1. Úvod Na základě objednávky pana Ing. Pavla Ziky, CSc. předkládáme výsledky z průzkumu stanovení radonového indexu pro projekt stavby sportovního centra v Táboře. Měření bylo prováděno dne 2.8. 2013 na parcele č. 1798/1, k.ú. Tábor. Posudek je vyhotoven za účelem umístění stavby s pobytovým prostorem a pro rozhodování o ochraně této stavby proti pronikání radonu z geologického podlož, podle 6 odst. 4 zákona č. 18/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Měření a určení radonového indexu pozemku bylo prováděno dle Doporučení stanovení radonového indexu pozemku přímým měřením, které vydal SÚJB v červnu 2012. 2. Základní údaje Měření provedli: Osoba se ZOZ: Objednatel: Majitel pozemku: Mgr. Libor Pintér Pod Markem 469 Veselí nad Lužnicí 391 81 IČO 763 66 456 tel: 724 560 268 držitel rozhodnutí, č.j. SÚJB/RCHK/25366/2011 ze dne23.11.2011, kterým se povoluje provádění služeb významných z hlediska radiační ochrany podle 59 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 307/2002 Sb., o radiační ochraně ve znění vyhlášky č. 499/2005 Sb.: stanovení radonového indexu pozemku pro účely podle 6 odst. 4 zákona. Povolení bylo vydáno na dobu neurčitou. Ing. Oldřich Hlásek (asistent) Mgr. Vladimíra Pokorná Vejmluvova 457/22 Žďár nad Sázavou 591 02 držitel Oprávnění SÚJB č.j. SÚJB/OPZ/10398/2008 s platností do 30.4.2018. Ing. Pavel Zika, CSc. Poznaňská 430 181 00 Praha 8 Město Tábor Žižkovo náměstí 2 Tábor 390 15 Měřicí přístroj: Měření provedeno dne: 2. 8. 2013 Počasí v době měření: Stavební parcela: radonový detektor LUK 3C (výrobce SMM Ing. Jiří Plch) Ověření měřicího přístroje provedlo Autorizované metrologické středisko pro měřidla objemové aktivity radonu a ekvivalentní objemové aktivity radonu SÚJCHBO, v.v.i., dne 24. 4. 2012. Doba platnosti je 2 roky. jasno, teplota 34 C, rychlost větru cca 2 m/s parcela č. 1798/1, k.ú. Tábor
Druh stavby: Zastavěná plocha stavby: sportovní centrum není zatím známa 3. Charakteristika zájmového území Zájmové území se nachází v jižních Čechách, v severní části města Tábor. Situace zájmového území je uvedena v příloze č. 1. Podle morfologického členění ČR je zájmové území součástí Hercynského systému, provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblasti Středočeská pahorkatina a celku Táborská pahorkatina. Nadmořská výška zájmového území se pohybuje v rozmezí cca 432 až 434 m n. m. Terén klesá směrem k východu. Průměrný sklon je cca 8 %. Z geologického hlediska se zájmové území nachází v moldanubiku, které je prekambrického stáří. V této části moldanubika jsou horniny zastoupeny eklogitem a biotiticko-pyroxenickým, melanokrátním, z části porfyrickým syenitem. V nadloží prekambrických hornin se nacházejí v různých mocnostech kvartérní sedimenty. Ty jsou na lokalitě zastoupeny deluviálními sedimenty, charakteru písčitých hlín a hlinitých písků. Na těchto sedimentech se pak nacházejí antropogenní navážky. Podzemní voda je vázaná na horniny prekambrického stáří. Provedenými sondami nebyla podzemní voda zastižena. 4. Vyhodnocení výsledků průzkumu Na pozemku p.č. 1798/1, na kterém je plánována stavba sportovního centra bylo provedeno 16 sond do hloubky 0,8 m p.t., ze kterých byly odebrány vzorky půdního vzduchu. Vzorky byly odebrány injekční stříkačkou o objemu 150 ml a poté vloženy do detektoru radonu LUK 3C za účelem změření objemové aktivity 222 Rn. V následující tabulce jsou uvedeny vybrané statistické parametry z naměřených hodnot. Naměřené hodnoty OAR a jejich vyhodnocení hodnot je uvedeno v příloze č. 2. Sondy, ze kterých byly odebírány vzorky půdního vzduchu, byly hloubeny v nepravidelné síti, tak aby co nejvíce pokryly zastavěnou plochu. Situace odběrných bodů je uvedena v příloze č. 3. Tabulka č.1: Statistické vyhodnocení naměřených hodnot objemové aktivity 222 Rn ukazatel jednotka hodnota minimální naměřená hodnota kbq/m 3 59,2 maximum naměřená hodnota kbq/m 3 117,4 průměrná hodnota kbq/m 3 81,4 medián - 79,9 směrodatná odchylka - 15,5 pořadí třetího kvartilu - 12,3 třetí kvartil C A kbq/m 3 88,8 Z výsledků uvedených v tabulce č. 1 je patrné, že hodnota třetího kvartilu c A je 88,8 kbq/m 3. V rámci IG průzkumu byly na lokalitě vyhloubeny inženýrsko-geologické sondy. Dle sdělení přítomného geologa Ing. Pavla Ziky, CSc. se na lokalitě nacházejí navážky, charakteru kamenitopísčitých hlín s obsahem stavební suti (cihly, keramické střepy). Petrografický popis svrchní části horninového prostředí je uveden v následující tabulce.
6. Poučení Znění odstavce 4 6 Atomového zákona (Zákon č. 18/1997 Sb. ve smyslu novely z roku 2002): Pokud se stavba (s obytnými nebo pobytovými místnostmi) umísťuje na pozemku s vyšším než nízkým radonovým indexem, musí být stavba preventivně chráněna proti pronikání radonu z geologického podloží. Podmínky pro provedení preventivních opatření stanoví stavební úřad v rozhodnutí o umístění stavby, nebo ve stavebním povolení 7. Komentář Protože bylo prokázáno, že se nejedná o stavební pozemek s nízkým radonovým indexem, pro ochranu staveb na pozemku s vysokým radonovým indexem se za dostatečné protiradonové opatření dle ČSN 73 0601 považuje: a) provedení všech kontaktních konstrukcí v 1. kategorii těsnosti, pokud koncentrace radonu v podloží nepřesáhne, pro středně propustné zeminy 140 kbq.m -3 b) instalace drenážního systému pod objektem v kombinaci s těsným provedením všech kontaktních konstrukcí při překročení 140 kbqm -3 pro středně propustné zeminy c) provedení všech kontaktních konstrukcí s ventilační vrstvou dle ČSN d) oddělení objektu od podloží odvětrávaným izolačním podlažím dle ČSN e) instalace nuceného větrání v kombinaci s těsným provedením všech kontaktních konstrukcí dle ČSN 73 0601 f) u objektů, v jejichž kontaktních podlažích se nenachází pobytové prostory, se postupuje dle ČSN 73 0601 Vysvětlivky : Způsob provedení protiradonových opatření navrhuje projektant. Konstrukce 1. kategorie těsnosti je stavební konstrukce, výrazně omezující konvekci vzduchu a snižující transport radonu difuzí pod hodnoty, vypočtené dle ČSN 73 0601, obsahuje vždy nejméně jednu vrstvu celistvé protiradonové izolace s plynotěsně provedenými prostupy. Přílohy: Příloha č. 1 Situace zájmového území Příloha č. 2 Naměřené hodnoty OAR Příloha č. 3 Situace odběrných bodů Příloha č. 4 Naměřené hodnoty OAR v ploše