Přírodní polymery. struktura syntéza

Podobné dokumenty
Přírodní polymery proteiny

Biopolymery. struktura syntéza

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura,funkce, mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Biologie buňky. proteiny, nukleové kyseliny, procesy genom, architekura (membrána), funkce mitoza, buněčná smrt, kmenové buňky, diferenciace

Molekulární biofyzika

Bílkoviny - proteiny

Molekulární biofyzika

BÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

PROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

Testové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test

Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/

Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin

Struktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Bílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

VÝZNAM FUNKCE PROTEINŮ V MEDICÍNĚ

Figure 3-23 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Molekulární biofyzika

BÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...

aminokyseliny a proteiny

Biochemie I 2016/2017. Makromolekuly buňky. František Škanta

Aminokyseliny. Peptidy. Proteiny.

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce, RNA processing Translace

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, Vysoké Mýto


ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

USPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ

Struktura, chemické a biologické vlastnosti aminokyselin, peptidů a proteinů

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Předmět: KBB/BB1P; KBB/BUBIO

STRUKTURA PROTEINŮ

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/

Názvosloví cukrů, tuků, bílkovin

(molekulární) biologie buňky

5. Proteiny. Peptidy. Struktura proteinů. Primární struktura proteinů. Sekundární struktura proteinů

strukturní (součástmi buněčných struktur) metabolická (realizují b. metabolizmus) informační (jako signály či receptory signálů)

Struktura aminokyselin, peptidů a bílkovin.

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Bílkoviny (=proteiny) (vztah struktury a funkce) DNA RNA protein modifikovaný protein

BÍLKOVINY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: Ročník: devátý

Lodish et al, Molecular Cell Biology, 4-6 vydání Alberts et al, Molecular Biology of the Cell, 4 vydání

Proteiny Genová exprese Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

1. ročník Počet hodin

Esenciální Isoleucin Leucin Lysin Methionin Phenylalanin Threonin Tryptofan Valin

Hemoglobin a jemu podobní... Studijní materiál. Jan Komárek

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

Aminokyseliny, proteiny, enzymy

Aminokyseliny, Peptidy, Proteiny

CHEMIE. Pracovní list č žákovská verze Téma: Bílkoviny. Mgr. Lenka Horutová

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

AMINOKYSELINY REAKCE

Vymezení biochemie moderní vědní obor, který chemickými metodami zkoumá biologické děje (bios = řecky život) spojuje chemii s biologií poznatky velmi

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

Chemická reaktivita NK.

Sekunda (2 hodiny týdně) Chemické látky a jejich vlastnosti Směsi a jejich dělení Voda, vzduch

Bílkoviny a rostlinná buňka

Genetika zvířat - MENDELU

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Složení a struktura základních biomolekul (nk,proteiny,sacharidy)

Struktura sacharidů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus bílkovin. Václav Pelouch

25. SACHARIDY. 1. Základní sacharidy. 2. Porovnání mezi achirální a chirální sloučeninou. Methan (vlevo) a kyselina mléčná.

Efektivní adaptace začínajících učitelů na požadavky školské praxe

Nukleové kyseliny Replikace Transkripce translace

Centrální dogma molekulární biologie

Struktura biomakromolekul

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

BÍLKOVINY = PROTEINY Polymery aminokyselin propojených peptidovou vazbou

Polymery struktura. Vlastnosti polymerů určeny jejich fyzikální a chemickou strukturou

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Dynamické procesy & Pokročilé aplikace NMR. chemická výměna, translační difuze, gradientní pulsy, potlačení rozpouštědla, NMR proteinů

BÍLKOVINY A SACHARIDY

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Chemie nukleotidů a nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie (existují vyjímky)

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

Proteiny ve sportu Diplomová práce

Bílkoviny = proteiny

Genomické databáze. Shlukování proteinových sekvencí. Ivana Rudolfová. školitel: doc. Ing. Jaroslav Zendulka, CSc.

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

POLYPEPTIDY. Provitaminy = organické sloučeniny bez vitaminózního účinku, které se v živočišném těle mění působením ÚV záření nebo enzymů na vitaminy.

MOLEKULOVÉ MODELOVÁNÍ - STRUKTURA. Monika Pěntáková Katedra Farmaceutické chemie

jedné aminokyseliny v molekule jednoho z polypeptidů hemoglobinu

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

11. Koloidní roztoky makromolekul

NEMEMBRÁNOVÉ ORGANELY. Ribosomy Centrioly (jadérko) Cytoskelet: aktinová filamenta (mikrofilamenta) intermediární filamenta mikrotubuly

8. Polysacharidy, glykoproteiny a proteoglykany

Transkript:

Přírodní polymery struktura syntéza

Nukleové kyseliny Proteiny Polysacharidy Polyisopreny Ligniny.. průmyslové využití (tradiční, obnovitelný zdroj)

Sruktura komplikovanější Homopolymery Kopolymery (stat?, alt, block, graft), různé(podobné) stavební jednotky Lineární, větvené, síťované Struktura závislost na prostředí, nativní struktura, zásadní vliv na funkci dvě odlišné divize funkce (energetická, strukturní X informační paměť), struktura (variabilní X identické molekuly) - polysacharidy, ligniny, isopreny.. - proteiny, NK

polysacharidy

sacharidy aldozy, ketózy Fischerova projekce Stereoizomerie (L a D)

Cyklické hemiacetaly (intramolekulární nukleofilní adice)

Ring formation creates a new asymmetric center. This kind of epimery at the C1 atom is called anomery in the case of sugars. In the α anomers, the anomeric hydroxyl group is axially oriented; the anomeric hydrogen is equatorial. In contrast, the anomeric hydroxyl group is equatorial in the case of β anomers.

celuloza Zdroj: dřevo, rostliny.len, bavlna DP 3,5tis 36tis (len průměrná Mw 5,900,000) struktura hierarchická (fibrily) vždy v kombinaci hemicelulosa, lignin (bavlna X dřevo) pulping Lineární (velmi řídce síťovaná), semikrystalická (různá %, amorfní), nerozpustná ve vodě (silné interakce mezi molekulami)

Deriváty celulozy

proteiny

Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů a tkání podpůrné funkce

Chemická povaha bílkovin Biopolymery Stavební (strukturní) jednotky: aminokyseliny Peptidová vazba Makromolekuly o molekulové hmotnosti > 10 000 Typický protein má 200 300 aminokyselin (protein titin z kosterního a srdečního svalu má 26 926 AK v jednom polypeptidovém řetězci) Primární struktura je zapsána v DNA (gen) Syntéza (v buňce) translace

Proteiny bílkoviny hierarchická struktura oprimární struktura (aminokyseliny, peptidová vazba) osekundární struktura (nevazebné interakce, sekundární struktury) oterciární str. okavarterní str.

Primární struktura proteinů Kopolymery Monomer = substrát - AMINOKYSELINY Kódované aminokyseliny (20): -aminokyseliny (kromě prolinu NH 2 skupina zabudována do cyklu - iminokyselina) Amfionty obojetné ionty Postranní řetězce - vlastnosti AA skupiny AA (nepolární, polární, polární nabitý)

Hydrofobní aminokyseliny

Polární aminokyseliny

Kyselé aminokyseliny

Bazické aminokyseliny

Figure 3-2 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Stereochemie aminokyselin Chirální molekuly - existují ve dvou formách

Esenciální aminokyseliny přísun z potravy člověk není schopen syntetisovat jejich uhlíkovou kostru Arginin* Histidin* Isoleucin Leucin Valin Lysin Methionin Threonin Phenylalanin Tryptophan * Esenciální pouze u dětí, ne u dospělých

Peptidová vazba

Primární struktura lineární pořadí aminokyselin N-terminální část je nalevo (volná a-aminoskupina posledního levého amino-kyselinového zbytku). C-terminální část je napravo (volná a-karboxylová skupina posledního pravého aminokyselinového zbytku).

>gi 307229470 ref ZP_07515881.1 putative Cerebroside-sulfatase [Escherichia coli TA143] MQKTLMASLIGLAVCTGNAFNPVVAAETKQPNLVIIMADDLGYGDLATYGHQIVKTPNIDRLAQEGVKFTDYYAPAPLSSPSRAG LLTGRMPFRTGIRSWIPTGKDVALGRNELTIANLLKAQGYDTAMMGKLHLNAGGDRTDQPQAKDMGFDYSLVNTAGFVTDATLD NAKERPRFGMVYPTGWLRNGQPTPRSDKMSGEYVSSEVVNWLDNKKDSKPFFLYVAFTEVHSPLASPKKYLDMYSQYMSDYQ KQHPDLFYGDWADKPWRGTGEYYANISYLDAQVGKVLDKIKAMGEEDNTIVIFTSDNGPVTREARKVYELNLAGETDGLRGRK DNLWEGGIRVPAIIKYGKHLPKGMVSDTPVYGLDWMPTLANMMNFKLPTDRTFDGESLVPVLENKALKREKPLIFGIDMPFQDD PTDEWAIRDGDWKMIIDRNNKPKYLYNLKTDRFETINQIGKNPDIEKQMYGKFLKYKADIDNDSLMKARGDK PEAVTWG

Z primární struktury proteinů lze odvodit: strukturu proteinu mechanismus působení na molekulární úrovni vzájemné vztahy k jiným proteinům v evoluci studium modifikací proteinu

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura Sekundární struktura Prostorové uspořádání polypeptidového řetězce (závisí na aminokyselinovém složení) otáčení peptidových vazeb kolem a- uhlíků atomy peptidové vazby se účastní na vzniku vodíkových vazeb - postranní řetězce aminokyselin R se vazeb neúčastní

Figure 2-15 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Pravotočivá šroubovice, stabilizovaná vodíkovými vazbami 3,6 aminokyselinových zbytků na jednu otáčku, R aminokyselin jsou orientovány ven. Všechny C=O a N-H skupiny peptidových vazeb jsou uloženy rovnoběžně s podélnou osou a-helixu. C=O skupina vázána vodíkovou vazbou ke čtvrté N-H skupině Helikální struktura - převážně vláknité bílkoviny (keratiny), svalové proteiny aj.

Β-struktura (struktura skládaného listu) Segmenty natažených polypeptidových řetězců. Dva segmenty (polypeptidové řetězce) jsou stabilizovány vodíkovými vazbami mezi C=O a N-H skupinami dvou sousedních peptidových vazeb. Sousední polypeptidové řetězce uloženy antiparalelně nebo paralelně. Velký počet vodíkových vazeb udržuje strukturu v nataženém stavu

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura terciární struktura Trojrozměrné uspořádání polypeptidových jednotek (doklubka nebo vlákna) Vzájemné interakce postranních řetězců aminokyselin - nevazebné interakce - kovalentní vazby

Typy nekovalentních interakcí uplatňujících se v živých systémech

Terciární uspořádání bílkoviny do domén Každá doména má svou funkci (enzymy a katalytické centrum, otáčky transmembránových bílkovin plasmatickou membránou) důležitá pro funkci bílkoviny denaturace vede ke ztrátě funkce

Proteiny bílkoviny Hierarchická struktura Kvarterní struktura Komplex dvou a více polypeptidových řetězců jsou dohromady spojeny nekovalentními vazbami

Figure 3-41 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Cytoplasmatická membrána o membránové proteiny specifická fce: tok látek, E, info o Povrchové proteiny (polární interakce, kovalentní vazba) o Integrální proteiny (jednoznačná orientace) Figure 10-19 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Svinování (folding) - neprobíhá náhodným způsobem - probíhá postupně a) malé dočasné periodické struktury b) supersekundární struktury c) strukturní domény a "roztavená" glubule d) závěrečné úpravy za účasti enzymů - Potřebují bílkoviny ke svinování pomocníky?

Figure 3-5 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Denaturace a opětovné složení Denaturace je ztráta trojrozměrné struktury. Bílkovina ztrácí svoji funkci. Denaturace teplem zcela ruší slabé interakce (primárně narušuje vodíkové vazby). Krajní hodnoty ph mění celkový povrchový náboj, vznikají odpudivé elektrostatické síly a zanikají některé vodíkové vazby. Organická rozpouštědla a detergenty ruší hydrofóbní interakce Renaturace opětovné získání původní přirozené struktury.

Ligandové interakce Figure 3-36 Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008) Enzym-substrát Protilátka-antigen Receptor-signál

Figure 3-37b Molecular Biology of the Cell ( Garland Science 2008)

Dělení bílkovin podle jejich funkce stavební a podpůrné kolageny, elastin, keratiny (fibrilární) bílkoviny cytoskeletu (tubulin, vimentin, též pohyb) nukleoproteiny (histony, ribosomální bílkoviny) transportní a skladovací hemoglobin a myoglobin (O 2 ) transferrin a ferritin (Fe) sérový albumin (mast. kyseliny, bilirubin, hem...) apolipoproteiny (lipidy, cholesterol) cytochrom c (elektrony) bílkoviny zajišťující membránový transport pohyb aktin a myosin (+další) ochranné a obranné imunoglobuliny fibrinogen regulační hormony receptory (membránové a intracelulární) regulační bílkoviny proteosynthesy katalytická enzymy

Enzymy biokatalyzátory každá (metabolická) reakce má svůj enzym Ligand - substrát