Téma: Měření a orýsování (5.4.2.1) Cíl: přenesení rozměrů budoucího výrobku na materiál Pravidla měření a orýsování: - při obrábění kovů většinou pracujeme s menšími měřícími jednotkami a tedy větší přesností než u dřevovýroby. Může se jednat o měření skutečných hodnot pomocí pravítek, ocelových měřidel, svinovacích metrů, posuvných měřidel nebo dokonce mikrometrů, ale také o neméně přesné měření porovnáváním s různými kalibry, etalony či úchylkoměry. - používáme nepoškozené pomůcky (pravítko, skládací nebo svinovací metr, úhelník, správně naostřenou tužku nebo rýsovací jehlu) - dodržujeme základní pravidla pro měření o začátek stupnice o správně přiložené měřidlo o správně vedená čára podél měřidla o správný pohled na orýsovaný materiál (paralaxa) - materiál orýsujeme tak, aby byl co nejmenší odpad materiálu Pomůcky: - obyčejná tužka, rýsovací jehla - pravítko, ocelové měřidlo, posuvné měřidlo - úhloměr nebo úhelník - kružítko
Téma: Upínání (5.4.2.2) Cíl: zajistit řádné a bezpečné upnutí opracovávaného materiálu při jeho obrábění či dělení Při upínání opracovávaného kovového materiálu používáme téměř vždy svěrák, v určitých případech zámečnickou svěrku (rovnání, vrtání, pájení...). Pravidla upínání: - podle velikosti materiálu a způsobu opracování volíme upnutí do svěráku nebo svěrky (ta se drží v ruce, je tedy vhodná pro malé výrobky) - materiál upínáme vždy co nejblíže k místu obrábění (minimalizujeme chvění) - při vrtání nebo průchozích děr je potřeba použít podložku např. z měkkého dřeva - podle potřeby použijeme ochranné vložky proti poškození výrobku čelistmi upínacího nářadí Pomůcky: - svěrák - ochranné vložky do čelistí svěráku
Téma: Ohýbání a rovnání (5.4.2.3) Cíl: Dosažení požadovaného tvaru materiálu před dalším zpracováváním Pravidla ohýbání: - drát lze tvarovat kleštěmi nebo s pomocí upnutí do svěráku - k plynulý obloukům při ohýbání drátu používáme kleště s kulatými čelistmi - k ostrým ohybům používáme kleště ploché (kombinované) - držení kleští: palec jedna rukojeť, ukazovák a prostředník druhá rukojeť, prsteník a malík odpružují spodní rukojeť - k tvarování plechu je vhodné použít vhodnou šablonu (tyč, ocel. profil,...) Princip rovnání: Materiál se údery kladiva nebo paličky pěchuje v požadovaném směru a vyrovnává tak nerovnosti Pravidla rovnání - tenký drát rovnáme přes kulatinu upnutou ve svěráku - drátem držíme v každé ruce jeden konec - se přejíždí po celé délce s ohledem na jeho pevnost - lze použít i protahování mezi 2 dřevěnými odřezky nebo hřebíkový hřeben - silnější drát se vyklepává kladivem nebo paličkou na tvrdé podložce. - tenké plechy a kovové fólie rovnáme vyhlazováním dřevěným nebo kovovým špalíkem větší šíře než rovnaný materiál na rovném podkladu - pásový materiál a plechy menších rozměrů se vyklepává paličkou nebo kladivem údery na vypouklá místa s tím, že se materiál dle potřeby obrací a postup se opakuje.
Téma: Stříhání (5.4.2.4) Cíl: Dosažení požadovaného tvaru nebo rozměru materiálu (drát, plech) Princip: beztřískové obrábění nůžkami, které mohou být ruční nebo pákové Pravidla stříhání: - zvolíme vhodný druh nůžek (do tloušťky 1,2 mm ruční, jinak pákové) - u ručních nůžek volíme pravo nebo levoruké - max. účinku dosáhneme při působení sil na koncích rukojetí - držení kleští: palec jedna rukojeť, ukazovák a prostředník druhá rukojeť, prsteník a malík odpružují spodní rukojeť při rozevírání kleští, při střihu pomáhají na druhé rukojeti - čelisti příliš nerozevíráme (prokluzování materiálu) - nedostřiháváme do sevření čelistí deformace materiálu - materiál držíme tak, aby ryska byla stále viditelná - při střihání kruhu posouváme materiál proti čelistím nůžek - vhodně volíme odstřižení odpadu a tzv. prořezu (cesta k obrysu výrobku...+ 5mm)
Téma: Sekání (5.4.2.5) Cíl: změny rozměru, rozdělení materiálu nebo odstranění nerovností materiálu Princip: třískové obrábění, při kterém nástrojem sekáčem, resp. jeho ostřím odebíráme určitou vrstvu materiálu Působící silou jsou údery kladiva na plosku hlavy sekáče. Pravidla sekání: - materiál (plech, pásovina) upneme do svěráku, popř. jiným vhodným způsobem - používáme ochrannou pryžovou vložku - plochý sekáč posouváme šikmo k ose materiálu po čelisti svěráku - materiál nedosekáváme v jednom směru (konec z druhé strany)
Cíl: dosáhnout daného rozměru a tvaru Výukový materiál zpracován v rámci projektu Téma: Řezání (5.4.2.6) Princip: třískové obrábění pomocí pily s rozvedenými zuby. Pilový rozvod zajišťuje odstraňování odpadu - pilin ze vznikající drážky v průběhu řezání. Pravidla řezání: - materiál je potřeba řádně upnout - pilou na kov opakovaně táhneme k sobě a provedeme naříznutí tak, aby orýsování zůstalo vidět na materiálu - po naříznutí řežeme dlouhými pohyby tam i zpět pod úhlem cca 20 - dodržujeme správné držení pily a pracovní postoj - při dořezávání držíme odřezek, opatrně dořízneme pod menším úhlem - při řezání na délku je otočíme pilový list Pomůcky: - odpadní materiál (kulatina, pásovina) - pomůcky pro orýsování - svěrák, popř.ochranné vložky do svěráku - pila na kov
Téma: Pilování (5.4.2.7) Cíl: dosažení konečného rozměru a tvaru výrobku nebo povrchová úprava výrobku Princip: třískové obrábění pilníkem s jednoduchými nebo křížovými seky. Při obrábění se vytvářejí piliny. Pravidla pilování: - materiál řádně upneme do svěráku - pilník držíme oběma rukama, jednou za rukojeť, druhou tlačíme na špičku nástroje (liší se pro praváka a leváka) - dodržujeme správný pracovní postoj - využíváme celou plochu nástroje - udržujeme správný směr obrábění...rovnováha mezi rukama Pilníky mají 3 základní tvary (průřezy) v různých velikostech, a to: - obdélníkový - úsečový - kruhový Pomůcky: - odpadní materiál (tyčovina, pásovina) - pomůcky pro orýsování - svěrák, popř.ochranné vložky do svěráku - sada pilníků
Téma: Vrtání (5.4.2.8) Cíl: vytvoření kruhové průchozí nebo neprůchozí díry v materiálu Princip: třískové obrábění ostřím břitu pracovního nástroje vrtáku, který je upnut do tzv. sklíčidla vrtačky. Ta zajišťuje otáčivý pohyb vrtáku. Ve školní dílně se můžeme setkat s vrtačkami ručními nebo elektrickými (napájení ze sítě 230V nebo akumulátorové). Pravidla vrtání: - důlčíkem vyznačíme na materiálu důlkem střed vrtaného otvoru (navede vrták do materiálu) - materiál dobře upneme (svěrka, svěrák) - při vrtání průchozí díry podložíme materiál dřevěnou podložkou - hrot vrtáku navedeme do středu vrtaného otvoru (důlek) - vrtáme s pomalým posuvem vrtáku do materiálu - při vrtání neprůchozí díry použijeme tzv. doraz, není-li tato možnost, je potřeba hloubku otvoru kontrolovat - při vrtání hlubších děr vrták z díry v průběhu vrtání vysouváme (odstranění pilin a třísek z drážek vrtáku) - při dovrtávání průchozí díry dáváme pozor, aby nedošlo k proražení a znehodnocení výrobku
Téma: Spojování (5.4.2.9) Cíl: spojení 2 nebo více částí výrobku rozebíratelným nebo nerozebíratelným spojem Setkáváme se nejčastěji se šroubovými spoji, pájenými spoji a nýtovanými spoji. Princip šroubového spoje: Šroub spojuje 2 nebo více částí, je zašroubován do spojované části nebo prochází dírou v materiálech a na jeho konec se našroubuje matice. Šroub má vnější závit, matice nebo spojovaný díl vnitřní závit. K rozložení tahové síly a zpevnění spoje se používají podložky (ploché, pérové) nebo pojistné matice. Závit šroubu nebo matice je vytvořen šroubovým pohybem vhodného obrazce, např. trojúhelníku. Ten na válcovém dříku (u šroubu) nebo v kruhovém otvoru (u matice) obrábí drážku. Používáme k tomu nástroje zvané závitníky. Do vratidla (páka s držadly) se upne vlastní závitník pomocí čtyřhranu (vnitřní závity) nebo závitová hlava (vnější závit). Pravidla pro vrtání vnitřního závitu: - volíme vhodnou velikost závitníku - závitník č.1 ze sady otáčíme v ose otvoru až zabere - otáčíme vratidlem o 180 a následně o 90 zpět (odlomení třísky) - v průběhu řezání mažeme a chladíme vhodným olejem - opakujeme se závitníky č.2 a následně č.3 Při řezání vnějšího závitu postupujeme obdobně, závitová hlava (očko) řeže závit bez výměny tzv. na jeden průchod.
Princip pájení: nerozebíratelné spojení kovových materiálů pomocí roztaveného spojovací materiálu tzv. pájky roztavené elektrickým pájedlem. Princip nýtování: pevný nerozebíratelný spoj materiálů (kovů, plastů, kůží, tkanin,...) za studena je pomocí nýtovacích kleští a nýty s trhacím trnem. Pravidla nýtování s nýtovací kleštěmi: - do spojovaných dílů vyvrtáme průchozí otvory - díly slícujeme - do vyvrtaných děr spojovaných dílů se opakovaným stisknutím čelistí nýtovacích kleští pěchuje vložený nýt - spoj je dokončen po přetržení trnu nýtu
Pravidla nýtování ocelových nýtů: - do spojovaných dílů vyvrtáme průchozí otvory - přítažníkem spojované materiály přitáhneme těsně k sobě - kladivem rozklepeme dřík nýt - jeho výsledné podoby docílíme pomocí hlavičkáře (podklad pod hlavou nýtu se liší podle typu hlavy u půlkulaté používáme hlavičkář, u zápustné např. kovadlinu nebo pevnou ocelovou desku)