Základní škola a Mateřská škola Jehnědí, okres Ústí nad Orlicí Jehnědí 82, 562 01 Ústí nad Orlicí, IČO 75016133 tel. 465 547 259, e-mail: zsjehnedi@wo.cz, http://www.jehnedi.cz Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání s motivačním názvem : Hrát si a učit se, proč ne? Číslo jednací : 59/2007/K Platnost : od 1. 9. 2007 V Jehnědí dne 30. 8. 2007 Ivana Myšáková, ředitelka školy
OBSAH: 1. Identifikační údaje 5 2. Charakteristika školy 6 2.1. Součásti 6 2.2. Prostorové a materiálně technické vybavení ZŠ 6 2.3. Vybavení výpočetní techniky 7 2.4. Materiálně technické vybavení ŠD 7 2.5. Materiálně technické vybavení MŠ 7 2.6. Charakteristika pedagogického sboru 7 2.7. Podmínky pro hygienu a bezpečnost práce 8 2.8. Psychosociální podmínky 8 2.9. Spolupráce s rodiči 8 2.10. Dlouhodobé projekty 9 3. Charakteristika ŠVP 10 3.1. Základní filozofie programu 10 3.2. Kompetence RVP ZV 11 3.3. Kompetence ŠVP 13 3.4. Výchovně vzdělávací cíle 13 3.4.1. Cíle žáků 13 3.4.2. Cíle učitelů 14 3.5. Prevence soc. patologických jevů 14 3.6. Zabezpečení výuky žáků se spec. Vzdělá 14 3.7. Zabezpečení výuky mimořádně nadaných žáků 15 3.8. Průřezová témata 15 3.8.1. OSV 15 3.8.1.1. Charakteristika 15 3.8.1.2. Přínos 16 3.8.1.3. Tématické okruhy 16 3.8.2. Výchova dem. Občana 17 3.8.2.1. Charakteristika 17 3.8.2.2. Přínos 18 3.8.2.3. Tématické okruhy 18 3.8.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 19 3.8.3.1. Charakteristika 19 3.8.3.2. Přínos 19 3.8.3.3. Tématické okruhy 20 3.8.4. Multikulturní výchova 20 3.8.4.1. Charakteristika 20 3.8.4.2. Přínos 21 3.8.4.3. Tématické okruhy 21 3.8.5. Environmentální výchova 22 3.8.5.1. Charakteristika 22 3.8.5.2. Přínos 22 3.8.5.3. Tématické okruhy 23 3.8.6. Mediální výchova 24 3.8.6.1. Charakteristika 24 3.8.6.2. Přínos 25 3.8.6.3. Tématické okruhy 25 3.9. Průřezová témata na úrovni školy 26 2
3.9.1. OSV 26 3.9.1.1. Osobnostní rozvoj 27 3.9.1.2. Sociální rozvoj 28 3.9.1.3. Morální rozvoj 28 3.9.2. Výchova dem. Občana 28 3.9.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 28 3.9.4. Multikulturní výchova 29 3.9.5. Environmentální výchova 29 3.9.6. Mediální výchova přehled činností školy 30 3.10. Průřezová témata v jednotlivých předmětech 31 3.10.1. Český jazyk 31 3.10.1.1. OSV 31 3.10.1.2. Výchova dem. občana 32 3.10.1.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 33 3.10.1.4. Multikulturní výchova 33 3.10.1.5. Environmentální výchova 33 3.10.1.6. Mediální výchova 33 3.10.2. Matematika 34 3.10.2.1. OSV 34 3.10.2.2. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 35 3.10.2.3. Multikulturní výchova 36 3.10.2.4. Environmentální výchova 36 3.10.3. Prvouka, Přírodověda, Vlastivěda 36 3.10.3.1. OSV 36 3.10.3.2. Výchova dem. občana 38 3.10.3.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 39 3.10.3.4. Multikulturní výchova 39 3.10.3.5. Environmentální výchova 40 3.10.3.6. Mediální výchova 41 3.10.4. Anglický jazyk 41 3.10.4.1. OSV 41 3.10.4.2. Výchova dem. občana 43 3.10.4.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 43 3.10.4.4. Multikulturní výchova 44 3.10.4.5. Environmentální výchova 44 3.10.4.6. Mediální výchova 45 3.10.5. Hudební výchova 45 3.10.5.1. OSV 45 3.10.5.2. Výchova dem. Občana 46 3.10.5.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 47 3.10.5.4. Multikulturní výchova 47 3.10.5.5. Mediální výchova 47 3.10.6. Výtvarná výchova a Praktické činnosti 47 3.10.6.1. OSV 47 3.10.6.2. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 48 3.10.6.3. Multikulturní výchova 49 3.10.6.4. Environmentální výchova 49 3.10.6.5. Mediální výchova 49 3.10.7. Informatika 49 3.10.7.1. OSV 49 3.10.7.2. Výchova dem. Občana 51 3
3.10.7.3. Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech 51 3.10.7.4. Multikulturní výchova 51 3.10.7.5. Environmentální výchova 51 3.10.7.6. Mediální výchova 52 3.10.8. Tělesná výchova 52 3.10.8.1. OSV 52 3.10.8.2. Výchova dem. občana 54 3.10.8.3. Multikulturní výchova 54 3.10.8.4. Environmentální výchova 54 4. Učební plán 55 5. Učební osnovy 56 5.1. Český jazyk 56 5.2. Anglický jazyk 71 5.3. Matematika 76 5.4. Prvouka 93 5.5. Přírodověda 103 5.6. Vlastivěda 111 5.7. Informatika 115 5.8. Hudební výchova 117 5.9. Výtvarná výchova 121 5.10. Praktické činnosti 126 5.11. Tělesná výchova 131 6. Autoevaluace 138 6.1. Autoevaluace 138 6.2. Oblasti, cíle, kritéria autoevaluace 138 6.3. Nástroje 138 6.4. Časový plán 139 6.5. Hodnocení školy 139 6.6. Dotazník pro autoevaluci učitele 139 6.7. Časový plán 07/08 141 6.8. Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků 141 6.8.1. Zásady hodnocení průběhu a výsledku vzdělávání 142 6.8.2. Zásady pro hodnocení chování ve škole 144 6.8.3. Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků 144 6.8.4. Stupně hodnocení prospěchu 144 6.8.4.1. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření 145 6.8.4.2. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou praktického zaměření 146 6.8.4.3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného zaměření 148 6.8.5. Stupně hodnocení chování 148 6.8.6. Způsob získávání podkladů pro hodnocení 149 6.8.7. Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách 151 6.8.8. Opravná zkouška 152 6.8.9. Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami 152 4
1. Identifikační údaje ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO ZÁKLADNÍ VZDĚLÁVÁNÍ č.j.: 59/2006/K Motivační název: Hrát si a učit se proč ne? Předkladatel: Základní škola: Základní škola a Mateřská škola Jehnědí, okres Ústí nad Orlicí IČO: 75016133 Ulice, č.p., č.o.: Jehnědí 82 PSČ, město: 562 01 Ústí nad Orlicí Jméno ředitele: Mgr. Ivana Myšáková Kontakty: tel. 465 547 259 e mail zsjehnedi@wo.cz Zřizovatel školy: Název: Obec Jehnědí Adresa: Jehnědí 3, p.ústí nad Orlicí 562 01 Kontakty: tel. 465547249 e-mail ou@jehnedi.cz Platnost od: 1.9. 2007.. Ivana Myšáková, ředitelka ZŠ a MŠ Jehnědí 5
2. Charakteristika školy Základní škola Jehnědí byla postavena roku 1956. Je umístěna v centru obce Jehnědí a je obklopena zelení. Od roku 2003 je v právní subjektivitě a její název byl pozměněn na: Základní škola a Mateřská škola Jehnědí, okres Ústí nad Orlicí. Skládá se ze 4 součástí základní školy, mateřské školy, školní jídelny a školní družiny. Základní škola Jehnědí je neúplnou školou pouze pro žáky 1.-5. postupného ročníku. Její kapacita je 30 žáků. Žáci mají k dispozici tři učebny, šatnu, jídelnu, nezbytné hygienické zázemí a školní zahradu. Součástí objektu není tělocvična ani venkovní hřiště. K pohybovým aktivitám je využívána místní sokolovna a hřiště fotbalového oddílu. Jako počítačová učebna slouží ředitelna školy. V současné době navštěvuje základní školu 26-30 žáků 1. stupně z Jehnědí, Svatého Jiří, Sudislavi, Voděrad a Oucmanic. Ročníky jsou spojovány do dvou tříd, podle aktuálního počtu žáků. O žáky se starají dvě paní učitelky a paní vychovatelka. Pedagogičtí pracovníci doplňují své vzdělání dalším doplňkovým studiem, navštěvují odborné semináře a účastní se kurzů jazykových a počítačových, aby se stali plně kvalifikovanými a odborně připravenými na změny ve své pedagogické práci, které s sebou přináší zavádění školních vzdělávacích programů do výuky. Od roku 1996 škola vyučuje podle vzdělávacího programu Základní škola č.j. 16-847/96-2. V odpoledních hodinách nabízí škola svým žákům zájmové útvary. Jejich nabídka je každým rokem aktualizována podle zájmu dětí. Škola je centrem nejen vzdělávacím, ale i společenským a kulturním. Mimoškolní projekty jsou přístupné pro širokou veřejnost. Jejich realizace otevírá prostor pro vytváření dobrých vztahů na úrovni rodič-škola, rodič učitel- žák. Zároveň má škola díky těmto projektům možnost přibližovat a vysvětlovat rodičům i širší veřejnosti vlastní záměry, strategie a plány. Rodiče pomáhají s realizací konkrétních úkolů a nápadů.ve škole pracuje šestičlenná školská rada, která hodnotí činnost školy a vyjadřuje se k rozpočtu školy a důležitým dokumentům. Škola spolupracuje s malotřídkami z Kerhartic, Písečné a Hnátnice. 2.1. Součásti IZO Kapacita Základní škola 102 642 133 30 Mateřská škola 107 589 419 28 Školní družina 102 930 716 20 Školní jídelna 118 000 985 neuvádí se 2.2. Prostorové a materiálně technické vybavení základní školy Odborné učebny 0 Učebny pro více než 20 žáků 2 Učebny pro méně než 20 žáků 1 Školní zahrada se šplhadly, školní pozemek 1+1 pro prakt. činnosti školní jídelna nevyhovující * 6
* Projekt na přístavbu školy, který tento problém vyřeší, je schválen. Obec Jehnědí řeší možnosti financování stavby v hodnotě 3 000 000 Kč. Hygienická stanice udělila školní jídelně výjimku. Učebny základní školy jsou vhodně vybaveny pro pracovní, relaxační i nenáročné pohybové aktivity žáků v průběhu vyučování i v době školní družiny. Žáci mají k dispozici školní knihovnu a v době vyučování mohou využívat vhodných encyklopedií, pravidel a dalších materiálů k zjišťování potřebných informací. Škola má vlastní školní pozemek a vhodné nářadí, potřebné k práci v hodinách praktických činností. Učebnice, didaktické pomůcky, informační a komunikační technika a další pomůcky jsou pořizovány na základě podnětů ze strany pedagogů a vzhledem k rozpočtu školy. Prostory pro osobní hygienu žáků a učitelů odpovídají hygienickým požadavkům. 2.3. Vybavení výpočetní technikou Počítačů celkem 10 z toho přístupných žákům 7 Počítačů připojených k internetu 9 z toho přístupných žákům 7 Dataprojektor 1 2.4. Materiálně technické vybavení školní družiny Prostory chybí třída pro školní družinu, využívána je učebna školy Vybavení TV, video, možnost práce na 3 počítačích, hry, stavebnice, elekrofonické varhany, koloběžky, zahradní stoly a lavičky 2.5. Materiálně technické vybavení mateřské školy Prostory 1 učebna, 1 herna, ložnice, jídelna Vybavení TV, video, 1 počítač připojený k internetu, hry, stavebnice, elekrofonické varhany, vnitřní relaxační bazének, dětský obchod, zahrada s houpačkami, hopsadly a průlezkami, zahradní domeček, venkovní stoly a lavičky, pískoviště 2.6. Charakteristika pedagogického sboru Pedagogických pracovníků celkem 6 z toho v MŠ 2 z toho v ZŠ 3 z toho v ŠD 1 Kvalifikovaní 4 Nekvalifikovaní (pouze) v ZŠ 2 Studující Jedna vyučující dokončí studium na vysoké škole v lednu 2010, další plánuje zahájit studium v roce 2012. 7
2.7. Podmínky pro hygienické a bezpečné vzdělávání a život školy Škola se snaží pro žáky vytvářet vhodnou strukturu pracovního a odpočinkového režimu žáků s dostatkem relaxace a aktivního pohybu v průběhu vyučovacích hodin i v době přestávek. V dopoledních hodinách jsou zařazována protahovací zdravotní cvičení, o hlavní přestávce mají děti možnost pobývat na zahradě školy. Režim vyučování je sestaven s ohledem na hygienu učení a věk žáků. Źáci se stravují ve školní jídelně, která sestavuje jídelníčky podle zásad zdravé výživy. Po celý den mohou žáci dodržovat pitný režim. Na chodbě jsou umístěny várnice s nápoji. Žáci jsou pravidelně seznámovani s bezpečností ve škole, při akcích mimo školu i o prázdninách. Budova školy prochází pravidelnými kontrolami, aby se možnost úrazů snížila na minimum. V základní škole jsou pedagogičtí pracovníci schopni zabezpečit první pomoc dětem i spolupracovníkům na základě proškolení Červeným křížem. Lékárničky jsou pravidelně doplňovány a jsou umístěny tak, aby mohli být kdykoli využity. 2.8. Psychosociální podmínky a organizační podmínky Učitelé se snaží vytvářet příjemnou atmosféru pro žáky i jejich rodiče. Výuka je propojována se skutečným životem. Pracovníci školy přihlížejí k individuálním odlišnostem žáků, respektují je. Jsou tolerantní k chybám a omylům. Snaží se o vytváření partnerství ve vztahu učitelžák. Všichni se podílejí na tvorbě ŠVP a chápou potřeby změn ve vzdělávání. Jsou přístupní k dalšímu vzdělávání. Žáky se snaží chránit před sociálně patologickými jevy. Prevence je prováděna na základě minimálního preventivního programu a spoluprací s pracovníky pedagogickopsychologickou poradnou. 2.9. Spolupráce s rodiči Rodiče žáků jsou považováni též za partnery a k důležitých změnách v režimu školy mají možnost se vyjádřit. Za tímto účelem ředitel školy svolává mimořádné schůzky. 2x ročně jsou pořádány pravidelné třídní schůzky pro rodiče žáků prvního ročníku je četnost schůzek větší. Učitelé se snaží třídní schůzky vést neformálně a jsou schopni šetrně podat rady týkající se výchovy dětí s ohledem na jejich školní úspěšnost. Za tímto účelem jezdí na pravidelné semináře s psychologickými pracovníky. V případě zájmu rodiču nabízejí učitelé možnost konzultačních hodin (na základě telefonické domluvy). O prospěchu žáků jsou rodiče informováni prostřednictvím žákovských knížek. Se zaváděním ŠVP budou informováni o svých dětech také prostřednictvím hodnotících listů, na kterých se budou podílet společně s vyučujícími a dětmi. Škola pořádá Dny otevřených dveří. Díky nim se rodiče mohou účastnit vyučovacích hodin buď jako pozorovatelé nebo se na vyučování přímo aktivně podílet. Rodiče také mohou pomáhat s organizací akcí v době mimo vyučování ( karneval, pohádkový les, zimní pobyt na Šajtavě.) a díky těmto společným akcím rodiče učitele mnohem lépe poznají. 8
2.10. Dlouhodobé projekty V minulých letech se škola účastnila dlouhodobého projektu Zdravé zuby a projektu Školní mléko. Díky zavádění školního vzdělávacího programu jsme se rozhodli školní rok v Základní škole Jehnědí rozdělit na 4 období, ve kterých se žáci základní školy zapojí do čtyř různých dlouhodobých projektů. Prostřednictvím výše zmiňovaných projektů se nám lépe podaří zaměřit se na mezipředmětové vazby, na zařazování průřezových témat a v neposlední řadě na plnění výchovně vzdělávacích kompetencí. Projekt na 1. čtvrtletí VŠUDE DOBŘE DOMA NEJLÉPE 1.ročník NAŠE OBEC JEHNĚDÍ fotoalbum obce 2. ročník PRSTEM PO MAPĚ umístění Jehnědí na mapě ČR 3. ročník OBEC, VE KTERÉ ŽIJI informační list o své obci, vztah člověka k prostředí (ENV) 4. ročník OKOLNÍ OBCE cyklistický výlet, orientace na mapě, zakreslení obcí do mapy 5. ročník KRAJSKÉ MĚSTO PARDUBICE - celodenní výlet Projekt na 2. čtvrtletí NEOPOUŠTĚJ STARÉ ZNÁMÉ PRO NOVÉ, ANEB Z POHÁDKY NA SKLÁDKY 1.+ 2. ročník EKOLOGICKÉ ZEMĚDĚLSTVÍ, bio výrobky 3. ročník VEŘEJNÝ PRŮZKUM anketa 4. ročník EKOSYSTÉMY přírodní společenstva 5. ročník LIDSKÁ AKTIVITA V PŘÍRODĚ - příspěvek do novin Projekt na 3. čtrvrtletí BYLO NEBYLO OD ADAMA K POČÍTAČI celoškolní projektový den - rekonstrukce určitého historického období Projekt na 4. čtvrtletí SÍLY A BARVY ŽIVOTA 1. ročník INDIÁNI 2. ročník ROMOVÉ 3. ročník VIETNAMCI 4. ročník ČERNOŠI 5. ročník ARABOVÉ Několikadenní projekt. VÝSTUP: Představení jednotlivých národnostních menšin. (oděv, jídlo, zvyky, jména, jazyk,..). Práce ve skupinách. 9
3. Charakteristika školního vzdělávacího programu 3.1. Základní filozofie programu Náš školní vzdělávací program Hrát si a učit se vzdělávací cíle RVP ZV. Vychází v souladu s RVP ZV z poznatků, že: - proč ne? naplňuje výchovné a v základním vzdělávání jde o to, aby si žáci osvojili základní poznatky o životě kolem sebe, (nelze naučit vše, k čemu lidstvo v poznání došlo); k učení je třeba žáky motivovat a činit je zajímavým a přiměřeným jejich věku; nejlepších a trvalých výsledků lze dosáhnout na základě porozumění určitému jevu, k tomu lze dospět tehdy, když žák zapojí do učení co nejvíc smyslů, když bude provádět činnosti, pozorovat, hovořit o nich, vyslovovat závěry objevovat; chceme-li dosáhnout dobrých výsledků u všech žáků, musíme jim dát prostor pro učení, protože stejných výsledků nelze dosáhnout u všech žáků za stejnou dobu; kvalitu vzdělávání neurčuje množství poznatků, ale jejich propojenost, smysluplnost a použitelnost pro život; efektivitu vzdělávání nelze založit jen na posuzování chyb žáků, ale je nutné využít nové mechanismy k hodnocení výsledků vzdělávání postavené na průběžném hodnocení činností žáků, na ověřování schopnosti řešit problémy komplexně a na celkovém posunu žáka nejen v kvalitě vědomostí a rozvoji dovedností, ale zejména v komplexním rozvoji osobnosti žáka; pozitivně laděné hodnotící soudy, užívané průběžně, mají vyšší motivační hodnotu a vedou k celkově dobrému zvládání učiva. Náš školní vzdělávací program vede žáky ke spolupráci, podnikavosti a vynalézavosti. Učí je, že trvalých vědomostí lze nabývat hlavně na základě vlastní činnosti. Nepředkládá žákům zpravidla hotové výsledky a poznatky k osvojení, ale vede je k tomu, aby vše nové, pokud to lze, získávali na základě činností, pozorování, pokusů na základě objevování. Nezaměstnává jednostranně rozum a paměť žáků, ale působí také na jejich city a vůli. Nehromadí jen množství vědomostí místo jejich kvality, ale snaží se rozvíjet schopnosti žáků a seznamovat je s pracovními metodami a postupy. Tyto metody a postupy si žáci osvojují tak, aby je uměli uplatnit v životě a mohli se sami dál vzdělávat. Menší nadání nebo částečná neznalost v některé oblasti by neměly být překážkou rozvoje žáka v jiných oblastech. Aby toho mohlo být dosaženo, zaměřuje se Škola pro život na využívání mezipředmětových vztahů. To znamená, že učí žáky užívat všech vědomostí a dovedností, kterým se naučili při každé vhodné příležitosti, ve všech učebních předmětech i v praktickém životě. Při osvojování nového učiva dbá vždy na to, aby nové učivo vycházelo z učiva předešlého, aby byly nové představy zařazovány do okruhu představ starších. Rozvoj inteligence žáka je podporován tím, že je mu umožněno samostatně se rozhodovat, uvažovat, provádět svoje činnosti, učit se řešit problémy. Žák své činnosti provádí samostatně. Vedeme ho přitom k samostatnému pozorování, srovnávání, rozboru pozorovaného jevu, k vlastnímu uvažování, kladení otázek, ke komunikaci. Činnosti organizujeme tak, aby žáci byli často v situacích, které vyžadují, aby o práci přemýšleli. 10
Učitel sám je při různých formách výuky spíše organizátorem a usměrňovatelem práce žáků. Žáci mají nárok na individuální tempo, možnost chybování a znovuobjevování, hodnocení podle individuálního pokroku v učení. Každý musí mít prostor na individuální projev a názor, prostor pro vzájemnou komunikaci a spolupráci. 3.2. Kompetence RVP ZV: Kompetence k učení Na konci základního vzdělávání žák: vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie, plánuje, organizuje a řídí vlastní učení, projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly, uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na matematické, přírodní, společenské a kulturní jevy samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti poznává smysl a cíl učení, má pozitivní vztah k učení, posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení, naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit, kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich Kompetence k řešení problémů Na konci základního vzdělávání žák: vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni, rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách, promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností vyhledá informace vhodné k řešení problému, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky, využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení, nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému samostatně řeší problémy; volí vhodné způsoby řešení; užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy ověřuje prakticky správnost řešení problémů a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací, sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit, uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí Kompetence komunikativní Na konci základního vzdělávání žák: formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu, vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje, účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje 11
rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi Kompetence sociální a personální Na konci základního vzdělávání žák: účinně spolupracuje ve skupině, podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu, na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu, na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů, v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy, chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu, oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj; ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty Kompetence občanské Na konci základního vzdělávání žák: respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot, je schopen vcítit se do situací ostatních lidí, odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy, je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu rozhoduje se zodpovědně podle dané situace, poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví, projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost, aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit chápe základní ekologické souvislosti a envinomentární problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí, rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví a trvale udržitelného rozvoje společnosti Kompetence pracovní Na konci základního vzdělávání žák: používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení, dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky, adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky 12
přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost, činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci, chápe podstatu, cíl a riziko podnikání, rozvíjí své podnikatelské myšlení 3.3. Kompetence školního vzdělávacího programu Kompetence vzdělávacího programu Hrát si a učit se proč ne? vycházejí z kompetencí výše uvedených a dávají si za cíl: Osvojit si strategii učení a být motivován pro celoživotní učení. Tvořivě myslet, logicky uvažovat a řešit problémy. Všestranně a účinně komunikovat. Spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní i druhých. Projevovat se jako svobodná a zodpovědná osobnost. Projevovat pozitivní city v chování a v prožívání životních situací; vnímavost a citové vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě. Aktivně rozvíjet a chránit své fyzické, duševní a sociální zdraví. Žít společně s ostatními, být tolerantní a ohleduplný k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám. Poznávat a rozvíjet vlastní schopnosti v souladu s reálnými možnosti a uplatňovat je při rozhodování o vlastní životní a profesní orientaci. 3.4. Výchovně vzdělávací cíle 3.4.1. Cílem našeho školního programu je, aby žáci: poznali a osvojili si strategii učení a byli motivování pro celoživotní vzdělávání; zvládli základy všestranné komunikace; naučili se spolupracovat a respektovat práci a úspěchy druhých; byli utvářeni a projevovali se jako zdravé individuality a svobodné osobnosti; projevovali pozitivní city v chování, jednání a v prožívání životních situací; vnímali citové vztahy k lidem, k prostředí, kde žijí, k přírodě; získali pozitivní vztah ke svému fyzickému a duševnímu zdraví, aktivně je chránili; byli schopni žít společně s ostatními lidmi, byli tolerantní a ohleduplní k druhým lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám; dokázali v životě používat všech ve škole nabytých zkušeností. 13
3.4.2. Cílem školního programu je, aby učitelé dokázali: vyučovat prostřednictvím vlastní činnosti žáků, využívat smyslové poznání a zkušenosti žáků; vytvářet prostředí, ve kterém se žáci cítí dobře a chtějí se učit, které dává prostor pro žákovu seberealizaci a sebedůvěru; poznávat (diagnostikovat) žáky, jejich potřeby a schopnosti; dát žákům přiměřený čas k učení a vést je k trvalému osvojení vědomostí; rozvíjet klima dobrých vztahů mezi žáky, mezi žákem a učitelem; volit učivo ve shodě s individuálními možnostmi a zájmy žáků, klást důraz na smysluplné učení (dialog, kooperaci), respektovat schopnosti žáků; vytvářet u žáků logické a kritické myšlení; učit žáky pracovat s informacemi, vyhledávat souvislosti, propojovat poznatky různého druhu, rozumět grafům, diagramům a tabulkám; rozvíjet schopnost žáků spolupracovat a pracovat v týmu; utvářet u žáků schopnost poslouchat a brát v úvahu názory jiných lidí; vést žáky k vlastní organizaci učení. využívat vhodných učebnic a učebních pomůcek k nim náležejícím; využívat vhodné pomůcky pro individuální činnosti žáků; organizovat vnitřní diferenciaci ve třídě; hodnotit znalosti žáků, nikoli jejich slabiny; organizovat práci žáků ve skupinách; vytvářet projekty s využitím mezipředmětových vztahů. 3.5. Prevence sociálně patologických jevů Metodik prevence vytváří ve spolupráci s pedagogickým týmem Minimální preventivní program pro daný školní rok. Koordinuje jeho realizaci. Součástí prevence jsou metody výuky - otevřený dialog a vstřícný vztah učitele a žáka, intenzivní komunikace s rodiči atd. Prevence probíhá i v rámci výuky jednotlivých vzdělávacích oblastí i při realizaci průřezových témat. 3.6. Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Škola je otevřená žákům se zdravotním znevýhodněním, sociálním znevýhodněním i žákům talentovaným, žákům s mimořádným nadáním. Třídní učitel zjišťuje vzdělávací potřeby žáků a ve spolupráci s poradenským zařízením v Ústí nad Orlicí zajišťuje odbornou diagnostiku. Na základě diagnostiky jsou konzultovány, plánovány a využívány vhodné metody a organizační postupy výuky. Žáci se zdravotním postižením i žáci mimořádně nadaní jsou integrováni v rámci běžných tříd. Na základě odborného posudku poradenského pracoviště speciální pedagog, třídní učitel a 14
další pedagogičtí pracovníci, ve spolupráci se zákonnými zástupci žáka, vytváří a realizují individuální vzdělávací plán (IVP). Struktura IVP vychází z platné právní úpravy, je doplněna v případě potřeby dohodou o formě podílu žáka a spolupráce se zákonnými zástupci. 3.7. Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných Škola vyhledává a snaží se rozvíjet talent a mimořádné nadání žáků. Při zjišťování mimořádného nadání žáků spolupracuje s poradenským pracovištěm a na základě závěrů odborného vyšetření sestavuje a realizuje IVP se strukturou dle právní úpravy. Mimořádně nadaní žáci mohou být přeřazeni do vyššího ročníku na základě komisionální zkoušky. Mimořádně nadaní žáci se mohou účastnit meziškolních soutěží. 3.8. Průřezová témata RVP ZV reprezentují v RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa a stávají se významnou a nedílnou součástí základního vzdělávání. Jsou důležitým formativním prvkem základního vzdělávání, vytvářejí příležitosti pro individuální uplatnění žáků i pro jejich vzájemnou spolupráci a pomáhají rozvíjet osobnost žáka především v oblasti postojů a hodnot. tvoří povinnou součást základního vzdělávání. Škola musí do vzdělávání na 1. stupni zařadit všechna průřezová témata uvedená v RVP ZV 1. Všechna průřezová témata však nemusí být zastoupena v každém ročníku. V průběhu základního vzdělávání je povinností školy nabídnout žákům postupně všechny tematické okruhy jednotlivých průřezových témat, jejich rozsah a způsob realizace stanovuje ŠVP. Průřezová témata je možné využít jako integrativní součást vzdělávacího obsahu vyučovacího předmětu nebo v podobě samostatných předmětů, projektů, seminářů, kurzů apod. Podmínkou účinnosti průřezových témat je jejich propojenost se vzdělávacím obsahem konkrétních vyučovacích předmětů a s obsahem dalších činností žáků realizovaných ve škole i mimo školu. V etapě základního vzdělávání jsou vymezena tato průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova Výchova demokratického občana Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech Multikulturní výchova Envinomentární výchova Mediální výchova 3.8.1. OSOBNOSTNÍ A SOCIÁLNÍ VÝCHOVA 3.8.1.1. Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Osobnostní a sociální výchova v základním vzdělávání akcentuje formativní prvky, orientuje se na subjekt i objekt, je praktické a má každodenní využití v běžném životě. 15
Reflektuje osobnost žáka, jeho individuální potřeby i zvláštnosti. Jeho smyslem je pomáhat každému žákovi utvářet praktické životní dovednosti. Specifikou Osobnostní a sociální výchovy je, že se učivem stává sám žák, stává se jím konkrétní žákovská skupina a stávají se jím více či méně běžné situace každodenního života. Jejím smyslem je pomáhat každému žákovi hledat vlastní cestu k životní spokojenosti založené na dobrých vztazích k sobě samému i k dalším lidem a světu. 3.8.1.2. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k porozumění sobě samému a druhým napomáhá k zvládání vlastního chování přispívá k utváření dobrých mezilidských vztahů ve třídě i mimo ni rozvíjí základní dovednosti dobré komunikace a k tomu příslušné vědomosti utváří a rozvíjí základní dovednosti pro spolupráci umožňuje získat základní sociální dovednosti pro řešení složitých situací (např. konfliktů) formuje studijní dovednosti podporuje dovednosti a přináší vědomosti týkající se duševní hygieny V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá k utváření pozitivního (nezraňujícího) postoje k sobě samému a k druhým vede k uvědomování si hodnoty spolupráce a pomoci vede k uvědomování si hodnoty různosti lidí, názorů, přístupů k řešení problémů přispívá k uvědomování mravních rozměrů různých způsobů lidského chování napomáhá primární prevenci sociálně patologických jevů a škodlivých způsobů chování Osobnostní rozvoj 3.8.1.3. Tematické okruhy průřezového tématu Rozvoj schopností poznávání cvičení smyslového vnímání, pozornosti a soustředění; cvičení dovedností zapamatování, řešení problémů; dovednosti pro učení a studium Sebepoznání a sebepojetí já jako zdroj informací o sobě; druzí jako zdroj informací o mně; moje tělo, moje psychika (temperament, postoje, hodnoty); co o sobě vím a co ne; jak se promítá mé já v mém chování; můj vztah ke mně samé/mu; moje učení; moje vztahy k druhým lidem; zdravé a vyrovnané sebepojetí Seberegulace a sebeorganizace cvičení sebekontroly, sebeovládání regulace vlastního jednání i prožívání, vůle; organizace vlastního času, plánování učení a studia; stanovování osobních cílů a kroků k jejich dosažení Psychohygiena dovednosti pro pozitivní naladění mysli a dobrý vztah k sobě samému; sociální dovednosti pro předcházení stresům v mezilidských vztazích; dobrá organizace času; dovednosti zvládání stresových situací (rozumové zpracování problému, uvolněnírelaxace, efektivní komunikace atd.); hledání pomoci při potížích Kreativita cvičení pro rozvoj základních rysů kreativity (pružnosti nápadů, originality, schopnosti vidět věci jinak, citlivosti, schopnosti "dotahovat" nápady do reality), tvořivost v mezilidských vztazích 16
Sociální rozvoj Poznávání lidí vzájemné poznávání se ve skupině/třídě; rozvoj pozornosti vůči odlišnostem a hledání výhod v odlišnostech; chyby při poznávání lidí Mezilidské vztahy péče o dobré vztahy; chování podporující dobré vztahy, empatie a pohled na svět očima druhého, respektování, podpora, pomoc; lidská práva jako regulativ vztahů; vztahy a naše skupina/třída (práce s přirozenou dynamikou dané třídy jako sociální skupiny) Komunikace řeč těla, řeč zvuků a slov, řeč předmětů a prostředí vytvářeného člověkem, řeč lidských skutků; cvičení pozorování a empatického a aktivního naslouchání; dovednosti pro sdělování verbální i neverbální (technika řeči, výraz řeči, cvičení v neverbálním sdělování); specifické komunikační dovednosti (monologické formy - vstup do tématu rétorika ); dialog (vedení dialogu, jeho pravidla a řízení, typy dialogů); komunikace v různých situacích (informování, odmítání, omluva, pozdrav, prosba, přesvědčování, řešení konfliktů, vyjednávání, vysvětlování, žádost apod.); efektivní strategie: asertivní komunikace, dovednosti komunikační obrany proti agresi a manipulaci, otevřená a pozitivní komunikace; pravda, lež a předstírání v komunikaci Kooperace a kompetice rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich myšlenky, pozitivní myšlení apod.); rozvoj sociálních dovedností pro kooperaci (jasná a respektující komunikace, řešení konfliktů, podřízení se, vedení a organizování práce skupiny); rozvoj individuálních a sociálních dovedností pro etické zvládání situací soutěže, konkurence Morální rozvoj Řešení problémů a rozhodovací dovednosti dovednosti pro řešení problémů a rozhodování z hlediska různých typů problémů a sociálních rolí problémy v mezilidských vztazích, zvládání učebních problémů vázaných na látku předmětů, problémy v seberegulaci Hodnoty, postoje, praktická etika analýzy vlastních i cizích postojů a hodnot a jejich projevů v chování lidí; vytváření povědomí o kvalitách typu odpovědnost, spolehlivost, spravedlivost, respektování atd.; pomáhající a prosociální chování (člověk neočekává protislužbu); dovednosti rozhodování v eticky problematických situacích všedního dne 3.8.2. VÝCHOVA DEMOKRATICKÉHO OBČANA 3.8.2.1. Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova demokratického občana má mezioborový a multikulturní charakter. V obecné rovině představuje syntézu hodnot, a to spravedlnosti, tolerance a odpovědnosti, v konkrétní rovině pak především rozvoj kritického myšlení, vědomí svých práv a povinností a porozumění demokratickému uspořádání společnosti a demokratickým způsobům řešení konfliktů a problémů. Výchova demokratického občana má vybavit žáka základní úrovní občanské gramotnosti. Ta vyjadřuje způsobilost orientovat se ve složitostech, problémech a konfliktech otevřené, demokratické a pluralitní společnosti. Její získání má umožnit žákovi konstruktivně řešit problémy se zachováním své lidské důstojnosti, respektem k druhým, ohledem na zájem celku, s vědomím svých práv a povinností, svobod a odpovědností, s uplatňováním zásad slušné komunikace a demokratických způsobů řešení. 17
3.8.2.2. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: vede k aktivnímu postoji v obhajování a dodržování lidských práv a svobod vede k pochopení významu řádu, pravidel a zákonů pro fungování společnosti umožňuje participovat na rozhodnutích celku s vědomím vlastní odpovědnosti za tato rozhodnutí a s vědomím jejich důsledků rozvíjí a podporuje komunikativní, formulační, argumentační, dialogické a prezentační schopnosti a dovednosti prohlubuje empatii, schopnost aktivního naslouchání a spravedlivého posuzování vede k uvažování o problémech v širších souvislostech a ke kritickému myšlení V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: vede k otevřenému, aktivnímu, zainteresovanému postoji v životě vychovává k úctě k zákonu rozvíjí disciplinovanost a sebekritiku učí sebeúctě a sebedůvěře, samostatnosti a angažovanosti přispívá k utváření hodnot jako je spravedlnost, svoboda, solidarita, tolerance a odpovědnost rozvíjí a podporuje schopnost zaujetí vlastního stanoviska v pluralitě názorů motivuje k ohleduplnosti a ochotě pomáhat zejména slabším umožňuje posuzovat a hodnotit společenské jevy, procesy, události a problémy z různých úhlů pohledu (lokální, národní, evropská, globální dimenze) vede k respektování kulturních, etnických a jiných odlišností vede k asertivnímu jednání a ke schopnosti kompromisu 3.8.2.3. Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu jsou zaměřeny na utváření a rozvíjení demokratických vědomostí, dovedností a postojů potřebných pro aktivní účast žáků budoucích dospělých občanů v životě demokratické společnosti. Při jejich realizaci je užitečné vycházet z reálných životních situací a doporučené obsahy tematických okruhů co nejvíce vztahovat k životní zkušenosti žáků. Občanská společnost a škola škola jako model otevřeného partnerství a demokratického společenství, demokratická atmosféra a demokratické vztahy ve škole; způsoby uplatňování demokratických principů a hodnot v každodenním životě školy (význam aktivního zapojení žáků do žákovské samosprávy - žákovských rad či parlamentů); formy participace žáků na životě místní komunity; spolupráce školy se správními orgány a institucemi v obci Občan, občanská společnost a stát občan jako odpovědný člen společnosti( jeho práva a povinnosti, schopnost je aktivně uplatňovat, přijímat odpovědnost za své postoje a činy, angažovat se a být zainteresovaný na zájmu celku); Listina základních práv a svobod, práva a povinnosti občana; úloha občana v demokratické společnosti; základní principy a hodnoty demokratického politického systému (právo, spravedlnost, diferenciace, různorodost); principy soužití s minoritami (vztah k jinému, respekt k identitám, vzájemná komunikace a spolupráce, příčiny nedorozumění a zdroje konfliktů) 18
Formy participace občanů v politickém životě volební systémy a demokratické volby a politika (parlamentní, krajské a komunální volby); obec jako základní jednotka samosprávy státu; společenské organizace a hnutí Principy demokracie jako formy vlády a způsobu rozhodování demokracie jako protiváha diktatury a anarchie; principy demokracie; základní kategorie fungování demokracie (spravedlnost, řád, norma, zákon, právo, morálka); význam Ústavy jako základního zákona země; demokratické způsoby řešení konfliktů a problémů v osobním životě i ve společnosti 3.8.3. VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 3.8.3.1. Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech akcentuje ve vzdělávání evropskou dimenzi, která podporuje globální myšlení a mezinárodní porozumění a jako princip prostupuje celým základním vzděláváním. Podstatnou součástí evropské dimenze je výchova budoucích evropských občanů jako zodpovědných a tvořivých osobností, v dospělosti schopných mobility a flexibility v občanské a pracovní sféře i v osobním životě. Rozvíjí vědomí evropské identity při respektování identity národní. Otevírá žákům širší horizonty poznání a perspektivy života v evropském a mezinárodním prostoru a seznamuje je s možnostmi, které jim tento prostor poskytuje. 3.8.3.2. Přínos průřezového tématu k rozvoji osobnosti žáka V oblasti vědomostí, dovedností a schopností průřezové téma: rozvíjí a integruje základní vědomosti potřebné pro porozumění sociálním a kulturním odlišnostem mezi národy prohlubuje porozumění vlivu kulturních, ideologických a sociopolitických rozdílů na vznik a řešení globálních problémů v jejich vzájemných souvislostech prohlubuje základní vědomosti nezbytné pro pochopení struktury a funkcí mezinárodních a nevládních organizací, jejich vlivu na řešení globálních i lokálních problémů v oblasti humanitární, politické, sociální, ekonomické, kulturní a dodržování lidských práv rozvíjí schopnost srovnávat projevy kultury v evropském a globálním kontextu, nacházet společné znaky a odlišnosti a hodnotit je v širších souvislostech rozšiřuje a prohlubuje dovednosti potřebné pro orientaci v evropském prostředí, seberealizaci a řešení reálných situací v otevřeném evropském prostoru prohlubuje vědomosti potřebné k pochopení souvislostí evropských kořenů a kontinuity evropského vývoje a podstaty evropského integračního procesu vede k pochopení významu společných politik a institucí Evropské unie; seznamuje s dopadem jejich činnosti na osobní i občanský život jednotlivce i s možnostmi jejich zpětného ovlivňování a využívání vede k poznání a pochopení života a díla významných Evropanů a iniciuje zájem žáků o osobnostní vzory rozvíjí schopnost racionálně uvažovat, projevovat a korigovat emocionální zaujetí v situacích motivujících k setkávání, srovnávání a hledání společných evropských perspektiv 19
V oblasti postojů a hodnot průřezové téma: pomáhá překonávat stereotypy a předsudky obohacuje pohledy žáka na sebe sama z hlediska otevřených životních perspektiv rozšířených o možnosti volby v evropské a mezinárodní dimenzi kultivuje postoje k Evropě jako širší vlasti a ke světu jako globálnímu prostředí života utváří pozitivní postoje k jinakosti a kulturní rozmanitosti podporuje pozitivní postoje k tradičním evropským hodnotám upevňuje osvojování vzorců chování evropského občana a smysl pro zodpovědnost 3.8.3.3. Tematické okruhy průřezového tématu Tematické okruhy průřezového tématu podněcují zájem žáků o Evropu a svět a zprostředkovávají jim poznání Evropy a světa jako uspořádaného prostředí, měnícího se v čase, v němž se lidé setkávají, společně řeší problémy a utvářejí svůj život. Prostřednictvím tematických okruhů si žáci zpřesňují obraz Evropy, uvědomují si souvislosti řešení běžných situací občana s globálními problémy a možnosti utváření své vlastní životní perspektivy v evropském a globálním prostoru. Evropa a svět nás zajímá rodinné příběhy, zážitky a zkušenosti z Evropy a světa; místa, události a artefakty v blízkém okolí mající vztah k Evropě a světu; naši sousedé v Evropě; život dětí v jiných zemích; lidová slovesnost, zvyky a tradice národů Evropy Objevujeme Evropu a svět naše vlast a Evropa; evropské krajiny; Evropa a svět; mezinárodní setkávání; státní a evropské symboly; Den Evropy; život Evropanů a styl života v evropských rodinách; životní styl a vzdělávání mladých Evropanů Jsme Evropané kořeny a zdroje evropské civilizace; klíčové mezníky evropské historie; Evropská integrace; instituce Evropské unie a jejich fungování; čtyři svobody a jejich dopad na život jedince; co Evropu spojuje a co ji rozděluje; mezinárodní organizace a jejich přispění k řešení problémů dětí a mládeže 3.8.4. MULTIKULTURNÍ VÝCHOVA 3.8.4.1. Charakteristika průřezového tématu Průřezové téma Multikulturní výchova v základním vzdělávání umožňuje žákům seznamovat se s rozmanitostí různých kultur, jejich tradicemi a hodnotami. Na pozadí této rozmanitosti si pak žáci mohou lépe uvědomovat i svoji vlastní kulturní identitu, tradice a hodnoty. Multikulturní výchova zprostředkovává poznání vlastního kulturního zakotvení a porozumění odlišným kulturám. Rozvíjí smysl pro spravedlnost, solidaritu a toleranci, vede k chápání a respektování neustále se zvyšující sociokulturní rozmanitosti. U menšinového etnika rozvíjí jeho kulturní specifika a současně poznávání kultury celé společnosti, majoritní většinu seznamuje se základními specifiky ostatních národností žijících ve společném státě, u obou skupin pak pomáhá nacházet styčné body pro vzájemné respektování, společné aktivity a spolupráci. Multikulturní výchova se hluboce dotýká i mezilidských vztahů ve škole, vztahů mezi učiteli a žáky, mezi žáky navzájem, mezi školou a rodinou, mezi školou a místní komunitou. Škola jako prostředí, v němž se setkávají žáci z nejrůznějšího sociálního a kulturního zázemí, by měla zabezpečit takové klima, kde se budou všichni cítit rovnoprávně, kde budou v majoritní kultuře úspěšní i žáci minorit a žáci majority budou poznávat kulturu svých spolužáků - příslušníků minorit. Tím přispívá k vzájemnému poznávání obou skupin, ke vzájemné toleranci, k odstraňování nepřátelství a předsudků vůči nepoznanému. 20