Klinika infekčních nemocí, FN Hradec Králové



Podobné dokumenty
Varicela. (epidemiologie, prevence, profylaxe) Pavel Kosina, Vanda Boštíková

Varicella v těhotenství. K.Roubalová Vidia s.r.o.

Postup při kontrole protekce a případném přeočkování proti VHB

Cestování s dětmi do zahraničí

Vývoj VZV vakcín. Chlíbek Roman Katedra epidemiologie Fakulta vojenského zdravotnictví UO Hradec Králové

Nové trendy vakcinologie v praxi

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. RNDr K.Roubalová NRL pro herpetické viry

ková Jan Smetana,, Roman Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví Hradec Králov lové

R. Šošovičková, J. Smetana, R. Chlíbek Fakulta vojenského zdravotnictví UO, Hradec Králové

α herpesviry Diagnostika, epidemiologie a klinický význam. kroubalova@vidia.cz

Řešení nestandardních situací Zlata Jirsenská Klinika dětských infekčních nemocí FN Brno LF MU

Očkování novorozenců HBsAg pozitivních matek M U D R. HAN A C AB R N OCHOVÁ, MBA

Očkování těhotných proti pertusi. Současné strategie očkování a prevence pertuse.

Výskyt rotavirových onemocnění v České republice v letech , EpiDat Michaela Špačková, Martin Gašpárek

PCVs versus PPVs: New guidelines and recommendations. Roman Prymula

PŘEDČASNĚ NAROZENÝCH DĚTÍ

Očkování těhotných nejúčinnější strategie prevence vzestupu pertuse u dětí?

OČKOVÁNÍ PROTI MENINGOKOKOVÝM NÁKAZÁM: ZAHRANIČNÍ ZKUŠENOSTI PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Prevence varicely možnosti a omezení v praxi

Současný pohled na. MUDr. Hana Roháčov FN Na Bulovce

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Pertuse a vakcinační strategie v ČR MUDr. Kateřina Fabiánová MUDr. Čestmír Beneš

Očkování v těhotenství. T. Binder, B. Vavřinková Výbor SPaFMM ČGPS Revize R. Prymula, P. Kosina, ČVS JEP

Chřipka - neviditelný nepřítel: zvýšíme proočkovanost u indikovaných pacientů na 75%? Jan Kynčl Státní zdravotní ústav Praha

Virová hepatitida typu C možnost vakcinace (Hepatitis C vaccine : supply and demand)


Očkování proti klíšťové encefalitidě v létě a po přisátí klíštěte

KLINICKÝ OBRAZ CHŘIPKY A MOŽNOSTI PREVENCE

CHŘIPKA KONÍ JE HROZBOU NA POKRAČOVÁNÍ

sp.zn.sukls158373/2013

Očkování chronicky nemocných

Očkování proti HPV historie a současnost MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

Současnost očkování dospělých v ČR

Současné očkovací kalendáře evropských zemí v porovnání s českým kalendářem

Progrese HIV infekce z pohledu laboratorní imunologie

POVINNÉ VERSUS NEPOVINNÉ OČKOVÁNÍ A EVROPSKÉ OČKOVACÍ KALENDÁŘE PRYMULA R. FAKULTNÍ NEMOCNICE HRADEC KRÁLOVÉ

Očkování pacientů s chronickým renálním selháváním

VÝZNAM OČKOVÁNÍ U DOSPĚLÉ POPULACE

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU. VARILRIX, prášek pro přípravu injekčního roztoku s rozpouštědlem. Vakcína proti planým neštovicím

Novinky očkování proti pneumokokovým onemocněním

Současná situace ve výskytu dávivého kašle v ČR a související změny v očkovacím kalendáři MUDr. Fabiánová Kateřina MUDr.

SPALNIČKY poučení z krizového vývoje Eva Jílková, Ivana Stiborová Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Očkování proti pertusi

Účinnost chřipkových vakcín u dětí IX. hradecké vakcinologické dny, října 2013, Hradec Králové

Změny v legislativě a praktické aspekty očkování v ČR. Roman Prymula

Očkování proti tetanu v dospělosti, nová doporučení

Očkování proti pneumokokovým nákazám v dětském a dospělém věku

LNÍ SITUACE V EPIDEMIOLOGII SPALNIČEK V EU

HVZ JEDEN VIRUS 2 NEMOCI. Vilma Marešová I. Infekční klinika 2.LF UK Katedra infekčního lékařství IPVZ Nemocnice Na Bulovce Praha

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Legislativní změny českého očkovacího kalendáře a jejich důvody. Roman Prymula, HVD, 2017

Novodobé epidemie spalniček rizika a postupy pro pracovníky ZZS a emergency

Očkování proti varicele (Varicella vaccination-a critical review of the evidence)

Analýza ekonomiky očkování proti varicele (Varicella vaccination in England and Wales: cost-utility analysis)

Pertussis - Dávivý (černý) kašel. MUDr. František BEŇA

Prof. MUDr. Jiří Beran, CSc.

Nové možnosti očkování v dospělosti

Očkování proti klíšťové meningoencefalitidě indikace a kontraindikace, vedlejší účinky

Primární prevence karcinomu děložního hrdla - HPV vakcinace. Iva Kinkorová Luňáčková

RNDr K.Roubalová CSc.

Laboratorní di agnostik HBV HCV a Vratislav Němeček Státní zdravotní stav ústav

Očkování v ordinaci praktického lékaře Co vše lze realizovat v ordinacích VPL???

Sledování dětí exponovaných intrauterinně anti- TNFa léčbě

Vakcinace za speciálních okolností Hradecké vakcinologické dny MUDr. Daniel Dražan, Jindřichův Hradec

537 VYHLÁŠKA ze dne 29. listopadu 2006 o očkování proti infekčním nemocem

Vakcinace současnosti

Vývoj očkovacího kalendáře v ČR IX. Hradecké vakcinologické dny

Infekční hepatitidy u těhotných

Imunoprofylaxe RSV infekce. M.Čihař, K.Liška¹, K.Klenková Neonatologické oddělení, FN Na Bulovce ¹Neonatologické oddělení, VFN, Praha

kař profylaxe malárie a cestovních ch jmů MUDr. Igor Karen praktický lékal Benátky nad Jizerou Odborný garant SVL pro Infektologii

PÁSOVÝ OPAR A JEHO NÁSLEDKY. Prof. MUDr. Petr Arenberger, DrSc., MBA

OBRANNÝ IMUNITNÍ SYSTÉM

PAROTITIDA VRACEJÍCÍ SE ONEMOCNĚNÍ. Vlasta Štěpánová 1, Miroslav Fajfr 1,2, Lenka Plíšková 3

Laboratorní diagnostika spalniček. A. Vinciková, E. Jílková Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Eradikace BVD v Německu naše zkušenosti

LÉKOVÁ POLITIKA OČKOVÁNÍ A SENIOŘI. Jan Švihovec

Příloha č. 1 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.: sukls102074/2009

439/2000 Sb. VYHLÁŠKA Ministerstva zdravotnictví ze dne 6. prosince 2000 o očkování proti infekčním nemocem

Očkování dětí v ČR- aktuální situace. MUDr. Hana Cabrnochová, MBA

Virus lidského imunodeficitu. MUDr. Jana Bednářová, PhD. OKM FN Brno

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě

537/2006 Sb. VYHLÁŠKA. Předmět úpravy

Praktické aspekty očkování aspleniků a diabetiků

ProQuad prášek a rozpouštědlo pro injekční suspenzi. Vakcína proti spalničkám, příušnicím, zarděnkám a planým neštovicím (živá).

Příušnice ochranný efekt očkování

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

OČKOVÁNÍ POLYSACHARIDOVÝMI A KONJUGOVANÝMI VAKCÍNAMI Aneb kdy a proč je výhodná imunologická paměť a kdy cirkulující protilátky

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Aktuální pohled na očkování dětské populace v ČR

Nová doporučení v očkování

Sympozium o očkování Hradec Králové

Spalničky v Moravskoslezském kraji MUDr. Irena Martinková, MUDr.Šárka Matlerová, MMO,

PŘÍLOHA I SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Prevence klíš meningoencefalitidy u starší. ších osob

OČKOVACÍ SCHÉMATA V EVROPĚ

Specifika péče o pacientky s STI v graviditě

PROBLEMATIKA SENIORŮ V OŠETŘOVATELSTVÍ

Transkript:

Pavel Kosina Klinika infekčních nemocí, FN Hradec Králové Centrum očkování a cestovní medicíny

historie imunizace charakteristika očkovací látky bezpečnost, imunogenita a účinnost vakcíny vakcinační schémata, kombinace postexpoziční profylaxe???

První úspěšné pokusy v 70. letech 20. století vakcinační kmen KMcC pasážování na lidských diploidních buňkách vakcinační kmen Oka - pasážování na morčecích fibroblastech a lidských embryonálních fibroblastech - reprodukce viru v tkáňové kultuře WI-38 a MRC5 lidských diploidních buněk. - odlišné biofyzikální vlastnosti od divokého viru tj. schopnost virémie, afinita ke kůži * * Gershon A, Takahashi M, Seward J. Varicella vaccine. In.: S. Plotkin. Vaccines 5th Ed. 2008.

Komerčně dostupné vakcíny liší se definovaným množstvím viru resp. vakcinační dávkou (PFU plaque-forming units) a obsahem některých pomocných látek výrobci: GSK - VARILRIX, Merck and Co - VARIVAX, Biken Institute - OKAVAX u žádné z vakcín nebyla dosud zaznamenána reverze vakcinálního kmene k vysoké virulenci x mutace * (existuje geografický polymorfismus divokého VZV identifikováno 7 genotypů) * Gomi Y et al. Oka varicella vaccine is distinguishable from its parental virus in DNA sequence. J Med Virol. 1997.61:497-503

do dnešního dne není zcela objasněna 1) humorální imunitní odpověď je charakterizována tvorbou specifických protilátek (dlouhodobá persistence) zaměřena především proti glykoproteinům i nukleokapsidě viru snadno měřitelná mnoha metodami.elisa, gpelisa (5gp units/ml), FAMA (1:4 titr a vyšší),la Ale! - kromě FAMA testu ne zcela jednoznačná korelace s protektivitou!

2) Buňkami zprostředkovaná imunitní odpověď hraje podstatnější roli v protekci než humorální imunita -normálníprůběh varicely u dětí s hypogamaglobulinémií -těžký průběh u buněčných imunodeficiencí obtížněji měřitelná test lymfocytární proliferace, cytokinové produkce, ELISPOT Jaký je význam obou složek imunity v dlouhodobém časovém odstupu ve vztahu k onemocněním VZV

Imunogenita prokázána v mnoha studiích (Kuter 1995, Varis and Vesikari 1996, Johnson 1997 atd.) - zdravé děti mladší 12 let 97% sérokonverze po 1 dávce - ostatní zdravá populace pouze 82% sérokonverze - u leukemických dětí 85% sérokonverze v remisi po 2 dávkách PŮVODNÍ DOPORUČENÍ: jednodávkové schéma u dětí pod 12 let věku a dvoudávkové schéma nad 12 let věku

Účinnost průkaz založen na: celkovém poklesu počtu onemocnění u dětí i dospělých výsledcích proběhlých studiích (vakcinovaní v. nevakcinovaní jedinci) více než 80% efektivita v zábranění vzniku varicely více než 95% efektivita v zabranění vzniku těžkého průběhu varicely

postupný nárůst tzv. průlomových infekcí u dětí (klinické projevy varicely u očkovaných dětí více než 42 dní po očkování) - v 5-9letém odstupu 10-19% dětí po signifikantní expozici VZV při epidemickém výskytu (celkem 17 studií účinnosti * ) - nižší výskyt při vyšší vakcinační dávce - onemocnění proběhla u některých dětí i přes laboratorně zjištěný vysoký titr IgG protilátek Změna doporučení na dvoudávkové schéma ve všech věkových kategoriích * Seward JF et al: Varicella Effectiveness in the US Vaccination Program.: A Rewiew. J Inf Dis 2008:197; 11:19-22.

Adapted from S. Plotkin ADVAC 2007

Bezpečnost nejčastější NÚ je lokální iritace a varicelózní výsev -méně než 50 lézí (nutné odlišení divokého a vakcinálního viru) generalizovaný výsev hlášen od imunokompromitovaných dětí HIV +, CD4 deplece, cytostatická léčba atd. Ostatní NÚ: ataxie, křeče, trombocytopenie (1,6-3,8/100 000 dávek), vzácně hepatitida

ANO zdravé děti starší 9 resp. 12 měsíců věku podle SPC dospělí, kteří jsou vnímaví k infekci virem varicela-zoster ženy ve fertilním věku, které neprodělaly varicelu dětí s nízkodávkovanou kortikosteroidní léčbou děti s leukémií v remisi NE těhotné ženy děti s kombinovanou vysokodávkovanou imunosupresívní léčbou děti v léčbě salicyláty pac. v léčbě imunoglobuliny a krevními deriváty HIV + s poklesem lymfocytů pod 25%

jsou pestrá Varilrix (Děti i dospělí): od 8/2008 nový SPC 1. dávku možno podat od 9. měsíce věku 2. dávka nejdříve za 6 týdnů, není stanovena zadní hranice Varivax (Děti pod 12 let) * : 1. dávka nejdříve od 12. měsíce věku 2. dávka nejdříve za 3 měsíce Varivax (Adolescenti a dospělí) * : 2. dávka za 4-8 týdnů od 1. dávky -v případě obou vakcín se zřejmě jedná i o booster dávku, která zvyšuje % sérokonverze i protektivity (ADVAC. lectures 2007 C. Siegrist, S. Plotkin) * Centers for Disease Control and Prevention. MMWR. 2007;55(51&52):Q1 Q4. 2. Centers for Disease Control and Prevention. MMWR. 2007;56(2):32.

kombinace s MoPaRu: Priorix-Tetra (GSK) registrována v ČR - 1.dávka od 11. měsíce věku - 2. dávka za 6-12 týdnů resp. dle oficiálních doporučení, max. do 12 let ProQuad (Merck) - 1. dávka od 12. měsíců, max. do 12 let. -vyjádření v SPC k druhé dávce neurčité (minimum 3 měsíce) shoda v minimálním intervalu mezi dávkami 4 týdny

stát 1. dávka 2. dávka USA ve 12.-18. měsíci ve 4.- 6. roce Austrálie v 18. měsíci v 10.-13. roce Německo přechod na 2 dávky MMRV Rakousko Itálie Kanada v 11.-14. měsíci s přeočkováním dle doporučení výrobce a catch-up vakcinace 9-17letých neočkovaných dětí vakcinace v 9 letech vybrané skupiny mezi 1.- 2. rokem ve 12.-18. měsíci Zdroj: ACIP 2008, www.euvac.net

specifické indikace: těžce imunokompromitovaní pacienti (po TKD, leukemie, kombinovaná imunosupresivní terapie) novorozenci matek s výsevem varicely peripartálně těžké imunodeficity hyperimunní globulin k i.v. aplikaci striktní časové intervaly po narození (24 hod.) resp. po kontaktu (96 hod.) nemusí zcela zabránit onemocnění varicelou * * Gershon A, Takahashi M, Seward J. Varicella vaccine. In.: S. Plotkin. Vaccines 5th Ed. 2008.

několik cílených studií s různým obsahem viru (intervaly 1-5 dní po expozici) * 90% zabránění těžkého průběhu varicely, 67% zábrana vzniku onemocnění od r. 1999 je doporučováno (ACIP) podání vakcíny do 72 hod. po expozici nelze použít u gravidních žen řešení definitivní Salzman MB, Garcia C: Postexposure varicella vaccination in siblings of children with active varicella. Ped Infect Dis J 1998; 17:256-257. Watson B, Seward J, Yang A, et al: Post exosure effectiveness of varicella vaccine. Pediatrics 2000; 105:84-88

přínos prokázán na malých studiích u pacientů, kde nelze použít aktivní ani pasívní profylaxi Acyklovir -nejčastěji doporučované schéma 10-20mg/kg 4x denně mezi 7.-14. dnem po kontaktu (Podání dříve než týden po expozici nemělo takový efekt.) nejsou doklady o kombinaci s imunizací, ale méně než 85% pacientů si vytváří anti IgG VZV Asano Y, Yoshikawa T, Suga S, et al: Postexposure prophylaxis of varicella in family contact by oral asyslovir. Pediatrics 1993; 92:219-222. Suga S, Yoshikawa T, Ozaki T, Asano Y: Effect of oral acyclovir against primary and secondary viraemia in incubation period of varicella. Arch Dis Child 1993; 69:639-643

Jak dlouho trvá ochrana před varicelou? Je možné po vakcinaci onemocnět varicelou a být zdrojem nákazy pro své okolí? Jaký je výskyt herpes zoster v populaci, kde se plošně očkuje proti varicele? Jaký je výskyt onemocnění herpes zoster u očkovaných dětí? Bude se v budoucnu podávat booster dávka v dospělosti nebo spíše očkovat proti herpes zoster?