Přehled českého potravinářství

Přehled českého potravinářství Organizace a společnosti sdružené v České technologické platformě pro potraviny a Potravinářské komoře České republiky INFORMAČNÍ BROŽURKA S AKTUÁLNÍM STAVEM KE DNI 31. 5. 2009

Materiál je publikován za finanční podpory Ministerstva zemědělství ČR (dotační program 10.E. Podpora České technologické platformy pro potraviny, Rozhodnutí reg. č. 1/2008-18020).

Přehled českého potravinářství informační brožurka s aktuálním stavem ke dni 31. 5. 2009

Slovo prezidenta PK ČR Vážení čtenáři, v rukou držíte historicky první vydání přehledu subjektů českého potravinářského průmyslu sdružených pod Českou technologickou platformou pro potraviny a v Potravinářské komoře České republiky. K záměru vydat tuto brožuru nás přivedl zejména fakt, že mezi informačními materiály o českém potravinářském sektoru se nenachází žádný, který by informoval o jednotlivých subjektech, zabývajících se potravinářskou výrobou. Vzhledem k tomu, že pracovníci Potravinářské komory ČR a České technologické platformy se na odborných akcích, veletrzích a výstavách doma i v zahraničí setkávají s řadou dotazů nejen na konkrétního výrobce, ale také například na skupinu výrobců určitého produktu, zrodila se myšlenka, přinést tyto informace v ucelené formě v jednom dokumentu. Výsledkem této aktivity je tedy právě tato brožura se seznamem jednotlivých potravinářských výrobců s konkrétním popisem jejich výrobního zaměření a kontaktními údaji. Samozřejmě, že jako všechny hospodářské sektory, vyvíjí se i sektor potravinářský slučováním subjektů, jejich přejmenováním či v nejhorším případě také jejich zánikem. Proto není tento přehled souborem statickým, ale v pravidelných intervalech bude aktualizován dle vývoje a potřeb sektoru. Jsem pevně přesvědčen o tom, že se tato brožura pro vás stane užitečným zdroje informací a vítaným pomocníkem při hledání kontaktů. Ing. Miroslav Toman, CSc. prezident PK ČR

Úvod do českého potravinářství Potravinářský průmysl ČR historicky patří svým charakterem k nosným odvětvím zpracovatelského průmyslu. Jeho strategický význam spočívá v zajišťování výživové potřeby obyvatel zpracováváním agrární produkce a uváděním vyrobených potravin na trh. K základním cílům potravinářského průmyslu ČR tedy patří nejen zajistit dostatek bezpečných a kvalitních potravin, ale i posilovat konkurenceschopnost a efektivnost potravinářských firem v zájmu jeho dalšího rozvoje. Míra rozvoje potravinářského průmyslu ČR je oproti jiným zpracovatelským odvětvím výrazně ovlivňována nejen vývojem světové ekonomiky a stupněm její globalizace, ale i vnitřními ekonomickými podmínkami na tuzemském trhu (vývoj koupěschopné poptávky, nastavení pravidel hospodářské soutěže, ne vždy vhodné nastavení podpůrných programů ). V rámci dlouhodobého negativního působení těchto faktorů dochází ke snižování dynamiky jeho rozvoje, omezují se možnosti jeho růstu a klesá jeho výkonnost v rámci konkurenčního prostředí oproti zahraničním výrobcům. Na rozdíl od poměrně rozsáhlého investování v jiných odvětvích zpracovatelského průmyslu a tím výrazného nárůstu tržeb, bylo v potravinářském průmyslu ČR v roce 2007 dosaženo naopak nižšího tempa růstu, který se navíc opíral o vzestup cen zejména v posledních měsících uvedeného roku. Stejně tak u vývoje zaměstnanosti je degresivní trend, kdy v souvislosti se snahou snižování nákladů a zvyšování produktivity, počet pracovníků v jednotlivých letech od roku 2000 na rozdíl od ostatního zpracovatelského průmyslu trvale klesá. V potravinářském průmyslu ČR i nadále dochází diferencovaně k negativním vývoji ve všech jeho oborech, kterému bez stabilní potravinářské politiky státu nelze vlastními silami jednotlivých podniků účinně čelit. Podíl odvětví potravinářského průmyslu na zpracovatelském průmyslu v roce 2007, běžných cenách u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb činil 8,6 %, u účetní přidané hodnoty též 7,9% a u zaměstnanosti 9,1%. To oproti roku 2000, kdy představoval jeho podíl u tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb 13,4%, u účetní přidané hodnoty 10,7% a u počtu zaměstnaných osob 10,6% znamená, že dochází k trvalému poklesu ve všech hodnotících ukazatelích. Dalším negativním faktorem je, že z různých důvodů došlo k omezení jednoho z významných nástrojů pro jeho stabilizaci, zvýšení výkonnosti a konkurenceschopnosti tj. k dalšímu snížení státních podpor pro malé a střední podniky. V roce 2007 činily tyto podpory pro potravinářské podniky 20,2 mil. Kč tj. o 23 mil. Kč méně než v roce 2006 (podíl 1,2 % z celkové podpory MSP) a dlouhodobě např. oproti roku 2005 dosahuje pokles o 167,5 mil. Kč a v podílu celkových podpor MSP o 4,9 %. Obdobný trend nastal i u ostatních podpor. Jde o Opatření 1.2 Zemědělství na modernizaci a rekonstrukci výrobních zařízení, na zavádění nových technologií, zlepšení a racionalizaci postupů zpracování zemědělských produktů. Poskytnutá podpora v rámci tohoto opatření činila v roce 2007 celkem 126 mil. Kč ( z toho 38 mil. Kč z rozpočtu ČR a 88 mil. Kč z EU). Dotace PGRLF formou subvencí úroků z úvěrů na investice činily v roce 2007 u sledovaného odvětví 24 mil. Kč. Značný zájem se projevil o dotační titul MZE 13 podpora zpracování zemědělských výrobků a zvyšování konkurenceschopnosti. Na celkový objem prostředků ve výši 310 mil. Kč bylo v roce 2007 předloženo 239 žádostí. V rámci realizace projektů pak bylo uznáno 25,8% - ní krytí vynaložených nákladů. K podporám odvětví pak patřily i výdaje na propagaci v rámci programu KLASA, které i při snížení o 89 mil. Kč oproti roku 2006 činily 186 mil. Kč. Uvedený trend poklesu je pak v rozporu s trendy v ostatních nových členských zemích a dlouhodobě pak oslabuje naši budoucí konkurenceschopnost. Celkové dotační prostředky do potravinářského průmyslu čerpané v rámci Mze ČR a MPO ČR jsou v porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu ČR značně podhodnocené a nesrovnatelné. Navíc varující je skutečnost, že výše čerpání podpor v průběhu roku 2007 byla nadále ovlivňována organizačními personálními změnami v odpovědných státních institucích a v řadě případů i nekompetentností odpověd-

Úvod do českého potravinářství ného státního aparátu. Nadále pak ze strany MZe ČR, odpovědného za potravinářství jako celku, nebyla v této oblasti věnována dostatečná pozornost problematice noanexových potravinářských podniků, žádajících o podporu u MPO ČR. Stejně jako v minulých letech se potravinářský průmysl i v roce 2007 vyznačoval oproti ostatním odvětvím nižší schopností vlastního investičního rozvoje. Důvodem je především existující finanční zatížení souvisejí s vynaloženými finančními prostředky na vyrovnání firem s hygienickými a ostatními standardy vyplývajícími z legislativy EU. Navíc v rámci probíhajících změn vlastnické struktury obchodních řetězců dochází k jejich koncentraci, provázené zpravidla dalším zvyšováním poplatků za různé služby a stále větším tlakem na snižování cen. K tomuto stavu velkou mírou přispívá i nečinnost státu v oblasti vytváření rovných podmínek v rámci hospodářské soutěže, kdy z hlediska potravinářského průmyslu dochází zjevně k nerovnému postavení a podmínkám mezi výrobcem a konečným prodejcem. Významnou měrou byly hospodářské výsledky některých potravinářských podniků ovlivněny i snížením poptávky po tuzemském zboží ze strany některých řetězců v důsledku změny orientace na zboží z jejich mateřských zemí, a to i přes podporu státu v rámci programu KLASA. Pro výraznější prosazení domácích produktů na českém trhu je naprosto nezbytné zachovat značku domácích kvalitních potravin KLASA. Tato značka je již mezi spotřebiteli dostatečně známá, řada kupujících se na výrobky takto označené přímo orientuje. Je ale potřeba, aby obě instituce - Ministerstvo zemědělství i Státní zemědělský intervenční fond změnily poněkud svůj přístup ke značce Klasa a k její propagaci využili opravdu všech dostupných možností. Pokud bude i nadále přetrvávat trend a stát nebude systémově podporovat rozvoj potravinářského průmyslu ČR, bude i nadále docházet nejen ke snižování růstu rozvojových investic, ale i k omezování prostředků na vývoj a zavadění nových technologií vedoucích k zachování nutričně významných složek v potravinách, zvýšení bezpečnosti potravinového řetězce a snížení negativního vlivu na životní prostředí. Spolu s tím bude zcela zákonitě docházet ke snižování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu s negativními dopady i do jednotlivých oblastí zemědělské produkce. Celková produkce potravinářského průmyslu v roce 2007 představovala 287 miliard korun. To představuje v porovnání s rokem 2006 nárůst cca o 13 mld. Kč vyšší nárůst produkce. Na rozdíl od poměrně rozsáhlého investování v jiných odvětvích zpracovatelského průmyslu a tím výrazného nárůstu tržeb v potravinářském průmyslu ČR, se dynamika tempa růstu produkce opírala především o růst cen. V praxi to znamená, že v průběhu posledních let dochází k postupnému poklesu podílu potravinářského průmyslu na tržbách celého zpracovatelského sektoru, a to na 8,9 % jeho tržeb. Toto nižší tempo růstu oproti ostatnímu zpracovatelskému průmyslu je trvale způsobeno nejen nasyceností tuzemského trhu a přílivem zahraničního zboží především do nadnárodních řetězců. Dále pak i nemalý vliv na ekonomiku některých potravinářských podniků měla především v první polovině roku silná koruna, která negativně ovlivňovala konkurenceschopnost a tedy prodej potravin z tuzemských surovin jak na tuzemském, tak i zahraničním trhu. Potravinářský průmysl zaměstnával v roce 2007 celkem 122 tisíc pracovníků, což představuje 8,9 % zaměstnanců zpracovatelského průmyslu České republiky. Počet zaměstnaných osob v potravinářském průmyslu ČR, tak opět ve srovnání se zpracovatelským průmyslem poklesl. Důvodem je zřejmě pokračující restrukturalizace podniků tohoto odvětví spojená s fúzemi podniků do větších celků a s uzavíráním neperspektivních kapacit, vyvolaná především ekonomickými důvody (nasycenost trhu, zahraniční konkurence, cenové tlaky ). Z hlediska kategorizace podniků pak nejvyšší podíl na objemu tržeb za prodej výrobků a služeb v b.c., účetní přidané hodnoty v b.c. a počtu zaměstnaných osob si i nadále udržují střední podniky tj. podniky s počty od 50 do

Úvod do českého potravinářství 249 zaměstnanců. Poměrně vysoké účetní přidané hodnoty v b.c. dosahují i kategorie podniků s více jak 250 a 1000 zaměstnanci. Nejmenší podíl na produkčních charakteristikách vykazuje kategorie mikropodniků s počtem od 0 do 10-ti zaměstnanců. Ty však zase vykazují vyšší zaměstnanost ve vztahu k tržbám a přidané hodnotě a významně tak přispívají k vytváření pracovních míst v oblastech s malou komunikační dostupností a s nejvyšší nezaměstnaností. Z regionálního pohledu lze oproti minulým rokům za nejvýznamnějšího podílníka na potravinářské produkci považovat hl. město Praha s podílem 17,7 %na tržbách a 14,6 % v počtu zaměstnanců. Další místa pak zaujímají kraje Středočeský a Plzeňský. Uvedené změny v postavení krajů oproti minulým letům souvisí především se změnou sídel velkých firem. Na druhé straně nejnižší podíly na regionální struktuře vykazují kraje Liberecký a Karlovarský, kde je zastoupení potravinářských výrobků tradičně nejmenší. V roce 2007 dosáhl export agrárních komodit výše 69,753 mld. korun. Největší podíl v rámci exportu do zemí EU představoval export na Slovensko 29%, do Německa 20% a Polska 10%. Největší objem exportu se v roce 2007 i nadále realizoval ve skupině ostatní potravinářské výrobky, kde jde především o čokoládu a různé druhy cukrovinek apod. Další skupinou, která se významně podílí na exportu je, stejně jako v minulém roce, skupina zpracování mléka, výroba mlékárenských výrobků a zmrzliny. Z dovozu ve výši 94,145 mld. korun, pak největší podíl připadl na Německo 25%, na Polsko 15% a Slovensko 10%. Největší podíl na dovozu představuje skupina - výroba ostatních potravinářských výrobků a naopak nejmenší podíl na obratu představuje dovoz ze skupiny zpracování a konzervace ryb a rybích výrobků. Z celkového hodnocení struktury zahraničního obchodu v oblasti potravinářské výroby vyplývá, že v průběhu let 2006 2007 došlo k dalšímu zhoršení jeho celkového salda. Významně bylo ovlivněno komoditami masa a masných výrobků a výrobou ostatních potravinářských výrobků, především vlivem zrychlení tempa dovozu těchto výrobků do ČR, na rozdíl od nižší dynamiky růstu jejich vývozu. Kladné saldo zahraničního obchodu pak vykazují pouze mlékárenské výrobky a tradičně nápoje (především pivo a slad). Z hlediska mezinárodního srovnání sice vyplývá, že export na náročné zahraniční trhy od vstupu do EU roste, ale zhoršování salda zahraničního obchodu naopak signalizuje nízkou konkurenceschopnost českého potravinářského průmyslu (pokud vyloučíme účelový vliv nadnárodních řetězců na celkovou obchodní bilanci). V každém případě je potřeba pokračovat v naplňování strategických cílů koncepce potravinářské politiky, zejména v opatřeních posilujících konkurenceschopnost a výkonnost potravinářského sektoru. Potravinářský průmysl se i nadále musí orientovat především na vývoj výrobků vysoké kvality s vyšší přidanou hodnotou. To znamená, že s větší intenzitou musí probíhat inovační proces s využitím výsledků výzkumu a vývoje. Nové výrobky musí být v nejen v souladu s poptávkou, ale především musí mít pozitivní dopad nejen na veřejné zdraví, ale i na celkovou kvalitu života. To vyžaduje trvale pokračovat v realizaci podpůrných programů a vytváření ucelenější podpory uplatnění české produkce v tuzemsku a zahraničí. Pro potravinářské podniky všech kategorií to znamená zaměřit se ve výrobě především na vyšší fáze zpracování agrárních komodit především s orientací na biopotraviny a na produkci s vyšší biologickou hodnotou. K tomu účelu musí dojít ke zvýšení inovační aktivity potravinářských podniků hlavně v oblasti malých a středních podniků. Zde především, v souvislosti s omezenými provozními kapacitami a finančními zdroji, je vysoce žádoucí podpora z veřejných prostředků zaměřená na inovaci výrobků a technologií a rozšiřování značkových výrobků. V tomto směru pak významnou roli musí sehrát úspěšně se rozvíjející Česká technologická platforma pro potraviny, která by měla podporovat vytváření potřebných partnerství umožňujících propojit na základě potřeb trhu výzkumně vývojovou základnu s realizační podnikovou sférou.

Úvod do českého potravinářství V rámci programů posilování konkurenceschopnosti české potravinářské výroby je nezbytné vycházet ze skutečnosti, že pozice českého potravinářského průmyslu v rámci Evropy bude ve střednědobém až dlouhodobém časovém rámci navíc silně ohrožena vnějšími faktory (nástup nových ekonomik - Čína, Indie, narůstající konkurence států s nízkými náklady, prohlubující se globalizace, apod.). V případě, že nebudou přijata účinná opatření ke zlepšení jeho inovační schopnosti, dojde výraznému zhoršení podmínek pro podnikání v tomto oboru. Vzhledem k velikosti a významu tohoto odvětví, tato skutečnost bude mít vážné důsledky pro českou ekonomiku. Na zkušenostech ze zemí EU se ukazuje, že významná podpora státu v oblasti výzkumu a vývoje a výživové politiky, spojená s podporou zvyšování kvality života a zaměřením se na výrobky s vyšší přidanou hodnotou, lze této situaci předejít. Proto tento trend významně podporuje i Potravinářská komora ČR v nejen v rámci své každodenní činnosti, ale především vytvořením a podporou České technologické platformy pro potraviny. Výroba vybraných produktů Potravinářské výrobky a nápoje Měrná jednotka 2002 2003 2004 2005 2006 Maso hovězí čerstvé nebo chlazené t 78 680 69 653 62 884 66 036 54 594 Maso vepřové čerstvé nebo chlazené t 227 789 301 585 284 456 312 355 251 279 Drůbež čerstvá nebo chlazená t 74 208 78 121 84 550 82 112 87 766 Drůbež zmrazená t 38 133 30 102 28 316 27 325 21 623 Brambory upravené a konzervované t 54 814 51 974 53 984 54 985 48 235 Zelenina zmrazená t - 22 514 18 282 17 042 28 409 Zavařeniny, želé, marmelády t - 28 608 29 113 31 695 31 894 Mléko a smetany s obsahem tuku do 6% tis.l 496 772 570 682 635 877 683 272 699 808 Mléko a smetany s obsahem tuku nad 6% tis.l 27 113 35 246 44 429 36 590 36 877 Máslo tis.l 58 108 61 362 55 575 51 983 52 516 Sýry a tvaroh t 149 112 151 573 147 668 136 105 145 438 Mléčné výrobky kysané t 131 677 149 899 169 218 199 414 221 399 Mouka pšeničná t 760 576 829 150 856 531 821 802 764 122 Chléb čerstvý t 345 828 346 561 349 452 338 016 251 291 Pečivo čerstvé běžné t 279 440 275 169 289 087 285 752 222 286 Pečivo cukrářské t 52 496 56 540 58 087 61 191 53 252 Cukr rafinovaný tis. t 514 558 559 471 362 Těstoviny nevařené, nenadívané ani jinak nepřipravené t 51 248 50 895 52 268 48 474 55 091 Destiláty, likéry a ostatní lihové nápoje tis. l 57 636 42 239 49 333 56 487 58 793 Víno z hroznů, kromě šumivého, vinný mošt tis. l 73 978 66 206 66 107 56 733 59 819 Pivo tis. hl 18 216 18 596 18 885 20 134 18 627 Minerální vody a soda bez přísad tis. l 849 702 818 878 812 998 799 527 755 582 Ostatní nealkoholické nápoje mil. l 1,620 1,632 1,702 2,001 1,354

www.ctpp.cz Potraviny patří k základním hmotným potřebám člověka, bez nichž není možné žít. Jejich produkce je jedna z nejstarších činností člověka. Potraviny jsou a vždy budou nepostradatelnou součástí života společnosti i jedince bez ohledu na technologickou vyspělost populace na zemi. Jejich produkce a konzumace nejen uspokojuje základní životní potřeby člověka, ale i významně ovlivňuje zdraví jedince, resp. populace. V globalizovaném světě je dostatek kvalitních potravin nejen nezbytností pro přežití jednotlivých kultur, ale i zdrojem obchodních příležitostí a možností k humanitární pomoci těm kulturám, které nejsou v produkci soběstačné. Potraviny se tak mnohdy stávají politickým nástrojem. S ohledem na tradice a reálný krátkodobý a střednědobý potenciál českého potravinářství se, ve světle globalizovaného světového obchodu s potravinami, jeví správný a racionální směr využití tzv. substitučního přístupu v konzumaci potravin. Ten vychází z předpokladu, že objem spotřeby konzumenta potravin nelze významně a skokově navyšovat, ale lze ho podle životního stylu spotřebitele měnit s cílem zvýšení jeho uspokojení, zlepšení jeho zdraví. Zaměříme-li se na spotřebitele v rozvinutých ekonomikách, žijícího z pohledu výživy v energetickém i nutričním dostatku, je substituce spotřeby potravin základním východiskem pro celý český agro - potravinářský průmysl. Rovněž cílení na segment náročného a vzdělaného spotřebitele v rozvinuté ekonomice je nezbytností a příležitostí k ekonomickému úspěchu sektoru. Potenciál existence a růstu českého potravinářství je nezbytně spojen s intenzivním výzkumem a vývojem nových typů potravin s vysokým podílem přidané hodnoty. Tato přidaná hodnota je pro spotřebitele spojena s přínosy v oblasti zdravotní, s pohodlím při konzumaci, s rychlostí přípravy jídla apod.

Abecední seznam členů ČTPP

Abecední seznam členů ČTPP Agrární komora České republiky Štěpánská 63 110 00 Praha 1 Agropol Group, a.s. Opletalova 4, 113 76 Praha 1 AGROTRADE, a.s. Lopatecká 13 147 00 Praha 4 AIG CZECH REPUBLIC pojišťovna, a.s. V Celnici 11031/4 110 00 Praha 1 ALIMA značková potravina, a.s. Lopatecká 223/13 147 00 Praha 4 ALTIS Kolín, s.r.o. Ovčárecká 305, 280 28 Kolín ANALAB PRAHA, spol. s r.o. Na Hroudě 47, č.p. 123 100 00 Praha 10 ARISTON PR Šafaříkova 5 120 00 Praha 2 AROCO spol. s.r.o. Spojovací 798/31 190 00 Praha 9 Asociace výrobců lahůdek Technická 1903/ 3, 166 28 Praha 6 Asociace zemědělské a lesnické techniky Zemědělská 1 613 00 Brno BEAS, a.s. Gočárova 1620 501 01 Hradec Králové BILLA, spol. s r. o. Modletice 67 251 01 Říčany u Prahy BIOFERM lihovar Kolín, a.s. Havlíčkova 140 280 64 Kolín IV. Bongrain Czech Management & Services, s.r.o. Zelený pruh 95/97 140 00 Praha 4 Centrum spotřebitelsko-podnikatelských vztahů a ochrany spotřebitele Kmochova 762/13 674 01 Třebíč CERT-ACO, s.r.o. Huťská 275/3 272 01 Kladno COOP Moravia, s.r.o. Sukova 2 659 40 Brno Cukrovary a lihovary TTD, a.s. Dobrovice Palackého náměstí 1 294 41 Dobrovice Česká společnost pro jakost, o.s. Novotného lávka 6 116 68 Praha 1 Česká zemědělská univerzita Kamýcká 129 165 21 Praha 6 - Suchdol Českomoravské sdružení organizací ZZN Opletalova 4, pošt. schr. 812, 113 76 Praha 1 Českomoravský cukrovarnický spolek Lužná 591 160 00 Praha 6 Českomoravský svaz mlékárenský V Olšinách 75, 100 98 Praha 10 Český institut pro akreditaci, o.p.s. Opletalova 41 110 00 Praha 1 - Nové Město Český svaz zpracovatelů masa Libušská 319, 142 00 Praha 4 - Písnice DERA FOOD TECHNOLOGY - CZ, s.r.o. Maříkova 36 621 00 Brno Direkta Group, s.r.o. Zenklova 37 180 00 Praha 8 EDITEL CZ s.r.o. Pod Pramenem 3 140 00 Praha 4 EKO-LAB Žamberk spol. s.r.o. Zemědělská 1004 564 01 Žamberk EUROFINS CZ, s.r.o. Hlavní 50 Panenské Břežany EUROPROJECT SERVICE, a.s. Em. Zahrádky 884 272 04 Kladno Fakulta veterinární hygieny a ekologie - Veterinární a farmaceutická univerzita Brno Palackého 1-3 612 42 Brno FISH MARKET a.s. Rybářská 801 379 01 Třeboň FLOP JIH spol. s r.o. Chýnovská 1917/9 390 02 Tábor FÓRUM PSR, zájmové sdružení zodpovědných výrobců lihovin Sněmovní 173/9 118 00 Praha - Malá strana Hügli Food s.r.o. Nádražní 426 281 44 Zásmuky Chmelařský institut s.r.o. Kadaňská 2525 438 46 Žatec Inovační institut Krnovská 11 746 01 Opava Jakostní a technologické centrum, s.r.o. Na Žertvách 16 180 00 Praha 8 Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta, Studentská 13 370 05 České Budějovice Katedra kvality produktů KALMA, komanditní společnost Ostravská 256 739 25 Sviadnov

KONTINUA, spol. s r.o. Miranova 148/10 102 00 Praha 10 - Hostivař MVDr. Pavel Mikuláš, Akreditovaná laboratoř pro vyšetřování potravin Sokolova 1b 619 00 Brno MAKRO Cash & Carry ČR s.r.o. Jeremiášova 1249/7 155 00 Praha 13 - Stodůlky Mendelova zemědělská univerzita v Brně Zemědělská 1 613 00 Brno Milcom, a.s. Ke Dvoru 12a 160 00 Praha 6 Mlékárna Klatovy, a.s. Za tratí 640 339 53 Klatovy IV Moravskoslezské cukrovary, a.s. Cukrovarská 657 671 67 Hrušovany nad Jevišovkou MRAZÍRNY PLZEŇ - DÝŠINA Dýšina 330 02 okres Plzeň sever Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, a.s. Za Poříčskou branou 256/6 186 00 Praha 8 Pivovar HOLBA, a.s. ul. Pivovarská 261 788 33 Hanušovice Plzeňský Prazdroj, a.s. Palác Myslbek, Ovocný trh 8 110 00 Praha 1 Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR Drahobejlova 2215/6 190 00 Praha 9 POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s. Dr. Kryšpína 510 290 16 Poděbrady ROmiLL, spol. s.r.o. Tkalcovská 14 602 00 Brno Sdružení Biotrin, občanské sdružení Viničná 5 128 44 Praha 2 Sdružení českých spotřebitelů Budějovická 73 141 00 Praha 4 Sdružení drůbežářských podniků Dopraváků 749/3 184 00 Praha 8 - Dolní Chabry GS1 CZECH REPUBLIC Na Pankráci 30 140 00 Praha 4 Sdružení obrany spotřebitelů České republiky Rytířská 10 110 00 Praha 1 Společenstvo mlynářů a pekařů ČR Marie Cibulkové 394/19 140 00 Praha 4 Státní rostlinolékařská správa Těšnov 65/17 110 00 Praha - Nové město Svaz minerálních vod Horova 3 360 21 Karlovy Vary Svaz výrobců nealkoholických nápojů Korunní 106 101 00 Praha 10 Technologické centrum akademie věd České republiky Rozvojová 135/1 165 00 Praha 6 - Lysolaje TIPAFROST, a.s. Žďárského 188 674 01 Třebíč Unie výrobců lihovin České republiky Těšnov 17 117 05 Praha 1 UNITED BAKERIES, a.s. Pekařská 1 155 00 Praha 5 Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně Mostní 5139 760 01 Zlín ÚZEI, Ústav zemědělské ekonomiky a informací Slezská 7 120 56 Praha 2 Václavek Petr, Ing. U Blaženky 12 150 00 Praha 5 Veletrhy Brno, a.s. Výstaviště 1 647 00 Brno Veterinární a farmaceutická univerzita Palackého 1-3 612 41 Brno VŠCHT Praha, Fakulta potravinové a biochemické technologie Technická 5 166 28 Praha 6 Výzkumný ústav cukrovarnický U Jednoty 270/7 142 00 Praha 4 - Písnice Výzkumný ústav pivovarský a sladařský Lípová 15 120 44 Praha 2 Výzkumný ústav potravinářský Praha, v.v.i. Radiová 7 102 31 Praha 10 Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i. Přátelství 815 104 00 Praha Uhříněves Zájmové sdružení právnických osob konzervárensko - lihovarského průmyslu Těšnov 17 117 05 Praha 1 Zemědělský svaz České republiky Hybernská 38 110 00 Praha 1 MASOKOMBINÁT PÍSEK CZ, a.s. Samoty 1533 397 18 Písek

Prezentace členů

členská základna České technologické platformy pro potraviny Agrární komora České republiky Agrární komora ČR byla zřízena zákonem č. 301/1992 Sb. ve znění zákona č.121/1993 Sb. a ve znění zákona č. 223/1994 Sb. V rámci celonárodní působnosti sdružuje většinu podnikatelů v zemědělství, lesnictví a potravinářství. Prosazuje a obhajuje zájmy svých členů, poskytuje poradenství a informační služby na celém území ČR v následujících oblastech: - právní a legislativní, při tvorbě a úpravách legislativy vymezujících podnikání v agropotravinářském komplexu; - konzultační, v oblastech řešení každodenní problematiky i dlouhodobých strategií a podnikatelských záměrů; - poradenství, praktické přípravy na povolání a informatiky s cílem podporovat rozvoj lidských zdrojů a celoživotního vzdělávání; - zahraničních vztahů, v působnosti a ve spolupráci s nevládními agrárními organizacemi zemí Visegrádské 4, nových členských zemí i celé EU a dalšího světa za účelem vytvoření optimálních podmínek pro konkurenceschopnost prvovýroby i zpracovatelského průmyslu a rozvoje našeho venkova; - celní a certifikační v rámci usnadnění a zjednodušení obchodních podmínek. Agrární komora ČR je rozhodující nevládní agrární organizací, která zastupuje zájmy 103 tisíc svých členů, jimiž jsou zemědělci, lesníci, potravináři, ale také včelaři, rybáři, zahradníci a školkaři, apod. všech velikostí a forem podnikání. Agrární komora ČR je členem sdružení nevládních organizací zemí Evropské unie COPA/COGECA, kde společně s ostatními partnerskými organizacemi definuje a prosazuje zájmy svých členů na evropské úrovni. zemědělství k venkovu vždy patřilo a nebude tomu jinak ani v budoucnosti. Vybrané aktuální cíle a témata k řešení - Iniciovat a podporovat změny Společné zemědělské politiky EU ve prospěch využití světové poptávky po zemědělských surovinách a potravinách, nejenom za současného vývoji situace, ale také za horizontem roku 2013. - Prosazování změn ve Společné zemědělské politice EU, které by vedly k lepšímu využití potenciálu agrárních odvětví. - Zvyšovat konkurenceschopnost tuzemské zemědělské prvovýroby a zpracovatelského průmyslu a plně využít jejich produkčních možností. Zamezit tak dalšímu propadu rozměru českého zemědělství a řešit krizi oborů především živočišné výroby. - Pro následující roky zajistit potřebné objemy pro financování kapitoly zemědělství z národních zdrojů a k plnému čerpání podpor z EU. - Zpracovat komplexní a systémové řešení zmírňování rizikovosti podnikání v zemědělství v ČR i EU. - Odstranit rozdílný přístup Společné zemědělské politiky k původním a novým členům EU, nerozlišovat přidělení podpor podle velikosti podniku a způsobu jejich hospodaření, neomezovat podpory zemědělské prvovýroby, snižovat národní a unijní administrativní zátěž. - Řešit problematiku prodeje státní půdy, pozemkových úprav a ochrany zemědělského půdního fondu. - Řešit nerovné postavení dodavatelů v obchodní vertikále a dominantní vliv obchodních řetězců, např. přijetím zákona o významné tržní síle. Je organizací, která má ambice sehrát svoji roli nejenom ve svém tradičním pojetí produkce surovin pro výrobu potravin a údržbu krajiny, ale svou úlohu vnímá také v prosazování nového moderního pojetí rozvoje venkova. Zde je partnerem obcí a všech dalších subjektů venkovského prostoru. Protože

Kontakty: Sídlo: Agrární komora České republiky Blanická 3 772 00 Olomouc tel.: 585 228 530 fax: 585 222 517 www.agrocr.cz Portál: www.apic-ak.cz Asociace výrobců lahůdek členská základna České technologické platformy pro potraviny pracoviště Praha Agrární komora ČR Štěpánská 63 110 00 Praha 1 tel.: 224 215 946 fax: 224 215 944 e-mail: sekretariat@akcr.cz Řídícím orgánem AK ČR je představenstvo s 29 členy. Prezident AK ČR Ing. Jan Veleba Viceprezidenti AK ČR Ing. Jindřich Šnejdrla Ing. Bohumil Belada Tajemník AK ČR Ing. Martin Fantyš

členská základna České technologické platformy pro potraviny ALIMA značková potravina, a.s. Společnost ALIMA značková potravina, a.s. je významným potravinářským subjektem, nejen v České republice. Zabývá se především výrobou a prodejem potravinářských výrobků v oblasti chlazeného a lahůdkářského zboží, a to zejména: majonéz, omáček, hořčic, lahůdkových salátů a pomazánek. Všechny tyto výrobky jsou uváděny pod obchodní značkou BONECO, jejíž tradice sahá do začátku 90.let 20.století. Jedním ze stěžejních výrobků BONECO je tradiční klasická majonéza MAJOLKA, která se vyrábí již od roku 1957. Lopatecká 223/13, 147 00 Praha 4 korespondenční adresa: Kutnohorská 474, 281 63 Kostelec nad Černými lesy Ing.Zdeněk Štěpánek, předseda představenstva a generální ředitel www.alima.cz

Po celou dosavadní historii se AVL pravidelně zabývá aktuálními tématy, jako je správná výrobní praxe, aktuality v legislativě, ochrana tržního prostředí, používání ochranných známek, podmínky dodávek do řetězců, spolupráce s dozorovými orgány, prevence případů výskytu listerií apod. AVL má blízký vztah k výzkumným pracovištím, zprostředkuje odbornou pomoc od konzultací po řešení rozsáhlejších projektů. Asociace výrobců lahůdek AVL je profesní sdružení fyzických a právnických osob podnikajících v oboru výroby lahůdek a v dalších blízkých oborech. Od roku 2001 zastupuje své členy ve vztahu k dodavatelům, sdělovacím prostředkům, orgánům státní správy a dozorovým orgánům i k dalším profesním svazům. Mezi vlastními členy vytváří podmínky pro navazování odborných i osobních kontaktů a tak přispívá ke zlepšování vztahů uvnitř oboru. Přes krátkou dobu existence se může AVL pochlubit řadou úspěchů, jako je např. vypracování správné hygienické a výrobní praxe pro výrobu lahůdek, účast na veletrzích SALIMA, organizace pravidelných odborných seminářů a konzultací pro členy, registrace ochranné známky České lahůdky, účast na evropských projektech podporujících činnost malých a středních podniků nebo členství v České technologické platformě pro potraviny. členská základna České technologické platformy pro potraviny Asociace výrobců lahůdek, Technická 3, 166 28 Praha 6 tel.: (+420) 220 443 004, 220 445 103, (+420) 723 338 145, 602 558213 e-mail: miroslav.cerovsky@vscht.cz, www.lahudky-avl.cz

členská základna České technologické platformy pro potraviny Asociace zemědělské a lesnické techniky A.ZeT Činnosti a služby asociace: Asociace zemědělské a lesnické techniky ZeT je sdružením právnických osob, byla založena v roce 1990. Členy asociace jsou výrobní, obchodní, výzkumné a servisní podniky, jejichž záměrem bylo vytvoření společné základny pro řešení problémů v oblasti vývoje, výroby a prodeje zemědělských a lesnických strojů. Asociace má 40 členských firem. Nosnou činností sekretariátu Asociace je poskytování informačního servisu členským podnikům. Za tímto účelem byl vybudován informační systém o členech Asociace i dalších výrobcích a prodejcích zemědělské a lesnické techniky doma i v zahraničí. Mezi hlavní činnosti A.ZeT dále patří: zprostředkování podnikatelských kontaktů, vyhledávání a navazování spolupráce mezi českými podniky na straně jedné a zahraničními firmami na straně druhé za účelem výrobních nebo obchodních kooperací, propagace a poskytování informací o výrobcích a službách členů Asociace, spolupráce při organizaci vzdělávacích akcí pro členy (semináře, dny nové techniky, výukové programy), zajišťování aktivní i pasivní účasti na výstavách a veletrzích (organizace společných expozic, zprostředkování výhodných podmínek účasti, pořádání zájezdů na mezinárodní výstavy zemědělské a lesnické techniky), usnadňování transferu technologií, výrobků a knowhow, iniciování právních předpisů a technických norem, spolupráce s vládními i nevládními organizacemi, s Agrární komorou, Potravinářskou komorou a jejich zájmovými a výrobkovými svazy, spolupráce s veřejností, zastupování zájmů členských podniků vůči zahraničním institucím a podnikatelským subjektům. Sídlo: Zemědělská 1, 613 00 Brno, Sekretariát: Šumavská 31, 612 54 Brno tel.: 541 235 256, fax: 541 235 257 zet.agro@post.cz, www.zetis.cz

Ličenská pekárna začala být budována již v roce 1960 za humny obce Lično poblíž Kostelce nad Orlicí. Dokončením provozu u Lična v roce 1961 se tak zlepšilo pravidelné denní zásobování příslušné oblasti chlebem a pečivem. Provozovnu pekárny Lično vydražila v roce 1991 v rámci privatizace akciová společnost BEAS se sídlem v Hradci Králové. V závodě se tou dobou vyráběly pouze dva druhy konzumního chleba a pracovalo zde ve dvousměnném provozu jednadvacet zaměstnanců. V roce 1993 firma rozšířila sortiment o výrobu jemného pečiva. K dalšímu podstatnému rozšíření došlo v letech 1996 a 1997, kdy objekt prošel celkovou rekonstrukcí. Byla přistavěna nová výrobní hala, vybudovány expediční prostory a instalovala se nová linka na chléb. O rok později strojní zařízení doplnila nová linka na pečivo. Tím se výrazně rozšířil sortiment výrobků na 70 druhů, zvýšila se výrobní kapacita a samozřejmě i produktivita práce. V roce 2002 byla postavena nová hala s linkou na výrobu běžného pečiva s dvojnásobnou kapacitou. Také byly vystavěny nové expediční prostory a sociální zařízení pro zaměstnance. V následujících letech postupně docházelo i k dalším technologickým zlepšením, k plynofikaci pekárny, k výstavbě haly na výrobu řemeslného chleba a v roce 2005 byla postavena hala na výrobu jemného pečiva. Společnost neopomíjí ani ekologické aspekty výroby. Kromě plynofikace byly postaveny BEAS, a. s. - pekárna Lično, cukrářská výrobna Letohrad tzv. ekobloky, které umožňují využívat odpadní teplo a vyřešily tak otázky týkající se vytápění, ohřevu vody, výroby technologické páry, chlazení a klimatizování prostor pekárny. Současnost: V současné době pracuje v pekárně přes 200 zaměstnanců, kteří zde vyrábí na 230 druhů pekařských výrobků, včetně ruční výroby a bio výroby. Svými výrobky firma zásobuje území Královéhradeckého a Pardubického kraje. Mezi oblíbené výrobky Ličenské pekárny patří jednoznačně Ličenský chléb. Vyrábí se bez konzervantů a z vody s parametry vody kojenecké, navíc navazuje na více než sedmačtyřicet let trvající tradici zdejší výroby. Již třikrát se díky němu stala pekárna Lično vítězem soutěže Potravinář a potravina roku Královéhradeckého kraje jak v kategorii Mlýnské a pekárenské výroby i jejím celkovým vítězem. Firma má zavedený a certifikovaný systém kritických bodů (HACCP). Řada výrobků z pekárny Lično je oceněna značkou kvality KLASa. Firma BEAS, a. s. provozuje kromě ličenské pekárny i cukrárnu v Letohradě. Nyní má navíc společnost rozpracován projekt na výstavbu nové moderní pekárny na zelené louce v oblasti Podkrkonoší. členská základna České technologické platformy pro potraviny Gočárova 1620, 501 01 Hradec Králové, tel. 495 523 815 e-mail: beas@beas.cz, www.beas.cz

členská základna České technologické platformy pro potraviny COOP Moravia, s.r.o byla založena v roce 1992 moravskými spotřebními družstvy k zajišťování integrovaného nákupu potravinářského i nepotravinářského zboží do velkoobchodních skladů a prodejen družstev. Zajišťujeme pro spotřební družstva integrovaný nákup zboží a služeb od cca 360 dodavatelů skladových dodávek a čerstvého zboží. Organizuje prodejní akce a soutěže a další marketingové aktivity. Dodáváme spotřebním družstvům i výrobky privátních značek. Jde o řadu výrobků s označením COOP Klasik, která byla první řadou produktů vlastní značky COOP. V současnosti jde přibližně o 90 výrobků, které jsou v prodejnách skupiny COOP nabízeny pod označením Náš výrobek pro Vás. Jsou určeny spotřebitelům, kteří upřednostňují nákup zboží za nejnižší cenu. Druhá skupina vlastních značek je označena COOP Premium. Jde o nadnárodní značku a zboží takto označené má nejvyšší evropskou kvalitu, navíc má i přijatelnou cenu, takže může uspokojit i nejnáročnější zákazníky. Nejnovější je řada COOP Quality Standard. Pod tímto označením je spotřebitelům, kteří chtějí nakoupit výhodně a zároveň žádají produkty známých značek, nabízeno potravinářské i nepotravinářské zboží. COOP Morava prosazuje ve své obchodní politice nové směry a strategická rozhodnutí. V poměrně krátké době byl například (ve spolupráci se společností COOP Centrum a SČMSD) zaveden prodej biopotravin. Momentálně družstva nabízejí 50 trvanlivých a 20 čerstvých biopotravin. Sortiment nákupní centrály neustále rozšiřují a obnovují nakupují především od českých producentů. Záměrem je zavést prodej biopotravin až v jedné třetině všech družstevních prodejen. COOP Morava s.r.o se aktivně podílí na realizaci ostatních projektů skupiny COOP. V roce 2008 realizovala společnost COOP Morava na vlastní účet výkony v celkové částce 3 300 000 tisíc Kč. COOP Moravia, s.r.o. Sukova 2, 659 40 Brno, tel.: 542 216 122, Fax: 542 215 252 e-mail: coopmorava@coopmorava.cz, cep@coopmorava.cz, www.coopmorava.cz Jednatel ve funkci ředitele: Josef Čep

Společnost Cukrovary a lihovary TTD, a. s. je největším českým producentem cukru a lihu. V pěti závodech se ročně vyrobí z cukrové řepy zhruba 210 tisíc tun cukru (cukrovary v Dobrovici a v Českém Meziříčí), 800 tis. hl lihu (lihovar Dobrovice - bioethanol, lihovar Chrudim jemný a technický líh). V Balícím centru Mělník se ročně zabalí do spotřebitelského balení více než 80 tis. tun cukru. Jedním z hlavních cílů společnosti je zajištění bezpečnosti a požadované kvality vyráběných výrobků. Proto již v roce 1998 byla provedena ve společnosti certifikace podle norem ISO 9000 a byl rovněž zaveden systém HACCP. Cukrová řepa jako základní surovina nejenom pro výrobu potraviny (cukr), ale i nově i pro výrobu energie (bioethanol) je dodávána přibližně 420 pěstiteli z plochy 30 tis. ha. Závody společnosti Cukrovary a lihovary TTD: Cukrovar Dobrovice Cukrovar v Dobrovici bez přerušení zpracovává cukrovou řepu již 178 let, v posledních několika letech prošel výraznou modernizací a dnes patří mezi největší závody ve střední a východní Evropě. Během cukrovarnické kampaně se v něm zpracuje 14 000 tun cukrové řepy denně. Kvalita vyráběného cukru dosahuje nejvyšších evropských standardů. Navíc jsou v cukrovaru z řepných vyloužených řízků vyráběny pelety (objemové krmivo pro skot). Cukrovar České Meziříčí Cukrovar v Českém Meziříčí prošel podobně jako cukrovar v Dobrovici poměrně rozsáhlou rekonstrukcí směřující do zvýšení zpracovatelské kapacity GOLDIM, Cukrovary s.r.o. a lihovary TTD, a. s. a zlepšení kvality vyráběného cukru. Cukrovar dnes zpracovává 7 000 tun cukrové řepy/den. Celková roční výroba cukru v Českém Meziříčí je 70 tis. tun. V nově instalované sušárně řepných řízků se ročně vyprodukuje cca 30 tis. tun palet. Balící centrum Mělník V mělnickém balícím centru se ročně zabalí více než 80 000 tun cukru (moučka, krupice, krystal, kostky, kostky bridž), a to do více než 38 různých druhů obalů. Balící centrum Mělník je držitelem certifikátů: BRC Global Standard Food Issue 3 vyšší úrovně, IFS a díky prováděné politice jakosti se podařilo společnosti získat několik národních certifikátů kvality Klasa. Agroetanol TTD, a. s. lihovar Dobrovice Lihovar v Dobrovici, který je provozován dceřinou společností Agroetanol TTD, a. s., je vůbec prvním průmyslovým lihovarem na výrobu bezvodého kvasného lihu (bioethanolu) v České republice. Výroba obnovitelného zdroje energie - bioethanolu byla zahájena v říjnu 2006. Na konci roku 2008 byla v lihovaru zahájena výroba E85 vysokokoncentrovaného obnovitelného paliva, které je šetrné k životnímu prostředí (směs 85 % bioethanolu a 15% benzinu). Roční výrobní kapacita lihovaru je jeden milion hektolitrů. Lihovar Chrudim Lihovar Chrudim je součástí společnosti Cukrovary a lihovary TTD, a. s. V lihovaru je vyráběn velmi kvalitní potravinářský líh a technický líh v celkovém množství 200 tis. hl. členská základna České technologické platformy pro potraviny Cukrovary a lihovary TTD a.s. Palackého náměstí 1, 294 41 Dobrovice tel.: +420 326 900 111, Fax: +420 326 900 103 www.cukrovaryttd.cz, e-mail: kontakt@ttdcukrovary.cz

členská základna České technologické platformy pro potraviny Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu je zájmovým společenstvem, které sdružuje 71 podnikatelských subjektů. Většina členských organizací se zabývá nákupem rostlinných zemědělských komodit, především zrnin, olejnin a luštěnin. Nakoupené komodity skladuje, z části zpracovává a prodává tuzemským a zahraničním odběratelům. Členské organizace sdružené v ČMSOZZN disponují skladovací kapacitou na 4,5 milionů tun. Z hlediska konstrukce se jedná převážně o betonová sila, ve kterých je možné uchovávat dlouhodobě v dobré jakosti skladované komodity. Mimo výkup zemědělských komodit některé členské organizace se věnují i prodeji zemědělských potřeb, zejména hnojiv, přípravků na ochranu rostlin a zemědělských strojů. Některé členské organizace mají také vlastní zemědělskou výrobu a to jak rostlinnou, tak i živočišnou, zejména zaměřenou na produkci brojlerů. Jednou z hlavních činností členských organizací je průmyslová výroba premixů a krmných směsí pro všechny druhy hospodářských zvířat. Celková roční výroba krmných směsí je v objemu cca 2,4 milionů tun což představuje 75 % z celkové roční výroby průmyslově vyráběných krmných směsí v ČR. Mezi členy sdružení patří také celá řada dovozců speciálních krmiv, výživových doplňků a doplňkových látek. Bez produkce kvalitních a bezpečných krmiv si nelze představit výrobu kvalitních a bezpečných potravin, protože krmiva jsou jedním z rozhodujících vstupů do potravinového řetězce. Podle nových předpisů Evropské unie se stále více sbližují nároky na bezpečnost krmiv a potravin a to vše jen potvrzuje důvody, proč je Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu členem Potravinářské komory. Českomoravské sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu je rovněž členem Evropské federace průmyslových výrobců krmných směsí FEFAC. Patříme k aktivním členům této federace, ve které mají zastoupení krmivářské asociace z 22 členských států Evropské unie.

Českomoravský svaz mlékárenský vznikl v roce 1990 na počátku hlubokých transformačních přeměn celé naší ekonomiky, které se zvláště tíživě prosazovaly nejenom v zemědělství, ale i v navazujících odvětvích mlékárenský průmysl nevyjímaje. Hlavní poslání založené stavovské organizace je hájit zájmy nově vzniklé struktury mlékárenského průmyslu při jednání s orgány státní správy a dalšími organizacemi. ČMSM má v současné době celkem 40 členů a sdružuje měřeno objemem nakupovaného mléka více než 80% mlékárenského sektoru. Členy svazu jsou i další subjekty, jejichž činnost s mlékárenským průmyslem jakkoliv souvisí. Jedná se o servisní organizace, obchodní společnosti, dodavatele strojního zařízení, náhradních dílů, obalových a dalších pomocných materiálů apod. Českomoravský svaz mlékárenský ČMSM je jedním ze zakládajících členů Potravinářské komory ČR a mlékárenství, jako jedno z nejvýznamnějších odvětví potravinářského průmyslu, zaujímá významná místa ve všech volených orgánek této organizace. Ať již v rámci připomínkového řízení Potravinářské komory, nebo samostatně se účastní tvorby nové legislativy i procesu její harmonizace s legislativou EU. Ve spolupráci s Výzkumným ústavem mlékárenským vydává odborný časopis Mlékařské listy, jehož prostřednictvím informuje odbornou veřejnost o svých aktivitách. Pravidelně čtvrtletně zveřejňuje zpracované statistické výsledky v oblasti nákupu mléka a mlékárenské výroby. členská základna České technologické platformy pro potraviny ČMSM úzce spolupracuje s Výzkumným ústavem mlékárenským, VŠCHT Ústavem technologie mléka a tuků, Mendlovou zemědělskou a lesnickou universitou v Brně a Střední průmyslovou školou mlékárenskou v Kroměříži. ČMSM je asociovaným členem Mezinárodní mlékařské federace. V roce 2003 se stal asociovaným členem také Evropské mlékárenské asociace, kde je od roku 2004 řádným členem. Po celou dobu udržuje na mezinárodní úrovni pravidelné kontakty a čerpá z jejich bohatých odborných zdrojů. Českomoravský svaz mlékárenský V OLŠINÁCH 75, 100 00 PRAHA 10, Michal Němec, výkonný ředitel, tel.: (+420) 274 822 002, fax: (+420) 274 821 759, e-mail: cmsm@volny.cz, www.cmsm.cz

členská základna České technologické platformy pro potraviny EUROFINS CZ, s.r.o. Společnost Eurofins CZ patří do celosvětového konsorcia laboratoří se širokým zaměřením analýz nejen v oblasti kontroly bezpečnostních a kvalitativních parametrů potravin. Konsorcium EUROFINS sdružuje více než 150 společností a nabízí více než 25.000 analýz v 29 zemích světa. Díky této spolupráci je naše společnost schopná poskytovat široké spektrum i velice specifických analýz, včetně těch, k jejichž provádění a interpretaci je nutné vysoce kvalifikované zázemí, které je v řadě případů zajištěno napojením na vědecká pracoviště. Samozřejmostí v nabídce služeb je provádění analýz v akreditovaných laboratoří. Pro nejčastěji a rutině prováděné analýzy společnost disponuje vlastními mikrobiologickými laboratořemi v blízkosti Prahy a chemickými laboratořemi v Bratislavě a Nových Zámcích na Slovensku. V ČR i SR je provozována svozová služba s vlastními chlazenými vozidly a vyškolenými pracovníky s možností akreditovaného odběru vzorků a stěrů. Vypracovaný logistický systém umožňuje provádět analýzy ve velmi krátkých časech. V oblasti mikrobiologie disponují laboratoře metodou PCR, (výsledky do 24 hodin). Nabídka služeb: Poradenství v oblasti Zavádění a certifikace systémů řízení jakosti a bezpečnosti potravin Stanovování trvanlivosti výrobků Odběr vzorků svozová služba Odběr vzorků ve skladech a obchodech podle určení zákazníka, včetně anonymního nákupu vzorků, popřípadě odběr protivzorků pro dodavatele nebo pro pozdější ověření výsledků. Paralelní odběr vzorků v případě kontroly dozorovými orgány. Vyhodnocení Porovnávání výrobků s benchmarkem Vyhodnocení výsledků proti legislativním požadavkům, technickým specifikacím a dalším normám. Posuzování a schvalování označení výrobků vykonávané vlastním certifikačním orgánem. Zasílání výsledků v elektronické podobě, fotografování vzorků, přehledné vyhodnocení ve formě souhrnné tabulky. Okamžité varování v případě nevyhovujících výsledků. EUROFINS CZ, s.r.o. Adresa: Panenské Břežany, Hlavní 50 tel.: +420 283 970 610, fax: +420 283 970 552 e-mail: info@eurofins.cz

Již ve 13. století vznikaly na našem území cechy stavovská seskupení řemeslníků, která měla řadu profesních, společenských a hospodářských funkcí. Za zásluhy při poražení korutanských žoldnéřů v roce 1310 získal řeznický cech od Jana Lucemburského právo umístit do svého znaku českého lva spolu s privilegiem nástupu v čele všech řemesel. V roce 1883 byly cechy zrušeny a nahrazeny živnostenskými společenstvy. Ve 20. - 30. letech 20. století se již v oboru zpracování masa využívalo průmyslových prvků a v Čechách takto zpracovávalo surovinu na 30 závodů. V jatečné výrobě převažovaly podniky, které byly majetkem obcí nebo je vlastnila samostatná společenstva řezníků. Po znárodnění v roce 1948 byly budovány nové průmyslové kapacity a od roku 1954 začala výstavba velkých průmyslových závodů masokombinátů. V roce 1990, v období společenského pohybu směřujícímu k tržnímu hospodářství byla znovu zakládána a obnovována profesní sdružení. Zpracovatelé masa v polovině roku 1990 zahájili přípravné práce se záměrem ustavení zájmového sdružení s právní subjektivitou svazového charakteru, které by reprezentovalo všechny vlastnické formy. Po ustavujícím shromáždění se dne 29. listopadu 1990 konala první valná hromada tehdy Podnikatelského svazu řezníků a uzenářů Čech, Moravy a Slezska se sídlem v Praze, jehož členy se staly všechny transformující se průmyslové podniky oboru a také skupina začínajících podnikatelů řezníků a uzenářů. V průběhu své činnosti, v roce 1992, změnila tato profesní organizace svůj název na Společenstvo řezníků a uzenářů Čech, Moravy a Slezska, který byl v roce 1996 jedním ze čtveřice zakládajících členů Potravinářského sdružení ČR, tj. předchůdce nynější Potravinářské komory ČR. Od roku 2001 pak výše uvedená původní řeznickouzenářská organizace nese svůj současný název - Český svaz zpracovatelů masa (ČSZM), který navázal na předcházející úspěšnou činnost společenstva a v jehož řadách působila a působí řada významných odborníků a osobností z oboru jatečnictví, zpracování a distribuce masa. Český svaz zpracovatelů masa Český svaz zpracovatelů masa je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob podnikajících v oboru nákupu, zpracování a prodeje jatečných zvířat, masa a masných výrobků. Hlavním posláním ČSZM je ochrana a uplatňování zájmů svých členských subjektů ve vnitřním i vnějším ekonomickém prostředí, poskytování odborných služeb v oblasti výrobního, technologického, obchodního poradenství, výchovy dorostu a učňů. ČSZM zajišťuje koordinaci společných činností vůči orgánům státní správy, orgánům a organizacím EU, jejichž činnost jakýmkoliv způsobem souvisí s okruhy zájmů tuzemského masozpracujícího průmyslu. Uvedené činnosti jsou realizovány průběžně, především na základě intenzivní spolupráce s Potravinářskou komorou ČR, Agrární komorou ČR, Ministerstvem zemědělství ČR, Státní veterinární správou ČR, Státním zemědělským intervenčním fondem a dalšími institucemi. ČSZM je rovněž v kontaktu s jednotlivými tuzemskými profesními svazy, Českou technologickou platformou pro potraviny a Sektorovou radou potravinářství a krmivářství. Nedílnou součástí činnosti ČSZM je aktivní zapojení do struktur Evropského svazu zpracovatelů masa (CLITRAVI) a Evropského svazu obchodníků s masem a dobytkem (UECBV). Pro své členské subjekty ČSZM zajišťuje nepřetržitý oborový informační servis, on-line přístup k novelizovaným právním předpisům vztahujícím se k problematice zpracování masa, organizuje semináře, odborné soutěže, společenské akce, zahraniční studijní cesty a různé další aktivity. Činnost ČSZM zajišťuje sekretariát svazu, ovšem na všech jeho odborných aktivitách se významně podílí Výrobní sekce a Sekce pro nákup jatečných zvířat. Představenstvo a dozorčí rada ČSZM se schází pravidelně, jednání představenstva vede předseda představenstva ČSZM, který je zároveň předsedou svazu. Nejvyšším orgánem ČSZM je valná hromada, na níž členské subjekty uplatňují svá kontrolní a řídící práva. členská základna České technologické platformy pro potraviny Český svaz zpracovatelů masa, Libušská 319, 140 00 Praha 4 Písnice tel/fax: +420 244 092 405 e-mail: sekretariat@cszm.cz, www.cszm.cz