I. Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. II. Je povinností státu zajistit, aby památková ochrana vyhlášená ve veřejném zájmu našla odraz ve zvýšeném dozoru státních orgánů nad tím, zda vlastník těchto objektů řádně plní své povinnosti udržovat tyto stavby v dobrém stavebně-technickém stavu. V Brně dne 13. ledna 2014 Sp. Zn. 4102/2013/VOP/MH Vyrozumění o ukončení šetření z vlastní iniciativy ve věci památkově chráněné budovy železniční stanice bývalé Rakouské severozápadní dráhy v Děčíně A - Předmět šetření Z informací zveřejněných na webových stránkách Národního památkového ústavu (dále jen NPÚ ) v sekci - Nejohroženější nemovité kulturní památky, 1 jsem zjistil, že mezi nejohroženější nemovité kulturní památky Ústeckého kraje je zařazen objekt památkově chráněné budovy železniční stanice bývalé Rakouské severozápadní dráhy v Děčíně. 2 Stavba je ve vlastnictví společnosti Č., a. s. Daný objekt není, dle zveřejněných informací, na webových stránkách NPÚ dlouhodobě využíván a vinou neprováděné údržby dochází k degradaci autentických stavebních konstrukcí a prvků stavební výbavy. Plně funkční zůstává obytná část objektu, která je však z provozních důvodů dotčena řadou utilitárních, modernizačních úprav, které původní architektonickou kvalitu prostředí částečně poškozují. Na jaře roku 2010 se na objektu vinou dlouhodobé neúdržby, zatékání a činnosti biotických škůdců zřítila část střechy. V roce 2012 nedošlo k žádným změnám stavu. Proto byla tato kulturní památka zařazena na seznam nejohroženějších kulturních památek. Výše uvedené informace nasvědčovaly tomu, že v daném případě je porušován zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, neboť je ze strany vlastníka nemovité kulturní památky dlouhodobě zanedbávána péče o nemovitou 1 http://monumnet.npu.cz/ohr/ohrdetail.php?idreg=138669&okodkr=42&nem=n&limit=25 2 Výpravní budova železniční stanice severozápadní dráhy č. p. 362 Děčín, ul. Železniční stanice, 17. listopadu 15, Děčín I na pozemku p.č. 3045 k.ú. Děčín, je nemovitou kulturní památkou č. rej. 27428/5-4098.
kulturní památku, což je v rozporu s ustanovením 9 zákona o státní památkové péči. 3 S přihlédnutím k výše uvedeným skutečnostem jsem se rozhodl využít svého oprávnění dle ustanovení 9 písm. d) zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, a zahájit ve věci postupu orgánů státní památkové péče a speciálního stavebního úřadu z vlastní iniciativy šetření. B - Skutková zjištění a právní závěry Za účelem prověření dané věci a postupu orgánu státní památkové péče Magistrátu města Děčín (dále jen magistrát ) a Drážního úřadu v Praze (dále jen drážní úřad ) jako příslušného speciálního stavebního úřadu staveb drah a na dráze jsem magistrát a drážní úřad požádal o stanovisko k celému případu. Kromě toho jsem požádal o součinnost také generální ředitelku Národního památkového ústavu (dále jen NPÚ ), na kterou jsem se obrátil s žádostí o stanovisko k celému případu. Současně jsem požádal o informaci o aktuálním stavebně-technickém stavu dané památkově chráněné stavby a sdělení, zda NPÚ vede v patrnosti ještě další památkově chráněné stavby železničních nádraží, u nichž je dlouhodobě zanedbávána údržba ze strany jejich vlastníka. Po provedeném šetření jsem dne 3. 9. 2013 vydal zprávu koncipovanou ve smyslu ustanovení 18 odst. 1 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, kde jsem uvedl, že drážní úřad nejednal vůči vlastníkovi stavby tak, aby oprava propadlé střechy byla provedena bez zbytečných prodlev. Rovněž magistrát jako příslušný orgán státní památkové péče nepostupoval dle mých zjištění s dostatečným důrazem na plnění povinností, jež pro vlastníka památkově chráněné stavby vyplývají ze zákona o státní památkové péči, byť na závadný stav nádražní budovy vlastníka stavby a drážní úřad opakovaně upozorňoval a nabádal jej ke zjednání nápravy. Konstatoval jsem, že by se v daném případě mohlo jednat o systémový nedostatek, který se může do budoucna v obdobných případech památkově chráněných drážních budov opakovat. V tomto směru jsem uvedl, že bych uvítal, kdyby vedl drážní úřad v součinnosti s Ministerstvem kultury jako ústředním orgánem státní památkové péče a NPÚ diskusi s vedením resortu Ministerstva dopravy a společnosti Č., a. s., nad tím, zda a v jakém směru lze podobným případům předcházet a zajistit větší operativnost při řešení stavebně-technických závad na památkově chráněných stavbách v působnosti drážního úřadu. Současně jsem podpořil záměr zřízení společné komise NPÚ a Č., a. s., pro posuzování železničních památek, o které se ve své odpovědi zmínila generální ředitelka NPÚ. 3 Vlastník kulturní památky je povinen na vlastní náklad pečovat o její zachování, udržovat ji v dobrém stavu a chránit ji před ohrožením, poškozením, znehodnocením nebo odcizením. Kulturní památku je povinen užívat pouze způsobem, který odpovídá jejímu kulturně politickému významu, památkové hodnotě a technickému stavu. Je-li kulturní památka ve státním vlastnictví, je povinností organizace, která kulturní památku spravuje nebo ji užívá nebo ji má ve vlastnictví, a jejího nadřízeného orgánu vytvářet pro plnění uvedených povinností všechny potřebné předpoklady. 2
Zprávu o šetření jsem zaslal řediteli Drážního úřadu v Praze, primátorovi města Děčín, ministrovi kultury a ministrovi dopravy s žádostí, aby se v zákonné lhůtě 30 dnů od jejího doručení vyjádřili ke zjištěným pochybením a informovali mě o přijatých opatřeních k nápravě. Zprávu o šetření jste zaslal rovněž generální ředitelce Národního památkového ústavu. C - Doplňující skutková zjištění C.1 Vyjádření Národního památkového ústavu Dne 17. 9. 2013 byla do Kanceláře veřejného ochránce práv doručena zpráva náměstka generální ředitelky Národního památkového ústavu pro sekci památkové péče, jenž sdělil, že po důkladném prostudování zprávy může NPÚ pouze konstatovat, že k údajům ve zprávě uvedeným nemá žádných připomínek a s jejím zněním NPÚ souhlasí. C.2 Vyjádření magistrátu Dne 1. 10. 2013 jsem obdržel vyjádření primátora města Děčín, který nezpochybnil, že řízení podle ustanovení 10 zákona o státní památkové péči (uložení opatření k ochraně památky) může proběhnout i u stavby, u které proběhlo stavební a kolaudační řízení, pokud se vlastník o nemovitost nestará. Primátor k tomu poznamenal, že Ministerstvo kultury doporučuje postupovat tak, že orgán státní památkové péče dá při zjištění skutečností dle ustanovení 10 zákona o státní památkové péči podnět příslušnému stavebnímu úřadu, jenž po provedeném řízení vydá rozhodnutí. Tím se zabrání vydání dvou rozhodnutí v téže věci. V daném případě dal orgán státní památkové péče podnět speciálnímu stavebnímu úřadu (drážnímu úřadu), jenž ve věci dále konal. V závěru své odpovědi primátor uvedl, že vlastník nádražní budovy se její opravě nebránil a drobné opravy provádí neprodleně, i bez zásahu orgánu státní památkové péče. Vlastník nikdy neodmítal ani provedení opravy havarované střechy, celá věc ale závisela na přidělení potřebných finančních prostředků. Práce byly provedeny zcela v souladu se záměry a cíli státní památkové péče. Primátor zdůraznil, že se vlastník v tomto případě nebrání plnění svých povinností, byť je budova pro jeho činnost již dnes nepotřebná a pro provoz dráhy nevyužívaná. Uplatnění sankcí vůči vlastníkovi památky pokládá primátor za kontraproduktivní. C.3 Vyjádření drážního úřadu Dne 4. 10. 2013 byla do Kanceláře veřejného ochránce práv doručena zpráva ředitele drážního úřadu, jenž mi sdělil, že drážní úřad postupoval ve věci v souladu se stavebním zákonem. Drážní úřad ve své odpovědi poukázal na to, že uložil vlastníku stavby zabezpečit objekt proti vstupu nepovolaných osob, čímž bylo zajištěno, že nebudou ohroženy životy a zdraví osob nebo zvířat. Z tohoto drážní úřad dovodil, že nebylo možné využít postup podle ustanovení 135 odst. 2 stavebního zákona (nařízení nutných zabezpečovacích prací) ani postup podle ustanovení 137 stavebního zákona (nezbytné úpravy). Dále je drážní úřad toho názoru, že v době řešení podnětu nemohl s vlastníkem zahájit správní řízení za tzv. 3
neúdržbu stavby, neboť tato možnost byla do stavebního zákona zapracována až novelou stavebního zákona účinnou ode dne 1. 1. 2013. Drážní úřad k celé věci dále poznamenal, že v termínu, který vlastníku stavby stanovil, bylo řešení nalezeno s tím, že po zpracování projektové dokumentace k opravě zastřešení přistoupí k podání žádosti o stavební povolení. Dobu zpracování projektové dokumentace a následné podání žádosti o stavební povolení nemohl drážní úřad ovlivnit. Stěžejním problémem nebyla podle drážního úřadu neochota vlastníka a ostatních zúčastněných situaci řešit, ale v nedostatku finančních prostředků na údržbu a opravu nejen této památkově chráněné budovy. Přesto se podařilo havarijní stav zastřešení odstranit. C.4 Vyjádření Ministerstva dopravy Dne 7. 10. 2013 mi bylo doručeno vyjádření ministra dopravy, v němž uvedl, že z vyjádření společnosti Č., a. s., vyplývá, že uvedená budova je již od vzniku akciové společnosti vedena jako zbytný majetek bez využití. Č., a. s., hledají od svého vzniku (od roku 2003) možné využití objektu formou pronájmu nebo prodeje. Jednání s Národním technickým muzeem o možném převodu budovy pro vytvoření stálé železniční expozice skončilo podle sdělení Ministra dopravy pro nezájem oslovené instituce v roce 2007. Ke zřícení části zastřešení vstupní haly v roce 2010 došlo po extrémních sněhových srážkách, nikoliv nečinností vlastníka, protože 96% plochy zastřešení plnilo svůj účel. Zastřešení v rozsahu 800 m 2 bylo opraveno z důvodu vysokých nákladů až v roce 2012 nákladem 2,236 mil. Kč a kolaudační souhlas k provedeným opravám byl drážním úřadem vydán dne 13. 8. 2013. Ministr dopravy k tomu doplnil, že pro rok 2013 byly vyčleněny finanční prostředky pro opravy k zamezení chátrání budovy v objemu 800 tis. Kč. Podle ministra dopravy lze řešení neutěšené situace spatřovat v převodu budov železničních stanic, z nichž je památkově chráněno téměř 80 objektů, z akciové společnosti Č.na státní organizaci Správa železniční dopravní cesty. Tato organizace má své hospodaření navázáno na rozpočtovou kapitolu státního rozpočtu, proto má možnosti získávat potřebné investiční prostředky. Problematika převodu nádražních budov z vlastnictví Č., a. s., do práva užívání Správy železniční dopravní cesty, s. o., byla již projednána na poradě ekonomických ministrů vlády a v současnosti je připravena k řešení usnesením vlády. Vzhledem k ekonomické nákladnosti navrhovaného řešení je však podle sdělení ministra dopravy pravděpodobné, že převod bude řešit až nová vláda. C.5 Vyjádření Ministerstva kultury Dne 10. 10. 2013 bylo do Kanceláře veřejného ochránce práv doručeno vyjádření ministra kultury, z něhož vyplývá, že na základě zjištění vyplývajících ze zprávy o šetření Památková inspekce Ministerstva kultury navrhla Magistrátu města Děčín jako příslušnému orgánu státní památkové péče, aby v rámci výkonu dozoru podle ustanovení 29 odst. 2 písm. g) nebo h) zákona o státní památkové péči zjistil, popsal a dokumentoval jednotlivé závady na předmětné budově v Děčíně, aby na základě takového zjištění vydal rozhodnutí o opatřeních podle ustanovení 10 odst. 1 cit. zákona, jejichž výkon spolehlivě a dlouhodobě zajistí, 4
aby nedocházelo ke zhoršování stavu předmětné budovy. Z odpovědi ministra kultury vyplývá, že termín pro podání informace o jeho zjištěních s oznámením o zahájení navrhovaného řízení Ministerstvo kultury stanovilo do dne 31. 10. 2013. Dopisem ze dne 13. 11. 2013 jsem ministrovi kultury za poskytnuté informace poděkoval a současně jsem ho požádal o nové informace a sdělení, zda a v jakém směru činí Ministerstvo kultury kroky k naplnění záměru zřízení společné komise NPÚ a Č., a. s., pro posuzování železničních památek, o které se ve své odpovědi zmínila generální ředitelka NPÚ. Dne 17. 12. 2013 jsem obdržel od ministra kultury zprávu, že Ministerstvo kultury obdrželo z magistrátu velmi stručné sdělení ze dne 18. 10. 2013, 4 z něhož vyplývá, že dle názoru orgánu státní památkové péče se zjištěné závady bez prodlení odstraňují a tento správní úřad neshledal důvod vydávat rozhodnutí o opatření dle zákona o státní památkové péči, protože zjištění magistrátu nekoresponduje s mými zjištěními. Památková inspekce předpokládá, že v průběhu prvního čtvrtletí roku 2014 zahájí v souladu s ustanovením 27 odst. 2 písm. b) zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, kontrolu, jak vlastník výše zmíněné kulturní památky dodržuje ustanovení 9 zákona o státní památkové péči ve vztahu k řádné péči o tuto kulturní památku. K otázce týkající se zřízení společné komise NPÚ a Č., a. s., ministr kultury uvedl, že Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy při generálním ředitelství NPÚ již byla zřízena a proběhlo první zasedání. D - Závěrečné hodnocení věci zástupcem ochránce Úvodem bych chtěl uvést, že jedním z cílů mého šetření v této věci bylo upozornit na problém ochrany památek železničního stavitelství a iniciovat u příslušných orgánů státní správy a dalších odpovědných subjektů, včetně vlastníků památkově chráněných drážních staveb, snahu o jejich zachování a řádnou údržbu, tak jak to ukládá zákon o státní památkové péči. Pokud je o vyjádření magistrátu jako příslušného orgánu státní památkové péče, trvám na tom, že místní šetření mnou pověřených pracovníků Kanceláře veřejného ochránce práv sice prokázalo, že došlo k opravě propadlé střechy vstupního rizalitu nádražní budovy, nicméně sama skutečnost, že se střecha propadla a do budovy dlouhodobě zatékalo, potvrzuje, že vlastník nádraží o řádný stavebně-technický stav objektu nepečoval, jak mu stavební zákon a zákon o státní památkové péči ukládají. Rovněž je zapotřebí zopakovat, že daná nádražní stavba je zařazena na seznam nejohroženějších nemovitých kulturních památek v rámci Ústeckého kraje, přičemž vycházím z toho, že na tento seznam byla ze strany NPÚ zařazena na základě podrobných informací o jejím stavebně-technickém stavu. Ve zprávě o šetření jsem neuvedl, že by orgán státní památkové péče měl vlastníka nádražní budovy pokutovat, ale stav objektu nasvědčuje tomu, že památka 4 Č. j. OSU/90620/2013/Ká 5
není v dobrém stavu. Otázka využití objektu nebyla předmětem mého šetření. Podstatné je, že jde o zapsanou nemovitou kulturní památku, o kterou se vlastník musí starat bez ohledu na to, zda ji využívá, či nikoliv. V této souvislosti si dovoluji upozornit, že NPÚ mé závěry bez výhrady akceptoval. K vyjádření drážního úřadu lze uvést, že povinnost udržovat stavbu v řádném stavebně-technickém stavu byla před novelou stavebního zákona provedenou zákonem č. 350/2012 Sb., a je i nyní ve stavebním zákoně upravena v ustanovení 154 odst. 1 písm. a) stavebního zákona a tomu koresponduje možnost stavebního úřadu nařídit vlastníku stavby provedení udržovacích prací podle ustanovení 139 stavebního zákona. Rozdíl oproti právní úpravě před a po novele je pouze v tom, že v době před novelou (přede dnem 1. 1. 2013) stavební zákon stanovil povinnost stavebnímu úřadu údržbu stavby nařídit, pokud k tomu byly zákonné důvody, po novele je to již pouze možnost a je na zvážení stavebního úřadu, zda udržovací práce nařídí. S přihlédnutím k výše uvedenému jsem uvítal zprávu ministra kultury, že plnění povinností vyplývajících pro vlastníka památkově chráněné budově železniční stanice bývalé Rakouské severozápadní dráhy v Děčíně bude předmětem kontroly ze strany Památkové inspekce. Jako pozitivní vnímám rovněž informaci, že při generálním ředitelství NPÚ již byla zřízena Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy, od níž si slibuji lepší koordinaci příslušných orgánů na úseku státní památkové péče a vlastníka památkově chráněných drážních staveb při řešení případných stavebně-technických závad těchto staveb. E - Závěrečné shrnutí V tuto chvíli jsem se rozhodl šetření podle ustanovení 18 odst. 2 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv, ukončit, vyhrazuji si však právo postup Památkové inspekce v této věci sledovat. Za tím účelem si v prvním čtvrtletí roku 2014 vyžádám součinnost ministra kultury, kterého požádám, aby mi o výsledku kontroly Památkové inspekce ve vztahu k budově železniční stanice bývalé Rakouské severozápadní dráhy v Děčíně podal zprávu. Současně jsem se rozhodl požádat generální ředitelku NPÚ, aby mě o průběhu a výsledku prvního jednání společné Komise pro ochranu památkového fondu v oblasti železniční dopravy informovala. Vyrozumění o ukončení šetření zasílám na vědomí ministrovi kultury, ministrovi dopravy, generální ředitelce NPÚ a primátorovi města Děčín. JUDr. Stanislav K ř e č e k v. r. zástupce veřejného ochránce práv (dopis je opatřen elektronickým podpisem) 6