GEOLOGIE PodloÏím je rozhraní cordieritick ch rul a slabûji metamorfovan ch hornin. Území leïí na údolním svahu s mohutn m skalním srubem, se strmou skalní stûnou a vrcholov m skalním hfibítkem. Na území rezervace vznikly kyselé hnûdé pûdy, reprezentované kambizemí typickou (nenasycenou), pod smrkov mi porosty kambizemí dystrickou. Na místních v chozech podloïních hornin leïí i typické (kambizemní) rankery s men ími ostrûvky velmi mûlk ch litozemí. Podél Hamerského potoka se vyvinul pás gleje typického. KVùTENA PfieváÏnou ãást rezervace kryje opadav listnat les s pfievahou buku (Dentario-enneaphylli-Fagetum), na krátkém suèovém svahu severov chodní ãásti je suèov les s dominantním javorem klenem (Lunario-Aceretum). Zbytek území jiï pokr vá umûle zaloïen porost s pfievahou smrku na dfiívûj ích polohách kvûtnat ch jedlobuãin. Bylinné patro je v listnaté ãásti bohaté, obsahuje zajímavé a ohroïené druhy napfi. omûj vlãí (Aconitum vulparia), dymnivku dutou (Corydalis cava), korálici trojklanou (Corallorhiza trifida), mûsíãnici vytrvalou (Lunaria rediviva), sasanku pryskyfiníkovitou (Anemonoides ranunculoides), Vzácn ucháã ãepcovit (Gyromitra infula) roste v kulturní smrãinû pfii okraji PR Broumovská buãina. SuÈov svah s mûsíãnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) a kapradí Dryopteris filix-mas. ãarovník prostfiední (Circaea intermedia) a ã. alpsk (C. alpina). ZVÍ ENA Sledování bezobratl ch, pfiedev ím hmyzu je zatím dosud velmi kusé. Z obratlovcû jsou nejzajímavûj í ptáci, mezi nimi dutinové druhy. Ze zajímav ch druhû byly ojedinûle zji tûny sluka lesní (Scolopax rusticola) a lejsek mal (Ficedula parva), v bezprostfiedním sousedství rezervace b valo po fiadu let pravidelnû obsazované hnízdo ãápa ãerného (Ciconia nigra). LESNICTVÍ Skalnat stupeà v centru pfiírodní rezervace bránil intenzivnûj ímu lesnickému ovlivnûní pûvodních porostû, ty v ak byly obklopeny umûl mi hospodáfisk mi porosty se smrkem. Porost rezervace je zafiazen do lesû zvlá tního urãení, lesnické obhospodafiování je omezeno na zásahy ve prospûch posílení pûvodního sloïení stromového patra. Plánovány jsou zásahy podporující pfiirozené zmlazení listnáãû. rezervace Broumovská buãina Prav svah údolí Hamerského potoka asi,5 km západnû od obce Broumov v âeském lese. Broumov 554 646 m V mûra: 6,7 ha Vyhlá eno: 988, novelizováno 997 Lesní porost s bukem a klenem a s bohat m bylinn m patrem. 456 TC
Okres Tachov KVùTENA Druhovû chud í acidofilní buãina. Pomûrnû chudé bylinné patro obsahuje vesmûs bûïné lesní druhy a typické prûvodní druhy kysel ch buãin svazu Luzulo-Fagion. ZVÍ ENA Mezi bûïn mi lesními druhy pfievaïují typiãtí obyvatelé listnat ch lesû, mezi ptáky dominují obyvatelé dutin. Byl zji tûn napfi. holub doupàák (Columba oenas). LESNICTVÍ Souãasn porost pochází z pfielomu 8. a 9. století, patrnû je místního pûvodu. Nynûj í stav vysoce pfiirûstav ch porostû je v sledkem kombinace místního genotypu buku a podmínek pfiirozeného stanovi tû. Lesní porost je zafiazen jako les zvlá tního urãení, není hospodáfisky vyuïíván a je ponechán samovolnému v voji. Nûkdej í potíïe s pfiirozen m zmlazováním buku po sníïení stavu jelení zvûfie pomíjejí, a proto se provádûjí jen omezená opatfiení na ochranu zmlazení. MAPA ÚZEMÍ strana 494 rezervace Buãina u Îìáru Lesní porost v blízkosti státní hranice asi 6 km jihozápadnû od obce Broumov a asi,5 km severozápadnû od osady Zadní Îìár, na vrcholu a jiïním svahu kóty Na v inû (788,8 m n. m.) v Rozvadovské pahorkatinû. Îìár 766 789 m V mûra: 6,77 ha Vyhlá eno: 95, novelizováno 998 Zbytek podhorského bukového porostu pralesovitého charakteru s charakteristickou vegetací. GEOLOGIE Horninové podloïí budují cordieritické ruly Ïdárského masivu. Zvûtralinov plá È má charakter vrcholového eluvia aï svahov ch sutí. Chránûné území leïí ve vrcholové ãásti krátkého pfiíãného hfibetu s mírnû zvlnûnou vrcholovou partií. V pûdním pokryvu pfievaïuje kambizem dystrická doprovázená kryptopodzolem rankrov m. Na sutích a silnû skeletovit ch svazích se vytvofiil ranker kambizemní s kambizemí rankrovou. Podhorsk bukov porost pralesovitého charakteru. PlavuÀ puãivá (Lycopodium annotinum). TC 3 457
Vysokokmenn bor ve stfiední ãásti âerno ínského boru. Zimostrázek alpsk (Polygaloides chamaebuxus). GEOLOGIE Horninov m podkladem jsou ãediãe a ãediãové tufy tfietihorního stáfií, prorá- Ïející okolní pfiemûnûné horniny svrchního proterozoika. Chránûné území leïí na velmi mírném svahu na v chodním úpatí sopeãné hory Vlãí hory (703,6 m n. m.). PÛdní pokryv je tvofien kyselou kambizemí typickou v asociaci s kambizemí dystrickou. místy se na podloïí bazick ch vyvfielin vytvofiila kambizem eutrofní. památka âerno ínsk bor Lesní porost na v chodním úpatí Vlãí hory (703,6 m n. m.), asi km jihozápadnû od obce âerno ín ve Stfiíbrské pahorkatinû. âerno ín KVùTENA Lesní porost je hodnocen jako kulturní ekosystém, v jehoï vegetaãním spektru se stfietávají prvky kyselé doubravy, kvûtnaté buãiny a lemová a plá Èová spoleãenstva. Velmi bohaté bylinné patro obsahuje témûfi 00 druhû, napfi. prhu arniku (Arnica montana), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), v. zelenav (P. chlorantha), kru tík irolist (Epipactis helleborine), hru tiãku zelenokvûtou (Pyrola chlorantha), jednokvítek velekvût (Moneses uniflora), hru tici jednostrannou (Orthilia secunda) a dal í. ZVÍ ENA Pouze bûïné druhy borov ch lesû. LESNICTVÍ Star borov porost se neli í od okolních bûïn ch hospodáfisk ch porostû. 50 50 m V mûra:, ha Vyhlá eno: 990, novelizováno 996 Borov porost s populacemi zvlá È chránûn ch druhû rostlin. Lesní porost je zafiazen do lesû zvlá tního urãení, lesnické obhospodafiování je omezeno pouze na pfiípadné kalamitní tûïby. Zatím je porost ponecháván ve stavu pfiíznivém bohatému bylinnému patru. BIBLIOGRAFIE 96, 97, 303 MAPA ÚZEMÍ strana 494 458 TC 4
rezervace Diana Lesní porost vrcholové plo iny na Tfiískolupském vrchu (530,0 m n. m.) a na jeho severním a v chodním svahu nad údolím Katefiinského potoka západnû od osady Diana v Katefiinské kotlinû. Rozvadov 500 53 m V mûra: 0,4 ha Vyhlá eno: 933, pfiehlá eno 998 Kvûtnatá buãina pralesovitého charakteru, jeden z nejhodnotnûj ích pfiirozen ch podhorsk ch porostû v âeském lese. tvofien lípou malolistou (Tilia cordata), dubem letním (Quercus robur) a vysazen m jírovcem maìalem (Aesculus hippocastanum). Díky pralesovitému charakteru porostu je zde bohatství hub (nalezeno pfies 00 druhû), mezi nimi je popsání nového druhu títovky dianské (Pluteus dianae) a nález hou- Ïovce Pilátova (Lentinellus pilatii), coï je první nález po popsání tohoto druhu. títovka stinná (Pluteus umbrosus) má odtud ãtvrt doloïen v skyt v âechách, pevník plstnat (Stereum subtomentosum) zde byl nalezen v âechách poprvé. RovnûÏ seznam cévnat ch rostlin zji tûn ch v rezervaci je mimofiádnû bohat a ãítá skoro 50 druhû. Za zmínku stojí pérovník p trosí (Matteuccia struthiopteris), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), áron plamat (Arum maculatum), l kovec jedovat (Daphne mezerum), kyãelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), k. cibulkatá (D. bulbifera) ahra- chor jarní (Lathyrus vernus). Okres Tachov pa ãerného (Ciconia nigra) na stromû vzdáleném asi 50 m od okraje rezervace. Ojedinûle byla v hnízdním období zji tûna sluka lesní (Scolopax rusticola). U savcû je vyslovenou zvlá tností zji tûní bûlozubky bûlobfiiché (Crocidura leucodon) v biotopu pro ni naprosto netypickém. V ir ím okolí rezervace se také v roce 967 zdrïoval jedin los (Alces alces), kter se zatoulal aï do této oblasti. LESNICTVÍ Porost je jiï velmi dlouho obhospodafiován odli nû od okolních hospodáfisk ch lesû, pfied vznikem rezervace zde dlouho byla obora. Dlouhodobé pfierûstání má za následek nedostateãné zastoupení mlad ích vûkov ch tfiíd hlavních dfievin a tím v razné naru ení struktury porostu. VYUÎITÍ Porost je zafiazen do lesû zvlá tního urãení. Na pfielomu 80. a 90. let 0. století byly v jiï dfiíve naru ené rezervaci provedeny nevhodné tûïební zásahy, mající za úãel asanovat kûrovcovou hmotu. V souãasné dobû se realizují zásahy smûfiující k ochranû pfiirozeného zmlazení (oplocením) a v sadbû autochtonních sazenic cílov mi stanovi tními dfievinami. Cílem je podpora vût í prostorové diferenciace porostu a jeho pfiibliïování pfiirozenému stavu. POZNÁMKA Les patfiil k panství kolem hradu Pfiimda, takïe od poloviny 7. století patfiil do vlastnictví rodu KolowratÛ. Jemu také patfií lesy srezervací Diana dodnes, samozfiejmû s nucenou pfiestávkou mezi roky 945 a 99. Rezervace se ocitla i v literatufie o obofie, z níï vznikla, pí e Jindfiich imon Baar ve své povídce estnácterák. GEOLOGIE Chránûné území budují sillimaniticko-biotitické pararuly s cordieritem. Na nich se vytvofiilo spektrum subtypû hnûd ch pûd (kyselá kambizem typická), ojedinûle se znaky oglejení (kyselá kambizem pseudoglejová). Periodicky aï trvale zamokfiené polohy pokr vají typické (kambické) pseudogleje a gleje. KVùTENA Lesní porost v severní ãásti pfiírodní rezervace byl charakterizován jako zbytek kvûtnaté buãiny Dentario enneaphylli-fagetum. Tento typ porostu pfiechází mozaikovitû do v raznû chud í buãiny, kde v bylinném patfie dominuje tufiice tfieslicovitá. Do okrajov ch ãástí vniká náletem smrk. V nejjiïnûj ím cípu rezervace je porost ZVÍ ENA Na území pfiírodní rezervace byli systematiãtûji sledováni jen obratlovci. Z bezobratl ch má velk v znam nález vzácného roháãe Ceruchus chrysomelinus, indikátora zachoval ch porostû. Zvelmi bohatého spoleãenstva ptákû je v znamn v skyt lejska ãernohlavého (Ficedula hypoleuca), l. malého (F. parva), holuba doupàáka (Columba oenas), krutihlava obecného (Jynx torquilla) a hnízdûní ãá- BIBLIOGRAFIE 3, 8,, 3, 6, 8, 73, 84, 03, 39, 347, 348, 349, 35, 408, 409, 44, 44 Zbytek kvûtnaté kyãelnicové buãiny (Dentario enneaphylli-fagetum). TC 5 459
GEOLOGIE Horninov podklad území tvofií drobnozrnné aï stfiednû zrnité muskoviticko-biotitické Ïuly. Kvartérní sedimenty tvofií písãité nebo písãito-jílovité svahoviny a ra elina. Ra elini tû se nachází v úvalovitém údolí pfii západním úpatí Skláfiského vrchu (76,8 m n. m.), pfii pramenech Hraniãního potoka. Mezi pûdami pfievládá organozem typická (glejová) pfiecházející po okrajích do organozemních (typick ch) glejû. Ve svaïit ch polohách na hydromorfní pûdy navazují oglejené kryptopodzoly (místy aï podzoly). KVùTENA V centru rezervace je zachován reprezentativní porost vrchovi tních ra elini È Lesní ra elini tû vrchovi tního typu. Rojovník bahenní (Ledum palustre). Pino rotundatae-sphagnetum s dominantní borovicí blatkou (Pinus rotundata). Obklopen je rozsáhl mi, vût inu rezervace vyplàujícími porosty ra eliníkov ch smrãin Sphagno-Piceetum. Ze zajímav ch druhû je jistû na prvním místû rojovník bahenní (Ledum palustre), hojná je borûvka baïinná (Vaccinium uliginosus), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), icha ãerná (Empetrum nigrum) aj. ZVÍ ENA Obvyklé lesní druhy obratlovcû. Za zmínku stojí mimofiádnû hojn v skyt ãíïka lesního (Carduelis spinus) a jedno z prvních zahnízdûní ãeãetky zimní (Carduelis flammea) vâeském lese. LESNICTVÍ Lesní porost byl zasaïen v období tûsnû po. svûtové válce poïárem. V posledních desetiletích se do nûj jiï hospodáfisky nezasahuje. VYUÎITÍ Ra elini tû nebylo nikdy tûïeno. V roce 96 proveden prûzkum loïiska ra eliny. V 70. letech byl eliminován smrk z blatkového boru a byly oploceny vhodné plochy pro podporu pfiirozeného zmlazení. Nyní je porost plnû ponechán samovolnému v voji. BIBLIOGRAFIE 6, 5, 35, 35, 353, 354 rezervace Farské baïiny Lesní ra elini tû na západním úpatí Skláfiského vrchu (76,8 m n. m.) asi 3 km jihozápadnû od obce Lesná, severnû od silnice z Lesné do samoty Stará KníÏecí HuÈ. Jedlina 730 750 m V mûra: 66,07 ha Vyhlá eno: 973, pfiehlá eno 997 Ra elini tû vrchovi tního typu s charakteristick mi Ïiv mi spoleãenstvy a s nejrozsáhlej ím porostem borovice blatky v âeském lese. 460 TC 6
Okres Tachov rezervace Hradi Èsk vrch Lesní porosty na vrcholu a jiïním svahu Hradi Èského vrchu (63, m n. m.) nad osadou Okrouhlé Hradi tû vpernarecké pahorkatinû. Okrouhlé Hradi tû GEOLOGIE Území pfiírodní rezervace leïí na rozsáhlém neovulkanickém (leucitick bazanit) stolovém Hradi Èském vrchu (63, m n. m.) a na jeho pfiíkrém jiïním svahu se 58 63 m V mûra: 8,47 ha Vyhlá eno: 990, pfiehlá eno 996 Ukázka druhovû bohat ch teplomiln ch pfiirozen ch lesních smí en ch porostû na ãediãovém v levu. skalnat mi hfibítky, mrazov mi sruby, balvanov mi proudy apod. Na svahovinách bazick ch hornin leïí eutrofní kambizemû, na skalnat ch v chozech resp. mûlk ch pûdních pfiekryvech ty- pické (litické) rankery. V okolí rezervace navazují typické kambizemû (nasycené i kyselé). KVùTENA Vrezervaci se zachovaly stromové porosty blíïící se zfiejmû pûvodním spoleãenstvûm. Na temeni je porost více ovlivnûn lidskou ãinností, takïe na místû pûvodní jedlobuãiny nacházíme nejrûznûj í typy porostû, z nichï kultivovaná buãina na vrcholu je hodnotitelná jako derivát as. Tilio cordatae- -Fagetum. NíÏe na jiïním svahu jsou místy vyvinuty porosty teplomiln ch doubrav as. Sorbo torminalis-quercetum avdol- ní ãásti svahu jsou habrové doubravy as. Melampyro nemorosi-carpinetum. V bohatém bylinném patfie hájového charakteru je ze zvlá tû chránûn ch druhû pfiítomna jen lilie zlatohlávek (Lilium martagon). ZVÍ ENA Hmyzí spoleãenstvo je známo jen zãásti, trochu pfiekvapivé je, Ïe dosud nebyly zji tûny teplomilné druhy typické pro doubravy. K nejzajímavûj ím nálezûm patfií krytohlav Cryptocephalus frontalis, kovafiíci Procraerus tibialis a Idolus picipennis indikující nenaru ené star í porosty. Z namátkového ornitologického prûzkumu uvedeme jen ojedinûl v skyt Ïluvy hajní (Oriolus oriolus) a hnízdûní vãelojeda lesního (Pernis apivorus) nedaleko rezervace. LESNICTVÍ Do roku 990 byly porosty Hradi Èského vrchu lesem hospodáfisk m, proto dne - ní stav ilustruje dosti necitlivé zásahy do pûvodních porostû. Na úboãí a úpatí jde o les ochrann, vminulosti minimálnû ovlivnûn, coï usnadàuje návrat k jeho pfiirozenému stavu. VYUÎITÍ Dnes jsou v echny porosty v kategorii lesû ochrann ch, je tedy zaji tûn jejich neru en samovoln v voj. Jedin m naru ením je vniknutí tûdfience odvislého do ãásti rezervace a blízkost ohnisek dal- ích invazních druhû bol evníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum) atrnovníku akátu (Robinia pseudacacia). POZNÁMKA V bezprostfiedním okolí rezervace jsou rozsáhlá nalezi tû dokladû keltského osídlení. Druhovû bohaté smí ené lesní porosty na bazanitovém v levu Hradi Èského vrchu. TC 7 46
GEOLOGIE Území rezervace je témûfi celé tvofieno fluviálními náplavy na krystalinickém podloïí, v jeho centru dochází k vût í akumulací vod a vznikají zde zra elinûlé zeminy aï ra eliny. Rezervace leïí na holorovinû v mûlkém údolí bezejmenného pravovostranného pfiítoku Katefiinského potoka. Plo nû nejvíce roz ífien m pûdním typem je zde organozem typická (glejová) s rûzn m stupnûm rozkladu organick ch látek. V ochranném pásmu leïí typické pseudogleje a typické (organozemní) gleje. KVùTENA Smrkov porost vrezervaci se pfiíli neodli uje od okolních hospodáfisk ch porostû. Na západním okraji v ak v ochranném pásmu rostou pfiirozené porosty pfiifiaditelné do rohozcov ch smrãin (Mastigobryo- -Piceetum). Vrezervaci jsou tfii jezírka zarûstající ra eliníkov mi spoleãenstvy Carici rostratae-sphagnetum apiculati, dále spoleãenstvy Eriophorum angustifolium-sphagnum recurvum a porosty s dominancí klikvy bahenní zafiazené ke sva- Jedno ze tfií ra elinn ch jezírek v lesním vrchovi ti. zu Sphagnion medii. Ze zvlá - tû chránûn ch druhû tu rostou rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), klikva bahenní (Oxycoccus palustris) a ostfiice plstnatoplodá (Carex lasiocarpa). Z dal ích druhû je v znamná napfi. bafiiãka bahenní (Triglochin palustre) a zábûlník bahenní (Comarum palustre). ZVÍ ENA Fauna bezobratl ch nebyla dosud dûkladnûji zkoumána, Ïijí tu bûïné lesní druhy obratlovcû. LESNICTVÍ Typologicky je stanovi tû zafiazeno jako borová smrãina na kysel ch ra elinách. Díky znaãnému odvodnûní okolí jezírek je dnes rezervace obklopena umûle vysazenou smrãinou (aï na men í fragmenty pfiirozen ch smrãin v ochranném pásmu). VYUÎITÍ Lesní porost je zafiazen do lesû zvlá tního urãení, lesnické obhospodafiování je omezeno. Odvodnûní ir ího okolí znaãnû naru ilo vegetaci v jezírcích a ohrozilo jejich dal í pfiirozen v voj. Proto byly v roce 998 realizovány zásahy smûfiující k opûtovnému zlep ení hydrologick ch pomûrû. BIBLIOGRAFIE 50, 6, 300 rezervace Jezírka u Rozvadova Lesní ra elini tû u státní hranice 6 km jiïnû od obce Rozvadov v âeském lese. Rozvadov 495 497 m V mûra: 6,3 ha Vyhlá eno: 984, pfiehlá eno 997 Hluboké lesní ra elini tû s tfiemi jezírky hostícími typická ra elini tní spoleãenstva. 46 TC 8
Okres Tachov památka Krasíkov Svahy pod vrcholem vrchu Krasíkov (63,6 m n. m.) km západnû od obce Koka ice v Krasíkovské vrchovinû. Koka ice 60 634 m V mûra: 4,4 ha Vyhlá eno: 997 Soubor polopfiirozen ch teplomiln ch spoleãenstev na v razné vulkanické ãediãové kupû s populací vstavaãe bledého. KVùTENA Cel vrch Krasíkov je porostl kefiovit mi formacemi z okruhu svazu Berberidion, na jiïním svahu je úsek subxerofilní doubravy (Sorbo torminalis-quercetum). Na svazích rostou fragmenty nelesní vegetace podsvazu Coronillo variae-festucenion rupicolae a lemová spoleãenstva Trifolio medii-agrimonietum. Ve tûrbinách ãediãov ch blokû ve svahu nad údolím potoka Hadovky jsou fragmenty Asplenietum septentrionalis, obvodové zazemnûné ãásti kamenn ch polí osidlují spoleãenstva Epilobio-Geranietum robertiani. Mimofiádnû v znamn je v skyt vstavaãe bledého (Orchis pallens), z chránûn ch druhû byla dále nalezena pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea) alilie zlatohlávek (Lilium martagon). ZVÍ ENA Poznatky jsou zatím jen fragmentární. Z obratlovcû byly zji tûny bûïné kfiovinné druhy, zajímavé nálezy mûïe pfiinést prûzkum teplomiln ch bezobratl ch, pfiedev ím hmyzu. trvale udrïet na pfiíkr ch svazích dfievinné porosty. VYUÎITÍ Lesnické hospodafiení je vedeno v souladu s posláním pfiírodní památky. Na vrcholové plo inû kopce je zfiícenina hradu, která je trvale nav- tûvována. Pfiíkrost svahû a neprostupnost dfievinn ch porostû v ak chrání území pfiírodní památky pfied po kozováním náv tûvníky. GEOLOGIE Vrch Krasíkov je tvofien tûlesem ãediãov ch hornin tfietihorního stáfií, tvofiících v raznou elevaci mezi okolními slabû pfiemûnûn mi horninami svrchního proterozoika. Na povrchu leïí eutrofní kambizemû spolu s ojedinûl mi mûlk mi pokryvy typick ch, místy aï litick ch rankerû. V okolí chránûného území se na metamorfikách vytvofiily typické (nasycené i kyselé) kambizemû. LESNICTVÍ Dfievinn porost na svazích vrchu Krasíkov vznikl sekundární sukcesí na odlesnûn ch svazích kolem hradu poté, co hrad ztratil vojensk v znam. Dnes jsou porosty vedeny jako les ochrann se snahou Celkov pohled na vrch Krasíkov od západu, v popfiedí Domaslav. Vstavaã bled (Orchis pallens). TC 9 463
GEOLOGIE Území rezervace budují muskoviticko-biotitické pararuly se sillimanitem. Nachází se na mírnû uklonûném eroznû denudaãním svahu holoroviny v pramenné oblasti pravého pfiítoku Celního potoka, pfii severov chodním úpatí vrchu Havran (894, m n. m.). Na povrchu leïí ponejvíce organozemní gleje, pfiíp. ra elinné variety typického gleje, v celcích s organozemí glejovou (místy typickou). V okolí se na svahovinách metamorfik vyvinuly ra elinné variety oglejen ch kryptopodzolû. KVùTENA Podmáãené smrãiny s chud m podrostem (Mas- tigobryo-piceetum a Sphagno- -Piceetum). V pomûrnû chudém bylinném patfie jsou pfiítomny Ïebrovice rûznolistá (Blechnum spicant), plavuà vidlaãka (Lycopodium clavatum), p. puãivá (L. annotinum), ãarovník prostfiední (Circaea intermedia) a ã. alpsk (C. alpina). ZVÍ ENA Vúzemí byly zji tûny jen bûïné lesní druhy. LESNICTVÍ V dobû pfied vyhlá ením rezervace byl porost bûïnû obhospodafiován, ne v ak pfiíli intenzivnû (blízkost hranice). Pfiesto bylo vytûïeno vût í mnoïství dfieva a ráz lesa byl ãásteãnû naru en. Po vyhlá ení se porost ponechává samovolnému v voji. rezervace KfiíÏov kámen Lesní porost v centrální ãásti âeského lesa pfii státní hranici se Spolkovou republikou Nûmecko u hraniãního pfiechodu KfiíÏov kámen, asi km severov chodnû od vrchu Havran (894, m n. m.). PavlÛv Studenec 89 84 m V mûra: 9,3 ha Vyhlá eno: 973, pfiehlá eno 997 Horsk porost podmáãen ch smrãin. Horsk porost podmáãen ch smrãin. âarovník prostfiední (Circaea intermedia). VYUÎITÍ Porost je zafiazen do lesû zvlá tního urãení a ponechán samovolnému v voji. Souãasn stav jelení zvûfie v okolí jiï pfiíli neohroïuje pfiirozené zmlazení, pfiesto je doposud oplocována zmlazená jedle. 464 TC 0
Okres Tachov památka Mar ovy Chody Okraj lesa asi 300 m jiïnû od osady Mar ovy Chody utachova, pod svahovou kótou 605,8 m n. m. v âeském lese. Mar ovy Chody GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí na severozápadním svahu hfibetû Ú avsk vrch (675 m n. m.) a Václavsk kopec (674,9 m n. m.) v âeském lese. 530 536 m V mûra:,4 ha Vyhlá eno: 987, pfiehlá eno 996 Ra elinná louãka se vzácn mi a chránûn mi druhy rostlin. Jeho podloïí budují biotitické migmatitické pararuly se sillimanitem. Chránûné území leïí vpramenné oblasti malého vodního toku, nachází se zde ma- lé vrchovi tû. Zamokfienou ãást území pokr vá organozem glejová v asociaci s navazujícím glejem organozemním (místy ra- elinnou varietou typického gleje). Okolo louãky leïí na su ích stanovi tích kyselá kambizem pseudoglejová. KVùTENA Chránûné území je jednou z nemnoha lokalit vâeském lese, kde je uvádûna asociace Sphagno warnstorfiani-eriophoretum latifolii. Na nûkter ch ãástech území pfievládá vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), na jin ch ostfiice zobánkatá (Carex rostrata), o. obecná (C. nigra), o. prosová (C. panicea) a o. Davallova (C. davalliana). Velmi v znamn je porost kru tíku bahenního (Epipactis palustris), vyskytují se vemeníãek zelen (Coeloglossum viride), prstnatec listnat (Dactylorhiza longebracteata), p. májov (D. majalis), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), kru tík irolist (Epipactis helleborine), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), bradáãek vejãit (Listera ovata), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), v ivec bahenní (Pedicularis palustris), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), vrba rozmar nolistá (Salix rosmarinifolia), zábûlník bahenní (Comarum palustre) a dal í. ZVÍ ENA Soustavn prûzkum zatím nebyl proveden. VYUÎITÍ Území pfiírodní památky není hospodáfisky vyuïíváno. ProtoÏe by dfievinná sukcese vytlaãila dosavadní spoleãenstva, je pravidelnû odstra- Àován kefiov nálet a ra elinná louãka je obãas kosena. Ideální by bylo aspoà její su í ãásti extenzivnû vypásat. BIBLIOGRAFIE 300 Ra elinná louãka na okraji lesa jiïnû od obce Mar ovy Chody. Kru tík bahenní (Epipactis palustris). TC 465
GEOLOGIE Horninov podklad budují Ïuly borského masivu, pfiekryté kvartérními, fluviálními sedimenty písãitohlinitého charakteru. Rybník le- Ïí v závûru plochého údolí s kaskádou rybníkû. V okolí rybníka vznikly hydromorfní pûdy typické gleje a pseudogleje. KVùTENA V litorále rybníka dominují porosty vysok ch ostfiic. Hojnû a na znaãné plo e tu roste asociace Caricetum gracilis, vzácnû Caricetum vesicariae a Caricetum goodenowii. Pozoruhodn je v skyt ptaãince bahenního (Stellaria palustris). Jsou zde porosty se skfiípinou lesní (Scirpus sylvaticus) auol ového lesíka na jihozápadním bfiehu luãní lado s metlicí trsnatou (Deschampsia cespitosa). SloÏení litorálních porostû podléhá pomûrnû razantním zmûnám, zdá se v ak, Ïe nemusí mít v znamn vliv na moïnosti hnízdûní vodních ptákû. ZVÍ ENA Hnízdí tu bûïné druhy vodních ptákû typick ch pro tuto oblast. Obãas zahnízdí nûkteré vzácné druhy, napfi. be- V znamné hnízdi tû vodních ptákû v rybniãní oblasti Tachovské brázdy. kasina otavní (Gallinago gallinago), ãírka modrá (Anas querquedula), ã. obecná (A. crecca), kopfiivka obecná (A. strepera), lïiãák pestr (A. clypeata), moták pochop (Circus aeruginosus) arákosník velk (Acrocephalus arundinaceus). Z regionálního hlediska je zajímavá nejvût í hnízdní kolonie racka chechtavého (Larus ridibundus), ãítající je tû pfied lety aï 500 hnízdících párû, kombinovaná s kolonií potápek ãernokrk ch (Podiceps nigricollis), ãítající v 70. letech aï 0 párû. Dnes kolonie prakticky úplnû zmizela. V 60. letech byl zaznamenán ojedinûl pokus o zahnízdûní kolihy velké (Numenius arquata). LESNICTVÍ Na jiïním bfiehu rybníka je ol ina, v dfiívûj í dobû podsazená smrkem. Nyní byla zafiazena do kategorie lesû zvlá tního urãení s tím, Ïe bude posílena její funkce ekostabilizaãní na úkor funkce hospodáfiské. rezervace Mûlk rybník Rybník mezi pastvinami asi km v chodnû od Ïelezniãního nádraïí v obci Staré Sedli tû v Tachovské brázdû. Staré Sedli tû VYUÎITÍ Rybník je bûïnû rybáfisky obhospodafiován. Bylo vylouãeno vyhrnování bfiehû mechanizací. V okolí jsou dnes v ochranném pásmu pastviny a tak nehrozí nebezpeãí velké eutrofizace rybníka. Dokonãuje se likvidace bol evníku velkolepého (Heracleum mantegazzianum). Pfiedpokládá se, Ïe rybníky Sedli tské rybniãní soustavy v oblasti Tachovské brázdy vznikly v dobû pohusitské, ve druhé polovinû 5. století. Patfií 495 m V mûra: 7,94 ha Vyhlá eno: 984, pfiehlá eno 996 Rybník Sedli Èské rybniãní soustavy v oblasti Tachovské brázdy, v znamné hnízdi tû vodních ptákû. tedy k nejstar ím ãesk m rybníkûm. BIBLIOGRAFIE 6, 30, 350, 355, 357, 40, 4 466 TC
Okres Tachov památka Milov Zra elinûlá louka asi km západnû od obce Pfiimda, vprameni ti Václavského potoka v údolí pod silnicí Pfiimda Rozvadov u b valé osady Milov v Pfiimdském lese. Pfiimda 630 638 m V mûra: 0,74 ha Vyhlá eno: 990, pfiehlá eno 996 Svahové prameni tû s druhovû diverzními spoleãenstvy. GEOLOGIE Území pfiírodní památky leïí v úvalovitém údolí pramenné ãásti Václavského potoka. Jeho horninov m podkladem jsou cordieritické ruly. Chránûné území pokr vá spektrum zra elinûl ch glejû (glej organozemní, ra elinná aï zbahnûlá varieta typického gleje), s lokálními pfiechody do organozemû glejové. KVùTENA Prameni tû je pokryto pfiedev ím porosty s kalcitolerantními ra eliníky (Sphagno warnstorfiani-eriophoretum latifolii). Okrajovû byla zji tûna spoleãenstva ze svazu Molinion z blízkosti Sanguisorbo-Festucetum commutatae a nev raznû vyvinut porost Caricetum rostratae. Z jednotliv ch druhû je patrnû nejcennûj í kru tík bahenní (Epipactis palustris). ZVÍ ENA Zatím byl zji tûn jen v skyt nûkter ch obojïivelníkû, napfi. ãolka horského (Triturus alpestris), ã. obecného (T. vulgaris) a skokana hnûdého (Rana temporaria). VYUÎITÍ Území pfiírodní památky není hospodáfisky vyu- Ïíváno. ProtoÏe by nálet dfievin zlikvidoval prostfiedí pro dosavadní bylinná spoleãenstva, je pravidelnû odstraàován. Ideálním stavem by bylo zavedení extenzivní fiízené pastvy. BIBLIOGRAFIE 359 Svahové prameni tû Václavského potoka. Zábûlník bahenní (Comarum palustre) je typick m druhem svahov ch prameni È. TC 3 467
GEOLOGIE Území národní pfiírodní památky je tvofieno irok m ploch m miskovit m prameni tûm na horním toku Spáleného potoka a na pfiilehlé holorovinû âeského lesa. Jeho horninové podloïí budují muskoviticko-biotitické a sillimanitické pararuly. Ra elinné pûdy reprezentuje organozem glejová (místy aï typická), která po okrajích pfiechází do typick ch (organozemních) glejû. V su ích polohách vznikly kyselé kambizemû kambizem dystrická s pfiidru- Ïen m kryptopodzolem typick m. KVùTENA Neobhospodafiované mokfiadní a zra elinûlé louky s bohatou mozaikou rostlinn ch spoleãenstev. V nejvlhãích místech u potoka jsou porosty Caricetum rostratae, hlavní ãást chránûného území pokr vají porosty s dominací ostfiice obecné (Carex nigra), aè jiï jsou to porosty patfiící k asociaci Caricetum goodenowii nebo chudá spoleãenstva s ostfiicí obecnou a smilkou tuhou (Nardus stricta). Místy se vytvofiily bultovité porosty se suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum) ara- eliníky (Sphagnum spp.), pfiedstavující degradované spoleãenstvo svazu Sphagnion medii. Na vlastním prameni ti je spoleãenstvo, jeï lze zafiadit k asociaci Carici rostratae-sphagnetum apiculati. Ze zajímav ch druhû Îebrovice rûznolistá (Blechnum spicant) roste na hranicích avochranném pásmu NPP Na po- Ïárech. Ojedinûlá luãní enkláva v âeském lese je biotopem tetfiívka obecného (Tetrao tetrix). 3 Ra elini tû se suchop rem pochvat m (Eriophorum vaginatum). je tfieba zmínit rosnatku okrouhlolistou (Drosera rotundifolia), vachtu trojlistou (Menyanthes trifoliata), v ivec ladní (Pedicularis sylvatica), plavuník zplo - tûl (Diphasiastrum complanatum), prhu arniku (Arnica montana), klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), tuãnici obecnou (Pinguicula vulgaris) a vrbu plazivou (Salix repens). ZVÍ ENA Nejcennûj ím Ïivoãi n m druhem je nepochybnû tetfiívek obecn (Tetrao tetrix). AÏ do roku 995 zde Ïila ucelená rozmnoïující se izolovaná populace ãítající cca 0 exempláfiû. Dále zde pravidelnû hnízdí bekasina otavní (Gallinago gallinago), Ïije tu Èuh k obecn (Lanius collurio) avelmi hojná je lindu ka luãní (Anthus pratensis). Na ostrûvcích dfievin byly zji tûny dva vzácnûj í druhy mandelinek Cryptocephalus decemmaculatus a C. distinguendus azobonosky Deporaus mannerheimi. Pozoruhodn je téï v skyt vzácné vlhkomilné plo tiãky Ligyrocoris sylvestris. VYUÎITÍ V souãasné dobû je území národní pfiírodní památky vylouãeno ze zemûdûlského obhospodafiování. Zfiejmû v dûsledku otevfiení turistického hraniãního pfiechodu v sousedství bylo hnízdûní tetfiívka naru eno. V souãasné dobû probíhá Národní pfiírodní památka dlouhodob pfieshraniãní projekt ve spolupráci se Spolkovou republikou Nûmecko s pokusem vytvofiit podmínky k obnovení jeho hnízdûní. Národní pfiírodní památka Na poïárech pfiímo navazuje pfies státní hranici na Na poïárech Louky jiïnû od b valé obce Jedlina (Neulosimtal) mezi silnicí Rozvadov Stará KníÏecí HuÈ a státní hranicí vâeském lese. Jedlina 650 706 m V mûra: 78,88 ha Vyhlá eno: 99 Rozsáhlá zra elinûlá louka s populací tetfiívka obecného (Tetrao tetrix). nûmecké chránûné území Moorwälder bei Leßlohe, vyhlá ené rovnûï k ochranû hnízdního biotopu tetfiívka. BIBLIOGRAFIE 7 MAPA ÚZEMÍ strana 49 3 468 TC 4
Okres Tachov GEOLOGIE Horninové podloïí chránûného území buduje stfiednû zrnitá biotitickomuskovitická Ïula s nev raznû porfyrickou strukturou. rezervace leïí na pfiíkrém pravém svahu údolí bezejmenného pfiítoku Celního potoka, na nûmï je mrazov srub a ir í kamenn proud. Na kamenit ch aï balvanit ch v chozech Ïul se vytvofiily mûlké rankery (ranker typick a litick ). Západnû navazují tzv. Ïelezité pûdy (kryptopodzol rankrov ) s typick mi podzoly. Tok âerného potoka lemuje ve v chodní ãásti území glej organozemní. KVùTENA Porost pfiírodní rezervace tvofií acidofilní buãina se smrkem. Zahrnout jej lze do svazu Luzulo-Fagion a blíïí se druhovou skladbou asociaci Calamagrostio villosae-fagetum. Z ochranáfisky zajímav ch druhû se tu nachází vranec jedlov (Huperzia selago) a plavuà puãivá (Lycopodium annotinum). ZVÍ ENA Pouze bûïné lesní druhy. LESNICTVÍ Lesní porost byl jiï del í dobu pfied vyhlá ením ponecháván bez úmysln ch zásahû a také nyní je plnû ponechán samovolnému v voji. rezervace OstrÛvek Lesní porost na jihov chodním svahu údolí mezi Zlat m vrchem a KníÏecím vrchem, asi km severozápadnû od samoty OstrÛvek a asi 6 km západoseverozápadnû od obce Lesná v Pfiimdském lese. Rozkládající se dfievní hmota je jedním z ãlánkû pfiirozené obnovy a samovolného v voje lesa. PavlÛv Studenec 77 790 m V mûra: 5,5 ha Vyhlá eno: 973, pfiehlá eno 997 Smí en porost pralesovitého charakteru s pfievládajícím bukem. TC 5 469
GEOLOGIE rezervace se rozkládá v plochém úvalovitém údolí horního toku Skláfiského potoka a na pfiilehlé holorovinû âeského lesa. Jeho horninov m podkladem jsou biotiticko-muskovitické Ïuly. Podmáãené území pokr vají pfiedev ím hydromorfní pûdy glej organozemní (ra elinná varieta typického gleje) s pfiechodovou organozemí typickou (glejovou). Místy leïí ostrûvky typick ch (kambizemních) podzolû. Ra elinné bezlesí v podmáãené smrãinû âeského lesa. KVùTENA Smrkov porost na ra elinném substrátu je typickou ukázkou ra eliníkové smrãiny Sphagno-Piceetum, alternující s podmáãenou smrãinou Mastigobryo-Piceetum. Na otevfienûj- ích úsecích je v ra eliníkov ch smrãinách místy vtrou ena borovice blatka (Pinus rotundata). ZVÍ ENA Îijí tu jen bûïné lesní druhy obratlovcû. V zkum bezobratl ch dosud nebyl proveden. LESNICTVÍ Rezervace je souãástí rozsáhl ch podmáãen ch smrkov ch porostû, do kter ch se v posledních desetiletích pro patnou pfiístupnost díky podmáãenému podkladu a blízkosti státní hranice minimálnû zasahovalo. VYUÎITÍ VáÏn m ohroïením rezervace bylo odvodnûní b val ch zafiízení pro ostrahu státní hranice. Proto byl na napfiímeném úseku Skláfiského potoka lemujícím rezervaci proveden revitalizaãní zásah spoãívající ve vybudování hrázek zdrïujících pfiíli rychl odtok vody z rezervace. BIBLIOGRAFIE 49, 6, 359 rezervace Pavlova HuÈ Lesní porost u státní hranice,5 km jihozápadnû od b valé osady Pavlova HuÈ, asi 3 km jiïnû od hraniãního pfiechodu PavlÛv Studenec v âeském lese. PavlÛv Studenec 736 783 m V mûra: 3,8 ha Vyhlá eno: 990, pfiehlá eno 997 Zachovalá ukázka podmáãen ch ra eliníkov ch smrãin âeského lesa. 470 TC 6
Okres Tachov rezervace Pavlovická stráà Lev údolní svah údolí fieky MÏe u osady Josefova HuÈ proti Ïelezniãní zastávce Pavlovice, asi 00 m jihov chodnû od obce Vysoké Sedli tû, a pfiilehlá plo ina holoroviny v BezdruÏické vrchovinû. Vysoké Sedli tû GEOLOGIE Chránûné území leïí na okraji lestkovského granodioritového masivku, na jeho kontaktu s dvojslídn mi svory. Svahy jsou pokryty sutûmi hlavnû hlinito-kamenitého, ve v chodních ãástech hlinito-písãitého charakteru. Území je souãástí hluboko zafiíznutého údolí MÏe, zaujímá pfiíkré aï strmé svahy s hfibítky ukonãen mi skalkami. Nad hranou údolí je plo ina holoroviny BezdruÏické vrchoviny. Na území rezervace se vyvinuly hnûdé pûdy kyselá a nasycená kambizem typická, 430 50 m V mûra: 6,44 ha Vyhlá eno: 988, pfiehlá eno 997 Lesní porost místní pfiechodn typ mezi kysel mi a borov mi doubravami zdej í oblasti a teplomiln mi doubravami niï ích poloh. na sutích a v chozech skal hlavnû typické (kambizemní) rankery s litozemûmi. Podél MÏe a jejího pfiítoku v severní ãásti území leïí fluvizem typická. KVùTENA Ve stromovém patfie dominují druhy fiádu Quercetalia robori-petraeae avdolní ãásti rezervace fiádu Fagetalia sylvaticae pfieváïnû sdruhy svazu Carpinion. Bylinné patro je velmi bohaté, obsahuje mnohé zajímavé druhy, napfi. bûlozáfiku liliovitou (Anthericum liliago), sleziník se- verní (Asplenium septentrionale), s. ãerven (A. trichomanes), konvalinku vonnou (Convallaria majalis), kokofiík vonn (Polygonatum odoratum), náprstník velkokvût (Digitalis grandiflora), kostfiavu sivou (Festuca pallens), hrachor jarní (Lathyrus vernus), h. ãern (L. niger), panetfiesk skalní (Petrosedum reflexum), vikev ka- ubskou (Vicia cassubica), v. hrachovitou (V. pisiformis) a rû- Ïi keltskou (Rosa gallica). ZVÍ ENA Zatím jen zbûïn prûzkum odhalil nûkteré vzácnûj í druhy ptákû, napfi. s ãka obecného (Athene noctua) a v ra velkého (Bubo bubo), hnízdícího v bezprostfiedním okolí rezervace a ledàáãka fiíãního (Alcedo atthis) na fiece pod rezervací. Z bezobratl ch tu byli zji tûni subatlant tí nosatci Apion immune a Sitona regensteinensis, vázaní na porosty janovce. První z nich zde má jedinou ze dvou znám ch ãesk ch lokalit. Na podrobné zoologické zhodnocení rezervace je tû ãeká. LESNICTVÍ Strmé skalnaté svahy údolí MÏe vïdy bránily intenzivnímu lesnickému hospodafiení, v souãasné dobû je chránûné území zafiazeno do kategorie lesû ochrann ch, takïe hospodafiení je zamûfieno na zabezpeãení trvalého porostu. VYUÎITÍ Jedin m váïn m problémem rezervace bylo vniknutí trnovníku akátu. V letech 995 996 byly provedeny úspû né zásahy k jeho odstranûní. BIBLIOGRAFIE 8 Pfiechodov typ doubravy na levém bfiehu fieky MÏe. Na porostech janovce najdeme mezi mnoha druhy hmyzu téï nosatce Sitona regensteinensis. TC 7 47
GEOLOGIE Horninov podklad tvofií chloriticko-sericitick mi fylity svrchního proterozoika. Chránûné území leïí v hluboko zafiíznutém údolí Petrského potoka se skalnat mi sva- Staré porosty na skalnaté hranû srázu s v chozy fylitû jsou zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení. JiÏní svah Dolského potoka s pûvodními spoleãenstvy teplomiln ch doubrav. hy v BezdruÏické pahorkatinû. PÛdní pokryv tvofií kyselá a nasycená kambizem typická. Na mûlk ch v chozech kysel ch metamorfik místy leïí kambizemní rankery s kambizemí rankerovou. KVùTENA Ve spodní ãásti svahu jsou mezofilní doubravy blíïící se sloïením asociaci Melampyro nemorosi-carpinetum, v e se skladba mûní tak, Ïe porost lze zafiadit do svazu Genisto germanicae-quercion avegetaci na skalkách do svazu Dicrano-Pinion. Na dnû údolí u potoka je mûkk luh odpovídající asociaci Stellario-Alnetum glutinosae. Ze zajímav ch druhû rostou bûlozáfika liliovitá (Anthericum liliago), zimostrázek nízk (Polygaloides chamaebuxus), prvosenka vy í (Primula elatior), p. jarní (P. veris), jarmanka vût í (Astrantia major), jaterník trojlaloãn (Hepatica nobilis) aj. ZVÍ ENA BûÏné druhy doubrav a listnat ch lesû, za zmínku stojí napfi. strakapoud památka Petrské údolí Lev svah údolí Dolského (Petrského) potoka pod silnicí vedoucí ze Stfiíbra do Malovic, asi,5 km severoseverov chodnû od mûsta Stfiíbra ve Stfiíbrské pahorkatinû. Stfiíbro mal (Dendrocopos minor) a oupálek krátkoprst (Certhia brachydactyla). 386 440 m V mûra: 4,59 ha Vyhlá eno: 97 JiÏní svah hluboko zafiíznutého potoãního údolí s pûvodními spoleãenstvy typu teplomiln ch doubrav s druhovû pestr m bylinn m podrostem. LESNICTVÍ Strmé skalnaté svahy údolí Petrského potoka vïdy do znaãné míry bránily intenzivnímu lesnickému hospodafiení, pfiesto je i v chránûném území borov porost nad horní hranou údolí a smrkov porost v jiïním cípu. V souãasné dobû jsou porosty zafiazeny do kategorie lesû zvlá tního urãení, hospodafiení je zamûfieno na zabezpeãení trvalého porostu. VYUÎITÍ V 80. letech 0. století byl v pfiírodní památce men í úsek kalamitní tûïby. Dnes je zde v sadba s pfievahou dubu chránûná oplocením. Jinak zatím není tfieba zásahû do samovolného v voje. BIBLIOGRAFIE 6, 47 TC 8
Okres Tachov památka Pod ipínem Lev bfieh potoka Hadovky nedaleko nad jeho ústím do Úterského potoka, asi 00 m severozápadnû od obce Mydlovary ve Stfiíbrské pahorkatinû. Okrouhlé Hradi tû 387 390 m V mûra: 0,7 ha Vyhlá eno: 965, novelizováno 987 Lokalita s bohatou populací pérovníku p trosího (Matteuccia struthiopteris). GEOLOGIE památka je na dnû hluboko zafiíznutého údolí potoka. Jejím horninov m podkladem jsou fylitické bfiidlice a droby, pfiecházející aï do chloriticko-sericitick ch fylitû svrchního proterozoika. Vznikly tu pûdy typu kambizemí (nasycená kambizem typická). Potok lemují typické (kambické) gleje na kysel ch deluviofluviálních sedimentech. KVùTENA Chránûn porost pérovníku p trosího je v území PP vázán na úzk lem ol iny náleïející rekonstrukãní asociaci Stellario-Alnetum glutinosae. ZVÍ ENA Orientaãní entomologick prûzkum zjistil mj. v skyt pestfienky Rhingia campestris, hnojníka Aphodius reyi a mandelinky Chrysomela cuprea. VYUÎITÍ V souãasné dobû není zapotfiebí Ïádn ch zásahû aúzemí je ponecháno samovolnému v voji. BIBLIOGRAFIE 4, 6, Potok Hadovka. TC 9 473
GEOLOGIE Území rezervace leïí na svahu na tfietihorních (neogenních) jezernû-fiíãních sedimentech, do nichï v severním a v chodním okraji zasahují neovulkanické vyvfieliny. Na bazální polohy pískû nasedá sled ãist ch a písãit ch kaolinick ch jílû, které se zde dfiíve âasnû jarní aspekt luk leïících na jiïním úpatí Vlãí hory s hradem Volf tejnem u âerno ína. Vemeník zelenav (Platanthera chlorantha). tûïily pro keramickou v robu. Na vlhk ch loukách vznikly semihydromorfní aï hydromorfní pûdy (kyselá kambizem pseudoglejová, pseudoglej typick ), na su ích stanovi tích leïí kambizem dystrická a pelická. Svahoviny bazick ch hornin pokr vá kambizem eutrofní. rezervace KVùTENA V su ích ãástech louky pfievaïují ovsíkové porosty (Arrhenatheretum elatioris), na jednom místû byla zji tûna asociace Trifolio-Festucetum rubrae. Vlhké ãásti louky náleïí asociaci Sanguisorbo-Festucetum commutatae, okrajovû sem zasahuje téï Thymo-Festucetum a Trifolio medii-agrimonietum. Sukcesnû pokroãilej í stadia zaujímá asociace kfiovin Rhamno catharticae-cornetum sanguineae. Ze zajímav ch jednotliv ch druhû je nutno jmenovat hofieãek drsn SturmÛv (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana), bradáãek vejãit (Listera ovata), vstavaã osmahl (Orchis ustulata), vemeník dvoulist (Platanthera bifolia), hadilku obecnou (Ophioglossum vulgatum), prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), pûtiprstku ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), vemeník zelenav (Platanthera chlorantha), vemeníãek zelen (Coeloglossum viride). Vpo- sledních letech nebyl potvrzen dfiíve udávan v skyt vstavaãe kukaãky (Orchis morio) a hofice hofiepníku (Gentiana pneumonanthe). Pod Volf tejnem JiÏní úpatí Vlãí hory (703,6 m n. m.) u âerno ína pod hradem Volf tejn, asi,5 km severozápadnû od osady LaÏany a km jihozápadnû od obce âerno ín, v Pernarecké pahorkatinû. LaÏany ZVÍ ENA Ze vzácnûj ích druhû plo tic se v rezervaci vyskytuje knûïice Jalla dumosa alovãice Stalia boops. Zajímav je v skyt síènatky Tingis ampliata. Z broukû je udáván v skyt krasce Agrilus betuleti, slunéãka Ceratomegilla notata a stehenáãe Oedemera flavipes. Z pestfienek je zajímavá Blera fallax. Z obratlovcû zde b vala hojná kuàka Ïlutobfiichá (Bombina variegata), z ménû bûïn ch druhû ptákû jsou to strakapoud mal (Dendrocopos minor), Èuh k obecn (Lanius collurio) a È. ed (L. excubitor). 55 590 m V mûra: 6,48 ha Vyhlá eno: 984, pfiehlá eno 996 Vlhké louky s bohatstvím zvlá tû chránûn ch druhû rostlin, pfiedev ím vstavaãovit ch a hoficovit ch. VYUÎITÍ Od zfiízení je v rezervaci problém s absencí vypásání, které zdej í pfiírodní fenomény vytvofiilo. Od poloviny 80. let 0. století se v rezervaci odstraàují nálety kfiovin, od roku 987 se v rezervaci kosí. Pfies znaãné úsilí o udrïení zajímav ch druhû se situace stále zhor uje. Pokus o zaji tûní extenzivního vypásání se jeví jako poslední moïnost k udrïení hodnoty této rezervace. BIBLIOGRAFIE 6, 9, 97, 98, 99, 300, 303 MAPA ÚZEMÍ strana 494 474 TC 30
Okres Tachov rezervace Podkovák Jihozápadní svah vrchu Podkovák, asi,5 km jihozápadnû od obce Lesná v Katefiinské kotlinû. Lesná 705 70 m V mûra: 5,63 ha Vyhlá eno: 973, pfiehlá eno 997 Ra elini tû vrchovi tního typu s porosty borovice blatky. GEOLOGIE Ra elini tû leïí v mûlké sníïeninû holoroviny jihozápadnû od Pustého vrchu (745,0 m n. m.). Jejím horninov m podloïím jsou drobnozrnné aï stfiednû zrnité muskoviticko-biotitické Ïuly okraje rozvadovského Ïulového masivu. Na území ra elini tû se vytvofiila organozem typická (glejová) lemovaná po okrajích glejem organozemním a glejem typick m, varieta zbahnûl m). V blízkém okolí leïí typické podzoly se znaky oglejení. KVùTENA Ve v chodní ãásti rezervace je blatkov porost (Pino rotundatae-sphagnetum), zatímco v západní ãásti blatkové porosty jiï zvolna pfiecházejí v podmáãenou smrãinu (Mastigobryo-Piceetum). Ze zajímav ch druhû lze uvést klikvu bahenní (Oxycoccus palustris), borûvku baïinnou (Vaccinium uliginosum), suchop r pochvat (Eriophorum vaginatum), prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata), ichu ãernou (Empetrum nigrum) a kyhanku sivolistou (Andromeda polifolia). ZVÍ ENA BûÏné lesní druhy obratlovcû. Hnízdí zde ãíïek lesní (Carduelis spinus), ofie - ník kropenat (Nucifraga caryocatactes) a hojnû kfiivka obecná (Loxia curvirostra). LESNICTVÍ S ohledem na ra elini tní podmínky nebyl porost nikdy intenzivnû obhospodafiován. Dnes je zafiazen do kategorie lesa ochranného a ponechán samovolnému v voji. VYUÎITÍ V 80. letech 0. století byla v chodní ãást rezervace oplocena pro ochranu blatkového zmlazení pfied okusem jelení zvûfií. V západní ãásti bylo z ãásti území odstranûno smrkové zmlazení. Dnes je rezervace ponechávána bez zásahû. BIBLIOGRAFIE 50, 35, 35, 354 Vrchovi tní ra elini tû s porosty borovice blatky (Pinus rotundata). Prstnatec listenat (Dactylorhiza longebracteata). TC 3 475
památka Prameni tû Katefiinského potoka Prameni tû na v chodním úpatí Holého vrchu (7 m n. m.), asi,5 km jihov chodnû od obce Lesná a 00 m západnû od b valé osady BaÏantov v Katefiinské kotlinû. BaÏantov 678 700 m V mûra: 3, ha Vyhlá eno: 990, pfiehlá eno 994 Potoãní prameni tû s typick mi rostlinn mi spoleãenstvy a s celou fiadou zvlá È chránûn ch druhû rostlin, pfiedev ím vstavaãovit ch. GEOLOGIE Chránûné území se nachází ve v razné terénní depresi v pramenné ãásti Katefiinského potoka. Jejím horninov m podkladem jsou muskoviticko-biotitické Ïuly. Stfiední ãást rezervace pokr vá organozem glejová, kterou po okrajích doplàuje glej organozemní (místy zbahnûlá varieta typického gleje). Na tyto hydromorfní pûdy navazují typické (kyselé) kambizemû s kambizemí dystrickou. V ivec bahenní (Pedicularis palustris). Celkov pohled na PP Prameni tû Katefiinského potoka. 3 Jarní aspekt prameni tû s dominujícím suchop rem irolist m (Eriophorum latifolium). KVùTENA Území pfiírodní památky je ãásteãnû porostlé nálety borovice a vrbov ch kefiû, nejcennûj í partie v místech se zachovan mi bylinn mi mokfiadními porosty patfií k asociaci Carici rostratae-sphagnetum apiculati. Dále byla zji tûna bûïnûj í spoleãenstva svazû Caricion rostratae a Caricion fuscae. Mezi v znamnûj í druhy patfií pfiedev ím prstnatec májov (Dactylorhiza majalis), p. listenat (D. longebracteata), pûtiprstka ÏeÏulník (Gymnadenia conopsea), zdrojovka potoãní (Montia halii), v ivec bahenní (Pedicularis palustris), bradáãek vejãit (Listera ovata), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) aj. ZVÍ ENA Hnízdí tu napfi. lindu ka luãní (Anthus pratensis) a ãeãetka zimní (Carduelis flammea). Ze savcû byla zji tûna mj. my ka drobná (Micromys minutus) a rejsec vodní (Neomys fodiens). VYUÎITÍ Problémem v ech mokfiadních stanovi È je pomalá sukcese k pfiedlesním dfievinn m stadiím pfii absenci kosení a vypásání. Proto jsou v pfiírodní památce pravidelnû odstraàovány dfieviny a koseny bylinné porosty. BIBLIOGRAFIE 359 3 476 TC 3
rezervace Pfiimda Svahy kolem vrcholu (kóta 848, m n. m.) nad obcí Pfiimda v âeském lese. Pfiimda 685 848 m V mûra: 33,5 ha Vyhlá eno: 956, pfiehlá eno 998 Zbytek starého smí eného porostu s pfievahou buku, blíïícího se sv m sloïením pûvodním podhorsk m lesûm v oblasti âeského lesa. GEOLOGIE rezervace se prostírá ve vrcholové ãásti v razného kuïelovitého suku hory Pfiimda (848, m n. m.) na erozních suèov ch svazích s mal mi mrazov mi sruby. Její horninov podklad buduje nev raznû bfiidliãnatá migmatitizovaná cordieritická rula. Rezervaci pokr vají pfieváïnû kyselé hnûdé pûdy nenasycená kambizem typická s rûznû velk mi ostrûvky kambizemních (typick ch) rankerû s kambizemí rankerovou. KVùTENA Velmi bohatá a zajímavá lesní spoleãenstva, Okres Tachov v nichï pfievaïují baïankové jaseniny Mercuriali-Fraxinetum, pokr vají jihozápadní a jihov chodní svahy hory. Na mal ch plochách na západním a severozápadním svahu kvûtnaté buãiny asociace Festuco altissimae- -Fagetum. Na znaãnû rozlehl ch plochách jsou acidofilní buãiny Dryopterido dilatatae-fagetum a na skalních útvarech na vrcholu se ve spárách nacházejí fragmenty spoleãenstva Asplenietum septentrionalis. Z druhového spektra uveden ch lesû je v znamnûj í napfi. kokofiík pfieslenat (Polygonatum verticillatum), zimolez ãern (Lonicera nigra), rybíz alpsk (Ribes alpinum), sasanka pryskyfiníkovitá (Anemonoides ranunculoides), vranec jedlov (Huperzia selago) a dymnivka bobovitá (Corydalis intermedia). ZVÍ ENA Pfievládají bûïné lesní druhy, mezi ptáky je vysok podíl druhû hnízdících v dutinách. I v jin ch skupinách byly zji tûny iroce roz ífiené druhy, mimofiádnû poãetná je populace rejska malého (Sorex minutus). LESNICTVÍ Les vznikl v podstatû sekundární sukcesí na svazích, které byly aï do skonãení vojenské funkce hradu Pfiimda odlesàovány. I potom pfiíkré svahy bránily intenzivnûj ímu obhospodafiování, takïe jde o porost málo ãlovûkem ovlivnûn. VYUÎITÍ Lesní porost je lesem zvlá tního urãení a hospodáfiská ãinnost je zde v podstatû vylouãena. V poslední dobû dochází k explozivnímu zmlazování buku, takïe v voj porostu je pfiízniv. Proto také v zásadû není tfieba zásahû do v voje. Uprostfied rezervace je národní kulturní památka hrad Pfiimda. BIBLIOGRAFIE, 84, 347, 348, 35, 356 MAPA ÚZEMÍ strana 494 Vegetace pod vrcholem Pfiimdy. TC 33 477
GEOLOGIE Chránûné území leïí na kontaktu porfyrické biotitické Ïuly sedmihorského pnû a kontaktnû metamorfovan ch hornin domaïlického krystalinika. Je pfiekryto deluviofluviálními hlinito-písãit mi sedimenty. Je ãástí údolní sbûrné mísy vprameni ti Mezholezského potoka. Vyvinuly se tu pfiedev ím glejové pûdy (glej organozemní aï glej typick, varieta zbahnûl ) s organozemí glejovou. Ve v chodním okolí chránûného území leïí celky kyselé kambizemû typické s kambizemí dystrickou. Do západní ãásti zasahuje men- í enkláva luvizemû typické. KVùTENA V pfiírodní památce je rûznorodé mokfiadní prostfiedí od zbytkû nûkdej ích rybníãkû aï po vlhké louky. Fytocenologové zde zjistili asociace Utricularietum australis a spoleãenstvo s rdestem vzpl vav m (Potamogeton natans) na volné hladinû dolního rybníka. Urybníãka jsou porosty asocia ce Equisetetum fluviatilis. Na bfiezích rybníãkû a v centrálním mokfiadu jsou asociace Caricetum rostratae, Caricetum gracilis, Caricetum vesicariae, Caricetum goodenowii, Calamagrostidetum lanceolatae, Juncetum effusi, Scirpetum sylvatici a na vlhké louce v zá- padní ãásti chránûného území Selino-Molinietum caeruleae. Ze zajímav ch druhû tu roste zábûlník bahenní (Comarum palustre), hofiec hofiepník (Gentiana pneumonanthe), rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), vachta trojlistá (Menynathes trifoliata), bublinatka jiïní (Utricularia australis) a bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). ZVÍ ENA Dosavadní nedostaãující prûzkum území pfiírodní památky zjistil zatím vût- inou jen bûïné luãní, mokfiadní a lesní druhy. Za zmínku stojí v skyt mokfiadních nosatcû Apion modestum, A. vicinum a fiídké pestfienky Eriozona syrphoides. památka Racovské rybníãky Severozápadní okraj lesního komplexu Sedmihofií, asi,5 km jihojihov chodnû od osady Racov. Racov 485 496 m V mûra: 4,36 ha Vyhlá eno: 984, pfiehlá eno 996 Luãní, ra elinné a baïinné biotopy s mizejícími druhy. Horní Racovsk rybníãek. Bazanovec kytkokvût (Naumburgia thyrsiflora). POZNÁMKA Na b val ch rybníãcích se vytvofiila mozaika rûznû vlhk ch stanovi È. Ukazuje se nutnost kontrolovat a udr- Ïovat technick mi zásahy souãasn vodní reïim. BIBLIOGRAFIE 300 478 TC 34