MASARYKOVA UNIVERZITA

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA BAKALÁŘSKÁ PRÁCE 2008 Martina Klimčíková

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství Martina Klimčíková Aplikace konceptu bazální stimulace v práci sester Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Jitka Dresslerová Brno 2008 1

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jsem pouze uvedené informační zdroje. Brno 20. května 2008.... 2

Děkuji Mgr. Dresslerové za odborné vedení mé bakalářské práce. Rovněž děkuji hlavním sestrám a náměstkyni ošetřovatelské péče za umožnění výzkum a všem respondentům za ochotu při vyplňování dotazníků. V neposlední řadě děkuji rodině za podporu a trpělivost po celou dobu mého studia. 3

OBSAH ÚVOD...7 1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY...9 2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU...10 2.1 Vývoj konceptu bazální stimulace...10 2.1.1 Vznik konceptu...10 2.1.2 Současná situace...11 2.2 Koncept bazální stimulace - objasnění pojmu...12 2.3 Oblasti stimulace pacientových smyslů...14 2.3.1 Stimulace vnímání...14 2.3.2 Stimulace motoriky...15 2.3.3 Stimulace komunikace...16 2.4 Doteky v ošetřovatelské péči...18 2.4.1 Význam doteků...18 2.4.2 Iniciální dotek...18 2.5 Biografická anamnéza...19 2.6 Prvky bazální stimulace...20 2.6.1 Somatická stimulace...20 2.6.2 Vestibulární stimulace...24 2.6.3 Vibrační stimulace...24 2.6.4 Optická stimulace...25 2.6.5 Auditivní stimulace...26 2.6.6 Orální stimulace...26 2.6.7 Olfaktorická stimulace...27 2.6.8 Taktilně-haptická stimulace...28 3 PRÁCE S KONCEPTEM BAZÁLNÍ STIMULACE...29 3.1 Zdravotní sestra a koncept bazální stimulace...30 3.1.1 Image sestry...30 4

3.1.2 Komunikace...32 3.2 Předpoklady pro fungování konceptu bazální stimulace...33 3.2.1 Spolupráce s blízkými klienta...33 3.2.2 Týmová práce...34 3.2.3 Vzdělanost...35 3.3 Bariéry v konceptu bazální stimulace...36 4 KVANTITATIVNÍ PRŮZKUMNÉ ŠETŘENÍ...37 4.1 Metodika výzkumu...37 4.1.1 Technika výzkumu - dotazník...37 4.1.2 Vlastní dotazník...37 4.1.3 Distribuce dotazníku...38 4.2 Výsledky průzkumu a jejich analýza...40 4.3 Diskuze...66 4.4 Návrh řešení zjištěných nedostatků...74 ZÁVĚR...76 LITERATURA A PRAMENY...77 ANOTACE...81 ABSTRACT...82 ANNOTATION...83 SEZNAM TABULEK...84 SEZNAM GRAFŮ...86 SEZNAM PŘÍLOH...87 PŘÍLOHY...88 5

SEZNAM ZKRATEK...95 SOUHLAS K PŮJČOVÁNÍ PRÁCE...96 6

ÚVOD Růst kvality zdravotnické péče je dlouholetým cílem našeho zdravotnictví. Za zajištěním dobrých výsledků stojí finanční prostředky, bez kterých bychom se nemohli řadit mezi země s vysokou úrovní zdravotnictví. Ale peněžitá stránka není pro spokojeného pacienta tak důležitou podmínkou. Neocenitelnou roli zde hraje schopnost zdravotníků vcítit se do potíží svého klienta, umět jim porozumět, podpořit je a být ochoten jim pomoci. Zdravý jedinec by zřejmě lpěl při sestavování priorit kvalitní zdravotnické péče na moderním technickém vybavení, nejnovějších lécích a vstřícnost zdravotníků by téměř opomíjel. Ale ocitne-li se v pozici nemocného, změní většinou žebříček důležitosti těchto hodnot do opačného pořadí. Právě bazální stimulace je koncept, který se zaměřuje na všechny oblasti lidských potřeb. V posledních letech je stále častěji součástí ošetřovatelské péče o nemocného. Přesto existuje ještě mnoho zdravotnických pracovníků, ale i laických rodinných příslušníků, kteří o této metodě nikdy neslyšeli a určitě by jí uvítali v pomoci jiným. Zmiňuji-li se o rodině znamená to, že tento koncept není náročný po odborné, technické ani finanční stránce. Nejdůležitější roli zde hraje chápání nemocného jako lidské osobnosti se svými potřebami, umění jim porozumět a poskytnou jim potřebnou péči. Za největší překážky v našem zdravotnictví považuji tedy nevyužití možností bazálně stimulující ošetřovatelské péče a absenci pochopení zdravotních problémů druhých. Poprvé jsem se s bazální stimulací setkala před čtyřmi lety. Pracovala jsem na chirurgické JIP. Tehdy k nám byl přeložen mladý muž po autonehodě, u kterého lékaři naznali, že se nachází ve stavu vigilního kómatu. Kolegyně proškolená v problematice bazální stimulace začala u tohoto spastického, třesoucího se a jinak nereagujícího člověka provádět péči s prvky bazální stimulace. Všichni jsme na ní pohlíželi nechápavě, protože odmítala jakoukoli naší dopomoc, veškerou ošetřovatelskou péči prováděla u klienta sama, spolupracovala intenzivně s rodinou, klient měl v lůžku podle nás úplně zbytečné věci... Většina z nás ani neměla zájem pochopit podstatu tohoto typu ošetřovatelské péče i přes usilovnou snahu naší kolegyně. Jediné, co v tomto konání viděli, bylo zbytečné ztížení práce. Po několika 7

dnech došlo u tohoto klienta k patrnému zlepšení. Přestal se třást a zdál se být spokojenější a klidnější. Domnívám se, že by tento koncept byl velkým přínosem i pro řadu dalších našich klientů a byla bych ráda, kdyby se stal součástí ošetřovatelské péče na všech pracovištích, kde by nemocným mohl pomoci. Zajímám se o tento koncept, absolvovala jsem základní kurz bazální stimulace (viz příl. 3, s. 94), a proto jsem si vybrala toto téma pro svou závěrečnou práci. Chtěla bych s odstupem několika let, co se začalo s konceptem pracovat v naší republice zjistit, jaké jsou podmínky pro zavádění tohoto konceptu do praxe, které zdravotní sestry s konceptem pracují nejvíce a zda aplikují sestry prvky bazální stimulace do ošetřovatelské péče, aniž by si uvědomovaly, že takto konají. 8

1 CÍL PRÁCE A HYPOTÉZY Cíl 1: Zjistit, zda délka praxe, vzdělání zdravotních sester, typ pracoviště a jeho umístění mají vliv na začlenění konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče. Hypotéza 1: Předpokládám, že sestry s delší praxí, vyšším vzděláním a pracující v hospicích a domovech důchodců mají ke konceptu bazální stimulace bližší vztah. Hypotéza 2: Předpokládám, že sestry budou častěji pracovat s konceptem bazální stimulace v brněnských zařízeních oproti menším a vzdálenějším obcím. Cíl 2: Zjistit důvod, proč není koncept bazální stimulace využíván na více pracovištích. Hypotéza 3: Předpokládám, že nejsou splněny předpoklady pro zavedení konceptu do praxe. Za nejčastější překážkou považuji nepochopení ze strany lékařů, tedy nemožnost vytvořit jednotný tým pro poskytování bazálně stimulující ošetřovatelské péče. Cíl 3: Zjistit, zda zdravotní sestry užívají prvky konceptu bazální stimulace při poskytování ošetřovatelské péče. Hypotéza 4: Předpokládám, že prvky konceptu bazální stimulace aplikuje v praxi 60 % zdravotních sester a to včetně sester, které s konceptem přímo nepracují, stimulují bazálně tedy nevědomě. 9

2 CHARAKTERISTIKA PROBLÉMU 2.1 Vývoj konceptu bazální stimulace 2.1.1 Vznik konceptu Za vznikem konceptu bazální stimulace stojí speciální pedagog Andreas Fröhlich, který se touto problematikou zabýval v 70. letech 20. století během vědecké práce v rámci doktorandského studia. Své zkušenosti získal v Rehabilitačním centru Landstuhl ve Spolkové republice Německo, kde pracoval s těžce postiženými dětmi, se kterými nebylo možné verbálně komunikovat z důvodu vážných změn v oblasti vnímání. Úspěšné komunikace docílil na podkladě poznatků schopnosti lidského těla vnímat a přijímat podněty ze zevního prostředí prostřednictvím somatického, vestibulárního a vibračního vnímání. V současnosti je profesorem na Univerzitě v Landau a stále se věnuje konceptu bazální stimulace, jejíž význam nepřikládá pouze dětem, ale všem věkovým kategoriím. 1 Do ošetřovatelské péče tento koncept uvedla roku 1980 zdravotní sestra prof. Christel Bienstein. Ta tento koncept uplatňovala u klientů ve vigilním komatu. S prof. A. Fröhlichem pracují společně od poloviny osmdesátých let na vědeckých projektech. Snaží se vřazením konceptu bazální stimulace do ošetřovatelské péče zlepšit klientovo vnímání, komunikaci a pohyblivost. Vyvinuli systém vzdělávání lektorů a průvodců v tomto konceptu, který snadněji dostává bazální stimulaci do podvědomí zdravotníků. Dnes prof. Ch. Biensein řídí Institut výzkumu ošetřovatelství na lékařské fakultě privátní univerzity ve Witten/Herdecke v Německu. 2 1 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 13. Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s. 2. 2 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 13, 14. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, 1. díl, s. 6. Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/historie.php 10

Koncept bazální stimulace se rozšířil do více oborů a to díky výsledkům změn vnímání klientů, u kterých byl aplikován. Stal se pedagogicko-ošetřovatelským konceptem a dalším rozvojem se dostal do takové podoby, která může být snadno nabídnuta klientům v ošetřovatelské péči. 3 2.1.2 Současná situace V České republice je koncept bazální stimulace stále ještě novinkou, byť je spousta zařízení, která s ním již pracuje. S tímto pojmem se setkáváme přibližně 6 let, v zemích Evropské unie je znám asi 40 let. Koncept bazální stimulace je uznávaným aspektem u celé řady terapeutů. Prošel obdobím přesvědčování a nejistoty, ale již je integrován do klinické praxe a pracuje se s ním častěji a kvalitněji v mnoha oblastech ošetřovatelství. Koncept bazální stimulace vznikl jako koncept pedagogický, který je hlavně rozšířen v německy mluvících zemích (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Holandsko, Francie, Belgie, Španělsko aj.). Zde se díky certifikovaným lektorům vyučuje na zdravotnických školách, zdravotnických zařízeních a tak ho zná velké procento populace. Za jeho rozšíření u nás vděčíme PhDr. Karolíně Friedlové, která poskytla první informace o konceptu bazální stimulace v roce 2000 (časopis Sestra). Tři roky nato odstartoval, pod jejím vedením, první základní kurz bazální stimulace v naší republice a do dnešního dne prošlo školením, i od dalších speciálně proškolených lektorů, řada absolventů. Zájemci o koncept bazální stimulace nejsou pouze zdravotní sestry a ošetřovatelky, ale i speciální pedagogové, učitelé ze zdravotnických škol, rehabilitační pracovníci, fyzioterapeuté, lékaři a také rodinní příslušníci. Proškolení jedinci obdrží certifikát, který je platný v celé Evropské unii a mohou aplikovat prvky konceptu do své praxe. Dnes je PhDr. K. Friedlová odbornou asistentkou na FPF Slezské univerzity v Opavě a patronkou Dětského domova v Ostravě. 3 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 14. 11

Rokem 2004 se začal koncept vyučovat i v České republice na středních zdravotnických školách, je součástí studijního programu oboru zdravotní asistent a univerzitního studia Ošetřovatelství. A je také již součástí Vyhlášky č. 424/2004 Sb., kterou se stanoví činnosti zdravotnických pracovníků a jiných odborných zdravotníků. V roce 2005 vznikl Institut Bazální stimulace, který pořádá odborné certifikované semináře. V listopadu 2007 proběhl ve Frýdku-Místku historicky 2. národní kongres Bazální stimulace a na podzim 2009 se připravuje již 3. národní konference. Kromě toho se také chystá naše republika zavést vzdělávání lektorů pro koncept bazální stimulace. 4 2.2 Koncept bazální stimulace - objasnění pojmu Koncept bazální stimulace se řadí k nejpopulárnějším ošetřovatelským konceptům. Jde o souhrn ošetřovatelských a rehabilitačních postupů a služeb, kterými můžeme podporovat lidské vnímání a komunikaci v nejzákladnější (bazální) rovině. Nejedná se o metodu, ale koncept, protože se stále vyvíjí, je otevřený a nemá přesně stanovený metodický postup. Od embryonálního vývoje až do smrti vnímáme sebe sama a okolí kolem nás prostřednictvím smyslů, smyslových orgánů. Dojde-li k poškození nebo ztrátě některého z těchto smyslů, jsme schopni stimulovat vnímání pomocí smyslů zachovaných a též podporovat omezenou činnost smyslů poškozených. Bazální stimulace vychází z toho, že lidský mozek dokáže uchovávat v paměťových drahách návyky a to ve více regionech. Takto můžeme kontinuální stimulací aktivovat jeho činnost tvorbou nových dendritických spojení a budovat nové neuronální struktury v daných lokalitách mozku. Tyto struktury vzniknou působením nadprahových, dobře strukturovaných a adekvátních podnětů poskytovaných terapeutem, který takto obnovuje paměťové stopy z minulosti. Tím dochází k podpoře 4 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 14-17. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Dynamika ošetřovatelství Bazální stimulace, Sestra, 2005, č. 11, s. 30. Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27848/Bazalnistimulace-prospiva-pacientum-i-zdravotnikum Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/lektor.php 12

vnímání. Poškozená část lidského mozku může díky plasticitě svou funkci znovu získat nebo tuto funkci přebírá jiná oblast mozku. Nedostavují-li se podněty, dochází k senzorické deprivaci. 5 Profesionální význam konceptu v ošetřovatelské péči spočívá v tom, že nedoplňuje pouze léčbu ordinovanou lékařem, ale sám o sobě je terapeutický. Toto tvrzení je vědecky podloženo. Požadavky pro práci s tímto konceptem nesouvisí s finanční otázkou, ale odvíjí se od schopností ošetřovatelů. Proškolený, spolupracující kolektiv musí umět přistupovat k nemocnému s pochopením, s lidským přístupem a pohlížet na člověka jako bytost s tělem a duší. Tato nutnost je základní myšlenkou bazální stimulace. 6 Integrace bazální stimulace do ošetřovatelské péče umožňuje zapojení nemocného nebo jakkoli postiženého člověka zpět do života. K tomu je zapotřebí individuálního přístupu vycházejícího z klientova předcházejících životních návyků, prožitků, zkušeností, stylu komunikace a dalších potřeb. Takto mu poskytneme jistotu, prostor pro orientaci a rozvíjíme jeho osobnost. Na klienta se pohlíží jako na bio-psychosociální jednotku se svými potřebami, poskytovaná péče se odvíjí od věku a stavu nemocného. Cílem této péče je rozvoj vlastní identity, klient se dokáže lépe orientovat v čase a prostoru, může opět komunikovat s okolím, může nastat i zlepšení funkcí organizmu. Práce terapeuta se stává profesionální, humánní a kvalitní. Musí se naučit, jakou formou komunikovat s nemocným a vytvořit si s ním vztah, jak jednat s jeho blízkými, umět zapojit kreativitu a talent do ošetřovatelské činnosti. 7 Pokud začneme aplikovat koncept bazální stimulace u klienta, nesmíme přestat s touto péčí propuštěním či přeložením na jiné oddělení. Je zde nebezpečí, že se klient ocitne ještě v horším stavu, než v kterém se nacházel před používáním tohoto konceptu. 8 5 Srov. FENDRYCHOVÁ, J., KLIMOVIČ, M. a kolektiv autorů. Péče o kriticky nemocné dítě, s. 115. Srov. http://www.mestopv.cz/showdoc.do?docid=7382 Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/bazalni_stimulace.php 6 Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II., s. 4. 7 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 11. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bazální stimulace v práci sestry, Sestra, 2003, č. 1, s. 14-16. 8 Srov. http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/komfort-3-2006/27850/krtecek-adomaci-pyzamko 13

Koncept bazální stimulace je tedy dlouhodobý proces. A to jednak z pohledu klienta, který se neuzdraví ze dne na den, ale i z pohledu zavedení konceptu do praxe. Také v Německu trvalo určitý čas, než se bazální stimulace stala nedílnou součástí ošetřovatelské péče, kde podstatně zlepšuje kvalitu života a prožívání nemocného. 9 2.3 Oblasti stimulace pacientových smyslů Bazální stimulací se zaměřujeme na podporou v oblasti vnímání, komunikace a pohybu. Tyto tři složky se vzájemně ovlivňují. Klientovi můžeme pomoci, budeme-li ho vnímat holisticky a respektovat jeho zachovalé schopnosti. Jestliže je senzomotorická stimulace nedostatečná, může být nemocný ohrožen senzomotorickou deprivací až poškozením intelektu. 10 2.3.1 Stimulace vnímání Vědomí je z fyziologického hlediska definováno jako bdělý stav, v němž je člověk schopen sebeuvědomování, orientované pozornosti a záměrného jednání a myšlení na základě souboru smyslových a paměťových informací. 11 Poruchy vědomí dělíme na kvalitativní a kvantitativní. Mezi kvantitativní se řadí: somnolence sopor kóma apalický stav = perzistující vegetativní stav = vigilní kóma Člověk s omezeným vnímáním okolního světa je odkázán pouze na vnímání vlastního těla. 12 9 Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II. Metoda bazální stimulace, s. 33. 10 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, 1. díl, s. 21. Srov. http://www.bazalni-stimulace.cz/bazalni_stimulace.php 11 FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 21. 12 Srov. tamtéž, s. 22, 23. 14

Při práci s konceptem bazální stimulace musíme zohledňovat vývojový stupeň, ve kterém se člověk nachází. Již v 9. týdnu těhotenství je embryo schopné vnímat v oblasti vibrační, somatické a vestibulární. Další schopnosti vnímat získává člověk po narození (auditivní, olfaktorické, taktilně-haptické a optické). 13 Bazální stimulací můžeme aktivovat paměťové stopy pro stimulaci vnímání sebe sama a následně pro komunikaci s okolím. U klientů s poruchou vnímání a komunikace se ošetřující snaží komunikovat prostřednictvím podnětů a pohybu. Důležitým prvkem pro stimulaci vnímání je motivace. 14 Má-li člověk malý přísun informací dochází k degenerativní habituaci (změny ve vnímání tělesného obrazu, změny v orientaci na vlastním těle, okolí a změny vlastní identity). Klient tak reaguje apatií, pasivitou nebo naopak agresivitou, zmateností. 15 2.3.2 Stimulace motoriky Prostřednictvím pohybu vykonává člověk celou řadu potřeb včetně komunikace a vnímání. Vnímání podporuje pohyb. Nepohyblivý nemocný postrádá jak vnější tak vnitřní podněty. Bazální stimulace motoriky vychází z Bobathova konceptu, se kterým se na rehabilitačních pracovištích pracuje už mnoho let. Na vzniku konceptu se podíleli manželé Bobathovi ve 40. letech 20. století a zabývali se analýzou zachovalých schopností klienta. Tento celosvětově uznávaný koncept se používá jak u dětí s cerebrální poruchou pohybu, tak u ochrnutých či spastických dospělých po poškození mozku. Prostřednictvím Bobathova konceptu se snažíme cílenými formami cvičení zlepšit pohyblivost. Cvičení se skládá ze systematicky uspořádaných cviků, zpočátku pouze pasivních. Snažíme se dosáhnout fyziologických pohybových vzorů, reflexů a odstranit spasticitu, patologické pohybové vzory a reflexy. Provádíme také nácvik vědomého ovládání svalového napětí a pohybů. 13 Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s. 3. 14 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 21-29. 15 Srov. tamtéž, s. 91, 92. 15

Možnost pohybu přiděluje jedinci i způsob chování a jednání. Není-li člověk schopen jednat, nedochází u něj k tvorbě myšlenkových schémat. 16 2.3.3 Stimulace komunikace Komunikační proces se skládá z: komunikátora (mluvčího) komunikanta (příjemce) komuniké zpětné vazby kontextu Hovořící i příjemce by měli chtít, moci a umět komunikovat. Komunikační schopnosti nemocného zhoršuje nemoc, pobyt v nemocnici, odloučení od rodiny, přátel, práce. Proto zdravotničtí pracovníci se musí u klienta podílet na rozvoji komunikačních dovedností a rozšíření sociální kompetence. 17 Do komunikace mohou být zapojeny všechny smyslové orgány. Není-li schopen klient v těžkém zdravotním stavu komunikovat prostřednictvím sluchu, zraku, připadá terapeutovi obtížné navázat s ním kontakt. Ale použitím jiných komunikačních kanálů na podkladě analýzy reakcí na tyto podněty, je schopen si s klientem vyměňovat informace. V komunikaci tedy hovoříme slovy, činy a tělem. 18 Každý člověk, tedy i v těžkém stavu bez reakcí (koma vigile), je schopen některým ze svých smyslů vnímat a komunikovat. Dle A. Zieglera se nejedná o defektní stav, ale následek neadekvátní komunikace a stimulace. Lidská bytost totiž nedokáže nekomunikovat. 19 16 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 25-28. Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením II. Metoda bazální stimulace, s. 16. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi část 1, Sestra, 2003, č. 6, s. 19. 17 Srov. VENGLÁŘOVÁ, M. a MAHROVÁ, G., Komunikace pro zdravotní sestry, s. 11. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 30. 18 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 33. 19 Srov. tamtéž, s. 29. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s. 313-316. 16

Péče o člověka s poruchou vědomí nebo vyjadřování vyžaduje zdatného zdravotníka, který nejen péči správně dává, ale dokáže i zpětně zaregistrovat i nepatrnou reakci klienta. Ten může reagovat otevřeně, příjemné pocity může projevovat např. otevíráním očí, úst, uvolněním svalového tonu, mimiky a pohybů, hlubokým dechem, sténáním, pousmáním Naopak nepříjemné pocity s uzavíráním se do sebe můžeme poznat z motorického neklidu, stereotypního chování, sebepoškozování se, sténání, křečových pohybů, odvracení se, nepravidelného dýchání 20 Pravidla komunikace s klienty v konceptu bazální stimulace - desatero bazální stimulace: Přivítejte se a rozlučte s klientem pokud možno vždy stejnými slovy. Při oslovení se ho vždy dotkněte na stejném místě (iniciální dotek). Hovořte zřetelně, jasně a ne příliš rychle. Nezvyšujte hlas, mluvte přirozeným tónem. Dbejte, aby tón vašeho hlasu, vaše mimika a gestikulace odpovídaly významu vašich slov. Při rozhovoru s klientem používejte takovou formu komunikace, na kterou byl zvyklý (anamnéza). Nepoužívejte v řeči zdrobněliny, pokud na ně není klient zvyklý. Nehovořte s více osobami najednou. Při komunikaci s klientem se pokuste redukovat rušivý zvuk okolního prostředí. Umožněte klientovi reagovat na vaše slova. 21 Aktuální zdravotní stav a schopnosti jedince jsou prioritní při výběru techniky pro podporu vědomí, pohybu a komunikace. Vybíráme ze všech prvků základní a nástavbové stimulace. 20 Srov. FRIEDLOVÁ,K., Bazální stimulace v ošetřovatelské péči: Skriptum pro certifikovaný základní kurz Bazální stimulace, s. 6. 21 FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 39. 17

2.4 Doteky v ošetřovatelské péči 2.4.1 Význam doteků Na vytváření dobrých vztahů a důvěry má podíl neverbální projev komunikace, dotek. Doteky používáme k poznávání okolního světa a mají nezastupitelnou úlohu v ošetřovatelské péči. Nejen, že prostřednictvím rukou provádíme úkony, ale poskytujeme klientům informace o jeho těle a okolí kolem něj. Správná kvalita, intenzita a lokalita doteku vzdaluje klienta od prožitku nejistoty, strachu, zmatku a přibližuje k možnému způsobu komunikace. Během dne se naše ruce dotýkají pokožky nemocného velmi často. Naše ruce jsou důležitým médiem. Každý z nás používá dotek v jiné kvalitě, proto práce dvou a více terapeutů u klienta může způsobit právě nejistotu, strach. Dotek můžeme zesílit různými materiály, pohybem. Jistotu a orientaci poskytují doteky plošné, prováděné v klidu, s určitým tlakem, silou a záleží na způsobu kontaktu, jeho rytmu, sledu, opakování. Kontakt nepřerušujeme. 22 Dotek můžeme použít jako nástroj léčby nebo komunikace v těchto technikách: stimulaci tělesného schématu, stimulaci dýchání, polohování, v dopomoci při změně polohy a pohybu. Kvalitní dotek je důležitý prostředek pro práci s konceptem bazální stimulace. Chaotické, nepříjemné, jednobodové doteky mohou vyvolat zvýšené svalové napětí až vegetativní symptomatologii. 23 2.4.2 Iniciální dotek Iniciální dotek je cílený dotek, kterým dáváme klientovi se zhoršeným vnímáním najevo naši přítomnost a tímto impulsem mu sdělujeme jak náš příchod tak odchod, jak 22 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, I1. díl, s. 15-18. 23 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 71, 72). Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s. 313-316. 18

začátek činnosti, tak její konec. Dotek si musí klient uvědomit, proto musí mít určitou intenzitu a měl by být doprovázen i slovním uvítáním. Význam má ale tehdy, používají-li ho všichni členové zdravotnického týmu (záznam v dokumentaci a na viditelném místě v blízkosti klienta). Místo doteku je individuální, vychází z biografické anamnézy klienta. 24 2.5 Biografická anamnéza Každý člověk je jedinečná osobnost, která je formovaná sociálním prostředím a prožitky. Každý z nás má vlastní autonomii. Při kvalitně poskytované péči musíme klienta chápat a respektovat jeho zvyky, prožitky, návyky, zkušenosti. Den prožitý v nemocnici, domově důchodců a jinde se rozhodně liší od dne stráveného v domácím prostředí. Člověk je v zajetí cizích lidí, obklopen neznámými předměty, prostředím. Ztrácí jistotu, naději, orientaci, výkonnost, zvyšuje stres až ztrátu reálného uvažování. Proto je snaha zdravotnického týmu přiblížit toto cizí prostředí tomu důvěrně známému, domovu. A k tomu slouží biografická anamnéza. Díky ní dokážeme lépe pochopit reakce a pocity klienta. Informace se získávají od klienta nebo jeho blízkých. Je to mnohdy dlouhodobý proces stavěný na důvěře a srozumitelnosti. Právě rodinní příslušníci a přátelé pacienta jsou v konceptu bazální stimulace důležitým článkem. 25 Nepodaří-li se nám získat biografickou anamnézu klienta, jednáme podle sebe tak, aby denní režim a požadavky byli co nejpřirozenější. Na základě těchto dat a vlastního pozorování sestavuje sestra individuální plán péče o klienta. Prostřednictvím stanovených problémů určí klientovi rezervy a naplánuje ošetřovatelské nabídky (strukturu dne). Adekvátními postupy podporujeme jeho vývoj. Klienta nesmíme přetěžovat a musíme chápat, že stanovené cíle se mohou každým dnem měnit dle stavu vědomí, komunikace, pohyblivosti, reakcí klienta na stimuly. Pečlivě vedená dokumentace a předávání informací je nedílnou součástí ošetřovatelského procesu. 24 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace pro učitele předmětu ošetřovatelství, I1. díl, s. 16. 25 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 131-134. 19

2.6 Prvky bazální stimulace Aby koncept bazální stimulace nabyl kvality a účinnosti, musí terapeut respektovat a využít důležité zjištění z biografické anamnézy. Na jejich podkladě sestavuje ošetřovatelské diagnózy, krátkodobé a dlouhodobé cíle a ošetřovatelský plán. Nepřetržitě hodnotí reakce klienta na poskytovanou péči a upravuje prvky dle aktuálního stavu. Koncept bazální stimulace obsahuje základní prvky stimulace: somatické, vestibulární a vibrační. Mezi nástavbové prvky patří stimulace: optická, auditivní, taktilně-haptická, olfaktorická a orální. Terapeuti mohou využívat u jednoho klienta všechny, některé nebo pouze jeden prvek bazální stimulace. Vychází ze zdravotního stavu klienta, časové a pracovní zátěže zdravotnického týmu. 2.6.1 Somatická stimulace Uvědoměním si vlastního těla dokážeme vnímat a komunikovat s okolím kolem nás. Toho se snažíme dosáhnout somatickou stimulací, kterou klientovi zprostředkujeme vjemy ze svého těla prostřednictvím kůže a pohybu (vnímat nitro těla usnadňujeme propriorecepcí). Jako médium slouží ruce stimulujícího. Pro vnímání těla máme tři rozdílné pojmy: vnímání těla (vyvíjí se vnímáním společně s vnímáním sebe sama) tělesné schéma (mé tělo = objekt v prostoru) tělesný obraz (propojení vnímání a každé části mého těla s CNS) Vnímání tělesného schématu může být změněno u nepohyblivých nemocných a nemocných s nedostatečnou aktivitou. Stimulací tělesného schématu umožňujeme klientovi vnímat symetrii těla a tělesnou osu díky stimulaci obou stran těla. 26 26 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 64-69. 20

V konceptu bazální stimulace můžeme použít somatickou stimulaci: 1. Somatická stimulace - zklidňující koupel Tuto stimulaci můžeme provádět kdykoli v průběhu dne. Stimulaci tělesného schématu je vhodné provádět jako přípravu před zahájením různých aktivit (cvičením, komunikací, apod.). Vřadíme-li tuto stimulaci do toalety klienta, označujeme jí jako zklidňující koupel. Teplota vody je 37-40 C. Během koupele provádíme dostatečně velký tlak na jednotlivé části těla a to jak žínkou, tak i osuškou. Pohyb je vždy po směru chlupu. Po koupeli necháme klienta odpočívat. Provádíme-li stimulaci bez koupele, postupujeme stejně a využíváme rukou nebo různých materiálů (např. froté ponožky). Somatickou zklidňující stimulací chceme stimulovat vnímání a vnímání tělesného schématu, potlačit desorientaci, neklid, zmatenost klienta, navodit komunikaci a pocit uvolnění. 27 2. Somatická stimulace - povzbuzující koupel Možnosti použití tohoto typu stimulace jsou stejné jako u stimulace zklidňující. Liší se ale teplotou vody při koupeli, která je 23-28 ºC a pohyb je směrován proti růstu chlupů. Tato stimulace může být vnímána klientem hodně intenzivně, proto stimulujícího pozorně sledujeme. Povzbuzující stimulaci neprovádíme u klientů s akutním krvácením do mozku, s intrakraniální hypertenzí, desorientovaných a neklidných. Stimulací chceme podpořit vnímání tělesného schématu, zlepšit stav vědomí a pozornost klienta, připravit klienta na činnost ergoterapeuta, fyzioterapeuta, zvýšit krevní tlak, srdeční frekvenci, svalový tonus a aktivitu. 28 3. Neurofyziologická stimulace Neurofyziologická stimulace se odvíjí od konceptu Bobathových. Ti usilovali o to, aby si klient uvědomil postiženou stranu těla, aby získal opět rovnováhu a vzpomínky na pohyb a aby byl zase aktivní a samostatný. Toto je také cílem neurofyziologické stimulace. Dokáže-li klient vnímat nepostiženou stranu těla, mohl by si uvědomit a zapojit tu druhou, postiženou do tělesného schématu. Nevhodné jsou antidekubitní matrace (klient vnímá své tělo zkresleně), noční 27 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 76, 78. 28 Srov. tamtéž, s. 81, 82. 21

stolek, televizi umisťujeme na postiženou stranu a i my musíme přistupovat ke klientovi z této strany. Jen tak se naučí postiženou stranu vnímat. Důležité je zdůrazňování středové tělesné linie, zraková kontrola této stimulace (zrcadlo) a po stimulaci dopřát klientovi odpočinek. Nezastupitelnou úlohu zde hraje fyzioterapeut, který na podkladě klientových pohybových schopností doporučí používání pohybových vzorů a určí cíl stimulace. Zohlednit musíme i věk, svalový tonus, senzorické nedostatky, emoční a duševní stav klienta. 29 4. Symetrická stimulace Před touto stimulací je vhodná stimulace zklidňující. Provádí se u klientů s poruchou rovnováhy. Terapeut ve vhodném postavení stimuluje synchronně obě poloviny těla. Snaží se o stimulaci vnímání tělesného schématu. 30 5. Rozvíjející stimulace Touto stimulací podporujeme vnímání tělesného schématu se zaměřením především na střed a symetrii těla. Jedná se o koupel, kterou provádíme dětem do 4 let (nemají vyvinuto vnímání tělesného schématu) a dlouhodobě imobilních (mají toto schéma narušeno). 31 6. Diametrální stimulace Cílem diametrální stimulace je snížit napětí svalových vláken. Aplikuje se u klientů s hypertonií, kdy se kloub nepohybuje a hrozí svalová kontraktura. Formou koupele o teplotě vody 38-40 ºC se diametrální stimulace používá na celé tělo nebo jen na jeho část. Musí být ale zachována symetrie. Je dobré používat tuto stimulaci i preventivně u klientů, kteří jsou ohroženi hypertonií. Po stimulaci položíme klienta do polohy, která uvolňuje svalové napětí. Zcela nevhodné jsou měkké matrace. 32 29 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 83-88. Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bobathův koncept v ošetřovatelské praxi část 2, Sestra, 2003, č. 7-8, s. 25-26. 30 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 88. 31 Srov. tamtéž, s. 88. 32 Srov. tamtéž, s. 89-91. 22

7. Polohování (v konceptu bazální stimulace) Polohováním informujeme klienta o jeho těle a tělesném schématu (kromě jiných prevencí komplikací). Člověk ztrácí představu o svých tělesných hranicích již po 30 minutách nehybného ležení. Díky polohování získává klient stimulaci somatickou, ale i vestibulární a zrakovou. Pro volbu polohy vycházíme z biografické anamnézy a komfortu klienta. Somatická stimulace účinkuje v polohách hnízdo, mumie, význam má i mikropolohování (poloha na boku, kdy podložka a tělo svírají úhel 45º). Podpůrnou úlohu mají i nepatrné pozice (např. překřížení dolních končetin, propletení prstů rukou) a používání polohovacích pomůcek (např. měkké, tvrdé matrace, perličkové polohovací polštáře). 33 Polohou hnízdo se snažíme předcházet vzniku degenerativní habitace podporou vnímání tělesného schématu, tělesného obrazu, zklidněním a relaxací klienta. Vycházíme z biografické anamnézy (typ polohy, způsob přikrývání ), zásad polohování, kdy tělo klienta ohraničíme různým srolovaným materiálem. Stejným způsobem můžeme tvarovat i jednotlivé části těla. Pak klienta přikryjeme a necháme odpočívat libovolnou dobu. 34 Poloha mumie se aplikuje u klientů agresivních, neklidných a hlavně u kterých je potřebné stimulovat vnímání tělesného schématu. Tato poloha jde kombinovat s polohou hnízdo, kdy výsledně má klient celé tělo zabalené a obložené. Díky rukou na hrudníku může vnímat svůj dech. Jako velmi vhodné jsou polohovací pomůcky canisterapeutičtí psi, blízcí klienta. Poté klienta přikryjeme, ale musí mít vždy volbu úniku odkopnutím přikrývky. Před uložením můžeme klienta stimulovat zklidňující koupelí nebo stimulací vestibulární. 35 8. Masáž stimulující dýchání a kontaktní dýchání Obě techniky jsou způsobem komunikace mezi terapeutem a klientem. Dýchání klienta se tak může změnit na pravidelné, prohloubené a klidné a jedinec bude moci opět vnímat sebe sama a okolní svět. Masáž stimulující dýchání nabízí klientovi jistotu, uvolnění, zklidnění a buduje mezi terapeutem a klientem vztah. Pozitivní efekt má především u klientů agresivních. Masáž je prováděná rytmicky 33 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 91-93. 34 Srov. tamtéž, s. 93-99. 35 Srov. tamtéž, s. 99-101. 23

rukama terapeuta, kdy dotek musí mít určitou intenzitu a ruce nesmí opustit klientovo tělo. Masírují se záda nebo hrudník alespoň 3-5 minut. Začne-li klient kašlat, přestaneme masírovat a podpoříme ho k vykašlání sekretu vibračními pohyby. Kontaktním dýcháním zprostředkuje terapeut nádech a výdech prostřednictvím svých nebo klientových rukou na jeho hrudníku (lze i hrudník na hrudník). 36 2.6.2 Vestibulární stimulace Vestibulární stimulací aktivujeme rovnovážné ústrojí. Tím usnadňujeme klientovi orientovat se ve vlastním těle a okolí, vnímat polohu a pohyb těla a stabilizovat oběhový systém. Touto stimulací lze snížit svalové napětí a nachystat klienta na následnou mobilizaci. U ležícího klienta otáčíme jemně hlavou stále položenou na podložce. Pohyby provádíme 3-5 krát oběma rukama. Hlavu otáčíme též před každou změnou polohy těla klienta ve směru změněné polohy. U sedícího klienta stimulujeme vestibulární ústrojí houpavými pohyby, buď klient sám nebo s naší dopomocí (pohyb ovesného klasu v ovesném poli - pohyby ve tvaru ležaté osmičky). Vestibulárně stimulovat můžeme také prostřednictvím polohovacího lůžka, závěsného houpacího vaku či asistovaným pohybem končetin. 37 2.6.3 Vibrační stimulace Vibrační stimulací podporujeme vnímání vibrací z povrchu do hloubky těla. Stimulujeme receptory kůže, ale i nitra těla (šlach, svalů, kostí, kloubů). Vibraci mohou vyvolávat různé vibrující prostředky, ale i ruce terapeuta. 36 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 102-104. Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27848/Bazalnistimulace-prospiva-pacientum-i-zdravotnikum 37 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 105, 106. 24

Manuálně můžeme stimulovat klouby končetin, dýchání nebo vřadit tento prvek do somatické zklidňující stimulace. Vibrující předměty vkládáme do dlaní klienta, přikládáme do okolí kloubů. Stimulovat můžeme také celé tělo (např. vibrující matrace) nebo způsobem vibrace tělo na tělo. Stimulační schopnosti mají i hudební nástroje, člověk vydávající tón. Vibrační stimulace se nesmí používat u klientů s varixy, krvácivými stavy, porušenou integritou kůže, s poraněním. 38 2.6.4 Optická stimulace Prostředí zdravotnických pracovišť je často pro klienty málo stimulující a může vyvolávat stres, pocity úzkosti, strachu až agresi. Příčinou je neznámé prostředí a předměty v okolí klienta, které nemají v paměťových stopách své místo, a proto nejsou tyto cizí informace zpracované. Kreativita je nepostradatelnou vlastností terapeutického týmu při optické stimulaci, který se opírá o biografickou anamnézu a může u klienta vytvořit pocit jistoty a bezpečí. Dodržujeme zásady: Klienta nepřetěžujeme, stimulujeme cíleně a po částech. Zajistíme kompenzační pomůcky (např. brýle). Nabízíme klientovi obrázky, fotografie, které zná, měli by být dostatečně velké, jednoduché (aktivizují činnost mozku a podporují paměťové stopy). Umisťujeme je do zorného pole, ale i mimo něj s cílem vyvinout u klienta pohyb. Jakoukoli změnou tělesné polohy stimulujeme klienta orientovat se ve vlastním těle a svém okolí. Objekty necháváme v klientově blízkosti. Nabízíme klientovi podle jeho stavu možnost sledovat jeho oblíbené pořady v televizi, ale ne příliš dlouho. Dávejme klientovi podklad pro orientaci v čase (zraková kontrola hodin ). Volíme barevnost (ložní prádlo, oddělení stropu a zdí ). Sledované objekty měníme (prevence dezorientace, halucinace klienta). Klienta sledujeme pro možnost vzniku negativních emocí a asociací. 39 38 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 107, 108. 25

2.6.5 Auditivní stimulace Prostřednictvím auditivní stimulace se snažíme klientovi: zajistit kontakt poskytnout informace o jeho těle a okolí nabídnout pocit jistoty a orientace stimulovat vzpomínky, vnímání naučit ho nová slova zlepšit rozlišovací funkci sluchového aparátu Opět vycházíme z biografické anamnézy (sluchové nedostatečnosti, naslouchadla, druh oblíbené hudby ). Auditivní stimulaci poskytujeme: 1. Řečí - vyprávěnou, předčítanou, reprodukovanou ze záznamu. Nejvhodnější terapeutem je blízká osoba klienta, která ho oslovuje a hovoří s ním jemu známou a srozumitelnou formou. 2. Hudbou (hrou na hudební nástroj) - muzikoterapeut, klient sám či jeho blízcí. 3. Zpěvem - zpívající může být: muzikoterapeut, sám klient, jeho blízcí. Pro správnou účinnost této stimulace musíme při aplikaci omezit rušivé zvuky, nehovořit s jinými osobami i pokud klient poslouchá televizi, rádio, sledovat reakce klienta, poskytovat jasné slovní informace, vždy respektovat desatero bazální stimulace. Nerozumí-li klient mluvenému slovu, může použít terapeut pro dorozumění např. karet s obrázky. Tím může předejít vzniku dezorientace a agrese. 40 2.6.6 Orální stimulace Ústa člověka jsou nejaktivnější a nejcitlivější zónou lidského těla. Chuťový prožitek je pozitivní stimul, kterým podporujeme vnímání klienta, které se projeví zvýšením svalového napětí v oblasti dutiny ústní. Orální stimulaci můžeme aplikovat 39 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 109-114. 40 Srov. tamtéž, s. 114-116. 26

samostatně nebo jako součást přípravy na příjem potravy. Po uložení klienta do vhodné polohy mu dáme ochutnat jemu lahodnou chuť a sledujeme jak reaguje. Neprovádíme u unaveného klienta. S orální stimulací lze kombinovat i péči o dutinu ústní. Nejprve ale zjistíme stav dutiny ústní (defekty, rty, tvorbu slin, citlivost na podněty). Touto kombinovanou stimulací nejen očisťujeme dutinu ústní a navozujeme příjemný pocit, ale i podporujeme tvorbu slin, snižujeme napětí v oblasti dutiny ústní, aktivujeme paměťové stopy a s klientem navazujeme kontakt. Po iniciálním doteku pro snížení napětí informujeme klienta somatickou, orofaciální nebo vestibulární stimulací v oblasti obličeje. Vhodné je používání molitanových štětiček, které dobře nasávají chuťové médium. Nekombinujeme více chutí než tři. K ústům přistupujeme ze strany a nikdy ne násilím.stimulovat můžeme i cucacími sáčky (oblíbená poživatina v mulu). Příjem potravy vyvolává kromě cíle výživného i libé pocity. Má dvě fáze. V perorální využíváme vjemů čichových, taktilně-haptických, vizuálních, gustačních. Druhá fáze je orální, důležitá je vhodná poloha pro polykání. Při krmení nespěcháme, po polknutí chvilku počkáme, než dáme další sousto, uplatňujeme asistovanou péči vedeme ruku klienta. Stále s klientem komunikujeme a vytváříme příjemnou atmosféru. 41 2.6.7 Olfaktorická stimulace Prostřednictvím čichu získává člověk spoustu informací, vůně mu vytváří asociace. Stejná vůně může vyvolat u dvou odlišných jedinců různé pocity. Proto i u olfaktorické stimulace vycházíme z biografické anamnézy, abychom předešli negativní stimulaci. Účinnými stimuly jsou vůně spojené s blízkou osobou klienta (pachové stopy z oblečení), s toaletními potřebami, s jídlem, s pachy související s povoláním, se zájmy klienta. Zcela nevhodné jsou vonné svíčky. Aby byla stimulace účinná, neaplikujeme vůně a pachy nepřetržitě, ale v souvislosti s určitou situací, činností (toaleta klienta). Zapojujeme současně i stimulaci taktilně-haptickou a optickou. 42 41 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 117-124. 42 Srov. tamtéž, s. 125-127. 27

2.6.8 Taktilně-haptická stimulace Nedostatek taktilně-haptické stimulace se projevuje nenechavýma rukama hyperaktivního, neklidného klienta. Pocity úzkosti, strachu, nejistoty způsobují předměty, které klient nahmatá a nepoznává je (např. močový katétr). Opět tedy vycházíme z biografické anamnézy a klientovi nabízíme jemu známé, oblíbené věci (plyšová hračka, tenisová raketa, ale i ponožky, spodní prádlo apod.). Takto stimulujeme paměťovou stopu a ruku vedeme k činnosti. Různé části těla vnímají jinak dotek, tlak, chlad, teplo, vibrace. Vnímání bolesti má ochranný vliv. Ruce společně s ústy jsou nejaktivnějšími částmi těla. Tyto části lze stimulovat masáží. Vhodné je i zde zapojovat auditivní, optickou a olfaktorickou stimulaci. U klientů, kteří nepohybují prsty aplikujeme stimulaci asistovaně. 43 43 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace v základní ošetřovatelské péči, s. 127-130. 28

3 PRÁCE S KONCEPTEM BAZÁLNÍ STIMULACE Přínos používání konceptu bazální stimulace u klientů ve zdravotnických a jiných zařízeních je výhodný. Snižuje finanční náklady oddělení, protože se zkracuje doba hospitalizace nemocného a může zaměstnávat menší počet zdravotníků, protože neklidný, dezorientovaný pacient potřebuje pro svou bezpečnost větší množství personálu (dezorientaci a neklidu předcházíme užíváním prvků bazální stimulace). Jediné náklady jsou spojené s úhradou kurzu bazální stimulace. 44 Těžce postižený člověk má omezenou nebo změněnou oblast tělesnou, emociální, sociální, komunikační a kognitivní. Má jiné prožitky, jinak se projevuje. Je narušena jeho celistvost, aktivita, nachází se v izolaci. 45 Aplikace konceptu bazální stimulace na klienty není omezena věkem. Používat ho můžeme již u nedonošených dětí, tedy v neonatologii a až po klienty vysokého věku. Dobrých výsledků dosahujeme u nemocných ve vážném stavu v intenzivní medicíně (na umělé plicní ventilaci, u nemocných ve vigilním komatu, u klientů po kraniocerebrálních poraněních, somnolentních, dezorientovaných, po cévních mozkových příhodách), v geriatrii ( Morbus Alzheimer a jiné demence), v psychiatrii, u mentálně postižených, ale i částečně na standardních odděleních a v ambulantní péči. 46 S konceptem bazální stimulace nepracují pouze zdravotničtí pracovníci v nemocničních zařízeních, ale zapojuje se na základě proškolování do konceptu stále více organizací. Dobré zkušenosti mají v zařízeních pro seniory, agenturách domácí péče, hospicích, léčebnách dlouhodobě nemocných, ústavech sociální péče pro děti i dospělé, ale i rodinní příslušníci klienta. Ti si svého blízkého berou do domácího, 44 Srov.http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/Komfort-3-2006/27848/Bazalni-stimulace-prospiva-pacientum-i-zdravotnikum 45 Srov. VÍTOVÁ, M., Podpora vzdělávání dětí a žáků s těžkým zdravotním postižením I. Základní informace. Speciálně pedagogická diagnostika, s. 5, 6. 46 Srov. FRIEDLOVÁ, K., Bazální stimulace u pacientů na ARO a JIP, Ročenka intenzivní medicíny, 2003, s. 313-316. Srov. FRIEDLOVÁ, Karolína, Bazální stimulace v práci sestry, Sestra, 2003, č. 1, s. 14-16. 29

tedy jemu známého prostředí a pečují o něj na základě dovedností, které se naučili od terapeuta či lektora z kurzu bazální stimulace. A tak i na těchto místech se koncept stal neodmyslitelnou součástí života blízkých klienta. 3.1 Zdravotní sestra a koncept bazální stimulace 3.1.1 Image sestry Práci zdravotní sestry by měl provádět člověk, který je schopen empatie. Umět se vcítit do stavu klienta neznamená umět nemocného politovat, soucítit s ním. Empatická sestra si musí umět představit, co klient cítí a potřebuje v dané situaci. Předmětem našeho zájmu je nemocný člověk nikoli jeho nemoc, potíže. Po tomto zjištění přistupuje sestra ke klientovi jinak, zaměřuje se především na něj. Nemocní ve zdravotnických zařízeních postrádají často pochopení a lidský přístup. Právě jemu by mnohdy dali přednost před odbornými zákroky a vyšetřeními. Chtějí, aby byly uspokojeny jejich základní potřeby (kvalitní spánek, podávání stravy, hygienická péče, správný přístup a chování ošetřujících apod.). Z ošetřujícího personálu by měl na ně dýchnout pocit, že je tu někdo pro ně, někdo, kdo je má rád a bere je jako člověka. Práce s konceptem bazální stimulace dává do rukou zdravotních sester a dalších terapeutů léčebnou moc, kterou stimulují pacientovy smysly. Sestra se snaží do každé práce s klientem proplést koncept bazální stimulace. Jedná se o integraci nových prvků do péče a tak si většina zdravotníků myslí, že se jedná o ztížení jejich práce. Ale opak je pravdou. Například hygienickou péči neprovádí dvě, nýbrž pouze jedna sestra. Sestra sama rozhoduje, určuje způsob aplikace jednotlivých prvků bazální stimulace podle stavu a biografie klienta. S klientem pracuje zcela sama, musí postřehnout každou změnu, reakci klienta a i u banální činnosti musí přemýšlet. Přizpůsobit okolí lůžka klientovým představám a vytvořit příjemné podnebí, se díky tvořivosti sester dá vybudovat i ve zdravotnických zařízeních, kde je klient obklopen cizím, chladným prostředím a množstvím neznámých zvuků a přístrojů. Není k tomu zapotřebí velkých finančních prostředků, stačí vycházet z biografické anamnézy 30

klienta a zpestřit mu prostředí jeho denního pobytu jemu příjemnými, osobními věcmi. Nekonečné dlouhé dny strávené v nemocničním prostředí mu budou rychleji ubíhat, bude-li mít na dohled hodiny. Pozitivně působí na klienty i barevné odlišení lůžkovin, barvy stěn s odlišením stropu, podlah, obrysů oken a dveří, barevné motivy a další. Ohleduplnost a fantazie zdravotníka dokáže vytvořit klidné a příjemné klima, které klient potřebuje pro své uzdravení. Vše je v rukou kreativního zdravotnického týmu. Díky taktnosti a kreativitě terapeutů se pak klient cítí jistěji, bezpečněji a eliminuje stres. 47 Příjemné a uzpůsobené prostředí působí pozitivně i na rodinu klienta, která tak získává důvěru k terapeutovi i ke konceptu bazální stimulace. 48 Koncept je tedy možnou prevencí syndromu vyhoření. Dává sestrám možnost samostatné práce, samostatného rozhodování a možnost projevit svůj pracovní elán, kreativitu. Zvyšuje společenskou prestiž ošetřovatelství a kvalitu poskytované péče. 49 Ve zdravotnictví pracuje stále více zdravotních sester vyššího věku. Důvodem je, že mladé sestry hledají uplatnění v zahraničí s vidinou vyšších výdělků a nebo po ukončení studia se vydávají na zcela odlišnou cestu. Toto malé procento mladších sester vyhledává častěji práci v oborech intenzivní medicíny, zatímco sestry s delší praxí pracují s nemocnými v domovech důchodců, hospicích, na standardních odděleních. Tyto sestry mají za sebou již značné zkušenosti, prošly řadou rozdílných pracovišť a domnívám se, že v prvé řadě pohlíží na klienta s jeho problémy, potížemi. Jsou emočně a duševně zralejší. Dokonalé ovládání přístrojů, pohotové úkony, práci ve stresu nepovažují ve svém povolání za prioritní. Jedná se o představu sestry empatické, obětavé, důvěryhodné. Oproti tomu sestřička, která svou praxi právě zahajuje, se zaměřuje na to, aby vynikala po odborné stránce a efektně ovládala moderní techniku, čímž si myslí, že klientovi nejvíce pomáhá. Ale, že ten potřebuje především lidský přístup, pochopení, chvilku nezávislé rozmluvy, pohlazení, nepovažuje za nejdůležitější. Tento obraz sestry se řídí spíše rozumem než emocemi. 47 Srov. MECHOVÁ, Irena; MAJKUSOVÁ, Kamila, Bazální stimulace na JIP, Sestra, 2006, č. 12. s. 30-31. 48 Srov. WOLFFOVÁ, Věra, Bazální stimulace pohled ze zákulisí, Sestra, 2006, č. 6, s. 26-27. 49 Srov. http://www.linet.cz/zdravotnicka-technika/o-spolecnosti/casopis-komfort/komfort-3-2006/27849/bazalnistimulace-me-oslovila-humanitou Srov. http://www.mnof.cz/pruvodce/ros_kbs.php 31

3.1.2 Komunikace Profesionální image sestry je založena i na umění komunikovat. Komunikace je nepostradatelnou součástí ošetřovatelské péče. Umění komunikovat dává zdravotnickým pracovníkům velkou moc podporovat u pacientů zdraví, budovat užší vztahy s pacienty, jejich blízkými a ostatními zdravotníky. Lepší důvěru, pocit jistoty a dobrou spolupráci si vybuduje klient u zdravotníka, který nepovažuje mluvení s nemocným za zbytečné. Klient by měl cítit, že není na obtíž a zdravotník je tady jen pro něj. 50 Komunikace je způsob dorozumívání, při kterém musíme vědět co, kdy, kde a jak říci. Během ní dochází k určitému spojení mezi dvěma nebo více lidmi. Schopnost komunikovat je často podceňována. Zdravotníci upřednostňují raději diagnostickoterapeutické dovednosti a opomíjejí, že u nemocného si získají snáze důvěru a spolupráci uměním komunikovat. 51 Komunikaci dělíme na verbální (slovní) a neverbální (řeč těla). Verbální komunikace Vyjadřujeme-li se slovně, nezáleží pouze na volbě slov. Velkou úlohu hraje i hlasitost a rychlost řeči, výška hlasu, intonace, pomlky, přítomnost slovních parazitů, délka projevu. Zdravotní sestra používá pro svou práci tři druhy rozhovorů. Informačním rozhovorem poskytuje informace, edukativním se snaží vychovávat ke zdraví a terapeutickým by měla léčit. Sestra nejen hovoří, ale musí umět naslouchat nemocnému a vytvořit vzájemnou důvěru. Nepostradatelná je zde opět schopnost empatie. Pak k nám pacient najde snáze cestu a bude ochoten se nám svěřit s negativními, ale též pozitivními emocemi. 50 Srov. VLÁSKOVÁ, Dita, Komunikační audit cesta k pacientově spokojenosti a důvěře ve zdravotnickém zařízení, Sestra, 2007, č. 10, s. 24. Srov. HONZÁK, R., Komunikační pasti v medicíně, s. 31-35. 51 Srov. HONZÁK, R., Komunikační pasti v medicíně, s. 11-17. 32