Stres v pracovním prostředí

Stres v pracovním prostředí Bakalářská práce Lucie Voděrková Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r.o. katedra managementu Studijní obor: Hotelnictví Vedoucí bakalářské práce: Ing. Barbora Koklarová Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-11-13 Datum obhajoby bakalářské práce: E-mail: lvoderkova@seznam.cz Praha 2014

Bachelor s Dissertation Work related stress Lucie Voděrková The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Management Major: Hotel Management Thesis Advisor: Ing. Barbora Koklarová Date of Submission: 2014-11-13 Date of Thesis Defense: E-mail: lvoderkova@seznam.cz Prague 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Stres v pracovním prostředí zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r.o. V Praze dne 13. 11. 2014 Lucie Voděrková

Poděkování Mé poděkování patří vedoucí práce paní Ing. Barboře Koklarové. Dále panu Ing. Pavlovi Attlovi, Ph.D. za cenné rady týkající se mojí práce v rámci předmětu Diplomový seminář. A také všem respondentům, kteří byli ochotni spolupracovat a vyplnili dotazník, který byl zdrojem cenných informací pro analytickou část.

Abstrakt VODĚRKOVÁ, Lucie. Stres v pracovním prostředí. [ Bakalářská práce ]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet stran: 70 Bakalářská práce se týká analýzy stresových faktorů a jejich vlivu na zaměstnance pracující v sektoru služeb ve Středočeském kraji. V úvodní kapitole teoreticko-metodologické části charakterizuji stres jako psychickou zátěž. Ve druhé kapitole se věnuji stresu v pracovním prostředí. Zabývám se především stresory a jejich zdroji v podnikovém prostředí a také působením stresu na pracovní výkonnost zaměstnanců. V analytické části zkoumám stresové faktory a jejich vliv na zaměstnance, zejména pokud jde o pracovní výkonnost a vztah k zaměstnání jako takovému. Metodou pro získání těchto dat je dotazník. V závěru této části práce, tedy v návrhové části, je zpracován návrh opatření k odstranění či zmírnění vlivu stresových faktorů na zaměstnance a také různá doporučení jako klíč pro úspěšné zaměstnavatele. Klíčová slova: Pracovní prostředí, stres, stresory, vyhoření, výkonnost

Abstract The bachelor s thesis is related to the analysis of stress factors affecting the employees of the tertiary sector in the Central Bohemian Region and also to the effect of stress on work performance. In the introductory chapter of the theoretical part I am trying to characterize the stress as the psychological load. In the second chapter great attention is developed to the work related stress. The stress factors and the sources of work stress in working environment are clarified here as well as the influence of stress on the quality of work. The main goal of the analytical part is to investigate the stress factors acting on employees and their influence on them, mainly the effect of stress on work performance. A questionnaire is the method for obtaining the data. In the last proposal part of the thesis I suggest a list of measures to eliminate or at least mitigate the impact of stress factors on the employees and also some recommendations for successful employers are included. Key words: Working conditions, stress, stress factors, burn-out, performance

Obsah Úvod... 10 1 Teoreticko-metodologická část... 12 1.1 Co je stres... 12 1.1.1 Fyziologie stresu... 13 1.1.2 Fáze stresu... 14 1.1.3 Druhy stresu... 16 1.1.4 Příznaky stresového stavu... 18 1.1.5 Prevence... 19 1.2 Stres v pracovním prostředí... 21 1.2.1 Pracovní stres... 21 1.2.2 Stresory v pracovním prostředí... 22 1.2.3 Pracovní výkon a výkonnost... 29 1.2.4 Vliv stresu na pracovní výkonnost... 30 1.2.5 Jak se bránit působení stresu v zaměstnání... 32 1.2.6 Vyhoření profesionálů... 33 2 Analytická část... 36 2.1 Metody a techniky sběru dat... 36 2.2 Představení vzorku respondentů... 37 2.3 Výsledky dotazníkového šetření... 40 2.4 Shrnutí analytické části... 58 2.5 Vyhodnocení hypotéz... 60 3 Návrhová část... 62 Závěr... 67 Literatura... 69 Přílohy... 71

Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1 - Schéma přiměřené a nepřiměřené adaptace na stres.15 Obrázek 2 - Fáze stresu..16 Obrázek 3 - Faktory snižující odolnost vůči stresu..20 Obrázek 4 - Vztah motivace a výkonu tzv. obrácená U-křivka..29 Obrázek 5 - Optimální míra stresové zátěže a její vliv na pracovní výkon..30 Tabulka 1 - Klasifikace stresorů.23 Tabulka 2 - Přehled stresujících životních událostí.26 Tabulka 3 - Výčet charakteristiky lidí stresorů..28 Tabulka 4 - Osobní dispozice...34 Tabulka 5 - Pohlaví respondentů 36 Tabulka 6 - Vliv práce na stres (rozlišeno pohlaví)...40 Tabulka 7 - Vliv práce na stres (rozlišen sektor)..40 Tabulka 8 - Zdravotní potíže (rozlišeno pohlaví).41 Tabulka 9 - Zdravotní potíže (rozlišen sektor)..41 Tabulka 10 Hlavní stresové faktory 52 Tabulka 11 Vliv stresu na vztah k práci.54 Tabulka 12 Pracovní výkonnost..54 Graf 1 - Věková struktura respondentů.36 Graf 2 Vzdělání respondentů... 37 Graf 3 - Délka zaměstnání....37 Graf 4 Pracovní pozice.....38 Graf 5 Sektor..38 Graf 6 Oblíbenost práce...39 Graf 7 Vliv práce na stres.39 Graf 8 Zdravotní potíže...41 Graf 9 - Vliv tlaku na dočasné zvýšení výkonnosti..42 Graf 10 Přepracování 43 Graf 11 Pochvala...43 Graf 12 Pracovní prostředí...44

Graf 13 Obavy o pracovní místo.44 Graf 14 - Zasahování práce do volného času..45 Graf 15 Projevy diskriminace, násilí či šikany...45 Graf 16 - Vliv stresu na zvýšení výkonnosti..46 Graf 17 Vztahy na pracovišti 46 Graf 18 Časový tlak...47 Graf 19 Pocit uspokojení z práce...47 Graf 20 - Vztahy se spolupracovníky.48 Graf 21 Přesná náplň práce.49 Graf 22 - Dobrovolný odchod ze zaměstnání...49 Graf 23 Dostatečná prevence stresu..50 Graf 24 Pracovní obor..51 Graf 25 - Spokojenost s pracovním prostředím...51

Úvod V moderním profesním životě je každý z nás vystaven velikému tlaku. Mezi nejčastější důvody pracovního stresu patří různé termíny, vysoká očekávání, konflikty s kolegy či s nadřízeným nebo strach z chyb. Bohužel, život bez tlaku nebude nikdy existovat, protože i v soukromém životě dochází k situacím, které nás zatěžují. Typickými stresovými faktory jsou například úmrtí v rodině, autonehody nebo ztráta partnera či zaměstnání. Doba je nepochybně hektická, vyžaduje lidi dravější, kteří snesou vyšší nároky nejen v zaměstnání. Stres je na nás všechny vyvíjen prakticky ze všech stran. Lidé uzavírají různé půjčky, které následně nemohou splácet, neustále někam pospíchají a závodí s časem. Je na nás vyvíjen tlak reklam, jsme obklopeni narůstajícím hlukem atd. Spouštěcích stresových faktorů je mnoho, pro každého jedince může být stresem něco jiného a každý z nás je také jinak disponován ke zvládání stresu, v kritické situaci reagujeme odlišně. Člověk pod vlivem trvalejšího stresu ztrácí výkonnost, není schopen se soustředit, rozhodnout či sociálně komunikovat, cítí se vyčerpán a může se u něj rozvinout duševní porucha chronického charakteru, jako například deprese. Pokud stres sami nezvládáme, není žádnou prohrou poradit se s odborníky. Ani specialisté nejsou vůči stresu imunní, ale na rozdíl od laické populace znají velmi dobře rizika se stresem spojená a jsou náležitě vyškoleni k tomu, aby pomohli. Existuje však i stres pozitivní, který nás dokáže motivovat k vyššímu pracovnímu výkonu, díky němu pociťujeme větší chuť a sílu něco dokázat, pod jeho vlivem odvádíme lepší práci a také lépe překonáváme různé překážky. Cílem této bakalářské práce je zjistit hlavní stresové faktory a jejich vliv na zaměstnance, zejména pokud jde o jejich pracovní výkonnost a vztah k zaměstnání jako takovému. Následně se pokusím navrhnout vhodná opatření vedoucí ke zmírnění nebo úplnému odstranění stresorů vyskytujících se v daných podnicích. Předmětem zkoumání budou zaměstnanci pracující v sektoru služeb ve Středočeském kraji. Vzhledem k zaměření mé práce jsem stanovila následující tři hypotézy: H 1: V daných podnicích se vyskytují stresové faktory týkající se pracovních podmínek, jako je např. hluk či špatné osvětlení. 10

H 2: U zaměstnanců neexistuje vztah mezi stresem a pociťováním zdravotních obtíží. H 3: Zaměstnanci dělají pod vlivem stresu více chyb. Bakalářská práce má tři části: teoreticko-metodologickou, analytickou a návrhovou. Pro zdárné splnění výše zmiňovaného cíle mé bakalářské práce v úvodní kapitole teoretické části uvedu různé definice stresu dle jednotlivých autorů, budu se zabývat také fyziologií stresu, fázemi a druhy stresu, popíši typické příznaky stresového stavu a budu pojednávat též o tom, jak stresu předcházet. Ve druhé kapitole teoretické části se zaměřím výhradně na stres v pracovním prostředí. Charakterizuji pracovní stres, stresové faktory v pracovním prostředí (stresory) a také vysvětlím, jaký vliv má stres na pracovní výkonnost zaměstnanců. Nabídnu rovněž rady, jak se bránit působení stresu v zaměstnání. V závěru teoretické části ještě vysvětlím termín vyhoření profesionálů. Mezi nejdůležitější informační zdroje pro teoretickou část patří kniha Stres, motivace a výkonnost od Marie Mayerové a kniha Jak zvládat stres od Jara Křivohlavého. Pro účely zpracování analytické části bakalářské práce jsem si zvolila techniku písemného dotazníkového šetření, jehož se zúčastní pouze zaměstnanci sektoru služeb ve Středočeském kraji. Dle odpovědí z dotazníků zjistím, jaké jsou hlavní stresové faktory v daných podnicích a jaký vliv mají na zaměstnance, zejména pokud jde o jejich pracovní výkonnost a vztah k zaměstnání jako takovému. V návrhové části mé bakalářské práce se pokusím na základě získaných informací zpracovat návrh doporučení, které by odstranily nebo alespoň zmírnily působení stresových faktorů na zaměstnance a napomohly by k větší pracovní pohodě a tedy pravděpodobně i ke zlepšení jejich pracovní výkonnosti. Největším zdrojem stresu je v současné době pro člověka pracovní prostředí. Téma mé bakalářské práce vnímám tedy jako aktuální. Důvodem k výběru tohoto tématu je také to, abych upozornila na velký vliv působení stresu v pracovním prostředí na spokojenost a často i výkonnost všech pracovníků. Jelikož se tento negativní vliv následně odráží na ekonomických výsledcích podniků, bylo by dobré, aby si zaměstnavatelé tento fakt uvědomili a včas zajistili co nejlepší pracovní podmínky pro své zaměstnance. 11

1 Teoreticko-metodologická část 1.1 Co je stres Slovo stres pochází pravděpodobně z angličtiny. Ve své původní podobě stress má toto slovo několik významů, mezi kterými můžeme najít např. napětí, tlak, zátěž či pnutí. Stres tedy můžeme přeložit jako určitý stav napětí, kterým lidský organismus reaguje na různé podněty (stresory). O velikosti stresu v lidském organismu rozhodují dva faktory: zátěž, která na organismus působí, a schopnost organismu tuto zátěž snášet tj. odolnost. Čím větší zátěž, tím větší stres, a čím větší odolnost, tím menší stres. 1 Termín stres poprvé použil kanadský endokrinolog maďarského původu Hans Selye. Zabýval se reakcemi organismu při jeho nadměrném zatížení, pokusy prováděl na zvířatech. H. Selye definoval stres takto: Stres je charakteristická fyziologická odpověď na poškození nebo ohrožení organismu, která se projevuje prostřednictvím adaptačního syndromu. 2 Jelikož mezi lékaři různých oborů a lidmi, kteří se stresem vědecky zabývají, existují rozpory v definování stresu, lze uvést celou řadu definic. Ve své práci uvádím jen ty varianty definování pojmu stres, které se mi jeví jako nejvíce užitečné: Stres vyjadřuje situaci člověka v napětí (tenzi) při řešení problému, když se do cesty řešení tohoto problému postaví nepřekonatelná překážka. (A. Howard a R. A. Scott) 3 1 PLAMÍNEK, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Praha: Grada, 2013, 192 s. ISBN 978-80-247-4751-4 str. 128 2 PAUKNEROVÁ, D. a kol. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2012, 259 s. ISBN 978-80-247-3809-3 str. 142 3 KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum, 1994, 192 s. ISBN 80-7169-121-6 str. 10 12

Stresem je nejen přímé, bezprostřední ohrožení člověka, ale i předjímání (anticipace) takového ohrožení a s tím i spojený strach, bolest, nejistota, úzkost apod. (M. H. Appley a R. Trumbull) 4 Stres je jakýkoli vliv životního prostředí (fyzikální, chemický, sociální, psychologický, politický), který ohrožuje zdraví některých citlivých jedinců. 5 Stresem se rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožen, nebo takové ohrožení čeká a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná. 6 Jak jsem již naznačila, přesná vědecká definice stresu je stále předmětem sporů. V obecném chápání stresu však není problém a všichni se shodují, že se jedná o typický problém naší doby. Bohužel platí, že se mu nedá zcela vyhnout. Setkávají se s ním všichni, ženy i muži, osoby společensky úspěšné i neúspěšné, bohatí i chudí, provází nás od narození až do vysokého věku. Většina lidí si stres spojuje s negativními událostmi, jako je smrt blízkého člověka, nemoc, či náhlá ztráta zaměstnání. Existuje však i stres pozitivní, který se projevuje např. při povýšení v zaměstnání či při svatbě. Stres tedy patří k přirozeným projevům života, je-li přiměřený a nepůsobí-li dlouhodobě. Přejde-li však stres krátkodobý ve stres dlouhodobý, je třeba s ním začít bojovat dříve, než se projeví v podobě různých tělesných problémů. Lidé si pak u lékaře stěžují na bolest žaludku, hlavy, nespavost či pocit napětí a neuvědomují si, že jde o tzv. psychosomatické bolesti, jejichž původem často bývá dlouhodobý stres. Z našeho života tedy nemůžeme stres zcela odstranit, ale je nutné se s ním naučit správně zacházet a udržovat jej v rozumných hranicích. 1.1.1 Fyziologie stresu Důležitou roli při vzniku stresu hrají různé části mozku, především kmen a kůra, které mezi sebou mají podivuhodné vztahy. Kmen plní plno funkcí, zejména 4 KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum, 1994, 192 s. ISBN 80-7169-121-6 str. 10 5 SCHREIBER, V. Lidský stres. Praha: Academia, 2000, 106 s. ISBN 80-200-0240-5 str. 17 6 KŘIVOHLAVÝ, J. Jak zvládat stres. Praha: Grada Avicenum, 1994, 192 s. ISBN 80-7169-121-6 str. 10 13

pečuje o bezpečnost a zajišťování základních předpokladů života. Kůra je sídlem mladé, experimentální funkce - myšlení. Jestliže však kmen vyhodnotí nějakou situaci jako ohrožující, ustupuje myšlení do pozadí. Např. sáhneme-li omylem na žhavý předmět, naše ruka ucukne dříve, než stačíme nebezpečí myšlením zachytit a ucuknutí racionálně vyhodnotit jako nejlepší reakci. Kmen je nejen starší, ale i mnohem rychlejší než kůra. Spoustu svých reakcí má předem připravenou a tak na přímé nebezpečí reaguje okamžitou akcí. 7 Výsledkem je automatická stresová reakce, která tělo připravuje na útěk či útok. Mobilizuje se např. sluch i zrak, imunitní systém a vzrůstá srážlivost krve. Orgány, které se nepodílejí na útoku či útěku, pracují jen minimálně. Organismus se dostává do stavu stresu a je připraven reagovat. 8 1.1.2 Fáze stresu Dle B. Geista se stres vyvíjí v několika fázích. Podněty vedoucí ke stresu vyvolávají první fázi: symptomy stresu (napětí, úzkost, bezradnost), které alarmují organismus k nástupu druhé fáze: poplachové reakci. V té dochází k řadě fyziologických změn: cévy, které zásobují trávicí trakt, se stáhnou, ve svalech se roztáhnou, zvyšuje se počet stahů srdce, stoupá krevní tlak, dýchání se stává povrchní, vysychají ústa, stahuje se hrdlo, nadledvinky uvolňují zvýšené množství adrenalinu atd. Toto vede ke třetí fázi obranné adaptačnímu syndromu, který má dvě formy: a) aktivní zmocňování se situace, boj, útok b) pasivní- vzdání se, útěk. Poslední, čtvrtou fázi, tvoří výsledek obranné fáze (adaptace). Buď pozitivní vyrovnání se, zvládnutí situace, nebo negativní poruchy fyzického nebo psychického zdraví až po zhroucení. 9 7 PLAMÍNEK, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Praha: Grada, 2013, 192 s. ISBN 978-80-247-4751-4 str. 130 8 PLAMÍNEK, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Praha: Grada, 2013, 192 s. ISBN 978-80-247-4751-4 str. 130 9 GEIST, B. Psychologický slovník. Praha: Vodnář, 2000, 425 s. ISBN 80-86226-07-7 str. 280 14

Obrázek 1 - Schéma přiměřené a nepřiměřené adaptace na stres SPOUŠTĚČ STRESU NEBO NÁROČNÁ SITUACE Vnímání stresu a odhad vlastní dovednosti ho zvládnout REAKCE NA STRESOR: Psychická, tělesná a v chování Adaptivní Nepřiměřená Rozvoj psychické poruchy nebo tělesného onemocnění podle dispozice Ukončení stresové reakce, posílení sebedůvěry Chronické prožívání příznaků stresové reakce Zdroj: PRAŠKO, J. Jak se zbavit napětí, stresu a úzkosti. Praha: Grada, 2003, 204 s. ISBN 80-247- 0185-5 str. 13 Dr. Julián Melgosa je přesvědčen, že se stres neplíží nepozorovaně, jelikož je člověk schopen rozeznat mnoho signálů, které naznačují blížící se nebezpečí. Rozděluje ho do tří následujících fází: 10 1. Varovná fáze V této fázi jsme jasně varováni, že je přítomen nějaký stresový faktor. Pokud jsme si vědomi možnosti vzniku stresové situace, máme ještě možnost problém posoudit a najít jeho řešení. Pokud ale nemáme dostatek síly, dostaví se pocity skutečného stresu. 2. Fáze odolávání Nastává tehdy, když stres překročí počáteční varovnou fázi. Zjišťujeme, že ztrácíme příliš energie, snižuje se naše produktivita, ale zároveň nemáme ponětí, jak situaci zachránit. 10 MELGOSA, J. Zvládni svůj stres. Praha: Advent-Orion, 1997, 190 s. ISBN 80-7172-240-5 str. 24-25 15

3. Fáze vyčerpání Poslední fáze stresu se projevuje únavou (nelze odstranit dobrým spánkem), úzkostí a depresí, která vede k úplné ztrátě motivace. Únik z této fáze je velice náročný, proto většinou musíme vyhledat odbornou pomoc. Obrázek 2 - Fáze stresu Zdroj: MELGOSA, J. Zvládni svůj stres. Praha: Advent-Orion, 1997, 190 s. ISBN 80-7172-240-5 str. 24 1.1.3 Druhy stresu Jak jsem již v této práci naznačila, stres je obecně považován za věc negativní, nežádoucí a snižující naši výkonnost. Přestože ve většině případů tomu tak opravdu je, stres neoznačuje jen soubor negativních skutečností. Je důležité si uvědomit, že určitá míra napětí v organismu je v našem životě potřebná. Takové napětí je nezbytné, jelikož nám umožňuje reagovat na nebezpečí a překonávat nejrůznější překážky, které nám život klade do cesty. Rozlišujeme tedy dva typy stresů ten, který v nás vyvolává příjemné pocity a pomáhá nám nalézat rovnováhu a stabilitu (v literatuře bývá označován jako eustres, neboli pozitivní stres) a ten, v jehož důsledku prožíváme pocity nepříjemné, otravuje nás a ničí (tento typ dostal označení distres, neboli stres negativní). Eustresy i distresy se z fyziologického hlediska projevují podobně, i když zde existují určité rozdíly. V této souvislosti bych ráda zmínila přehled o negativním vlivu distresů na naše zdraví v práci B. Buchtové: Destruktivní zátěž (distres) se projevuje depresivními stavy, trvalou obavou, strachem, negativním myšlením, 16

které narušují, vyváženost osobnosti. Těmito stavy psychiky jsou značně ovlivňovány biologické procesy. Například z kůry nadledvinek je emitováno až 40x více kortizolu než ve fázi eustresu. Nadměrnost kortizolu, jehož negativní působení přetrvává zátěž o 4-6 hodin, výrazně narušuje imunitní reakce organismu, zvyšuje hladinu cholesterolu a kyseliny močové, snižuje hladinu dusíku a inzulinu. Destruktivní vliv distresů je třeba respektovat u přetížených lidí (zkouškové období na školách, tlak konkurenčního boje, mezilidské konflikty). Náročná tvůrčí práce je pak nahrazována rutinou, nekoncepčností, jednání člověka je doprovázeno neurotickými projevy, takže obvyklé banální onemocnění ohrožuje lidské zdraví. 11 Kromě pozitivního a negativního stresu někteří odborníci uvádějí ještě další typy stresu: 12 Akutní (krátkodobý) jedná se o okamžitou reakci organismu na náhlou událost trvající jen krátce, někdy jen okamžik. Nejčastěji vzniká při neočekávaných událostech, které ohrožují lidský život. Jedná se např. o autonehody či těžké pracovní úrazy. Projevy akutního stresu mohou postihnout nejen psychiku, ale narušit i některé tělesné funkce (např. ztráta paměti, vznik šoku, ztráta vědomí). Chronický (dlouhodobý) je způsoben příliš dlouhým nebo často se opakujícím stresem. Častými příznaky je vysoký krevní tlak, úzkost, únava, podrážděnost, poruchy spánku, špatné trávení či nezájem o sex. Chronický stres tedy může negativně ovlivnit naše celkové zdraví. Tento druh stresu je často způsoben např. špatnými vztahy na pracovišti nebo pracovními podmínkami (hluk, prach, teplota atd.) Posttraumatický (následný) rozvíjí se po nějaké závažné a traumatické události. Objevuje se ve spojení s válečnými konflikty, přírodními katastrofami (povodně, požáry), náhlé úmrtí dítěte. Jde o zpožděnou reakci na stresovou situaci, která trvala krátce, ale velice intenzivně. 11 BUCHTOVÁ, B. Psychologie pro ekonomy. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomickosprávní fakulta, 2004, 202 s. ISBN: 8021033967 str. 186 12 MATOUŠEK, O. Bezpečný podnik-pracovní stres a zdraví, Praha: VÚBP, 2003, 20 s. str. 9-10 17

Anticipační vzniká ve spojitosti se situací, která má teprve nastat. Jde tedy o určité představy a předvídání událostí, které by nás mohly ovlivnit v budoucnu. Vyskytuje se především i jedinců s nízkým sebevědomím. Typické je zpočátku mírné emoční napětí, které se však s přibližující událostí zvyšuje. Jedná se např. o strach z blížící se zkoušky, operace, nejisté budoucnosti, objevuje se i při nástupu do nového zaměstnání. Pocity nejistoty a úzkosti obvykle brzy odezní. 1.1.4 Příznaky stresového stavu Příznaky a projevy stresového stavu můžeme rozdělit do třech hlavních oblastí. Rozlišujeme poruchy fyziologické, emocionální a poruchy chování. Mezi fyziologické příznaky patří např.: 13 bušení srdce, bolest a sevření za hrudní kostí, nechutenství, bolesti břicha, plynatost, průjem, časté nucení k močení, menstruační poruchy, bolesti nebo pocení rukou a nohou, bolesti páteře, migréna - záchvaty bolesti hlavy, nezájem o sex, impotence dvojité vidění. Mezi emocionální příznaky u člověka ve stresu můžeme zařadit: 14 změny nálad, které jsou prudké a výrazné, neschopnost projevit emoční náklonnost, nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav nadměrné snění, omezení sociálních kontaktů, 13 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 58 14 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 58 18

pocity únavy, poruchy pozornosti zvýšená podrážděnost, popudlivost, úzkost. Mezi poruchy chování zahrnujeme např.: 15 nerozhodnost, naříkání, vyšší nemocnost, pomalé uzdravování, sklon k menší spolehlivosti a výkonnosti, menší zájem o práci, menší kvalita pracovních výsledků, vyhýbání se zodpovědnosti, poruchy spánku a obtížné usínání, únava a pocit nedostatečného odpočinku v ranních hodinách a v průběhu dne, nechutenství nebo přejídání, snížené množství práce, zhoršená kvalita práce, zvýšená konzumace alkoholických nápojů, závislost na kouření, na drogách, užívání léků na spaní a na uklidnění. 1.1.5 Prevence Jak předcházet stresu? Odolnost vůči stresu úzce souvisí s dobrou fyzickou a psychickou kondicí organismu, jež je ovlivňována naším způsobem života. Tomuto tématu se věnuje velká řada specialistů, není tedy složité získat různé rady a doporučení v odborné literatuře či na internetu. Z široké škály doporučení jsem vybrala ty, na kterých se shoduje většina odborníků. Abychom mohli čelit tělesným a duševním problémům a neopustila nás dobrá nálada, měli bychom: 15 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 59 19

a) provozovat tělesnou aktivitu pohyb by měl být pravidelně opakovaný, doba trvání každého cvičení nejméně 20 minut. Vhodný je např. běh, plavání, cyklistika či dlouhá chůze, b) mít dostatek spánku potřeba spánku je individuální, v průměru se doporučuje 7-8 hodin denně, c) dbát na naše stravovací návyky jíst v pravidelný čas menší porce, s jídlem nespěchat, omezit příjem tuků, konzumovat dostatek ovoce, zeleniny a celozrnných obilovin, dále omezit množství cukru a soli, vypít 2,5-3 litry vody denně, d) naučit se relaxovat vhodný je např. pobyt v přírodě, e) nepoužívat prostředky, které uměle stimulují k aktivitě vše, co uměle zvyšuje výkonnost a zlepšuje náladu, v sobě zpravidla skrývá nebezpečí návyku a též představuje zátěž (stres) pro organismus. Jedná se o kávu, alkohol, cigarety, léky a drogy. Obrázek 3 - Faktory snižující odolnost vůči stresu Zdroj: PLAMÍNEK, J. Sebepoznání, sebeřízení a stres. Praha: Grada, 2013, 192 s. ISBN 978-80- 247-4751-4 str. 159 20

1.2 Stres v pracovním prostředí 1.2.1 Pracovní stres Největším zdrojem stresu je v současné době pro člověka pracovní prostředí. Pracovní činnost vyvolává psychické zatížení a nejčastěji se objevuje v situacích, kdy je od pracovníka vyžadována nadměrná odpovědnost. Vlivem dlouhodobého psychického zatížení v průběhu pracovního procesu se zhoršuje pracovní výkonnost, především se objevují poruchy vnímání a koncentrace pozornosti, zpomaluje se motorická činnost, procesy myšlení a rozhodování a oslabuje se paměť. Často pak dochází k pracovním úrazům, nehodám, k chybnému rozhodování i k různým konfliktům na pracovišti. 16 V případě, že stres působí na odolného jedince jen krátkodobě, může na něj mít i pozitivní vliv. Působení přiměřeného stresu vyvolává u aktivních pracovníků zvýšení pracovního výkonu a uspokojení z práce, rozvoj profesní kariéry, což působí jako motivující faktor k dosahování maximálních výkonů. Jestliže je však stres silnější a dlouhodobý, oslabuje psychickou odolnost pracovníka vůči stresu, snižuje jeho pracovní výkon, zejména kvalitu výkonu, a často se projevuje jako zhoršení psychické a fyzické kondice. 17 Lidé ve stresu dělají více chyb, podávají horší pracovní výkony a také jim hrozí vyšší riziko úrazu. Jsou nervózní, netrpěliví, popudliví a unavení. Dlouhodobý stres se podepisuje i na časté nemocnosti zaměstnanců, hrozí vysoká fluktuace, zaměstnanci na své pracoviště přicházejí často pozdě a celkově mají problémy s disciplínou. Napjatá atmosféra a konflikty na pracovišti více či méně ovlivňují celý tým. V důsledku toho se vše může později negativně projevit ve výkonnosti celého podniku. Proto by se zaměstnavatelé měli snažit konfliktům a stresovým situacím předcházet a vytvářet prevenci, aby ke konfliktním situacím nedocházelo vůbec (nebo jen minimálně) a využívat celou řadu strategií a doporučení pro jejich řešení. Při výběru zaměstnanců jistě napomůže soustředit se právě na pokládání otázek týkajících se určitých znaků (není-li osoba silně autoritativní, egocentrická, samolibá, arogantní, s tendencí k přehnané 16 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 57 17 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 57 21

soutěživosti, má-li výčitky, zda-li ráda ponižuje a zneužívá druhé, přesvědčivě umí lhát atd.), stejně jako důkladný rozbor zájmu o práci ve firmě, jeho motivaci a důvod odchodu z předchozího pracoviště. Dále by zaměstnavatelé měli podporovat různá školení posilující pozitivní vztahy mezi zaměstnanci, celkovou spokojenost v zaměstnání a konstruktivní řešení konfliktů. V neposlední řadě se určitě vyplatí věnovat dostatečnou pozornost začleňování nových pracovníků do kolektivu. Samozřejmostí je sledovat dění na pracovišti a v případě, že nastane nějaký problém, měli by ho řešit efektivně za pomoci objektivity a komunikace. 1.2.2 Stresory v pracovním prostředí Podněty vyvolávající stres se nazývají stresory. Pracovní přetížení, mimořádná zodpovědnost, konflikty, profesní kariéra, interpersonální vztahy či časté změny v organizaci patří ke stresorům, se kterými se nejčastěji setkáváme v pracovním prostředí. 18 Zdroje stresu v podnikovém prostředí působící na lidský organismus lze rozlišit na faktory interní, které působí přímo na pracovišti, a na faktory externí, které působí nepřímo z vnějšího prostředí. Interní stresové faktory Interní stresové faktory jsou veškeré vlivy působící na nás přímo na pracovišti. Soubor činitelů působících na činnost člověka v určitém prostoru a soubor podmínek, za jakých se uskutečňuje pracovní proces, nazýváme pracovní prostředí. Pracovní prostředí je třeba ovlivňovat tak, aby optimálně působilo na lidské smysly a jejich prostřednictvím na jednání, myšlení a pocity člověka. Je tedy třeba zajišťovat nejvhodnější a člověku nejpříjemnější pracovní podmínky, které umožňují vysoký výkon pracovníka a současně pracovní pohodu. 19 Pracovní pohodou se v tomto smyslu myslí souhrn hodnot a parametrů charakterizujících pracovní prostředí a příznivě působících na činnost člověka a též příznivě 18 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 60 19 ŠTIKAR, J. a kol. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003, 462 s. ISBN 80-246- 0448-5 str. 47 22

subjektivně hodnocených. 20 Neustálé zlepšování pracovního prostředí by mělo být v zájmu každého podniku, neboť má ekonomický, morální a sociální význam. Autoři Jiří Štikar a kol. uvádí v knize Psychologie ve světě práce několik zdrojů stresu v podnikovém prostředí, které významně ovlivňují pracovní výkon člověka (viz tabulka 1). Tabulka 1 - Klasifikace stresorů Skupina Svalová zátěž Senzorická zátěž Mentální zátěž Hluk a vibrace Osvětlení Klimatické podmínky Chemické látky Zdroj 1. Stereotypnost pohybů 2. Složitá koordinace pohybů 3. Velká hmotnost břemen 4. Nerovnoměrné rozložení pohybů 5. Trvalé stání či sezení 6. Extrémní poloha 7. Prostorové omezení 1. Velký počet přímých zrakových informací 2. Trvalé sledování jednoho místa 3. Ztížená viditelnost 4. Velká náročnost zrakového či sluchového rozlišování 5. Nedostatek zrakových či sluchových podnětů 6. Vysoké nároky na přesnost čtení a rozlišování údajů 1. Jednotvárná činnost 2. Vysoká náročnost přípravy postupů 3. Vysoká náročnost řešení mimořádných situací 4. Složité výpočty, rozbory, kalkulace apod. 1. Nadměrná hlučnost 2. Nadměrné hodnoty vibrací 1. Nedostatečná intenzita 2. Nerovnoměrnost oslnění 3. Nevhodná barva světla 1. Trvale extrémní teplota 2. Časté střídání teplot 3. Nepřiměřené proudění vzduchu 4. Nepřiměřená relativní vlhkost 1. Obtěžující plyny, páry, kouř, pach 2. Zdraví škodlivé plyny a výpary 3. Přímý přenos látek škodlivých zdraví 20 ŠTIKAR, J. a kol. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003, 462 s. ISBN 80-246- 0448-5 str. 47 23

Pracovní úrazy Sociální faktory 1. Mechanické příčiny 2. Elektrický proud, záření elektromagnetického pole 3. Exploze 4. Nevyhovující osobní ochranné pomůcky 1. Uzavřený prostor 2. Velký počet lidí 3. Velké nároky na kooperaci a komunikaci Zdroj: ŠTIKAR, J. a kol. Psychologie ve světě práce. Praha: Karolinum, 2003, 462 s. ISBN 80-246- 0448-5 str. 81 (upraveno) Je známo, že lidé dávají přednost příjemnému pracovnímu prostředí i za cenu nižší mzdy. Jestliže na pracovišti nejsou vhodné pracovní podmínky, tento fakt se negativně odráží nejen na zdraví pracovníků, ale má vliv i na jejich výkon a pracovní pohodu. Aby měl každý pracovník co nejlepší předpoklady pro výkon své pracovní činnosti, je nutné odstranit stresory, které snižují výkonnost a efektivitu práce. Jedná se především o: Hluk - zvukové podněty nadměrné intenzity. Zdrojem hluku mohou být určité technologické procesy, chod strojů a technických zařízení atd. Hodnotí-li se hluk, bere se v úvahu především jeho intenzita (v decibelech). Vedle intenzity je sledována též frekvence (vysoké či spíše hluboké tóny). Je zjištěno, že hluk o vyšší frekvenci se snáší mnohem hůře než hluk o frekvenci nižší. Nepravidelný hluk je snášen hůře než pravidelný. Hluk znesnadňuje dorozumívání mezi lidmi při práci, zhoršuje soustředění a urychluje vznik únavy. Ovlivňuje také zdraví pracovníka, jelikož může způsobit částečnou nebo úplnou hluchotu a působí škodlivě na nervový systém. 21 Předpis č. 258/2000 Sb., Zákon o ochraně veřejného zdraví, pojednává o ochraně lidského zdraví před hlukem a vibracemi. Jedná se konkrétně o 30-34. Limity pro hluk jsou pak podrobně stanoveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 22 Ochrana proti hluku může spočívat ve změně technologického postupu, v úpravě strojů a zařízení, v obložení zdroje hluku materiálem, který hluk pohlcuje (korek, skelná vata atd.) nebo lze použít ochranné pomůcky (vložky do uší, ušní kapky, sluchátka na uši). 21 PROVAZNÍK, V. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2002, 226 s. ISBN 80-247-0470-6 str. 155-156 22 Předpis č. 258/2000 Sb., zákon o ochraně veřejného zdraví v platném znění 24

Zaměstnavatel je povinen zabezpečit vyhovující pracovní podmínky podle zákoníku práce ve smyslu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Osvětlení Pro pracovní výkon je nejvhodnější denní světlo, avšak v praxi musíme často pracoviště osvětlovat uměle či sdruženě. Výzkumy ukázaly, že intenzita osvětlení má vliv na produktivitu práce i úrazovost. Státní normy udávají, jakou intenzitu (v luxech) má osvětlení mít pro všechny typy pracovišť. Problematiku osvětlení na pracovišti ošetřuje nařízení vlády předpis č. 361/2007 Sb. 45, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Osvětlení pracoviště a spojovacích cest mezi jednotlivými pracovišti denním, umělým nebo sdruženým osvětlením musí odpovídat náročnosti vykonávané práce na zrakovou činnost a ochranu zdraví v souladu s normovými hodnotami a požadavky. Osvětlovací otvory musí být upraveny tak, aby vnitřní prostory pracoviště byly dostatečně chráněny proti přímému slunečnímu záření. Osvětlení nesmí být příčinou oslňování. Pro osvětlení pracovišť jsou doporučovány následující hodnoty osvětlení při práci na počítači by se mělo pohybovat v rozmezí 100 500 luxů, v ostatních případech by se mělo jednat minimálně o 400 luxů. 23 Teplota Problematiku zátěž teplem a chladem ošetřuje nařízení vlády předpis č. 361/2007 Sb. 3-7. Na pracovištích, kde je vykonávána trvalá práce, s výjimkou pracovišť vyžadujících zvláštní tepelné podmínky a pracovišť, na nichž nelze technickými prostředky odstranit tepelnou zátěž z technologie, musí být zajištěno dodržování přípustných mikroklimatických podmínek s výjimkou mimořádně chladných a mimořádně teplých dnů. Za mimořádně chladný den se považuje den, kdy nejnižší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty nižší než -15 C. Za mimořádně teplý den se považuje den, kdy nejvyšší teplota venkovního vzduchu dosáhla hodnoty vyšší než 30 C. V chladném období by se pak měla teplota pohybovat v rozmezí 18 24 C, v teplém období se pak optimální teploty pohybují mezi 20 28 C. Před vysokými teplotami je možné pracovníky chránit častějším vkládáním přestávek či zkracováním pracovní doby. Zmíněné nařízení vlády dále ukládá zaměstnavatelům povinnost poskytovat svým zaměstnancům v určitých případech ochranné nápoje. 24 23 Předpis č. 361/2007 Sb., podmínky ochrany zdraví při práci v platném znění 24 Předpis č. 361/2007 Sb., Podmínky ochrany zdraví při práci 25

Zaměstnavatelé jsou povinni vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky umožňující bezpečný výkon práce a v souladu se zvláštními právními předpisy zajišťovat závodní preventivní péči. 25 Externí stresové faktory Je běžné, že na pracovníky kromě faktorů uvnitř podniku působí i faktory, které nemají s pracovním prostředím mnoho společného. Jedná se tedy o stresové faktory, které si jedinci vytvářejí sami. Pokud nejsme spokojeni ve svém osobním životě, automaticky si svou nespokojenost a stres přenášíme do zaměstnání. Jak jsem již zmínila, stres je individuální reakce na zátěž. Každý tedy prožívá stresovou situaci jinak to, co je pro někoho stresující, jiní považují za přirozené a s danou situací se vypořádají snáze. Američtí psychologové Holmes a Rahe v roce 1967 vytvořili přehled stresujících životních událostí. Každá událost má vyčíslenou váhu, kterou životní událost vyvolává u průměrné osoby. Je nutné si však uvědomit, že na prožívání různých událostí mají vliv i další okolnosti, jako např. vrozené dispozice či zranitelnost konkrétního jedince. Tabulka 2 - Přehled stresujících životních událostí (Holmes a Rahe) Životní událost Body Smrt partnera 100 Rozvod donedávna spokojeného manželství 73 Rozvrat manželství, dočasný rozchod 65 Uvěznění 63 Úmrtí blízkého člena rodiny 63 Vážný úraz nebo onemocnění 53 Sňatek 50 Ztráta zaměstnání 47 Usmíření nebo jiné změny v manželství 45 Odchod do důchodu 45 Změna zdravotního stavu člena rodiny 44 Těhotenství 40 Sexuální obtíže 39 Přírůstek nového člena rodiny 39 25 Předpis č. 262/2006 Sb., Zákoník práce 26

Změna zaměstnání 38 Změna finanční situace 38 Smrt blízkého přítele 37 Změna náplně práce 36 Závažné neshody s partnerem 35 Půjčka vyšší než 50 000,- Kč 31 Termín splatnosti půjčky 30 Dospělé dítě opouští rodinu 29 Konflikty s tchánem, tchyní, zetěm, snachou 29 Mimořádný osobní čin či výkon 28 Partner nastupuje nebo končí zaměstnání 26 Vstup do školy nebo její ukončení 26 Změna životních podmínek 25 Změna vlastních zvyklostí 24 Problémy nebo konflikty s nadřízenými 23 Změna pracovní doby nebo pracovních podmínek 20 Změna bydliště 20 Změna školy 20 Změna rekreačních aktivit 20 Změna církve 19 Změna sociálních aktivit 18 Půjčka menší než 50 000,- Kč 17 Změna režimu dne a spánku, např. letní čas 16 Změna v širší rodině (úmrtí, sňatky) 15 Změna stravovacích zvyklostí 15 Dovolená 13 Vánoční svátky 12 Pokuta při dopravním přestupku 11 Zdroj: BROCKERT, S. Ovládání stresu. Praha: Melantrich, 1993, 144 s. ISBN 80-7023-159-9 str. 22-23 (upraveno) Výše uvedená tabulka ukazuje, že nejvyšší stresovou hodnotu vyvolává smrt našeho partnera. Naopak nejnižší hodnota je způsobena zátěží spojenou s dovolenou, Vánocemi či pokutou při dopravním přestupku. Je zřejmé, že ne všechny životní události jsou nepříjemné, přesto v nás určité množství stresu vyvolávají. Součet bodů označujeme jako míru osobní stresové reakce. Pokud je naše skóre vysoké, měli bychom to brát jako varovný signál a zapracovat na změně životního stylu. Skóre 150-200 bodů znamená mírné ohrožení stresem, 200-300 bodů vážné ohrožení, hodnota vyšší než 300 již značí fázi vyčerpanosti a jedinci hrozí vysoká pravděpodobnost vzniku psychosomatického onemocnění, jelikož odolnost vůči stresu je velice nízká. 27

E. Rheinwaldová ve své knize Dejte sbohem distresu rozděluje stresory na: Myšlenkové, které vznikají z pohledu na sebe, druhé lidi, na svět a situace, do kterých se dostáváme. Dále z emocí a vztahů. Úkolové, pocházející z našeho způsobu řešení úkolů, za které jsme zodpovědní. Fyzikální, tedy faktory prostředí, ve kterém žijeme, pracoviště, pomůcky, se kterými pracujeme, náš organismus a vše, co má na něj vliv. 26 Dále uvádí, že stresory mohou být i lidé kolem nás, jako např. problematický spolupracovník, hádavý člen rodiny či nepříjemná prodavačka. Těmto lidem je lepší se vyhnout, což je v některých situacích velice obtížné. Tabulka 3 - Výčet charakteristiky lidí stresorů: Stresoři jsou lidé, kteří: 1. Přerušují hovor. 2. Mají trpký, až kyselý výraz tváře. 3. Ponižují a urážejí druhé verbálně i neverbálně. 4. Snaží se ovládnout konverzaci. 5. Dávají najevo nezájem o druhé. 6. Neustále si stěžují. 7. Mluví s lidmi povýšeně. 8. Soustavně druhé a všechno kritizují. 9. Často se rozčilují. 10. Vyvolávají v lidech pocity viny. 11. Manipulují své okolí. 12. Lžou a neradi mluví s lidmi přímo. Zdroj: RHEINWALDOVÁ, E. Dejte sbohem distresu. Praha: Scarabeus, 1995, 211 s. ISBN 80-85901-07-2 str. 9 Stres není v lidech a v situacích samých, ale v našich reakcích na ně. Záleží na určité imunitě proti škodlivým chronickým stresovým reakcím, do jaké míry se 26 RHEINWALDOVÁ, E. Dejte sbohem distresu. Praha: Scarabeus, 1995, 211 s. ISBN 80-85901- 07-2 str. 7-8 28

dokážeme stresu ubránit. To vše je však velice individuální, záleží např. na vyspělosti osobnosti, stravě, mentálním rozpoložení či odpočatosti. 27 1.2.3 Pracovní výkon a výkonnost Výsledek určité pracovní činnosti člověka, dosažený v daném čase a za daných podmínek, bývá označován jako výkon pracovníka. 28 V praxi však bývá výhodnější zabývat se spíše výkonností. Výkonnost pracovníků tvoří soubor jejich vlastností a dispozic, které podmiňují úroveň plnění zadaných pracovních úkolů. Lze ji chápat i jako připravenost pracovníků podávat určité výkony. 29 Výkonnost pracovníků je samozřejmě ovlivňována mnoha faktory. Dle odborníků se jedná např. o determinanty technické (úroveň technického vybavení pracoviště a strojů, úroveň hygieny a bezpečnosti práce, pracovní doba, směnnost, odměňování pracovníků), společenské podmínky (způsob práce s lidmi, pozice pracovníka ve společnosti, úroveň sociálních vztahů na pracovišti), osobní (tělesné a duševní předpoklady, odborná připravenost, motivace k práci) a situační podmínky (hrozba ztráty zaměstnání, mimořádné osobní události, úrazy, konflikty na pracovišti atd.). Dle mého názoru se pracovní výkonnost každého člověka odvíjí především od tří následujících faktorů: 1. od jeho motivace k práci Následující obrázek č. 4 znázorňuje, že pokud je člověk k výkonu nedostatečně motivován, výsledek bývá neuspokojivý. Podobná situace nastává i tehdy, když je naopak motivován nadměrně dochází k přílišné snaze být úspěšný, zvítězit atd. I příliš vysoká motivace tedy obvykle limituje jednání člověka. K žádoucí (optimální) úrovni výkonu vede tedy jen motivace přiměřená. 27 RHEINWALDOVÁ, E. Dejte sbohem distresu. Praha: Scarabeus, 1995, 211 s. ISBN 80-85901- 07-2 str. 66 28 PROVAZNÍK, V. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2002, 226 s. ISBN 80-247-0470-6 str. 134 29 PROVAZNÍK, V. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2002, 226 s. ISBN 80-247-0470-6 str. 134 29

2. od talentu, dovedností a schopností jedince 3. od velikosti pracovní zátěže Obrázek 4 - Vztah motivace a výkonu tzv. obrácená U-křivka Zdroj: PROVAZNÍK, V. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2002, 226 s. ISBN 80-247-0470-6 str. 104 (upraveno) 1.2.4 Vliv stresu na pracovní výkonnost Následující křivka zobrazuje vliv stresové zátěže na pracovní výkon pracovníků. Levá část křivky (této části křivky se říká též zrezivění) zobrazuje nízkou či dokonce žádnou úroveň stresové zátěže, což však vede k nízké výkonnosti daného zaměstnance. Nízká výkonnost zaměstnanců neprospívá nejen podnikovému obratu, ale i zaměstnancům samotným. Pociťují totiž, že je jejich práce nedostatečně naplňuje, nemá potřebu vlastní motivace, nedochází u nich tedy k uspokojování potřeby seberealizace, v důsledku čehož se zaměstnanci cítí být ve své práci nespokojeni. Pravá část křivky (této části se říká vyhoření) značí také nízkou výkonnost zaměstnanců, avšak v důsledku nepřiměřeně vysoké stresové zátěže. Nepřiměřená míra stresu má dopady na zdraví a výkonnost zaměstnanců, čímž se zároveň snižuje i ekonomická výnosnost a prosperita 30

daného podniku. Optimum se nachází tedy uprostřed mezi těmito dvěma extrémy a značí jej optimální míra stresové zátěže, která stimuluje zaměstnance k podávání co nejlepších pracovních výkonů. 30 Obrázek 5 - Optimální míra stresové zátěže a její vliv na pracovní výkon Zdroj: PAUKNEROVÁ, D. a kol. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2006, 254 s. ISBN 80-247-1706-9 str. 172 Na každého pracovníka působí hlavní čtyři faktory, které ovlivňují prožívání stresu. Jedná se o to, jak pracovník danou situaci vnímá, vliv má i jeho zkušenost z minulosti, přítomnost a absence sociální podpory a také rozdílné reakce na stres, které jsou individuální u každého jedince. Někdo může novou situaci vnímat jako příležitost a rychle se chopí nových příležitostí, jiný může novou situaci vnímat jako silně znepokojující až stresující. 31 Díky dřívějším zkušenostem je jedinec odolnější vůči působení stresu a úroveň stresu se může snížit tak, že stres je pak možné vnímat daleko slaběji a s nadhledem. Pokud ale v minulé stresové situaci pracovník selhal, může se stres v nové situaci naopak zvýšit. 32 Přítomnost a absence sociální podpory ovlivňuje pracovníka v jeho prožívání stresu, dále také chování spolupracovníků a nadřízených působí v průběhu stresové situace na reakce pracovníka. Přítomnost spolupracovníků může zvýšit sebedůvěru pracovníka a podpořit ho při překonávání stresu. Naopak přítomnost nepřítele 30 PAUKNEROVÁ, D. a kol. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada, 2007, 259 s. ISBN 978-80-247-3809-3 str. 172 31 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 59 32 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 60 31

může pracovníka znervózňovat a vytvářet úzkost, což snižuje schopnost překonávat stres. 33 Individuální rozdíly v reakcích na stres, jako např. rozdíly v potřebách, hodnotách, postojích a schopnostech, ovlivňují to, jak pracovníci získávají zkušenost ze stresu na pracovišti. Mezi lidmi jsou samozřejmě značné rozdíly a každý jedinec prožívá stejnou situaci na pracovišti velmi rozdílně. 34 1.2.5 Jak se bránit působení stresu v zaměstnání Lidé, kteří jsou v práci dlouhodobě ve stresu, nejsou tak produktivní jako jejich kolegové, častěji v práci chybí, mají tendence nedodržovat termíny ani disciplínu. Bývají často podráždění, úzkostliví, depresivní, mají problémy se spánkem a bojují s pocity vyhoření. Mohou se dostavit i obtíže s koncentrací, pamětí, rozhodováním a učením. Své problémy pak zahání užíváním alkoholu, tabáku či drog. Je tedy zjevné, že stres je z dlouhodobého hlediska velmi nebezpečný a může způsobit mnoho problémů. Proto je velice důležité, aby změny na pracovišti, které ovlivňují naše zdraví nebo které by mohly vést ke vzniku pracovního stresu, byly konzultovány co nejdříve s našimi nadřízenými. Pokud má tedy pracovník pocit, že potřebuje odborné školení nebo užitečnou radu, neměl by se obávat vyhledat svého nadřízeného. V publikacích, ze kterých jsem čerpala v této bakalářské práci, se v souvislosti s pracovním stresem nejčastěji objevovaly následující zásady boje proti stresu: 1. Začněte den pozitivně, připravte se na cestu do práce i na celý den. 2. Vytvořte si denní plán, správně si tak rozvrhnete svůj čas. 3. Nepříjemné věci dělejte jako první. Pokud nejobtížnější věc odložíte, bude stále ve vaší mysli a budete pořád ve stresu. 4. Pijte dostatečné množství vody; oběd by měl být zdravý, ne příliš vydatný, jezte bez spěchu a jídlo si vychutnejte. 33 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 60 34 MAYEROVÁ, M. Stres, motivace a výkonnost. Praha: Grada, 1997, 132 s. ISBN 80-7169-425-8 str. 60 32

5. Vyhraďte si každý den v práci určitý čas na odpočinek od denního shonu. Tento krátký čas vám pomůže pokračovat dál v pracovních povinnostech. V průběhu dne věnujte občas pár minut dechovému cvičení. 6. Při důležité schůzce či jednání nezvedejte telefony, nenechte se vyrušovat v soustředění na jednu věc. 7. Zachovejte si smysl pro humor, nezapomínejte se usmívat. 8. Snažte se o lepší komunikaci. V knize Minimum proti stresu v kapitole Jak se z práce nezbláznit autor uvádí ještě následující doporučení: 35 1. Naučte se myslet a mluvit i o něčem jiném, než je vaše práce. 2. Dodržujte pracovní dobu. 3. Nevyhýbejte se dovolené. 4. Stýkejte se s přáteli. 5. Narušte svůj nynější stereotyp. 6. Nezanedbávejte svůj zdravotní stav. 7. Nezapomínejte, že co můžete udělat dnes, můžete obvykle udělat i zítra. 8. A pozor: Nenahraditelných jsou plné hřbitovy. 1.2.6 Vyhoření profesionálů Vyhoření profesionálů (také syndrom vyhasnutí, vyhaslosti, vyprahlosti, angl. Burn-out) je označení pro lidi, kterým po určitém čase vyhoří jejich fyzická, psychická a mentální energie a nastává vyčerpání. Fyzické vyčerpání se projevuje nízkou energií, chronickou únavou, slabostí, náchylností k úrazům, zvýšenou nemocností, bolestmi hlavy, žaludečními potížemi, svalovou tenzí, potížemi se spánkem atd. Emoční symptomy vyhoření vedou k depresi, bezmocnosti a beznaději. Člověk zaujímá negativní postoj k sobě, k práci a životu. Tito lidé často chodí pozdě do práce, neustále pozorují čas a odmítají spolupracovat, jelikož ke všem zaujímají cynický až kritický postoj. 36 35 CIMICKÝ, J. Minimum proti stresu. Praha: Olympia, 1996, 79 s. ISBN 80-7033-415-0 str. 25 36 RHEINWALDOVÁ, E. Dejte sbohem distresu. Praha: Scarabeus, 1995, 211 s. ISBN 80-85901- 07-2 str. 121 33

Syndrom vyhoření jako první popsal americký psychoanalytik Herbert J. Freudenberger již v roce 1974, avšak jeho výskyt v posledních letech rapidně narůstá. Důvodem jsou stále větší požadavky na pracovníky, což vyvolává frustraci a stres, tedy spouštěče syndromu vyhoření. Postihuje muže i ženy nejčastěji pracující v oborech jako je zdravotnictví, školství a sociální práce, psychologie, tedy obory, které vyžadují každodenní mezilidský kontakt. Může však postihnout prakticky kohokoliv, nemusí se jednat jen o lidi v pozici zaměstnance. Z osobnostního hlediska jsou ohroženi především lidé s velkými ideály a očekáváním, vrhající se do práce s velkým nadšením a odhodláním. Nevhodný je i přehnaný perfekcionismus, přecitlivělost a sklon k workoholismu. Pokud problém dospěje až do konečné fáze vyhoření, je nejefektivnější svěřit se do péče psychologů či psychiatrů. Úspěchy jsou pozorovány u kognitivně-behaviorální terapie či logoterapie. Terapie se zaobírá především otázkami zdravého životního stylu, posílení mezilidských vztahů a získání realističtějšího postoje k zaměstnání. Důležitá je i pomoc ze strany zaměstnavatele, který může přistoupit k určitým opatřením, jako například snížení požadavků na pracujícího a vytvoření nesoutěživého prostředí na pracovišti. Dalšími kroky může být změna pracovní pozice či nové vymezení pracovních povinností. V boji proti syndromu vyhoření nám může též zásadně pomoci dostatečný odpočinek, relaxace a pravidelný pohyb. 37 Tabulka 4 - Osobní dispozice U koho se nejčastěji objevují příznaky psychického vyhoření: - u člověka, který byl zprvu velice nadšen tím, co dělal, avšak časem u něho toto vnitřní zanícení ochablo - u člověka, který na sebe neustále klade příliš vysoké požadavky - u člověka, který pracuje nad úroveň své kapacity - u člověka původně nejvýkonnějšího a nejproduktivnějšího - u perfekcionisty - u člověka, který by mohl být zařazen mezi workoholiky - u člověka, který neúspěch prožívá jako osobní porážku - u člověka, který dostatečně neodpočívá, nerelaxuje - u člověka, který žije v dlouhotrvajících mezilidských konfliktech Zdroj: KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Praha: Portál, 2001, 280 s. ISBN 80-7178-551-2 str. 115 (upraveno) 37 Syndrom vyhoření [online]. 2014 [cit. 2014-05-16]. Dostupné z: <http://nemoci.vitalion.cz/syndrom-vyhoreni/>. 34

Do rizikové skupiny náchylné k vyhoření patří lidé s příliš vyvinutým nutkáním k dokonalosti, které jim obvykle silně ztěžuje dokončení prací, zvláště když na ně doléhají termíny. Patří do ní však také lidé, kteří o sobě permanentně pochybují nebo nevěří ve své schopnosti. 38 38 KALLWASS, A. Syndrom vyhoření v práci a osobním životě. Praha: Portál, 2007, 144 s. ISBN 978-80-7367-299-7 str. 107 35

2 Analytická část 2.1 Metody a techniky sběru dat Na základě prostudované literatury, stanovení tří hypotéz a cíle jsem provedla dotazníkové šetření, díky kterému se budu snažit získat odpovědi na mé otázky. Techniku dotazníkového šetření (vzor použitého dotazníku je součástí přílohy k bakalářské práci) jsem zvolila především pro přehlednost, snadnější a časově méně náročné zpracování a vyhodnocení získaných informací. Jelikož byla uplatněna technika písemného dotazování, za další velkou výhodu považuji klid, ve kterém mohli respondenti dotazník vyplnit. Realizace techniky dotazníkového šetření probíhala formou vyplňování dotazníku respondenty, kteří pracují v sektoru služeb ve Středočeském kraji. Sektor služeb jsem zvolila z důvodu mého studijního oboru. Mnou vybrané podniky ve Středočeském kraji, které jsem osobně navštívila, jsem též nezvolila náhodně. Z důvodu mého zaměstnání jsem je mnoho let pravidelně navštěvovala, zaměstnance i jejich pracovní prostředí tedy velice dobře znám, což považuji za velikou výhodu. Dalo se také předpokládat, že nebudu mít žádné problémy se sběrem potřebných dat. Snažila jsem se vybrat respondenty z různých pracovních oborů, aby byl vzorek pro analytickou část mé bakalářské práce co nejpestřejší. Dotazník jsem osobně rozdala 75 respondentům, kteří byli při jeho předávání upozorněni na anonymitu. Byl jim také vysvětlen způsob vyplňování a důvod k tomuto šetření. Návratnost byla 75 dotazníků, což je 100 %. Z toho byly však 3 dotazníky vyřazeny, protože byly nekompletní a pro průzkum nevyhovující. Zkoumaný soubor tedy tvoří 72 respondentů. Tento počet již představuje dostatečně reprezentativní vzorek pro následné vyhodnocení odpovědí. Dotazníkové šetření bylo realizováno v měsíci říjen 2014 a průměrná doba vyplnění každého dotazníku trvala přibližně 5 minut. Údaje získané z odpovědí respondentů byly využity výhradně ke zpracování mé bakalářské práce a vyplnění dotazníku bylo zcela anonymní. Dotazník obsahoval tři typy otázek. V první části dotazníku respondenti pouze zaškrtli vybranou odpověď, jednalo se tedy o otázky uzavřené. Ve druhé části byl kromě uzavřených otázek prostor i na otázku, kde mohli respondenti 36

přidat vlastní komentář, u jedné z otázek odpovídali vlastními slovy. Tato druhá část se věnuje především socio-demografickým otázkám, které přispějí k charakteristice respondentů. 2.2 Představení vzorku respondentů Celkem bylo rozdáno 75 dotazníků zaměstnancům různých podniků sektoru služeb ve Středočeském kraji. Byl jim vysvětlen způsob vyplňování, důvod k tomuto šetření a byli upozorněni na anonymitu. Návratnost byla 75 dotazníků, což je 100 %. Z toho byly však 3 dotazníky vyřazeny, protože byly nekompletní a pro průzkum nevyhovující. Zkoumaný soubor tedy tvoří 72 respondentů. Dotazníky byly vyplněny 55 ženami (76 %) a 17 muži (24 %). Větší počet žen je pochopitelný, jelikož průzkum probíhal výhradně u zaměstnanců sektoru služeb. Tabulka 5 - Pohlaví respondentů Pohlaví Počet odpovědí Podíl žena 55 76% muž 17 24% Zdroj: Vlastní zpracování Věková struktura dotázaných (viz graf 1) ukazuje, že většina respondentů se pohybuje v rozmezí 25 35 let a to přesněji 29 (40 %) z celkových 72, naopak nejméně respondentů a to pouze 2 (3 %) mělo 56 a více let. Graf 1 - Věková struktura respondentů 11% 3% 20% 40% 25-35: 29 15-24: 19 36-45: 14 46-55: 8 56 a více let: 2 26% Zdroj: Vlastní zpracování 37

Co se týče nejvyššího dosaženého vzdělání dotázaných (viz graf 2), ukázalo se, že dotazník vyplnily 2 velké skupiny. Zhruba polovina, tedy 41 (57 %) zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání, druhou velkou část, tedy 23 respondentů (32 %) tvoří lidé mající úplné středoškolské vzdělání zakončené maturitou. Graf 2 - Vzdělání respondentů 7% 4% 32% 57% VŠ: 41 SŠ: 23 VOŠ: 5 základní: 3 vyučení: 0 Zdroj: Vlastní zpracování Z hlediska doby zaměstnání v podniku (viz graf 3) je zcela patrné, že se jedná o pestrý vzorek respondentů, jelikož délka zaměstnání v podniku je ve všech obdobích téměř rovnoměrná. Graf 3 - Délka zaměstnání 11% 18% 26% 2-5 let: 19 6 měsíců-2roky: 18 10 a více let: 14 5-10 let: 13 méně než 6 měsíců: 8 20% 25% Zdroj: Vlastní zpracování 38

Z průzkumu dále vyplývá (viz graf 4), že 87 % respondentů, tedy 63 lidí ze 72, nepracuje ve vedoucí pozici. Graf 4 - Pracovní pozice 13% ne: 63 ano: 9 87% Zdroj: Vlastní zpracování 40 respondentů ze 72 (56 %) pracuje v soukromém sektoru, 32 respondentů (44 %) v sektoru veřejném (viz graf 5). Graf 5 - Sektor 44% 56% soukromý: 40 veřejný: 32 Zdroj: Vlastní zpracování 39

2.3 Výsledky dotazníkového šetření Otázka č. 1: Máte svoji práci rád/-a? Tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že svoji práci mají rády. Pouze 10 respondentů, čili 14 %, ji spíše rádo nemá. 5 respondentů nevědělo, jak na tuto otázku odpovědět a žádný z dotázaných neuvedl, že by svou práci neměl vyloženě rád. Graf 6 - Oblíbenost práce 14% 39% 7% 40% spíše ano: 29 ano: 28 spíše ne: 10 nevím: 5 ne: 0 Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 2: Myslíte si, že Vás práce nepřiměřeně stresuje? Respondenti se u této otázky rozdělili do dvou velkých skupin. První skupina uvedla, že ji práce nepřiměřeně stresuje, což je samozřejmě negativní. Druhá, téměř stejně veliká skupina, se v práci necítí být nepřiměřeně stresována. Graf 7 - Vliv práce na stres 18% 14% 4% 31% 33% spíše ano: 24 spíše ne: 22 ano: 13 ne: 10 nevím: 3 Zdroj: Vlastní zpracování 40

U této otázky mě dále ještě zajímalo, jestli existují rozdíly ve vnímání pracovního stresu mezi ženami a muži. Na základě vyplněných dotazníků jsem dospěla k následujícím výsledkům (viz tabulka 6). 47 % žen odpovědělo, že je práce nestresuje nebo spíše nestresuje nepřiměřeně, 51 % žen si myslí, že ano nebo spíše ano. 41 % mužů se domnívá, že jejich práce není nebo spíše není nepřiměřeně stresující, 53 % z nich má opačný názor. Z těchto dat tedy vyplývá, že obě pohlaví vnímají stres téměř stejně. Tabulka 6 - Vliv práce na stres (rozlišeno pohlaví) Odpověď Ženy Podíl Muži Podíl ne 8 15% 2 12% spíše ne 17 32% 5 29% nevím 2 4% 1 6% spíše ano 19 35% 5 29% ano 9 16% 4 24% Zdroj: Vlastní zpracování Dále jsem se zajímala o to, jestli existují rozdíly ve vnímání pracovního stresu mezi zaměstnanci sektoru soukromého a veřejného (viz tabulka č. 7). 40 % zaměstnanců sektoru soukromého uvedlo, že jejich práce není nebo spíše není nepřiměřeně stresující, 55 % z nich naopak svou práci nepřiměřeně stresující více či méně vnímá. 50 % zaměstnanců veřejného sektoru svou práci jako nepřiměřeně stresující vůbec nebo spíše nevnímá, 47 % naopak svou práci za nepřiměřeně stresující považuje. I když respondenti soukromého sektoru svou práci považují o trochu více stresující než osoby pracující v sektoru veřejném, výsledky jsou opět velmi vyrovnané. Tabulka 7 - Vliv práce na stres (rozlišen sektor) Odpověď Soukromý Podíl Veřejný Podíl ne 5 13% 5 16% spíše ne 11 27% 11 34% nevím 2 5% 1 3% spíše ano 15 37% 9 28% ano 7 18% 6 19% Zdroj: Vlastní zpracování 41

Otázka č. 3: Pociťujete nějaké zdravotní potíže, které přičítáte práci (bolesti zad, rukou, krku apod.)? 47 respondentů, což je více než polovina (přesněji 65 %), odpovědělo, že mají nějaké zdravotní potíže, které dle jejich názoru přisuzují své práci (viz graf 8). Graf 8 - Zdravotní potíže 4% 17% 14% 37% spíše ano: 27 ano: 20 spíše ne: 12 ne: 10 nevím: 3 28% Zdroj: Vlastní zpracování I v tomto případě jsem s výsledky pro zajímavost dále pracovala, abych zjistila, zda ženy pociťují nějaké zdravotní potíže související s jejich prací více či méně než muži. 25 % žen nepociťuje nebo spíše nepociťuje zdravotní potíže, které přisuzují práci, 71 % z nich však ano. Muži se rozdělili na polovinu, přesně 47 % mužů pociťuje zdravotní potíže a 47 % nikoliv. Tabulka 8 - Zdravotní potíže (rozlišeno pohlaví) Odpověď Ženy Podíl Muži Podíl ne 6 11% 4 23,5% spíše ne 8 14% 4 23,5% nevím 2 4% 1 6% spíše ano 23 42% 4 23,5% ano 16 29% 4 23,5% Zdroj: Vlastní zpracování Zkoumala jsem také, v jakém sektoru zaměstnanci pociťují více zdravotní potíže, které přičítají své práci (viz tabulka 9). 72,5 % respondentů pracujících v soukromém sektoru zcela nebo spíše pociťuje nějaké zdravotní potíže, které 42

přičítají své práci. V sektoru veřejném má stejný názor pouze 56 % zaměstnanců. Tabulka 9 - Zdravotní potíže (rozlišen sektor) Odpověď Soukromý Podíl Veřejný Podíl ne 4 10% 6 19% spíše ne 6 15% 6 19% nevím 1 2,5% 2 6% spíše ano 16 40% 11 34% ano 13 32,5% 7 22% Zdroj: Vlastní zpracování Při vzájemném porovnání odpovědí na otázku č. 3 s otázkou č. 2 jsem dále jednoznačně zjistila existenci kauzálního vztahu mezi stresem (příčina) a pociťováním zdravotních obtíží (následek). Respondenti, kteří na otázku č. 2 odpověděli kladně (ano či spíše ano), odpovídali ve velké míře kladně i na otázku č. 3 (konkrétně v míře 84 %), zatímco respondenti, kteří na otázku č. 2 odpovídali záporně, zdravotní potíže v souvislosti s jejich zaměstnáním připustili pouze ve 44 % odpovědí. Otázka č. 4: Stalo se Vám, že by nárůst tlaku v zaměstnání vedl k dočasnému zvýšení pracovní výkonnosti? Jak jsem zmínila v teoretické části práce, odborníci se shodují na tom, že určitá míra stresu/tlaku na zaměstnance je žádoucí, protože přispívá k jejich vyššímu pracovnímu výkonu. Zajímala jsem se tedy, zda tento fakt vnímají i moji respondenti. Z jejich odpovědí však vyplývá, že 43 osob (60 %) nevnímá krátkodobý narůst tlaku v zaměstnání jako způsob, jak dosáhnout dočasného zvýšení pracovní výkonnosti (viz graf 9). 43

Graf 9 - Vliv tlaku na dočasné zvýšení výkonnosti 7% 24% 10% 36% spíše ne: 26 spíše ano: 17 ne: 17 ano: 7 nevím: 5 23% Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 5: Cítíte se být přepracován/-a? Extrémní soutěživost, strach z narůstající nezaměstnanosti a ze strádání rodiny po ztrátě zaměstnání vede zaměstnance k tomu, že pracují více, než jim pracovní předpisy nařizují. Respondenti se u této otázky opět rozdělili do dvou velkých skupin. 35 osob se cítí více méně přepracováno, 34 osob nikoliv. Graf 10 Přepracování 14% 13% 4% 36% spíše ano: 26 spíše ne: 24 ne: 10 ano: 9 nevím: 3 33% Zdroj: Vlastní zpracování 44

Otázka č. 6: Umí Vás nadřízený za dobře vykonanou práci pochválit? Jsem přesvědčena, že nadřízený má opravdu veliký vliv nejen na motivaci svých zaměstnanců, ale i na jejich celkovou spokojenost v zaměstnání. Svým chováním a jednáním ovlivňuje i jejich vnímání pracovního stresu a domnívám se, že i obyčejná pochvala může vést k eliminaci stresu, proto i tuto otázku považuji za vhodnou. 36 respondentů (50 %) odpovědělo, že jsou za dobře vykonanou práci pochváleni. Graf 11 - Pochvala 14% 11% 36% spíše ano: 26 spíše ne: 16 ne: 12 17% ano: 10 nevím: 8 22% Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 7: Vyhovuje Vám Vaše pracovní prostředí? Většina respondentů, přesněji 64 % uvedla, že je zcela nebo spíše spokojena se svým pracovním prostředím. 28 % respondentů je spíše nebo zcela nespokojeno a zřejmě by uvítali větší či menší změny vedoucí ke zlepšení pracovního prostředí. Graf 12 - Pracovní prostředí 8% 8% spíše ano: 30 42% ano: 16 20% spíše ne: 14 ne: 6 nevím: 6 22% Zdroj: Vlastní zpracování 45

Otázka č. 8: Obáváte se, že o své pracovní místo přijdete? Pouze 21 respondentů (29 %) odpovědělo, že se více či méně obávají ztráty svého pracovního místa. 40 osob (56 %) se ztráty zaměstnání neobává nebo spíše neobává. Graf 13 - Obavy o pracovní místo 14% 15% 32% spíše ne: 23 ne: 17 nevím: 11 spíše ano: 11 15% ano: 10 24% Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 9: Máte pocit, že Vám práce zasahuje do volného času? Na tuto otázku odpovědělo 48 respondentů (67 %) ano nebo spíše ano, tedy připouštějí, že jim práce do volného času zasahuje. 21 osob (29 %) odpovědělo ne nebo spíše ne. Graf 14 - Zasahování práce do volného času 12% 4% 36% spíše ano: 26 ano: 22 17% spíše ne: 12 ne: 9 nevím: 3 31% Zdroj: Vlastní zpracování 46

Otázka č. 10: Vyskytují se na Vašem pracovišti projevy diskriminace, násilí či šikany? Považuji za spíše pozitivní, avšak nikoliv ideální, že 57 respondentů (79 %) uvedlo, že si na pracovišti nejsou vědomi projevů diskriminace, násilí či šikany. 8 dotázaných (11 %) uvedlo, že se s projevy diskriminace, násilí či šikany setkávají. Graf 15 - Projevy diskriminace, násilí či šikany 7% 4% 10% 22% 57% ne: 41 spíše ne: 16 nevím: 7 spíše ano: 5 ano: 3 Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 11: Myslíte si, že stres spojený s Vaším zaměstnáním má pozitivní vliv na Vaši pracovní výkonnost? Studie ukazují, že kvalita výsledku stoupá, je-li přítomen přiměřený stres. Naprostá většina dotázaných, tedy 53 (74 %), odpověděla, že pracovní stres nemá nebo spíše nemá pozitivní vliv na jejich pracovní výkonnost. Na druhou stranu 13 osob připouští, že pracovní stres více či méně pozitivně působí na jejich pracovní výkonnost (viz graf 16). 47

Graf 16 - Vliv stresu na zvýšení výkonnosti 10% 8% 22% 8% 52% ne: 37 spíše ne: 16 ano: 7 nevím: 6 spíše ano: 6 Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 12: Vede stres související s Vaší prací k větší chybovosti? 46 dotázaných (64 %) odpovědělo ano či spíše ano, tedy připouští, že při stresu více chybují. 23 osob (38 %) si spíše nebo vůbec dělání většího množství chyb při stresu neuvědomuje. Graf 17 Větší chybovost 8% 24% 11% 4% 53% spíše ano: 38 spíše ne: 17 ne: 6 ano: 8 nevím: 3 Zdroj: Vlastní zpracování 48

Otázka č. 13: Jste nucen/-a plnit svoje úkoly pod časovým tlakem? 48 (67 %) respondentů se spíše nebo zcela cítí být při plnění úkolů pod časovým tlakem. 21 respondentů (29 %) respondentů nikoliv. Graf 18 - Časový tlak 4% 4% 25% 36% spíše ano: 26 ano: 22 spíše ne: 18 nevím: 3 ne: 3 31% Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 14: Poskytuje Vám práce dostatečný pocit uspokojení a seberealizace (není jen zdrojem příjmu)? 14 (19 %) respondentů uvedlo, že je jejich práce v podstatě jen zdrojem příjmu a neposkytuje jim tedy dostatečný pocit uspokojení, dalších 15 osob má názor podobný. 42 osob (59 %) uvedlo spíše ano či ano, považují tedy svou práci za dostatečně naplňující. Graf 19 - Pocit uspokojení z práce 19% 14% 21% 1% 45% spíše ano: 32 spíše ne: 15 ne: 14 ano: 10 nevím: 1 Zdroj: Vlastní zpracování 49

Otázka č. 15: Jsou Vaše vztahy se spolupracovníky pozitivní? I vztahy na pracovišti, jak jsem uvedla v teoretické části mé bakalářské práce, mají vliv na pracovní stres. Špatné interpersonální vztahy jsou příčinou stresu v organizaci a negativně ovlivňují výsledky práce jednotlivců, skupiny, oddělení, pracovních týmů a někdy celé organizace. Většina respondentů, tedy 43 osob (60 %), vnímá vztahy se spolupracovníky jako zcela nebo spíše pozitivní. 18 respondentů (25 %) odpovědělo ne či spíše ne a poměrně velké množství (15 %) nevědělo, jak na tuto otázku odpovědět. Graf 20 - Vztahy se spolupracovníky 8% 15% 14% 46% spíše ano: 33 spíše ne: 12 nevím: 11 ano: 10 ne: 6 17% Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 16: Víte, co je přesnou náplní Vaší práce? Stres vzniká v zaměstnání, kde úkoly nejsou jasně stanoveny a zaměstnanci přesně nevědí, co se od nich očekává. Při špatné komunikaci nikdo neví, na čem je. Tato stálá nejistota je také často zdrojem stresu. Pozitivním zjištěním je fakt, že naprostá většina respondentů, tedy 62 (86 %), má zcela nebo spíše jasno v tom, co je přesnou náplní jejich práce (viz graf 21). 50

Graf 21 - Přesná náplň práce 8% 3% 3% 29% 57% ano: 41 spíše ano: 21 nevím: 6 ne: 2 spíše ne: 2 Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 17: Kdybyste měl/-a příležitost, odešel/-la byste ze svého zaměstnání? Respondenti se v této otázce rozdělili do dvou větších skupin. Skupina první by bez většího přemýšlení svou práci opustila, skupina druhá ne nebo spíše ne. Poměrně velký počet respondentů, konkrétně 12 (17 %), odpověděl, že neví, jestli by ze svého zaměstnání odešli či nikoliv. Graf 22 - Dobrovolný odchod ze zaměstnání 17% 17% 19% 25% 22% spíše ne: 18 ano: 16 spíše ano: 14 nevím: 12 ne: 12 Zdroj: Vlastní zpracování 51

Otázka č. 18: Dělá Váš zaměstnavatel dost proti prevenci stresu a kompenzaci neúměrné pracovní zátěže? Co se týká prevence stresu, pouhých 8 respondentů (11%) je zcela či spíše spokojeno s jednáním svého zaměstnavatele. Více než polovina respondentů, tedy 50 (70 %), je přesvědčena, že zaměstnavatel rozhodně nebo spíše nedělá dost a pravděpodobně by uvítala značné změny v jeho jednání. Graf 23 - Dostatečná prevence stresu 1% 10% 19% 39% spíše ne: 28 ne: 22 nevím: 14 spíše ano: 7 ano: 1 31% Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 19: V jakém oboru pracujete? Tato otázka byla povinná, respondent musel napsat odpověď vlastními slovy. Mezi nejčastěji uváděné obory patří cestovní ruch (21 %), školství (18 %) a gastronomie (10 %), což byl můj záměr. Druhá veliká část dotázaných uvedla různé pracovní obory, jako např. zdravotnictví, právo, administrativa atd. Jedná se tedy o celkem pestrý vzorek respondentů (viz graf 24). 52

Graf 24 Obor 3% 3% 14% 21% cestovní ruch: 16 školství: 13 gastronomie: 10 zdravotnictví: 5 3% právo: 5 4% administrativa: 4 6% 18% IT: 3 obchod: 2 7% bankovnictví: 2 7% 14% pojišťovnictví: 2 ostatní: 10 Zdroj: Vlastní zpracování Otázka č. 22: Co Vám při práci nejvíce vadí? Povinná otázka, respondent musel zvolit některou z nabízených odpovědí nebo dopsat nějakou další vlastní. Nejvíce dotázaných, přesněji 18, vybralo možnost trvalé stání či sezení. Teplota, která se umístila hned na druhém místě, při práci vadí 14 respondentům. 9 dotázaných si stěžuje na vysokou hlučnost a 7 na špatné osvětlení. 6 respondentů je při práci nespokojeno s přístupem svého nadřízeného. Někteří dále zmínili špatnou komunikaci a kolektiv či nudu. K dalším vlivům, které negativně působí při práci na zaměstnance, dále patří zastaralé vybavení, nedostatek prostoru na práci, průvan či pracovní doba. Graf 25 - Spokojenost s pracovním prostředím pracovní doba: 1 průvan:1 nic: 2 nuda: 2 nedostatek prostoru: 2 kolektiv: 3 zastaralé vybavení: 3 špatná komunikace: 4 přístup nadřízeného: 6 špatné osvětlení: 7 hluk: 9 teploty: 14 trvalé stání či sezení: 18 1% 1% 3% 3% 3% 4% 4% 6% 8% 10% 13% 19% 25% Zdroj: Vlastní zpracování 0% 5% 10% 15% 20% 25% 30% 53