Technická norma železnic Schválena dne 22. 4. 1994 GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ ČESKÝCH DRAH NÁPISY NÁZVŮ ŽELEZNIČNÍCH STANIC A ZASTÁVEK TNŽ 73 6390 Účelem této normy je postupné zavedení jednotného způsobu úpravy a umisťování nápisů názvů železničních stanic a zastávek provozovaných ČD, včetně podnikového symbolu, zajištění viditelnosti a čitelnosti těchto označení a nápisů. *) Norma určuje: ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ a) požadavky na technickou a výtvarnou úpravu nápisů, b) typy, barvu a velikost písmen nápisů c) způsoby psaní nápisů a požadavky na intenzitu jejich osvětlení d) zásady pro umisťování nápisů Rozsah platnosti normy: Tato norma má platnost pro ČD při označování železničních stanic a zastávek nápisem jejich názvu, a to při rekonstrukcích a výstavbě objektů, jenž musí být takto označeny. Nevztahuje se na orientační a informační nápisy v železničních objektech. Přechodná ustanovení a) stávající nápisy lze ponechat v užívání až do odvolání nebo skončení jejich životnosti. b) Při provedení rekonstrukce nápisů dle této normy je třeba odstranit původní nápisy stejného druhu. Platné nápisy vymodelované plasticky ve vnější omítce, nebo jinak architektonicky výtvarně řešené, např. psané nápisy na štítech budov, je možno na budově ponechat a postupně poškozené nápisy opravit. O tomto postupu rozhodne investor. U budov památkově chráněných je třeba respektovat příslušné právní předpisy o památkové péči a čl. 3.4. této normy. Na nových vnějších omítkách se již plastické nápisy neprovádí. c) Nápisy psané přímo na vnější omítce, pokud je nelze celé zakrýt novým nápisem, je třeba překrýt nátěrem v barvě vnější omítky. *) místo nápisy názvů železničních stanic a zastávek se dále uvádí zkráceně nápisy Nahrazuje ON 73 6390 z 31. 7. 1975 Účinnost od 1. 7. 1994 1
ČÁST DRUHÁ NÁZVOSLOVÍ 1.1 Železniční stanice a) z hlediska organizačního: základní organizační útvar pro železniční dopravní a přepravní provoz b) z hlediska dopravního a přepravního provozu: dopravna s kolejištěm umožňujícím křižování a předjíždění vlaků, přepravu cestujících, zavazadel, spěšnin a nákladu; při větším kolejovém vybavení i rozřaďování a sestavování souprav vozidel. 1.2 Železniční stanice mimořádného významu stanice důležitá dopravně nebo přepravně, tzn. stanice ve střediscích cestovního ruchu, stanice přechodové, lázeňské, rekreační a stanice v administrativně hospodářských střediscích. Pro potřeby této normy je určuje investor. 1.3 Železniční zastávka místo na širé trati bez kolejového rozvětvení sloužící k přepravě cestujících popř. i k omezené přepravě zavazadel a spěšnin. 1.4 Staniční budova budova určená pro železniční provoz; je obvykle vybavena místností pro dopravní i přepravní provoz a ostatními místnostmi sloužícími pro odbavení a pobyt cestujících, případně i pro jiné účely. 1.5 Budova zastávky pozemní objekt na železniční zastávce. 1.6 Přednádraží plocha před staniční budovou směrem k veřejné komunikaci, která slouží přístupu cestujících ke staniční budově a rozptylu cestujících (přestupu na prostředky městské hromadné dopravy, odstavení soukromých vozidel, stanoviště taxi apod.). 1.7 Čelní strana staniční budovy ke kolejišti nejbližší, s ním rovnoběžná nebo souběžná, obvodová stěna této budovy, viditelná z tohoto kolejiště. 1.8 Boční strana staniční budovy obvodová stěna, jiná než čelní nebo zadní, této budovy, obvykle kolmá ke kolejišti, z něj viditelná. 1.9 Zadní strana staniční budovy s čelní stranou budovy souběžná vnější obvodová stěna, nejbližší k přednádraží. 1.10 Nápis v základním provedení tabule v nereflexivní úpravě z ocelového nebo hliníkového plechu, skelného laminátu nebo jiných materiálů vykazujících požadované vlastnosti. 1.11 Prosvětlený nápis nápis s vnitřním světelným zdrojem prosvětlujícím čelní stěnu tabule. 1.12 Přisvětlený nápis nápis v základním provedení osvětlený vlastním světelným zdrojem. 1.13 Osvětlený nápis nápis osvětlený dopadajícím světlem, určeným pro osvětlení příslušného železničního prostranství (ČSN 36 0061). 1.14 Kolorita usanční normalizovaný zrakový počinek charakterizující barevné vlastnosti předmětů (nátěrů); tuto veličinu je možno jednoznačně určit fyzikálními postupy. Je fyzikálně určena spektrálním složením záření zdroje předmět (nátěr) osvětlujícího a spektrální odrazností předmětu (nátěru), která má za následek změnu spektrálního složení záření předmětem (nátěrem) odraženého i změnu intenzity záření. Kolorita se stanoví při normalizovaném osvětlení a hodnoty získané objektivním měřením jsou pomocí trichromatických činitelů x, y, z, převáděny na zrakové počitky usančního mezinárodně normalizovaného pozorovatele. 2
1.15 Trichromatická soustava CIE (Mezinárodní komise pro osvětlování) měrná soustava, jíž se nejčastěji vyjadřuje kolorita. 1.16 Kolorimetrický trojúhelník CIE = x, y, neboli souřadnicový diagram MKO geometrické znázornění chromaticky v souřadném systému x, y. Je to řez kolorimetrickým prostorem CIE XYZ; křivka představuje zobrazení čistých spektrálních chromacit, spojnice jejich bodů chromacit purpurových. 3
ČÁST TŘETÍ VŠEOBECNÉ 2.1 Nápisy názvů stanic a zastávek včetně podnikového symbolu jsou součástí informační soustavy a doplňují jednotnou orientaci cestujících a železničního vlakového personálu. 2.2 Účelem označování stanic a zastávek je usnadnit orientaci osob ve vlaku o místě, kde se vlak nachází resp. do kterého přijíždí. 2.3 Technická výtvarná úprava nápisů a jejich umístění musí být jednotné, aby orientace cestujících byla snadná a rychlá. 2.4 Nápisy musí být umisťovány v souladu s estetickými požadavky architektury budov a musí být trvale viditelné a čitelné ve dne i v noci. Nesmí být zakrývány jinými informacemi, reklamou, výzdobou nebo zelení. Způsob jejich údržby a čištění je určen v projektové a uživatelské dokumentaci. 2.5 Přisvětlení nebo osvětlení nápisů nesmí mít rušivý vliv na zřetelný vjem a jednoznačnost návěstí používaných v železničním dopravním provozu. 4
ČÁST ČTVRTÁ TECHNICKÉ POŽADAVKY Kapitola I Umisťování nápisu 3.1 Železniční zastávky musí být označeny nápisy. Nápisy se umisťují na budově zastávky a na okraji nástupiště, vzdálenějším od koleje. Nápisy musí být rozmístěny v takové vzájemné vzdálenosti a pootočené k ose koleje, aby označení bylo viditelné z vlaku po celé délce nástupiště. Nápisy nemusí být prosvětlené, ale musí být situovány podle místních podmínek tak, aby byly osvětlené. Nápis může být i oboustranný, aby byl viditelný i od přístupové cesty. Ve výjimečných případech, kdy není možné nápis osvětlit, umístí se přibližně naproti vozům obvykle zastavujících osobních vlaků. 3.2 Železniční stanice se staniční budovou s přístřeškem nebo bez přístřešku či zastřešeného nástupiště u budovy musí být označeny nápisy názvu stanice na budově ze čtyř stran. Nápis na čelní straně budovy musí být prosvětlený nebo přisvětlený. Nápisy na zbývajících stranách staniční budovy musí být alespoň přisvětlené. Prosvětlený nápis na čelní straně lze umístit nad vnější okapovou hranou (římsu) přístřešku. Výšku umístění nápisu nutno určit s ohledem na viditelnost nápisu z vlaku a na odstupu budovy od kolejiště a od přístupové cesty z přednádraží s přihlédnutím k požadavku čl. 2.5. a 7.11. 3.3 Železniční stanice se staniční budovou a ostrovním nástupištěm nebo zastřešeným nástupištěm u budovy musí být označena ze všech čtyř stran. Nápisy musí být prosvětlené. Výšku umístění nápisu nutno určovat s ohledem na viditelnost nápisu z vlaku a na vzdálenost budovy od kolejiště a od přístupové cesty z přednádraží s přihlédnutím k požadavku čl. 2.5 a 7.11. Ostrovní nástupiště zastřešené nebo nezastřešené musí být označeno názvem stanice. Oboustranné prosvětlené nápisy se umístí na obou jeho koncích a pod přístřeškem. Nápisy na koncích nástupiště musí být umístěny kolmo na směr koleje. Oboustranné prosvětlené nápisy pod přístřeškem musí být rozmístěny v takové vzájemné vzdálenosti, aby označení bylo viditelné z vlaku po celé délce nástupiště. Je-li nástupiště bez přístřešku, oboustranné prosvětlené nápisy musí být rozmístěny v takové vzdálenosti, aby označení bylo viditelné z vlaku po celé délce nástupiště. Je-li zastřešené nástupiště u budovy, označí se rovněž nápisem oba jeho konce. Pokud některý z nápisů, např. pro okolní zástavbu, by nebyl pro cestující viditelný, neprovede se. 3.4 Staniční budovy železničních stanic mimořádného významu a budovy památkově chráněné mohou mít odlišnosti od této normy ve velikosti nápisu a jeho technicko výtvarné úpravě podle architektonicky výtvarného požadavku, schváleného investorem. pro tyto stanice nejsou závazná ustanovení článků 4.4., 4.5., 4.6., 4.7., 4.10., 4.11., 5.2., 5.3., 7.12. této normy. 3.5 Železniční stanice na obou jejich zhlavích musí být označeny názvem stanice. Nápis se umisťuje na budovu stavědla, výhybkářského stanoviště nebo na jinou budovu na zhlaví či na samostatnou konstrukci. Nápisy umístěné na budovách musí být prosvětlené. Nápisy umístěné na samostatné konstrukci musí být alespoň osvětlené. 5
Kapitola II Psaní nápisu 4.1 Názvy železničních stanic jsou obsaženy v Seznamu železničních stanic (TR 6). Pod pojmem železniční stanice se rozumí též zastávky. 4.2 Zkratky v názvu stanice lze používat jen ty, které jsou v Seznamu železničních stanic (TR 6). 4.3 Písmena musí být v barvě bílé, podkladová barva tabule musí být modrá. Podnikový symbol ČD musí být v barvě modré na bílém podkladě. Barevné odstíny musí vyhovovat článkům 7.8. a 7.9. této normy. 4.4 Nápisy musí být celé napsány na jedné ploše tabule, se zachováním významových vazeb a s nečleněnými (nedělenými) slovy. 4.5 Nápisy je třeba psát především jako jednořádkové s písmeny základního provedení. Vyskytuje-li se v názvu stanice bližší určení místa (např. pod Bezdězem, nad Svitavou, ve Slezsku) nebo doplňující slova blíže určující stanici (např. město, zastávka, předměstí, místní nádraží, hlavní nádraží, horní nádraží, obec, městys, koupaliště, údolí), je možné tato slova psát písmeny zmenšeného provedení, v případě potřeby i ve dvou řádcích. 4.6 Při psaní doplňujících názvů stanic ve dvou řádcích je vzdálenost mezi řádky 80 mm. 4.7 Nápis musí být umístěn do středu plochy tabule. Tabule musí mít 600 mm výšky. Vzdálenost nápisu od postranních okrajů tabule musí být minimálně 120 mm (vyjma diakritických znamének velké abecedy). Příklady nápisů jsou v příloze č. 1. 4.8 Za názvem stanice nebo zastávky se nedělá tečka. 4.9 V nápisu se nesmí používat lomící čáry. 4.10 U nápisů na staničních budovách v pohraničních přechodových stanicích a nápisů umístěných do přednádraží nebo směrem k přístupové cestě je nápis doplněn o podnikový symbol umístěný před název stanice. 4.11 Návrh nápisu se vyhotoví pomocí osobního počítače vhodným kreslícím programem. 4.12 Odpovědnost za správné označení u provozovaných budov má správce budovy, u nových budov investor. Kapitola III Písmo nápisu 5.1 Písmena jsou druhu HELVETICA polotučná, malá a velká abeceda (viz příloha 2). 5.2 Písmena velké abecedy bez diakritických znamének v základním provedení jsou vysoká 360 mm, ve zmenšeném provedení jsou 140 mm. Výška písmen malé abecedy vyplývá z poměru k velikosti stanoveného typu písma. 5.3 Velikost podnikového symbolu je 100 % velikosti písmen velké abecedy základního provedení. 5.4 Psaní písmen velké a malé abecedy v názvu musí být podle Seznamu železničních stanic (TR 6). 6
Kapitola IV Osvětlování 6.1 Časový rozvrh osvětlování nápisu musí být uveden ve staničním řádu. Kapitola V Technická úprava nápisu 7.1 Tabule s nápisem musí být provedeny jedním z těchto způsobů: a) základní provedení v nereflexivní úpravě b) prosvětlované (s vnitřním světelným zdrojem) c) osvětlované vlastním vnějším světelným zdrojem. 7.2 Podkladové tabule nápisů v nereflexivní úpravě nebo tabule osvětlovaných nápisů jsou z ocelového nebo hliníkového plechu, skelného laminátu nebo jiných materiálů mající požadované vlastnosti. 7.3 Povrh tabulí musí být hladký, omyvatelný a odolný proti povětrnostním vlivům. Předpokládaná minimální životnost podkladového materiálu musí být 10 let, povrchové úpravy 5 let. Životnost lepených spojů v případě upevnění písmen a znaků musí být minimálně 5 let. 7.4 Z technických důvodů může být tabule složena z několika částí. Spoje nesmí být patrné z obvyklé pozorovací vzdálenosti. 7.5 Tabule s nápisem nemá orámování. Je-li z konstrukčních důvodů orámování u krabic s prosvětleným nápisem nutné, smí být maximálně šířky 25 mm. 7.6 Barva tabulí s názvem stanic se určuje vymezením tolerancí v kolorimetrické soustavě CIE 1931 a činitelem jasu (výjimkou je procházející světlo prosvětlovaných tabulí, kde se používá relativního jasu) pro osvětlování normalizovaným světlem D 65 pro geometrii 45/0. 7.7 U jednotlivých barev se užívá poměr jasu nejtemnějšího místa k jasu nejjasnějšího místa nejvýše 1 : 2, u prosvětlovaných tabulí a přisvětlovaných tabulí s vlastním vnějším světelným zdrojem nejvýše 1 : 5. 7.8 Pigmentové barvy Kolority (tj. chromatičnost a jasy) pigmentových barev jsou uvedeny v příloze č. 4 v tab. 1, trichromatické souřadnice rohů tolerančních oblastí chromatičnosti jsou uvedeny v tab. 2. Tyto oblasti jsou znázorněny v kolorimetrickém trojúhelníku CIE v příloze č. 3. Na tabulích se používá barva bílá mat. č. 1000 a barva modrá č. 4550 dle ČSN 67 3067 (bílá 9010 a modrá 5010 dle RAL). 7.9 Prosvětlované tabule Kolority (tj. chromatičnost a jasy) prosvětlovaných tabulí, pokud tabule nejsou osvětlovány procházejícím světlem, jsou uvedeny v příloze č. 4, tab. 3. Pokud jsou osvětlovány procházejícím světlem, jsou uvedeny v tab. 4. Trichromatické souřadnice rohů tolerančních oblastí chromatičností jsou uvedeny v tab. 5, tyto oblasti jsou znázorněny v kolorimetrickém trojúhelníku CIE v příloze č. 3. 7.10 Ke konstrukci budov se tabule musí připevnit bezpečným způsobem. Tam, kde není možnost připevnit tabule na budovu, osadí se na sloupky, rámové konstrukce, konzoly apod. Nosné prvky se z hlediska použitého materiálu navrhují podle příslušných ČSN. 7.11 Tabule musí být upevněny tak, aby vlivem povětrnostních podmínek a provozu nedocházelo k jejich deformaci, mechanickému kmitání, posunutí, pootočení apod. Nejmenší výška spodní hrany 7
tabulí nad okolním terénem je dovolena 2,5 m. Nejmenší podjezdná výška (kde je předpoklad podjezdu motorových čistících nebo zavazadlových plošinových vozíků) je 2,7 m. Umístění a upevnění tabulí musí vyhovovat bezpečnosti cestujících, práce a provozu. Nesmí zasahovat do průjezdného průřezu. 7.12 Sloupky a nosné konstrukce musí být opatřeny ochranným nátěrem v odstínu, který nenarušuje vzhled nápisu, není-li stanoveno jinak. 7.13 Barva krabic pro prosvětlované nápisy a jejich nosná konstrukce musí být volena úměrně k barvě vnější omítky či konstrukci nástupištního přístřešku. 7.14 V železničních stanicích musí být elektrická instalace tabulí s nápisy provedena na samostatný okruh s ovládáním. 7.15 Navrhovaná elektrická instalace a údržba elektrických zařízení musí odpovídat platným normám a příslušným předpisům pro elektroinstalaci a údržbu. Provedení elektrické instalace nesmí rušit estetický vzhled nápisu. 7.16 Tabule s nápisem ve všech provedeních se vyrábějí podle schválené dokumentace GŘ ČD. Kapitola VI Zkoušení 8.1 Zkouškami se ověřuje, zda tabule nebo jednotlivé části vyhovují ustanovením této normy a technickým podmínkám schváleným objednatelem. 8.2 Rozsah a četnost zkoušek musí být předem sjednána. A. POPIS ZKOUŠEK 8.3 Všechny postupy a podmínky při měření kolority a světelně technických vlastností barev musí odpovídat ČSN 01 1718. 8.4 Vnější vzhled nových nápisů se kontroluje vizuálně. 8.5 Barevné odstíny se kontrolují u typového vzorku měřením, u hromadně vyráběných tabulí vizuálním srovnáním barevných odstínů s typovým vzorkem. Při měření musí odstín barvy odpovídat požadavkům, uvedeným v čl. 7.8 a 7.9. 8.6 Rozložení jasu na nápisové tabuli se kontroluje světelně technickým měřením hodnoty měrného součinitele svítivosti nebo součinitele jasu vždy tří míst jedné barvy o kruhové ploše 30 mm při zakrytí zbylé části tabule. 8.7 Zkouška odolnosti proti teplotám spočívá ve zjišťování odolnosti tabulí s nápisy proti mrazu a proti vysokým teplotám. Odolnost proti mrazu se zkouší v mrazící komoře při teplotě 30 C (±2 C) po dobu 3 hodin. Odolnost proti teplu se zkouší při teplotě +65 C (±2 C) po dobu 12 hodin. Tyto cykly se opakují desetkrát. Povrch tabulí nesmí vykazovat žádné puchýřky nebo praskliny. 8.8 Ochranné účinnosti nátěru na ocelovém podkladovém materiálu se zkoušejí podle ČSN 67 3094. 8.9 Odolnost proti povětrnosti se zkouší 10 dní podle ČSN 67 3091 a 21 dní podle ČSN 64 0770. 8.10 Viditelnost tabulí s vnitřním nebo vnějším přisvětlením se zkouší za normálních povětrnostních podmínek vizuálně v denní a noční době. Při denním pozorování tabule musí mít vypnutý vlastní zdroj světla. Tabule s písmeny základní velikosti musí být čitelná ze vzdálenosti minimálně 100 metrů. 8
8.11 Elektrická instalace tabule musí být zkoušena podle platných norem a předpisů pro elektrická zařízení. 8.12 Rozměry tabulí a písma se kontroluje dle schválených technických podmínek. Kapitola VII Kontrola a údržba 9.1 Kontrolu, technickou údržbu nápisů, včetně obnovy a čištění nátěrů zajišťuje správce objektu. 9.2 Není dovoleno ponechat v užívání nápisy, jejichž čitelnost je jakkoliv omezena (např. vybledlé nebo smyté písmo, oprýskaná barva, zkorodované tabule). 9
ČÁST PÁTA DODATEK Související normy ČSN 01 1718 ČSN 01 8020 ČSN 36 0061 ČSN 64 0770 ČSN 67 3067 ČSN 67 3091 ČSN 67 3094 ČSN 73 1401 TNŽ 73 4955 TNŽ 73 4959 TNŽ 01 8510 Měření barev Dopravní značky na pozemních komunikacích Osvětlování železničních prostranství Plasty. Přirozené a umělé stárnutí plastů Označování a hodnocení barevných odstínů nátěrů Stanovení odolnosti nátěrů v atmosférických podmínkách laboratorními zkouškami Zkouška v atmosféře s kondenzací vlhkosti a s obsahem SO 2 a v solné mlze Navrhování ocelových konstrukcí Výpravní budovy a budovy zastávek ČSD Nástupiště na tratích celostátních drah Názvosloví služebního odvětví železniční dopravy a přepravy Dopravní provoz Související předpisy a směrnice Typizační směrnice FMD Informační systém veřejné části výpravních budov TR 6 Seznam železničních stanic Změny proti předcházejícímu vydání V souladu s doporučením UIC a ideou Typizační směrnice informačního systému veřejné části staničních budov došlo v této normě oproti předchozímu vydání ke změně: a) barevného odstínu tabule a písma b) typu písma c) velikosti písma d) umístění nápisu na tabuli Norma oproti předchozí náročněji určuje požadavky na rozmístění nápisů na zastávkách a prosvětlení či přisvětlení nápisů v železničních stanicích. Norma řeší situaci při umisťování nápisů na neosvětlených zastávkách. Požaduje označení železniční stanice směrem k přístupové cestě. Stanoví umístění podnikového symbolu před nápis ve vyjmenovaných případech. S přihlédnutím k ČSN 01 8020 Dopravní značky na pozemních komunikacích je rozšířena tato norma o možnost provedení přisvětlených nápisů, určení požadavků na koloritu a jasu prosvětlených nápisů včetně požadavku na zkoušení nápisů. 10
Příloha 1 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 PŘÍLOHY 11
Příloha 1 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 12
Příloha 1 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 13
Příloha 1 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 14
Příloha 2 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 Měřítko 1 : 20 15
Příloha 3 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 KOLORIMETRICKÝ TROJÚHELNÍK Toleranční oblasti specifikované v tab. č. 2 a 5. Čárkovaná čára označuje bílou oblast pro noční funkci prosvětlovaných nápisů. 16
Příloha 4 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 Tab. 1 Kolority pigmentových barev Barva Hranice vůči barvě Rovnice mezních přímek činitel jasu hodnoty modrá zelená bílé purpurové y = 0,118 + 0,675x y = 0,700 2,30x y = 1,65 x 0,187 nejmenší 0,05 největší bílá purpurové modré zelené žluté y = 0,010 + x y = 0,610 x y = 0,030 + x y = 0,710 x 0,75 Tab. 2. Trichromatické souřadnice rohů tolerančních oblastí chromatičnosti Barva modrá 1 2 3 4 x y x y x y x y 0,078 0,171 0,196 0,250 0,225 0,184 0,137 0,038 bílá 0,350 0,360 0,300 0,310 0,290 0,320 0,340 0,370 Tab. 3 Kolority prosvětlovaných značek (Denní podmínky) Barva Hranice vůči barvě Rovnice mezních přímek činitel jasu hodnoty modrá zelená bílé purpurové y = 0,118 + 0,675x y = 0,700 2,30x y = 1,65 x 0,187 nejmenší 0,05 největší bílá purpurové modré zelené žluté y = 0,010 + x y = 0,610 x y = 0,030 + x y = 0,710 x 0,75 Tab. 4 Kolority prosvětlovaných nápisů (Noční podmínky) Barva Hranice vůči barvě Rovnice mezních přímek činitel jasu hodnoty modrá zelená bílé purpurové y = 0,118 + 0,675x y = 0,700 2,30x y = 1,65 x 0,187 nejmenší největší 3 20 bílá purpurové modré zelené žluté y = 0,047 + 0,462x y = 0,285 y = 0,150 + 0,640x y = 0,440 17
Příloha 4 k TNŽ 73 6390 Účinnost od 1. 7. 1994 Tab. 5 Trichromatické souřadnice rohů tolerančních oblastí chromatičnosti (pro denní i noční podmínky) Barva modrá Doba 1 2 3 4 *) x y x y x y x y D/N 0,078 0,171 0,196 0,250 0,225 0,184 0,137 0,038 bílá D 0,350 0,360 0,300 0,310 0,290 0,320 0,340 0,370 bílá N 0,440 0,382 0,285 0,264 0,285 0,332 0,440 0,432 *) D denní podmínky N noční podmínky 18