Fyziologické principy pohybu

Podobné dokumenty
(VIII.) Časová a prostorová sumace u kosterního svalu. Fyziologický ústav LF MU, 2016 Jana Svačinová

Rozdělení svalových tkání: kosterní svalovina (příčně pruhované svaly) hladká svalovina srdeční svalovina (myokard)

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

II. SVALOVÁ TKÁŇ PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (ŽÍHANÁ) = svalovina kosterní

Fyziologie srdce I. (excitace, vedení, kontrakce ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Fyziologie svalů. Typy svalů: - svaly kosterní (příčně pruhované), - srdeční (modifikovaný kosterní), - hladké svaly.

Svaly. Svaly. Svalovina. Rozdělení svalů. Kosterní svalovina

Bp1252 Biochemie. #11 Biochemie svalů

Fyziologie svalové činnosti. MUDr. Jiří Vrána

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_01_3_08_BI1 SVALOVÁ SOUSTAVA

Svalová tkáň, kontraktilní aparát, mechanismus kontrakce

Pohybová soustava - svalová soustava

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Typy svalové tkáně: Hladké svalstvo není ovladatelné vůlí!

B9, 2015/2016, I. Literák, V. Oravcová CYTOSKELETÁLNÍ PRINCIP BUŇKY

PORUCHY SVALOVÉHO NAPĚTÍ

KOSTERNÍ, SRDEČNÍ A HLADKÝ SVAL

Fyziologie svalů. Autor přednášky: Mgr. Martina Novotná, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Přeměna chemické energie v mechanickou

F y z i o l o g i c k é p r i n c i p y p o h y b u

FYZIOLOGIE ZÁTĚŽZ ĚŽE

Svaly. MUDr. Tomáš Boráň. Ústav histologie a embryologie 3.LF

Fyziologie pro trenéry. MUDr. Jana Picmausová

základem veškerého aktivního pohybu v živočišnéříši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

Svalová tkáň Svalová soustava

Popis anatomie srdce: (skot, člověk) Srdeční cyklus. Proudění krve, činnost chlopní. Demonstrace srdce skotu

Patofyziologie srdce. 1. Funkce kardiomyocytu. Kontraktilní systém

pracovní list studenta

PRACOVNÍ LIST- SOUSTAVA DÝCHACÍ A CÉVNÍ

ší šířenší

Fyziologie srdce II. (CO, preload, afterload, kontraktilita ) Milan Chovanec Ústav fyziologie 2.LF UK

základem veškerého aktivního pohybu v živočišné říši je interakce proteinových vláken CYTOSKELETU

ší šířen Kontakty vyučujících Úvod do předmětu fyziologie Fyziologie svalstva Literatura. Trojan, Ganong, Guyton?

Svalová tkáň Svalová soustava

Sylabus přednášky 230 Fyziologie živočichů a člověka Část přednášená Daliborem Kodríkem

Střední průmyslová škola a Vyšší odborná škola technická Brno, Sokolská 1

Pohyb buněk a organismů

BROWNŮV MOLEKULÁRNÍ POHYB

Přednáška 5 Biomechanika svalu

BUNĚČNÁ MOTILITA A MOLEKULÁRNÍ MOTORY

Kosterní svalstvo tlustých a tenkých filament

BIOLOGIE ČLOVĚKA BUŇKA TKÁŇ ORGÁN

Tomáš Kuˇ. cera. Ústav lékaˇrské chemie a klinické biochemie 2. lékaˇrská fakulta, Univerzita Karlova v Praze.

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Nejmenší jednotka živého organismu schopná samostatné existence. Výměnu látek Růst Pohyb Rozmnožování Dědičnost

Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta

Obecná stavba a funkce svalu. Motorická svalová jednotka. Základy svalové nomenklatury. Energetické zdroje svalu. Svalová práce a únava.

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Seminář pro maturanty

Téma I: Tkáň svalová

Membránové potenciály

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Sval. Svalová tkáň. Svalová tkáň. Tvary svalů. Druhy svalů dle funkce. Inervace tkáně. aktivní součást pohybového aparátu vysoce diferencovaná tkáň

- 1 - Vlastní kontraktilní aparát - myofibrily- jsou uspořádány v tzv. sarkomérách.

Pohybový systém. MUDr.Kateřina Kapounková. Inovace studijního oboru Regenerace a výživa ve sportu (CZ.107/2.2.00/ ) 1

Živá soustava, hierarchie ž.s.

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Hypotonie děložní. MUDr.Michal Koucký, Ph.D. Gynekologicko-porodnická klinika VFN a 1.LF UK

Prvotní organizmy byly jednobuněčné. Rostla složitost uspořádání jednobuněčných komplikované uspořádání uvnitř buňky (nálevníci).

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Kardiovaskulární systém

Biochemie svalové činnosti. Kardiomyocyty. Zdroj a eliminace Ca 2+ v sarkoplazmě srdečního svalu

Disciplíny Atletika - sprint Dráhová cyklistika sprinty( 200m, 1000m) Plavání- krátké tratě ( 50 m ) Jízda na bobech Rychlobruslení( do m )

Kosterní a svalová soustava. Kosterní soustava

Struktura a funkce biomakromolekul

Fakulta Sportovních Studií

BIOMECHANIKA. Studijní program, obor: Tělesná výchovy a sport Vyučující: PhDr. Martin Škopek, Ph.D.

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Morfologie. realista. trochu komplikovanější, než se zdá.

- do svalu pronikají cévy - uvnitř se větví až na drobné vlásečnice, které opřádají svalová vlákna

Základní stavební složka živočišného těla TKÁŇ

Svalová tkáň. Petr Vaňhara, PhD. Ústav histologie a embryologie LF MU.

Vytrvalostní schopnosti

Mechanika tekutin. Hydrostatika Hydrodynamika

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník

Druhy tkání. Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová. Datum (období) tvorby: Ročník: osmý. Vzdělávací oblast: přírodopis

Technologie masa I ÚSTAV KONZERVACE POTRAVIN

FYZIOLOGIE SRDCE A KREVNÍHO OBĚHU

PŘEHLED OBECNÉ HISTOLOGIE

Příloha 1, Otázky na kontroly

Bioelektromagnetismus. Zdeněk Tošner

Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám

Rychlostní schopnosti

ENERGIE BUNĚČNÁ RESPIRACE FOTOSYNTÉZA Doc. MVDr. Eva Bártová, Ph.D.

SVALOVÁ TKÁŇ. Ústav histologie a embryologie

Struktura a funkce biomakromolekul

Oligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.

ČLOVĚK. Antropologie (z řeckého anthrópos člověk) - snaží se vytvořit celkový obraz člověka

ROZVOJ RYCHLOSTI. David Zahradník, PhD.

Seznam otázek pro zkoušku z biofyziky oboru lékařství pro školní rok

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:

ROZMNOŽOVÁNÍ A VÝVIN MNOHOBUNĚČNÝCH, TKÁNĚ

MECHANIKA SRDEČNÍ ČINNOSTI SRDCE JAKO PUMPA SRDEČNÍ CYKLUS SRDEČNÍ SELHÁNÍ

běh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Ontogeneze živočichů

Příloha č.1: Souhlas etické komise

Transkript:

Fyziologické principy pohybu

1 Struktura mikrotubulů a jejich spojení dyneinem

2

3 Struktura příčně pruhovaného svalu

4 Organizace příčně pruhovaného svalu

T-tubuly ve svalovém vlákně 5

6 Molekulární struktura aktinu

7 Molekulární struktura myozinu

8 Troponin a tropomyozin

Organizace sarkomery základní funkční jednotky příčně pruhovaného svalu 9

10 Elektronový snímek sarkomery M y o f i b r i l s

11 Nervosvalová ploténka - schéma Sarcolemma Mitochondrion

12 Nervosvalová ploténka

Hluboká invaginace povrchové membrány T-tubuly 13

14 Vápenaté ionty spojovacíčlánek mezi akčním potenciálem a svalovou kontrakcí

15 Vápenaté ionty a svalová kontrakce

16 Úloha vápníku ve při svalové kontrakci

Molekulární mechanismus posunu myozinové hlavy po aktinovém vlákně 17

Schematické znázornění mechanismu posunu myozinové hlavy po aktinovém vlákně 18

19 Schematické znázornění mechanismu posunu myozinové hlavy po aktinovém vlákně

20 Úloha ATP při tvorbě (rozpadu) aktino-myozinového komplexu!!

21 Izometrický a izotonický svalová stah

22 Sarkomera během svalového stahu

23 Některé charakteristiky sarkomery při svalovém stahu

24 Sumace a svalový tetanus Frekvence: 1 stimul za sekundu - k sumaci nedochází 5 stimulů za sekundu - sumace, ale bez tetanu 20 stimulů za sekundu hladký tetanus

25 Příklad uspořádání synergistických a antagonistických svalů

Tvorba ATP pro svalový stah 26

Různé typy svalových vláken 27

Charakteristiky 3 typů kontraktilních svalových vláken (Type I) (Type IIa) (Type IIb or IIx) 28

Intenzita metabolismu během pohybu závisí na velikosti těla a rychlosti pohybu Vztah mezi spotřebou kyslíku a rychlostí pohybu u různě velkých savců = malí savci musí investovat více energie Vztah mezi spotřebou kyslíku na jednotku hmotnosti na kilometr a různou velikostí těla savců = malí savci musí investovat více energie 29

U čtvernohých savců energetická cena transportované hmotnostní jednotky se zvyšující se hmotností klesá Vysoká hodnota spotřeby kyslíku u malých rychlostí souvisí s tím, že za delší dobu se spotřebuje více kyslíku. Jinými slovy více a déle se projevuje podíl bazálního metabolismu Pozn.: čárkovanéčásti jsou extrapolované 30

31 Vztah metabolické ceny a rychlosti pohybu U-křivka - typická pro vztah metabolické ceny a rychlosti u mnoha živočichů pohybujících se na zemi, ve vzduchu i ve vodě (viz graf). Velmi pomalý i velmi rychlý pohyb jsou z energetického hlediska vůči překonané vzdálenosti nevýhodné

32 Vztah metabolické ceny a rychlosti pohybu Situace, kdy U-křivka (viz předchozí obr.) neplatí: změnou čtvernohého pohybu na dvounohý mohou klokani dosáhnout zdánlivě nemožného: zvýšení rychlosti pohybu bez zvýšení spotřeby kyslíku. Vyšší rychlosti však není dosaženo zvýšením aerobního metabolismu

Metabolická cena změny rychlosti pohybu u malých a velkých živočichů Velcí živočichové potřebují více energie na zrychlení hmotnostní jednotky než živočichové malí, ale díky setrvačnosti danou rychlost udržují při nižších energetických nárocích Velcí živočichové zrychlují i zpomalují svůj pohyb (díky setrvačnosti) pomaleji než živočichové malí 33

34 Reynoldsovočíslo: vztah pohybujícího se objektu a prostředí Reynoldsovočíslo - udává vztah mezi vlastnostmi pohybujícího se živočicha a daného prostředí: viskozita, odpor, setrvačnost, hmotnost, velikost, povrch, rychlost, tvar Re = pvl/µ p - hustota prostředí, V - rychlost objektu, L - rozměr objektu, µ - viskozita prostředí = setrvačnost

35 Vznik laminárního a turbulentního proudění u pohybujícího se vodního živočicha Čím je pohybující se objekt větší a viskozita prostředí nižší, tím větší je rychlost objektu než se začne vytvářet turbulentní proudění

36 Pohyb ve vzduchu Na letícího ptáka působí několik sil: - tah křídel (thrust) - zdvih křídel (lift) - odpor vzduchu (drag) - tíha zemského pole (weight)

37 Srovnání energetické náročnosti různých druhů pohybu Terestrická lokomoce je energeticky nejnáročnější, pohyb ve vodě naopak nejekonomičtější

Šetření energie kombinací aktivního a pasivního způsobu pohybu a) Kombinace různých způsobů pohybu u několika mořských živočichů b) Srovnání metabolické náročnosti aktivního plavání a pasivního klouzání vodou - pasivní klouzaní je asi o 20% energeticky méně náročnější než aktivní plavání: např. tuleň, který spotřebuje 100 ml kyslíku/kg hmotnosti při plavání (viz fialováčárkovaná úsečka), spotřebuje při klouzaní za stejných podmínek jen 80 ml kyslíku/kg hmotnosti Legenda: whale=velryba, seal=tuleň, gliding=klouzaní, dive=potápění, stroke=záběr 38

Uspořádání svalů u ryb 39

40 Plynový měchýř ryb a princip jeho činnosti

41 Srovnání svalů obratlovců a bezobratlých

42 Synchronní a asynchronní létací svaly u hmyzu

43 Jak fungují hmyzí asynchronní svaly? do jednoho svalu je vyslán signál, aby se stáhnul, ten jak se stáhne, to vyšle signál tomu druhýmu, aby se stáhnul, pak se stáhne, zašle to signál tomu prvnímu Neznámý student, jaro 2006

43a Příčně pruhovaný sval z hlavy ploštice ruměnice pospolné Pyrrhocoris apterus F.Weyda

43b Příčně pruhovaný sval z abdomenu komára rodu Culex F.Weyda

43c Příčně pruhovaný sval z abdomenu komára rodu Culex - detail F.Weyda

43d Příčně pruhovaný sval z abdomenu komára rodu Culex detail po zvýraznění pomocí obrazové analýzy- program ACC Image Structure and Object Analyser F.Weyda

43e Dělnice včely, thorax, letové svaly F.Weyda

43f Dělnice včely, thorax, nepřímé letové svaly F.Weyda

43g Dělnice včely, thorax, příčně pruhované svaly, připojení tracheí a tracheol F.Weyda

43h Příčně pruhovaný sval hmyzu, podélný řez, počítačově obarveno F.Weyda

Schématické uspořádání hladkého svalu 44

45 Mechanismy kontroly kontrakcí u hladké svaloviny Kontrola přes aktin: - Odstranění kaldesmonu pomocí kalmodulinu a Ca++, pak umožněna vazba myzinu na aktin - fosforylace kaldesmonu P-kaldesmon se neváže na vazebné místo na aktin, může se vázat myozin Kontrola přes myozin: - přímá vazba Ca ++ na myozin umožňuje vazbu myozinu na aktin - fosforylace myozinu P-myozin se přímo váže na aktin, PKC pak vytvoří P-myozin-P, který brání vazbě A-M

46 Srdeční svalovina

Akční potenciály v srdeční svalovině 47

Mechanismus nervové modulace aktivity buněk srdce 48

49 Srdeční sval Kosterní sval Hladký sval Nervosvalová ploténka Ne Ano Ne Vlákna Rozvětvená Dlouhá Krátká Tropomyozin a troponin Ano Ano Ne Mitochondrie Mnoho Mnoho Málo T-tubuly Ano Ano Ne Počet jader/vlákno Málo Mnoho 1 Sarkomera Ano Ano Ne Syncytium Ano (disky) Ne Ano Sarkoplazmatické retikulum Málo Hodně Velmi málo Pacemarker Ano rychlý Ne Ano pomalý Odpověď na podnět Vše nebo nic Odstupňovaná Odstupňovaná Tetanický stah Ne Ano Ano Zdroj vápníku Sarkoplazmatické retikulum + extracelulární tekutina Sarkoplazmatické retikulum Sarkoplazmatické retikulum + extracelulární tekutina Inervace Autonomní nervy Somatické nervy Autonomní nervy Iniciace kontrakce Myogenní Neurogenní Neuro- i myogenní Gap junction Ano Ne Ano i ne Rychlost kontr. Pomalá Pomalá i rychlá Velmi pomalá