Základy: Základy: Ing. et Ing. Petr Kacálek. Ing. et Ing. Petr Kacálek

Podobné dokumenty
POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

Základové konstrukce (2)

Přednáška 4 Základové konstrukce

ZÁKLADOVÁ KONSTRUKCE část nosné konstrukce přenášející zatížení od stavby do základové půdy. Fakulta stavební ČVUT v Praze

Plošné základy a soklová oblast budov

BH02 Úvod do navrhování pozemních staveb

Inovace profesního vzdělávání ve vazbě na potřeby Jihočeského regionu CZ.1.07/3.2.08/ Pozemní stavitelství a technologie provádění I

ZÁKLADOVÉ KONSTRUKCE

Pozemní stavitelství I. Základy. Zpracoval: Zdeněk Peřina, Ing.

Doc. Ing. Jan Pašek, Ph.D. Katedra 104, místnost 318

Základové konstrukce (3)

Návrh rozměrů plošného základu

Dilatace nosných konstrukcí

ROZDĚLENÍ ZÁKLADOVÝCH KONSTRUKCÍ

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

P E N T A s.r.o. S T R A K O N I C E

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

Konstrukční systémy I Třídění, typologie a stabilita objektů. Ing. Petr Suchánek, Ph.D.

DOSTAVBA AREÁLU FIRMY KIEKERT

BH 52 Pozemní stavitelství I

Úvod do pozemního stavitelství

RBZS Úloha 4 Postup Zjednodušená metoda posouzení suterénních zděných stěn

Témata profilové části ústní maturitní zkoušky z odborných předmětů

4 Halové objekty a zastřešení na velká rozpětí

BEST NATURA I - VII ROZMĚROVÉ A HMOTNOSTNÍ ÚDAJE

BEST NATURA I - VII ROZMĚROVÉ A HMOTNOSTNÍ ÚDAJE

TECHNOLOGIE STAVEB 11 SEMINÁRNÍ PRÁCE

BZKV 10. přednáška RBZS. Opěrné a suterénní stěny

Stavební technologie

Kancelář stavebního inženýrství s.r.o. Statický výpočet

OBSAH: A4 1/ TECHNICKÁ ZPRÁVA 4 2/ STATICKÝ VÝPOČET 7 3/ VÝKRESOVÁ ČÁST S1-TVAR A VÝZTUŽ OPĚRNÉ STĚNY 2

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

STROPNÍ KONSTRUKCE ZÁKLADNÍ POŽADAVKY NA STROPNÍ KONSTRUKCE,ROZDĚLENÍ STROPŮ. JE TO KCE / VĚTŠINOU VODOROVNÁ /, KTERÁ ODDĚLUJE JEDNOTLIVÁ PODLAŽÍ.

TECHNICKÉ VLASTNOSTI VÝROBKŮ

KONSTRUKČNÍ MATERIÁLY

Předběžný Statický výpočet

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE FAKULTA STAVEBNÍ

Obsah Úvod... 3 Základové konstrukce... 7 Zvyšování kvality podloží Zdroje... 22

D.1.2 a. STAVBA: MALOKAPACITNÍ UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ - MIROŠOV U JIHLAVY na p.č. 1/1 k.ú. Mirošov u Jihlavy (695459)

D.1.2/ STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ NOVOSTAVBA RODINNÉHO DOMU

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB

ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Návrh přestavby konstrukce sila v Olomouci. Reconstruction of silo tower in Olomouc

KONSTRUKCE POZEMNÍCH STAVEB komplexní přehled

Pozemní stavitelství I. Konstrukční systémy

předběžný statický výpočet

1 TECHNICKÁ ZPRÁVA KE STATICKÉMU VÝPOČTU

STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ JIHLAVA

V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi.

VODOROVNÉ KONSTRUKCE POPIS STROPNÍCH KONSTRUKCÍ. Zpět na obsah

list číslo Číslo přílohy: číslo zakázky: stavba: Víceúčelová hala Březová DPS SO01 Objekt haly objekt: revize: 1 OBSAH

Podklady pro cvičení. Úloha 5

BEST LUNETA I - IV, nízká

Výkres tvaru monolitické železobetonové konstrukce

Technologie staveb podle konstrukce. Technologie staveb Jan Kotšmíd,3.S

Podklady pro cvičení. Úloha 3

Principy návrhu Ing. Zuzana Hejlová

Modulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků

Jihočeská stavebně-konstrukční kancelář s.r.o.

Modulová osnova. systém os, určující polohu hlavních nosných prvků

Příloha B: Návrh založení objektu na základové desce Administrativní budova

TECHNOLOGIE STAVEB TECHNOLOGIE STAVEB PODLE KONSTRUKCE. Jitka Schmelzerová 2.S

Prostorová tuhost. Nosná soustava. podsystém stabilizační. podsystém gravitační. stropy, sloupy s patkami, základy. (železobetonové), jádra

NOSNÉ STĚNY, SLOUPY A PILÍŘE

Demo_manual_02.guz V tomto inženýrském manuálu je popsán návrh a posouzení úhlové zdi.

TECHNICKÁ ZPRÁVA + STATICKÝ VÝPOČET

1 Použité značky a symboly

KPG SPODNÍ STAVBA KONSTRUKCE PODZEMÍ. Spodní stavba (podzemní část objektu) tvoří přechod mezi horní stavbou, základy a základovou půdou

STROPNÍ KONSTRUKCE Petr Hájek 2009

Schodiště. Schodiště termíny

Vodorovné konstrukce značky NORDSTROP moderní stavební konstrukce z předpjatého betonu

A. 2. Stavebně konstrukční část Perinatologické centrum přístavba a stavební úpravy stávajícího pavilonu na parcele č Severní přístavba

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

Sada 1 Technologie betonu

Sylabus k přednášce předmětu BK30 SCHODIŠTĚ Ing. Hana Hanzlová, CSc., Ing. Jitka Vašková, CSc.

MONTÁŽNÍ NÁVOD NOSNÍKY A STROPNÍ VLOŽKY

Stavebně konstrukční část

D.1.2 STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ

G. POROTHERM STROP. 1. Skladování a doprava. 2. Montáž

NÁVOD PRO ZDĚNÍ Z RETRO BLOKŮ DITON A D. PŘÍKLAD DETAILNÍ SKLADBY PODEZDÍVKY A SLOUPKU 400x400. A RETRO blok 390/190/190. C Základ ze ZB 20 ZB 40

Typ výpočtu. soudržná. soudržná

Pristavba hasicske zbrojnice Dobruska PP.doc SEZNAM PŘÍLOH: STANICE DOBRUŠKA - PŘÍSTAVBA GARÁŽE

CEMVIN FORM Desky pro konstrukce ztraceného bednění

ATELIER NÁŠ DŮM IRD DIVIŠ. Stavebně konstrukční část Technická zpráva

YQ U PROFILY, U PROFILY

PILÍŘE STAVITELSTVÍ I.

TECHNICKÝ LIST STROPNÍ DESKY A PANELY

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí, objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb

Realizace výtahu v budově ÚZSVM ÚP Plzeň Americká 8/39, Plzeň

Podklady pro cvičení- II. blok. Úloha 9

VÝPOČET ZATÍŽENÍ SNĚHEM DLE ČSN EN :2005/Z1:2006

TECHNICKÝ LIST Opěrné stěny GREFA T a L

Katedra konstrukcí pozemních staveb K124 KP2K - cvičení 2011/12. Konstrukce pozemních staveb 2 - K. Podklady pro cvičení. Úloha 4

Zakládání vápenopískových pasivních domů

Suterénní zdivo zakládání na pásech s použitím betonové zálivky

Bibliografická citace VŠKP

Stavebně architektonická část (sloučené územní a stavební řízení) FORŠT - Stavební projekce, Ke Klejnarce 344, Starý Kolín

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Stavebně technologický projekt Bytový dům Peprník v Pardubicích

Uplatnění prostého betonu

NK 1 Konstrukce. Co je nosná konstrukce?

POZEMNÍ STAVITELSTVÍ I

Transkript:

Navrhování základových konstrukcí Základy jsou konstrukční nosné prvky stavebních objektů, které zabezpečují přenášení účinků stavby (svislých nosných konstrukcí = zatížení) do základové půdy. Základy přenášejí zatížení od všech konstrukcí do základové spáry. Základová spára vodorovná rovina, kde se základ stýká se základovou půdou a působí v ní kontaktní napětí. Volba typu základové konstrukce závisí zejména na: -zatížení stavbou -stavebně konstrukčním řešením horní stavby -geologickém profilu podloží -hydrogeologických poměrech -fyzikálně mechanických vlastnostech základové půdy (únosnosti, sedání, atd.) -ekonomickém provádění (výkopových prací a základů samotných) Podle zatížení objektu a hloubky založení rozeznáváme dva základní konstrukční typy základů -základy plošné, které zatížení stavbou roznášejí na větší plochu základové půdy, -základy hlubinné, které přenášejí zatížení stavbou bodově do hloubky prostřednictvím vertikálních základových prvků, kterými jsou podporovány plošné základy. Podle tvaru konstrukce dělíme základové konstrukce plošné na: -základové patky, -základové pásy, -základové rošty, -základové desky, -prostorové základové konstrukce Materiál: beton, kámen, ŽB, cihla -musí odolávat účinkům zatížení a zemní vlhkosti -betony je nutno chránit proti účinkům agresivní vody vzákladové půdě -u základů ze železobetonu je nutno provádět podbetonování zprostého betonu o tloušťce 50 až 100 mm, aby byla základová spára rovná a výztuž byla chráněna před poškozením a zanešením zeminou Použití: tam, kde je dostatečně únosná základová půda v malá hloubce pod terénem. Velikost plochy základů závisí na vlastnostech zákl. půdy a zatížení stavbou. 1

Základové pásy: -základové pásy navrhujeme pro konstrukce stěnové (nosné i nenosné) a konstrukce skeletové (při velkém zatížení, když vycházejí patky příliš velké) Materiál: beton prostý, (ŽB), lomový kámen (méně používané), prefabrikovaný dílec. Tvar: obdélníkový, lichoběžníkový, stupňovitý, deskový, žebrový. Použití: pro založení stěn od 6 N/m2, tzn. přibližně příčka tl.150 mm, v. 3 m. (Lehčí příčky se ukládají přímo na vyztužený podkladní beton). Stanovení rozměrů základových pásů: šířka základového pásu b vyplývá: -ze zatížení -z působení kontaktního napětí v základové spáře. -rozšíření zákl. pásu pod zdí min. 100 mm Výška h se odvodí zvelikosti rozšíření základu označeného písmenem a, v závislosti na velikosti roznášecího úhlu a. Předpokládané hodnoty pro tgα -prostý beton tg α = 1,5 až 2, -železobeton tg α = 0,5 až 1. Výška základového pásu se vypočítá ze vzorce : h = a tg a Základové pásy: Základové pásy -jednostupňové (min. rozměr 500 x 500 pro nosné zdivo) -dvoustupňové -popřípadě i třístupňové. 2

Základové pásy monolitické z prostého betonu -se používají pro málo zatížené a běžné stěnové konstrukce -průřez je nejčastěji obdélníkový (jednostupňový) nebo stupňovitý (při větší výšce základového pasu) -minimální rozměr pásu z prostého betonu je 300 mm (nenosné konstrukce) -min. rozměr 500 x 500 pro nosné zdivo Základové pásy monolitické ze železobetonu -používáme pro velká zatížení -pro ochranu vyztužené části základu před znečištěním zeminou -vrstva podkladního betonu vtloušťce 50 100 mm -pro nosné konstrukce stěnové, konstrukce skeletové -obdélníkový, se zešikmenou horní plochou nebo průřez obráceného tvaru T ( staticky nejvýhodnější). 3

Základové pásy montované (prefabrikované) -provedeny zprefabrikovaných dílců -ze železobetonu o rozměrech odstupňovaných pro různá zatížení stavbou a různou únosnost základové půdy (max. L=3000mm) -dílce mají obdélníkový nebo lichoběžníkový průřez -základové prefabrikáty se ukládají do pískového lože (100-150 mm) - vyrovnává dno výkopu, zajišťuje rovnoměrné přenášení zatížení na základovou spáru -může vzniknout nerovnoměrné sedání (použít podélného svázání prefabrikovaných prvků vložením výztuže do cementové malty do vodorovné spáry mezi základem a nadložní stěnou) -nebezpečí může způsobit voda může vytlačovat zeminu, což způsobí sedání zeminy -dnes se u drobných staveb uplatňují prefabrikované základové bednící tvarovky, duté -osazení -na štěrkové lože nebo na podbetonování, se zalévají betonem, je možno ztužit výztuží spolu se suterénními zdmi Základové patky -volíme je u budov, kde prutové prvky (sloupy) vyvozují bodová zatížení základů a základová půda je požadované únosnosti vdosažitelné hloubce -navrhovat patky tak, aby sedaly pokud možno stejně (velikostí a tvarem patek můžou být různé, zlepšováním vlastností základ. půdy) -půdorysný tvar patek se navrhuje převážně čtvercový nebo obdélníkový -v poměru stran maximálně 1:3 Podle průřezu : -jednostupňové, -dvoustupňové -lichoběžníkového Podle materiálu : -betonové, -železobetonové, -ocelové, pro ocelové konstrukce Podle technologie : - monolitické (prostý beton, ŽB), -montované z prefabrikovaných dílců 4

Základové patky -zprostého betonu -jsou vhodné použít jen tam únosnost základ. půdy nad 0,2 MPa návrh: -pro návrh použijeme hodnot úhlu roznášení a -provozního výpočtového napětí vzákladové spáře s s = F / b 2 -F je zatížení od horní stavby -b je předpokládaná šířka patky -výšku patky - h = a. tg a, pro h a, pro h 2a pak navrhujeme vícestupňovou patku -h 1 m, je možno ušetřit materiál stupňováním patky, popřípadě horní stupeň provedeme ze železobetonu sminimální výškou stupně 250 až 300 mm ukotveno do sloupu Základové patky - zprostého betonu 5

Základové patky - patky železobetonové -používáme tehdy, pokud by nám patky zprostého betonu výpočtem vycházely velkých půdorysných rozměrů, při únosnosti základové půdy do 0,15 MPa -nejúspornějším -díky malé výšce vzniká nejmenší hloubka základové spáry Tvar: -kruhové, čtvercové, obdélníkové a lichoběžníkové -ochrana výztuže patky vyžaduje podkladní beton vtloušťce 50 až 100 mm -vyžadují bednění a tím větší pracovní prostor při výkopech -chránit výztuž proti agresivní vodě izolace, voděodolný beton -výška železobetonových patek h nemá být menší než polovina jejího vyložení a. Úhel roznášení tg a je v mezích 0,5 až 1 Základové patky - patky prefabrikované -pro přípustné namáhání základové půdy nad 0,15 MPa -musí se ukládat na zhutněnou štěrkopískovou vrstvu nebo na vrstvu betonové mazaniny tl. 100-150 mm 6

Základové patky - patky prefabrikované -Patky kalichové mají prohlubeň, do kterého se osazuje prefabrikovaný sloup do cementové malty Základové patky - základové rošty -soustavou základových pásů -přenesou velká zatížení -navrhujeme je v zeminách o velké stlačitelnosti, na poddolovaném území nebo v seismických oblastech 7

Základové patky - základové desky -roznášejí zatížení rovnoměrně na celou plochu půdorysu -můžeme navrhnout i pro zcela nehomogenní, málo únosnou a značně stlačitelnou základovou půdu -pro výškové (až 20 podlaží) a mimořádně zatížené konstrukce stěnové i skeletové -vyhovují též pro zakládání objektů pod hladinou podzemní vody, vytvářejí potom tzv. základové vany Základové patky - základové desky 8

Základové patky - základové desky -mají mít v celé půdorysné ploše konstantní průřez 400 až 1200 mm -desky se spodními žebry není možno používat pod hladinou podzemní vody Hloubka založení plošných základů hloubku založení ovlivňují: -charakter objektu (zděná budova, skelet, nepodsklepení, podsklepení), -hmotnost stavby -hloubka základové spáry -klimatické vlivy (promrzání, vysychání) -geologické vlivy(složení zeminy) -hydrogeologické vlivy (hladina podzemní vody) -nezámrznáhloubka - min. 800 mm 1200mm 9

Hloubka založení plošných základů nosné zdivo -při hloubce hladiny podzemní vody (hpv) menší jak 2000 mm, musí být základová spára vhloubce min. 1200 mm pod terénem -lehčí konstrukce může být nadzvedávána působením mrazu (vody v pórech zeminy) -u jílovitých zemin zase dochází k vysychání a tím ke smršťování nebo naopak k bobtnání - min. rozměr základu 500 x 500 pro nosné zdivo Hloubka založení plošných základů příčky -pod tenkými příčkami do 125 mm vkládáme do podkladního betonu jen pás svařované sítě o šířce b 3d, b je šířka základu a d je tloušťka příčky -pod příčkami vtloušťce nad 125 mm pak provádíme základové pásy s minimální hloubkou 300 mm a rozšířený pod příčkou v šířce 300 mm. -pro lepší roznášení do podloží se může použít i náběhů základů. 10