Interpretace klauzule Atomy v klauzulích Prázdný antecedent/konsekvent Konjunkce/disjunkce atomů. Klauzulární logika. Interpretace klauzule

Podobné dokumenty
Klauzulární logika. Znalostní báze. Šárka Vavrečková

Klauzulární logika. úvod. Šárka Vavrečková. 20. října Ústav informatiky Filozoficko-Přírodovědecká fakulta Slezské univerzity, Opava

Logika. 5. Rezoluční princip. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

Logika a logické programování

přednáška 2 Marie Duží

Přednáška 2: Formalizace v jazyce logiky.

Sémantika predikátové logiky

teorie logických spojek chápaných jako pravdivostní funkce

2.2 Sémantika predikátové logiky

LOGIKA VÝROKOVÁ LOGIKA

Výroková logika - opakování

Klasická výroková logika - tabulková metoda

Logika. 2. Výroková logika. RNDr. Luděk Cienciala, Ph. D.

Formální systém výrokové logiky

Pro každé formule α, β, γ, δ platí: Pro každé formule α, β, γ platí: Poznámka: Platí právě tehdy, když je tautologie.

Kapitola Výroky

Úvod do TI - logika Výroková logika (2.přednáška) Marie Duží

Systém přirozené dedukce výrokové logiky

Okruh č.3: Sémantický výklad predikátové logiky

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

Úvod do logiky (VL): 12. Ověřování platnosti úsudků metodou protipříkladu

Marie Duží

Hilbertovský axiomatický systém

Matematika pro informatiky KMA/MATA

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

Sémantika výrokové logiky. Alena Gollová Výroková logika 1/23

Úvod do TI - logika Výroková logika - pokračování (3.přednáška) Marie Duží

Matematická analýza 1

Matematická indukce, sumy a produkty, matematická logika

7 Jemný úvod do Logiky

Výroková logika. Sémantika výrokové logiky

Matematická logika. Lekce 1: Motivace a seznámení s klasickou výrokovou logikou. Petr Cintula. Ústav informatiky Akademie věd České republiky

Negace bázového atomu Negace atomu s existenčním termem Negace klauzule Negace množiny klauzulí Predikát rovnosti. Klauzulární logika

09. seminář logika (úvod, výroková).notebook. November 30, Logika

Logika Libor Barto. Výroková logika

Úvod do informatiky. Miroslav Kolařík

Logika. 1. Úvod, Výroková logika

Výroková a predikátová logika - II

Predikátová logika [Predicate logic]

Výroková logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Booleovská algebra. Booleovské binární a unární funkce. Základní zákony.

1. Matematická logika

Místo pojmu výroková formule budeme používat zkráceně jen formule. Při jejich zápisu

Logika. Akademie managementu a komunikace, Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

Jak jsem potkal logiku. Převod formule do (úplného) disjunktivního tvaru. Jan Hora

Základní pojmy matematické logiky

Základy logiky a teorie množin

Prolog PROgramming in LOGic část predikátové logiky prvního řádu rozvoj začíná po roce 1970 Robert Kowalski teoretické základy Alain Colmerauer, David

Úvod do logiky (VL): 11. Ověřování, zda je formule tautologií metodou protipříkladu

1 Pravdivost formulí v interpretaci a daném ohodnocení

Výroková a predikátová logika - II

Rezoluční kalkulus pro logiku prvního řádu

Predikátová logika. prvního řádu

1 REZOLUČNÍ FORMÁLNÍ DŮKAZY

Každé formuli výrokového počtu přiřadíme hodnotu 0, půjde-li o formuli nepravdivou, a hodnotu 1, půjde-li. α neplatí. β je nutná podmínka pro α

vhodná pro strojové dokazování (Prolog) metoda založená na vyvracení: dokazuje se nesplnitelnost formulí

Matematická logika. Miroslav Kolařík

Normální formy. (provizorní text)

Programovací jazyk Prolog

VÝUKOVÝ MATERIÁL. Bratislavská 2166, Varnsdorf, IČO: tel Číslo projektu

Základy logiky Logika a logické systémy. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

Výroková a predikátová logika - II

Logika. Akademie managementu a komunikace, Praha PhDr. Peter Jan Kosmály, PhD.

Úvod do logiky (VL): 4. Zjištění průběhu pravdivostních hodnot formule tabulkovou metodou

Úvod do TI - logika Predikátová logika 1.řádu (4.přednáška) Marie Duží marie.duzi@vsb.cz

SLOŽENÉ VÝROKY. Konjunkce. Motivační příklad společné zadání pro další příklady:

Predikátová logika. Teoretická informatika Tomáš Foltýnek

Rezoluční kalkulus pro výrokovou logiku

Výroková logika syntaxe a sémantika

6. Logika a logické systémy. Základy logiky. Lucie Koloušková, Václav Matoušek / KIV. Umělá inteligence a rozpoznávání, LS

2.5 Rezoluční metoda v predikátové logice

Matematika I. Přednášky: Mgr. Radek Výrut, Zkouška:

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

1. Základy logiky a teorie množin

SINGULÁRNÍ VÝROKY: Jednoduchý singulární výrok vznikne spojením singulárního termínu s termínem obecným pomocí spony=slova je.

4.2 Syntaxe predikátové logiky

Logika II. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Výroková a predikátová logika - V

Kapitola 1. Úvod. 1.1 Značení. 1.2 Výroky - opakování. N... přirozená čísla (1, 2, 3,...). Q... racionální čísla ( p, kde p Z a q N) R...

1 Výroková logika 1. 2 Predikátová logika 3. 3 Důkazy matematických vět 4. 4 Doporučená literatura 7

1 Úvod do matematické logiky

Spojování výroků (podmínek) logickými spojkami

Základy informatiky. Výroková logika

Stefan Ratschan. Fakulta informačních technologíı. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Úvod do teoretické informatiky

Logika. 6. Axiomatický systém výrokové logiky

Která tvrzení jsou pravdivá nezávisle na tom, který den v týdnu byla vyslovena? Tvrzení trosečníka Dana.

V této výukové jednotce se student seznámí se základními pojmy a algoritmy ve výrokové logice.

Rezoluce ve výrokové logice

Úvod do logiky (presentace 2) Naivní teorie množin, relace a funkce

Logika. Dana Nejedlová Katedra informatiky Ekonomická fakulta Technická univerzita v Liberci

Predikátová logika (logika predikátů)

Výroková logika. p, q, r...

Logika III. RNDr. Kateřina Trlifajová PhD. Katedra teoretické informatiky Fakulta informačních technologíı BI-MLO, ZS 2011/12

Výroková a predikátová logika - III

Přednáška 3: rozhodování o platnosti úsudku

VÝROKOVÁ LOGIKA. Výrok srozumitelná oznamovací věta (výraz, sdělení), která může být buď jen pravdivá nebo jen nepravdivá..

Fuzzy logika a reálný svět, aneb jsou všechny hromady skutečně malé?

Marie Duží

Transkript:

Klauzulární logika Interpretace klauzule Šárka Vavrečková Ústav informatiky, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě sarka.vavreckova@fpf.slu.cz 27. října 2008

Jak na klauzuli p 1, p 2,..., p m q 1, q 2,..., q n p 1 &p 2 &... &p m q 1 q 2 ċ ċ ċ q n A K A K 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 Nepravdivá (0): p 1 &p 2 &... &p m 1 q 1 q 2 ċ ċ ċ q n 0 Klauzule je nepravdivá ve struktuře S při valuaci e, pokud zároveň všechny atomy antecedentu jsou pravdivé, všechny atomy konsekventu jsou nepravdivé.

Jak na klauzuli p 1, p 2,..., p m q 1, q 2,..., q n p 1 &p 2 &... &p m q 1 q 2 ċ ċ ċ q n A K A K 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 Nepravdivá (0): p 1 &p 2 &... &p m 1 q 1 q 2 ċ ċ ċ q n 0 Klauzule je nepravdivá ve struktuře S při valuaci e, pokud zároveň všechny atomy antecedentu jsou pravdivé, všechny atomy konsekventu jsou nepravdivé.

Jak na klauzuli p 1, p 2,..., p m q 1, q 2,..., q n p 1 &p 2 &... &p m q 1 q 2 ċ ċ ċ q n A K A K 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 Nepravdivá (0): p 1 &p 2 &... &p m 1 q 1 q 2 ċ ċ ċ q n 0 Klauzule je nepravdivá ve struktuře S při valuaci e, pokud zároveň všechny atomy antecedentu jsou pravdivé, všechny atomy konsekventu jsou nepravdivé.

Pravdivost klauzule Definice Klauzule je nepravdivá ve struktuře S při ohodnocení e, jestliže v tomto ohodnocení je její antecedent pravdivý a konsekvent nepravdivý, tedy když jsou všechny atomy antecedentu interpretovány jako true a všechny atomy konsekventu jako f alse. V opačném případě je klauzule pravdivá ve struktuře. Proč? A K A K 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 Z definice vyplývá, že klauzule je pravdivá v dané struktuře a ohodnocení, pokud je alespoň jeden atom v antecedentu nepravdivý nebo alespoň jeden atom v konsekventu pravdivý.

Pravdivost klauzule Definice Klauzule je nepravdivá ve struktuře S při ohodnocení e, jestliže v tomto ohodnocení je její antecedent pravdivý a konsekvent nepravdivý, tedy když jsou všechny atomy antecedentu interpretovány jako true a všechny atomy konsekventu jako f alse. V opačném případě je klauzule pravdivá ve struktuře. Proč? A K A K 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 Z definice vyplývá, že klauzule je pravdivá v dané struktuře a ohodnocení, pokud je alespoň jeden atom v antecedentu nepravdivý nebo alespoň jeden atom v konsekventu pravdivý.

Pravdivost klauzule Definice Klauzule je nepravdivá ve struktuře S při ohodnocení e, jestliže v tomto ohodnocení je její antecedent pravdivý a konsekvent nepravdivý, tedy když jsou všechny atomy antecedentu interpretovány jako true a všechny atomy konsekventu jako f alse. V opačném případě je klauzule pravdivá ve struktuře. Proč? A K A K 0 0 1 0 1 1 1 0 0 1 1 1 Z definice vyplývá, že klauzule je pravdivá v dané struktuře a ohodnocení, pokud je alespoň jeden atom v antecedentu nepravdivý nebo alespoň jeden atom v konsekventu pravdivý.

Definice Platnost klauzule Klauzule je platná (splněna) ve struktuře S, když je splnitelná pro jakoukoliv valuaci aplikovatelnou ve struktuře S. Jestliže klauzule není splnitelná v žádné valuaci aplikovatelné v dané struktuře, pak je nesplnitelná (není platná) v dané struktuře. Klauzule je logicky platná (logický zákon), jestliže je platná v jakékoliv struktuře.

Definice Platnost klauzule Klauzule je platná (splněna) ve struktuře S, když je splnitelná pro jakoukoliv valuaci aplikovatelnou ve struktuře S. Jestliže klauzule není splnitelná v žádné valuaci aplikovatelné v dané struktuře, pak je nesplnitelná (není platná) v dané struktuře. Klauzule je logicky platná (logický zákon), jestliže je platná v jakékoliv struktuře.

Definice Platnost klauzule Klauzule je platná (splněna) ve struktuře S, když je splnitelná pro jakoukoliv valuaci aplikovatelnou ve struktuře S. Jestliže klauzule není splnitelná v žádné valuaci aplikovatelné v dané struktuře, pak je nesplnitelná (není platná) v dané struktuře. Klauzule je logicky platná (logický zákon), jestliže je platná v jakékoliv struktuře.

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Struktura S 1 pro interpretaci: S 1 = (W 1, F 1, R 1 ), kde W 1 = listi, zluta, hneda, zelena, modra, kuratko, jasan, dub, buk F 1 = barva 1 R 1 = strom 1, ma 2, barva listi 2 barva(kuratko) = zluta, barva(nebe) = modra, barva(zeme) = hneda, strom 1 = (jasan), (dub), (buk), ma 2 = (jasan, listi), (buk, listi), barva listi = (jasan, zluta), (dub, hneda), (buk, zelena) D(a) = listi, D(b) = kuratko, D(c) = modra, D(f) = barva, D(p) = strom, D(q) = ma, D(r) = barva listi

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, barva(kuratko)), barva listi(x, modra) Funkce barva: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, zluta), barva listi(x, modra)

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, barva(kuratko)), barva listi(x, modra) Funkce barva: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, zluta), barva listi(x, modra)

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, barva(kuratko)), barva listi(x, modra) Funkce barva: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, zluta), barva listi(x, modra) Interpretujeme se zvolenou valuací e 1 (X) = jasan: I(strom(jasan))[S 1, e 1 ] = true I(ma(jasan, listi))[s 1, e 1 ] = true I(barva listi(jasan, zluta))[s 1, e 1 ] = true I(barva listi(jasan, modra))[s 1, e 1 ] = false I(C)[S 1, e 1 ] = I(true, true true, false) = true

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, barva(kuratko)), barva listi(x, modra) Funkce barva: strom(x), ma(x, listi) barva listi(x, zluta), barva listi(x, modra) Interpretujeme se zvolenou valuací e 2 (X) = buk: I(strom(buk))[S 1, e 2 ] = true I(ma(buk, listi))[s 1, e 2 ] = true I(barva listi(buk, zluta))[s 1, e 2 ] = false I(barva listi(buk, modra))[s 1, e 2 ] = false I(C)[S 1, e 2 ] = I(true, true false, false) = false

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Struktura S 2 pro interpretaci: S 2 = (W 1, F 2, R 2 ), kde W 2 = skola, index, sesit, student, kladivko, jana, pepa, karel F 2 = prukaz 1 R 2 = je student 1, jde do 2, ma 2 prukaz(student) = index, je student 1 = (pepa), (jana), jde do 2 = (pepa, skola), (jana, kino), (karel, skola), ma 2 = (pepa, sesit), (jana, index), (karel, kladivko) D(a) = skola, D(b) = student, D(c) = sesit, D(f) = prukaz, D(p) = je student, D(q) = jde do, D(r) = ma

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, prukaz(student)), ma(x, sesit) Funkce prukaz: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, index), ma(x, sesit) Interpretujeme se zvolenou valuací e 3 (X) = pepa: I(je student(pepa))[s 2, e 3 ] = true I(jde do(pepa, skola))[s 2, e 3 ] = true I(ma(pepa, index))[s 2, e 3 ] = false I(ma(pepa, sesit))[s 2, e 3 ] = true I(C)[S 2, e 3 ] = I(true, true false, true) = true Ve struktuře S 2 je C interpretována vždy jako true, proto I(C)[S 2 ] = true.

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, prukaz(student)), ma(x, sesit) Funkce prukaz: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, index), ma(x, sesit) Interpretujeme se zvolenou valuací e 3 (X) = pepa: I(je student(pepa))[s 2, e 3 ] = true I(jde do(pepa, skola))[s 2, e 3 ] = true I(ma(pepa, index))[s 2, e 3 ] = false I(ma(pepa, sesit))[s 2, e 3 ] = true I(C)[S 2, e 3 ] = I(true, true false, true) = true Ve struktuře S 2 je C interpretována vždy jako true, proto I(C)[S 2 ] = true.

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, prukaz(student)), ma(x, sesit) Funkce prukaz: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, index), ma(x, sesit) Interpretujeme se zvolenou valuací e 3 (X) = pepa: I(je student(pepa))[s 2, e 3 ] = true I(jde do(pepa, skola))[s 2, e 3 ] = true I(ma(pepa, index))[s 2, e 3 ] = false I(ma(pepa, sesit))[s 2, e 3 ] = true I(C)[S 2, e 3 ] = I(true, true false, true) = true Ve struktuře S 2 je C interpretována vždy jako true, proto I(C)[S 2 ] = true.

Příklad - klauzule C = p(x), q(x, a) r(x, f(b)), r(x, c) Uplatníme denotační zobrazení D na atomy v klauzuli: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, prukaz(student)), ma(x, sesit) Funkce prukaz: je student(x), jde do(x, skola) ma(x, index), ma(x, sesit) Interpretujeme se zvolenou valuací e 3 (X) = pepa: I(je student(pepa))[s 2, e 3 ] = true I(jde do(pepa, skola))[s 2, e 3 ] = true I(ma(pepa, index))[s 2, e 3 ] = false I(ma(pepa, sesit))[s 2, e 3 ] = true I(C)[S 2, e 3 ] = I(true, true false, true) = true Ve struktuře S 2 je C interpretována vždy jako true, proto I(C)[S 2 ] = true.

Přidáváme... Antecedent p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m true &p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m A K true, A K Když do množiny antecedentu přidáme atom true, pravdivostní hodnota klauzule se nezmění.

Přidáváme... Antecedent p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m true &p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m A K true, A K Když do množiny antecedentu přidáme atom true, pravdivostní hodnota klauzule se nezmění.

Přidáváme... Antecedent p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m true &p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m A K true, A K Když do množiny antecedentu přidáme atom true, pravdivostní hodnota klauzule se nezmění.

Přidáváme... Konsekvent p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m false A K A K, false Když do množiny konsekventu přidáme atom f alse, pravdivostní hodnota klauzule se nezmění.

Přidáváme... Konsekvent p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m false A K A K, false Když do množiny konsekventu přidáme atom f alse, pravdivostní hodnota klauzule se nezmění.

Přidáváme... Konsekvent p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m false A K A K, false Když do množiny konsekventu přidáme atom f alse, pravdivostní hodnota klauzule se nezmění.

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina antecedentu K true K Jestliže je pravda pravdivá, pak platí to, co je v konsekventu. Alespoň jedno tvrzení v konsekventu rozhodně platí. Tento typ klauzule nazýváme fakt. Použití : reprezentace tvrzení platných v konkrétním světě (struktuře) speciální axiomy. kulaty(zeme) pocet nohou(clovek, 2), pocet nohou(clovek, 4) pocasi(jasno), pocasi(zatazeno), pocasi(prsi), pocasi(snezi) pocet dni(leden, 31) hraje na(@c, harmonika)

Prázdná množina konsekventu A A false Jestliže platí to, co je v antecedentu, pak platí false. Alespoň jedno tvrzení v antecedentu rozhodně nemůže platit. Použití : reprezentace negativních tvrzení. barva(pisek, f ialova) smrtelna zbran(pericko) prezident CR(honza), ma zamestnani(honza, popelar) je vrah(zahradnik), je vrah(domovnik), pocet pachatelu(1)

Prázdná množina konsekventu A A false Jestliže platí to, co je v antecedentu, pak platí false. Alespoň jedno tvrzení v antecedentu rozhodně nemůže platit. Použití : reprezentace negativních tvrzení. barva(pisek, f ialova) smrtelna zbran(pericko) prezident CR(honza), ma zamestnani(honza, popelar) je vrah(zahradnik), je vrah(domovnik), pocet pachatelu(1)

Prázdná množina konsekventu A A false Jestliže platí to, co je v antecedentu, pak platí false. Alespoň jedno tvrzení v antecedentu rozhodně nemůže platit. Použití : reprezentace negativních tvrzení. barva(pisek, f ialova) smrtelna zbran(pericko) prezident CR(honza), ma zamestnani(honza, popelar) je vrah(zahradnik), je vrah(domovnik), pocet pachatelu(1)

Prázdná množina konsekventu A A false Jestliže platí to, co je v antecedentu, pak platí false. Alespoň jedno tvrzení v antecedentu rozhodně nemůže platit. Použití : reprezentace negativních tvrzení. barva(pisek, f ialova) smrtelna zbran(pericko) prezident CR(honza), ma zamestnani(honza, popelar) je vrah(zahradnik), je vrah(domovnik), pocet pachatelu(1)

Prázdná množina konsekventu A A false Jestliže platí to, co je v antecedentu, pak platí false. Alespoň jedno tvrzení v antecedentu rozhodně nemůže platit. Použití : reprezentace negativních tvrzení. barva(pisek, f ialova) smrtelna zbran(pericko) prezident CR(honza), ma zamestnani(honza, popelar) je vrah(zahradnik), je vrah(domovnik), pocet pachatelu(1)

Prázdná množina konsekventu A A false Jestliže platí to, co je v antecedentu, pak platí false. Alespoň jedno tvrzení v antecedentu rozhodně nemůže platit. Použití : reprezentace negativních tvrzení. barva(pisek, f ialova) smrtelna zbran(pericko) prezident CR(honza), ma zamestnani(honza, popelar) je vrah(zahradnik), je vrah(domovnik), pocet pachatelu(1)

Prázdné množiny antecedentu i konsekventu true false Jestliže je pravda pravdivá, pak je i nepravda pravdivá. V jakékoliv struktuře při jakémkoliv ohodnocení jde vždy o nepravdivou klauzuli, absolutní kontradikci. Použití : K této klauzuli směřujeme v důkazu sporem.

Prázdné množiny antecedentu i konsekventu true false Jestliže je pravda pravdivá, pak je i nepravda pravdivá. V jakékoliv struktuře při jakémkoliv ohodnocení jde vždy o nepravdivou klauzuli, absolutní kontradikci. Použití : K této klauzuli směřujeme v důkazu sporem.

Konjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Konjunkci v antecedentu není třeba řešit. Atomy spojené konjunkcemi oddělíme čárkou. Když to má pruhy a kopyta, je to zebra. ma(x, pruhy), ma(x, kopyta) zebra(x) V planimetrii je objekt, jehož strany se rovnají, nazýván čtverec. typ geometrie(planimetrie), cislo(a), cislo(b), = (hodnota(a), hodnota(b)) ctverec(a, B)

Konjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Konjunkci v antecedentu není třeba řešit. Atomy spojené konjunkcemi oddělíme čárkou. Když to má pruhy a kopyta, je to zebra. ma(x, pruhy), ma(x, kopyta) zebra(x) V planimetrii je objekt, jehož strany se rovnají, nazýván čtverec. typ geometrie(planimetrie), cislo(a), cislo(b), = (hodnota(a), hodnota(b)) ctverec(a, B)

Konjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Konjunkci v antecedentu není třeba řešit. Atomy spojené konjunkcemi oddělíme čárkou. Když to má pruhy a kopyta, je to zebra. ma(x, pruhy), ma(x, kopyta) zebra(x) V planimetrii je objekt, jehož strany se rovnají, nazýván čtverec. typ geometrie(planimetrie), cislo(a), cislo(b), = (hodnota(a), hodnota(b)) ctverec(a, B)

Konjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Konjunkci v antecedentu není třeba řešit. Atomy spojené konjunkcemi oddělíme čárkou. Když to má pruhy a kopyta, je to zebra. ma(x, pruhy), ma(x, kopyta) zebra(x) V planimetrii je objekt, jehož strany se rovnají, nazýván čtverec. typ geometrie(planimetrie), cislo(a), cislo(b), = (hodnota(a), hodnota(b)) ctverec(a, B)

Disjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A &(F 1 F 2 ) K) (A & F 1 K) & (A & F 2 K)

Disjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A &(F 1 F 2 ) K) (A & F 1 K) & (A & F 2 K)

Disjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A &(F 1 F 2 ) K) (A & F 1 K) & (A & F 2 K) 1 Jestliže má v tašce skripta nebo index, je to student. ma(x, skripta) student(x) ma(x, index) student(x)

Disjunkce atomů v antecedentu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A &(F 1 F 2 ) K) (A & F 1 K) & (A & F 2 K) 2 Když to v létě má listí nebo jehličí, je to strom. obdobi(leto) &(ma(x, listi) ma(x, jehlici)) strom(x) rocni obdobi(leto), ma(x, listi) strom(x) rocni obdobi(leto), ma(x, jehlici) strom(x)

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K)

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K) K (A&(F 1 F 2 )) ( (A&F 1 )& (A&F 2 ))

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K) K K (A&(F 1 F 2 )) ( (A&F 1 )& (A&F 2 )) 1 (1&1)

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K) K K (A&(F 1 F 2 )) ( (A&F 1 )& (A&F 2 )) 1 (1&1) true

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K) K K (A&(F 1 F 2 )) ( (A&F 1 )& (A&F 2 )) 1 (1&1) A 0 ( 0& 0) true

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K) K K (A&(F 1 F 2 )) ( (A&F 1 )& (A&F 2 )) 1 (1&1) A 0 ( 0& 0) true true

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K) K K (A&(F 1 F 2 )) ( (A&F 1 )& (A&F 2 )) 1 (1&1) A A 0 ( 0& 0) (F 1 F 2 ) ( F 1 & F 2 ) true true

Disjunkce atomů v antecedentu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A&(F 1 F 2 ) K) (A& F 1 K)&(A& F 2 K) K K (A&(F 1 F 2 )) ( (A&F 1 )& (A&F 2 )) 1 (1&1) A A 0 ( 0& 0) (F 1 F 2 ) ( F 1 & F 2 ) true true true

Disjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Disjunkci v konsekventu není třeba řešit. Atomy spojené disjunkcemi oddělíme čárkou. Kdo je v nemocnici, je nemocný nebo přišel někoho navštívit. nemocnice(n), je kde(x, N) nemocny(x), navstivil(x, @f(x)) Když prší nebo sněží, nosí Jana deštník nebo pláštěnku. pocasi(prsi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka) pocasi(snezi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka)

Disjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Disjunkci v konsekventu není třeba řešit. Atomy spojené disjunkcemi oddělíme čárkou. Kdo je v nemocnici, je nemocný nebo přišel někoho navštívit. nemocnice(n), je kde(x, N) nemocny(x), navstivil(x, @f(x)) Když prší nebo sněží, nosí Jana deštník nebo pláštěnku. pocasi(prsi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka) pocasi(snezi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka)

Disjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Disjunkci v konsekventu není třeba řešit. Atomy spojené disjunkcemi oddělíme čárkou. Kdo je v nemocnici, je nemocný nebo přišel někoho navštívit. nemocnice(n), je kde(x, N) nemocny(x), navstivil(x, @f(x)) Když prší nebo sněží, nosí Jana deštník nebo pláštěnku. pocasi(prsi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka) pocasi(snezi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka)

Disjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Disjunkci v konsekventu není třeba řešit. Atomy spojené disjunkcemi oddělíme čárkou. Kdo je v nemocnici, je nemocný nebo přišel někoho navštívit. nemocnice(n), je kde(x, N) nemocny(x), navstivil(x, @f(x)) Když prší nebo sněží, nosí Jana deštník nebo pláštěnku. pocasi(prsi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka) pocasi(snezi) nosi(jana, destnik), nosi(jana, plastenka)

Konjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 ) &(A K F 2 ))

Konjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 ) &(A K F 2 ))

Konjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 ) &(A K F 2 )) 1 Kočky mají ostré zuby, ostré drápy a dobrý zrak. kocka(x) ma(x, ostre zuby) kocka(x) ma(x, ostre drapy) kocka(x) vidi(x, dobre)

Konjunkce atomů v konsekventu p 1, p 2,... p n q 1, q 2,..., q m p 1 &p 2 &... &p n q 1 q 2... q m Řešíme podle vzorce: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 ) &(A K F 2 )) 2 Počítač s virem nebo spywarem vyčistíme a zabezpečíme. pocitac(x), zavirovany(x) vycistit(x) pocitac(x), ma spyware(x) vycistit(x) pocitac(x), zavirovany(x) zabezpecit(x) pocitac(x), ma spyware(x) zabezpecit(x)

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 ))

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 )) A 1 (1&1)

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 )) A 1 (1&1) true

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 )) A A 1 (1&1) (K (F 1 &F 2 )) ((K F 1 )&(K F 2 ) true

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 )) A A 1 (1&1) (K (F 1 &F 2 )) ((K F 1 )&(K F 2 ) K true (F 1 &F 2 ) (F 1 &F 2 )

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 )) A A 1 (1&1) (K (F 1 &F 2 )) ((K F 1 )&(K F 2 ) K true (F 1 &F 2 ) (F 1 &F 2 ) true

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 )) A A 1 (1&1) (K (F 1 &F 2 )) ((K F 1 )&(K F 2 ) K K true (F 1 &F 2 ) (F 1 &F 2 ) 1 (1&1) true

Konjunkce atomů v konsekventu proč to funguje Provedeme důkaz Quinovým algoritmem: (A K (F 1 &F 2 )) ((A K F 1 )&(A K F 2 )) A A 1 (1&1) (K (F 1 &F 2 )) ((K F 1 )&(K F 2 ) K K true (F 1 &F 2 ) (F 1 &F 2 ) 1 (1&1) true true