Zákon o elektronických komunikacích ch aneb STÁTN TNÍ (evropská) ) REGULACE TELEKOMUNIKAČNÍHO TRHU
Historický vývoj : Způsoby sdělov lování zpráv v na dálku d byly vždy v v centru zájmz jmů panovníků V Evropě se rozvíjel telegraf na objednávku státu tu a pod státn tním m dohledem byrokratický přístupp V USA šlo od počátku o podnikání tržní přístup Presidiáln lní dekret dvorské komory Rakouska č.2581/1847 první legislativní krok Telegrafní zákon z č.60/1923 období první republiky ustavuje výhradní právo státu tu na zřizovz izování a provozování telegrafů Telekomunikační zákon č.72/1950 důraz na zabránění zneužívání telekomunikací Jednotná telekomunikační síť v zákonz koně č.. 110/1964, po Listopadu novelizace zákonem z č.150/1992 Sb. Nový telekomunikační zákon na přelomu p tisícilet ciletí č.151/2000 Nyní zákon o elektronických telekomunikacích ch č.127/2005
OBSAH ZÁKONAZ Úvodní ustanovení předmět úpravy a definice pojmů Cíle a základnz kladní zásady regulace Regulace komunikačních činností - Komunikační činnosti a podnikání - Všeobecné oprávn vnění - Správa rádiovr diového spektra - Radiokomunikační účet - Správa čísel, číselných řad a kódů, k, adres a jmen - Univerzáln lní služba - Analýza relevantních trhů a podnik s významnou tržní silou - Ceny a regulace cen
OBSAH ZÁKONAZ - pokračov ování Práva a povinnosti podnikatelů, účastníků, spotřebitel ebitelů a koncových uživatelu ivatelů - Poskytování veřejn ejně dostupných služeb a zajišťov ování veřejných ejných komunikačních sítís - Přístroje, pronájem okruhů,, propojení a přístup p k sítis - Oddělen lená evidence nákladn kladů a výnosů Ochrana údajů,, služeb a sítís - ochrana osobních údajů - bezpečnost a integrita sítís - ochrana sítí, s, styk s jinými sítěmi s a ochranná pásma - oprávn vnění k využívání cizích ch nemovitostí
OBSAH ZÁKONAZ - pokračov ování 2 Státn tní správa v elektronických komunikacích ch Správn vní úřady v oblasti elektronických komunikací - Ministerstvo + Úřad Spolupráce s Komisí a mezinárodn rodní styky Správn vní delikty Správn vní řízení Rozhodování sporů Závěrečná ustanovení Přílepky
ZÁKLADNÍ POJMY Účastník Uživatel Koncový uživatelu Spotřebitel Operátor Zajišťov ování sítě Přiřazené prostředky Síť el.kom. Zařízen zení Regulace Veřejn ejná síť Veřejn ejná telefonní síť Rozhraní a koncový bod sítěs Služba Veřejn ejně dostupná.. Radiokomunikační.. Škodlivá interference Integrita sítěs Interoperabilita služby
Český telekomunikační úřad Sídlo Praha, Sokolovská 19 Webové stránky ctu.cz cz
CÍLE REGULACE nahradit chybějící účinky a vytvářet předpoklady p pro hospodářskou skou soutěž ěž,, ochranu účastníků trhu aža do plně konkurenčního prostřed edí Věcná regulace - rozdělov lování přírodních zdrojů - prosazování veřejn ejného zájmuz ( technická normalizace) Řešení sporů mezi operátory Cenová regulace - cenový strop - přiměřený výnos Univerzáln lní služba
EVROPSKÉ PRÁVO Elektronické komunikace jsou v Evropě upraveny směrnicemi, které se snaží aby ve všech v státech tech EU bylo dosaženo cílůc nového regulačního rámce r s těmito t zásadami: - technologická neutralita - podpora rozvoje nových technologií - omezování přímé regulace dle vyspělosti trhu - regulace sektoru jediným regulátorem - pravidla ochrany hospodářsk ské soutěž ěže Regulovat jen to co je nezbytně nutné!
Směrnice o elektronických komunikací Rámcová definuje pojmy Přístupová propojování sítí Autorizační harmonizuje schvalovac harmonizuje schvalovací procedury, poplatky apod. O univerzáln lní službě slu O ochraně osobních údajů služba cenově dostupná pro každého Evropana Soutěž ěžní odstranění institucionáln lních monopolů
Další opatřen ení Nařízen zení o místnm stní smyčce jde o zpřístupn stupnění přístupové sítě dominantních operátor torů (dříve národnn rodně monopolních) další ším podnikatelským subjektům Rozhodnutí o rádiovr diovém m spektru jde o koordinaci a harmonizaci hospodařen ení s tímto t omezeným přírodnp rodním m zdrojem v rámci r EU
Univerzáln lní služba Je definována na jako minimáln lní úroveň telekomunikačních služeb za dostupné ceny na území státu tu pro každého občana. Je to v podstatě veřejný ejný statek. Problém m financování veřejn ejného statku je podobný nereáln lnému ideálu komunismu: Každý přispp ispívá dle svých možnost ností a každý je uspokojen dle svých potřeb eb.
Veřejn ejné rozpočty Do veřejných ejných rozpočtů také každý přispp ispívá dle svých možnost ností (tedy svých individuáln lních schopností platit daně). Z veřejných ejných rozpočtů pak bere dle svých potřeb veřejn ejné statky. Problémem však v je fakt, že e potřeby lidí jsou neomezené,, kdežto prostředky k jejich uspokojení omezené.. Z toho plyne standardní problém rostoucích ch deficitů veřejných ejných rozpočtů.
Cenový strop Price Cap Regulation cenová čepice neboli ceny v aspiku v = RPI X V naší zemi: M = PPI ± X ± Z
Přiměřený výnos kapitálu R = C + WACC B Vážené náklady kapitálu: WACC = p (1 d) d D D + E + r E D + E