Odbor analýz a statistiky. Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2005

Odbor analýz a statistiky Analýza vývoje ekonomiky ČR a odvětví v působnosti MPO za 1. pololetí 2005 Říjen 2005

OBSAH SEZNAM ZKRATEK 3 ÚVOD 5 SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2005 7 I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE 17 I.1. Výkonnost ekonomiky 17 I.2. Trh práce 20 I.3. Cenová a fiskální politika 27 I.3.1. Cenová politika 27 I.3.2. Fiskální politika 33 I.4. Měnová politika a přímé zahraniční investice 37 I.4.1. Měnová politika 37 I.4.2. Přímé zahraniční investice 45 I.5. Kapitálový trh 48 I.6. Výsledky finančního hospodaření nefinanční sféry 51 II. PRŮMYSL 57 II.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 57 II.2. Investice v průmyslu 69 II.3. Finanční situace průmyslových podniků 72 III. STAVEBNICTVÍ 79 III.1. Produkce, zaměstnanost a produktivita 79 III.2. Bytová výstavba 85 III.3. Finanční výsledky ve stavebnictví 87 IV. ZAHRANIČNÍ OBCHOD 91 IV.1. Souhrnné výsledky 91 IV.2. Teritoriální struktura 92 IV.3. Komoditní struktura 94 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA DOMÁCNOSTÍ 99 V.1. Odvětví obchodu 99 V.2. Konečná spotřeba domácností 103 Přílohová část 109 1

V materiálu jsou obsaženy údaje podle stavu k 30. 9. 2005.

SEZNAM ZKRATEK A + PL akcie + podílové listy b. c. běžné ceny BCPP Burza cenných papírů Praha BFI Index budoucích obchodů (Business Future Index) BLS Bureau of Labor Statistics USA BUX index akciového trhu Ma arska CAC 40 index akciového trhu Francie DAX index akciového trhu SRN DPFO daň z příjmů fyzických osob DPPO daň z příjmů právnických osob ECB Evropská centrální banka EIB Evropská investiční banka EMU Hospodářská a měnová unie (Economic and Monetary Union) Fed Úřad federálních rezerv Spojených států amerických FTSE index akciového trhu Velké Británie Gfk Institut pro výzkum trhu Praha HICP harmonizované indexy spotřebitelských cen HI TECH technicky vysoce náročné výrobky ILO Mezinárodní organizace práce IPP index průmyslové produkce M 1 oběživo + netermínované korunové vklady M 2 celková peněžní zásoba Nasdaq Composite index mimoburzovního akciového trhu USA OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OKEČ odvětvová klasifikace ekonomických činností OPEC Organizace zemí vyvážejících ropu p.b. procentní bod PK 30 index RM Systému (s bází maximálně 30 emisí) PX 50 hlavní index Burzy cenných papírů Praha (s bází maximálně 50 emisí) PX D index BCPP, jehož bází jsou pouze emise obchodované ve SPAD PX GLOB celkový index Burzy cenných papírů Praha RM S RM Systém SAX index akciového trhu Slovenska S&P 500 index akciového trhu USA s.c. stálé ceny SCP Středisko cenných papírů SITC Standard International Trade Classification SPP státní pokladniční poukázky TPCA Toyota Peguet Citroën Automobile VŠPS výběrové šetření pracovních sil WIG index akciového trhu Polska 3

ÚVOD Hospodářská situace české ekonomiky se ve 2. čtvrtletí 2005 dále zlepšila. Zlepšení se projevilo především rostoucí ekonomickou aktivitou, když meziroční růst hrubého domácího produktu zrychlil na 5,1 %. Současně na trhu práce vzrostla nabídka pracovních míst, která umožnila zvýšit zaměstnanost. Cenový vývoj se stabilizoval na nízké úrovni a ve vztahu k zahraničí došlo, vlivem příznivého vývoje obchodní výměny, ke zlepšení relace běžného účtu platební bilance a hrubého domácího produktu. K rychlému růstu české ekonomiky dochází v podmínkách hospodářského zpomalení zemí eurozóny. Hrubý domácí produkt tohoto regionu se letos v 1. čtvrtletí zvýšil o 1,3 % a odhad za 2. čtvrtletí uvádí růst o 1,1 %. Důsledkem uvedeného vývoje je skutečnost, že se česká ekonomika postupně přibližuje úrovni EU-25. Loni dosahoval hrubý domácí produkt na osobu v České republice téměř 70 % průměru EU a letošní očekávané zvýšení tohoto ukazatele zařadí Českou republiku zřejmě před Maltu a Portugalsko. Také ve srovnání se sousedními postkomunistickými zeměmi vyznívá srovnání příznivě. Při výrazně vyšší úrovni výkonnosti (v pořadí druhém Ma arsku nedosahoval v roce 2004 podíl HDP na osobu ani 62 % EU-25) rostla Česká ekonomika stejně rychle jako slovenská a předstihla Ma arsko (4,1 %) a Polsko (2,8 %). Vnitřní podmínky se vyznačovaly příznivým cenovým vývojem. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) pokračovala v trendu poklesu, nastoupeném koncem roku 2004 (z 2,8 % v prosinci 2004 na 2,4 % v červnu) a potvrdila, že česká ekonomika postrádá inflační tlaky. Za 1. pololetí vzrostl hrubý domácí produkt o 4,9 %. Vzestup ekonomiky se začal významněji projevovat již v minulém roce, kdy se růstová dynamika pevně usadila nad 4 % především vlivem lepšících se výsledků zahraničního obchodu. Jejich významným projevem byl nejdříve meziroční pokles deficitu obchodní bilance a v letošním roce rostoucí přebytek. Rekordně nejvyššího měsíčního přebytku v historii ČR ve výši 12,5 mld. Kč (v běžných cenách) bylo dosaženo v lednu, za 1.pololetí činilo kladné saldo 42 mld. Kč. Zahraniční obchod tak převzal úlohu hlavního zdroje hospodářského růstu. Tento závěr potvrzují i propočty příspěvkové analýzy výdajových položek hrubého domácího produktu (ve stálých cenách), z nichž vyplývá, že meziroční zlepšení salda bilance zahraničního obchodu přispělo k hospodářskému růstu cca 5 procentními body. Na druhé straně negativně působil mírný pokles domácí poptávky (včetně zásob), který zpomalil tempo růstu hrubého domácího produktu o 0,1 procentního bodu. Příznivý vývoj vnějšího sektoru je odrazem především rostoucí konkurenceschopnosti výrobních podniků, která se prosazuje zejména v odvětvích, do nichž směřoval v předchozích letech významný objem přímých zahraničních investic (výroba dopravních prostředků, telekomunikačních zařízení, spotřební elektroniky a výpočetní techniky). Dalšími faktory, které pozitivně ovlivnily vnější sektor, jsou snižující se dovozní náročnost ekonomiky a výhody spojené se vstupem do EU. Na druhé straně pak negativně působila především cena ropy, jejíž vysoká úroveň výrazně přesahovala všechny dosavadní předpovědi. Z teritoriálního hlediska se výrazně zlepšil především obchod s vyspělými tržními ekonomikami, zejména se zeměmi EU (za 1. pololetí dosáhl přebytek 156 mld. Kč), přičemž nejvyšší kladné saldo bylo dosaženo s Německem (44 mld. Kč) a Slovenskem (30 mld. Kč). Dle komoditního členění měl příznivý vliv na vývoj bilance již tradičně obchod se stroji a dopravními prostředky (přebytek 116 mld. Kč), a také s tržními výrobky a chemikáliemi. Návrat obchodní bilance ke kladným hodnotám částečně korigoval v platební bilanci rostoucí schodek 5

bilance výnosů, takže běžný účet skončil nejnižším deficitem od roku 1998 (0,9 % HDP). Při současně vysokém nárůstu kladného salda finančního účtu (6,3 % HDP), kterému dominoval příliv přímých zahraničních investic (7,2 mld. USD), vzrostl celkový přebytek platební bilance na 3,7 mld. USD. V rámci domácí poptávky konečná spotřeba domácností meziročně zpomalila na 1,9 %. Současně se ve struktuře vydání domácností zvyšovaly výdaje na zajištění bydlení, a to i za cenu rostoucí zadluženosti. Rostoucí životní úroveň domácností se projevuje také snížením podílu výdajů za nezbytné zboží ve prospěch zboží luxusního, tj. aut, elektroniky, drahého oblečení a obuvi. Reálné příjmy obyvatelstva vzrostly o 2,2 %. Fyzický objem prodeje na vnitřním trhu, kde především domácnosti uspokojují své potřeby, se zvyšuje již sedmým rokem v řadě. V 1. pololetí dosáhly tržby meziročního růstu 4,3 %, přičemž se významně na tomto výsledku podílel růst tržeb za prodej a opravy motorových vozidel a prodej pohonných hmot. Celkový pokles domácí poptávky ovlivnila zejména tvorba hrubého kapitálu, která v důsledku vývoje v oblasti zásob poklesla meziročně o 2,7 %. Tvorba hrubého fixního kapitálu rostla, i když pomaleji (2,6 %, loni 7,6 %). Z hlediska jejího věcného členění došlo k diferencovanému vývoji. Investice do pořízení strojního vybavení (jako jednoho z rozhodujících prvků zvyšování produktivity a efektivnosti) se zvýšily, zatímco do budov a staveb (s výjimkou bytů) poklesly. U staveb se projevil především vliv vysokého základu loňského roku, který souvisel se snahou realizovat co nejvíce akcí před zvýšením DPH. Na nabídkové straně ekonomiky vysoký růst průmyslové produkce z minulého roku (9,9 %) zpomalil na 4,2 %, protože se projevil vliv zejména slabší ekonomické aktivity v zemích EU, zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa, růstu cen paliv a surovin, zvýšeného tlaku asijské konkurence a vyšší srovnávací základny. Na druhé straně příznivě působila především vysoká výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou (s více než polovičním podílem na celkových tržbách), a také uvedení do provozu nových výrobních kapacit, zejména v automobilovém průmyslu a oživení ve strojírenství. Dále pokračovaly strukturální změny spočívající v růstu podílu subsekcí vyrábějících technologicky náročnější výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Růst výkonnosti průmyslu byl doprovázen vyšší zaměstnaností o 0,5 % (ve zpracovatelském průmyslu o 1,3 %) a růstem produktivity práce z tržeb (6,4 %). Protože produktivita práce rostla rychleji než nominální mzdy (4,2 %), došlo k meziročnímu poklesu jednotkových mzdových nákladů. Meziroční pokles stavební výroby o 1,2 % byl výrazně ovlivněn značně rozkolísanou srovnávací základnou v důsledku zvýšení sazby DPH ze stavebních prací z 5 % na 19 % od května minulého roku. Snaha podniků a investorů využít nižší sazby DPH před vstupem ČR do EU se projevila zvýšenou fakturací stavebních prací, po které došlo k postupnému vyrovnání tohoto výkyvu. Podle propočtu ČSÚ by stavební výroba, po eliminaci výše uvedeného mimořádného vlivu, dosáhla reálného růstu o 3,1 %. Hlavním zdrojem stavebních zakázek byly státní zakázky směřované do výstavby dopravní infrastruktury a dále rozvoj developerské činnosti. Počet dokončených bytů sice meziročně vzrostl vlivem zvýšeného zahájení v minulém roce, v zahajování však došlo k útlumu i při výhodných podmínkách získávání úvěrových zdrojů. Rostoucí výkon ekonomiky se odrazil ve zlepšení situace na trhu práce. Při nárůstu počtu osob v produktivním věku a stabilní míře ekonomické aktivity byly k tomu vytvořeny předpoklady především rychlejší tvorbou nových pracovních míst. Míra nezaměstnanosti se v červnu snížila na 8,6 % (v nové metodice) a byla ve všech měsících letošního roku meziročně nižší. Tempo růstu průměrné nominální mzdy dosáhlo 5,5 %, což byl nejpomalejší růst od vzniku České republiky. Dlouhodobý vliv na zpomalující se mzdový vývoj má jednak snaha podniků stlačovat mzdové náklady (a tím zvyšovat konkurenceschopnost svých produktů) a dále relativně nízká míra inflace (která hraje důležitou roli při mzdových vyjednáváních). Reálná mzda rostla zhruba stejným tempem jako v roce 2004, tj. 3,8 %. Rychleji než mzdy rostla národohospodářská produktivita práce, která se zvýšila meziročně o 4,1 %. Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu cca ze čtyř pětin a vyšší zaměstnanost zhruba z jedné pětiny. Předstih růstu produktivity práce tak zvyšuje konkurenceschopnost ekonomiky. 6

SHRNUTÍ TENDENCÍ EKONOMICKÉHO VÝVOJE ZA 1. POLOLETÍ 2005 I. Makroekonomický vývoj Ve 2. čtvrtletí pokračovala tendence zrychlování dynamiky hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 5,1 %. Vzestup ekonomiky se začal výrazněji prosazovat již v minulém roce, kdy se růstové tempo pevně usadilo nad 4 % a letos její výkonnost dále posílila. Za 1. pololetí byl hrubý domácí produktu meziročně vyšší o 4,9 %. Hlavním faktorem růstu české ekonomiky jsou zlepšené výsledky zahraničního obchodu, jejichž projevem je růst kladného salda obchodní bilance. Saldo zahraničního obchodu (v běžných cenách) dosáhlo aktiva 51,1 mld. Kč, (loni pouze 0,5 mld. Kč). Na meziročním zlepšení se podílel v rozhodující míře obchod se zbožím, který dosáhl přebytku 42,0 mld. Kč (proti loňskému deficitu 7,8 mld. Kč), zatímco služby jenom 9,1 mld. Kč (loni přebytek 8,3 mld. Kč). V rámci mírného růstu domácí efektivní poptávky zpomalily jak výdaje na konečnou spotřebu, tak i na tvorbu fixního kapitálu. Spotřeba domácností vzrostla o 1,9 % (loni o 2,4 %) a její vývoj v zásadě korespondoval s růstem reálných příjmů obyvatelstva (2,2 %). Ve výdajích vlády vedla úsporná opatření k meziročnímu poklesu o 1,2 %, přestože tato položka byla ovlivněna jednorázovým zahrnutím nákupu stíhaček Gripen. Růst výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu o 2,3 % (loni 7,6 %) byl doprovázen protichůdnými vývojovými tendencemi v jejích dvou základních složkách. Strojní investice meziročně rostly, zatímco na druhé straně investice do budov a staveb poklesly (což souviselo s vysokým objemem stavebních prací v minulém roce, který byl vyvolán snahou realizovat co nejvíce stavebních akcí před zvýšením DPH). V odvětvové struktuře hrubé přidané hodnoty (v běžných cenách) vzrostl v 1. pololetí podíl sektoru služeb na 60,8 % (z 60,1 % loni), k čemuž přispělo zejména odvětví obchodu (meziročním zvýšením podílu z 12,4 % na 13,3 %) a finančního zprostředkování (zvýšením z 3,2 % na 3,6 %). Na druhé straně poklesl podíl průmyslu na 32,8 % (z 33,4 %), z toho zpracovatelského na 26,4 % (z 27,5 %). Podíl stavebnictví (6,1 %) a zemědělství (2,3 %) stagnoval. Národohospodářská produktivita práce (hrubý domácí produkt na pracovníka) vzrostla meziročně o 4,1 %, (loni ve stejném období o 4,6 %), z toho ve 2. čtvrtletí o 4,2 %. Vyšší produktivita práce tak pokryla růst produktu cca ze čtyř pětin a vyšší zaměstnanost zhruba z jedné pětiny. Populace České republiky vykazuje od roku 2003 nárůst. K 30.6. 2005 se zvýšil počet obyvatel o 28,4 tisíc na 10 235 tisíc osob. Přestože počty narozených dětí v posledních dvou letech výrazně rostou, nahrazuje přirozený úbytek populace kladné saldo zahraniční migrace. Meziroční zvýšení počtu ekonomicky aktivních osob ovlivnil především nárůst zaměstnanosti. Míra ekonomické aktivity, tj. podíl ekonomicky aktivních osob (celkové pracovní síly) na počtu všech osob starších 15 let, zůstala meziročně stabilní na 59,1 %. Počet pracovníků v národním hospodářství, v jediném (hlavním) zaměstnání, podle výběrového šetření pracovních sil, v 1. pololetí meziročně vzrostl o 39,4 tisíc, tj. o 0,8 % na 4 727,6 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila v sekundárním sektoru (průmysl, stavebnictví) o 31 tisíc na 1 862,2 tisíc 7

a v terciárním sektoru (služby) o 18,1 tisíc na 2 672,5 tisíc osob, naopak klesla v primárním sektoru (zemědělství, lesnictví, rybolov) o 10 tisíc na 191,6 tisíc osob. Podle postavení v hlavním zaměstnání vzrostl počet zaměstnanců (o 71 tisíc na 3 935,5 tisíc), avšak klesl počet pracovníků podnikatelské sféry (o 25,1 tisíc na 767,8 tisíc osob). Podle podnikového výkaznictví počet zaměstnanců v národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, meziročně vzrostl o 16,8 tisíc na 3 979,9 tisíc osob. V ekonomických subjektech podnikatelské sféry s 20 a více zaměstnanci (ve finančním zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry zaměstnanost meziročně vzrostla o 15 tisíc, tj. o 0,5 % na 3 210,5 tisíc osob. Zaměstnanost se zvýšila nejvíce v zahraničních a mezinárodních firmách. Celkový počet cizích státních příslušníků zaměstnaných v České republice k 30.6. meziročně vzrostl o 27,3 tisíc na 133,8 tisíc osob. V jejich struktuře vzrostl počet zaevidovaných osob, zejména občanů Evropské unie (vč. Evropského hospodářského prostoru a Švýcarska) o 21,1 tisíc na 85,2 tisíc, což bylo ovlivněno úpravou postavení občanů států Evropské unie na trhu práce České republiky, i počet vydaných pracovních povolení o 6,2 tisíc na 48,6 tisíc. Od ledna 2005 míra registrované nezaměstnanosti klesala až na 8,6 % k 30.6., resp. 9,3 % podle původní metodiky (meziroční pokles o 0,6 proc. bodu). Počet uchazečů o zaměstnání dosáhl 489,7 tisíc a byl meziročně o 27,8 tisíc nižší. Podíl žen na celkovém počtu vzrostl o 1,3 bodu na 53,2 %. Pokračoval nárůst volných pracovních míst z 45,4 tisíc před rokem až na 57 tisíc v červnu. Na 1 volné pracovní místo připadalo 8,6 uchazečů (před rokem 11,4), z toho nejvíce v okrese Karviná (79,2 uchazečů na 1 volné místo). Ve struktuře uchazečů o zaměstnání meziročně poklesl počet nezaměstnaných absolventů škol, avšak vzrostl počet uchazečů se zdravotním postižením a osob starších 50 let. Podle krajů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti koncem června i nadále v Ústeckém kraji (15 %) a dále v Moravskoslezském kraji (14,3 %) a nejnižší v Praze (3,3 %). Podle okresů byla nejvyšší míra nezaměstnanosti vykázána v okrese Most (21,9 %) a nejnižší v okrese Praha-západ (2,5 %). Na aktivní politiku zaměstnanosti bylo za leden až červen vynaloženo, podle pokladního plnění státního rozpočtu, 1,82 mld. Kč, tj. meziročně o 28,2 % více. Na pasivní politiku zaměstnanosti, tj. na podporu v nezaměstnanosti bylo vydáno 3,7 mld. Kč, tj. meziročně o 1,9 % méně. Průměrná nominální mzda zaměstnanců v celém národním hospodářství, vč. odhadu za malé firmy, v 1.pololetí 2005 meziročně vzrostla o 5,5 % na 17 093 Kč a reálná mzda o 3,8 %. Objem mzdových prostředků (bez ostatních osobních nákladů), zúčtovaných k výplatě, vzrostl nominálně o 6 % a reálně o 4,3 %. Jeho relace k objemu HDP v běžných cenách (mzdová náročnost HDP) se meziročně zvýšila o 0,1 bodu na 28,6 %. Průměrná měsíční nominální mzda ve firmách s 20 a více zaměstnanci podnikatelské sféry (v odvětví finanční zprostředkování bez ohledu na počet zaměstnanců) a ve všech organizacích nepodnikatelské sféry meziročně vzrostla o 5,6 % na 18 220 Kč a reálná mzda se zvýšila o 3,9 %. Prohlubuje se mzdová diferenciace. V odvětvovém členění byla v 1. pololetí dosažena nejvyšší průměrná měsíční mzda v odvětví letecké dopravy (44 393 Kč) a nejnižší ve výrobě oděvů, zpracování a barvení kožešin (10 242 Kč). Podle typu hospodaření byla nejvyšší nominální mzda dosažena u firem v mezinárodním vlastnictví (23 189 Kč) a nejnižší v subjektech vlastněných družstvy (11 822 Kč). Podle krajů byla vyplácena nejvyšší mzda v Praze (22 937 Kč) a nejnižší v Karlovarském kraji (15 295 Kč). Zpomalení meziročního růstu spotřebitelských cen (z 2,8 % na konci roku 2004 na 1,3 % v květnu), na kterém se nejvíce podílel pokles cen potravin a nealkoholických nápojů, bylo v závěru 2. čtvrtletí vystřídáno zrychlením na 1,8 %. Pohyb nejvýrazněji ovlivnil růst cen u pošt a telekomunikací, bydlení, dopravy a zdraví. V červenci a srpnu cenová hladina stagnovala na růstových tempech 1,7 %. Míra inflace (klouzavý průměr za 12 měsíců) zatím pokračovala v trendu poklesu z 2,8 % na konci roku 2004 na 2,4 % v červnu a 2,1 % v srpnu 2005. Ceny průmyslových výrobců pokračovaly ve snižování tempa růstu, jež nastoupilo v prosinci minulého roku (meziročně na 2,7 % v červnu a 2,0 % v červenci), a to v důsledku dalšího poklesu 8

tempa růstu cen zejména v odvětvích koksování a rafinérského zpracování ropy, základních kovů, hutních a kovodělných výrobků. Meziroční růst cen stavebních prací začal během 2. čtvrtletí výrazně zpomalovat (z 4,4 % v prosinci 2004 na 2,3 % v červnu a 2,2 % v červenci) a zaznamenal tak nejpomalejší růst od března 2004. Ceny materiálů a výrobků spotřebovávaných ve stavebnictví také ztlumily tempo růstu, když se meziročně zvýšily v červnu o 4,5 % a v červenci pouze o 1,9 % (březnu ještě rostly o 7,7 %). Ceny zemědělských výrobců nastoupily od ledna výrazný meziroční pokles (v červnu o 9,2 %, tj.snížení od počátku roku o 4,0 p.b.) Hlavním důvodem byl především propad cen rostlinných výrobků (v červnu o 26,4 %, v dubnu dokonce o 44,7 %). Hospodaření státní pokladny v kumulaci od počátku roku se vyvíjelo rozkolísaně - v lednu a březnu bylo kladné, ale za únor, duben a květen skončilo očekávaným schodkem. V červnu saldo státního rozpočtu začalo vykazovat kladné hodnoty (3,76 mld. Kč) a v srpnu stát již třetí měsíc hospodařil s přebytkem (10 mld. Kč), který dosáhl nejvyšší úrovně za 10 let. Hospodaření územních samosprávných celků - kraje, obce a dobrovolné svazky - za 1. pololetí 2005 skončilo převahou příjmů ve výši 6,5 mld. Kč, když kraje vykázaly přebytek 1,0 mld. Kč a obce 5,5 mld. Kč. V průběhu 1. pololetí 2005 pokračoval trend zvyšování státního dluhu, když z 592,9 mld. Kč se dostal na 643,6 mld. koncem června (zvýšení od počátku roku o 8,6 %) a představoval 23,1 % HDP. Jeho růst byl částečně tlumen příznivým hospodařením státního rozpočtu a byl generován především v oblasti zahraničního dluhu (35,5 mld. Kč). Peněžní zásoba M 2 si ve srovnání s minulým rokem udržela po celé 1. pololetí mírnější dynamiku růstu (meziročně v březnu o 5,3 %, v červnu o 5,2 %, na 1913 mld. Kč, v červenci o 4,8 %, na 1908,2 mld. Kč). Na straně aktiv ji ovlivňovalo zejména výrazné snížení čistého úvěru vládě (hlavně ve 2. čtvrtletí) a pokles čistých zahraničních aktiv (v 1. čtvrtletí). Nízké úrokové sazby stimulovaly poptávku po úvěrech v podnikové i v soukromé sféře. Úvěry rostly podnikům pod zahraniční kontrolou i domácím podnikům. Dynamika meziročního růstu úvěrů podnikové sféře tak dále výrazně zrychlila (z 3,6 % v prosinci 2004 na 9,1 % v březnu, 11,5 % v červnu, tj. 622,7 mld. Kč, 11,3 %, tj. 623,6 mld. Kč v červenci). Stabilně vysokou dynamiku růstu si nadále podržely úvěry domácnostem (meziročně v červnu o 32,6 %, na 355 mld. Kč, v červenci o 33,2 %, na 361,6 mld. Kč), při zachování převahy úvěrů na bydlení. Koruna si k oběma referenčním měnám v meziročním srovnání podržela trend zhodnocování, který však ve 2. čtvrtletí zvolnil. K euru meziročně zhodnotila v průměru o 7,3 %, od počátku roku pouze o 2 %. Vůči dolaru meziročně v průměru posílila o 11,4 %, avšak proti kurzu na počátku roku 2005 oslabila o 8 %. Celkový výsledek platební bilance za 1. pololetí 2005 (86,9 mld. Kč, tj. 3,7 mld. USD) razantně vzrostl a byl vytvořen prakticky celý ve 2. čtvrtletí (83,7 mld. Kč, tj. 3,5 mld. USD). Na příznivém výsledku se podílely oba hlavní účty - pokles deficitu běžného účtu (na 12,3 mld. Kč, tj. 0,5 mld. USD a 0,9 % HDP) současně s vysokým nárůstem přebytku finančního účtu (na 90,4 mld. Kč, tj. 3,9 mld. USD a 6,3 % HDP). Platební bilanci dominoval příliv přímých zahraničních investic na finančním účtu (168,4 mld. Kč a 7,2 mld. Kč) a na běžném účtu návrat obchodní bilance ke kladným hodnotám (42 mld. Kč, tj. 1,8 mld. USD), částečně korigující rostoucí schodek bilance výnosů. Devizové rezervy především díky výsledku platební bilance za 1. pololetí významně vzrostly (o 110,3 mld. Kč, na 746,5 mld. Kč, tj. 30,1 mld. USD). Pokrývaly 4,5 měsíčního dovozu zboží a služeb (koncem 1. čtvrtletí to bylo 4,1 %), když za bezpečné je považováno tříměsíční krytí. Koncem srpna klesly na 731,8 mld. Kč, avšak vlivem kurzových pohybů v dolarovém vyjádření téměř stagnovaly na 30,2 mld. USD. Hrubá zahraniční zadluženost nadále mírně rostla (o 5,9 % proti konci roku 2004), když k 30. 6. 2005 stoupla o 59,8 mld. Kč, na 1 073 mld. Kč (43,2 mld. USD). Úroveň zahraničního dluhu představovala 38 % HDP a nadále tak zůstala pod obecně uznávanou bezpečnou hranicí 40 %. Přímé zahraniční investice do ČR meziročně vzrostly o 190,9 % na 170,3 mld. Kč (7,3 mld. USD). Po očištění o dvě velké privatizační akce (Český Telecom a Unipetrol) by meziročně vzrostly o zhruba 9

27 %. Hlavní formu (158,8 % celkového objemu) představovaly investice do základního kapitálu a reinvestovaný zisk. Ze zemí EU-25 přišlo 94,7 % investic. Nejvýznamnější podíl mělo přitom Španělsko (49,4 %) a Nizozemí (16 %). Nejvíce investic směřovalo do odvětví dopravy a telekomu-nikací (50,4 %), dále do nemovitostí a služeb pro podniky (25,9 %). V 1. pololetí letošního roku MPO rozhodlo o investičních pobídkách pro 27 společností a o podpoře investičních záměrů technologických center a center strategických služeb 15 společností. Odliv přímých zahraničních investic meziročně poklesl o 21,0 % na 1,9 mld. Kč (80,0 mil. USD). Do zemí EU-25 směřovalo 46,3 % investic. Z odvětvového hlediska směřovalo nejvíce investic do energetiky (27,3 %), dále do finančního zprostředkování (26,4 %) a do nákupu nemovitostí a poskytování služeb pro podniky (25,8 %). Silný růstový trend, který ovládal český kapitálový trh, se zastavil 10. března, kdy hlavní burzovní index PX 50 dosáhl rekordní hodnoty 1262,7 bodu a zhodnotil se tak od konce roku 2004 o 22,4 % (meziročně o 57,5 %). Vlna konsolidace přišla, když výprodeje měn, akcií i dluhopisů zasáhly všechny trhy. V dalších měsících se vyvíjel trh s akciemi rozkolísaně, kdy akcie stačily od března do července dvakrát oslabit a dvakrát posílit. Burza svými obchody postupně vylepšovala rekordy indexu PX 50 až na 1350,9 bodu, který dosáhl 31. 8. 2005. Finanční výsledky v organizacích nefinanční sféry (se 100 a více zaměstnanci) zaznamenaly u většiny tokových ukazatelů zpomalení meziročního růstu: Ø Účetní přidaná hodnota zpomalila růst z 12,9 % na 4 %, nejvíce rostla v pronájmu nemovitostí a podnikatelských službách o 20,8 % (s 4,6 % podílem na účetní přidané hodnotě nefinanční sféry), dále v zemědělství, lesnictví, rybolovu o 5,9 %, v obchodě o 5,1 %, v průmyslu o 4 % (s podílem 65,1 % na přidané hodnoty nefinanční sféry) a v dopravě, skladování a spojích o 1 %. Meziročně klesla v ubytování a stravování o 4,9 % a ve stavebnictví o 0,2 %. Růst výkonů (9,4 %) zaostal za růstem výkonové spotřeby (11,8 %). Ø Růst produktivity práce z účetní přidané hodnoty (v b.c.) se meziročně zpomalil z 13,8 % na 3 % (320,8 tis. Kč/zam.). Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně klesl o 2,8 % na 138,3 mld. Kč (proti růstu o 17,9 % ve srovnatelném období), při růstu jen ve dvou odvětvích: v průmyslu o 5,2 % na 106,4 mld. Kč a v pronájmu nemovitostí a podnikatelských službách o 27,7 % na 4 mld. Kč. Nejvíce klesl v zemědělství, lesnictví a rybolovu (o 92,3 %), dále v ubytování a stravování (o 29 %), v dopravě, skladování a spojích (o 28,7 %), v obchodě (o 25,6 %), v ostatních službách (o 22,9 %) a ve stavebnictví (o 11,4 %). Vzrostl podíl ztrátových organizací z 22,2 % na 27,7 % při růstu jejich počtu o 28,5 % (na 1 210 podniků), jejich ztráta o 59,1 % na 34 mld. Kč. Počet ziskových organizací klesl o 4,6 % (na 3 151 podniků), jejich hrubý zisk vzrostl o 5,3 % na 172,3 mld. Kč. Ø Celkové výnosy rostly pomaleji (9,9%) než celkové náklady (10,8%), které zrychlily růst (z 10 % ve srovnatelném období). V nákladech nejvíce rostly ostatní nespecifikované náklady (o 19,3 % - s podílem 7,9 % v nákladech), následované výkonovou spotřebou (o 11,8 % - s podílem 54,1 %), osobní náklady (o 6,7 % - s podílem 10,9 %), náklady na zboží (o 9,4 % - s podílem 22,8 %) a odpisy (o 3,2 % - s podílem 4,5 %). Ø Ve struktuře pasiv vzrostly cizí zdroje rychleji (6,9 %) než vlastní kapitál (6,2 %). Rentabilita vlastního kapitálu se meziročně zhoršila o 0,7 proc. bodu na 7,1 %. Ø Celkové zásoby vzrostly o 11,3 % na 412,7 mld. Kč, nejvíce zásoby vlastní výroby (o 19,9 %) na 171,1 mld. Kč, dále zásoby zboží (o 8,4%) na 108,3 mld. Kč, zásoby materiálu (o 4,1 %) na 133,3 mld. Kč. Obrátka zásob se zpomalila o 0,7 dne na 34,5 dne. Návrhy na konkurz a vyrovnání se zvýšily meziročně o 7 % na 1 968. Prohlášené konkurzy pokračovaly v poklesu, za 1. pololetí 2005 o 14,9 % na 646 a počet vyřízených případů se meziročně snížil o 4,4 % na 2 353. 10

II. Průmysl Hlavní produkční charakteristiky v průmyslových organizacích s 20 a více zaměstnanci: Ø Růst průmyslové produkce se v 1. pololetí 2005 meziročně zpomalil na 4,2 % (z 10,8 %), a to působením zejména těchto vlivů: pokles ekonomické aktivity v zemích EU, zmírnění konjunktury na trhu oceli a železa, růst cen paliv a surovin, zvýšený tlak asijské konkurence a vyšší srovnávací základna. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb (ve s.c.) se zvýšily o 7 % a tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 10,9 % (na celkových tržbách se podílejí 54,5 %). Ø Ve struktuře produkce podle hlavních průmyslových seskupení zaznamenala vyšší růst výroba meziproduktů o 7,4 %, z dalších mírně vzrostla výroba energií o 3 %, výroba výrobků investiční povahy o 1,7 %, výroba zboží krátkodobé spotřeby o 1,6 % a výroba zboží dlouhodobé spotřeby o 0,4 %. Ø Ve zpracovatelském průmyslu vzrostla produkce o 4,4 %, tržby (ve s.c.) se zvýšily o 7,2 %, tržby z přímého vývozu (ve s.c.) o 11,2 % (na celkových tržbách se podílejí 54,5 %). Vysoký nárůst zaznamenala výroba koksu, rafinérské zpracování ropy o 15,5 %, výroba a opravy strojů a zařízení o 14,9 % (v důsledku oživení strojírenství) a výroba dopravních prostředků o 13 %. K poklesu produkce došlo ve pěti subsekcích: ve výrobě usní a výrobků z usní o 7,5 %, ve výrobě základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 5 %, ve výrobě textilií, textilních a oděvních výrobků o 4,2 %, ve výrobě ostatních nekovových, minerálních výrobků o 3,5 % a ve zpracování dřeva, výrobě dřevařských výrobků o 3,2 %,. Ø V surovinové sekci produkce vzrostla o 1,2 %, tržby (ve s.c.) se snížily o 5,8 %, přitom tržby z přímého vývozu (ve s.c.) zaznamenaly růst o 18,5 %. Produkce v energetické sekci byla nižší o 0,4 %, při růstu tržeb (ve s.c.) o 8,4 %, když tržby z přímého vývozu (ve s.c.) poklesly o 25,9 %. Ø Snížení ekonomické aktivity v zemích EU se projevilo nižší dynamikou nově uzavřených zakázek, sledovaných ve vybraných oddílech na 7,4 % (z 23,1 %), z toho ze zahraničí na 12,6 % (z 27,1 %), tržby u těchto vybraných oddílů (v b.c.) se zvýšily o 10,1 % (z 19,1 %). Ø Dominantní úlohu má zpracovatelský průmysl, jehož podíl na celkových tržbách se zvýšil o 0,2 bodu na 91,1 %, mírně vzrostl podíl energetické sekce o 0,1 bodu na 6,8 % a to na úkor snížení podílu surovinové sekce o 0,3 bodu na 2,1 %. Ø Uvádění nových výrobních kapacit do provozu ve vybudovaných průmyslových zónách a rozšiřování výrob ve stávajících průmyslových podnicích se projevilo zvýšením celkové zaměstnanosti v průmyslu o 0,5 %, při jejím růstu pouze ve zpracovatelském průmyslu o 1,3 %, zatímco v energetické sekci poklesla o 8,6 % a v surovinové sekci o 5,6 %. V rámci zpracovatelského průmyslu vzrostla zaměstnanost v osmi subsekcích, z nichž vysoký růst byl ve výrobě pryžových a plastových výrobků o 7 % a ve výrobě dopravních prostředků o 6,3 %. Ø Růst tržeb o 7,0 % při růstu zaměstnanosti o 0,5 % vedl v 1. pololetí 2005 k růstu produktivity práce (ve s.c.) o 6,4 % (ve stejném období předcházejícího roku byl růst 11,9 %), z toho v energetické sekci vzrostla o 18,7 % a ve zpracovatelském průmyslu o 5,8 %, zatímco surovinová sekce zaznamenala pokles o 0,2 %. V rámci zpracovatelského průmyslu poklesla ve čtyřech subsekcích: výroba základních kovů, hutních a kovodělných výrobků o 6,8 %, výroba koksu a rafinérské zpracování ropy o 3 %, zpracování dřeva, výroba dřevařských výrobků o 2,3 % a výroba potravinářských výrobků a nápojů o 1,9 %. Ø Průměrná nominální mzda se zvýšila o 4,2 %, reálná mzda o 2,6 % při přepočtu indexem spotřebitelských cen. Při přepočtu indexem cen průmyslových výrobců poklesla o 6,4 %. Produktivita práce rostla rychleji než mzdy. Ø Jednotkové mzdové náklady se snížily, nominální o 2,1 % a reálné o 7,2 %. Růst nominálních byl v sedmi subsekcích, reálných ve třech. Ø Ve struktuře průmyslových podniků podle institucionálních sektorů dosáhly nejvyššího nárůstu tržeb (ve s.c.) podniky soukromé pod zahraniční kontrolou o 13,7 % a jejich podíl na celkových 11

tržbách vzrostl o 1,7 bodu na 54,8 %. Tržby z jejich přímého vývozu (ve s.c.) se zvýšily o 13,5 % a zaměstnanost o 7,9 %. Ø Ve struktuře průmyslových podniků podle krajů dosáhly vysokého růstu tržeb (ve s.c.) Středočeský kraj o 16,2 % a Liberecký a Jihomoravský kraj shodně o 14,1 %. Pokles tržeb byl zaznamenán v Pardubickém kraji o 1,9 % a v Karlovarském a Olomouckém kraji shodně o 1,6 %. Hrubé hmotné investice v průmyslu meziročně vzrostly o 9,8 % (v s.c.) a to díky růstu investic do strojů a zařízení o 14,2 %. Stavební investice přitom poklesly o 5,1 %. Investice ve zpracovatelském průmyslu se zvýšily o 12,5 % (v s.c.). Hlavními nositeli růstu byly investice do odvětví výroby a oprav strojů a zařízení j.n. (o 70,9 %), do zpracování dřeva a výroby dřevařských výrobků (o 65,1 %) a do výroby ostatních nekovových minerálních výrobků (o 53,9 %). Investice v odvětví těžby nerostných surovin se snížily o 5,4 % (v s.c.), podobně jako ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a vody (o 5,5 %). V průmyslu celkem (včetně odhadu za malé subjekty do 19 zaměstnanců) vzrostla účetní přidaná hodnota o 3,5 % (ve srovnatelném období 2004 o 14,8 %), výkony o 8,9 % (proti růstu o 14 % v 1. pololetí 2004) a výkonová spotřeba o 11 % (proti 13,6 % ve srovnatelném období). V průmyslových organizacích se 100 a více zaměstnanci byl meziroční vývoj vybraných finančních ukazatelů následující: Ø Účetní přidaná hodnota vzrostla meziročně o 4 % (ve srovnatelném období o 14,8 %), s vysokým růstem v těžbě surovin (o 16,8 %) a v energetice (o 12,7 %) a jen mírným ve zpracovatelském průmyslu (o 1,3 %). Výkony rostly pomaleji než výkonová spotřeba (10,6 % ku 13,1 %). Ø Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) vzrostla o 3,1 % na 364,7 tis. Kč/zam., přitom ve zpracovatelském průmyslu klesla o 0,4 % na 312,5 tis. Kč/zam. Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně vzrostl o 5,2 % na 106,4 mld. Kč zásluhou těžby surovin (132 %) a energetiky (33,7 %), zatímco ve zpracovatelském průmyslu klesl (o 8,9 %). Vzrostl počet ztrátových organizací o 25,3 % na 589 podniků (jejich podíl z 19,7 % na 24,1 % z celkového počtu organizací), jejich ztráta o 80,1 %. Počet ziskových organizací klesl o 3,4 % (na 1 851 podniků), jejich zisk vzrostl o 11,6 % na 123,2 mld. Kč. Ø Celkové výnosy (11 %) zaostaly za růstem celkových nákladů (11,5 %). Ve struktuře nákladů vzrostl meziročně podíl výkonové spotřeby (o 1 proc. bod) na 70,2 % a mírně i podíl ostatních nespecifikovaných nákladů (o 0,1 proc. bodu na 8,5 %). Podíl osobních nákladů klesl o 0,5 proc. bodu na 10,3 %, podíl nákladů na zboží o 0,2 proc. body na 6,2 % a podíl odpisů o 0,4 proc. bodu na 4,8 %. Ø Vlastní kapitál rostl rychleji (7,4 %) než celková pasiva (7,1 %), díky zpracovatelskému průmyslu (9,7 %, resp. 7,8 %). Rentabilita vlastního kapitálu meziročně klesla o 0,2 proc. bodu na 8,9 %, při růstu v těžbě surovin a v energetice, zatímco ve zpracovatelském průmyslu klesla o 1,9 proc. bodu na 9,2 %. Ø Celkové zásoby se zvýšily o 12,8 % na 275,6 mld. Kč, ve zpracovatelském průmyslu o 17,6 % na 264,6 mld. Kč. Nejvíce rostly zásoby vlastní výroby o 21,2 % a zásoby zboží o 15,3 %. Obrátka zásob se zpomalila o 0,8 dne na 38,2 dne, ve zpracovatelském průmyslu se zhoršila o 2,6 dne na 43,5 dne. Ø Z hlediska institucionálních sektorů dochází v roce 2005 k obratu ve finančních výsledcích sektoru pod zahraniční kontrolou, které u některých tokových veličin rostly pomaleji ve srovnání s ostatními sektory. Jejich účetní přidaná hodnota a hrubý zisk dokonce klesly. Jejich obrat zásob se zpomalil o 4 dny. Zlepšením úrovně rentability vlastního kapitálu ve veřejných podnicích a soukromých podnicích národních, při zhoršení u podniků v sektoru pod zahraniční kontrolou (o 2,8 proc. bodu na 10,1 %) došlo ke snížení rozdílů v jejich úrovni. U většiny finančních ukazatelů dosáhl sektor pod zahraniční kontrolou nadpolovičních podílů, (s výjimkou celkových nákladů, výkonové spotřeby a zaměstnanosti) v meziročním srovnání se však tyto podíly snížily. 12

III. Stavebnictví Pokles stavební výroby o 1,2 % (v s.c.) byl způsoben rozkolísanou srovnávací základnou způsobenou přeřazením DPH ze stavebních prací z 5 % na 19 % od 1.5.2004 v souvislosti se vstupem ČR do EU (ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán růst stavební výroby o 16,5 %). Podle propočtu ČSÚ však stavební výroba (po sezónním očištění) reálně vzrostla o 3,1 %. Hlavním impulsem stavební výroby byla realizace státních zakázek v dopravní infrastruktuře, a dále rozvoj developerské činnosti. Z produkčních charakteristik stavebních podniků s 20 a více zaměstnanci vyplývá, že: Ø Stavební práce (v s.c.) meziročně vzrostly o 0,1 % (ve stejném období předchozího roku rostly o 15,7 %). Nová výstavba se přitom zvýšila o 2,6 % (inženýrské stavby zaznamenaly růst dokonce o 7,1 %) a práce na opravách a údržbě poklesly o 15,8 %. Ø Export stavebních prací se snížil o 1,3 % a tvořil 1,3 % celkového objemu stavebních prací. Ø Zaměstnanost se meziročně zvýšila o 4,1 %. Nejrychleji (o 11,7 %) rostl počet zaměstnanců ve firmách fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku. Ø Produktivita práce (v s.c.) ze stavební výroby podle dodavatelských smluv poklesla o 3,8 % (ve stejném období předchozího roku vzrostla o 12,6 %). Její růst (o 6,5 %) vykázaly jen soukromé podniky pod zahraniční kontrolou. Produktivita práce ze základní stavební výroby mírně vzrostla o 0,9 % (ve stejném období předchozího roku vzrostla o 6,8 %). Ø Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla o 3,5 % (ve stejném období předchozího roku byl zaznamenán její růst o 7,5 %) na 17 786 Kč, zatímco reálná (přepočtená indexem cen stavebních prací) stagnovala. Nejrychlejším tempem (o 7,1 %) rostly nominální mzdy v soukromých podnicích pod zahraniční kontrolou. Ø Nominální jednotkové mzdové náklady se zvýšily o 7,6 % a reálné o 4,0 % (zatímco ve stejném období předchozího roku poklesly nominální o 4,5 % a reálné o 7,3 %). Ø Počet vydaných stavebních povolení se snížil o 8,7 %, ale orientační hodnota staveb vzrostla o 11,5 % a průměrná hodnota stavebních prací na 1 stavební povolení vzrostla o 22,2 %. Ø Došlo k poklesu hodnoty nových stavebních zakázek o 19 % vzhledem k vysoké srovnávací základě předchozího roku. Bytová výstavba zaznamenala mírný pokles. Stavební úřady povolily od začátku roku výstavbu 18 679 nových bytů, tj. o 5,2 % méně ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Počet zahájených bytů se meziročně snížil o 8,7 %. K největšímu poklesu o 11,6 % došlo v zahajování bytů v bytových domech. V územním členění bylo nejvíce bytů zahájeno ve Středočeském kraji, a dále v Praze. Počet dokončených bytů naopak vzrostl o 3,6 %, nejrychleji (o 56,0 %) rostl počet dokončených bytů v nebytových stavbách. Nejvíce bytů bylo dokončeno ve Středočeském kraji, a dále v Praze. Počet modernizovaných bytů se zvýšil o 46,5 %. Finanční výsledky za stavebnictví celkem (vč. odhadu za organizace do 19 zaměstnanců) se zhoršily. Účetní přidaná hodnota se snížila meziročně o 6,1 %, zatímco se ve stejném období roku 2004 vzrostla o 17,1 %. Pokračoval rychlejší růst výkonové spotřeby (7,1 %) než výkonů (4,3 %). Stavební organizace se 100 a více zaměstnanci se podílely na celkových výkonech téměř polovinou. Vybrané finanční výsledky měly následující vývoj: Ø Účetní přidaná hodnota poklesla o 0,2 % na 17,8 mld. Kč. Růst výkonové spotřeby byl o 3 proc. body rychlejší než růst výkonů (11,8 %). Produktivita práce z přidané hodnoty (v b.c.) se také snížila o 0,6 % na 240,6 tisíc Kč. Ø Hrubý zisk (výsledek hospodaření před zdaněním) meziročně poklesl o 11,4 % na 4,4 mld. Kč. Objem ztráty se zvýšil o 13 % na 0,9 mld. Kč a podíl ztrátových organizací vzrostl o 3,7 bodu na 27,6 %. 13

Ø Celkové výnosy vzrostly o 12 %, náklady rostly o 1,3 bodu rychleji. Nejvíce ovlivnila růst nákladů výkonová spotřeba s růstem 14,8 %, když se i ostatní nákladové položky zvyšovaly. Rentabilita nákladů se snížila o 1,2 bodu na 4,3 %. Ø Vlastní zdroje (čistý zisk a odpisy) se snížily o 5,5 % na 4,8 mld. Kč, přesto převýšily potřebu zdrojů na krytí investic a přírůstek zásob o 1,3 mld. Kč. Na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku podniky vynaložily 2,6 mld. Kč. Ø Stav zásob pokračoval v růstu, meziročně o 12,9 % na 16,2 mld. Kč. Nejvíce tu působil vliv růstu zásob nedokončené výroby a polotovarů (meziročně o 16,5 %), když zásoby materiálu vzrostly o 1,1 % a zásoby zboží o 2,4 %. Doba obratu se zpomalila o 1 den na 29,6 dní. Ø Ze srovnání podle institucionálních sektorů vyplývá, že u většiny ukazatelů dosahovaly rychlejšího růstu a lepších výsledků podniky pod zahraniční kontrolou. IV. Zahraniční obchod Význam zahraničního obchodu se zbožím pro ekonomiku vyplývá z vysokého podílu exportu na hrubém domácím produktu. Hodnota vývozu přestavovala 64,3 % HDP (meziročně vyšší o 2,4 p.b.), dovoz tvořil 61,3 % HDP (posílil o 1,2 p.b.). Zahraniční obchod po vstupu ČR do EU stále zlepšuje své výsledky, kterými překvapil i v 1. pololetí 2005. Obrat dosáhl rekordní hodnoty 1 793,2 mld. Kč (meziročně vzrostl o 6,7 %). Vývoz činil 917,6 mld. Kč a dovoz 875,6 mld. Kč, když tempo růstu vývozu bylo rychlejší než tempo dovozu (9,7 % ku 3,8 %). Obchodní bilance skončila přebytkem 42 mld. Kč, v 1. pololetí předchozí roku byla pasivní 7,1 mld. Kč (je to zlepšení o 49,1 mld. Kč). Ve stálých cenách vývoz vzrostl o 12,8 % a dovoz o 5,1 %, tzn. že fyzický objem vývozu i dovozu rostl v úhrnu 6 měsíců rychleji než v hodnotovém vyjádření. Při větším poklesu dovozních cen (meziročně o 0,5 %) než vývozních (o 0,3 %) působila směnná relace 100,2 pozitivně na výši kladného salda obchodní bilance. Nejvíce vzrostly dovozní ceny minerálních paliv (o 22,6 %), zatímco vývozní ceny strojů a dopravních prostředků klesly o 5,1 %. Hodnotové výsledky v korunovém vyjádření byly ovlivněny meziročním zpevněním koruny (v průměru za 6 měsíců 2005 k USD o 11,4 % a k EUR o 7,3 %). V dolarovém vyjádření, na rozdíl od korunového, byly proto dynamiky zahraničního obchodu za leden až červen rychlejší (vývoz vzrostl o 23,9 %, dovoz o 17,3 %), v přepočtu na EUR vývoz i dovoz rostl podobně jako v dolarech (18,2 % ku 11,8 %). Vyspělé ekonomiky se na celkovém vývozu podílely téměř 91 % a jejich postavení je zcela dominantní. Na meziročním přírůstku exportu (80,9 mld. Kč) se však podílely jen ze tří čtvrtin. Vývoz vzrostl nadprůměrně do SNS (zejména vlivem zvýšených vývozů do Ruska), rozvojových ekonomik a evropských tranzitivních ekonomik. Naproti tomu vývoz poklesl do nejmenší teritoriální skupiny tzv. mimoevropských zemí. Nárůst dovozu o více než třetinu byl jak ze Společenství nezávislých států (vliv dovozu ropy), tak evropských států s tranzitivní ekonomikou. Podprůměrnou dynamiku měl dovoz ze států s vyspělou tržní ekonomikou i ze zemí EU (shodně o 2,9 %). Z rozvojových i ostatních ekonomik hodnota dovozu klesla o 8,4 % resp. 10,9 %. Na přechod z pasiva do aktiva obchodní bilance působil jednak obchod s vyspělými tržními ekonomikami růstem kladného salda obchodní bilance (o 42,1 mld. Kč) na 124,3 mld. Kč (v tom s EU o 37,8 mld. Kč 155,7 mld. Kč) a jednak obchod s rozvojovými ekonomikami snížením deficitu zhruba o třetinu (na 20 mld. Kč). Naproti tomu k prohloubení pasiva o 9,6 mld. Kč došlo v obchodě 14

se Společenstvím nezávislých států na 39,2 mld. Kč. a mimoevropskými zeměmi o 4,5 mld. Kč na 37,4 mld. Kč. Obchod s evropskými tranzitivními ekonomikami skončil přebytkem 13,9 mld. Kč. Se SRN se meziročně zvýšil přebytek obchodní bilance (o 10,2 mld. Kč) na 43,9 mld. Kč, i když růst vývozu byl podprůměrný (1,8 %) a dovoz poklesl (o 1,7 %). Podíl na vývozu i dovozu oslabil (o 2,7 p. b. resp. 1,7 p.b.), přesto má Německo největší podíl na našem obchodu, 34,3 % ve vývozu a 31 % v dovozu. Na růst aktiva působily především stroje a dopravní prostředky, jejichž přebytek se zvýšil o 6,5 mld. Kč na 40,2 mld. Kč. K výraznému zlepšení došlo i s dalšími zeměmi EU, např. Slovenskem, Francií, Španělskem a Belgií. Slovensko posílilo druhou pozici mezi obchodními partnery v důsledku růstu obratu o 13,7 %. Dynamiky vývozu i dovozu byly nadprůměrné (16,4 % ku 9,5 %) a kladné saldo obchodní bilance se zvýšilo z 23 mld. Kč na 29,7 mld. Kč (především vlivem strojů a potravin). V obchodu s Francií se podařilo změnit pasivní bilanci 3,4 mld. Kč na aktivních 8 mld. Kč vlivem zdvojnásobení vývozu strojů a dopravních prostředků. Z pohledu komoditní struktury udržují dlouhodobě přední postavení stroje a dopravní prostředky. Přebytek obchodní bilance se zvýšil o 44,2 mld. Kč na 115,8 mld. Kč. Udržely si nadpoloviční podíl na vývozu (50,8 %), když vývoz vzrostl o 8,7 %. Při meziročním poklesu hodnoty dovozu o 2 % se jejich podíl na dovozu snížil (o 2,3 p.b.) na 40 %. Na celkové kladné saldo působily pozitivně též tržní výrobky růstem aktivní obchodní bilance téměř na dvojnásobek (20,9 mld. Kč). Nejvyšší deficit komoditní struktury vznikl v obchodě s minerálními palivy, a to 46,3 mld. Kč (tj. o 15,6 mld. Kč meziročně více). Dosažená hodnota dovozu 73,1 mld. Kč byla meziročně vyšší o více než třetinu, což bylo ovlivněno růstem dovozních cen (v průměru za 6 měsíců dovozní ceny minerálních paliv vzrostly meziročně o 22,6 %). Druhý nejvyšší deficit chemikálií se naopak podařilo snížit o 9,3 mld. Kč na 41,6 mld. Kč. Ve struktuře dovozu členěného dle předpokládaného užití se zvyšují v posledních letech dovozy pro osobní spotřebu, na což působil reálný růst mezd. Více jak polovina dovozů směřovala k výrobnímu užití, zatímco dovozy pro investiční účely poklesly. To svědčí o tom, že domácí podniky nacházejí subdodavatele v tuzemské ekonomice a nikoliv v zahraničí, jako tomu bylo v minulosti. Podíl HI TECH výrobků (tj. výrobky s vysoce technicky náročnou technologií) na celkovém vývozu meziročně mírně oslabil na 11,7 % při zvýšení hodnoty o 7,7 %. Nejsilnější položkou vývozu byla výpočetní technika, která meziročně zvýšila hodnotu o 17,7 % a podílela se tak větší polovinou na vývozu HI TECH výrobků. Podíl HI TECH výrobků na dovozu meziročně oslabil o 1,2 p.b. (na 13,9 %) v důsledku poklesu hodnoty dovozu o 4,7 %. Deficit obchodní bilance HI TECH výrobků se snížil téměř o polovinu na 14,4 mld. Kč. Z hlediska stupně zpracování vzrostl podíl výrobků s nižším stupněm zpracování v dovozu i vývozu na úkor výrobků s vyšším stupněm zpracování. Převažující podíl však zůstává u výrobků s vyšším stupněm zpracování, a to ve vývozu 87,3 % a dovozu 78,1 %. V červenci dosáhla obchodní bilance opět přebytku, a to 1,2 mld. Kč, což představuje v tomto měsíci nejlepší výsledek od roku 1993 (meziročně vyšší o 8,4 mld. Kč). Kladného salda bylo dosaženo v důsledku růstu vývozu (o 2,5 %) při současném poklesu dovozu o 3,5 %. Tahounem vývozu je i nadále strojírenská skupina v čele se silničními vozidly a výpočetní technikou, jejichž vývoz byl nadprůměrný. V kumulaci za 7 měsíců vývoz vzrostl o 8,7 %, dovoz o 2,7 % a saldo obchodní bilance bylo kladné 43,2 mld. Kč, když ve stejném období minulého roku byl schodek 14,4 mld. Kč (je to meziroční zlepšení o 57,6 mld. Kč). 15

V. Vnitřní obchod a konečná spotřeba domácností Celkové tržby z prodeje zboží a služeb dosáhly 1 309,2 mld. Kč v běžných cenách (bez DPH) a meziročně se zvýšily o 7,0 %. Vzrostly diferencovaně ve všech oblastech obchodu, nejvíce v motoristickém segmentu o 8,8 % a ve velkoobchodě o 8,5 %. V celém odvětví obchodu se meziročně výkony zvýšily o 6,1 % při růstu výkonové spotřeby o 5,8 % a účetní přidané hodnoty o 6,4 %. Na výkonech se obchodní marže podílela z 62,7 % (v 1. pololetí 2004 to bylo 64,8 %). Průměrná obchodní marže v celém odvětví se meziročně snížila o 0,6 procentního bodu na 15,5 %. Poklesla ve všech oblastech, v motoristickém segmentu o 0,1 procentního bodu na 10,1 %, ve velkoobchodě o 0,8 procentního bodu na 14,1 % a v maloobchodě o 0,3 procentního bodu na 21,5 %. Průměrný počet pracovníků (vč. podnikatelů a spolupracujících členů domácnosti) se meziročně zvýšil o 2,4 % na 722,6 tisíce osob a vzrostl ve všech obchodních oblastech, nejvýrazněji ve velkoobchodě (o 3,6 %), což je reakce na růst aktivity v této oblasti. Podniky pod zahraniční kontrolou, které se prosazují ve všech oblastech obchodu mají nejsilnější pozici v maloobchodě, kde v rámci velkých podniků se 100 a více zaměstnanci realizují již téměř 79 % tržeb. Převaha nadnárodních podniků v porovnání s domácími maloobchodními podniky vyplývá především z jejich finanční síly, vysoké produktivity a obchodních zkušeností, což se promítá do vyjednaných nákupních podmínek s dodavateli. Fyzický objem prodeje maloobchodu včetně motoristického segmentu se meziročně zvýšil o 4,3 %, to je o 2,4 procentního bodu vyšší tempo než v 1. pololetí 2004. Na tomto zrychlení se podílí jednak růst tržeb za prodej a opravy motorových vozidel (meziročně o 7,6 %), jednak růst tržeb za prodej pohonných hmot (o 5,6 %). Samotný maloobchod meziroční tempo růstu zvýšil jen mírně, o 0,3 proc. bodu na 3,1 %. Dlouhodobě roste podíl výdajů za bydlení zahrnující vedle nájemného i platby za dodávky energií, vody a dalších služeb (vyvolaný především cenovým růstem). Proti vyššímu tempu růstu prodeje působí rovněž hypotéky, které domácnosti splácejí v souvislosti s investicemi do zajištění svého bydlení. Vzhledem k tomu, že zejména výdaje za bydlení a energii dále porostou je třeba počítat s retardačním vlivem na maloobchodní prodej. Běžné příjmy sektoru domácností se meziročně zvýšily o 46,8 mld. Kč, tj. o 4,5 %, běžné výdaje se zvýšily o 22,9 mld. Kč, tj. o 6,8 %. Po úhradě běžných výdajů (především daní a pojistného) zůstal domácnostem tak zvaný disponibilní důchod v úhrnné částce 730,0 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 23,9 mld. Kč, tj. o 3,4 %, v reálném vyjádření o 2,2 %. Výdaje na spotřebu domácností rostly nižším tempem než disponibilní příjmy. V důsledku toho se objem hrubých úspor meziročně zvýšil o 3,4 mld. Kč, tj. o 5,8 % a míra úspor (poměr objemu hrubých úspor a disponibilního důchodu) vzrostla o 0,2 procentního bodu na 8,5 %. Dovoz pro osobní spotřebu se v běžných cenách meziročně zvýšil o 22,2 % a objem tržeb, rovněž v běžných cenách, o 4,2 %. To ve svém důsledku vedlo k meziročnímu zvýšení podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji o 1,4 proc. bodu na 40,8 %. Růst podílu dováženého zboží činí nabídku atraktivnější, je to však zároveň faktor zatěžující obchodní bilanci. V červenci dosáhly tržby maloobchodu včetně motoristického segmentu (OKEČ 50 a 52) meziročního tempa růstu pouze 1,6 % ve stálých, resp. 2,6 % v běžných cenách. Za období leden až červenec vzrostly tržby meziročně o 3,9 % ve stálých cenách, resp. o 4,0 % v běžných cenách. Rychleji rostly tržby v motoristickém segmentu (o 6,0 % ve stálých cenách) než v maloobchodě (o 3,0 %). 16

I. HLAVNÍ TENDENCE MAKROEKONOMICKÉHO VÝVOJE I.1. Výkonnost ekonomiky Ve 2. čtvrtletí pokračovala tendence zrychlování dynamiky hospodářského růstu, když hrubý domácí produkt vzrostl meziročně o 5,1 %. Vzestup ekonomiky se začal výrazněji prosazovat již v minulém roce, kdy se růstové tempo pevně usadilo nad 4 % a letos její výkonnost dále posílila. Za 1. pololetí byl hrubý domácí produktu meziročně vyšší o 4,9 %. ČSÚ současně s publikováním dat za 2. čtvrtletí zpřesnil také údaje za předchozí čtvrtletí 2005. Podle této revize se meziroční růst hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí zvýšil ze 4,4 % na 4,7 %, především vlivem upravených výsledků zahraničního obchodu. Tempo růstu ekonomiky překročilo ve 2. čtvrtletí 5 % Graf č. I.1.1 Hrubý domácí produkt (stálé ceny 1995) 6,0 5,1 5,0 4,0 3,0 4,0 4,1 4,1 3,3 3,4 2,9 2,4 2,4 3,1 3,6 3,6 4,1 4,5 4,6 4,6 4,7 2,0 1,9 1,9 1,6 1,0 1,2 1,2 0,0 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Pramen: ČSÚ, graf MPO Hrubý domácí produkt v běžných cenách dosáhl ve 2. čtvrtletí 743,5 mld. Kč, tj. o 5,3 % vyššího objemu ve srovnání s minulým rokem. Úhrnná cenová hladina měřená implicitním deflátorem HDP vzrostla o 0,2 % (loni ve stejném období o 3,1 %), když dílčí nárůsty tuzemských cen byly v zásadě kompenzovány poklesem směnných relací v zahraničním obchodě (vývozní ceny klesly více než dovozní). Za 1. pololetí byl vytvořen hrubý domácí produkt ve výši 1 427,7 mld. Kč, což představuje meziroční zvýšení o 5,7 %. 17