AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav zoologie, rybářství a hydrobiologie a včelařství DIPLOMOVÁ PRÁCE. Bc. Lucie Chaloupková

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA Ústav zoologie, rybářství a hydrobiologie a včelařství DIPLOMOVÁ PRÁCE Bc. Lucie Chaloupková Vliv výživy na nutriční hodnotu svaloviny kapra (Cyprinus carpio L.) Vedoucí diplomové práce: Doc. Dr. Ing. Jan Mareš Brno 2008 1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Vliv výživy na nutriční hodnotu svaloviny kapra (Cyprinus carpio L.) vypracovala samostatně, pouze s použitím pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity a zpřístupněna ke studijním účelům. Bc. Lucie Chaloupková V Brně dne 3.5.2008 2

Poděkování Tato diplomová práce byla zpracována s podporou projektu IGA MZLU v Brně IG 270251 Vliv intenzity chovu na nutriční hodnotu kapra obecného se zaměřením na spektrum mastných kyselin a s podporou Výzkumného záměru č. MSM6215648905 Biologické a technologické aspekty udržitelnosti řízených ekosystémů a jejich adaptace na změnu klimatu uděleného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Děkuji na tomto místě také vedoucímu diplomové práce doc. Dr. Ing. Janu Marešovi za metodickou pomoc, konzultace, poskytnutí odborných materiálů a cenné rady při vypracování diplomové práce. Děkuji Prof. Ing. Jiřímu Jiráskovi za odborné konzultace. Dále chci poděkovat kolegům z Ústavu rybářství a hydrobiologie za pomoc při provádění pokusů a Ing. Kukačkovi za pomoc při vyhodnocování výsledků. Na závěr bych ráda poděkovala svým rodičům za pomoc a podporu během studia, kterou mi poskytli. 3

Abstrakt Theme: The influence of nutrition to value of carp muscle (Cyprinus carpio L.) The aim of this work was to verify the addition of linseed oil and fish oil of different concentrations into feed mixtures on spectrum of fatty acids in carp muscle. We wanted to know, which of these oils and which of these two concentrations will improve the spectrum of fatty acids better. The experiment was practised with four variants of feed mixtures. The first feed mixture was without any oil, the second feed mixture was the same contents but with addition of 6 % of linseed oil, the third feed mixture was with addition of 6 % of fish oil and the fourth feed mixture was with addition of 10 % of fish oil. We had four groups of carps and each of them was fed by one of the feed mixture variant. We found that the addition of 6 % linseed oil improves the contents of fatty acid C18:3 n 3 from 0,69 g.kg -1 to 2,50 g.kg -1 in 57 days, the addition of 6 % fish oil improves it of 61 % and addition of 10 % fish oil improves it of 51 %. The fish oil also improves the values of EPA of 62 % (6 % fish oil) and 42 % (10 % fish oil). Owing to addition of both oils the ratio of n 3 / n 6 PUFA is better. Key words: fatty acid, linseed oil, fish oil, carp 4

Obsah 1. ÚVOD..7 2. CÍL...8 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED...9 3.1 Zařazení a historie chovu kapra obecného v České republice..9 3.2 Chemické složení rybí svaloviny 11 3.2.1 Základní stavební látky rybí svaloviny.11 3.3 mastné kyseliny (FA) a jejich zdroje v potravinách 13 3.4 Biosyntéza a katabolismus mastných kyselin u ryb 15 3.5 Ryby v našem jídelníčku.16 3.6 Energie a tuk v potravě pro ryby.19 3.6.1 Energie...19 3.6.2 Tuk.20 4. MATERIÁL A METODIKA....22 4.1 Vlastní pokus...22 4.2 Hmotnost obsádky...24 4.3 Ukazatele růstu a konverze krmiva.25 4.4 Chemické analýzy...25 4.5 Statistické zpracování výsledků...26 5. VÝSLEDKY A DISKUSE.... 28 5.1 Hodnocení produkční užitkovosti....28 5.2 Chemické složení tkání....29 5.3 Výsledky.. 29 5.4 Skupina kontrolní K.....31 5.5 Skupina krmena KS s přídavkem 6 % lněného oleje (L 06)....35 5.5.1 Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin... 37 5.5.2 Porovnání s kontrolou 38 5.6 Skupina krmena KS s přídavkem 6 % rybího oleje (R 06)......39 5.6.1 Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin.. 41 5.6.2 Porovnání s kontrolou...42 5

5.6.3 Porovnání skupin L 06 a R 06...43 5.7 Skupina krmena KS s přídavkem 10 % rybího oleje (R 10)...44 5.7.1 Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin.. 46 5.7.2 Porovnání s kontrolou 47 5.7.3 Porovnání skupin R 06 a R 10 48 6. ZÁVĚR..49 7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 50 8. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK 54 9. SEZNAM TABULEK V TEXTU...55 10. PŘÍLOHY...56 6

1. Úvod Rybí maso je vysoce kvalitní potravina, která obsahuje pro člověka lehce stravitelné živiny. V České republice je konzumace ryb bohužel jen sezónní záležitostí. Ve většině rodin se kapr objeví na jídelníčku pouze na Vánoce. Je velká škoda, že toto dietní a zdravé maso je tolik opomíjeno. Na druhé straně pokud zákazník rybu kupuje, očekává kvalitní zdroj proteinu. U mastných kyselin, které rybí svalovina obsahuje, hlavně řady n 3 a n - 6 je prokázáno, že působí pozitivně jako prevence kardiovaskulárních onemocnění. V přírodě je přirozeným zdrojem mastných kyselin fytoplankton, kterým se ryby živí buďto přímo, nebo jako potrava zooplanktonu vstupuje do potravního řetězce. V přirozených podmínkách našich rybníků je samozřejmě zájmem chovatelů vyprodukovat tržní rybu co možná nejrychleji a co možná ekonomicky nejpříznivěji. Jejich přírůstek tak rybáři nenechávají pouze na přírodě, ale ryby jsou v průběhu vegetačního období přikrmovány nejčastěji pšenicí nebo jinými obilovinami, které jsou však zdrojem sacharidů a nikoliv tuků. Sacharidy si pak ryby ukládají jako tukové zásoby a to ovlivňuje složení tuků v rybí svalovině. Proto je snaha o ovlivnění spektra a množství mastných kyselin ve svalovině kapra přidáváním olejů do krmných směsí. V testech jsou zkoušeny lněný a rybí olej, protože ty mají podobné spektrum mastných kyselin jako je v rybím mase a jsou lehce dostupné. Obsahují také pro ryby esenciální kyselinu linolovou a α - linolenovou. Z olejů takto dodaných v potravě dokáže kapr pomocí desaturace a elongace přeměnit nenasycené mastné kyseliny (PUFA) na vysoce nenasycené (HUFA). Maso s vysokým obsahem HUFA je pak z hlediska lidské výživy prospěšnější především z důvodu prevence zmíněných kardiovaskulárních nemocí. 7

2. Cíl Cílem diplomové práce bylo ověřit vliv přídavku lněného a rybího oleje v rozdílných koncentracích do krmných směsí na spektrum vyšších mastných kyselin ve svalovině kapra. 8

3. Literární přehled 3.1 Zařazení a historie chovu kapra obecného v České republice Kapr obecný (Cyprinus carpio L.) patří do rodu Cyprinus a čeledi Cyprinidae. V České republice se jedná o nejznámější a zároveň nejvíce chovanou rybu. Původním areálem rozšíření je povodí řek Černého, Kaspického a Aralského moře a také úmoří Tichého oceánu od řeky Amuru po Barmu a Japonsko (SPURNÝ, 2000). Na naše území se dostal povodím Dunaje. Nejstarší zmínky o budování rybníků jsou z období vlády Přemysla Otakara II., který roku 1227 nadační listinou povoluje jejich budování. Ve 14. století za vlády Karla IV. došlo k častějšímu zakládání rybníků a k rozvoji chovu ryb vůbec. Na přelomu 15. a 16. století byly vybudovány velké rybniční soustavy Vilémem z Pernštejna. Jeho asi nejznámějším dílem je 35 km dlouhá Opatovická stoka. Dalším známým jménem spjatým s rozvojem chovu ryb je Štěpánek Netolický, který vybudoval 27 km dlouhou Zlatou stoku a založil desítky rybníků (např. Opatovický, Horusický). Tato soustava rybníků v jižních Čechách napájená Zlatou stokou funguje dodnes. Ve druhé polovině 16. století bylo v Čechách 180 000 ha rybníků. V této době žil Jakub Krčín z Jelčan, který byl ve službách rodu Rožmberků, který pokračoval v budování rybníků. Jeho největším dílem je rybník Rožmberk, který byl budován celých 6 let. Na Moravě nesmíme zapomenout na biskupa olomouckého Jana Dubravia (1486-1553). Své zkušenosti s chovem ryb sepsal ve své knize. Byla to první odborná publikace o tom, jak hospodařit na rybnících a popsal metodu chovu kapra, která je používána dodnes. Pak přišla třicetiletá válka a s ní zanikání rybníků a jejich vysušování pro získání zemědělské půdy. Až na přelomu 19. a 20. století začalo opět docházet ke zlepšení situace v rybářství. V té době byl správcem švancemberského panství Josef Šusta. Vycházel z vlastních získaných vědomostí i ze studia historických pramenů. Zavedl přikrmování a tím zkrácení chovného období na rybnících, přivezl nové druhy ryb jako jsou síhové 9

a zavedl u některých druhů umělý výtěr. Roku 1884 vydal knihu, kde shrnul své vědomosti. Kniha se jmenuje Výživa kapra a jeho družiny rybničné. Během dvou světových válek došlo opět k úpadku rybníkářství. V té době byla u nás historicky nejmenší rozloha rybníků, pouhých 45 000 ha. Po roce 1948 byly zbylé rybníky převedeny státu. Po roce 1989 došlo k navrácení rybníků původním majitelům. Dnes je většina rybářství v ČR akciovými společnostmi nebo společnostmi s ručením omezeným. V současnosti jsou hlavní úskalí chovu ryb u nás v dovozu levných ryb z Asie (Pangasius hypophthalmus) a také v neochotě obyvatel kupovat a konzumovat naše sladkovodní ryby. Proto se zhruba polovina ryb vyprodukovaných v ČR vyváží hlavně do sousedního Německa (viz tabulka 1). Tabulka 1: Užití sladkovodních tržních ryb vyprodukovaných chovem (tis. tun živé hmotnosti). (Rybářské sdružení ČR) R ok Produkce tržních ryb* Prodej živých ryb v tuzemsku Užití Ryby určené pro zpracování Export živých ryb 1990 19,3 9,1 3,8 2,7 1991 18,7 9,1 2,2 4,6 1992 20,8 9,9 2,3 5,6 1993 20,1 9,2 1,6 9,3 1994 18,7 9,4 1,6 8,4 1995 18,7 9,7 1,7 7,8 1996 18,2 8,5 1,9 8,2 1997 17,6 7,6 1,4 7,0 1998 17,2 7,5 1,6 8,8 1999 18,8 8,5 1,8 8,0 2000 19,5 8,5 2,1 9,2 2001 20,1 7,8 2,1 10,0 2002 19,2 7,6 1,6 9,7 2003 19,7 7,8 1,8 9,4 2004 19,4 8,2 1,7 9,5 Kromě celoroční produkce tržních ryb zohledněn i počáteční stav (zásoba z minulého roku), objem importovaných tržních ryb a ztráty, což představuje celkovou bilanci (včetně konečné zásoby živých ryb). 10

3.2 Chemické složení rybí svaloviny Základní složky tělních tkání ryb se příliš neliší od ostatních živočichů. Jsou to voda, bílkoviny, tuky, sacharidy, minerální látky a vitamíny. Na složení rybího těla a jeho tkání má vliv řada ukazatelů. Nejdůležitější je druh ryby, věk, pohlaví a stadium pohlavního cyklu a samozřejmě nezanedbatelný vliv prostředí a jeho faktorů. KLADROBA (2000) rozděluje faktory prostředí: BIOTICKÉ - druh a věk ryby - zdravotní stav - pohlaví - plemeno - genotyp ABIOTICKÉ - teplota vody - obsah kyslíku rozpuštěného ve vodě - obsah NH 3 ve vodě - stresové faktory 3.2.1 Základní stavební látky rybí svaloviny Voda Obsah vody a tuku v rybím těle je v nepřímé závislosti. Čím více je ryba tučná, tím méně vody bude obsaženo v její svalovině. Libové ryby jako např. treska obsahují průměrně 80 % vody, tučné ryby kolem 70 %. Obsah vody se v jednotlivých částech těla liší a mění se i věkem. Svalovina s vyšším obsahem vody bývá méně pevná a snadněji může dojít k jejímu znehodnocení (INGR, 2005). Bílkoviny Obsah bílkovin v rybím mase kolísá nejčastěji mezi 15 20 %. V bílkovinách rybí svaloviny jsou obsaženy všechny esenciální aminokyseliny, obsahuje málo vaziva, žádný elastin, a proto je lehce stravitelná (INGR, 2005). 11

Tuk U tohoto ukazatele můžeme pozorovat asi největší variabilitu hodnot. INGR (2005) ryby dle obsahu tuku v těle dělí: 1/ libové obsahují tuku méně než 2 %, ze sladkovodních ryb je to např. štika, candát a okoun 2/ středně tučné obsahují 2 10 % tuku, do této kategorie patří pstruh, kapr, sumec atd. 3/ tučné obsahují více než 10 % tuku, z našich ryb sem patří například úhoř U některých druhů ryb, jako jsou ryby treskovité, je tuk soustředěn v játrech na úkor svaloviny. Játra jsou pak pro organismus zásobárnou energie hlavně pro zimní měsíce. U paryb, které nemají plynový měchýř tučná játra pomáhají nadlehčovat tělo při plavání. Minerální látky Obsah vybraných minerálních látek je uveden v tabulce 2. 12

Tabulka 2: Poživatelný podíl hlavních druhů sladkovodních ryb a jeho složení ve 100 g (Ingr, 2005) Druh ryby Poživatelný podíl (%) kj voda (g) K (mg) bílk. (g) tuk (g) popel (g) J (mg) P (mg) Ca (mg) Mg (mg) Fe (mg) Úhoř říční 70 1252 61 13 26 1 247 166 19 43 0,6 4 Sumec 60 728 72 15 11 1 307 100 40 Kapr obecný Cejn velký Pstruh obecný + duhový Štika obecná Okoun říční Lín obecný Candát obecný 55 632 72 19 7 1,3 264 220 15 1 56 523 77 17 5 1,2 310 89 50 435 78 19 2 1,2 470 220 14 1 55 372 80 18 0,9 1,1 250 192 20 25 1,1 38 372 80 18 0,8 1,3 233 198 20 40 355 77 18 0,8 1,8 245 156 31 18 0,8 50 393 78 19 0,7 1,2 237 194 27 18 1,4 3,2 3,2 Vitamíny Rybí svalovina obsahuje ve významnějším množství vitamíny lipofilní (A, D). Z vitamínů hydrofilních jsou obsaženi v malém množství pouze někteří zástupci B komplexu. Např. 100 g svaloviny kapra obecného obsahuje 50 600 m.j. vit. A; 0 m.j. vit. D; 0,01 mg vit. B 1 ; 0,05 mg vit. B 2 ; 1,5 mg kyseliny nikotinové; 0,2 mg vit. B 6 a 0,0002 mg vit. B 12 (INGR, 2005). 3.3 Mastné kyseliny (FA) a jejich zdroje v potravinách Množství i spektrum jednotlivých mastných kyselin v tukové složce potravin může hrát jistou roli v prevenci kardiovaskulárních onemocnění (MOUREK et al., 2007). FA jsou základní stavební jednotkou tuků. Kostrou FA je řetězec atomů uhlíku, na kterých jsou navázány atomy vodíku. Pokud jsou všechny vazby na atomech uhlíku obsazené, jde o nasycené (saturované) SFA. Tyto nasycené FA jsou při pokojové 13

teplotě v tuhé formě a vyskytují se především v živočišných tucích (teplokrevných živočichů). Pokud všechny vazby na atomech uhlíku obsazeny nejsou, mluvíme o FA nenasycených. Mezi atomy uhlíku vznikají dvojné vazby a podle počtu dvojných vazeb je dělíme: - monoenové s jednou dvojnou vazbou (MUFA = Mono Unsaturated Fatty Acids) - polyenové se dvěma dvojnými vazbami (PUFA = Poly Unsaturated Fatty Acids) - vysoce nenasycené se třemi a více dvojnými vazbami (HUFA = Highly Unsaturated Fatty Acids) Z výživového hlediska se nenasycené FA člení do tří řad, označených n - 3, n - 6 a n - 9. Tato čísla určují polohu dvojné vazby nejbližší methylovému (CH 3 -) konci molekuly FA (KALAČ a ŠPIČKA, 2006). Pro lidské zdraví mají prioritní význam polyenové FA, jmenovitě FA řady n 3 a n 6. Základní kyselinou pro řadu n - 3 je kyselina α-linolenová C 18:3 (ALA) a pro řadu n - 6 to je kyselina linolová C 18:2 (LA). V tabulce 3 jsou uvedeny zdroje FA. Tabulka 3: Potraviny s vysokým obsahem FA (www.vupp.cz) Mastné kyseliny Saturované Monoenové Polyenové n - 3 Polyenové n - 6 Zdroje máslo, sýry, tučné maso, tučné mléčné výrobky, pečivo, sádlo, ztužené tuky, palmový olej, kokosový olej olivy, řepka, pistácie, mandle, lískové ořechy, kešu, pekanové ořechy, arašídy a oleje z nich vyrobené, avokádo losos, makrela, sleď, pstruh, vlašské ořechy, řepka, sója a jejich oleje slunečnicová semena, pšeničné klíčky, sezam, vlašské ořechy, sója, kukuřice 14

LA a ALA jsou syntetizovány pouze rostlinami a jsou pro lidi esenciální. Proto je nutné je přijímat v potravinách. Dlouhodobě nedostatečný, ale i nadbytečný příjem esenciálních FA, zvláště není li provázen současným adekvátním přísunem tokoferolu k zabránění peroxidace kyselin, má nežádoucí důsledky pro zdraví člověka (mj. zvýšené riziko kancerogeneze, riziko kardiovaskulárního onemocnění) (MOUREK et al., 2007). Tyto dvě FA jsou mimo jiné schopny desaturace a elongace. Kyselina α - linolenová dokáže zvýšit počet svých uhlíků z 18 na 20 až 22 a počet dvojných vazeb ze tří na pět až šest. U dravých ryb tomu však tak být nemusí. Např. štika obecná (Esox lucius) zřejmě potřebuje přijímat kys. arachidonovou a EPA v potravě (HENDERSON et al., 1995). Tyto pochody ani v lidském organismu obvykle neprobíhají v dostatečném množství a proto je důležité kyselinu eikosapentaenovou C 20:5 n - 3 (EPA) a dokosahexaenovou C 22:6 n - 3 (DHA) přijímat v potravě a to zejména z ryb, protože jejich svalovina obsahuje vysoké množství těchto kyselin. Základem pro syntézu EPA a DHA je fytoplankton, který je základní složkou potravy ryb, popřípadě se v potravním řetězci dostává do jídelníčku ryb přes zooplankton (JIRÁSEK, 2005). Z planktonu mají příznivé zastoupení PUFA skrytěnky (Cryptophyta), rozsivky (Bacillariophyceae) a také zooplankton, zatímco sinice (Cyanophyta) a zelené řasy (Chlorophyta) obsahují těchto FA jen málo (DOMAIZON et al., 2000). 3.4 Biosyntéza a katabolismus mastných kyselin u ryb Hlavním impulsem pro studium problematiky katabolismu a výživy ryb byl rozvoj akvakultury, kde je potřeba znát požadavky ryb na jejich výživu, a to proto, aby chovatelé neplýtvali financemi na výrobu. Trávení lipidů, vstřebávání a transport uvolněných složek jsou u ryb obecně podobné jako u teplokrevných živočichů. Mezi rybami však existují významné anatomické rozdíly. Štěpení lipidů (lipolýza) je vesměs největší v počáteční části střevního traktu. Trávící lipasy jsou vytvářeny především slinivkou či hepatopankreatem, ale významné může být i vylučování těchto enzymů sliznicí střev. Hlavní produkty trávení lipidů jsou volné FA. Ty jsou emulgovány v micelách pomocí žlučových kyselin. Trávicí pochody pokračují difúzí ke střevní sliznici 15

a příjmem kyselin do enterocytů. Vstřebávání FA ze střev probíhá u ryb podstatně pomaleji než u savců v důsledku nižší tělesné teploty. Stejně jako u savců se většina FA vstřebává již v počáteční části střevního traktu. Jak již bylo řečeno, ryby jsou schopny desaturovat SFA na MUFA. Tyto pochody probíhají v endoplazmatickém retikulu buněk některých tkání. Děj má velký fyziologický význam, protože nenasycené kyseliny mají nižší viskozitu (řidší konzistenci). Tím je regulována viskozita buněčných membrán v souvislosti s měnící se teplotou organismu. Přebytečné mastné kyseliny z potravy jsou transportovány z jater a dlouhodobě uloženy ve formě zásobních tuků jako tuková tkáň břišní dutiny, ve světlé svalovině a jako podkožní tuk. Tuky představují především rezervu energie pro období hladovění, migrace a reprodukce (KALAČ a ŠPIČKA, 2006). Jednotlivé hlavní složky svaloviny včetně tuku nejsou ve hřbetní a břišní části rozloženy rovnoměrně. To bylo prokázáno u pstruha duhového (Oncorhynchus mykiss) (MORKORE et al., 2002) a u sumce velkého (Silurus glanis) (MAREŠ et al., 2004). 3.5 Ryby v našem jídelníčku V odborné literatuře i v běžných časopisech pro laickou veřejnost můžeme najít stovky a možná i tisíce článků o významu ryb v našem jídelníčku. Jak již bylo uvedeno výše, v České republice je na jednoho obyvatele malá spotřeba rybího masa. A to ještě musíme brát v úvahu, že lidé upřednostňují ryby mořské. Je sice pravda, že obsahují ve 100 g poživatelného podílu až 190 mg jódu, kdežto ve sladkovodních rybách jsou jen cca 4 mg, ale ve sladkovodních rybách je velmi příznivý poměr mezi K:Na (MOUREK et al., 2007). Mezi žádané ryby vedle kapra patří štika, candát, sumec a pstruh. Měli bychom si vzít příklad od národů, u kterých tvoří ryby podstatnou část jídelníčku, jako jsou Eskymáci nebo Japonci. Při statistických výzkumech se totiž prokázalo, že právě díky konzumaci ryb, které obsahují PUFA n - 3 FA je u nich minimální výskyt kardiovaskulárních onemocnění (BANG et al., 1971). Studie prokázaly, že strava bohatá na sladkovodní ryby vede k nižší hladině leptinu v krevním séru, což je hormon regulující pocit nasycenosti, který se podílí na vývoji srdečně cévních chorob (WINNICKI et al., 2002). Příznivý účinek n 3 PUFA se uvádí rovněž pro prevenci rakoviny kůže (BLACK a RHODES, 2006). Ne všechny studie však 16

hovoří stejně pozitivně. JARVINEN et al. (2006) uvádí, že ochranný účinek konzumace ryb proti srdečně cévnímu onemocnění zjistili u žen, ale u mužů nikoli. Vztah mezi konzumací ryb a výskytem rakoviny prsu však prokázán nebyl (ENGESET et al., 2006). BROUWER et al. (2006) zase uvádějí, že EPA a DHA zřejmě nejsou účinné proti všem typům srdeční arytmie. Také poměr n 3 / n 6 PUFA je pokládán za velmi významný ukazatel kvality lipidů ryb z hlediska lidské výživy (HARRIS, 1989; SARGENT, 1997). Tabulka 4: Zastoupení vyšších mastných kyselin ve svalovině kapra obecného (% z jejich celkového množství) Vyšší mastná kyselina Autor Mareš (2005) Fajmonová et al. (2003) Mourek et al. (2007) Ingr (2005) Vácha a Tvrzická (1995) Kladroba (2003) palmitová stearová olejová linolová linolenová EPA DHA 18,3 6 31,7 8,9 1,9 0,9 2,4 21,4 5,9 46 6,9 1,6 1,1 1,1 14,3 3,3 30,8 8,5 3 4,5 1,7 18,16 20,02 3,56-5,99 26,86-45,54 6,17-9,60 1,59-8,57 1,08-5,52 0,28-2,52 0* 0* 0* 7,7 2,7 2,4 2,5 21,4 6 46,2 7 1,6 1 1 *autor neuvedl Výzkumu spektra mastných kyselin v rybí svalovině se zabývala již celá řada odborníků. Na spektrum FA má vliv mnoho faktorů (druh ryby, zdravotní stav, pohlaví, teplota vody, množství rozpuštěného O 2 ) a zejména pak výživa. STEFFENS et al. (1997, 2007), sledovali zastoupení n 3 a n 6 FA ve svalovině kapra chovaného v rybníku. Pokud měly ryby dostatek přirozené potravy a ta tvořila jejich jídelníček, bylo zastoupení n 3 a n 6 FA v jejich svalovině vyšší, než pokud byly přikrmovány pšenicí. Dále zjistili, že významný vliv na obsah těchto kyselin v mase má přidávání 17

rybího oleje do krmných směsí. Ke stejným výsledkům dospěl i SARGENTA et al. (2002). FAJMONOVÁ et al. (2003), sledovali vliv pohlaví na zastoupení FA u 48 členné skupiny K 3, kteří byli po celé vegetační období přikrmováni pšenicí. Vliv pohlaví na spektrum FA prokázán nebyl. Zjistili však, že s rostoucí růstovou rychlostí kapra obecného podíl PUFA klesal, SFA se neměnil a MUFA vzrůstal. BUCHTOVÁ et al. (2004) však prokázali vliv pohlaví na zastoupení vyšších mastných kyselin u diploidní populace lína obecného (Tinca tinca). DRUZIAN et al. (2008), testovali přidávání prasečí kejdy do rybníku s obsádkou K 1. Aplikování kejdy je jeden ze způsobů přihnojování, které má za následek nárůst přirozené potravy. Zjistili, že zvýšením množství a dostupnosti přirozené potravy lze ovlivnit celkové množství tuku a minerálních látek v tkáních, ale nelze ovlivnit spektrum FA. GULER et al. (2008) sledovali vliv ročního období krmených kaprů na obsah FA v jejich svalovině. Nejvíce z SFA byla celoročně ve svalovině obsažena kys. palmitová a to stále ve stejném množství. Z MUFA to stejné bylo prokázáno u kys. olejové. U PUFA již byl během roku rozdíl. Zatímco v létě a v zimě byla nejvíce zastoupena kys. dokosahexaenová, na jaře a na podzim to byla kys. α - linolenová. Také prokázali, že v zimě bylo ve svalovině kaprů větší množství n 3 než n 6 FA. KMÍNKOVÁ et al. (2001) zjišťovali změnu obsahu celkových lipidů a složení jejich FA během období zimního hladovění. Obsah lipidů ve svalovině kapra obecného se pohyboval mezi 5,9 % až 5,0 % od léta do zimy, avšak na jaře byl jen 2,1 %. Poměr n 3 / n 6 PUFA postupně klesal z 1, 35 na jaře na 0,8 v zimě. V pokusu provedeném v Itálii byl kapr obecný chován jednak v nádržích o teplotě vody určované teplotou okolního vzduchu, jednak v nádržích s vodou teplejší asi o 10 C. Celkový obsah PUFA byl srovnatelný, avšak poměr n 3 / n 6 byl 0,47 u ryb z vody neoteplené a 1,52 u ryb z vody oteplené (GERI et al., 1995). V tropických podmínkách Madagaskaru s průměrnou teplotou vody mezi 16 24 C obsah lipidů ve svalovině kapra obecného poklesl na 0,9 % hmotnostních během horkého období a vzrostl na 1,7 % během období chladnějšího (RASOARAHONA et al., 2004). BUCHTOVÁ et al. (2007) zkoumali vliv typu hybridů na spektrum FA svaloviny. Pracovali se třemi skupinami a jednou kontrolní. Nebyl zjištěn žádný průkazný vliv. 18

Jak je tedy patrné, na spektrum FA má vliv nejen potravní spektrum, ale i roční období a teplota vody. V tabulce 5 je uvedeno zastoupení FA ve svalovině některých vybraných druhů ryb, jak je uvádí MOUREK et al. (2007). Tabulka 5: Zastoupení mastných kyselin ve svalovině vybraných sladkovodních ryb (Mourek et al., 2007) Mastné kyseliny Tloušť Sleď Mník Pstruh Saturované 16,8 28,2 31 17,8 Monoenové 41,5 20,1 32,1 36,9 PUFA n 3 26,4 33,7 26 29,7 PUFA n 6 10,9 14,3 15,5 12,8 PUFA 37,3 48 41,5 42,5 3.6 Energie a tuk v potravě pro ryby 3.6.1 Energie Energie je u ryb stejně jako u teplokrevných živočichů nutná pro zajištění všech životních pochodů jako je pohyb, trávení, dýchání atd. Energie není živina a je získávána při metabolické oxidaci organických živin absorbovaných z potravy nebo z energetických rezerv v těle ryby (MAREŠ, osobní sdělení). K tomuto biochemickému pochodu je potřeba kyslík. Zdrojem energie jsou organické živiny. Jsou to tuky, proteiny a sacharidy. Z každé z těchto živin máme rozdílný energetický zisk. U proteinů je to 24 kj.g -1, u lipidů 39 kj.g -1 a u sacharidů 17 kj.g -1 (JIRÁSEK et al., 2005). Jak je z těchto čísel patrné, je nejméně efektivní dodávat rybám energii ve formě sacharidů a naopak nejvýhodnější je dodávat ji ve formě lipidů. Výrobci však potřebují vyprodukovat co 19

největší přírůstek, v co nejkratší době a za co nejnižší cenu. Proto není na tento fakt brán ohled a ryby jsou přikrmovány nejčastěji pšenicí, která vychází ekonomicky příznivěji než krmné směsi. Energie bude předně využita na záchovu a potom teprve ke zvýšení produkce. U ryb dochází k nižším ztrátám energie než u teplokrevných živočichů. Podle JIRÁSKA et al. (2005) je to způsobeno: nemusejí udržovat stálou tělesnou teplotu vydávají méně energie při asimilaci potravy ztrácejí méně energie při udržování životních funkcí a pohybu ve vodě potřebují méně energie pro syntézu a exkreci produktů N metabolismu Nejvyšší ztráta energie u ryb je tvořena energií obsaženou ve výkalech (10 40 % z BE). Denní potřeba energie na záchovu se u kapra při teplotním optimu pohybuje v rozpětí 40 100 kj.kgw 0,8. Teplotní optimum u kapřího plůdku uvádí FILIPIAK (1995) mezi 25 30 C. Při teplotě vody nad 35 C již rychlost růstu klesá. MAREŠ (2005) uvádí, že při poklesu teploty vody pod 15 C je přijatá potrava využívána na tvorbu energetických rezerv, které využije v průběhu nepříznivých podmínek v době zimování. Problematikou nutričních požadavků u kapra se zabýval např. JIRÁSEK (1989); FILIPIAK (1995) a KLADROBA (2003). 3.6.2 Tuk Tuky jsou významnější zdroj energie pro karnivorní ryby, protože mají sníženou schopnost trávit sacharidy. Preferují tuky s nízkým bodem tání a s vysokým obsahem vyšších mastných kyselin, a to kvůli teplotě prostředí, jak bylo uvedeno výše. Esenciální jsou pro ryby kyseliny linolová a α - linolenová. JIRÁSEK et al. (2005) uvádí tyto projevy symptomů nedostatku esenciálních mastných kyselin: deprese růstu zhoršená konverze krmiva ztučnění jater apatie a šokový syndrom (u lososovitých ryb) 20

Dále uvádí, že u sladkovodních ryb ovlivňuje složení FA v krmivu signifikantně skladbu FA v tělních tkáních. Potřeba tuku v krmivech pro maximální růst kapra se uvádí mezi 8 10 %, ne však méně než 5 % (JIRÁSEK et al., 2005). 21

4. Materiál a metodika 4.1 Vlastní pokus Pokus byl prováděn v experimentálním odchovném recirkulačním zařízení na Ústavu rybářství a hydrobiologie na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně. Kapři byli chováni ve 12 skleněných nádržích o objemu 60 l s průtokem vody 1,5 l.min -1. Do všech nádrží bylo nasazeno 29 ks kapřího plůdku o průměrné kusové hmotnosti ± 43,25 g. Teplota vody v nádržích se pohybovala mezi 21,2 23,7 C, nasycení vody kyslíkem bylo v rozmezí 64 97 % a ph dosahovalo hodnot od 7,41 do 7,87. Světelný režim se sestával ze 14 hodin světla a 10 hodin bez osvětlení. Pokus trval 57 dní - od 23.4. 2007 do 20.6.2007. K pokusu byl použit plůdek K 1, kříženec linií Pohořelický lysec x Ropšínský kapr z Rybníkářství Pohořelice a.s. Na začátku krmného testu byly ryby rozsazeny do nádrží tak, aby byly obsádky hmotnostně homogenní a poté jim byla po dobu 30 dní podávána pšenice. Krmiva byla namíchána dle vlastní receptury v laboratoři ÚRH. Složení krmné směsi je uvedeno v tabulce 6. Tabulka 6: Komponenty krmných směsí (g.kg -1 ) K L 06 R 06 R 10 Rybí moučka 150 150 150 150 Řepkový extrahovaný šrot 220 220 220 220 Sójová mouka 100 100 100 100 Pivovarské kvasnice 100 100 100 100 Sušená syrovátka 30 30 30 30 Pšeničné otruby 50 50 50 50 Pšeničná mouka 300 300 300 300 Sušený lecithin 30 30 30 30 Aminovitan 20 20 20 20 Lněný olej 0 60 0 0 Rybí olej 0 0 60 100 22

Test byl prováděn se čtyřmi variantami krmiv. Základní receptura krmných směsí byla identická, lišila se jen přídavkem olejů. Byla připravena krmná směs kontrolní (K) bez přídavku oleje, krmná směs s 6 % lněného oleje (L06) a krmná směs s přídavkem 6 % a 10 % rybího oleje (R06, R10). Podrobné složení krmných směsí a profily mastných kyselin jsou uvedeny v tabulce 7. Během testu byly ryby každých 10 dnů váženy a byla upravena krmná dávka, která byla 2,5 % aktuální hmotnosti obsádky. Ryby byly krmeny 3x denně v 8:00, ve 13:00 a v 18:00 hodin. Při každém zjišťování hmotnosti byly vždy z každého akvária odebrány 2 ryby. Celkem tedy z každé varianty 6 ryb. Byly zpracovány chemické analýzy a vyhodnoceno spektrum mastných kyselin svaloviny. V tento kontrolní den nebyly ryby krmeny. Poslední odběr byl proveden 7 dnů od předešlého, a to z technických důvodů. 23

Tabulka 7: Spektrum FA (v % z celkových FA), obsah sušiny, tuku a NL použitých krmných směsí a olejů do nich přidávaných Mastná kyselina Krmná směs Olej K L 06 R 06 R 10 Rybí Lněný SFA C14:0 1,59 0,7 4,6 5,24 8,06 0,08 SFA C16:0 19,24 11,5 19,52 19,51 20,19 5,07 MUFA C16:1n7 2,33 1,08 4,84 5,57 7,89 0,09 SFA C18:0 3,65 4,42 3,83 3,83 4,05 5,1 MUFA C18:1n9c 19,38 22,26 14,39 13,73 9,7 24,71 MUFA C18:1n7 2,86 1,9 2,97 3,17 3,34 1,08 PUFA C18:2n6c 37,75 27,37 21,46 17,16 1,63 16,99 PUFA C18:3n6 0,07 0,02 0,14 0,17 0,25 0 PUFA C18:3n3 3,94 26,47 3,12 2,31 1,04 46,56 PUFA C18:4n3 0,49 0,22 2,04 2,45 3,91 0,01 MUFA C20:1 1,27 0,65 1,44 1,48 1,64 0,19 PUFA C20:4n6 0,25 0,12 0,68 0,81 1,2 0 PUFA C20:4n3 0,13 0,06 0,49 0,59 0,92 0 PUFA C20:5n3 2,9 1,3 9,84 11,67 18,18 0,02 PUFA C22:4n6 0 0,01 0,05 0,07 0,11 0 PUFA C22:5n6 0,2 0,15 0,2 0,19 0,17 0,09 PUFA C22:5n3 0,57 0,25 1,54 1,8 2,68 0 PUFA C22:6n3 3,38 1,53 8,88 10,28 15,07 0,01 Celkem Σ SFA 24,48 16,62 27,95 28,59 32,29 10,25 Σ MUFA 25,84 25,89 23,64 23,94 22,56 26,06 Σ PUFA 49,68 57,5 48,41 47,47 45,15 63,69 Σ (n - 6) 38,28 27,67 22,51 18,38 3,35 17,08 Σ (n -3) 11,4 29,83 25,9 29,09 41,08 46,6 Σ (n - 3) / (n - 6) 0,3 1,08 1,15 1,58 12,5 2,73 Sušina (g.kg -1 ) 916 917 930 926 990 990 Tuk (g.kg-1) 87 170 167 183 989 976 NL % 35,38 33,27 33,24 30,68 4.2 Hmotnost obsádky Hmotnost jednotlivých kusů ryb byla zjišťována na digitální váze značky Mettler a je uváděna v gramech. Přesnost váhy je 0,01 g. Hmotnost obsádky byla zjišťována na digitální váze a je uváděna také v gramech. Přesnost této váhy je 1 g. 24

4.3 Ukazatele růstu a konverze krmiva Před začátkem a po ukončení pokusu byla zjištěna hmotnost ryb a z těchto údajů byl vypočítám kusový přírůstek. Intenzita růstu byla hodnocena ukazateli: průměrný kusový přírůstek specifická rychlost růstu (SGR = Specific Growth Rate) SGR = (ln w t ln w 0 / t) * 100 [% * d -1 ] w t. hmotnost na konci pokusu w 0. hmotnost na počátku pokusu t délka trvání pokusu Konverze krmiva byla hodnocena ukazateli: krmný koeficient (FCR = Food Conversion Ratio) FCR = F / (w t w 0 ) F. spotřeba krmiva hodnota přírůstku z 1 kg krmiva (FCE = Food Conversion Efficiency) produkční účinnost krmiv = FCR / SGR 4.4 Chemické analýzy Před zahájením pokusu a i po jeho ukončení byly z každé varianty odebrány ryby a z jejich svaloviny bylo zjišťováno její chemické složení. Tyto stejné analýzy byly provedeny i s jednotlivými variantami krmných směsí. Stanovení sušiny vysušení vzorku při teplotě 105 C do konstantní hmotnosti 25

Stanovení proteinu dle Kjehldala; stanoví se obsah dusíku ve vzorku a tato hodnota je následně vynásobena koeficientem 6,25 Stanovení tuku dle Soxhleta; extrakcí diethyléterem po dobu deseti hodin Stanovení popelovin gravimetricky; vyžíhání vzorku v peci při teplotě 550 C do konstantní hmotnosti Stanovení FA dle FOLCH et al. (1957), 1 g hřbetní svaloviny byl 15 minut třen v 50 ml roztoku chloroformu a methanolu v poměru 2:1. Stanovení pak bylo provedeno na plynovém chromatografu HP 4890 D na kapilární koloně DB 23. 4.5 Statistické zpracování výsledků Při statistickém vyhodnocování výsledků byl počítán průměr (A), směrodatná odchylka (SD) a variační koeficient (Vx) ukazatelů, které byly sledovány. Pro testování průkaznosti rozdílů byla použita parametrická metoda testování t - testem po předchozí analýze shodnosti rozptylů. Významnost rozdílu byla testována na hladině významnosti P = 0,05 a P = 0,01. V tabulkách jsou uvedeny statisticky významné rozdíly v horním indexu za danou hodnotou. Při porovnání oproti počátku se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem X a a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem X A. Při porovnání oproti kontrole se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem X x a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem X X. U hodnot označených v horním indexu posloupně písmeny následujícími v abecedě po A byl prokázán vzájemný statisticky průkazný rozdíl. Pokud jsou u hodnot v horním indexu stejná písmena, znamená to, že mezi těmito odběry nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. 26

Pokud u hodnot není horní index žádný, nebyl prokázán u těchto hodnot statistický rozdíl. 27

5. Výsledky a diskuse 5.1 Hodnocení produkční užitkovosti Pro porovnání efektu přídavku FA byly použity standardní metody (ukazatele) produkční účinnosti složení tkání a krmiv na spektrum FA. Tabulka 8: Ukazatele produkční účinnosti Ukazatel Jednotka K L 06 R 06 R 10 Počet ryb vstup ks 29 29 29 29 Kusová hmotnost g vstup 43,91 41,55 43,87 43,66 Počet ryb - ukončení ks 16 17 16 17 Kusová hmotnost g ukončení 60,04 58,61 62,03 58,41 Trvání testu dny 57 57 57 57 Průměrný kusový g přírůstek 16,13 17,06 18,16 14,75 SGR %. d -1 0,56 0,60 0,61 0,51 FCR - 2,42 2,36 2,35 2,24 Přírůstek z 1 kg KS g 0,41 0,42 0,43 0,45 FCR / SGR - 4,32 3,93 3,85 4,39 Nejvyšší průměrný kusový přírůstek a nejvyšší specifická rychlost růstu je u varianty L 06, zatímco nejlepší krmný koeficient je u varianty R 10, kde je i nejvyšší přírůstek z 1 kg krmné směsi a nejvyšší produkční účinnost krmiv. Tyto výsledky mohly být ovlivněny pravděpodobně tím, že jsme na analýzy vybírali z akvárií vždy největší jedince. 28

5.2 Chemické složení tkání Tabulka 9: Tuk, NL a sušina na začátku a na konci pokusu Vstup Konec K L 06 R 06 R 10 Tuk /% sušiny/ 25,42 16,11 18,58 19,35 20,47 NL /% sušiny/ 71,25 78,67 75,77 75,2 74,46 Sušina % 24,68 24,12 24,59 25,46 25,39 Sušina na konci pokusu dosahovala téměř stejných hodnot jako na začátku pokusu. Největšího rozdílu oproti počátku dosáhla varianta R 06, rozdíl je 0,71 %. U dusíkatých látek byl největší rozdíl skupiny kontrolní oproti vstupu (7,42 % sušiny). K podobným výsledkům dospěli i ZELENKA et al (2003) u pstruhů duhových krmených KS s přídavkem 5 % lněného oleje. U sušiny ani NL nebylo u pstruhů průkazných rozdílů. Obsah tuku v sušině u všech skupin klesl. Nejvyšší pokles byl u skupiny kontrolní (9,31 % sušiny). Nejnižší u R 10 (4,95 % sušiny). Lze tedy říct, že přidáváním rybího a lněného oleje v obou koncentracích, jsme omezili snižování obsahu tuku ve svalovině. 5.3 Výsledky Stanovovali jsme celkem 18 FA. Pro diskusi jsem však pro přehlednost vybrala 8 nejvýznamnějších FA, nebo FA u kterých docházelo k největším změnám v průběhu pokusu. Vybrané mastné kyseliny: kys. palmitová C16:0 kys. stearová C18:0 kys. olejová C18:1n - 9 kys. linolová C18:2n - 6 kys. linolenová C18:3n - 3 kys. arachidonová C20:4n - 6 29

kys. eikosapentaenová C20:5n - 3 kys. dokosahexaenová C22:6n - 3 Dále je porovnáván poměr sumy FA n 3 a n 6. Prezentaci výsledků a diskusi jsem rozdělila podle skupin, které byly krmeny určitou krmnou směsí. Tabulky se statistickým vyhodnocením výsledků oproti počátku jsou uvedeny v textu, vždy před jednotlivou variantou. Tabulky s vyhodnocením oproti kontrole jsou uvedeny v příloze. Při porovnání oproti počátku se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem. Při porovnání oproti kontrole se statistické rozdíly označovaly pro významnost P < 0,05 malým písmenem X x a pro významnost P < 0,01 velkým písmenem X X. U hodnot označených v horním indexu posloupně písmeny následujícími v abecedě po A byl prokázán vzájemný statisticky průkazný rozdíl. Pokud jsou u hodnot v horním indexu stejná písmena, znamená to, že mezi těmito odběry nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Pokud u hodnot není horní index žádný, nebyl prokázán u těchto hodnot statistický rozdíl oproti počátku. 30

5.4 Skupina kontrolní Tabulka 10: Vývoj mastných kyselin u skupiny K (%) K 23.4. 2.5.2007 12.5.2007 22.5.2007 1.6.2007 12.6.2007 20.6.2007 Krmivo FA Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) C14:0 2,18 ± 0,32 Aa 2,16 ± 0,31 1,84 ± 0,30 B 2,19 ± 0,36 1,96 ± 0,29 b 1,64 ± 0,10 C 1,89 ± 0,28 D 1,589 C16:0 18,79 ± 0,29 Aa 19,01 ± 1,08 19,94 ± 0,97 19,17 ± 1,02 19,18 ± 0,38 B 20,01 ± 0,44 C 19,74 ± 0,64 b 19,238 C16:1n7 5,75 ± 0,71 5,31 ± 0,40 5,07 ± 0,52 4,95 ± 0,77 4,6 7 ± 0,97 3,97 ± 0,78 4,72 ± 0,85 2,331 C18:0 4,49 ± 0,21 A 4,56 ± 0,29 4,76 ± 0,53 4,85 ± 0,51 4,77 ± 0,61 5,5 3 ± 0,47 B 4,87 ± 0,31 C 3,654 C18:1n9c 29,58 ± 3,22 28,03 ± 1,61 26,56 ± 2,80 25,95 ± 2,91 26,21 ± 2,87 25,68 ± 3,36 26,04 ± 2,38 19,381 C18:1n7 3,64 ± 0,14 A 3,47 ± 0,16 B 3,53 ± 0,16 C 3,45 ± 0,06 D 3,41 ± 0,15 E 3,60 ± 0,09 F 3,72 ± 0,12 G 2,862 C18:2n6c 14,21 ± 2,17 15,91 ± 1,17 15,38 ± 1,19 15,07 ± 1,19 18,16 ± 0,83 17,67 ± 1,50 17,10 ± 0,59 37,754 C18:3n6 0,15 ± 0,01 A 0,16 ± 0,02 B 0,17 ± 0,02 C 0,15 ± 0,02 D 0,14 ± 0,02 E 0,13 ± 0,02 F 0,15 ± 0,05 0,068 C18:3n3 1,42 ± 0,21 A 1,75 ± 1,18 B 1,67 ± 0,24 C 1,83 ± 0,13 D 1,88 ± 0,20 E 1,89 ± 0,33 DE 1,71 ± 0,12 F 3,939 C18:4n3 0,57 ± 0,10 Aa 0,51 ± 0,11 B 0,41 ± 0,14 C 0,63 ± 0,21 b 0,49 ± 0,08 D 0,36 ± 0,03 E 0,39 ± 0,07 F 0,489 C20:1 3,53 ± 0,41 A 3,32 ± 0,39 3,10 ± 0,20 B 2,95 ± 0,21 C 2,98 ± 0,22 C 2,76 ± 0,23 D 2,74 ± 0,28 D 1,265 C20:4n6 2,01 ± 0,27 a 1,81 ± 0,39 2,06 ± 0,43 1,61 ± 0,50 1,54 ± 0,45 b 1,79 ± 0,29 c 1,90 ± 0,35 0,253 C20:4n3 0,42 ± 0,06 A 0,32 ± 0,04 B 0,33 ± 0,07 C 0,42 ± 0,08 0,35 ± 0,03 D 0,31 ± 0,03 E 0,30 ± 0,04 F 0,125 C20:5n3 3,64 ± 0,48 3,74 ± 0,47 3,95 ± 0,81 4,80 ± 1,02 3,5 6 ± 0,36 3,46 ± 0,49 3,63 ± 0,45 2,899 C22:5n3 1,21 ± 0,05 Aa 1,24 ± 0,13 b 1,17 ± 0,14 B 1,49 ± 0,10 C 0,97 ± 0,14 D 0,98 ± 0,22 D 0,94 ± 0,14 E 0,565 C22:6n3 8,39 ± 0,18 8,67 ± 1,53 10,06 ± 1,88 10,49 ± 2,23 9,71 ± 2,69 10,20 ± 2,37 10,13 ± 2,24 3,383 SFA 25,47 ± 0,19 25,73 ± 1,06 26,54 ± 1,26 26,20 ± 1,19 25,91 ± 0,66 27,19 ± 0,85 26,50 ± 0,84 24,481 MUFA 42,49 ± 3,32 40,13 ± 2,07 38,25 ± 3,03 37,30 ± 3,48 37,26 ± 3,81 36,01 ± 3,96 37,21 ± 3,25 25,839 PUFA 32,04 ± 3,30 34,14 ± 1,58 35,21 ± 3,04 36,50 ± 2,46 36,83 ± 3,27 36,80 ± 3,29 36,30 ± 3,30 49,680 Σ (n-6) 16,40 ± 2,30 17,91 ± 0,86 17,63 ± 1,15 16,85 ± 1,11 19,86 ± 0,84 19,61 ± 1,55 19,19 ± 0,70 38,280 Σ (n-3) 15,64 ± 1,01 16,23 ± 1,63 17,58 ± 2,70 19,65 ± 3,03 16,97 ± 2,92 17,20 ± 2,99 17,11 ± 2,74 11,400 Σ (n-3)/(n-6) 0,97 ± 0,08 Aa 0,91 ± 0,12 B 1,00 ± 0,16 b 1,18 ± 0,25 C 0,85 ± 1,14 D 0,88 ± 0,18 BD 0,89 ± 0,12 BD 0,298 31

Tabulka 11: Vývoj mastných kyselin u skupiny K (g.kg -1 ) K 23.4. 2.5.2007 12.5.2007 22.5.2007 1.6.2007 12.6.2007 20.6.2007 Krmivo FA Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) C14:0 1,07 ± 0,35 Aa 0,86 ± 0,25 b 0,79 ± 0,42 1,29 ± 0,61 0,83 ± 0,30 b 0,50 ± 0,06 B 0,56 ± 0,20 C 1,09 C16:0 9,03 ± 1,92 7,41 ± 1,21 8,13 ± 2,74 11,02 ± 3,01 7,93 ± 1,89 6,05 ± 0,52 5,80 ± 1,53 13,19 C16:1n7 2,77 ± 0,68 Aa 2,09 ± 0,48 2,11 ± 0,88 2,90 ± 1,31 1,99 ± 0,82 1,2 1 ± 0,31 B 1,44 ± 0,57 b 1,60 C18:0 2,14 ± 0,37 Aa 1,79 ± 0,33 b 1,92 ± 0,59 2,73 ± 0,67 1,92 ± 0,35 1,67 ± 0,16 B 1,41 ± 0,30 C 2,51 C18:1n9c 14,11 ± 2,72 11,09 ± 2,69 10,80 ± 3,50 14,81 ± 6,31 11,00 ± 3,52 7,83 ± 1,53 7,81 ± 2,53 13,29 C18:1n7 1,76 ± 0,43 Aa 1,36 ± 0,27 b 1,45 ± 0,55 2,01 ± 0,68 1,42 ± 0,36 b 1,09 ± 0,11 B 1,09 ± 0,29 B 1,96 C18:2n6c 6,93 ± 2,28 6,30 ± 1,62 6,36 ± 2,38 8,58 ± 3,26 7,5 7 ± 1,98 5,35 ± 0,68 4,99 ± 1,18 25,88 C18:3n6 0,07 ± 0,02 Aa 0,06 ± 0,02 B 0,07 ± 0,03 b 0,08 ± 0,03 C 0,06 ± 0,01 D 0,04 ± 0,01 E 0,05 ± 0,02 F 0,05 C18:3n3 0,69 ± 0,23 Aa 0,69 ± 0,19 0,72 ± 0,37 1,08 ± 0,40 b 0,79 ± 0,24 0,57 ± 0,09 B 0,50 ± 0,12 C 2,70 C18:4n3 0,28 ± 0,10 Aa 0,21 ± 0,08 B 0,19 ± 0,15 B 0,40 ± 0,24 b 0,21 ± 0,08 B 0,11 ± 0,02 C 0,12 ± 0,04 D 0,34 C20:1 1,71 ± 0,49 Aa 1,32 ± 0,38 1,28 ± 0,50 1,71 ± 0,55 1,24 ± 0,36 b 0,83 ± 0,09 B 0,81 ± 0,24 B 0,87 C20:4n6 0,95 ± 0,15 A 0,70 ± 0,14 B 0,84 ± 0,31 0,92 ± 0,17 0,61 ± 0,18 C 0,54 ± 0,09 D 0,54 ± 0,10 D 0,17 C20:4n3 0,20 ± 0,06 A 0,13 ± 0,04 B 0,15 ± 0,10 C 0,26 ± 0,12 D 0,15 ± 0,04 CE 0,09 ± 0,01 F 0,09 ± 0,02 G 0,09 C20:5n3 1,77 ± 0,56 A 1,47 ± 0,36 1,74 ± 1,13 3,01 ± 1,10 1,46 ± 0,34 1,0 5 ± 0,16 B 1,04 ± 0,18 B 1,99 C22:5n3 0,58 ± 0,15 A 0,49 ± 0,13 B 0,50 ± 0,27 0,87 ± 0,23 C 0,40 ± 0,11 D 0,30 ± 0,06 E 0,27 ± 0,05 F 0,39 C22:6n3 4,03 ± 0,86 3,35 ± 0,61 4,24 ± 2,08 6,13 ± 1,57 3,8 6 ± 1,14 3,07 ± 0,65 2,84 ± 0,52 2,32 SFA 12,23 ± 2,61 10,05 ± 1,72 10,84 ± 3,73 15,05 ± 4,27 10,68 ± 2,47 8,22 ± 0,69 7,77 ± 2,01 16,78 MUFA 20,35 ± 4,10 15,86 ± 3,76 15,65 ± 5,39 21,43 ± 8,81 15,65 ± 4,97 10,96 ± 1,93 11,16 ± 3,60 17,71 PUFA 15,53 ± 4,37 13,41 ± 2,75 14,82 ± 6,67 21,34 ± 6,56 15,11 ± 3,40 11,11 ± 1,20 10,43 ± 1,98 34,06 Σ (n-6) 7,97 ± 2,45 7,08 ± 1,66 7,28 ± 2,68 9,58 ± 3,33 8,2 4 ± 2,04 5,93 ± 0,73 5,58 ± 1,27 26,24 Σ (n-3) 7,56 ± 1,94 6,34 ± 1,20 7,54 ± 4,04 11,76 ± 3,50 6,87 ± 1,62 5,18 ± 0,84 4,84 ± 0,81 7,82 Σ (n-3)/(n-6) 0,97 ± 0,08 Aa 0,91 ± 0,12 B 1,00 ± 0,16 b 1,26 ± 0,27 C 0,85 ± 0,14 D 0,88 ± 0,18 BD 0,89 ± 0,12 E 0,30 32

5.4 Skupina kontrolní (K) C16:0 zde došlo ke statisticky průkaznému zvýšení P < 0,01 procentického zastoupení této kyseliny od čtyřicátého dne pokusu až po jeho ukončení 57. den a to v průměru o 5 % v porovnání s počátkem. Její zastoupení v g.kg -1 se neměnilo. C18:0 u této kyseliny se statisticky průkazně P < 0,01 zvýšilo její množství padesátý den a to o 19 % oproti počátku, ale do dalšího odběru 57. den její množství kleslo a bylo oproti počátku vyšší jen o 8 % (P < 0,01). Při vyjádření množství v g.kg -1 její množství statisticky průkazně kleslo (P < 0,05) po deseti dnech o 0,35 g.kg -1. Na konci pokusu 57. den množství kleslo (P < 0,01) o 0,73 g.kg -1 oproti počátku. C18:1n 9 nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:2n 6 nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:3n 3 u procentického zastoupení se při každém odběru její množství ukázalo jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). Nejvyšší hodnota byla prokázána 50. den testu, kdy došlo k navýšení o 25 %. I jednotlivé odběry mezi sebou měly statisticky průkazně (P < 0,01) vzrůstající tendenci. Ve vyjádření v g.kg -1 došlo 30. den ke zvýšení hodnoty o 0,39 g.kg -1 (P < 0,05) oproti počátku. Na konci testu 57.den však její hodnota klesla (P < 0,01) o 0,19 g.kg -1 také oproti počátku. C20:4n 6 množství této FA v procentickém podílu jejího zastoupení 40. a 50. den statisticky průkazně (P < 0,05) kleslo až o 24 %. Hodnoty se statisticky průkazně (P < 0,01) snižovaly mezi odběry. Její hodnoty v g.kg -1 statisticky průkazně klesly (P < 0,01) 10. den testu o 0,25 g.kg -1 a 57. den o 0,41 g.kg -1 oproti počátku. C20:5n 3 její zastoupení v g.kg -1 se statisticky průkazně snížilo 50. a 57. den o 0,73 g.kg -1 oproti počátku (P < 0,01). C22:6n 3 nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. U některých ostatních sledovaných kyselin došlo ke statisticky průkaznému snižování jejich procentického zastoupení (P < 0,01) během pokusu a to u FA C18:1n 7, C18:3n 6, C18:4n 3, C20:1, C20:4n 3, C22:5n 3. 33

Třicátý den se nám průkazně zvýšil (P < 0,01) poměr n 3 / n 6 o 18 % oproti počátku. Na konci pokusu 57. den se statisticky průkazně (P < 0,01) hodnoty snížily o 8 % oproti počátku. 34

5.5 Skupina krmena KS s přídavkem 6 % lněného oleje (L06) Tabulka 12: Vývoj mastných kyselin u skupiny L 06 (%) L06 23.4. 2.5.2007 12.5.2007 22.5.2007 1.6.2007 12.6.2007 20.6.2007 Krmivo FA Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) Σ (%) C14:0 2,18 ± 0,32 Aa 2,02 ± 0,25 b 1,78 ± 0,11 B 1,66 ± 0,17 C 1,85 ± 0,53 1,83 ± 0,45 1,46 ± 0,36 D 0,698 C16:0 18,79 ± 0,29 18,25 ± 1,10 17,89 ± 0,73 18,99 ± 1,77 18,00 ± 1,20 18,05 ± 1,02 17,09 ± 1,19 11,497 C16:1n7 5,75 ± 0,71 A 5,31 ± 0,76 4,61 ± 0,40 B 4,41 ± 0,62 4,85 ± 0,89 4,22 ± 0,75 3,60 ± 0,88 1,0 81 C18:0 4,49 ± 0,21 Aa 4,42 ± 0,61 4,76 ± 0,26 B 5,09 ± 0,43 C 4,77 ± 0,69 5,14 ± 0,60 b 5,20 ± 0,92 4,420 C18:1n9c 29,58 ± 3,22 29,14 ± 2,92 26,70 ± 2,00 27,74 ± 3,83 27,56 ± 3,21 25,60 ± 1,67 25,52 ± 2,41 22,256 C18:1n7 3,64 ± 0,14 A 3,32 ± 0,17 B 3,26 ± 0,04 C 3,43 ± 0,24 D 3,33 ± 0,18 BE 3,34 ± 0,18 BE 3,09 ± 0,16 F 1,900 C18:2n6c 14,21 ± 2,17 16,27 ± 1,34 16,71 ± 1,72 15,70 ± 2,01 16,47 ± 0,89 16,91 ± 1,96 17,89 ± 2,16 27,373 C18:3n6 0,15 ± 0,01 A 0,16 ± 0,02 B 0,17 ± 0,02 C 0,13 ± 0,01 D 0,13 ± 0,02 E 0,12 ± 0,02 F 0,20 ± 0,10 G 0,016 C18:3n3 1,42 ± 0,21 Aa 3,22 ± 0,56 B 4,68 ± 0,93 b 3,43 ± 2,76 5,66 ± 2,07 5,86 ± 2,31 8,13 ± 1,93 26, 465 C18:4n3 0,57 ± 0,10 A 0,51 ± 0,08 B 0,47 ± 0,04 C 0,40 ± 0,07 D 0,50 ± 0,18 BE 0,53 ± 0,23 0,40 ± 0,08 DF 0,221 C20:1 3,53 ± 0,41 A 3,06 ± 0,25 B 2,91 ± 0,17 C 3,01 ± 0,33 B 2,59 ± 0,30 D 2,41 ± 0,07 E 2,36 ± 0,25 F 0,648 C20:4n6 2,01 ± 0,27 Aa 1,57 ± 0,56 1,67 ± 0,32 B 1,63 ± 0,40 b 1,39 ± 0,30 C 1,45 ± 0,34 C 1,50 ± 0,58 0,121 C20:4n3 0,42 ± 0,06 A 0,37 ± 0,05 B 0,40 ± 0,03 C 0,34 ± 0,04 D 0,39 ± 0,06 E 0,42 ± 0,07 0,40 ± 0,03 F 0,059 C20:5n3 3,64 ± 0,48 3,55 ± 0,59 3,88 ± 0,25 3,42 ± 0,41 3,5 7 ± 1,08 4,05 ± 1,27 3,43 ± 0,93 1,302 C22:5n3 1,21 ± 0,05 Aa 1,07 ± 0,16 B 1,12 ± 0,11 C 1,08 ± 0,28 b 0,91 ± 0,31 D 1,00 ± 0,27 BD 0,92 ± 0,17 BDE 0,251 C22:6n3 8,39 ± 0,18 7,75 ± 2,21 9,01 ± 1,39 9,52 ± 2,39 8,0 2 ± 1,64 9,07 ± 1,44 8,76 ± 2,66 1,534 SFA 25,47 ± 0,19 24,69 ± 1,44 24,42 ± 0,85 25,74 ± 2,15 24,62 ± 2,06 25,01 ± 1,45 23,75 ± 1,75 16,615 MUFA 42,49 ± 3,32 40,84 ± 3,55 37,47 ± 2,34 38,59 ± 4,46 38,33 ± 4,15 35,57 ± 1,85 34,57 ± 3,47 25,885 PUFA 32,04 ± 3,30 34,47 ± 2,52 38,11 ± 2,48 35,67 ± 4,49 37,05 ± 3,14 39,42 ± 1,66 41,68 ± 2,75 57,500 Σ (n-6) 16,40 ± 2,30 18,01 ± 0,99 18,56 ± 1,66 17,48 ± 1,83 18,00 ± 1,08 18,50 ± 1,82 19,63 ± 1,65 27,668 Σ (n-3) 15,64 ± 1,01 16,46 ± 2,47 19,55 ± 1,46 18,19 ± 3,06 19,10 ± 2,61 20,92 ± 1,01 22,05 ± 3,02 29,832 Σ (n-3)/(n-6) 0,97 ± 0,08 A 0,92 ± 0,15 1,06 ± 0,10 B 1,04 ± 0,14 B 1,06 ± 0,14 B 1,14 ± 0,15 C 1,14 ± 0,21 C 1,078 35

Tabulka 13: Vývoj mastných kyselin u skupiny L 06 (g.kg -1 ) L06 23.4. 2.5.2007 12.5.2007 22.5.2007 1.6.2007 12.6.2007 20.6.2007 Krmivo FA Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) Σ FA (g.kg -1 ) C14:0 1,07 ± 0,35 Aa 0,79 ± 0,26 B 0,73 ± 0,15 B 0,74 ± 0,20 B 0,91 ± 0,20 b 0,65 ± 0,17 C 0,47 ± 0,21 D 0,97 C16:0 9,03 ± 1,92 6,91 ± 1,37 7,31 ± 1,28 8,43 ± 1,91 8,9 8 ± 1,24 6,46 ± 1,28 5,29 ± 1,14 16,00 C16:1n7 2,77 ± 0,68 Aa 2,08 ± 0,75 1,90 ± 0,48 b 1,93 ± 0,39 b 2,45 ± 0,63 1,54 ± 0,48 B 1,17 ± 0,50 B 1,50 C18:0 2,14 ± 0,37 Aa 1,66 ± 0,33 B 1,93 ± 0,27 b 2,27 ± 0,54 2,37 ± 0,37 1,83 ± 0,35 b 1,56 ± 0,21 B 6,15 C18:1n9c 14,11 ± 2,72 11,41 ± 3,83 11,00 ± 2,65 12,20 ± 2,74 14,01 ± 3,53 9,40 ± 2,87 8,07 ± 2,33 30,97 C18:1n7 1,76 ± 0,43 A 1,27 ± 0,29 B 1,33 ± 0,22 B 1,51 ± 0,30 1,68 ± 0,32 1,20 ± 0,26 BC 0,96 ± 0,24 D 2,64 C18:2n6c 6,93 ± 2,28 6,32 ± 1,92 6,77 ± 0,95 7,20 ± 2,69 8,3 4 ± 1,92 6,19 ± 1,91 5,60 ± 1,51 38,09 C18:3n6 0,07 ± 0,02 A 0,06 ± 0,02 B 0,07 ± 0,01 C 0,06 ± 0,02 D 0,07 ± 0,02 E 0,04 ± 0,01 F 0,06 ± 0,03 G 0,02 C18:3n3 0,69 ± 0,23 Aa 1,28 ± 0,51 b 1,88 ± 0,30 B 1,75 ± 1,78 2,98 ± 1,50 2,21 ± 1,16 2,50 ± 0,67 C 36,83 C18:4n3 0,28 ± 0,10 A 0,20 ± 0,08 B 0,19 ± 0,04 C 0,18 ± 0,07 D 0,25 ± 0,08 E 0,19 ± 0,07 DF 0,13 ± 0,05 G 0,31 C20:1 1,71 ± 0,49 Aa 1,18 ± 0,31 B 1,19 ± 0,22 B 1,33 ± 0,29 b 1,31 ± 0,32 b 0,88 ± 0,22 C 0,75 ± 0,22 D 0,90 C20:4n6 0,95 ± 0,15 A 0,56 ± 0,12 B 0,67 ± 0,10 C 0,71 ± 0,20 D 0,69 ± 0,17 CD 0,50 ± 0,10 E 0,44 ± 0,15 F 1,17 C20:4n3 0,20 ± 0,06 A 0,14 ± 0,05 B 0,16 ± 0,03 C 0,16 ± 0,06 D 0,19 ± 0,04 E 0,15 ± 0,04 F 0,13 ± 0,03 G 0,08 C20:5n3 1,77 ± 0,56 A 1,31 ± 0,15 B 1,58 ± 0,23 1,55 ± 0,45 1,74 ± 0,37 1,40 ± 0,33 1,0 2 ± 0,20 C 1,81 C22:5n3 0,58 ± 0,15 A 0,40 ± 0,06 B 0,45 ± 0,05 C 0,49 ± 0,19 D 0,45 ± 0,13 CE 0,35 ± 0,08 F 0,28 ± 0,05 G 0,35 C22:6n3 4,03 ± 0,86 a 2,78 ± 0,33 b 3,65 ± 0,64 4,24 ± 1,29 3,97 ± 0,84 3,21 ± 0,70 2,5 9 ± 0,57 2,14 SFA 12,23 ± 2,61 9,36 ± 1,87 9,98 ± 1,69 11,45 ± 2,61 12,25 ± 1,60 8,94 ± 1,71 7,32 ± 1,48 23,12 MUFA 20,35 ± 4,10 15,94 ± 5,12 15,43 ± 3,53 16,97 ± 3,59 19,45 ± 4,69 13,01 ± 3,78 10,96 ± 3,27 36,02 PUFA 15,53 ± 4,37 13,05 ± 2,57 15,42 ± 1,66 16,35 ± 5,57 18,68 ± 4,20 14,25 ± 3,44 12,77 ± 2,07 80,02 Σ (n-6) 7,97 ± 2,45 6,95 ± 1,88 7,51 ± 0,93 7,98 ± 2,75 9,1 1 ± 2,06 6,74 ± 1,92 6,12 ± 1,49 38,51 Σ (n-3) 7,56 ± 1,94 6,11 ± 0,77 7,91 ± 0,87 8,36 ± 2,91 9,5 7 ± 2,30 7,51 ± 1,61 6,65 ± 0,73 41,52 Σ (n-3)/(n-6) 0,97 ± 0,08 A 0,92 ± 0,15 B 1,06 ± 0,10 C 1,04 ± 0,14 C 1,06 ± 0,14 C 1,14 ± 0,15 D 1,14 ± 0,21 D 1,08 36

5.5.1 Vývoj obsahu sledovaných mastných kyselin C16:0 nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:0 u této kyseliny se statisticky průkazně P < 0,01 zvýšilo její množství třicátý den, kdy dosáhlo nejvyšší hodnoty a to o 12 % vyšší oproti počátku. Při vyjádření množství v g.kg -1 její množství statisticky průkazně kleslo (P < 0,01) po deseti dnech o 0,48 g.kg -1. Na konci pokusu 57. den množství kleslo (P < 0,01) o 0,58 g.kg -1 oproti počátku. C18:1n 9 nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:2n 6 nebylo dosaženo statisticky průkazné změny jejího množství. C18:3n 3 u procentického zastoupení se její množství ukázalo jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). Nejvyšší hodnota byla prokázána 57. den testu, kdy došlo k navýšení o 83 %. To odpovídá výsledkům od KLADROBY (2003). RUNGE et al. (1987) uvádí, že hodnoty ALA ve svalovině kapra po 100 dnech přidávání 12 % lněného oleje do krmné směsi se zvýšily ve svalovině ryb o 32,3 %. ZELENKA et al. (2003) uvádějí, že zvýšení obsahu kys. α - linolenové u pstruha duhového je úměrné obsahu lněného oleje v dietě. U zastoupení v g.kg -1 se její množství ukázalo také jako statisticky průkazně vyšší (P < 0,01). 40. den testu se hodnota zvýšila nejvíce a to o 2,29 g.kg -1 (tj. o trojnásobek) oproti počátku. C20:4n 6 množství této FA v procentickém podílu jejího zastoupení od dvacátého dne statisticky průkazně (P < 0,01) klesalo až o 28 %. Hodnoty se statisticky průkazně (P < 0,01) snižovaly mezi odběry. Její hodnoty v g.kg -1 statisticky průkazně klesaly mezi jednotlivými odběry (P < 0,01) při prvním odběru 10. den testu o 0,39 g.kg -1 a 57. den na konci pokusu o 0,51 g.kg -1 oproti počátku. C20:5n 3 její zastoupení v g.kg -1 se statisticky průkazně snížilo 10. den o 0,46 g.kg -1 a 57. den o 0,75 g.kg -1 oproti počátku (P < 0,01). C22:6n 3 množství této FA se statisticky průkazně (P < 0,05) snížilo desátý den o 1,25 g.kg -1. U některých ostatních sledovaných kyselin došlo ke statisticky průkaznému snižování jejich procentického zastoupení (P < 0,01) během pokusu a to u FA C14:0, C18:1n 7, C18:3n 6, C18:4n 3, C20:1, C20:4n 3, C22:5n 3. Od dvacátého dne testu až do jeho ukončení se statisticky průkazně (P < 0,01) zvyšoval poměr n 3 / n 6 a její množství průkazně rostlo (P < 0,01) i mezi 37