PROJEKT ELDOŠ - ELEARNING DO ŠKOL! MODUL 10 Ing. Zdeňka Telnarová, Ph.D. TELEKOMUNIKAČNÍ CENTRUM NESLYŠÍCÍCH (DÁLE TKCN) Přestože směrnice EU o sítích elektronické komunikace a službách 1 zahrnuje opatření o přístupnosti, které ukládá operátorům telekomunikací zajistit služby přístupné osobám se zdravotním postižením, současný stav v ČR osoby se sluchovým postižením v této oblasti výrazně diskriminuje. Operátorské centrum provozované společností O 2 Telefonica, které této společnosti zůstalo jako dědictví po původním majiteli, společnosti Český Telecom a je jediným krokem vstříc neslyšícím, ustrnulo na 10 let staré úrovni umožňující používat pouze psací telefony na pevné lince, příp. fax. A to pouze v pevné síti O 2 Telefonica. Vzhledem 1 Směrnice 2002/21/EC o společném regulačním rámci pro sítě a služby elektronické komunikace Směrnice 2002/22/EC o univerzálních službách a právech uživatelů ve vztahu k sítím a službám elektronické komunikace 1
k mohutnému rozvoji mobilních telefonů a IP telefonie v posledních létech je tato situace pro neslyšící neuspokojivá a je v příkrém rozporu s Politickým dokumentem Evropského fóra zdravotně postižených. Žádný z telekomunikačních operátorů v ČR přitom nemá ve svém krátkodobém ani dlouhodobém výhledu řešení této situace. Přestože ze strany organizací neslyšících byly na ně opakovaně vznášeny požadavky. Aktivity tohoto charakteru jsou totiž z komerčního hlediska nezajímavé a v ČR neexistuje žádný legislativní nástroj, který by operátory nutil se situací v této oblasti zabývat a shora uvedenou směrnici EU naplnit skutkem. Omezení vyplývající s nemožnosti využívat běžné telekomunikační kanály je pro neslyšící citelné zejména v pracovním procesu. Vyplývá to ze zkušeností získaných jak v rámci pravidelného kontaktu s osobami se sluchovým postižením, tak z výsledků projektu EQUAL Celoživotní vzdělávání neslyšících, kde jednou z aktivit byl i sběr dobrých příkladů uplatnění neslyšících na trhu práce a ve společnosti. Uveďme pro ilustraci alespoň tři z nich: Neslyšící malíř a natěrač z Karviné, který se pohybuje na pracovním trhu jako OSVČ už 15 let se s problémem vyplývajícím z nemožnosti telefonovat setkává denně. První problém nastává při oslovení potenciálních zákazníků. Své nabídky sice posílá e-mailem. Ale 90% oslovených ho následně kontaktuje telefonicky a chce s ním operativně dohodnout konkrétní podmínky. Když zjistí, že telefonická komunikace není možná (pouze SMS), více než polovina z nich ztratí o spolupráci zájem. Ještě větší problém nastává, pokud je potřeba rychle a operativně sehnat nějaký materiál. E-mail nebo SMS zaslaná dodavateli se dočká vyřízení v řádu desítek hodin nebo dnů. Telefonicky hlasovým kontaktem lze vše vyřídit během několika minut. Stejné zkušenosti má i neslyšící zedník/osvč z jižních Čech komunikující mluveným projevem a odezíráním. V jeho práci je často potřeba s investorem operativně projednat změny. Toto prakticky nelze provést pomocí SMS. Takže nezbývá, než sednout do auta a jet 2
často desítky kilometrů za investorem a změny projednat osobně. Zatímco telefonicky by vše proběhlo v reálném čase. Takřka totožné problémy zažívají neslyšící členové občanského sdružení Divadlo Neslyším. I když je umělecká oblast k handicapovaným podstatně vstřícnější, i zde absence operativního spojení pomocí mobilního telefonu je velmi omezující. Tento problém výrazně minimalizuje Telekomunikační centrum neslyšících (dále TKCN). Jeho koncepce vychází ze zkušeností z jiných zemí např. Švédsko, Švýcarsko, Velká Britanie, Španělsko, Nový Zéland atd. V těchto zemích se zavedení služby setkalo s velmi kladným ohlasem jak u osob se sluchovým postižením (příp. i u jiných druhů postižení) tak u většinové společnosti. Technicko-organizační koncepce TKCN TKCN vychází ze základní jednoduché myšlenky. Umožnit vzájemné propojení všech běžně používaných telekomunikačních prostředků bez ohledu na to, zda jsou v klasické pevné telefonní síti, mobilní hlasové nebo datové síti nebo využívají internetového tedy IP přenosu. Propojení je realizováno buď přímo mezi dvěma účastníky nebo formou konferenčního hovoru s připojením operátora, tlumočníka znakového jazyka, příp. dalšího účastníka. Schématicky je vše znázorněno na obr. 1 Praktické příklady spojení: Neslyšící podnikatel, který komunikuje hlasově (mluví) se potřebuje ze svého mobilu dohodnout se slyšícím zákazníkem na mobilním telefonu nebo pevné lince. Vytočí číslo TKCN a požádá hlasově o tuto službu operátora TKCN. Ten ho spojí s druhým účastníkem s tím, že tohoto účastníka upozorní, že bude hovořit s neslyšícím a hovor bude realizován prostřednictvím operátora. Následně hovor probíhá tak, že mluvený projev neslyšícího je přímo přenášen k zákazníkovi. Odpovědi zákazníka v hlasové podobě jsou operátorem 3
přepisovány do textové formy a v reálném čase odesílány neslyšícímu formou SMS nebo v datové formé. Pokud má neslyšící telefon vybavený softwarem umožňujícím současné telefonní spojení a přijem SMS zpráv nebo dat (což umožňuje už celá řada moderních mobilů), probíhá takto hovor v reálném čase. V opačném případě je komunikace poněkud pomalejší, protože neslyšící musí přepínat mezi hlasovým telefonickým spojením a SMS, ale i tak je spojení operativní a zejména pro slyšícího zákazníka bezproblémové. V tomto případě se jedná o text/voice komunikaci s propojením GSM a PSTN sítí s prostřednictvím operátora. Neslyšící nemluvící podnikatel komunikující znakovým jazykem se pomocí počítače s webovou kamerou potřebuje spojit se slyšícím zákazníkem na mobilním telefonu nebo pevné lince (viz obr.2). Požádá o spojení TKCN, kde operátor zapojí do hovoru tlumočníka znakového jazyka, pak vytočí číslo volaného a po upozornění, že hovor probíhá prostřednictví tlumočníka v TKCN, volaného spojí hlasově s tlumočníkem. Hovor pak probíhá on-line simultánním tlumočením. Tlumočník neslyšícímu prostřednictvím IP video kanálu tlumočí do znakového jazyka to, co mu říká volaný a následně hlasově tlumočí znakovaný projev neslyšícího zákazníkovi. Jedná se o konferenční hovor propojující IP a GSM, resp. PSTN sítě ve video/voice modu. Neslyšící podnikatel komunikující písemně prostřednictvím psacího telefonu nebo internetového programu pro písemnou komunikaci (např. Skype) potřebuje se domluvit se slyšícím zákazníkem na mobilu. Hovor proběhne zprostředkovaně pomocí operátora, který bude současně komunikovat s neslyšícím písemně a se slyšícím na mobilu hlasově. Tzn. bude číst texty průběžně mu zasílané neslyšícím a naopak mluvené informace od slyšícího účastníka hovoru bude v reálném čase přepisovat do textové podoby a odesílat je neslyšícímu na psací telefon nebo počítač. Jedná se tedy podobně jako v bodě 1) o zprostředkované text/voice spojení. Existuje pochopitelně řada dalších modifikací možných spojení. Všechny budou probíhat operativně, víceméně v reálném čase. 4
TKCN bude možno využít i pro nouzová volání, kdy použití těchto linek prostřednictvím SMS nebo jednostranného mluveného projevu (spousta osob se sluchovým postižením mluví, ale neslyší natolik, aby mohly používat mobilní telefon pro hlasovou komunikaci) je prakticky nemožné. Obr. 1 schématické znázornění funkce TKCN (převzato z modelu provozovaného v Anglii) 5
Obr.2 příklad spojení v modu video/voice tzn. znakový jazyk/mluvený projev Tlumočník znakového jazyka Neslyšící účastník spojení komunikující znakovým jazykem Slyšící účastník spojení K realizaci TKCN bude formou pronájmu použito zařízení, ověřené v praktickém provozu v zahraničí. Podle dostupných informací se jedná o dva možné dodavatele, a to švédskou firmu Ericson a britský DSPG TELECOM. Jejich koncepce jsou takřka totožné rozdíly jsou pouze v technickém řešení. Před nasazením do praxe bude potřeba jednak praktické ověření podmínek realizace této služby v ČR a z toho vyplývající její případné úpravy a modifikace, ale hlavně výuka osob se sluchovým postižením, s poruchou řeči, příp. jiným postižením znemožňujícím používání běžných telekomunikačních služeb v plném rozsahu, k účinnému využívání této služby zejména v pracovním procesu. 6