha koleje

K metodám převodu souřadnic mezi ETRS 89 a S-JTSK na území ČR

K PROBLEMATICE KONTROLY PŘESNOSTI APARATUR GNSS

KONCEPCE ROZVOJE ZEMĚMĚŘICTVÍ V LETECH 2015 AŽ 2020

ITI Pražské metropolitní oblasti

Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Souřadné systémy

Geodézie Přednáška. Geodetické základy Bodová pole a sítě bodů

PŘEHLED ZÁKLADNÍCH ZKUŠEBNÍCH OTÁZEK ke zkoušce odborné způsobilosti k udělení úředního oprávnění pro ověřování výsledků zeměměřických činností

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA FORMU SDĚLENÍ OBCE SPRÁVCI REGISTRU

Prostorová data na železnici z pohledu provozovatele dráhy ve vlastnictví státu

GEODETICKÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA

Využití GNSS-RTK a permanentních sítí GNSS pro železniční bodové pole

Pomůcka k aplikaci ustanovení katastrální vyhlášky vztahujících se k souřadnicím podrobných bodů

Návod k programu TRANSTOS v1.0

Podrobné polohové bodové pole (1)

Robert PAUL NABÍDKOVÝ LIST č. 0 základní pravidla pro stanovení ceny. 1 bodové pole

PROBLEMATICKÉ ASPEKTY GEOREFERENCOVÁNÍ MAP

novela vyhl. č. 31/1995 Sb., zpřesněná globální transformace mezi ETRS89 a S-JTSK, přetrvávající omyly při využití GNSS

nepamatuje na potřebu ověření stávajících bodů PPBP. Problémy s nepoužitelností souborů vkládání fotografií namísto kreslení detailů v

Návod pro obnovu katastrálního operátu a převod

Geometrické plány jako podklad pro převody nemovitostí

Geodézie 3 (154GD3) doc. Ing. Martin Štroner, Ph.D.

Geometrický plán (1) Zeměměřické činnosti pro KN. Geometrický plán

KATASTR NEMOVITOSTÍ. Přípravný kurz k vykonání maturitní zkoušky v oboru Dopravní stavitelství

pro převody nemovitostí (1)

Plzeňský kraj převzal v rámci realizace projektu Digitální mapa veřejné správy Plzeňského kraje první část hotového díla Účelovou katastrální mapu.

Poznatky ZKI ve vazbě na KMD

GEPRO řešení pro GNSS Leica

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE V K. Ú. HAJSKÁ

GeoportálČÚZK webová služba transformace souřadnic

Směrnice SŽDC č. 117 Předávání digitální dokumentace z investičních akcí SŽDC

OŘ37 Metodický návod pro budování a správu ŽBP

Geodézie. Pozemní stavitelství. denní. Celkový počet vyučovacích hodin za studium: ročník: 32 týdnů po 3 hodinách (z toho 1 hodina cvičení),

Úvodní ustanovení. Geodetické referenční systémy

Zobrazování zemského povrchu

383/2015 Sb. VYHLÁKA

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE

Bodová pole (1) Bodová pole. Úvod. Úvod. Přednáší: Ing. Michal Volkmann

NÁVRH ZADÁNÍ - ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU STRAKONICE ZAHRADNÍ KOLONIE BLATSKÝ RYBNÍK

Organizace státní zeměměřické služby

Dle rozdělovníku. Věc: Výzva k podání nabídky. Správa železniční dopravní cesty, státní organizace

BEP Plán realizace BIM - Šablona

SYLABUS 6. PŘEDNÁŠKY Z GEODÉZIE 2 (Geodetické základy v ČR)

Katastrální mapy (KM)

Využití programu MISYS pro správu nemovitého majetku Českých drah

Odraz změn legislativy ČR v pozemkových úpravách

DOPORUČENÁ LITERATURA VZTAHUJÍCÍ SE KE KATASTRU NEMOVITOSTÍ A ZEMĚMĚŘICTVÍ

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ, OBOR GEODÉZIE A KARTOGRAFIE KATEDRA MAPOVÁNÍ A KARTOGRAFIE

2. Bodové pole a souřadnicové výpočty

Digitální mapa veřejné správy Karlovarského kraje

Ukázka hustoty bodového pole

DMVS aktualizace a poskytování ÚKM. Jan Kmínek ČÚZK

ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘICKÝ A KATASTRÁLNÍ NÁVOD PRO SPRÁVU GEODETICKÝCH ZÁKLADŮ ČESKÉ REPUBLIKY

Zeměměřický úřad v roce Ing. Danuše Svobodová

SŽDC M20/MP007. Železniční bodové pole. Účinnost od 1. dubna Schváleno pod čj /2018-SŽDC-GŘ-O15. Ing. Pavel Surý v. r.

Tvorba dat pro GIS. Vznik rastrových dat. Přímo v digitální podobě družicové snímky. Skenování

Příloha k vyhlášce č. 26/2007 Sb.

Vytyčování staveb a hranic pozemků

SPŠ STAVEBNÍ České Budějovice MAPOVÁNÍ. JS pro 3. ročník S3G

Technická dokumentace

MODERNÍ GLOBÁLNÍ GEODETICKÝ REFERENČNÍ GEOCENTRICKÝ SYSTÉM

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Představení produktů Českého úřadu zeměměřického a katastrálního. Petr Dvořáček

Transkript:

PŘEHLED POJMŮ A ZKRATEK METODICKÝ POKYN ŘEDITELE SŽG PRAHA PROZATÍMNÍ č. 05/2016 BUDOVÁNÍ A SPRÁVA ŽBP Zkratka Popis Zkratka Popis ČSTS Česká státní Souřadnicový systém Jednotné S-JTSK trigonometrická síť trigonometrické sítě katastrální WGS84 World Geodetic System 1984 Bpv Baltský po vyrovnání ETRS89 European Terrestrial European Terrestrial Reference ETRF Reference System 1989 Frame GNSS Globální družicové referenční železniční geodetický SŽDC-REF navigační systémy systém TRK Transformační klíč TRK2 Transformační klíč pro ETRF2000 ZhB Zhušťovací bod ČSTS TÚ Traťový úsek 1. Transformační klíče Používání technologií GNSS v geodetických aplikacích vyžaduje nutnost transformace mezi souřadnicovým systémem WGS84 / ETRS89, systémem prostorových souřadnic na Besselově elipsoidu, a systémem rovinných souřadnic S-JTSK doplněných o výšku v systému Bpv. Tato transformace je zabezpečena pro danou lokalitu transformačním klíčem. V případě použití lokálního transformačního klíče (TRK) se vypočte pomocí bodů, pro které jsou známy souřadnice v ETRS-89 i S-JTSK, tzv. identických bodů. Pro transformaci používáme Helmertovu prostorovou 7-prvkovou transformaci. 2. Tvorba TRK Rozvaha nad rozložením identických bodů TRK musí být provedena před zahájením kampaně měření GNSS z důvodu možnosti rozšíření kampaně na potřebný identický bod klíče. Identické body, které mají oboje souřadnice pro tvorbu TRK, jsou vybírány ze síťově přístupné Databáze bodových polí Zeměměřického úřadu a z bodů vlastního dokladovaného měření. TRK musí být v souladu s ustanoveními uvedenými ve Vyhlášce č.31/1995 v platném znění. Pokud polohová rezidua na identických bodech překračují hodnotu 0,030 m, lze z důvodu minimalizace reziduí nerespektovat 12a, odst.3 bod 9.11 přílohy výše uvedené vyhlášky. Při výpočtu TRK je zakázáno používat dotransformaci (Jungovu) do ČSTS! Při tvorbě TRK je potřeba vzít v úvahu nutnost zajištění kompatibility jednotlivých úseků v rámci TÚ a navazujících TÚ. TRK by proto měly být navrhovány dostatečně rozsáhlé (10 až 20 km při zachování dostatečné přesnosti transformace) a jednotlivé transformační klíče na sebe musí navazovat. Strana 1 ( z celkem 5 ) Změna č.0

Při tvorbě TRK v daném TÚ je vytvořen základní TRK, ve kterém jsou transformovány souřadnice bodů uvnitř obrazce tvořeného identickými body klíče, následující TRK musí obsahovat určený hraniční bod vypočtený z předcházejícího TRK a stejným způsobem se navazují i následující TRK. Zaměřený hraniční bod může být nahrazen společným identickým bodem převzatým z Databáze bodových polí nebo totožnou hraniční přímkou spojující identické body TRK, převzaté z Databáze bodových polí. Tyto převzaté hraniční identické body však musí splnit podmínku, že rozdíl reziduí hraničních identických bodů mezi sousedními TRK by v příčném směru ke koleji neměl přesáhnout 0,010 m a v podélném směru 0,020 m a nesmí přesáhnout v příčném směru 0,020 m a v podélném směru 0,040 m. Pokud se v blízkosti křížení trati a hranice sousedících TRK nenachází žádný bod, vytvoří zpracovatel v místě křížení fiktivní bod a na tomto bodě ověří rozdíly reziduí mezi těmito sousedícími klíči. Konfigurace TRK musí být vždy schválena místně příslušným správcem ŽBP. 3. Přechod na ETRF2000 3.1 Revize všech již vytvořených TRK a vyhotovit seznam Pro revizi všech vytvořených TRK v jejich spravovaném obvodu mohou místně příslušní správci použít a vyplnit tabulku 3.1.1. U každého TRK musí být vytvořen seznam identických bodů klíče se souřadnicemi ETRS 89 v ETRF89, a JTSK s výškou v Bpv a z Databáze bodových polí správce doplní u těchto bodů souřadnice ETRS89 v ETRF2000. Tabulka 3.1.1: Tabulka evidence a revize TRK ID Datum Pořízení Název TRK Název TRK2 S- JTSK Bpv ETRS89 v ETRF89 ETRS89 v ETRF2000 Číslo Daného Bodu Y X Z B L Hel B L Hel 3.2 Názvosloví pro přepočítané TRK do ETRF2000 Označení TRK: 2XXXXYYYZZZ 2 - označení transformační klíče v ETRF2000 XXXX - číslo TÚ, pro který je TRK vytvořen, při souběhu více TÚ bude použito TÚ s nejnižším číslem YYY - nejnižší kilometráž XXXX obsažená v TRK s přesností na km ZZZ - nejvyšší kilometráž XXXX obsažená v TRK s přesností na km Strana 2 ( z celkem 5 ) Změna č.0 Metoda Poznámka Odsouhlasil Správce Odsouhlasil Kdy Autor TRK Km Od Km Do Edit Kdy Edit Kdo

3.3 TRK, které lze přepočítat Ze seznamu revidovaných TRK budou vybrány TRK, které mají v seznamu identických bodů uvedeny všechny troje souřadnice. Tyto TRK je možné přepočítat vypočítat TRK2 pro identické body v souřadném systému ETRS89 v ETRF2000 na jedné straně a souřadný systémem JTSK s doplněnou výškou v Bpv na straně druhé. Pokud to bude možné, pro výpočet TRK2 bude použita stejná metoda jako pro původní TRK. Dokumentace o výpočtu bude vedena dle kapitoly 5 této přílohy V případě navazujících klíčů je třeba vždy spočítat nejprve základní TRK2 (viz základní TRK definovaný v v kapitole č.2 této přílohy) a pomocí tohoto TRK2 transformovat ze souřadnicového systému JTSK souřadnice ETRS89 v ETRF2000 zaměřených hraničních bodů. Ty pak můžeme doplnit do seznamu souřadnic sousedních TRK, kde tak můžeme opět vytvořit TRK2 mezi ETRS89 v ETRF2000 a JTSK doplněné výškami v Bpv. Nově vytvořené TRK2 budou označeny dle kapitoly 3.2 této přílohy. 3.4 TRK, které nelze bez doměření přepočítat Tam, kde nelze dle výše uvedeného postupu doplnit k identickým bodům klíče souřadnice ETRS89 v ETRF2000, je nutné tyto body a jimi tvořený TRK evidovat. V případě, že se v dané lokalitě něco bude měřit, nebo bude nutné použít hraniční bod tohoto TRK pro vytvoření TRK sousedního, pak místní správce ŽBP musí zabezpečit doměření těchto bodů v rámci této akce a následně TRK přepočítat na TRK2. Případy TRK, které nelze vůbec rekonstruovat, je nutné řešit individuálně. Jednou z možností je do identických bodů TRK zahrnout zaměřené body ŽBP v dané oblasti. V tom případě je vhodné dohledat příslušný projekt GNSS pro připojení spočtených vektorů na ETRS89 v ETRF2000. Při nedohledání projektu bude nutné body znovu zaměřit. Jakékoliv doměření již bude obsahovat propojení na nejméně 2 body SŽDC REF. 3.5 TRK, které není nutné přepočítávat na stejné identické body TRK, které dosud nebyly použity pro výpočet bodů GNSS (nemají návaznost na žádnou stavbu, rekonstrukci atd.), není nutné přepočítávat na původní identické body, ale při jejich výpočtu lze použít i jiné (další) identické body. 3.6 Rozvržení TRK2 pro lokality na drážním pozemku bez původního TRK Vzhledem k již dostatečné hustotě bodů se souřadnicemi ETRS89 v Databázi bodových polí provedou regionální správcové rozvrh obrazců TRK2 dle kapitoly 2 této přílohy v lokalitách na drážním pozemku, kde TRK nejsou rozvrženy. Při tvorbě nových TRK2 je nutná spolupráce se správci ŽBP sousedních pracovišť. Jako hraniční body se vyberou přednostně identické body z Databáze bodových polí splňující podmínku uvedenou v kapitole 2 této přílohy. Pokud to není možné, bude pro zaměření použita stabilizace trigonometrických bodů nebo ZhB v blízkosti trati. Tam, kde vhodná stabilizace není, navrhnou stabilizaci novou a body zastabilizují. Tyto hraniční body budou evidovat pro doměření. V případě požadavku připojení na body SŽDC REF musí být zaměřeny minimálně 2 body SŽDC REF. Nově navržené TRK2 mohou být doplněny do tabulky 3.1.1. Strana 3 ( z celkem 5 ) Změna č.0

3.7 Zaměření nepřepočítaných a nezaměřených hraničních identických bodů TRK Evidované body k doměření dle tohoto předpisu je možné zahrnout do logistiky kampaně měření SŽDC-REF. Body budou zaměřeny technologií GNSS a budou vypočteny na jednotlivých pracovištích mimo kampaň SŽDC-REF. Body budou vyrovnány připojením na již definitivní souřadnice minimálně dvou bodů SŽDC REF. V případě nemožnosti zahrnout měření na tyto body do kampaně měření SŽDC-REF, je třeba provést jejich zaměření následně po kampani. Přednostně je nutné zaměřit body, jejichž chybějící souřadnice brání k přepočtu stávajících používaných TRK do systému ETRF2000 a následně i hraniční body nově navržených TRK2. 4. Transformační služba 4.1 Přepočítání souřadnic bodů z ETRS89 v ETRF89 na ETRS89 v ETRF2000 Zpětnou transformací TRK2 v jednotlivých lokalitách lze dopočítat pro body GNSS zaměřené před 2.1. 2011 z S-JTSK souřadnice ETRS89 v ETRF2000 a doplnit tyto souřadnice do databáze ŽBP. Pak je nutné doplnit do databáze ŽBP ke všem bodům konkrétní TRK2, ve kterém se nachází. 4.2 Výpočet TRK2 na všech TÚ Po doměření hraničních bodů nově navržených TRK2 správce vypočte a dokumentuje TRK2 pro všechny TÚ v jeho oblasti. Přesahy TRK2 sousedních pracovišť budou řešeny ve spolupráci se sousedními regionálními správci. TRK2 se mohou evidovat (do vzniku IS TRK) v tabulce 3.1.1. 4.3 Kompletace TRK2 Ředitelé jednotlivých SŽG vyberou vždy jednoho pracovníka, který z dokumentace (viz kapitola 5. této přílohy) zaslané jednotlivými správci provede kompletaci a kontrolu všech TRK2 pro pražské, respektive olomoucké území. Tito 2 určení pracovníci následně dořeší návaznosti obou oblastí a vyhotoví jednotnou evidenci pro celé území ČR. Evidence bude spravovaná jmenovaným administrátorem systému a zálohována v pravidelných intervalech v centrálních dokumentacích obou SŽG. Pro správce ŽBP bude přístupná prostřednictvím intranetu. 4.4 Transformační služba Po zaměření a výpočtu bodů SŽDC REF a výše uvedené kompletaci TRK2 bude zajištěna kompatibilita nově vznikající primární sítě ŽBP. Zhotovitelům primární sítě (interním i externím) správce ŽBP poskytne, pro zájmovou lokalitu měření primární sítě, body referenčního rámce body SŽDC REF, na které bude povinnost body primární sítě vyrovnat. Zaměřené a vypočtené body primární sítě v souřadnicovém systému ETRS89 budou pro zhotovitele transformovány do S-JTSK správcem ŽBP. Výšku v Bpv získanou technickou nivelací doplní zhotovitel. Při měření (doměřování, přeměřování) bodů technologií GNSS v lokalitách stávajícího ŽBP může správce ŽBP požadovat připojení měření na body SŽDC-REF, ale i na stávající zadané body ŽBP. Strana 4 ( z celkem 5 ) Změna č.0

4.5 Doba platnosti jednotlivých TRK Nově přepočtené (vypočtené) TRK2 se budou používat po dobu platnosti aktuální dokumentace železničního svršku, dokumentace stavby, atd. Při plánované rekonstrukci trati se zkontroluje soulad dotčených TRK2 se státním bodovým polem a v případě nesouladu se nad rekonstruovanou tratí vytvoří nové TRK. Taktéž TRK, které nemají návaznost na vytyčovací síť stavby (rekonstrukce, opravy) ani dokumentaci železničního svršku, je možné v případě uvedení do souladu se státním bodovým polem přeurčit (např. při změně ve státním bodovém poli). 5. Dokumentace TRK Pro každý transformační klíč bude vytvořena složka s názvem dle kapitoly 3.2 této přílohy. Do této složky bude uloženo 5 souborů: 1. tabulka 3.1.1 s daty pro správu TRK ve formátu CSV. Název souboru je "DATA_TRK.CSV" 2. technická zpráva k případným měřením GNSS a transformaci ve formátu PDF. Závazný název: "TZ_TRK.PDF" (u TRK vytvořených v rámci budování ŽBP, kde nebyla vytvořena samostatná TZ pro TRK, může být využita celková TZ) 3. kompletní protokol k výpočtu TRK (včetně seznamů ident. bodů se souřadnicemi) ve formátu PDF. Závazný název: "VP_TRK.PDF" 4. soubory s TRK pro import do aparatury, (např. TRFSET.dat a GPSTRF.dat u aparatury fy. Leica) pro transformaci mezi S-JTSK a ETRS89 v ETRF2000. 5. soubor s vektorovou kresbou obvodu TRK sloužící pro identifikaci územní platnosti lokálního TRK transformační službou IS. Jednotlivé obvody platnosti TRK se nesmí protínat. Formát výkresu s obvodem TRK je VTX (vrstva 1, barva bílá, tloušťka 1, plná čára) Název souboru: "obrys.vtx" Tuto složku obsahující výše uvedené soubory vloží odpovědný pracovník do IS TRK. Strana 5 ( z celkem 5 ) Změna č.0