SCHÉMA PROTOKOLU PROTOKOL č. Datum: kdy jste prováděli cvičení (ne kdy píšete protokol) Jméno + třída Téma: tematický celek, kterého se cvičení týká Úkol č.1: název prvního úkolu Teorie: princip prováděného pokusu popř. chemické změny probíhající během pokusu je třeba zapsat chemickou rovnicí Chemikálie: vyjmenujte všechny chemické látky, které jste k pokusu potřebovali, do závorky uveďte jejich chemické vyjádření, tzn. vzorec či značku Pomůcky: zapište všechny pomůcky, které jste k pokusu používali Postup: napište stručný popis toho, jak jste při pokusu postupovali (postup pište tak, aby dle vašeho popisu mohl kdokoliv pokus přesně zopakovat). Jedná se o pracovní návod, využíváme 1. osobu či 2. osobu množného čísla rozkazovací způsob. Nákres aparatury: pokud se při pokusu používala aparatura, je dobré ji schematicky zakreslit a popsat Pozorování: zapište, jaké jevy jste pozorovali při pokusu nebo zaznamenejte výsledky měření - popis, co nejpřesnější pro přehlednost se využívají tabulky či grafy Závěr: do závěru napište, co jste pokusem zjistili - hodnocení, ověření teorie, vysvětlení chyb Úkol č.2: obdoba Úkol č.1 Každý úkol je zpracován samostatně. Zpracování protokolu na počítači není-li určeno jinak. Nelze nic dopisovat či vpisovat rukou. TERMÍN ODEVZDÁNÍ: hodina chemie - pátek v týdnu po LP
LABORATORNÍ PRÁCE LABORATORNÍ ŘÁD, ZÁSADY BEZPEČNOSTI V LABORATOŘI LABORATORNÍ SKLO A POMŮCKY ODMĚŘOVÁNÍ KAPALIN 1. HALOGENY 2. KOVY 3. CHEMICKÉ DĚJE 4. MĚŘENÍ ph 5. PRÁCE S MODELY DERIVÁTY 6. KARBONYLOVÉ SLOUČENINY 7. FENOLY 8. PRÁCE S MODELY DERIVÁTY 9. DŮKAZ PRVKŮ V ORGANICKÝCH SLOUČENINÁCH 10. ANORGANICKÉ KYSELINY A ORGANICKÉ LÁTKY 11. KOVY A KYSELINY 12. HRA NA MENDĚLEJEVA
1. HALOGENY Rozpouštění jodu v různých rozpouštědlech Do zkumavky nalijte vždy 3 ml příslušného rozpouštědla a přidejte krystalek jodu. Protřepejte. Pozorujte rychlost rozpouštění a zbarvení vzniklých roztoků. Rozpouštědla: studená voda, horká voda, vodný roztok jodidu draselného, ethanol, ether, aceton, amoniak. 2. KOVY Koroze železa Do pěti zkumavek opatrně nalijeme zhruba 3 5 ml Sava (dle velikosti hřebíků). Do první přidáme hřebík spirálovitě omotaný měděným drátkem, do druhé pouze očištěný a odmaštěný hřebík, do třetí hřebík a kousek alobalu, do čtvrté hřebík namazaný vazelínou a do poslední hřebík obalený plastovou dutinkou (brčko). Po 5 až 10 minutách zaznamenáme pozorování.. 3. CHEMICKÉ DĚJE Redoxní reakce a) Reakce dichromanu draselného se siřičitanem sodným K roztoku dichromanu draselného o objemu 3 cm 3 přidejte několik kapek zředěné kyseliny sírové a stejný objem roztoku siřičitanu sodného. Vysvětlete změnu zbarvení roztoku a vypočtěte koeficienty rovnice: K2Cr2O7 + H2SO4 + Na2SO3 Cr2 ( SO4) 3 + K2SO4 + Na2SO4 + H2 O b) Reakce manganistanu draselného se siřičitanem sodným K roztoku manganistanu draselného o objemu 3 cm 3 přidejte několik kapek roztoku siřičitanu sodného. Vysvětlete změnu zabarvení roztoku a vypočtěte koeficienty v redoxní rovnici KMnO4 + H2O + Na2SO3 MnO2 + Na2SO4 + KOH Srážecí reakce Do zkumavek odlijeme vždy po 1 ml roztoku chloridu železitého, síranu měďnatého a síranu zinečnatého. Přidáme po kapkách roztok hydroxidu sodného. Po přidání každé kapky směs protřepeme a pozorujeme pečlivě průběh srážení. Výsledky zapíšeme rovnicemi a vyjádříme v zápisech i fáze reagujících látek.
4. MĚŘENÍ ph 1. U třech neznámých vzorků roztoků určete jejich ph. U každého vzorku použijte čtyři indikátory dva ve formě roztoku a dva v podobě papírků. Na kapkovací destičku kápněte neznámý vzorek a přikápněte indikátor či na kousek indikátoru v podobě papírku kápněte neznámý vzorek a určete nejen zbarvení, ale i hodnotu ph. Určete typ roztoku dle ph. 2. Zjistěte zabarvení běžných acidobazických indikátorů ve vodných roztocích HCl, NaCl a NaOH. Výsledky zapište do tabulky. Určete také hodnotu ph zkoumaných roztoků. Indikátory: fenolftalein, methyloranž, methylčerveň, kongočerveň. Do čisté zkumavky nalijte asi 1ml příslušného roztoku. Přidejte několik kapek indikátoru. Protřepejte a výslednou barvu zapište do připravené tabulky. Na universální papírek, který je na petriho misce, kápněte zkoumaný vzorek a určete hodnotu ph příslušného roztoku. 3. Ověření vlivu žvýkačky ORBIT na hodnotu ph v ústní dutině. Určete ph vašich slin pomoci univerzálního indikátoru před konzumací, po konzumaci jídla a s využitím žvýkačky. 5. PRÁCE S MODELY UHLOVODÍKY V odborné literatuře (postačí váš sešit či učebnice) najděte vzorce uhlovodíků: Pentan 2 methylbuta-1,3 dien Cyklohexan obě formy Toluen Buthyn Hex 1 en 4 yn Sestavte jejich modely, zakreslete, uveďte strukturní, racionální a molekulové vzorce. Proveďte srovnání přesnosti vyjádření sloučenin.
6. KARBONYLOVÉ SLOUČENINY Do zkumavky nalijeme 1 ml vzorku aldehydu či ketonu. Přidáme stejné množství Fehlingova roztoku (směs Fehling 1 a Fehling 2 v poměru 1:1) či Tollensova činidla. Zahříváme ve vodní lázni asi 10 minut. Sledujeme barevné změny. Popíšeme sledovaný děj. 7. FENOLY Charakteristické barevné reakce fenolů Do zkumavek připravíme vodné roztoky daných fenolů (1 2 ml vody a malé množství fenolu). V kádince máme připravený roztok chloridu železitého, další kádince kyselinu chlorovodíkovou, která je přiklopená petriho miskou. Po kapkách přidáváme do zkumavek s fenoly roztok chloridu železitého a pozorujeme zbarvení bezprostředně po přidání a po chvíli. Pak k jednotlivým roztokům přilíváme kyselinu chlorovodíkovou a opět pozorujeme zbarvení. Je vhodné použit bílé či tmavé pozadí pro zvýraznění zabarvení. Napište strukturní vzorce použitých fenolů a pojmenujte je systematickými názvy. 8. PRÁCE S MODELY DERIVÁTY V odborné literatuře (postačí váš sešit či učebnice) najděte vzorce sloučenin: 1. 1,2 - dichlorbenzen 2. Nitroethan 3. N methylpropan 1 amin 4. Etanol 5. Fenol 6. Acetaldehyd 7. Aceton 8. Kyselina octová Sestavte jejich modely, zakreslete, uveďte strukturní, racionální a molekulové vzorce. Proveďte srovnání přesnosti vyjádření sloučenin.
9. DŮKAZ PRVKŮ V ORGANICKÝCH SLOUČENINÁCH 1. Důkaz uhlíku a vodíku Zapálenou svíčkou kroužíme po dně kádinky až do objevení černé skvrny. Zapálenou svíčku přiklopíme vyšší, suchou kádinkou. Pozorujeme. Vysvětlete, na jakém chemickém základě se dokazuje přítomnost uhlíku a vodíku v parafínu. 2. Důkaz dusíku Do zkumavky dáme malé množství albuminu (želatiny) a natronového vápna (práškový oxid vápenatý či hydroxid vápenatý) v poměru 1 : 2, dobře promícháme. Směs mírně rovnoměrně zahříváme. Unikající plyn dokazujeme těmito způsoby: indikátorem - u ústí zkumavky přidržíme navlhčený lakmusový papírek kyselinou chlorovodíkovou - skleněnou tyčinku ovlhčíme kyselinou a přidržíme ji u ústí zkumavky podle zápachu opatrně přiháníme plyn od ústí zkumavky rukou, nečicháme přímo ke zkumavce Pozorované změny zaznamenejte a vysvětlete, v čem spočívá důkaz dusíku v organické látce. 10. ANORGANICKÉ KYSELINY A ORGANICKÉ LÁTKY Kyselina dusičná Na petriho misky dáme: kousek špejle, bavlněnou tkaninu, chomáček vaty, kostku cukru. Na dané materiály kápneme několik kapek (max. 5) kyseliny dusičné. Necháme působit minimálně pět minut. Pozorujeme změny. Kyselina sírová Na petriho misky dáme: kousek špejle, bavlněnou tkaninu, chomáček vaty, kostku cukru. Na dané materiály kápneme několik kapek (max. 5) kyseliny dusičné. Necháme působit minimálně pět minut. Pozorujeme změny. Pečlivě zapíšeme a porovnáme s reakcí kyseliny dusičné
11. KOVY A KYSELINY Kyselina chlorovodíková Do jednotlivých zkumavek dáme kovy: měď, zinek, cín, olovo, železo. Přilijeme 1 ml kyseliny chlorovodíkové a pozorujeme. Sledované děje popíšeme a zapíšeme chemickými rovnicemi. Kyselina dusičná Do jednotlivých zkumavek dáme kovy: měď, zinek, cín, olovo, železo. Přilijeme 1 ml kyseliny chlorovodíkové a pozorujeme. Sledované děje popíšeme a zapíšeme chemickými rovnice
12. HRA NA MENDĚLEJEVA Vyzkoušejte si totéž, co dělal pan Mendělejev. Jak jste si všimli, v tabulce nejsou uvedeny údaje o hydridu germania GeH4. Předpověď jeho vlastností bude na vás. K dispozici budete mít údaje o 15 hydridech, a to jejich vzorec, teplotu tání, teplotu varu a hustotu. Tyto hodnoty zaneste do grafu na milimetrový papír tak, aby bylo možno porovnat každou vlastnost u prvků ze stejné skupiny. Na osu x budete vynášet periodu, v níž se daný prvek nachází a na osu y teplotu tání (resp. teplotu varu, hustotu). Získáte tak tři grafy o 15 bodech, z nichž spojíte vždy ty body, které patří hydridům prvků ze stejné skupiny v PSP. Ze získaných grafů pak zkuste odhadnout teplotu tání, teplotu varu a hustotu zmiňovaného GeH4. Doplňte tabulku. VZOREC NÁZEV TEPLOTA TÁNÍ TEPLOTA VARU HUSTOTA kg m -3 H2O OXIDAN (VODA) 0 C 100 C 1 000 H2S SULFAN - 85,6 C - 60,7 C 1 100 H2Se SELAN - 64,5 C - 41,5 C 2 210 H2Te TELAN - 51 C - 1,8 C 5 800 HF FLUOROVODÍK - 83,3 C 19,4 C 921 HCl CHLOROVODÍK - 112 C - 83,7 C 1 267 HBr BROMOVODÍK - 87 C - 67 C 2 710 HI JODOVODÍK - 50,8 C - 35,3 C 4 500 NH3 AMONIAK (AZAN) - 77,7 C - 33,35 C 597 PH3 FOSFAN - 133,5 C - 87,5 C 1 183 AsH3 ARSAN - 116,5 C - 54,8 C 2 692 SbH3 STIBAN - 88,5 C - 17 C 4 366 CH4 METHAN - 182,5 C - 161,5 C 716 SiH4 SILAN - 185 C - 111,8 C 2 865 GeH4 SnH4 STANNAM - 146 C - 51,8 C 5 400