5 NÁKLADY PODNIKU A JEJICH KALKULACE Náklady podniku můžeme charakterizovat jako peněžně vyjádřenou spotřebu výrobních faktorů účelně vynaložených na tvorbu podnikových výnosů včetně dalších nutných nákladů spojených s činností podniku. Toto je v podstatě pojetí nákladů ve finančním účetnictví, které je i základem pro výpočty daní. Ekonomické pojetí nákladů je poněkud jiné. Charakterizuje to, co skutečně bylo obětováno. Charakterizuje tedy nejen to, co bylo v penězích zaplaceno, ale vše, co bylo obětováno. Ekonomické náklady slouží i pro výpočet ekonomického zisku, který rozdílem ceny (výnosů) a ekonomických nákladů. Příklad 5.1 Určete u každého následujícího nákladu, zda se jedná o provozní, finanční a nebo mimořádný náklad. Náklady Provozní Finanční Mimořádné odpisy dlouhodobého majetku úroky daně a poplatky osobní náklady náklady na prodané zboží prodané cenné papíry Podle závislosti na změnách objemu výroby třídíme náklady na variabilní (proměnné) a fixní (stálé). Z názvů je zřejmé, že variabilní náklady se mění se změnami objemu výroby, a to buď proporcionálně (rostou stejně rychle), nadproporcionálně (rostou rychleji), nebo podproporcionálně (rostou pomaleji). Fixní náklady zůstávají na stejné úrovni bez ohledu na měnící se objem výroby. Změní se (a to skokem) až při změně výrobní kapacity. Toto členění nákladů platí v krátkodobém pohledu, v delším časovém horizontu, kdy se mění výrobní kapacita, jsou všechny náklady variabilní. Příklad 5.2 V podnik vyrobili 1 000 000 výrobků. Fixní náklady na 1 výrobek byly 1 000 Kč, variabilní náklady na jeden výrobek byly 6 000 Kč. Jaké byly celkové fixní náklady? Jaké byly celkové variabilní náklady?
Příklad 5.3 Ze zadaných hodnot vytvořte graf průběhu celkových nákladů (znázorněte náklady fixní, variabilní i celkové) a graf průběhu jednotkových nákladů (opět znázorněte náklady fixní, variabilní i celkové). Objem produkce Celkové náklady 0 50 1 55 2 60 3 65 4 70 5 75 a) průběh celkových nákladů b) průběh jednotkových nákladů
Příklad 5.4 Přímka v souřadném systému je znázorněním závislosti nákladů na objemu výroby. Z grafu určete a vypočítejte: a) hodnotu fixní nákladů b) variabilní náklady na jednotku výroby c) celkové náklady pro 100 vyrobených jednotek Průběh nákladů celkové náklady 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0 5 10 15 20 25 30 objem produkce Příklad 5.5 V tabulce je zachycena spotřeba výrobních faktorů při různých objemech produkce. Spočítejte průměrné a mezní (marginální) náklady. Počet kusů Celkové náklady Průměrné náklady Mezní náklady 0 30 1 38 2 43 3 46 4 48 Příklad 5.6 Nákladová funkce firmy je dána vztahem TC = 20 000 + 40Q + 4Q 2. Vypočítejte celkové, průměrné a fixní náklady, jestliže produkce firmy Q bude činit 250 ks. Určete dále kolik budou fixní a kolik variabilní náklady.
Náklady obětované příležitosti (alternativní náklady) jsou hodnota, která musí být obětována, když zdroje nejsou použity na nejlepší možnou alternativu. Příklad 5.7 Po zavedení školného činí náklady studenta na studium 60 tis. Kč ročně. Vaše mzda v případě zaměstnání by činila 100 tis. Kč za rok. Jste schopni spořit 20 % mzdy a úroková míra činí 2 % p.a. Jaké jsou roční náklady obětované příležitosti a kolik činí celkové náklady? Kalkulace nákladů je výpočet nákladů na jednu kalkulační jednici nebo na kalkulační úsek. Do kalkulace můžeme zahrnout buď všechny nákladové položky, nebo pouze určitou část. Podle rozsahu zachycených položek pak rozeznáváme kalkulaci úplných nákladů a kalkulaci nákladů neúplných. Kalkulace úplných nákladů zpravidla souvisí s členěním nákladů na náklady přímé a nepřímé. Jednotlivé složky nákladů se při ní vyčíslují v kalkulačních položkách. Doporučené kalkulační položky obsahuje tzv. kalkulační vzorec: 1. PŘÍMÝ MATERIÁL 2. PŘÍMÉ MZDY 3. OSTATNÍ PŘÍMÉ NÁKLADY 4. VÝROBNÍ REŽIE VLASTNÍ NÁKLADY VÝROBY 5. SPRÁVNÍ REŽIE VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU 6. ODBYTOVÁ REŽIE ÚPLNÉ VLASTNÍ NÁKLADY VÝKONU 7. ZISK PRODEJNÍ CENA Nepřímé náklady se stanovují na jednotlivé výkony pomocí rozvrhových základen, kterými může být jak reálně existující ekonomická veličina, tak uměle vytvořená měrná jednotka, kterou lze vyjádřit celkový rozsah prováděných výkonů.
Příklad 5.8 Máte k dispozici údaje o struktuře nákladů a objemu produkce za určité období. Nákladová položka Celkové náklady v Kč Přímý materiál 40 000 Přímé mzdy 60 000 Výrobní režie 50 000 Odbytová režie 40 000 Předpokládejme, že podnik vyrábí jeden homogenní výrobek. Celkové náklady jsou uvedeny pro 1 000 ks výrobků, zisková přirážka je 30 %. Sestavte kalkulaci a stanovte cenu výrobku. Jako kalkulační metodu využijte prostou kalkulaci dělením. Příklad 5.9 Podnik vyrábí jeden druh výrobku. V běžném období vynaložil na 1 900 t výrobku následující náklady: spotřeba energie 9 190 Kč, přímý materiál 32 000 Kč, odpisy 5 000 Kč, přímé mzdy 6 830 Kč, ostatní nakupované výkony 1 760 Kč. Vypočítejte: a) vlastní náklady výroby na 1 900 t výrobku b) výslednou kalkulaci na 1 t výrobku v položkách přímý materiál, přímé mzdy a výrobní režie c) porovnejte výslednou kalkulaci s předběžnou kalkulací, která byla stanovena v položce vlastní náklady výroby 30 Kč
Příklad 5.10 Podnik vyrábí jednoduchý sortiment tří podobných výrobků, které se navzájem liší pouze rozměrem. V běžném období činily náklady na výrobu těchto výrobků celkem 630 000 Kč. Následující tabulka přináší další údaje o výrobě. Výrobek Výroba v ks Rozměr v cm A 1 200 40 B 2 000 32 C 400 20 Jako kalkulační metodu použijte kalkulaci dělením s poměrovými čísly. Na základě údajů z tabulky vypočítejte: a) přepočtené množství Položka A B C Rozměr 40 32 20 Poměr Přepočtené množství b) režijní náklady připadající na jednu přepočtenou jednotku c) režijní náklady připadající na jednu jednotku výrobků A, B, C d) režijní náklady připadající na skupinu výrobků A, B, C Příklad 5.11 V podniku bude vyráběno 1 000 kusů, celkové množství tvoří dva heterogenní výrobky (60 % výrobku A, 40 % výrobku B). Strukturu přímých nákladů na kus i režijních nákladů znázorňuje tabulka. Nákladová položka v Kč na 1 ks A B Celkem Přímý materiál 45 32,5 Přímé mzdy 50 75 Výrobní režie 50 000 Odbytová režie 40 000
Rozvrhovou základnou jsou přímé mzdy. Rozvrhněte režijní náklady, sestavte kalkulaci a stanovte cenu. Použijte přirážkovou kalkulaci. Příklad 5.12 V podnik se produkují tři výrobky (označme si je A, B, C) v celkovém množství 50 tis. kusů za rok (A 25 tis. ks, B 20 tis. ks, C 5 tis. ks). Celková výše jednotlivých nákladových položek v kalkulačním členění je uvedena v tabulce. Režijní náklady známe z účetní evidence jen jako společné náklady všem třem výrobkům. Stanovte úplné vlastní náklady výkonu na jednotlivé výrobky. Rozvrhové základny pro rozvrhování nepřímých nákladů (kalkulace přirážkovou metodou, základnu představují vždy celkové náklady, tedy náklady na celý objem produkce): výrobní režie přímé mzdy zásobovací režie přímý materiál správní režie přímé mzdy + přímý materiál odbytová režie součet všech přímých nákladů. A (25 000 ks) B (20 000 ks) C (5 000 ks) Celkové náklady (tis. Kč) N A (tis. Kč) n A (Kč/ks) N B (tis. Kč) n B (Kč/ks) N C (tis. Kč) n C (Kč/ks) Přímý materiál 2 000 925 600 475 Přímé mzdy 400 175 160 65 Přímá energie 300 125 80 95 Výrobní režie 1 200 Zásobovací režie 150 Správní režie 600 Odbytová režie 100 ÚVNV 4 750
Příklad 5.13 V podniku se vyrábí tři produkty (A, B, C) v celkovém množství 50 000 ks za rok (výrobek A 25 tis. ks, B 20 tis. ks, C 5 tis. ks). Výrobky jsou tvarově i materiálově obdobné, z technologického hlediska jsou však odlišné mají rozdílnou pracnost. Kalkulaci nákladů na materiál proveďte prostřednictvím kalkulace prostým dělením, další společné variabilní náklady (mzdy a energii) vykalkulujte pomocí kalkulace s poměrovými čísly (rozvrhovou základnou je vždy pracnost produkce), všechny nepřímé náklady kalkulujte pomocí přirážkové kalkulace (rozvrhovou základnou jsou vždy celkové náklady na mzdy). U jednotlivých výrobků vykalkulujte náklady na kalkulační jednici. Celkové náklady (tis. Kč) Materiál 2 000 Mzdy 400 Energie 300 Výrobní režie 1 200 Zásobovací režie 150 Správní režie 600 Odbytová režie 100 ÚVNV 4 750 A (25 000 ks) B (20 000 ks) C (5 000 ks) N A (tis. Kč) n A (Kč/ks) N B (tis. Kč) n B (Kč/ks) N C (tis. Kč) n C (Kč/ks)
Příklad 5.14 Podnik produkuje výrobky A, B, C. Podnik nedisponuje dostatečnou tržní silou je cenovým příjemcem, nemůže stanovit ceny výrobků nad rámec tržních cen srovnatelných výrobků. Vyráběná množství jednotlivých výrobků, jejich prodejní ceny a důležité nákladové položky jsou uveden v tabulce. Položka Výrobek A B C Celkem Vyrobená (tj. i prodaná) množství (ks) 900 1 100 700 Prodejní cena (Kč/ks) 650 620 670 Přímý materiál (Kč/ks) 164 123 196 Přímé mzdy (Kč/ks) 84 76 94 Ostatní přímé náklady (Kč/ks) 19 21 26 Režijní náklady (Kč) X X X 900 000 a) proveďte kalkulaci nákladů výrobků A, B, C pro rozvržení režijních nákladů použijte přirážkovou metodu, za rozvrhovou základnu považujte přímé mzdy b) určete velikost ziskové marže připadající na jednotlivé výrobky (tj. % zisku z prodejní ceny, ne % z kalkulovaných nákladů)
Při kalkulaci neúplných nákladů se předpokládá, že na úsek nebo na jednotku produkce lze přesně stanovit pouze část celkových nákladů. Podle zvoleného členění nákladů lze rozlišit dvě nejčastěji používané kalkulace neúplných nákladů. Kalkulace příspěvku na úhradu fixních nákladů souvisí s rozčleněním nákladů na náklady variabilní a na náklady fixní. Metoda příspěvku na úhradu kalkuluje na výrobky pouze variabilní náklady. Fixní náklady, které jsou nezbytné pro zajištění chodu podniku do nákladů nepromítá, ale zahrnuje je do celkového výsledku daného období. V praxi často nejsou známy celkové variabilní náklady na daný výkon. Je však známa jejich část v podobě nákladů přímých, proto se příspěvek na úhradu aproximuje na tzv. hrubé rozpětí. Kalkulace hrubého rozpětí je tedy založena na členění nákladů na přímé a nepřímé. V tomto případě lze však u výkonů přesně sledovat jen náklady přímé. Nepřímé náklady pak spolu se ziskem tvoří tzv. hrubé rozpětí, které tedy představuje rozdíl mezi cenou a přímými náklady výrobku. Příklad 5.15 V podniku bylo vyrobeno 512 kusů výrobků v ceně 5 600 Kč/ks. Spotřeba materiálu a technologické energie byla ve výši 0,47 Kč/1 Kč ceny výrobku. Na zakázce pracovali čtyři výrobní dělníci po dobu tří měsíců a jejich hrubá mzda činila 8 000 Kč za měsíc. Výrobní režie činila 380 % z přímých mezd a podíl správní režie byl ve výši 30 % výrobních nákladů. Vypočítejte vlastní náklady výkonu a doplňte celou tabulku. Položka Materiál a technologická energie Přímé mzdy Výrobní režie Vlastní náklady výroby Správní režie Vlastní náklady výkonu Tržby Kalkulace celá výroba na jednotku Příklad 5.16 Podnik vyrábí výrobky A, B, C, přičemž výrobu u výrobků A a B již nelze z kapacitních důvodů dále rozšiřovat. V následující tabulce doplňte chybějící údaje.
Položka A B C Celkem Počet kusů 50 000 40 000 30 000 X Cena/kus 30 50 25 X Tržby celkem Variabilní náklady 250 000 480 000 270 000 % struktura VN Příspěvek na úhradu FN Fixní náklady 3 000 000 Zisk (ztráta) Danou situaci lze řešit dvěma způsoby pro případ, že výrobní kapacity výrobků A i B jsou již vyčerpány. Buď můžeme zvýši výrobní kapacitu výrobku C na dvojnásobek, a nebo zrušit výrobu výrobku C. Obě varianta dopočítejte v tabulkách. a) zvýšení výrobní kapacity výrobku C na dvojnásobek Položka A B C Celkem Počet kusů 50 000 40 000 X Cena/kus 30 50 25 X Tržby celkem Variabilní náklady 250 000 480 000 % struktura VN Příspěvek na úhradu FN Fixní náklady 3 000 000 Zisk (ztráta) Rozdíl ve výši HV oproti základní variantě b) zrušení výroby výrobku C Položka A B C Celkem Počet kusů 50 000 40 000 0 X Cena/kus 30 50 0 X Tržby celkem 0 Variabilní náklady 250 000 480 000 % struktura VN Příspěvek na úhradu FN Fixní náklady 3 000 000 Zisk (ztráta) Rozdíl ve výši HV oproti základní variantě
Příklad 5.17 Fixní náklady podniku jsou ve výši 21 000 Kč. Prodejní cena za jeden kus výrobku činí 80 Kč a variabilní náklady na jeden kus výrobku činí 50 Kč. Maximální kapacita výroby je 1 000 kusů výrobků, minimální kapacita je 400 kusů výrobků. Dopočítejte tabulku a odpovězte na otázky. Počet výrobků 400 500 600 700 800 900 1 000 Cena výrobku Kč/ks 80 80 80 80 80 80 80 Variabilní náklady na kus Kč/ks 50 50 50 50 50 50 50 Tržby celkem Kč 40 000 48 000 56 000 64 000 72 000 80 000 Variabilní náklady celkem Kč 25 000 30 000 35 000 40 000 45 000 50 000 Fixní náklady celkem Kč 21 000 21 000 21 000 21 000 21 000 21 000 21 000 Fixní náklady na kus Kč/ks 42 35 30 26,3 23,3 21 Celkové náklady Kč 46 000 51 000 56 000 61 000 66 000 71 000 Celkové náklady na kus Kč/ks 92 85 80 76 73 71 Příspěvek na úhradu FN celkem Kč 15 000 18 000 21 000 24 000 27 000 30 000 Příspěvek na úhradu FN na kus Kč/ks 30 30 30 30 30 30 Krytí fixních nákladů % 71,4 85,7 100 114,3 128,6 142,9 HV celkem Kč -6 000-3 000 0 3 000 6 000 9 000 HV na kus Kč/ks -12-5 0 3,75 6,7 9 a) určete objem výroby, při kterém budou plně uhrazeny fixní náklady b) určete hodnotu zisku při maximální využití výrobní kapacity c) určete hodnoty příspěvku na úhradu FN z jednotky produkce při maximálním využití výrobní kapacity a hodnotu příspěvku na úhradu FN celkem d) jaké množství výrobků musí podnik vyrobit, aby dosáhl 6 000 Kč zisku
Kvíz 5 1. Mezi provozní náklady podniku patří: a) náklady na spotřebu materiálu b) odpisy c) úroky placené na cizí kapitál používaný k provozu podniku d) mzdy neprovozních pracovníků 2. Účetní pojetí nákladů je: a) úbytek peněžních fondů podniku bez ohledu na účel jejich použití b) spotřeba výrobních faktorů v daném období zachycená ve finančním účetnictví c) rozdíl mezi spotřebou výrobních faktorů a efekty tím vzniklými d) součet spotřeby všech výrobních faktorů podniku a úbytku na peněžních účtech 3. Variabilní náklady se: a) nemění se změnami objemu výroby b) mění se změnami objemu výroby c) mění se změnou fixních nákladů d) nemění se změnou fixních nákladů Otázky Jaký je rozdíl mezi fixním a variabilním náklady? Kdy vznikají mimořádné náklady? Jaké položky tvoří tzv. vlastní náklady výroby? Co vyjadřují náklady obětované příležitosti? Jak vypočítáte mezní náklady?