Otazníky kolem kurzového závazku

Podobné dokumenty
Co přinese exit z kurzového závazku?

Měnová politika ČNB v roce 2017

Konvergence a růst: ČR a sousedé

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Aktuální makroekonomická prognóza a výhled měnové politiky

Solidní výhled zatížen solidní nejistotou. Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA CFO Club 3.února 2016

Okna centrální banky dokořán

Tvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Makroekonomické faktory trhu nemovitostí. Michal Skořepa ekonom útvar ekonomických a strategických analýz Česká spořitelna

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Česká ekonomika. v listopadu

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Současný ekonomický vývoj a trh práce

Zpráva o hospodářském a měnové vývoji

Průzkum makroekonomických prognóz

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

SHRNUTÍ ZPRÁVA O INFLACI / II

Česká ekonomika: Nejasná zpráva o konci krize

Česká ekonomika na ivení. Miroslav Singer

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

Export, motivace tuzemské ekonomiky

Stav a výhled české ekonomiky rok po přijetí kurzového závazku

Dva roky kurzového závazku: kdy budou vytvořeny podmínky pro hladký exit

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

INFLACE V ČR A EU V LETECH

Současná makroekonomická situace a nová prognóza ČNB. Luboš Komárek Shromáždění členů Oblastní hospodářské komory Prachatice,

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 98. měření (červen 2007)

Ekonomická prezentace

Rok po FX intervenci ČNB Dopady do cenového vývoje. David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic

Česká ekonomika v roce Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

ICT v ČR: kde krize dosud nejvíc bolela?

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice,

Měnová politika ČNB a scénáře jejího návratu k normálu

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

Inflace. Jak lze měřit míru inflace Příčiny inflace Nepříznivé dopady inflace Míra inflace a míra nezaměstnanosti Vývoj inflace v ČR

Česká ekonomika v evropském kontextu: Konečně v klidnějších vodách?

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Průzkum makroekonomických prognóz

Aktuální ekonomický vývoj v České republice a v Evropské unii očima ČNB. Miroslav Singer

Česká ekonomika ivení

MAKROEKONOMICKÝ POHLED NA FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ. Ing. Jan Vejmělek, Ph.D., CFA Hlavní ekonom Komerční banky 14. listopadu 2012

Finanční trhy, ekonomiky. Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s. srpen 2017

VÝVOJ EKONOMIKY ČR

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Zájmy České republiky a její budoucí pozice v EU Ekonomický pohled na přijetí společné měny

4 Porovnání s předchozím Konvergenčním programem a analýza citlivosti

Šetření prognóz. makroekonomického vývoje ČR. Ministerstvo financí odbor Hospodářská politika

Makroekonomický vývoj a trh práce

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 108. měření (duben 2008)

Proč slábne spotřeba domácností? Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Pesimistický spotřebitel: světlo na konci tunelu

Měnová politika ČNB a vývoj české ekonomiky

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

Měnová politika v roce 2018

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Říjen 2007 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Makroekonomický vývoj a podnikový sektor

KURZ JAKO NÁSTROJ CÍLOVÁNÍ INFLACE: DOSAVADNÍ ZKUŠENOST ČNB. Mojmír Hampl. Ekofórum, VŠE, Praha,

Situace v sektoru domácností v současné fázi hospodářského cyklu

9. bienální konference ČSE

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 109. měření (květen 2008)

Daniel Kukačka, Portfolio Manager. Generali Investments CEE Webinář, říjen 2017

Webinář. Prosinec Patrik Hudec, Fund Portfolio Management. Generali Investments CEE Webinář

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 81. měření (leden 2006)

ČESKÁ EKONOMIKA PO INTERVENCI

Průzkum makroekonomických prognóz

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

ČESKÁ EKONOMIKA Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA ředitel odboru ekonomických analýz

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB

Ekonomický bulletin 6/2016 3,5E 7,5E

Investiční oddělení ZPRÁVA Z FINANČNÍCH TRHŮ. Prosinec 2008 MAKROEKONOMICKÝ VÝVOJ. Česká republika

Makroekonomie I. Dvousektorová ekonomika. Téma. Opakování. Praktický příklad. Řešení. Řešení Dvousektorová ekonomika opakování Inflace

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 134. šetření (červen 2010)

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

Aktuální vývoj české ekonomiky a budoucí opuštění kurzového závazku. Jiří Rusnok

Měnové kursy, euro a cenová konkurenceschopnost

Ekonomická situace a výhled optikou ČNB

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

obsah Cenová hladina index spotřebitelských cen (CPI) PŘEDNÁŠKA č. 5 Inflace

Zpráva o inflaci IV/2018

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 114. měření (říjen 2008)

Průzkum makroekonomických prognóz

Inflace. Makroekonomie I. Osnova k teorii inflace. Co již známe? Vymezení podstata inflace. Definice inflace

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 124. měření (srpen 2009)

Česká ekonomika v roce 2014 Síla oživení, otazníky nad budoucností. David Marek Hlavní ekonom Deloitte Czech Republic

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Měření inflačních očekávání finančního trhu výsledky 86. měření (červen 2006)

Hodnocení makroekonomického vývoje, jeho aktuální prognóza a další otázky měnové politiky v České republice

Ukončení kurzového závazku a návrat měnové politiky k normálu

Transkript:

Otazníky kolem kurzového závazku Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA Quo Vadis, Czech Industry? Francouzsko-česká obchodní komora Brno, 4. října 2016

Hlavní body Byla dezinflace deflace skutečnou hrozbou pro českou ekonomiku? Podpořil kurzový závazek hospodářský růst? Otázky kolem ukončení kurzového závazku - exit versus odcházení

Diferencovaný vývoj cenové hladiny (2005=100) 165,0 155,0 145,0 135,0 125,0 168,6 157,3 145,2 130,4 124,3 115,0 105,0 95,0 85,0 75,0 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016/H1 Celkem Potraviny Alko, tabák Odívání, obuv Bydlení Vybavení dom Zdraví Doprava Pošta, telekom Rekreace, kultura 101,1 93,9 90,1 79,5 Zdroj : ČSÚ Dlouhodobé dezinflační tlaky u telekomunikací, obuvi, oděvů, bytového zařízení oslabení kurzu u některých položek tento trend zvrátilo nejrychleji reagovalo oblečení, obuv, doprava (PHM) Rostou ceny alkoholu a tabáku, bydlení (voda, plyn, energie), zdraví 1/2012 zvýšení spodní sazby DPH z 10 na 14 % 1/2013 zvýšení sazeb DPH z 20 na 21 a z 14 na 15 % Očekávaný potenciál mírné deflace byl spíše korekcí fiskální konsolidace než deflačním tlakem Deflační tlaky nazahrnovaly zboží či služby, jejichž pořízení má smysl odkládat (zavoláme si za rok?) Klasická deflačně recesní spirála se může rozvinout na pozadí poklesu cen zboží pořizovaného na dluh (nebyl případ české ekonomiky, v části eurozóny ovšem ano)

Spotřebitelská důvěra a inflace 140 120 100 80 60 40 20 Indexy spotřebitelské důvěry meziroční CPI, meziročně, pravá osa 110 108 106 104 102 100 98 96 115 110 105 100 95 90 85 80 75 70 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 Spotřebitelská důvěra Spotřeba domácností, y/y, pravá osa Spotřeba (data známá v listopadu 2013) 104 103 102 101 100 99 98 97 96 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 94 ČNB: Pokles cen nakupovaného zboží a služeb, který je na úrovni jednotlivce jako spotřebitele zdánlivě pozitivní skutečností, je na úrovni národního hospodářství jevem krajně nepříznivým a nevítaným Na druhé straně se spotřebitelé v letech 2012 a 2013 obávali právě vyšší inflace jejich obavy podkopávaly spotřebitelskou důvěru Teprve po odeznění růstu cen vyvolaného fiskální konsolidací se spotřebitelská důvěra obnovila Společně s obnovením spotřebitelské důvěry se obnovil růst spotřeby domácností Q2 2013 Spotřeba domácností se vyvíjela lépe než bylo v listopadu 2013 známo (revize jsou běžnou statistickou praxí) Obavy z deflačně recesní spirály nebyly opodstatněné Zdroj : ČSÚ

Mzdy, příjmy, spotřeba, inflace Zdroj : ČSÚ Nominální mzdy, %, y/y Průměrná míra inflace (%) Reálné mzdy, %, y/y Disponibilní reálné příjmy domácností, %, y/y Spotřeba domácností, %, y/y 2010 2,2 1,5 0,8 0,1 1,0 2011 2,5 1,9 0,6-1,3 0,3 2012 2,5 3,3-0,8-1,2-1,2 2013-0,1 1,4-1,5-0,8 0,5 2014 2,9 0,4 2,5 2,9 1,8 2015 2,7 0,3 2,4 3,3 3,0 Důchodový efekt nízké inflace podpořil spotřebu domácností Otázkou je jak by se byla vyvíjela spotřeba domácností, pokud by se inflační cíl bylo podařilo splnit? Růst reálných mezd by nedosahoval ani 1 %...

Export a investice 120 115 110 Q1/14 - růst 11,1 % 105 100 95 90 Q4/13 růst 1,0 % Q2/13 - pokles 4,8 % 85 80 HTFK Export Zdroj : ČSÚ Kontrast mezi pokrizovým zotavením exportu a dlouhodobě slabými investicemi byl velmi výrazný Kurzový závazek exporty a ziskovost firem zcela jistě podpořil, otevřel prostor pro investice a růst mezd, přeliv do odvětví služeb tažených domácí poptávkou Kurzový závazek se strefil přesně do obratu cyklu

Růst HDP nad očekáváním, inflace výrazně pod 4,5 4 3,5 Realita HDP Q1/2015: 4.6 %, y/y 3 2,5 2 1,5 1 0,5 0 Listopad 2013 Únor 2014 Květen 2014 Červenec 2014 Listopad 2014 Únor 2015 Květen 2015 Srpen 2015 Realita CPI Q1/2015: 0,1 %, y/y Přijat 11/2013, původně do Q1/2015, kdy růst HDP měl dosáhnout 3 %, inflace 2 % Rozvolněný vztah mezi prognózou HDP a inflace na straně jedné a výslednou realitou na straně druhé příklad Q1 2015 Hospodářský růst může evidentně probíhat na pozadí nulové inflace či mírné deflace nová lekce z makroekonomie Od roku 2015 se ekonomika pohybuje na svém potenciálu, sazby jsou na technické nule a kurzový závazek je prodlužován..aktuálně H/2017 je měnová politika příliš uvolněná?

Kam se ztratila inflace? 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4 3 3,5 4,5 4,5 7 4,5 2 6,3 0,6-1,2 7,4-1,2 7,4 3,4 4,8 15,2 2,6 5,1 13,4 1 6,9 2,6 5 0,8 0,6 12,5 8 HICP HPI Objem peněz v české ekonomice rychle roste - zatímco spotřebitelské ceny vzrostly od konce roku 2008 o cca 10 %, celkový objem peněz v ekonomice se zvýšil o téměř 40 % (hlavní ukazatel objemu peněz agregát M3 roste aktuálně téměř 10% tempem) Státní dluhopisy s dobou splatnosti nad 10 let zhodnotily o více než čtvrtinu Ceny nemovitostí pokračují v dynamickém růstu ČNB zasahuje makroobezřetnostní politikou ta ovšem základní příčiny neřeší Důvodem růstu cen nemovitostí je nesoulad slabé nabídky zdlouhavé povolovací procedury silné poptávky nulové úrokové sazby, trh práce, spotřebitelská důvěra

Negativní úrokové sazby 2014 2015 H1 2016 GDP, y/y, % HICP, y/y, % GDP, y/y, % HICP, y/y, % GDP, y/y, % HICP, y/y, % Eurozóna 0,9 0,4 1,7 0,0 1,6 0,1 Dánsko 1,3 0,4 1,0 0,2 0,3 0,1 Švédsko 2,3 0,2 4,2 0,7 3,6 0,8 Švýcarsko 1,9 0,0 0,8-0,8 0,7-0,4 Japonsko -0,1 2,7 0,6 0,8 0,4-0,4 Zavedeny v oblasti pokrývající cca 20 % globálního produktu z různých důvodů Inflační cíle se jejich zavedením nepřiblížily Rizika pro bankovní sektor Komerční banky jsou podnikání založené na transformaci krátkodobých vkladů na dlouhodobé úvěry Nejde o sociální službu, ale o podnikání s cílem zisku Pozitivní korelace mezi výší úrokové sazby, strmější výnosovou křivkou a ROA Aktuální nízkoúrokové prostředí snižuje ziskovost Čím více spoléhá bankovní model na vkladech, tím menší je význam nízkých/negativních sazeb na nákladové straně na klienty komerční banky zatím (s výjimkami velkých firemních vkladů )nepřenesly Tradiční model má dle představitelů ECB a EBA být nahrazen poplatkovým Zatímco výsledky pro reálnou ekonomiku nepřesvědčivé, tradiční základy komerčního bankovnictví jsou narušeny Lze jen doufat, že ČNB k tomuto opatření nepřikročí, nic není tak trvalé jako provizorium, či krátkodobé opatření i s ohledem na zkušenost intervencí (místo původních 15 měsíců minimálně 45)

Kam se kurz CZK posune? 700 600 500 400 300 200 100 24,586 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 Obchodní bilance s EU (mld. Kč - národní pojetí) CZK/EUR - pravá osa 35 30 25 20 15 10 Konsensus mezi analytiky neexistuje Faktory pro posilování Přebytek obchodní bilance s EU výrazně roste ale částečně vlivem uměle slabého kurzu Od roku 2014 v přebytku celý běžný účet ale stále silný odliv dividend (cca 200 mld. ročně) Na rozdíl od Polska či Maďarska veřejné finance v relativně slušném stavu Hospodářství roste bez výraznějších nerovnováh Faktory proti posilování Hospodářský růst podpořen umělou výživou kurzového polštáře nikoli růstem produktivity práce Objemy transakcí existuje dostatečně silná protistrana? ČNB měnu dovolí posílit jen do určité hranice (26 CZK/EUR???) ČNB: v mezidobí dochází k průsaku kurzu do nominálních veličin a že rovnovážné posilování kurzu je nyní pomalejší než v předkrizovém období? ale je tomu tak?

Závěrem S výhodou zpětného pohledu je zřetelné, že obavy z deflace neopodstatněné (Slovensko, Polsko, Švédsko, aj), spotřeba domácností byla silnější než naznačovala původní data Kurzový závazek momentálně inflaci nepodporuje, vliv globálních faktorů je dominantní S prudkým propadem ceny ropy a zlevněním paliv ustoupila antideflační rétorika centrální banky nižší ceny PHM pouze uvolňuje prostředky na spotřebu Otázkou je jak by se byla vyvíjela spotřeba, pokud by inflační cíl byl splněn nízká inflace podpořila reálné příjmy i spotřebu Nelze říci, že za návratem české ekonomiky k růstu byla zejména domácí měnová politika - kombinace faktorů (oživení v eurozóně, domácí fiskální politika, změna sentimentu) Kurzový závazek podpořil primárně export, zisky exportérů a posléze i investice, mzdy, zaměstnanost i spotřebu Kvantifikace vlivu je obtížná, protože kurzový závazek se strefil do období obratu cyklu Celkové zhodnocení bude možné teprve až se závazek podaří opustit. Otevřenou otázkou zůstává, zda se podaří uřídit upuštění intervenčního režimu tak, aby rychlé a razantní zhodnocení měny nezpůsobilo ekonomice negativní šok, exportéři jsou postavení před zajišťovací dilema Budoucí pohyb kurzu nelze přesně odhadnout Z makroekonomického pohledu se lze obávat, že impuls byl vypůjčený na vrub budoucích nejistot a rizik Čím lepší bude v momentě exitu stav domácí ekonomiky i vnějšího prostředí, tím snadněji bude možné případný šok vstřebat

Děkuji za pozornost.