Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění..a možný přínos moderní léčby



Podobné dokumenty
Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění možný přínos moderní léčby. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Co nám může přinést (nejen datové) propojení zdravotního a sociálního rozpočtu

Sociální a ekonomické dopady muskuloskeletálních onemocnění v České republice iniciativa Fit for Work Europe

Idea propojení zdravotního a sociálního pojištění. MUDr. Pavel Vepřek poradce ministra zdravotnictví

Projekt realizovali. Projekt podpořili. Odborný garant

FARMAKOEKONOMIKA v kostce Jak se jí daří v ČR?

Jaká je budoucnost financování zdravotnictví v ČR? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Ekonomické aspekty biologické léčby Modelový příklad revmatoidní artritdy

RS léčba. Eva Havrdová. Neurologická klinika 1.LF UK a VFN Praha

Kancelář zdravotního pojištění I Health Insurance Bureau

Ekonomické výhody řešení nerovností ve zdraví. Marie Nejedlá Centrum podpory veřejného zdraví Státní zdravotní ústav

Financování léčiv pro vzácná onemocnění - současná situace a jak dál? Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Centrová péče a inovativní léčivé přípravky - Je systém dobře nastaven? - Kam směřuje?

Přehled aktuálních výsledků studií v ČR

Kalkulace nepřímých nákladů Seminář ČVUT FBMI

Vize propojení zdravotního pojištění a sociálního systému. RNDr. Jiří Schlanger 1. lékařská fakulta, Univerzita Karlova v Praze

Farmakoekonomika karcinomu prsu s ohledem na trastuzumab v adjuvanci

Stárnutí populace v České republice, její dlouhodobé ekonomické důsledky a možnosti řešení. Pracovní skupina při Výboru pro sociální politiku PS PČR

HTA v České republice a ve světě

Léčba vzácných onemocnění -výzvy a rizika. Tomáš Doležal Institut pro zdravotníekonomiku a technology assessment

Standardy z pohledu. Jan Švihovec

Střední zdravotnická škola Brno, Jaselská, příspěvková organizace Brno, Jaselská 7/9. Maturitní okruhy z předmětu sociální péče

Zdravotně sociální vazby/komplexní pohled na zdraví obyvatelstva. Budoucnost našeho zdravotnictví

Koncept dlouhodobé péče v České republice Mgr. Válková Monika

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

Pluralita zdravotních pojišťoven. Sdružení Občan 3/2017 Ladislav Friedrich

Ekonomické limity vs. správný odborný postup. Dagmar Záleská

I. pilíř. SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ Vyplácí: ČSSZ (OSSZ, PSSZ, MSSZ)

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Mzdy a zákonná pojištění

Téma 3: Náhrady výdajů a zdravotní pojištění

Financování českého zdravotnictví v Evropském kontextu. Tomáš Doležal, Tomáš Mlčoch Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Zdravotní pojištění. Bc. Alena Kozubová

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ OK1

Seznam příloh. Systémy sociálního zabezpečení v České republice. Dávky a služby poskytované z nepojistných subsystémů

Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva - otázky SRZk 2018/ Vztah lékař pacient, historický vývoj, Úmluva o právech a biomedicíně

Nákladová efektivita vakcíny ROTARIX

Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění

Adam Vojtěch, poslanec PSP ČR

Poslední změny a reformní plány - Česká republika

Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment (IHETA) Kolektiv autorů: Jiří Klimeš, Tomáš Doležal, Milan Vocelka

Financování zdravotnictví v ČR - mezinárodní srovnání a vývoj. Ing. Marie Bílková Ministerstvo financí

ŽIVOTNÍ CYKLUS LÉKŮ KLINICKÉ HODNOCENÍ STUDIE. Kateřina Kopečková FN Motol, Praha

Podmínky pro rozvoj integrovaných sociálních a zdravotních služeb v obcích 17. dubna 2015 Ing. Iva Merhautová, MBA

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE

Bc. Sabina Šmatová, DiS.

Nové trendy v léčbě RS a jejich prosazování do praxe

I. pilíř sociálního zabezpečení Zdravotní pojištění (zákon č.48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění) Sociální pojištění (zákon č. 589/1992 Sb. o

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Péče o pacienty s diagnózami F01, F03 a G30 (demence) v lůžkových zařízeních ČR v letech

Financování zdravotní péče v roce 2017, 2018 a dále z pohledu SZP ČR Mikulov Ladislav Friedrich

Systém veřejného zdravotního pojištění v ČR

zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění zákon č. 551/1991 Sb.

České zdravotnictví v roce 2018

Mobilní specializovaná paliativní péče zahraniční inspirace

MATURITNÍ OKRUHY Z PŘEDMĚTU SOCIÁLNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČÍ

PROFILOVÁ ČÁST MATURITNÍ ZKOUŠKY Forma: povinná ústní zkouška. (SOCIÁLNÍ PÉČE, SOCIÁLNÍ POLITIKA) Sociální péče sociální činnost pro etnické skupiny

SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Institut pro veřejnou diskusi. Integrace zdravotní a sociální péče. MUDr. Ferdinand Polák, Ph.D. náměstek ministra

Rozvoj a prezentace registru ReMuS

Sociální pojištění. Bc. Alena Kozubová

Zdravotnictví Pardubice Tomáš Julínek

Úhrady zdravotnických prostředků je možná inspirace v systému úhrad léčivých přípravků?

Úhradová vyhláška na rok 2018 z pohledu SZP ČR

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

Vybrané kapitoly ze sociální a zdravotní politiky dubna 2011 MUDr. Milan Cabrnoch

Pojišťovnictví EKO4 Ing. Pavlína Štréglová. Pojišťovnictví

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍ ŢIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ EVOLUCE PLATNÝ OD

Léčba vzácných onemocnění

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ

FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ

Klíčové kompetence do obcí obecné i odborné vzdělávání na dosah

Vysoce inovativní léčivé přípravky a jejich vstup do systému situace ČR. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Řízený vstup inovativních léčiv - přehled principů

Tomáš Doležal ANEB JAKÝ JE/BUDE ROK 2018 A JAK SI NAPLÁNUJEME ROK 2019?

PŘEHLED POPLATKŮ A PARAMETRŮ POJIŠTĚNÍ VÝBĚROVÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ MAXIMUM EVOLUTION

Zpráva analytické komise o vývoji příjmů a nákladů na zdravotní služby hrazených z prostředků v. z. p. v roce 2017

ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ČESKÉ REPUBLIKY

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Cost of illness studies

Význam včasné intervence. prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc Revmatologický ústav

Výukový modul III.2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

SYSTÉM SOCIÁLNÍHO POJIŠT

Maturitní témata profilová část

Dlouhodobá stacionární péče ve Švýcarsku

3.3. Výdaje na dlouhodobou péči

spolupráce ZPMV ČR a CGM Cesta k praktickému ehealth

Ne/Spravedlnost v úhradách nemocniční péče a sociální bariéry. MUDr. Pavel Vepřek člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a.s.

CENTROVÁ PÉČE REVMATOLOGIE MUDr. Hana Šustková vedoucí oddělení koncepce Odbor smluvní politiky VZP ČR

Financování zdravotnictví

Základní pojmy a výpočty mezd

Péče o pacienty léčené pro demence v ambulantních a lůžkových zařízeních ČR v letech

Farmaceutické inovace. Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment Farmakologický ústav 2. LF UK

HTA jako součást řídícího procesu ve zdravotnictví

Zpracoval: Ing. J. Mrázek, MBA, předseda AK DŘ

Projekce finanční bilance českého zdravotnictví do roku 2050

Pohled výrobce na HealthTechnology Assessment

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA. VI. volební období 909/0

Časný záchyt chronické obstrukční plicní nemoci v rizikové populaci

Možnos& vyhodnocování zdravotnických prostředků na principech HTA. Tomáš Doležal Ins$tut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

ZDROJE FINANCOVÁNÍ. Sociální činnosti mají náklady dvojího druhu:

Transkript:

Nepřímé a sociální náklady chronických onemocnění..a možný přínos moderní léčby Tomáš Doležal Institut pro zdravotní ekonomiku a technology assessment

Motto: Nemoc se neptá, z jaké kapsy budou uhrazeny náklady spojené s péčí o pacienta, ale v solidární společnosti budou vždy uhrazeny

PROČ SE TÍM ZABÝVÁME V rámci chronické péče je dělení na zdravotní a sociální náklady/intervence umělé V současnosti pozorujeme mnoho nelogických finančních transferů, protože rozpočty spolu nekomunikují Nemůžeme racionálně rozhodovat o nových technologiích, ale také vyhodnocovat efektivitu změny zdravotní a sociální politiky Nelze optimálně nastavit a zavést integrované programy dlouhodobé péče o chronicky nemocné (chronic disease menagement CDM)

PROGRAMOVÉ PROHLÁŠENÍ VLÁDY 4.8.2010 Společně s odborníky vláda vymezí dlouhodobou zdravotně-sociální péči a navrhne zavedení uceleného systému zdravotnických a sociálních služeb, včetně způsobu financování. Bude podporovat dlouhodobou péči v domácnostech pacientů, terénní a ambulantní služby přizpůsobené potřebám pacienta jako alternativu ústavní dlouhodobé péče. Podpoří rozvoj paliativní a hospicové péče. Systém nemocenského pojištění bude převeden na zdravotní pojišťovny.

Farmakoekonomika: záleží na úhlu pohledu Pacient -pocit zdraví -kvalita života -spoluúčast -spokojenost s léčebným procesem Lékař/zdrav. zařízení -úspěšnost léčby -profitabilita Plátce (ZP) -úspěšnost léčby -náklady/ceny -klientovo vnímání hodnot Společnost ( societal perspective ) -úspěšnost terapie -pracovní neschopnost -produktivita - sociální náklady

Náklady (cost) Přímé Medicínské Léky, materiál Hospitalizace Ambulantní péče Mzdové náklady Spoluúčast Nemedicínské Přeprava Hotelové služby Nehmotné Obtížně vyjádřitelné Bolest, strádání Nepřímé Prac. neschopnost ztráta produktivity Invalidizace Předčasné úmrtí Čerpání sociální péče

NEPŘÍMÉ (SOCIÁLNÍ) NÁKLADY = POHLED SPOLEČNOSTI NA ONEMOCNĚNÍ Zkrácení očekávané délky života/předčasné úmrtí Ztráta podílu na HDP a jiných hodnotách Ztráta produktivity Invalidita a předčasný odchod do důchodu Pracovní neschopnost = absenteeism Snížení parcovního výkonu = presenteeism Invalidní důchody Nemocenské dávky Sociální dávky (sociální podpora, příspěvek na péči, hmotná nouze,..) Ošetřovatelská a neformální péče

NEPŘÍMÉ NÁKLADY TVOŘÍ KOLEM 50% CELKOVÝCH NÁKLADŮ

Swedish Kronor (SEK 1000) UK Sterling ( 1000) Náklady na RA podle závažnosti onemocnění 300 Švédsko 16 UK 250 200 14 12 10 150 8 100 50 6 4 2 0 <0.6 0.6 <1.1 1.1 <1.6 1.6 <2.1 2.1 <2.6 >2.6 0 <0.6 0.6 <1.1 1.1 <1.6 1.6 <2.1 2.1 <2.6 >2.6 1 = SEK 15; 1 = SEK 9.3, 0.6 Přímé náklady Nepřímé náklady Kobelt G et al. Arthritis Rheum. 2002;46:2310-9.

NESCHOPNOST PRACOVAT PŘI RA Pracovní neschopnost: ~20% v 1. roce 32% to 50% po 10 letech Až 90% po 30 letech Working part-time Working full-time Work disabled 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 Development of work disability over 15 years in 148 patients with early RA 0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 Lacaille D. J Rheumatol 2005;32: 42-45, Puolakka K. Arthritis Rheum 2005;52:36-41. Eberhardt K et al. J Rheumatol 2007;34:481-487.

STRUKTURA NÁKLADŮ NA ANKYLOZUJÍCÍ SPONDYLITIDU (BECHTĚREVOVU NEMOC) - ČR nepřímé přímé 48,9% 51,1% Celkové náklady na M. Bechtěrev/pacienta a rok: 72.020 CELKEM PŘÍMÉ V Kč/pacienta a rok CELKEM NEPŘÍMÉ NÁKLADY V Kč/pac

Proportion of patientso below 65 SCHOPNOST PRACOVAT PŘI RS PROGRESIVNĚ KLESÁ 100% 100% 90% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 77% 67% 66% 76% 49% 44% 27% 33% 9% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% Proportion of patients working 0% 0-1 2 3 4 5 6 6,5 7 8-9 EDSS 0% Aged < 65 years Employed Source: Kobelt et al, JNNP 2006, Berg et al, EJHE 2006

Adapted from Kobelt et al

Probability 50% OF DANISH MS PATIENTS RETIRED AFTER 10 YEARS PO 10 LETECH JIŽ 50% PACIENTŮ NEPRACUJE Probability for Danish MS patients to maintain in the work force 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 Healthy controls MS patients Registry study with 2538 MS patients After 5 years 30% of the patients had sick pension, and 3% in the control group 0.0 0 5 10 15 20 25 Time (years) Pfleger C, Social consequences of multiple sclerosis, PhD dissertation, Aarhus University, 2009

NEFORMÁLNÍ PÉČE VYSOKÉ NÁKLADY S progresí onemocnění rostou zejména nepřímé náklady a náklady na neformální péči Kobelt 2009 15

NÁKLADY NA RS = CO VYDÁVÁME? Rozpočet zdravotního pojištění /platby za pojištěnce/ Rozpočet sociálních služeb /invalidní důchod, dávky v nemoci/ Náklady na diagnózu Krajské a obecní rozpočty Neformální péče Přímé platby občanů /spoluúčast/

NÁKLADY NA RS = CO ZTRÁCÍME? Zkrácení doby života (ztráta hodnoty lidského života) Snížení/ztráta produktivity (absenteeism) Ztráty společnosti (podíl na HDP) Snížení pracovního výkonu (presenteeism) Neformální produktivita (rodina, přátelé, volný čas)

MODELOVÝ PŘÍKLAD PACIENTA Žena, RS diagnóza v 35 letech V 45 letech udělen plný invalidní důchod (=ztráta produktivity po dobu 20 let) Průměrná hrubá mzda 2Q2010 = 23 513 Kč (rok = 282 156 Kč) = 5,6 mil. Kč/20 let (při SDK 37% = 2 mil. Kč) Stát přebírá platbu do zdravotního pojištění (723 Kč/měsíc) = 173 520 Kč/20 let, ALE mohl by dostat až 648 000 Kč je tedy v negativní bilanci v rozpočtu ZP více než 800 000 Kč/20 let Průměrný invalidní důchod III. Stupně = 9 663 Kč = v průběhu 20 let = 2,3 mil. Kč

ZTRÁTA PRODUKTIVITY = ZTRÁTA PRO ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Roční platba Rozdíl Státní pojištěnec 8 676 Kč 100% Zaměstnanec 32 400 Kč 370% Podnikatel (OSVČ) 15 600 Kč 180% Osoby bez zdanitelných příjmů 12 960 Kč 150% Stát platí za 58 procent lidí, kteří čerpají 80 procent péče!

Časná intervence nákladnými léky, má to smysl? - z pohledu pacienta z pohledu lékaře - z pohledu plátce (ZP) - z pohledu společnosti (+sociální náklady a ztráty)

VLIV BIOLOGICKÉ LÉČBY NA PRODUKTIVITU Data z registru v Kanadě (Alberta) Týdenní počet zameškaných hodin 14 12 10 8 6 DMARs biologika 4 2 0 pacienti s HAQ 2-3 Maksymowych WP, EULAR 2009

EKONOMICKÝ SMYSL MÁ ČASNÁ LÉČBA Změna produktivity práce před a po zahájení biologické léčby RS Švédský pracovní registr; n=328 Zisk produktivity ve vztahu na délku onemocnění Olofsson 2010

EKONOMICKÝ SMYSL MÁ TERAPIE PŘI NIŽŠÍ DISABILITĚ Změna produktivity práce před a po zahájení terapie natalizumabem Švédský pracovní registr; n=328 Největší přínos měli pacienti do skóre EDSS 4 Olofsson 2010

NEZNÁME ODPOVĚDI NA ZÁKLADNÍ OTÁZKY Jaký podíl nákladů a přínosů jde na účet zdravotního a sociálního systému v rámci chronických diagnóz? Jaký je výskyt onemocnění v jednotlivých stadiích (epidemiologie)? Jaké jsou očekávané dopady moderní nákladné léčby ve vyjádření v nákladech a přínosech? Jaké jsou skutečné ekonomické dopady moderní léčby a kolik ztrácíme, pokud ji pacient dostává až v pozdním stadiu onemocnění?

ŘEŠENÍM JE HTA 1. Současné použití technologie 2. Popis nové/hodnocené technologie 3. Bezpečnost 4. Účinnost 5. Náklady a nákladová efektivita 6. Etické aspekty 7. Organizační aspekty 8. Sociální aspekty 9. Právní aspekty HTA vždy volí celospolečenskou perspektivu

JAKÉ JE ŘEŠENÍ? Je třeba komplexně popsat dopady chronických progresivních onemocnění na společnost (zdravotní systém, sociální systém, příjmy a výdaje společnosti) Umět popsat skutečné přínosy nových léčebných postupů (pro pacienta, zdravotní systém, společnost) Aplikovat procesy Health Technology Assessment (HTA), které výše zmíněné principy obsahují Hradit jen takové léčebné postupy, které přinášejí skutečnou výhodu ve srovnání se současným stavem a vyřadit ty, které tuto hodnotu (value) nemají.

3 KROKY K ŘEŠENÍ Pojmenovat reálné náklady chronických onemocnění v dlouhodobém horizontu (epidemiologie, cost-of-illness, přímé a nepřímé náklady, celospolečenská perspektiva) Predikovat budoucí náklady a přínosy nových a současných technologií (HTA, efficacy, cost-effectiveness, budget-impact) Ověřit skutečné náklady a přínosy v reálné praxi/životě (effectiveness, outcomes research, relative effectiveness, registry, observační studie, data o kvalitě léčby)

Děkuji za pozornost! www.iheta.org dolezal@farmakoterapie.cz