Leugner, Jurásek, Mrtincová: Hodnocení vriility r stu sm sí klon smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v horských podmínkách HODNOCENÍ VARIABILITY R STU SM SÍ KLON SMRKU ZTEPILÉHO (PICEA ABIES (L.) KARST.) V HORSKÝCH PODMÍNKÁCH GROWTH VARIABILITY ASSESSMENT IN CLONE MIXTURES OF NORWAY SPRUCE (PICEA ABIES (L.) KARST.) IN MOUNTAIN CONDITIONS JAN LEUGNER - ANTONÍN JURÁSEK - JARMILA MARTINCOVÁ Výzkumný ústv lesního hospodá ství myslivosti, v. v. i., VS Opo no ABSTRACT The rticle dels with the growth vriility ssessment of spruce (Pice ies (L.) KARST.) in ortets nd clone plnttions of the 1st nd 2nd genertion growing in extreme mountin conditions. Mesurements of growth distinguished hlf-si progenies chrcterized y ove-verge or elow-verge growth on mjority of sites during 5 yers fter outplnting. Progenies with ove-verge growth or norml growth ut very good helth stte were chosen for more detiled ssessment in clone plnttion of the 2nd genertion. Sttistic tests proved significnt influence of the origin (pertining to prticulr clones) to height nd dimeter growth of spruces in the time of plnting nd fter next 5 yers. Intrclone vriility (pertining to prticulr rmets within clone) ws insignificnt or nerly insignificnt 5 yers fter outplnting. Assessment of growth fetures in clone plnttion of the 2nd genertion suggests tht the use of vegettive propgtion of vigorous spruces from ortets nd clone plnttions growing in mountin conditions is useful. Potentilly stresstolernt clone mixtures otined in this wy cn form the frme of newly estlished forest stnds. Klí ová slov: smrk, klony, klonové sm si 2. generce, r st, vriilit Key words: Norwy spruce, clones, clone mixtures of the 2nd genertion, growth vriility ÚVOD Pro úsp šné hospod ení v lesích je nezytnou podmínkou použití druh jedinc, kte í jsou geneticky dptovní pro lokální klimtické stnovištní podmínky (KARLSSON 2000). Adptovní jedinci, prvd podon utochtonního p vodu, kte í vykzovli reltivn dorý zdrvotní stv hem imisn -ekologické ktstrofy v Krkonoších, se stli zákldem progrmu záchrny genofondu smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v této olsti. V souvislosti s tímto progrmem, p i kterém ylo využíváno utovegettivního zp sou rozmnožování ízkováním, yl zložen d mte nic klonových výsde smrku ztepilého pocházejících z utochtonních neo potenciáln strestolerntních strom z této olsti. Jejich podroné sledování y m lo p inést i oecn ji upltnitelné pozntky o použitelnosti potenciáln strestolerntních sm sí klon smrku ztepilého p i zles ování extrémních horských holin o možnosti upltn ní selekce p i p íprv sdeního mteriálu k onov extrémních stnoviš (JURÁSEK, MARTINCOVÁ 2005). K selekci klon je nutno p istupovt oez etn, protože vyhodnocení vlivu genetického p vodu je velmi komplikovné. N r st sdeního mteriálu po výsd n konkrétní zles ovné loklity totiž p soí velmi výrzn vlivy okolního prost edí, které se mohou odrzit ve výrzné vnitroklonové vriilit r stu. Rozdílné mikrostnovištní podmínky mohou mít výrzný vliv i v rámci jedné loklity. Zn né vnitroklonové rozdíly zjistili JOHN- SEN SKROPPA (1992), kte í pozorovli velkou vriilitu r stu v rámci n kterých klon smrku ztepilého, ztímco jiné klony yly homogenní. WONISCH et l. (1999) uvád jí, že n jednotlivých loklitách p ispívjí ke stresu strom podmínky mloplošných stnoviš, zejmén p dní pom ry v kominci s velkoplošnými vlivy, jko je ndmo ská výšk. N zákld podroného vyhodnocení dy iochemických fyziologických chrkteristik zjistili, že mloplošné p dní vlivy, np. nedostte né zásoování vodou, mohou p ispívt rozhodující m rou k celkovému stresu smrk. Výrzný vliv podmínek mikrostnovišt n r st zdrvotní stv mldých smrk pozorovl tké JONSSON (1999). Interkci klon x stnovišt u smrku ztepilého popisují i dlší uto i (ISIK et l. 1995). KARLSSON HÖGBERG (1998) KARLSSON (2000) uvád jí, že ovliv ování výškového r stu klon stnovišt m se sto m ní s v kem klonové výsdy. P i vý ru klon smrku ztepilého pro onovu extrémních horských loklit je tedy ú elné vyhodnotit vriilitu nejen populcí, le i jednotlivých klon. Vyhodnocení meziklonové vnitroklonové vriility r stu n více typech stnovištních podmínek se potom m že stát dorým kritériem pro vý r jednotlivých klon do potenciáln strestolerntních sm sí. Tto r stová kritéri musí ýt dále dopln n o hodnocení zdrvotního fyziologického stvu. Cílem tohoto p ísp vku je hodnocení vriility r stu klonového sdeního mteriálu smrku ztepilého v mte nicích klonových výsdách 1. 2. generce, které máme v rámci výzkumu k dispozici v extrémních horských podmínkách. 26
Leugner, Jurásek, Mrtincová: Hodnocení vriility r stu sm sí klon smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v horských podmínkách MATERIÁL A METODY Hodnocení r stu v mte nicích klonových výsdách 1. generce Pro hodnocení vriility klon smrku ztepilého yl nejd íve vyhodnocen jednotlivá polosesterská potomstv smrku ztepilého. Tyto souory p edstvují vždy potomstvo jednoho vitálního stromu, který v odoí imisn -ekologické klmity v 80. letech minulého století velmi do e odolávl silným stresovým fktor m prost edí. Potomstv jednotlivých elitních strom jsou ve zpráv ozn en zkrtkou loklity p vodu íslem elitního stromu podle p vodních mteriál Správy KRNAP (viz t. 1). Pro vý r vhodných polosesterských potomstev pro následné detilní sledování v klonových sm sích ylo provedeno vyhodnocení r stu všech potomstev v mte nicích klonových výsdách 1. generce. Vzhledem k tomu, že kždá výsd se nchází ve specifických p írodních podmínkách, neylo možné srovnávt mezi loklitmi p ímo p ír st (i), le ylo nutno velikost p ír stu stndrdizovt pro dnou výsdu (L) konkrétní rok (y): I LyPj = i L y P j / E(i L y.. ) Dlší vyhodnocení ylo provád no n zákld odchylek od stndrdizovného pr m ru pro jednotlivé mte nice klonové výsdy (MAT JKA 2007). Hodnocení vriility r stu vyrných klon v klonové výsd 2. generce (TVP Hrrchov) Klonové výsdy 2. generce yly zloženy ízkovnci, kte í yli vyp stováni z ízk oderných z vyrných klon v klonových T. 1. Popis potomstev vyhodnocení jejich r stu v prvních p ti letech po výsd v mte nicích klonových výsdách (podle hodnocení MAT JKY 2007) Description of progenies nd evlution of their growth in 5 yers fter outplnting (fter MAT JKA 2007) P vod osiv loklit (podle ozn ení Správy KRNAP)/ Origin - description fter Krkonoše Ntionl Prk Ozn ení/ Code Ndm. výšk/ Altitude Rok po výsd ízkovnc /Yer fter outplnting 1 2 3 4 5 Krkonošov Snídn 4 krs4 1 040 (-) - - Lský d l 103 C ld103c 990 + T sný d l 1 td1 950 + + + T sný d l 2 td2 940 + + - Benzin 1 1 1 060 (-) (+) Benzin 2 2 1 060 - - - - - Benzin 3 3 1 060 (+) Medv dín 1 m1 1 220 (-) Medv dín 4 m4 1 210 (+) Medv dín 5 m5 1 220 (+) (+) Medv dín 7 m7 1 240 (+) Mlá Kotelní jám 2 mkj2 1 100 (-) (+) + + Nd Horními Míse kmi 1 nhm1 1 080 - Velká Kotelní jám vkj 1 100 - (-) Zlté návrší zn 1 120 - - - Lský d l 11 ld11 1 060 - - Lský d l 12 ld12 1 060 - Lský d l 14 ld14 1 060 (+) + + (+) Lský d l 9 ld9 1 060 (+) Zdní plech 1 zp1 1 180 (+) + (-) - Jelení d l 10 jd10 1 140 (-) - - Jelení d l 11 jd11 1 100 (-) (-) (-) Jelení d l 12 jd12 1 050 - - - Jelení d l 9 jd9 1 130 (-) - (-) (-) Liš í hor lh 1 280 (-) (+) + (+) (+) ernohorská ršelin 2 cr2 1 190 - ernohorská ršelin 4 cr4 1 190 (-) (-) (-) ernohorská ršelin 7 cr7 1 190 ernohorská ršelin 8 cr8 1 190 (-) + 27
Leugner, Jurásek, Mrtincová: Hodnocení vriility r stu sm sí klon smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v horských podmínkách výsdách 1. generce Benecko v menší mí e i Dvor ky. Vegettivní potomstv yl po dop stování vyszen n extrémní horské loklity co nejližší místu jejich p vodu. N zákld p edchozího výzkumu yly vytvo eny modelové klonové sm si zhrnující klony s sným, pr m rným i pozdním ršením, stejn jko klony s ndpr m rným, pr m rným podpr m rným r stem pozorovným p i p edchozím hodnocení v mte nicích klonových výsdách 1. generce. Prcovní hypotézou ylo, že n extrémních loklitách y se m l projevit dptilit vyrných klon k nep íznivým horským podmínkám. Zárove s vyrnými klony yl jko kontrolní souor n uvedené loklity vyszen i sdení mteriál genertivního p vodu provozn p stovný v lesní školce (ozn ení oddílu osiv: A-SM-503-22-8-SM). Detilní hodnocení r stové vriility výsde se uskute nilo n TVP Hrrchov. Trvlá výzkumná ploch (TVP) Hrrchov se skládá ze t í díl- ích ploch (DP), pro vyhodnocení vriility jedinc smrku v klonové výsd druhé generce yly vyrány dv : 1. DP Nd Terexem - Souor lesních typ (SLT) 8K2, Hospodá ský souor (HS) 515 D10 ndmo ská výšk 1 140 m n. m., 2. DP Špice - SLT 8K2, HS 521 B 02, ndmo ská výšk 100 ž 1 120 m n. m. N výzkumné ploše yly m eny zákldní dendrometrické veli- iny (tlouš k ko enového kr ku, celková výšk ndzemní ásti, ro ní p ír sty). Získné údje yly zprcovávány v progrmu Excel, QC expert SttSoft Sttistic. Pro zjišt ní význmnosti vlivu p vodu jednotlivých vrint yl proveden nlýz vrince (ANOVA) to u všech sledovných chrkteristik. Následn ylo provedeno párové porovnávání dvojic potomstev klon Scheffého metodou. Zjišt né signifikntní rozdíly mezi vrintmi jsou uvedeny v grfech jednotlivých chrkteristik (odlišná písmen ukzují rozdíly signifikntní n 5% hldin význmnosti). Zdrvotní stv yl hodnocen pomocí procent olist ní podle výskytu revných zm n jehli í. VÝSLEDKY Odchylky v r stu jednotlivých sledovných potomstev podle roku po výsd Pro porovnání r stu sledovných potomstev v genertivních mte nicích klonových výsdách 1. generce yl vyhodnocen dt získná n jednotlivých loklitách hem prvních 5 let po výsd. Výsledky hodnocení r stu jednotlivých potomstev jsou uvedeny v tulce 1. Sttisticky pr kzné kldné neo záporné odchylky v r stu jsou vyzn eny symoly + resp. -. Náznk odchylky je vyzn- en t mito symoly v závorce. Z náznk odchylky se povžuje p ípd, kdy intervlový odhd pr m rné odchylky leží v rozmezí (0,95; x >> 1) pro kldnou odchylku, respektive v intervlu (x << 1; 1,05) pro zápornou odchylku. Potomstv vykzující opkovn zápornou odchylku jsou v tulce znázorn n kurzivou, potomstv s opkující se kldnou odchylkou jsou zvýrzn n tu ným písmem. Zápornou odchylku výškového p ír stu v n kolik letech vykzovl potomstv 2, jd12, ks4 zn, kldná odchylk yl zznmenán vícekrát u potomstev ld14, lh, mkj2 td1. Prvý rok po výsd se sto r stov odchyluje od let následujících. Stiln jší chování potomstev lze o ekávt nejd íve od 3. roku po výsd, kdy ovykle odezní výrzn jší šok po výsd n holinu. N zákld uvedeného komplexního hodnocení r stu v prvních letech po výsd yl proveden vý r polosesterských potomstev pro dlší detiln jší sledování. Potomstv, která vykzují ndpr m rný r st tém ve všech sledovných výsdách (np. mkj2. ld14, lh), jsou tké nejvíce zstoupen v klonových výsdách druhé generce, n kterých proíhá pr žné vyhodnocování r stu potenciáln strestolerntních klon ve srovnání s kontrolním sdením mteriálem genertivního p vodu vyp stovným žným zp soem. Do dlšího podroného sledování yl z zen i potomstv, která vykzují Totl height 2009 (cm) (5 yers fter out-plnting) Current effect: F(3, 338)=9.2479, p=.00001 Verticl rs denote 0.95 confidence intervls Totl height 2004 (durin out-plnting) Current effect: F(3, 354)=1.6378, p=.18030 Verticl rs denote 0.95 confidence intervls 85 35 80 34 Totl height 2009 (cm) 75 70 65 60 Totl height 2004 (cm) 33 32 31 30 29 55 28 50 jd11 kontrol ld14 mkj2 Popultions 27 jd11 kontrol ld14 mkj2 Popultions Or. 1. Vriilit celkové výšky sdeního mteriálu rozd leného podle p vodu (polosesterské populce) v do výsdy Shoot height vriility of plnts divided fter origin (progenies) in the time of outplnting Or. 2. Vriilit celkové výšky sdeního mteriálu rozd leného podle p vodu (polosesterské populce) 5 let po výsd Shoot height vriility of plnts divided fter origin (progenies) 5 yers fter outplnting 28
Leugner, Jurásek, Mrtincová: Hodnocení vriility r stu sm sí klon smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v horských podmínkách ve strších výsdách pr m rný neo podpr m rný r st, to potomstv strom ze specifických loklit ( ernohorská ršelin) neo potomstv s podpr m rným r stem, le reltivn dorým zdrvotním stvem (np. jd11). Vycházeli jsme zde z prcovní hypotézy, že pomlejší r st u nich m že ýt ovlivn n mimo jiné i vyšší odolností ke klimtickým extrém m, které se vyskytují ve víceletých intervlech. Vriilit r stu v klonové výsd 2. generce (TVP Hrrchov) Pro sledování vriility r stu v klonové výsd 2. generce (TVP Hrrchov) yl n zákld p edchozího hodnocení vyrán jko modelová polosesterská potomstv mkj2, ld14 (s ndpr m rným r stem ve všech výsdách) jd11 (podpr m rný r st, le dorý zdrvotní stv). Kontrolní souor tvo ily stejn stré szenice genertivního p vodu vyp stovné z osiv smrku p vodem z Krkonoš (A-SM- 503-22-8-SM). ) Hodnocení vriility r stu v rámci polosesterských potomstev Výškový r st je dokumentován n orázcích 1 2. Z výsledk je ptrné, že rozdíly ve výšce jednotlivých vrint v do výsdy neyly sttisticky význmn odlišné. Po p ti letech r stu sdeního mteriálu n extrémní horské loklit došlo k výrzné diferencici mezi jednotlivými vrintmi. Zejmén kontrolní sdení mteriál genertivního p vodu výrzn zostává z výškovým r stem modelových polosesterských potomstev. Vysv tlená vriilit (zp soen p íslušností jedinc k polosesterskému potomstvu) je p i hodnocení výšky mldých jedinc smrku ztepilého sttisticky velmi význmná. ) Hodnocení vriility r stu n klonové úrovni (meziklonová vriilit) Pro hodnocení vriility r stových prmetr n klonové úrovni yli vyráni zástupci jednotlivých polosesterských potomstev jd11, ld14 mkj2, která jsou v dostte ném množství zstoupen v klonové výsd Hrrchov. N orázcích 3 4 je dokumentován jejich tlouš kový i výškový r st v prvních p ti letech po výsd. Z grf jsou ptrné rozdíly v r stu jednotlivých klon, sttisticky výrzn se svým ndpr m rným r stem vylišuje klon íslo 538. Rozdíly mezi osttními klony nejsou 5 let po výsd n extrémní horské loklity sttisticky pr kzné. R st sdeního mteriálu genertivního p vodu (kontrol) je srovntelný s nejpomleji rostoucími klony (531, 802). Význmnost meziklonové vriility yl detiln ji hodnocen pomocí nlýzy vrince (ANOVA). Testovným fktorem yl p íslušnost k jednotlivým klon m. Výsledky jsou uvedeny v tulce 2. Sttistické testování prokázlo význmný vliv p vodu (p íslušnosti k ur itému klonu) n výškový tlouš kový r st smrk v do výsdy i 5 let po výsd. Z výsledk hodnocení 5 let po výsd tedy vyplývá, že vliv p vodu yl výrzn jší než vliv osttních fktor prost edí (zejmén mloplošných stnovištních podmínek). c) Hodnocení vriility r stu n úrovni rmet (vnitroklonová vriilit) Pro vyhodnocení vnitroklonové vriility yl proveden nlýz r stu jednotlivých rmet v rámci klon 32 (jd11) 538 (ld14). Porovnání r stových prmetr jednotlivých rmet nzn uje rozdíly v r stu (t. 3 5), le tyto rozdíly jsou p ekryty dlšími vlivy (nejvýrzn ji prvd podon konkrétními mikrostnovištními podmínkmi r stu jednotlivých stromk ). Výsledky nlýzy vrince (t. 4 6) ukzují n velmi slou význmnost fktoru (p íslušnost k jednotlivým rmetám) n celkovou vriilitu r stu. Pouze u tlouš ky ko enového kr ku u rmet klonu 32 yl zjišt n význmný vliv rmet, to n hrnici sttistické pr kznosti. Výsledky sledování r stu n úrovni jednotlivých rmet v odoí 5 let po výsd tk potvrzují p edpokld, že všechny rmety jednoho klonu mjí stejný r stový potenciál. Rozdíly ve skute ném r stu jsou pk ovlivn ny dlšími fktory (prost edí, stnovišt ). DISKUSE A ZÁV R Sledování vriility r stu n klonové úrovni nzn uje rozdíly v prosperit jednotlivých klon hem odr stání n extrémní horské loklit. Z výsledk vyplývá, že již n kolik rok po výsd je možno vylišit jk klony s ndpr m rným r stem, tk tké klony rostoucí pr m rn i podpr m rn. Uvedené výsledky tedy potvrzují hypotézu, mm 25 20 15 10 5 0 2004 2006 2009 c c control 32 (jd11) c c 531 (ld14) 534 (ld14) 538 (mkj2) 798 (mkj2) c 802 (mkj2) clone cm 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 2004 2006 2009 c control 32 (jd11) c 531(ld14) c 534 (ld14) 538 (mkj2) 798 (mkj2) c 802 (mkj2) clone Or. 3. Tlouš kový r st klon v klonové výsd 2. generce (TVP Hrrchov). R zná písmen ve sloupcích z jednotlivých let znmenjí pr kzné rozdíly mezi klony n 5% hldin význmnosti. Dimeter growth of clones in clone plnttion of the 2nd genertion (RP Hrrchov). Different letters in columns from prticulr yers men significnt differences etween clones. Or. 4. Výškový r st klon v klonové výsd 2. generce (TVP Hrrchov). R zná písmen ve sloupcích z jednotlivých let znmenjí pr kzné rozdíly mezi klony n 5% hldin význmnosti. Height growth of clones in clone plnttion of the 2nd genertion (RP Hrrchov). Different letters in columns from prticulr yers men significnt differences etween clones. 29
Leugner, Jurásek, Mrtincová: Hodnocení vriility r stu sm sí klon smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v horských podmínkách T. 2. Test význmnosti vlivu p íslušnosti k jednotlivým klon m ve vzthu k celkové vriilit v klonové výsd n TVP Hrrchov (ANOVA) Test of significnce response vrile (growth fetures of prticulr clones) to totl vriility in clone plnttion on RP Hrrchov (ANOVA) Prmetr/Feture Záv r/result teoretický/theoreticl vypo ítný/clculted prvd podonost/proility Pr m r ko enového kr ku 2004/ význmný/significnt 2,129 10,563 1,26E-10 Root collr dimeter in 2004 Pr m r ko enového kr ku 2009/ význmný/significnt 2,128 7,608 1,26E-07 Root collr dimeter in 2009 Výšk ndzemní ásti 2004/ význmný/significnt 2,129 18,273 4,82E-18 Shoot height in 2004 Výšk ndzemní ásti 2009/ Shoot height in 2009 význmný/significnt 2,131 12,039 5,00E-12 T. 3. R stové prmetry jednotlivých rmet klonu 32 (polosesterské potomstvo jd11) Growth fetures of prticulr rmets of clone no. 32 (progeny jd11) íslo rmety/ Pr m r ko enového kr ku (mm)/root collr dimeter (mm) Výšk ndzemní ásti 2004 (cm)/shoot height (cm) No. of rmet in 2004 in 2009 in 2004 in 2009 39 8,6 11,2 31,6 57,3 43 9,0 17,0 33,8 64,0 44 8,2 15,4 33,4 70,0 3158 7,8 15,5 29,6 65,5 3159 9,0 14,7 28,5 61,7 3160 10,8 18,7 33,3 69,0 3161 9,6 21,0 34,8 72,6 T. 4. Test význmnosti vlivu p íslušnosti k jednotlivým rmetám klonu 32 (polosesterské potomstvo jd11) ve vzthu k celkové vriilit v klonové výsd n TVP Hrrchov (ANOVA) Test of significnce response vrile (growth fetures of prticulr rmets of clone no. 32 (progeny jd11)) to totl vriility in clone plnttion on RP Hrrchov (ANOVA) Prmetr/Feture Test význmnosti celkového vlivu fktoru/significnce test of totl fctor influence Záv r/ Result teoretický/ theoreticl vypo ítný/ clculted prvd podonost/ proility Pr m r ko enového kr ku 2004/Root collr dimeter in 2004 nevýznmný/insignificnt 2,254 2,129 0,063 Pr m r ko enového kr ku 2009/Root collr dimeter in 2009 nevýznmný/insignificnt 2,260 1,121 0,361 Výšk ndzemní ásti 2004/Shoot height in 2004 význmný/significnt 2,254 2,372 0,040 Výšk ndzemní ásti 2009/Shoot height in 2009 význmný/significnt 2,254 2,464 0,034 30
Leugner, Jurásek, Mrtincová: Hodnocení vriility r stu sm sí klon smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v horských podmínkách T. 5. R stové prmetry jednotlivých rmet klonu 538 (polosesterské potomstvo ld14) Growth fetures of prticulr rmets of clone no. 538 (progeny ld14) íslo rmety/no. of rmet Pr m r ko enového kr ku (mm)/root collr dimeter (mm) Výšk ndzemní ásti 2004 (cm)/shoot height (cm) in 2004 in 2009 in 2004 in 2009 1535 9,2 19,3 38,3 87,8 1536 9,2 19,8 37,3 88,2 1538 10,2 15,7 34,8 63,8 1539 10,8 24,1 42,8 92,5 1540 8,1 23,9 36,7 92,8 1541 8,9 16,7 35,0 82,4 1542 9,9 24,4 41,6 102,2 T. 6. Test význmnosti vlivu p íslušnosti k jednotlivým rmetám klonu 538 (polosesterské potomstvo ld14) ve vzthu k celkové vriilit v klonové výsd n TVP Hrrchov (ANOVA) Test of significnce response vrile (growth fetures of prticulr rmets of clone no. 538 (progeny ld14)) to totl vriility in clone plnttion on RP Hrrchov (ANOVA) Prmetr/Feture Test význmnosti celkového vlivu fktoru/signiticnce test of totl fctor influence Záv r/ Result teoretický/ theoreticl vypo ítný/ clculted prvd podonost/ proility Pr m r ko enového kr ku 2004/Root collr dimeter in 2004 nevýznmný/insignificnt 2,318 1,361 0,252 Pr m r ko enového kr ku 2009/Root collr dimeter in 2009 nevýznmný/insignificnt 2,318 1,602 0,170 Výšk ndzemní ásti 2004/Shoot height in 2004 nevýznmný/insignificnt 2,318498 1,561 0,182 Výšk ndzemní ásti 2009/Shoot height in 2009 nevýznmný/insignificnt 2,318 1,982 0,089 že selekce klon pro extrémní klimtické podmínky m že ýt provád n p irozeným vý rem v mte nicích zložených v extrémním horském prost edí (SCHACHLER et l. 1986, JURÁSEK, MARTINCOVÁ 2005). Sttistické testování ukázlo, že vliv p vodu (p íslušnosti k ur itému klonu) yl výrzn jší než vliv mloplošných stnovištních podmínek. Siln jší vliv stnovištních podmínek yl u výsde zjišt n zejmén v prvních letech po výsd, kdy se zárove projevovl i zn ný vliv šoku z p eszení. Silnou interkci klon x stnovišt u mldých smrk popisují np íkld ISIK et l. (1995). Výsledky sledování r stu klonových sm sí 2. generce n TVP Hrrchov potvrzují pozntky KARLSSONA HÖGBERGA (1998) KARLSSONA (2000), kte í uvád jí, že interkce výškového r stu klon se stnovišt m se sto m ní s v kem klonové výsdy. Výrzná vnitroklonová vriilit neyl v klonové výsd 2. generce zjišt n, což odpovídá p edpokldu, že všechny rmety jednoho klonu mjí stejné genetické p edpokldy. Rozdíly v jejich r stu tk jsou zp soeny dlšími vlivy (nejvýrzn ji prvd podon konkrétními mikrostnovištními podmínkmi r stu jednotlivých stromk ). Sledování r stu jednotlivých klon smrku v nšich experimentech tedy ukázlo, že je možno využít vegettivního zp sou rozmnožování potenciáln strestolerntních sm sí klon smrku ztepilého p i zles ování extrémních horských holin jko vhodné možnosti upltn ní selekce p i p íprv sdeního mteriálu k onov extrémních stnoviš. Z nšich p edchozích pozntk je z ejmé, že se r stová dynmik klimxové ásti populce výrzn ji projevuje ž v druhém desetiletí po výsd n extrémní horská stnovišt (JURÁ- SEK et l. 2009). Dopln ní pozntk z hodnocení morfologických znk (r stové vriility) o sledování zdrvotního fyziologického stvu m že p isp t k lepšímu poznání potenciálních schopností r stu v extrémních horských podmínkách. Z ú elné pot ené povžujeme sledovt klonové výsdy smrku v delších sových dách po výsd, kdy y se jejich vitlit r stová dynmik m ly ješt výrzn ji projevit. Pod kování: Pozntky yly získány v souvislosti s ešením projektu NAZV.1G58021 Možnosti použití sm sí klon smrku ztepilého se zvýšenou odolností v i stres m n ntropogenn nrušených stnovištích horských poloh. 31
Leugner, Jurásek, Mrtincová: Hodnocení vriility r stu sm sí klon smrku ztepilého (Pice ies (L.) KARST.) v horských podmínkách LITERATURA ISIK K., KLEINSCHMIT J., SVOLBA J. 1995. Survivl, growth trends nd genetic gins in 17-yer-old Pice ies clones t seven test sites. Silve Genetic, 44: 116-128. JOHNSEN O., SKROPPA T. 1992. Genetic vrition in plgiotropic growth in provenience hyrid cross with Pice ies. Cndin Journl of Forest Reserch, 22: 335-361. JONSSON B. 1999. Stnd estlishment nd erly growth of plnted Pinus sylvestris nd Pice ies relted to microsite conditions. Scndinvin Journl of Forest Reserch, 14: 425-440. JURÁSEK A., LEUGNER J., MARTINCOVÁ J. 2009. Effect of initil height of seedlings on the growth of plnting mteril of Norwy spruce (Pice ies [L.] KARST.) in mountin conditions. Journl of Forest Science, 55: 112-118. JURÁSEK A., MARTINCOVÁ J. 2005. Vliv p vodu podmínek prost edí n r st klon smrku ztepilého po výsd. Zprávy lesnického výzkumu, 50: 69-75. KARLSSON B. 2000. Clone testing nd genotype x environment interction in Pice ies. Doctorl thesis. In: Act Universittis Agriculture Suecie. Silvestri 162, Uppsl, Swedish University of Agriculturl Sciences: [1]-47. KARLSSON B., HÖGBERG K. A. 1998. Genotypic prmeters nd clone x site interction in clone test of Norwy spruce (Pice ies (L.) KARST.). Forest Genetics, 5: 21-30. MAT JKA K. 2007. R st populcí vegettivn množeného smrku v Krkonoších. Prcovní mteriály IDS Prh, 7 s. SCHACHLER G., MATSCHKE J., KOHLSTOCK N., WEISS M., BRAUN H. 1986. Zum Stnd der utovegettiven Vermehrung in der DDR. Sozilistische Forstwirtschft, 36: s. 215-218. SCHWARZ O., VAŠINA V. 1997. Záchrn genofondu geogrficky p vodních druh lesních d evin v Krkonoších. Prcovní mteriál Správy KRNAP, 12 s. WONISCH A., TAUSZ M., HAUPOLTER M., KIKUTA S., GRILL D. 1999. Stress-physiologicl response ptterns in spruce needles relted to site fctors in mountin forest. Phyton (Horn), 39: 269-274. GROWTH VARIABILITY ASSESSMENT IN CLONE MIXTURES OF NORWAY SPRUCE (PICEA ABIES (L.) KARST.) IN MOUNTAIN CONDITIONS SUMMARY The rticle dels with the growth vriility ssessment of spruce (Pice ies (L.) KARST.) in ortets nd clone plnttions of the 1st nd 2nd genertion growing in mountin conditions. Mesurements of growth distinguished hlf-si progenies chrcterized y oveverge or elow-verge growth on mjority of sites during 5 yers fter outplnting. Progenies with ove-verge growth or norml growth ut very good helth stte were chosen for more detiled ssessment in clone plnttion of the 2nd genertion. Sttistic tests proved significnt influence of the origin (pertining to prticulr clones) to height nd dimeter growth of spruces in the time of plnting nd fter next 5 yers (Tle 2). For selection of clones suitle for reforesttion of extreme mountin loclities it is useful the evlution of vriility not only of popultions (progenies) ut lso of prticulr clones. The evlution of interclonl nd intrclonl vriility of growth on more types of site conditions cn e good criterion in selection of prticulr clones into potentilly stresstolernt clone mixtures. These fetures ought to e supplemented with ssessment of stte of helth nd physiology. Intrclone vriility (pertining to prticulr rmets within clone) ws insignificnt or nerly insignificnt 5 yers fter outplnting (Tles 3 nd 5). Results of ssessment of growth of prtil clones during 5 yers fter outplnting proved the hypothesis tht ll rmets within the sme clone hve uniform growth potentil. Performnce evlution of prticulr clones in our experiments suggested, tht vegettive propgtion of potentilly stresstolernt clone mixtures of Norwy spruce cn e employed in fforesttion of mountin clercuts s useful men for use of selection in preprtion of plnting stock for regenertion of extreme sites. Recenzováno ADRESA AUTORA/CORRESPONDING AUTHOR: Ing. Jn Leugner, Výzkumný ústv lesního hospodá ství myslivosti, v. v. i., VS Opo no N Oliv 550, 517 73 Opo no, eská repulik tel.: 494 668 391-2;-mil: leugner@vulhmop.cz 32